Bazilika svatého Prokopa - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2018-03-23T23:33:05Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 23. 3. 2018, 23:33
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[File:Overview of Basilica of Saint Procopius in Třebíč, Czech Republic.jpg\|thumb\|Celkový pohled na areál baziliky]]	+	[[File:Overview of Basilica of Saint Procopius in Třebíč, Czech Republic.jpg\|thumb\|240px\|Celkový pohled na areál baziliky]]
	'''Bazilika svatého Prokopa''' je [[románský sloh\|románsko]]-[[gotika\|gotický]] [[křesťanství\|křesťanský]] [[kostel]] v [[Třebíč]]i. Byla vybudována na místě původní [[Panna Maria\|mariánské]]<ref>Doležal, l. c., str. 55.</ref> [[kaple]] při [[zámek v Třebíči\|benediktinském klášteře]] přibližně v letech 1240 až 1280. Jako součást objektu „kláštera s kostelem sv. Prokopa“ se stala roku [[2002]] [[národní kulturní památka\|národní kulturní památkou]]<ref>Nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.</ref> a o rok později se společně s [[Třebíčská židovská čtvrť\|židovskou čtvrtí]] dostala na Seznam [[Světové dědictví\|světového dědictví]] [[UNESCO]].<ref>[http://whc.unesco.org/en/list/1078 Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč]</ref>		'''Bazilika svatého Prokopa''' je [[románský sloh\|románsko]]-[[gotika\|gotický]] [[křesťanství\|křesťanský]] [[kostel]] v [[Třebíč]]i. Byla vybudována na místě původní [[Panna Maria\|mariánské]]<ref>Doležal, l. c., str. 55.</ref> [[kaple]] při [[zámek v Třebíči\|benediktinském klášteře]] přibližně v letech 1240 až 1280. Jako součást objektu „kláštera s kostelem sv. Prokopa“ se stala roku [[2002]] [[národní kulturní památka\|národní kulturní památkou]]<ref>Nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.</ref> a o rok později se společně s [[Třebíčská židovská čtvrť\|židovskou čtvrtí]] dostala na Seznam [[Světové dědictví\|světového dědictví]] [[UNESCO]].<ref>[http://whc.unesco.org/en/list/1078 Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč]</ref>

Řádka 9:		Řádka 9:
	== Historie ==		== Historie ==
	Historie baziliky [[svatý Prokop\|svatého Prokopa]] je těsně spjata s historií třebíčského [[Řád svatého Benedikta\|benediktinského]] [[klášter]]a.		Historie baziliky [[svatý Prokop\|svatého Prokopa]] je těsně spjata s historií třebíčského [[Řád svatého Benedikta\|benediktinského]] [[klášter]]a.
-	Předchůdkyní baziliky byla kaple [[Benedikt z Nursie\|svatého Benedikta]], která vznikla v roce 1104 a byla vysvěcena [[Praha\|pražským]] [[biskup]]em Heřmanem. O pět let později už měl klášter vlastní kostel. Ten vysvětil roku 1109 biskup Jan II. a jeho [[patrocinium\|patrociniem]] bylo [[Nanebevzetí Panny Marie]]. V kryptě tohoto kostela byl roku 1112 pochován kníže Litold Znojemský a roku 1115 i [[Oldřich Brněnský]]<ref>Bartušek, l. c., str. 12–13.</ref>, zakladatelé kláštera.	+	Předchůdkyní baziliky byla kaple [[Benedikt z Nursie\|svatého Benedikta]], která vznikla v roce 1104 a byla vysvěcena [[Praha\|pražským]] [[biskup]]em Heřmanem. O pět let později už měl klášter vlastní kostel. Ten vysvětil roku 1109 biskup Jan II. a jeho [[patrocinium\|patrociniem]] bylo [[Nanebevzetí Panny Marie]]. V kryptě tohoto kostela byl roku 1112 pochován kníže Litold Znojemský a roku 1115 i Oldřich Brněnský<ref>Bartušek, l. c., str. 12–13.</ref>, zakladatelé kláštera.

	Klášter bohatl a nabýval na významu. Asi v polovině 13. století byl přebudován v [[pevnost (stavba)\|pevnost]], klášterní [[hrad]].<ref>Bartušek, l. c., str. 13: „nedobytný klášterní hrad, schopný hájit zájmy panovníků i církve na západní Moravě; stal se zároveň důstojným ústředím moravské provincie benediktinské řehole.“</ref> Tato přestavba byla započata zhruba kolem roku 1240, hotova byla kolem roku 1260. Přestavba sice znamenala zánik původních románských objektů kláštera, avšak zároveň dala vzniknout dnešní bazilice. Ta se ve svém půdorysu a architektonické výstavbě dochovala dodnes.		Klášter bohatl a nabýval na významu. Asi v polovině 13. století byl přebudován v [[pevnost (stavba)\|pevnost]], klášterní [[hrad]].<ref>Bartušek, l. c., str. 13: „nedobytný klášterní hrad, schopný hájit zájmy panovníků i církve na západní Moravě; stal se zároveň důstojným ústředím moravské provincie benediktinské řehole.“</ref> Tato přestavba byla započata zhruba kolem roku 1240, hotova byla kolem roku 1260. Přestavba sice znamenala zánik původních románských objektů kláštera, avšak zároveň dala vzniknout dnešní bazilice. Ta se ve svém půdorysu a architektonické výstavbě dochovala dodnes.
Řádka 15:		Řádka 15:
	== Budova ==		== Budova ==
	=== Členění interiéru ===		=== Členění interiéru ===
-	[[Soubor:Marieaprokopbaztrint.jpg\|thumb\|Pohled na hlavní loď, v pozadí oltář]]	+	[[Soubor:Marieaprokopbaztrint.jpg\|thumb\|240px\|Pohled na hlavní loď, v pozadí oltář]]
	Bazilika svatého Prokopa má tři [[Loď (architektura)\|lodi]], na západě se tyčí dvě [[věž]]e. Předsíně jsou dvě: severní je vnější, jižní je vnitřní. Příčná loď je poněkud potlačena. Hlavní loď je nejširší a má šest [[klenba\|klenebních]] polí, dvě boční lodi mají devět klenebních polí; přitom jedno klenební pole hlavní lodi je dvojnásobného rozměru klenebního pole boční lodi. Chrám na délku měří 65,7 [[metr\|m]], na šířku pak 20,2 m.<ref>Joura, l. c., str. 129.</ref>		Bazilika svatého Prokopa má tři [[Loď (architektura)\|lodi]], na západě se tyčí dvě [[věž]]e. Předsíně jsou dvě: severní je vnější, jižní je vnitřní. Příčná loď je poněkud potlačena. Hlavní loď je nejširší a má šest [[klenba\|klenebních]] polí, dvě boční lodi mají devět klenebních polí; přitom jedno klenební pole hlavní lodi je dvojnásobného rozměru klenebního pole boční lodi. Chrám na délku měří 65,7 [[metr\|m]], na šířku pak 20,2 m.<ref>Joura, l. c., str. 129.</ref>

-	Hlavní loď je vyšší než boční lodi a od nich obou ji dělí šest [[pilíř]]ů, střídavě silnějších a slabších, vytvářející lomené oblouky. Síťová klenba hlavní lodi pochází až z doby [[baroko\|barokní]]. Původní klenba měla být kopulová, téhož osmidílného typu jako v chóru a západní předsíni. Během stavby se však stavitelé rozhodli pro šestidílnou žebrovou klenbu s pasy. Na slabší pilíře jsou připojeny [[pilastr]]ové přípory zakončené hlavicí s barokními [[plastika]]mi českých [[svatý\|světců]]. Výběhu původní žebrové klenby zakončují jednoduché [[konzola (architektura)\|konzoly]]. Původní klenbu hlavní lodi zřejmě poškodily boje s korvínovskými obléhateli roku 1468. Poškozená byla snesena (1679) a posléze ji nechal nahradit novou – barokní – obnovovatel kostela, architekt [[František Maxmilian Kaňka]].	+	Hlavní loď je vyšší než boční lodi a od nich obou ji dělí šest [[pilíř]]ů, střídavě silnějších a slabších, vytvářející lomené oblouky. Síťová klenba hlavní lodi pochází až z doby [[baroko\|barokní]]. Původní klenba měla být kopulová, téhož osmidílného typu jako v chóru a západní předsíni. Během stavby se však stavitelé rozhodli pro šestidílnou žebrovou klenbu s pasy. Na slabší pilíře jsou připojeny [[pilastr]]ové přípory zakončené hlavicí s barokními [[plastika]]mi českých [[svatý\|světců]]. Výběhu původní žebrové klenby zakončují jednoduché [[konzola (architektura)\|konzoly]]. Původní klenbu hlavní lodi zřejmě poškodily boje s korvínovskými obléhateli roku 1468. Poškozená byla snesena (1679) a posléze ji nechal nahradit novou – barokní – obnovovatel kostela, architekt František Maxmilian Kaňka.

	=== Chór ===		=== Chór ===
Řádka 38:		Řádka 38:

	[[Soubor:Trebic podklasteri bazilika kazatelna.jpg\|thumb\|left\|Kazatelna a P. Puchnar]]		[[Soubor:Trebic podklasteri bazilika kazatelna.jpg\|thumb\|left\|Kazatelna a P. Puchnar]]
-
	=== Velká apsida ===		=== Velká apsida ===
	Vnitřkem velké apsidy obíhá lichá arkáda. Skládá se z třiatřiceti pískovcových sloupků držících lomené obloučky arkád. Talířovité patky a [[hlavice (architektura)\|hlavice]] jsou zdobeny. Na [[římsa\|římsu]] pak shora navazuje okenní patro. V úhlech polygonálního závěru apsidy jsou sloupky nesoucí na hlavicích přípory klenby. Nad trojicí kruhových oken je tzv. trpasličí, [[triforium\|triforiová]] galerie, tedy nízký [[Arkáda (architektura)\|arkádový]] [[ochoz (architektura)\|ochoz]]. Její prostor obíhající apsidu ze všech pěti stran oddělují od vnitřku chóru okna s malovanými skly, osazená roku [[2007]]. Ke vstupních točitým schodům se přichází na stranách apsidy v místech, kde se stýká s přilehlým čtvercovým polem chóru. Tento přístup byl dlouhou dobu zazděn a nevědělo se, kde vůbec je.<ref>Joura, l. c., str. 138.</ref>		Vnitřkem velké apsidy obíhá lichá arkáda. Skládá se z třiatřiceti pískovcových sloupků držících lomené obloučky arkád. Talířovité patky a [[hlavice (architektura)\|hlavice]] jsou zdobeny. Na [[římsa\|římsu]] pak shora navazuje okenní patro. V úhlech polygonálního závěru apsidy jsou sloupky nesoucí na hlavicích přípory klenby. Nad trojicí kruhových oken je tzv. trpasličí, [[triforium\|triforiová]] galerie, tedy nízký [[Arkáda (architektura)\|arkádový]] [[ochoz (architektura)\|ochoz]]. Její prostor obíhající apsidu ze všech pěti stran oddělují od vnitřku chóru okna s malovanými skly, osazená roku [[2007]]. Ke vstupních točitým schodům se přichází na stranách apsidy v místech, kde se stýká s přilehlým čtvercovým polem chóru. Tento přístup byl dlouhou dobu zazděn a nevědělo se, kde vůbec je.<ref>Joura, l. c., str. 138.</ref>
Řádka 55:		Řádka 54:
	Západní průčelí, dnes barokní, bylo při obléhání kláštera těžce poškozeno. Původně mělo pravděpodobně povahu [[westwerk]]u, tj. západní obranné části s hranolovými postranními věžemi. Dnešní věže zčásti pojaly věže staré.<ref>Bartušek, l. c., str. 34.</ref>		Západní průčelí, dnes barokní, bylo při obléhání kláštera těžce poškozeno. Původně mělo pravděpodobně povahu [[westwerk]]u, tj. západní obranné části s hranolovými postranními věžemi. Dnešní věže zčásti pojaly věže staré.<ref>Bartušek, l. c., str. 34.</ref>

		+	[[Soubor:Bazilika-Prokopa2007.JPG\|thumb\|240px\|Severní předsíň]]
	=== Severní předsíň ===		=== Severní předsíň ===
	Na severní straně baziliky upoutá pozornost předsíň na obdélníkovém půdorysu. Zaklenutá je jedním klenebním polem se sedmidílnou žebrovou klenbou. Její objem drží čtyři rohové a tři opěrné pilíře uprostřed bočních stěn mezi oblouky vchodu. Ven se otvírá dvěma půlkruhovými arkádami. Mezi těmito arkádami stojí silný opěrný pilíř. Zeď nad arkádami zdobí dvojokna, půlkruhově zakončená, uprostřed se sloupkem, shodná s trpasličí galerií. Vnitřní stranou této předsíně se vchází do kostela. Portál vchodu je bohatě zdoben: střídá se v něm sedm hladkých žulových sloupků s trojbokými pískovcovými hranoly ústupků, bohatě zdobených ornamentální rostlinnou dekorací. Sloupy ukončují pískovcové talířové patky a bobulové hlavice. Rostlinná a figurální výzdoba má vyjadřovat chvalozpěv na Tvůrce.<ref>Bartušek, l. c., str. 34: „…v řeči abstraktního symbolismu v ideové gradaci [jsou] od středu k okrajům portálu postupně rozvedeny verše chvalozpěvu tří mládenců z pece ohnivé proroka Daniela, obsahující výzvu jednotlivým druhům stvoření k chvále Tvůrce.“ Joura, l. c., str. 135 uvádí, že výklad uvedeným chvalozpěvem dosud není zcela hodnověrně doložen.</ref> Čtyři postavy nahoře na obou částech portálu jsou patrně čtyři evangelisté, vedle nich z každé strany ostění vlastního pravoúhlého vstupu jsou pravděpodobně zobrazeny postavy opatů.		Na severní straně baziliky upoutá pozornost předsíň na obdélníkovém půdorysu. Zaklenutá je jedním klenebním polem se sedmidílnou žebrovou klenbou. Její objem drží čtyři rohové a tři opěrné pilíře uprostřed bočních stěn mezi oblouky vchodu. Ven se otvírá dvěma půlkruhovými arkádami. Mezi těmito arkádami stojí silný opěrný pilíř. Zeď nad arkádami zdobí dvojokna, půlkruhově zakončená, uprostřed se sloupkem, shodná s trpasličí galerií. Vnitřní stranou této předsíně se vchází do kostela. Portál vchodu je bohatě zdoben: střídá se v něm sedm hladkých žulových sloupků s trojbokými pískovcovými hranoly ústupků, bohatě zdobených ornamentální rostlinnou dekorací. Sloupy ukončují pískovcové talířové patky a bobulové hlavice. Rostlinná a figurální výzdoba má vyjadřovat chvalozpěv na Tvůrce.<ref>Bartušek, l. c., str. 34: „…v řeči abstraktního symbolismu v ideové gradaci [jsou] od středu k okrajům portálu postupně rozvedeny verše chvalozpěvu tří mládenců z pece ohnivé proroka Daniela, obsahující výzvu jednotlivým druhům stvoření k chvále Tvůrce.“ Joura, l. c., str. 135 uvádí, že výklad uvedeným chvalozpěvem dosud není zcela hodnověrně doložen.</ref> Čtyři postavy nahoře na obou částech portálu jsou patrně čtyři evangelisté, vedle nich z každé strany ostění vlastního pravoúhlého vstupu jsou pravděpodobně zobrazeny postavy opatů.
Řádka 62:		Řádka 62:
	Pro portál severní předsíně se též užívá jména ''Brána rajská''. Jeho autorem je taktéž [[Monsignore\|Msgre.]] František Doležel.<ref>Joura, l. c., 135 Doležela cituje: „Když mají portál v [[Předklášteří]] u Tišnova ''Porta Coeli–Bránu nebes'', tak my v bazilice na [[Podklášteří]] máme ''Porta Paradisi–Bránu rajskou''.“</ref>		Pro portál severní předsíně se též užívá jména ''Brána rajská''. Jeho autorem je taktéž [[Monsignore\|Msgre.]] František Doležel.<ref>Joura, l. c., 135 Doležela cituje: „Když mají portál v [[Předklášteří]] u Tišnova ''Porta Coeli–Bránu nebes'', tak my v bazilice na [[Podklášteří]] máme ''Porta Paradisi–Bránu rajskou''.“</ref>

-	[[Soubor:Trebic ~~podklasteri bazilika krypta~~.~~jpg~~\|thumb\|Pohled do krypty]]	+	[[Soubor:Trebic 07.png\|thumb\|240px\|Pohled do krypty]]
-		+
	=== Krypta ===		=== Krypta ===
	Pod chórem hlavní lodi je [[krypta]] zasahující i do přilehlých částí bočních lodí. I ona má polygonální apsidu. Krypta je klenuta v pravidelných čtvercových polích křížovou klenbou s klínovými žulovými žebry s široce rozepjatými oblouky. Osmiboké pilíře trojlodí krypty ukončují hlavice s rostlinnými motivy. Jeden z klenebních pilířů byl vybourán v době, když bazilika sloužila světskému hospodaření, a nahrazen prostým válcovým sloupem. Krypta byla přístupná z kostela i z kláštera.		Pod chórem hlavní lodi je [[krypta]] zasahující i do přilehlých částí bočních lodí. I ona má polygonální apsidu. Krypta je klenuta v pravidelných čtvercových polích křížovou klenbou s klínovými žulovými žebry s široce rozepjatými oblouky. Osmiboké pilíře trojlodí krypty ukončují hlavice s rostlinnými motivy. Jeden z klenebních pilířů byl vybourán v době, když bazilika sloužila světskému hospodaření, a nahrazen prostým válcovým sloupem. Krypta byla přístupná z kostela i z kláštera.
Řádka 70:		Řádka 69:

	== Význam ==		== Význam ==
-	[[Soubor:Trebic podklasteri castle basilica.png\|thumb\|Areál bývalého kláštera]]	+	[[Soubor:Trebic podklasteri castle basilica.png\|thumb\|240px\|Areál bývalého kláštera]]
	Mimořádná architektonická hodnota baziliky svatého Prokopa tkví v tom, že v sobě spojuje principy dvou slohových období: románského a gotického. Není to přitom stavba přechodní: prvky gotické nepřekrývají prvky románské. Přestože stavitelé chrámu vycházeli z románské koncepce, byli již seznámeni s gotickými prvky a pracovali s nimi; příkladem budiž masivní gotická žebra krypty. Přitom vnějšek velké apsidy je s výjimkou několika detailů takřka zcela románský.<ref>Bartušek, l. c., str. 35: „s výjimkou plastických detailů, jako jsou bobulové hlavičky sloupků středního okna a sloupky vnější galerie.“</ref>		Mimořádná architektonická hodnota baziliky svatého Prokopa tkví v tom, že v sobě spojuje principy dvou slohových období: románského a gotického. Není to přitom stavba přechodní: prvky gotické nepřekrývají prvky románské. Přestože stavitelé chrámu vycházeli z románské koncepce, byli již seznámeni s gotickými prvky a pracovali s nimi; příkladem budiž masivní gotická žebra krypty. Přitom vnějšek velké apsidy je s výjimkou několika detailů takřka zcela románský.<ref>Bartušek, l. c., str. 35: „s výjimkou plastických detailů, jako jsou bobulové hlavičky sloupků středního okna a sloupky vnější galerie.“</ref>

Řádka 78:		Řádka 77:

	== Fotogalerie ==		== Fotogalerie ==
-	<gallery>	+	<gallery perrow="3">
	Soubor:Trebic 04.png		Soubor:Trebic 04.png
	Soubor:Trebic 05.png		Soubor:Trebic 05.png
-	~~Soubor:Trebic 07.png~~
-	~~Soubor:Trebic 08.png~~
	Soubor:Trebic 10.png		Soubor:Trebic 10.png
	Soubor:Trebic 11.png		Soubor:Trebic 11.png
-	~~Soubor:Trebic 12.jpg~~
	Soubor:Trebic 15.png		Soubor:Trebic 15.png
	Soubor:Trebic 17.png		Soubor:Trebic 17.png

Sysop: 1 revizi

2013-12-04T12:25:19Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 12. 2013, 12:25

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-21T13:03:27Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[File:Overview of Basilica of Saint Procopius in Třebíč, Czech Republic.jpg|thumb|Celkový pohled na areál baziliky]]
'''Bazilika svatého Prokopa''' je [[románský sloh|románsko]]-[[gotika|gotický]] [[křesťanství|křesťanský]] [[kostel]] v [[Třebíč]]i. Byla vybudována na místě původní [[Panna Maria|mariánské]]<ref>Doležal, l. c., str. 55.</ref> [[kaple]] při [[zámek v Třebíči|benediktinském klášteře]] přibližně v letech 1240 až 1280. Jako součást objektu „kláštera s kostelem sv. Prokopa“ se stala roku [[2002]] [[národní kulturní památka|národní kulturní památkou]]<ref>Nařízení vlády č. 337/2002 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.</ref> a o rok později se společně s [[Třebíčská židovská čtvrť|židovskou čtvrtí]] dostala na Seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].<ref>[http://whc.unesco.org/en/list/1078 Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč]</ref>

Původním [[patrocinium|patrociniem]] baziliky bylo [[Nanebevzetí Panny Marie]]. [[Svatý Prokop]] se stal patronem baziliky v roce, kdy se připomínalo pětisté výročí jeho [[kanonizace|svatořečení]], tedy roku 1704; v tomto roce nechal Jan Karel hrabě z Valdštejna zřídit z presbytáře baziliky zámeckou kapli sv. Prokopa.<ref>Doležal, l. c., str. 58.</ref><ref>Bartušek, l. c., str. 71.</ref>

Svým účelem je bazilika svatého Prokopa [[farnost|farním]] kostelem [[Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|farnosti Třebíč-zámek]]; jejím je též
[[vlastnictví]]m.

== Historie ==
Historie baziliky [[svatý Prokop|svatého Prokopa]] je těsně spjata s historií třebíčského [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a.
Předchůdkyní baziliky byla kaple [[Benedikt z Nursie|svatého Benedikta]], která vznikla v roce 1104 a byla vysvěcena [[Praha|pražským]] [[biskup]]em Heřmanem. O pět let později už měl klášter vlastní kostel. Ten vysvětil roku 1109 biskup Jan II. a jeho [[patrocinium|patrociniem]] bylo [[Nanebevzetí Panny Marie]]. V kryptě tohoto kostela byl roku 1112 pochován kníže Litold Znojemský a roku 1115 i [[Oldřich Brněnský]]<ref>Bartušek, l. c., str. 12–13.</ref>, zakladatelé kláštera.

Klášter bohatl a nabýval na významu. Asi v polovině 13. století byl přebudován v [[pevnost (stavba)|pevnost]], klášterní [[hrad]].<ref>Bartušek, l. c., str. 13: „nedobytný klášterní hrad, schopný hájit zájmy panovníků i církve na západní Moravě; stal se zároveň důstojným ústředím moravské provincie benediktinské řehole.“</ref> Tato přestavba byla započata zhruba kolem roku 1240, hotova byla kolem roku 1260. Přestavba sice znamenala zánik původních románských objektů kláštera, avšak zároveň dala vzniknout dnešní bazilice. Ta se ve svém půdorysu a architektonické výstavbě dochovala dodnes.

== Budova ==
=== Členění interiéru ===
[[Soubor:Marieaprokopbaztrint.jpg|thumb|Pohled na hlavní loď, v pozadí oltář]]
Bazilika svatého Prokopa má tři [[Loď (architektura)|lodi]], na západě se tyčí dvě [[věž]]e. Předsíně jsou dvě: severní je vnější, jižní je vnitřní. Příčná loď je poněkud potlačena. Hlavní loď je nejširší a má šest [[klenba|klenebních]] polí, dvě boční lodi mají devět klenebních polí; přitom jedno klenební pole hlavní lodi je dvojnásobného rozměru klenebního pole boční lodi. Chrám na délku měří 65,7 [[metr|m]], na šířku pak 20,2 m.<ref>Joura, l. c., str. 129.</ref>

Hlavní loď je vyšší než boční lodi a od nich obou ji dělí šest [[pilíř]]ů, střídavě silnějších a slabších, vytvářející lomené oblouky. Síťová klenba hlavní lodi pochází až z doby [[baroko|barokní]]. Původní klenba měla být kopulová, téhož osmidílného typu jako v chóru a západní předsíni. Během stavby se však stavitelé rozhodli pro šestidílnou žebrovou klenbu s pasy. Na slabší pilíře jsou připojeny [[pilastr]]ové přípory zakončené hlavicí s barokními [[plastika]]mi českých [[svatý|světců]]. Výběhu původní žebrové klenby zakončují jednoduché [[konzola (architektura)|konzoly]]. Původní klenbu hlavní lodi zřejmě poškodily boje s korvínovskými obléhateli roku 1468. Poškozená byla snesena (1679) a posléze ji nechal nahradit novou – barokní – obnovovatel kostela, architekt [[František Maxmilian Kaňka]].

=== Chór ===
Do [[Chór (architektura)|chóru]] přechází hlavní loď [[vítězný oblouk|vítězným obloukem]]. Na jeho nárožích obrácených do lodi jsou [[pískovec|pískovcové]] kvádry zdobené reliéfním křížovým květem. Jde pravděpodobně o součást bočních vchodů do [[lektorium|lektoria]].<ref>Bartušek, l. c. str. 15: „Boční otvory tohoto lektoria byly zaklenuty půlkruhově, jeho zadní stěna se nedochovala. Lektorium vzniklo spojením s chórovým zábradlím, jež oddělovalo kněžský nebo později i mnišský chór od lodi; vyvinulo se během 13.–16. století v nízkou architektonickou stěnu, která měla zpravidla ve středu vedlejší oltář s lícem do lodi, po bocích oltáře vchody do chóru, nahoře pak byla po stěnách vyvýšená místa, odkud se četla [[epištola]] a [[evangelium]] při slavným bohoslužbách u hlavního oltáře v mnišském chóru.“</ref> Latinský nápis na vítězném oblouku znamená: „K poctě Boží a Panny Marie obnovil ze znesvěcených ruin Jan Josef Svaté říše římské hrabě z Valdštejna“<ref>Překlad podle Joury, l. c., str. 137.</ref>, letopočet 1730; tento nápis je připomínkou celkové obnovy kostela provedenou Františkem Maxmilianem Kaňkou v letech 1726–1733.

Chór má dvě velká čtvercová klenební pole; sama klenba je zde kopulová, osmidílná, s žebry klínového vyžlabeného profilu. Pak následuje [[Apsida (architektura)|apsida]] tvaru pěti stran [[osmiúhelník]]a, zaklenutá osmidílnou klenbou s žebry obloukového profilu.

[[Soubor:Trebic podklasteri bazilika opatska kaple.jpg|thumb|left|Výzdoba opatské kaple]]

=== Opatská kaple a jižní kaple ===
Obě boční lodi na východě zakončovaly kaple oddělené zdí. Tato kaple se dochovala jen v lodi severní: jde o kapli [[opat]]skou, mající rozsah jednoho samostatného klenebního pole (komora) a tří klenebních polí s křížovou klenbou a půlválcovou apsidou s [[koncha|konchou]]. Severní kaple byla pravděpodobně zničena roku 1468, když Třebíč a baziliku dobývala vojska [[král]]e Matyáše Korvína; obnovena byla společně s vchodem do [[krypta|krypty]] až v roce [[1956]]; dnes slouží jako [[sakristie]]. Obě boční lodi zaklenuje pravidelná křížová žebrová klenba s [[pas (architektura)|pasy]].

Z vnější strany obvodní zdi jižní boční lodi je zachován původní jižní [[portál (architektura)|portál]] do kostela z bývalé [[křížová chodba|křížové chodby]]; jeho plastická úprava zobrazuje [[Rostliny|rostlinné]] motivy.

Opatská kaple je významná tím, že se v ní dochovaly staré nástěnné malby biblické tematiky. Nákladná restaurace byla skončena roku [[1999]].

=== Okna ===
Do vnitřku kostela proudí světlo z každé strany hlavní lodi šesti lomenými horními okny. Tentýž počet oken mají i boční lodi. Třístěnná velká apsida hlavní lodi je zdobena třemi kruhovými okny. Z nich je nejcennější okno prostřední, [[růžice|růžicové]], svým ztvárněním (avšak nikoli velikostí) podobné tomu v [[Katedrála v Remeši|katedrále Notre-Dame]] v [[Remeš]]i.<ref>Joura, l. c., str. 125.</ref> Zajímavostí je, že všechna tato okna byla až do roku 1871 zazděna, současně s odkrytím těchto oken dostala obě boční okna jednoduchou plaménkovou kružbu.

[[Soubor:Trebic podklasteri bazilika kazatelna.jpg|thumb|left|Kazatelna a P. Puchnar]]

=== Velká apsida ===
Vnitřkem velké apsidy obíhá lichá arkáda. Skládá se z třiatřiceti pískovcových sloupků držících lomené obloučky arkád. Talířovité patky a [[hlavice (architektura)|hlavice]] jsou zdobeny. Na [[římsa|římsu]] pak shora navazuje okenní patro. V úhlech polygonálního závěru apsidy jsou sloupky nesoucí na hlavicích přípory klenby. Nad trojicí kruhových oken je tzv. trpasličí, [[triforium|triforiová]] galerie, tedy nízký [[Arkáda (architektura)|arkádový]] [[ochoz (architektura)|ochoz]]. Její prostor obíhající apsidu ze všech pěti stran oddělují od vnitřku chóru okna s malovanými skly, osazená roku [[2007]]. Ke vstupních točitým schodům se přichází na stranách apsidy v místech, kde se stýká s přilehlým čtvercovým polem chóru. Tento přístup byl dlouhou dobu zazděn a nevědělo se, kde vůbec je.<ref>Joura, l. c., str. 138.</ref>

V apsidě jsou dva vstupní portály: první vede do opatské kaple (nápis na [[tympanon]]u udává letopočet předpokládaného data stavby baziliky, rozuměj však stavby původního klášterního kostela), druhý do jižní kaple (na tympanonu je nápis o obnově apsidy v 19. století).

Nápis na oblouku nad apsidou znamená: „Pod ochranou narození svaté a Boží rodičky Panny Marie.“

Dnešní pseudogotický [[oltář]] je zasvěcen [[svatý Vojtěch|sv. Vojtěchu]] a jeho autory jsou Jan Kastner, Štěpán Zálešák a Viktor Förster. V bazilice byl umístěn roku [[1935]] na doporučení architekta [[Kamil Hilbert|Kamila Hilberta]].

Hraběcí [[oratoř]] na jižní straně kněžiště pochází z druhé poloviny 19. století a je přístupná ze zámku.

=== Exteriér ===
Vnějšek baziliky odpovídá jejímu vnitřnímu členění. Kolem celé lodi i s chórem obíhá římsa, na apsidách a chóru se [[zubořez]]em a obloučkovým vlysem. Boční průčelí hlavní lodi zdobí jen hladké [[liséna|lisény]]. Trpasličí galerie apsidy se ven otevírá po všech pěti stranách vždy pěti půlkruhově zakončenými arkádami. Nad touto částí je ještě stěna s menšími kruhovými okénky.

Západní průčelí, dnes barokní, bylo při obléhání kláštera těžce poškozeno. Původně mělo pravděpodobně povahu [[westwerk]]u, tj. západní obranné části s hranolovými postranními věžemi. Dnešní věže zčásti pojaly věže staré.<ref>Bartušek, l. c., str. 34.</ref>

=== Severní předsíň ===
Na severní straně baziliky upoutá pozornost předsíň na obdélníkovém půdorysu. Zaklenutá je jedním klenebním polem se sedmidílnou žebrovou klenbou. Její objem drží čtyři rohové a tři opěrné pilíře uprostřed bočních stěn mezi oblouky vchodu. Ven se otvírá dvěma půlkruhovými arkádami. Mezi těmito arkádami stojí silný opěrný pilíř. Zeď nad arkádami zdobí dvojokna, půlkruhově zakončená, uprostřed se sloupkem, shodná s trpasličí galerií. Vnitřní stranou této předsíně se vchází do kostela. Portál vchodu je bohatě zdoben: střídá se v něm sedm hladkých žulových sloupků s trojbokými pískovcovými hranoly ústupků, bohatě zdobených ornamentální rostlinnou dekorací. Sloupy ukončují pískovcové talířové patky a bobulové hlavice. Rostlinná a figurální výzdoba má vyjadřovat chvalozpěv na Tvůrce.<ref>Bartušek, l. c., str. 34: „…v řeči abstraktního symbolismu v ideové gradaci [jsou] od středu k okrajům portálu postupně rozvedeny verše chvalozpěvu tří mládenců z pece ohnivé proroka Daniela, obsahující výzvu jednotlivým druhům stvoření k chvále Tvůrce.“ Joura, l. c., str. 135 uvádí, že výklad uvedeným chvalozpěvem dosud není zcela hodnověrně doložen.</ref> Čtyři postavy nahoře na obou částech portálu jsou patrně čtyři evangelisté, vedle nich z každé strany ostění vlastního pravoúhlého vstupu jsou pravděpodobně zobrazeny postavy opatů.

Když byl počátkem 15. století po zániku kláštera zřízen v bazilice [[pivovar]], v severní předsíni bývala várna. Později byla přestavěna k obytným účelům, naposledy k ubytování [[kaplan]]a. Předsíň byla uvolněna a s portálem obnovena až v druhé polovině 19. století, jak dodnes dokládá zlatými písmeny nápis na kamenné desce nad vchodem: „Z dlouhověkého zpustošení zachránil a opravil Vincenc hrabě Waldstein-Wartenberg r. 1862.“<ref>Joura, l. c., str. 134–135.</ref>

Pro portál severní předsíně se též užívá jména ''Brána rajská''. Jeho autorem je taktéž [[Monsignore|Msgre.]] František Doležel.<ref>Joura, l. c., 135 Doležela cituje: „Když mají portál v [[Předklášteří]] u Tišnova ''Porta Coeli–Bránu nebes'', tak my v bazilice na [[Podklášteří]] máme ''Porta Paradisi–Bránu rajskou''.“</ref>

[[Soubor:Trebic podklasteri bazilika krypta.jpg|thumb|Pohled do krypty]]

=== Krypta ===
Pod chórem hlavní lodi je [[krypta]] zasahující i do přilehlých částí bočních lodí. I ona má polygonální apsidu. Krypta je klenuta v pravidelných čtvercových polích křížovou klenbou s klínovými žulovými žebry s široce rozepjatými oblouky. Osmiboké pilíře trojlodí krypty ukončují hlavice s rostlinnými motivy. Jeden z klenebních pilířů byl vybourán v době, když bazilika sloužila světskému hospodaření, a nahrazen prostým válcovým sloupem. Krypta byla přístupná z kostela i z kláštera.

Žulová dlažba pochází z doby obnovy baziliky z 30. let. Z roku [[1936]] též pochází kamenný oltář vytesaný z kamene od [[Trnava (okres Třebíč)|Trnavy]] pro zařízení [[Boží hrob|Božího hrobu]].<ref>Joura, l. c., str. 141.</ref>

== Význam ==
[[Soubor:Trebic podklasteri castle basilica.png|thumb|Areál bývalého kláštera]]
Mimořádná architektonická hodnota baziliky svatého Prokopa tkví v tom, že v sobě spojuje principy dvou slohových období: románského a gotického. Není to přitom stavba přechodní: prvky gotické nepřekrývají prvky románské. Přestože stavitelé chrámu vycházeli z románské koncepce, byli již seznámeni s gotickými prvky a pracovali s nimi; příkladem budiž masivní gotická žebra krypty. Přitom vnějšek velké apsidy je s výjimkou několika detailů takřka zcela románský.<ref>Bartušek, l. c., str. 35: „s výjimkou plastických detailů, jako jsou bobulové hlavičky sloupků středního okna a sloupky vnější galerie.“</ref>

Zajímavostí, která vynikla až poté, co byly zdi zbaveny omítek a ponechána jim jejich surová kamenná podoba, jsou značky kameníků na některých kvádrech. Vnitřní omítky byly odstraněny na popud dalšího obnovovatele kostela, architekta [[Kamil Hilbert|Kamila Hilberta]]. Za obnovou vůbec ale stál tehdejší třebíčský [[děkan]] a farář zámecké farnosti [[František Borgiáš Doležel]].

Další zajímavostí může být, že ke stavbě baziliky převážně posloužila místní hrubozrnná šedá [[žula]], jen místy – kde byl důraz na detaily – doplněná [[Oslavany|oslavanským]] [[pískovec|pískovcem]].<ref>Joura, l. c., str. 140.</ref>

== Fotogalerie ==
<gallery>
Soubor:Trebic 04.png
Soubor:Trebic 05.png
Soubor:Trebic 07.png
Soubor:Trebic 08.png
Soubor:Trebic 10.png
Soubor:Trebic 11.png
Soubor:Trebic 12.jpg
Soubor:Trebic 15.png
Soubor:Trebic 17.png
Soubor:Trebic 18.png
Soubor:Trebic 19.png
Soubor:Trebic 22.png
</gallery>

== Literatura ==
* BARTUŠEK, Antonín. Umělecké památky Třebíče. 1. vyd. Brno : Blok, 1969. 176 s.
* DOLEŽEL, František Borgiáš. Basilika sv. Prokopa v Třebíči. In Čeněk Sameš. Třebíč – město a okres. Brno : Národohospodářská propagace ČR, 1935.
* JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.trebic.cz/unesco/journey.asp?journey_id=1&lang_id=1 Zámek a bazilika v Třebíči]
* [http://www.infocesko.cz/Czechia/Content/clanek.aspx?clanekid=17234&lid=1 Bazilika svatého Prokopa v Třebíči (UNESCO)]
* [http://www.tiscali.cz/trav/trav_center_030704.620216.html Třebíč byla zapsána na seznam dědictví UNESCO]

{{Commonscat|Basilica of Saint Procopius in Třebíč}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kostely brněnské diecéze|Prokop]]
[[Kategorie:Památky v Třebíči]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Třebíč]]
[[Kategorie:Kostely v okrese Třebíč|Prokop]]
[[Kategorie:Dějiny Třebíče]]