Sysop: 1 revizi

2013-12-04T10:01:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 12. 2013, 10:01

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-16T00:42:58Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Wappers belgian revolution.jpg|thumb|250px|''Scéna z belgické revoluce roku 1830'', [[Gustav Wappers]] (1834), [[Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique]], Brusel]]
'''Belgická revoluce''' byl konflikt ve [[Spojené království nizozemské|Spojeném království nizozemském]], který začal nepokoji v [[Brusel]]u v srpnu 1830 a vedl k vytvoření samostatného [[Belgie|belgického státu]].
Nizozemský král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]] odmítal uznat nezávislost Belgie do roku 1839, kdy musel ustoupit pod tlakem [[Londýnská smlouva (1839)|Londýnské smlouvy]]. Spojené království nizozemské bylo vytvořeno po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] na Vídeňském kongresu roku 1815. Vzniklo spojením bývalého [[Rakouské Nizozemí|Rakouského Nizozemí]] (území dnešní Belgie) a bývalých [[Republika spojených nizozemských provincií|Spojených nizozemských provincií]] a jeho králem se stal Vilém I. z dynastie oranžsko-nasavské.
== Příčiny revoluce ==
Hlavní příčinou belgické revoluce byla politická a ekonomická nadvláda Nizozemců nad [[francouzština|francouzsky]] mluvícím obyvatelstvem. Hospodářské aktivity, jako např. obchod a počátky [[Industrializace|průmyslové revoluce]], byly soustředěny na území dnešního [[Nizozemsko|Nizozemska]], zejména v přístavu [[Amsterdam]]. Naopak Belgie měla pouze malý vliv na hospodářství v království, potýkala se s vysokou [[nezaměstnanost]]í a její průmysl nebyl příliš rozvinutý. Jádrem sporů byla také skutečnost, že Nizozemci podporovali volný obchod, zatímco Belgičané požadovali ochranu svého trhu zavedením cel.
Belgičané si rovněž stěžovali, že je s nimi nakládáno jako s druhořadými občany, ačkoliv jich v království nežilo méně než 3,5 milionu oproti 3 milionům Nizozemců. Většina úředních míst byla svěřena Nizozemcům a král Vilém I. byl Nizozemec. Dalším důvodem sporů byly náboženské a kulturní rozdíly. Belgičané byli převážně [[Katolictví|katolíci]], zatímco Nizozemci [[protestantství|protestanti]]. Oba národy neměly společnou minulost a společný stát sdílely z vůle velkých mocností. Belgická buržoazie mluvila francouzsky a vzhlížela k [[Francie|Francii]], která jí byla bližší než Nizozemsko.
== Průběh revoluce ==
Posledním impulsem, který nastartoval belgickou revoluci, bylo představení [[Daniel Auber|Auberovy]] sentimentální a vlastenecky laděné opery [[Němá z Portici]] (''La muette de Portici'') v bruselském operním sále [[Théâtre de la Monnaie]]. Během duetu ''Amour sacré de la patrie'' (''Svatá láska k vlasti'') obecenstvo povstalo s výkřiky ''„Aux armes! Aux armes!“'' (''„Do zbraně!“''). Po představení se [[dav]] nahrnul do ulic za provolávání vlasteneckých hesel a zmocnil se radnice a dalších vládních budov.
Král Vilém I. nechtěl připustit rozdělení země a pokusil se obnovit pořádek silou, avšak královskému vojsku pod vedením králova druhého syna Bedřicha se nepodařilo dobýt Brusel v krvavých bojích v ulicích města, které se odehrály mezi [[23. srpen|23.]] a [[26. srpen|26. srpnem]]. Den poté byla v Bruselu vyhlášena provizorní vláda a [[4. říjen|4. října]] následovalo prohlášení nezávislosti.
V listopadu se v Bruselu sešel Národní kongres a [[7. únor]]a 1831 byla vyhlášena ústava. Prvním belgickým králem se stal [[21. červenec|21. července]] téhož roku [[Leopold I. (Belgie)|Leopold I]]. Evropské mocnosti oficiálně uznaly nezávislost Belgie až roku 1839, kdy byla podepsána Londýnská smlouva. Belgie měla být podle této smlouvy nezávislou a neutrální zemí, zahrnující [[Západní Flandry]], [[Východní Flandry]], [[Brabant (belgická provincie)|Brabant]], [[Antverpy (provincie)|Antverpy]], [[Henegavsko (belgická provincie)|Henegavsko]], [[Namur (provincie)|Namur]] a [[Lutych (provincie)|Lutych]], jakož i část [[Lucembursko (belgická provincie)|Lucemburska]] a provincie [[Limburk (belgická provincie)|Limburk]].
== Postavení Vlámů v Belgii po revoluci ==
V určitém smyslu byla belgická revoluce [[Valonie|valonskou]] revolucí francouzsky mluvící vyšší a střední třídy a nadvláda Nizozemců byla nahrazena nadvládou Valonů. Úředním jazykem byla určena francouzština, zatímco [[vlámština]] byla zakázána na školách. Na poštovních známkách sice bylo napsáno dvojjazyčně ''„Belgique-België“'', ale belgický občanský zákoník byl přeložen do vlámštiny až roku [[1961]]. Během průmyslové revoluce byl těžký průmysl koncentrován do Valonského regionu. V průběhu [[20. století]] Vlámové agitovali pro rovnoprávnost v belgickém státu, což vedlo k vyhlášení federální ústavy roku [[1980]], která jim zaručovala více pravomocí v oblasti školství a sociálních programů.

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Války Belgie]]
[[Kategorie:Války Nizozemska]]
[[Kategorie:Války za nezávislost]]
[[Kategorie:Revoluce]]

Belgická revoluce - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu