Barvení textilií - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2017-07-12T10:35:50Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 12. 7. 2017, 10:35
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~F%C3%A4rberei_in_Marokko~~.jpg\|~~thumbnail~~\|250px\|Barevna „v přírodě“ (Maroko)]]Barvení je zušlechťování textilních výrobků, které jim má dodat barvu určitých vlastností.	+	[[Soubor:Marokko Fes - GerberFaerber 03.jpg\|thumb\|250px\|Barevna „v přírodě“ (Maroko)]]
-	Po dlouhá tisíciletí se k barvení používaly výtažky z nerostů (''okr''), rostlin (''[[indigo]]'') nebo zvířat.<ref>Historický vývoj (z německé ~~WIKIPEDIE~~): http://de.wikipedia.org/wiki/Purpur_%28Farbstoff%29</ref> Teprve v 19. století byla vyvinuta syntetická barviva, která postupně zcela nahradila přírodní látky a z barvířského řemesla se stalo rozsáhlé průmyslové odvětví.	+	Barvení je zušlechťování textilních výrobků, které jim má dodat barvu určitých vlastností.
		+	Po dlouhá tisíciletí se k barvení používaly výtažky z nerostů (''okr''), rostlin (''[[indigo]]'') nebo zvířat.<ref>Historický vývoj (z německé wikipedie): http://de.wikipedia.org/wiki/Purpur_%28Farbstoff%29</ref> Teprve v 19. století byla vyvinuta syntetická barviva, která postupně zcela nahradila přírodní látky a z barvířského řemesla se stalo rozsáhlé průmyslové odvětví.
	Později se i strojní vybavení bareven přizpůsobilo rychle rostoucímu počtu (zejména) umělých textilních vláken a formám výrobků.		Později se i strojní vybavení bareven přizpůsobilo rychle rostoucímu počtu (zejména) umělých textilních vláken a formám výrobků.
	== Vlastnosti barviv ==		== Vlastnosti barviv ==
	Žádaný [[barva\|barevný]] odstín, afinita k danému druhu vlákna a stálost vybarvení (na světle a ve vodě) jsou nejdůležitější kriteria, podle kterých se vyvíjejí a vybírají barviva pro několik desítek druhů textilií.		Žádaný [[barva\|barevný]] odstín, afinita k danému druhu vlákna a stálost vybarvení (na světle a ve vodě) jsou nejdůležitější kriteria, podle kterých se vyvíjejí a vybírají barviva pro několik desítek druhů textilií.
	Podle chemické struktury se dělí barviva do těchto základních skupin:		Podle chemické struktury se dělí barviva do těchto základních skupin:
-	[[Soubor:Dispers_Rot.png\|~~thumbnail~~\|250px\|Vzorec červeného disperzního barviva]]	+	[[Soubor:Dispers_Rot.png\|thumb\|250px\|Vzorec červeného disperzního barviva]]
-	~~[[:en:acid dye\|~~Kyselá]], kyselá ~~[[:en:mordant\|~~mořidlová a kovokomplexní]], kationická, ~~[[:en:substantive dyeing\|~~přímá (substantivní),~~]] [[:en:reactive dye\|~~reaktivní]], ~~[[:en:sulfur dye\|~~sirná]], ~~[[:de:küpanfärberei\|~~kypová]], [[disperze\|disperzní]], ~~[[:en:azo compound\|~~barviva vyvíjená na vlákně]], [[pigment]]y, ~~[[:de:optische aufheller\|~~optické zjasňovací prostředky]] a speciální barviva pro směsi vláken (na t.zv. ''uni odstín'').	+	Kyselá, kyselá mořidlová a kovokomplexní, kationická, přímá (substantivní), reaktivní, sirná, kypová, [[disperze\|disperzní]], barviva vyvíjená na vlákně, [[pigment]]y, optické zjasňovací prostředky a speciální barviva pro směsi vláken (na t.zv. ''uni odstín'').
	'''Výběr''' barviva vyhovujícího všem jmenovaným požadavkům je složitý, zejména u textilií ze směsi vláken různého původu. Všeobecně platí například:		'''Výběr''' barviva vyhovujícího všem jmenovaným požadavkům je složitý, zejména u textilií ze směsi vláken různého původu. Všeobecně platí například:
	* Disperzní barviva jsou použitelná pro většinu syntetických materiálů		* Disperzní barviva jsou použitelná pro většinu syntetických materiálů
Řádka 13:		Řádka 14:
	* Polyamidy lze barvit prakticky se všemi druhy barviv, naproti tomu polypropylen se dá barvit jen ve vlákenné hmotě před spřádáním		* Polyamidy lze barvit prakticky se všemi druhy barviv, naproti tomu polypropylen se dá barvit jen ve vlákenné hmotě před spřádáním

-	~~atd.~~
	== Strojní zařízení ==		== Strojní zařízení ==
-	[[~~Soubor~~:~~Clan_MacKintosh_modern_tartan~~.png\|~~thumbnail~~\|250px\|Tkanina z různobarevných přízi]]	+	[[File:Clan MacKintosh modern tartan.png\|thumb\|250px\|Tkanina z různobarevných přízi]]
	Textilní materiál se předkládá k barvení ve velmi rozmanité formě, od tekutiny ke spřádání chemického vlákna přes vlákennou vločku, [[příze\|přízi]], [[tkanina\|tkaninu]], [[pletenina\|pleteninu]] a [[netkané textilie\|netkaný textil]] až k hotovým výrobkům ([[klobouk]]y, [[punčocha\|punčochy]]).		Textilní materiál se předkládá k barvení ve velmi rozmanité formě, od tekutiny ke spřádání chemického vlákna přes vlákennou vločku, [[příze\|přízi]], [[tkanina\|tkaninu]], [[pletenina\|pleteninu]] a [[netkané textilie\|netkaný textil]] až k hotovým výrobkům ([[klobouk]]y, [[punčocha\|punčochy]]).
	Pro vybavení barevny je rozhodující zaměření výroby: přetržitá (klasická), polokontinuální nebo kontinuální.		Pro vybavení barevny je rozhodující zaměření výroby: přetržitá (klasická), polokontinuální nebo kontinuální.
Řádka 24:		Řádka 24:
	Při barvení se spotřebuje na příklad u bavlněných textilií až 190 litrů [[voda\|vody]] na kilogram barveného materiálu.		Při barvení se spotřebuje na příklad u bavlněných textilií až 190 litrů [[voda\|vody]] na kilogram barveného materiálu.
	Surová voda se musí před použitím upravovat, aby vyhověla určitým požadavkům daným především druhem barveného materiálu. Musí pak mít například určitou kyselost ([[kyselost\|pH]]), smí obsahovat jen omezené množství železa, manganu atd.		Surová voda se musí před použitím upravovat, aby vyhověla určitým požadavkům daným především druhem barveného materiálu. Musí pak mít například určitou kyselost ([[kyselost\|pH]]), smí obsahovat jen omezené množství železa, manganu atd.
-	[[Soubor:Wonga wetlands sewage plant.jpg\|~~thumbnail~~\|250px\|Čistírna odpadních vod (v Austrálii)]]	+	[[Soubor:Wonga wetlands sewage plant.jpg\|thumb\|250px\|Čistírna odpadních vod (v Austrálii)]]
	Po průchodu barevnou je voda zatížena především rozpuštěnými chemickými látkami. Čištění [[odpadní voda\|odpadních vod]] probíhá v několika fázích, ve kterých se často kombinují různé způsoby odstraňování nečistot, zejména způsob: mechanický, chemický, fyzikální, biologický, reverzní osmóza atd.		Po průchodu barevnou je voda zatížena především rozpuštěnými chemickými látkami. Čištění [[odpadní voda\|odpadních vod]] probíhá v několika fázích, ve kterých se často kombinují různé způsoby odstraňování nečistot, zejména způsob: mechanický, chemický, fyzikální, biologický, reverzní osmóza atd.
-	~~== Literatura ==~~
-	~~Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, 2. část., SNTL Praha 1981, str. 925-1039 a 1169-1206~~

		+	== Literatura ==
		+	* Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, 2. část., SNTL Praha 1981, str. 925-1039 a 1169-1206
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
		+

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Textil]]		[[Kategorie:Textil]]
	[[Kategorie:Zušlechťování textilií]]		[[Kategorie:Zušlechťování textilií]]

Sysop: 1 revizi

2013-12-04T13:33:04Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 12. 2013, 13:33

Student85: Nahrazení textu

2011-09-24T18:48:12Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:F%C3%A4rberei_in_Marokko.jpg|thumbnail|250px|Barevna „v přírodě“ (Maroko)]]Barvení je zušlechťování textilních výrobků, které jim má dodat barvu určitých vlastností.
Po dlouhá tisíciletí se k barvení používaly výtažky z nerostů (''okr''), rostlin (''[[indigo]]'') nebo zvířat.<ref>Historický vývoj (z německé WIKIPEDIE): http://de.wikipedia.org/wiki/Purpur_%28Farbstoff%29</ref> Teprve v 19. století byla vyvinuta syntetická barviva, která postupně zcela nahradila přírodní látky a z barvířského řemesla se stalo rozsáhlé průmyslové odvětví.
Později se i strojní vybavení bareven přizpůsobilo rychle rostoucímu počtu (zejména) umělých textilních vláken a formám výrobků.
== Vlastnosti barviv ==
Žádaný [[barva|barevný]] odstín, afinita k danému druhu vlákna a stálost vybarvení (na světle a ve vodě) jsou nejdůležitější kriteria, podle kterých se vyvíjejí a vybírají barviva pro několik desítek druhů textilií.
Podle chemické struktury se dělí barviva do těchto základních skupin:
[[Soubor:Dispers_Rot.png|thumbnail|250px|Vzorec červeného disperzního barviva]]
[[:en:acid dye|Kyselá]], kyselá [[:en:mordant|mořidlová a kovokomplexní]], kationická, [[:en:substantive dyeing|přímá (substantivní),]] [[:en:reactive dye|reaktivní]], [[:en:sulfur dye|sirná]], [[:de:küpanfärberei|kypová]], [[disperze|disperzní]], [[:en:azo compound|barviva vyvíjená na vlákně]], [[pigment]]y, [[:de:optische aufheller|optické zjasňovací prostředky]] a speciální barviva pro směsi vláken (na t.zv. ''uni odstín'').
'''Výběr''' barviva vyhovujícího všem jmenovaným požadavkům je složitý, zejména u textilií ze směsi vláken různého původu. Všeobecně platí například:
* Disperzní barviva jsou použitelná pro většinu syntetických materiálů
* Kyselá barviva jsou vhodná pro vlnu a přírodní hedvábí
* Reaktivní barviva se dají použít pro bavlnu i vlnu
* Polyamidy lze barvit prakticky se všemi druhy barviv, naproti tomu polypropylen se dá barvit jen ve vlákenné hmotě před spřádáním

atd.
== Strojní zařízení ==
[[Soubor:Clan_MacKintosh_modern_tartan.png|thumbnail|250px|Tkanina z různobarevných přízi]]
Textilní materiál se předkládá k barvení ve velmi rozmanité formě, od tekutiny ke spřádání chemického vlákna přes vlákennou vločku, [[příze|přízi]], [[tkanina|tkaninu]], [[pletenina|pleteninu]] a [[netkané textilie|netkaný textil]] až k hotovým výrobkům ([[klobouk]]y, [[punčocha|punčochy]]).
Pro vybavení barevny je rozhodující zaměření výroby: přetržitá (klasická), polokontinuální nebo kontinuální.
Při diskontinuálním postupu se používají víceúčelové aparáty. V těch se barví menší partie přímo v barvicí lázni, která buďto cirkuluje nebo se v ní pohybuje barvený materiál (např. ''džigr''<ref>Příklad džigru: http://www.owi-tec.ch/jigger/henriksenjigger.htm</ref> nebo ''[[hašple]]''). Proces je spojen s dlouhodobou fixací barviva (barvivo se „vytahuje“ postupně z lázně na materiál).
Barvicí zařízení na polokontinuální nebo kontinuální výrobu je sestaveno jako linka z několika jednoúčelových strojů (např. ''fulár'', sušička, pařák, prací stroj, sušička). Barvivo se nejdříve na fuláru nanese impregnací na textilii („klocování“) a pak se fixuje působením horkého vzduchu nebo chemickými prostředky.<ref>Zařízení na barvení reaktivními barvivy: http://www.monforts.com/Faerben-mit-Reaktivfarbstoffen.236.0.html?&L=0</ref>
Barvicí aparáty a kontinulání linky jsou zpravidla přizpůsobeny na určitou formu výrobků (příze na [[soukání|křížem soukaných]] cívkách, pleteniny, [[koberec|koberce]] atd.).
== Voda v barevně textilií ==
Při barvení se spotřebuje na příklad u bavlněných textilií až 190 litrů [[voda|vody]] na kilogram barveného materiálu.
Surová voda se musí před použitím upravovat, aby vyhověla určitým požadavkům daným především druhem barveného materiálu. Musí pak mít například určitou kyselost ([[kyselost|pH]]), smí obsahovat jen omezené množství železa, manganu atd.
[[Soubor:Wonga wetlands sewage plant.jpg|thumbnail|250px|Čistírna odpadních vod (v Austrálii)]]
Po průchodu barevnou je voda zatížena především rozpuštěnými chemickými látkami. Čištění [[odpadní voda|odpadních vod]] probíhá v několika fázích, ve kterých se často kombinují různé způsoby odstraňování nečistot, zejména způsob: mechanický, chemický, fyzikální, biologický, reverzní osmóza atd.
== Literatura ==
Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, 2. část., SNTL Praha 1981, str. 925-1039 a 1169-1206

== Reference ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Textil]]
[[Kategorie:Zušlechťování textilií]]