Bell X-2 - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2015-10-17T15:00:28Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 17. 10. 2015, 15:00
Řádka 1:		Řádka 1:
	{{Letadlo		{{Letadlo
	\|název = Bell X-2 Starbuster		\|název = Bell X-2 Starbuster
-	\|typ = [[Experimentální ~~letoun~~\|experimentální]] [[raketoplán]]	+	\|typ = [[Experimentální letadlo\|experimentální]] [[Kosmický raketoplán\|raketoplán]]
	\|výrobce = [[Bell Aircraft Corporation]]		\|výrobce = [[Bell Aircraft Corporation]]
-	\|image = Soubor:~~Bell~~ X-2 ~~crash landing~~.jpg	+	\|image = [[Soubor:X-2 in flight DVIDS714341.jpg\|250px]]
-	\|text = Bell X-2 ~~po nepovedené přistání po prvním klouzavém~~ letu ~~v roce 1952~~	+	\|text = Bell X-2 během letu (1955–1956)
	\|konstruktér = Robert J. Woods		\|konstruktér = Robert J. Woods
	\|první let = [[27. červen\|27. června]] [[1952 v letectví\|1952]] (bezmotorový let)<br />[[18. listopad]]u [[1955 v letectví\|1955]] (motorový let)		\|první let = [[27. červen\|27. června]] [[1952 v letectví\|1952]] (bezmotorový let)<br />[[18. listopad]]u [[1955 v letectví\|1955]] (motorový let)
Řádka 15:		Řádka 15:

	== Zrod projektu ==		== Zrod projektu ==
-
	Po zdárném překonání [[rychlost zvuku\|rychlosti zvuku]] letounem [[Bell X-1]], se zdálo, že konstruktérům nestojí prakticky nic v cestě. Stačí jen letouny průběžně osazovat stále silnějšími motory, které budou letoun hnát stále vyšší rychlostí. Opak byl však pravdou. Samotný letoun [[Bell X-1]] byl navržen především s použitím znalostí z rychlých letounů [[druhá světová válka\|druhé světové války]] a jeho [[design]] a konstrukce působily už od počátků obrovské problémy a jeho samotná pilotáž byla skoro na hranici lidských možností. Inženýři už v období druhé světové války pozorovali znepokojující jev – okolo rychlosti 800 km/h a v některých případech ještě menších, se dostavují problémy ve formě kmitání, letoun začne „padat na nos“, přičemž vodorovné ocasní plochy se stávají téměř neúčinnými. Kmitání se při vzrůstající rychlosti dále zvyšuje, až naruší integritu samotného stroje, který se za letu rozpadá. Tyto problémy, které měly na svědomí životy mnoha pilotů, dávaly prostor ke spekulacím, zda je vůbec možné rychlost zvuku překonat. Až poválečný výzkum oblasti vysokých rychlostí, za přispění ukořistěných dat z výzkumů [[Německo\|německých]] konstrukčních kanceláří přinesl závěry, podle nichž se řídí konstruktéři nadzvukových strojů dodnes. Zvyšování rychlosti letounu nelze docílit pouze velmi silným motorem, ale v zájmu ovladatelnosti je třeba hledat i vhodné aerodynamické řešení konstrukce letounu jako celku.		Po zdárném překonání [[rychlost zvuku\|rychlosti zvuku]] letounem [[Bell X-1]], se zdálo, že konstruktérům nestojí prakticky nic v cestě. Stačí jen letouny průběžně osazovat stále silnějšími motory, které budou letoun hnát stále vyšší rychlostí. Opak byl však pravdou. Samotný letoun [[Bell X-1]] byl navržen především s použitím znalostí z rychlých letounů [[druhá světová válka\|druhé světové války]] a jeho [[design]] a konstrukce působily už od počátků obrovské problémy a jeho samotná pilotáž byla skoro na hranici lidských možností. Inženýři už v období druhé světové války pozorovali znepokojující jev – okolo rychlosti 800 km/h a v některých případech ještě menších, se dostavují problémy ve formě kmitání, letoun začne „padat na nos“, přičemž vodorovné ocasní plochy se stávají téměř neúčinnými. Kmitání se při vzrůstající rychlosti dále zvyšuje, až naruší integritu samotného stroje, který se za letu rozpadá. Tyto problémy, které měly na svědomí životy mnoha pilotů, dávaly prostor ke spekulacím, zda je vůbec možné rychlost zvuku překonat. Až poválečný výzkum oblasti vysokých rychlostí, za přispění ukořistěných dat z výzkumů [[Německo\|německých]] konstrukčních kanceláří přinesl závěry, podle nichž se řídí konstruktéři nadzvukových strojů dodnes. Zvyšování rychlosti letounu nelze docílit pouze velmi silným motorem, ale v zájmu ovladatelnosti je třeba hledat i vhodné aerodynamické řešení konstrukce letounu jako celku.

-	Ovladatelnost a stabilita letounu, letícího supersonickou rychlostí, byla pouze jedním z hlavních problemů. Při rychlostech přibližujících se [[Machovo číslo\|Mach]] 3, se také začala projevovat tzv. „tepelná bariéra“, tedy nadměrné ohřívání draku letounu způsobené třením vzduchu. Za těchto podmínek se dále nedají používat běžné [[slitina\|slitiny]] [[hliník]]u, jak bylo do té doby pro konstrukci letadel zvykem. K ověření vymodelovaných teorií a nalezení schůdných řešení, byl zadán projekt '''X-2''', čili letounu dosahujícího rychlostí Mach 3 a více.	+	Ovladatelnost a stabilita letounu, letícího supersonickou rychlostí, byla pouze jedním z hlavních problemů. Při rychlostech přibližujících se [[Machovo číslo\|Mach]] 3, se také začala projevovat tzv. „tepelná bariéra“, tedy nadměrné ohřívání draku letounu způsobené třením vzduchu. Za těchto podmínek se dále nedají používat běžné [[slitina\|slitiny]] [[hliník]]u, jak bylo do té doby pro konstrukci letadel zvykem. K ověření vymodelovaných teorií a nalezení schůdných řešení, byl zadán projekt '''X-2''', čili letounu dosahujícího rychlostí Mach 3 a více.

	== Testování ==		== Testování ==
-	Konstrukční kancelář [[Bell Aircraft Corporation\|Bell]] přišla s letounem vyrobeným z oceli a nikl-měděných slitin, šípovým křídlem a poháněným dvoukomorovým [[raketa\|raketovým]] motorem XLR 25 o [[tah]]u 11 až 67 [[Newton\|kN]]. [[27. červen\|27. června]] [[1952 v letectví\|1952]] provedl testovací pilot Jean „Skip“ Ziegler první, zkušební klouzavý let, při kterém byl X-2 vypuštěn z modifikovaného [[bombardér]]u [[B-50]]. Tento letoun byl posléze ztracen při [[Výbuch\|explozi]] v roce [[1953]]. První motorový let provedl Frank K. „Pete“ Everest [[18. listopad]]u [[1955 v letectví\|1955]]. Při svém devátém letu ke konci července [[1956]], vytvořil nový rychlostní rekord Mach 2,87 (3 050 km/h). X-2 splňoval to, co se od něj očekávalo, i když ne zcela dostatečně. Piloti ve vysokých rychlostech hlásili, že ovládání letounu je jen velmi málo účinné. Následující [[simulace]] a testy ve větrném tunelu, kombinované s nashromážděnými letovými daty jim daly plně za pravdu a ukazovaly, že letoun je velmi nestabilní při rychlostech blížících se Mach 3. I přes problémy s ovládáním letounu byla nashromážděná data pro [[NASA]] tak cenná, že se pokračovalo ve výzkumu i nadále, což mělo později tragické důsledky.	+	[[Soubor:X-2 with Collapsed Nose Wheel - GPN-2000-000398.jpg\|thumb\|250px\|Bell X-2 po nepovedené přistání po prvním klouzavém letu v roce 1952]]
		+	Konstrukční kancelář [[Bell Aircraft Corporation\|Bell]] přišla s letounem vyrobeným z oceli a nikl-měděných slitin, šípovým křídlem a poháněným dvoukomorovým [[raketa\|raketovým]] motorem XLR 25 o [[tah]]u 11 až 67 [[Newton\|kN]]. [[27. červen\|27. června]] [[1952 v letectví\|1952]] provedl testovací pilot Jean „Skip“ Ziegler první, zkušební klouzavý let, při kterém byl X-2 vypuštěn z modifikovaného [[bombardér]]u [[B-50]]. Tento letoun byl posléze ztracen při [[Výbuch\|explozi]] v roce [[1953]]. První motorový let provedl Frank K. „Pete“ Everest [[18. listopad]]u [[1955 v letectví\|1955]]. Při svém devátém letu ke konci července [[1956]], vytvořil nový rychlostní rekord Mach 2,87 (3 050 km/h). X-2 splňoval to, co se od něj očekávalo, i když ne zcela dostatečně. Piloti ve vysokých rychlostech hlásili, že ovládání letounu je jen velmi málo účinné. Následující [[simulace]] a testy ve větrném tunelu, kombinované s nashromážděnými letovými daty jim daly plně za pravdu a ukazovaly, že letoun je velmi nestabilní při rychlostech blížících se Mach 3. I přes problémy s ovládáním letounu byla nashromážděná data pro [[NASA]] tak cenná, že se pokračovalo ve výzkumu i nadále, což mělo později tragické důsledky.

	== Tragédie ==		== Tragédie ==
-
	Pro další testy byli povoláni dva mladí piloti, [[kapitán (vojenství)\|kapitáni]] Iven C. Kincheloe a Milburn G. „Mel“ Apt. Dne [[7. září]] [[1956]] se Kincheloe stal vůbec prvním pilotem na světě, který vystoupal do výšky 30 500 m (100 000 stop), když dosáhl nejvyšší letové hladiny 38 466 m (126 200 stop). Jen dvacet dní nato, ráno [[27. září]], seděl v [[kokpit]]u letounu jeho kolega Mel Apt. Byl poučen o tom, aby sledoval [[optimum\|optimální]], předem vypočítanou letovou hladinu a také aby se vyhnul jakýmkoliv větším snahám o manévrování při rychlosti nad Mach 2,7. Po odpoutání od nosiče zaletěl naprosto precizní letovou stopu a stal se prvním mužem, který překonal Mach 3, když dosáhl rychlosti Mach 3,2 (3 370 km/h) v 19 960 metrech. Let byl do této chvíle absolutním triumfem, leč v následujících vteřinách se zvrhl v tragédii, která měla pro celý program X-2 nedozírné následky. Z neznámého důvodu, krátce poté co dosáhl maximální rychlosti, se Apt rozhodl pro obrat, i když měl letoun rychlost ještě nad Mach 3. Možná proto, že si mladý pilot neuvědomil rozdíl mezi skutečnou a vzdušnou rychlostí, možná se bál, že je příliš daleko od letiště. X-2 se zcela vymkl kontrole a naprosto neovladatelný se zřítil na zem v sérii ''vývrtek''. Ve stínu tragédie se ''Národní letecký úřad'' rozhodl celý program ukončit.		Pro další testy byli povoláni dva mladí piloti, [[kapitán (vojenství)\|kapitáni]] Iven C. Kincheloe a Milburn G. „Mel“ Apt. Dne [[7. září]] [[1956]] se Kincheloe stal vůbec prvním pilotem na světě, který vystoupal do výšky 30 500 m (100 000 stop), když dosáhl nejvyšší letové hladiny 38 466 m (126 200 stop). Jen dvacet dní nato, ráno [[27. září]], seděl v [[kokpit]]u letounu jeho kolega Mel Apt. Byl poučen o tom, aby sledoval [[optimum\|optimální]], předem vypočítanou letovou hladinu a také aby se vyhnul jakýmkoliv větším snahám o manévrování při rychlosti nad Mach 2,7. Po odpoutání od nosiče zaletěl naprosto precizní letovou stopu a stal se prvním mužem, který překonal Mach 3, když dosáhl rychlosti Mach 3,2 (3 370 km/h) v 19 960 metrech. Let byl do této chvíle absolutním triumfem, leč v následujících vteřinách se zvrhl v tragédii, která měla pro celý program X-2 nedozírné následky. Z neznámého důvodu, krátce poté co dosáhl maximální rychlosti, se Apt rozhodl pro obrat, i když měl letoun rychlost ještě nad Mach 3. Možná proto, že si mladý pilot neuvědomil rozdíl mezi skutečnou a vzdušnou rychlostí, možná se bál, že je příliš daleko od letiště. X-2 se zcela vymkl kontrole a naprosto neovladatelný se zřítil na zem v sérii ''vývrtek''. Ve stínu tragédie se ''Národní letecký úřad'' rozhodl celý program ukončit.

-	Přestože byl celý program postižen touto tragédií, poskytl cenná data v oblasti [[aerodynamika\|aerodynamiky]] vysokých rychlostí a položil důležitý základ pro program [[X-15]], který byl spuštěn tři roky poté.	+	Přestože byl celý program postižen touto tragédií, poskytl cenná data v oblasti [[aerodynamika\|aerodynamiky]] vysokých rychlostí a položil důležitý základ pro program '''[[North American X-15\|X-15]]''', který byl spuštěn tři roky poté.

	Byly vyrobeny dva letouny. Celkem bylo uskutečněno 20 letů (7 klouzavých, 13 motorových).		Byly vyrobeny dva letouny. Celkem bylo uskutečněno 20 letů (7 klouzavých, 13 motorových).

	== Specifikace (X-2) ==		== Specifikace (X-2) ==
-	[[~~Image~~:X2_3_view_diagram.png\|right\|~~300px~~\|Obrys letounu X-2]]	+	[[File:X2_3_view_diagram.png\|right\|280px\|Obrys letounu X-2]]
	=== Technické údaje ===		=== Technické údaje ===
	* '''Osádka:''' 1		* '''Osádka:''' 1
Řádka 38:		Řádka 37:
	* '''Rozpětí:''' 9,8 m		* '''Rozpětí:''' 9,8 m
	* '''Výška:''' 3,6 m		* '''Výška:''' 3,6 m
-	* '''Prázdná hmotnost:''' ~~5600~~ kg	+	* '''Prázdná hmotnost:''' 5 600 kg
	* '''Vzletová hmotnost:''' 11 300 kg		* '''Vzletová hmotnost:''' 11 300 kg
	* '''Pohon:''' [[raketový motor]] [[Curtiss-Wright]] [[Curtiss-Wright XLR25\|XLR25]] o tahu 67 kN.		* '''Pohon:''' [[raketový motor]] [[Curtiss-Wright]] [[Curtiss-Wright XLR25\|XLR25]] o tahu 67 kN.

	=== Výkony ===		=== Výkony ===
-	* '''Maximální rychlost:''' ~~3370~~ km/h	+	* '''Maximální rychlost:''' 3 370 km/h
-	* '''Dostup:''' ~~38466 m~~	+	* '''Dostup:''' 38 466 metrů (126 200 stop)


-	{{Experimentální letouny letectva USA}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Bell X-2}}{{Experimentální letouny letectva USA}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Experimentální letadla]]		[[Kategorie:Experimentální letadla]]
	[[Kategorie:Letadla Bell\|X-2]]		[[Kategorie:Letadla Bell\|X-2]]

Sysop: 1 revizi

2013-12-04T10:02:09Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 12. 2013, 10:02

Sysop: 1 revizi

2009-02-25T07:43:26Z

1 revizi

Nová stránka

{{Letadlo
|název = Bell X-2 Starbuster
|typ = [[Experimentální letoun|experimentální]] [[raketoplán]]
|výrobce = [[Bell Aircraft Corporation]]
|image = Soubor:Bell X-2 crash landing.jpg
|text = Bell X-2 po nepovedené přistání po prvním klouzavém letu v roce 1952
|konstruktér = Robert J. Woods
|první let = [[27. červen|27. června]] [[1952 v letectví|1952]] (bezmotorový let)<br />[[18. listopad]]u [[1955 v letectví|1955]] (motorový let)
|zaveden =
|vyřazen = [[27. září]] [[1956 v letectví|1956]]
|hlavní uživatel = [[Letectvo Spojených států|USAF]]
|více uživatelů = [[NACA]]
}}
'''Bell X-2 Starbuster''' bylo americké experimentální letadlo určené pro výzkum letových vlastností v oblasti rychlostí [[Machovo číslo|Mach]] 2 až 3.

== Zrod projektu ==

Po zdárném překonání [[rychlost zvuku|rychlosti zvuku]] letounem [[Bell X-1]], se zdálo, že konstruktérům nestojí prakticky nic v cestě. Stačí jen letouny průběžně osazovat stále silnějšími motory, které budou letoun hnát stále vyšší rychlostí. Opak byl však pravdou. Samotný letoun [[Bell X-1]] byl navržen především s použitím znalostí z rychlých letounů [[druhá světová válka|druhé světové války]] a jeho [[design]] a konstrukce působily už od počátků obrovské problémy a jeho samotná pilotáž byla skoro na hranici lidských možností. Inženýři už v období druhé světové války pozorovali znepokojující jev – okolo rychlosti 800 km/h a v některých případech ještě menších, se dostavují problémy ve formě kmitání, letoun začne „padat na nos“, přičemž vodorovné ocasní plochy se stávají téměř neúčinnými. Kmitání se při vzrůstající rychlosti dále zvyšuje, až naruší integritu samotného stroje, který se za letu rozpadá. Tyto problémy, které měly na svědomí životy mnoha pilotů, dávaly prostor ke spekulacím, zda je vůbec možné rychlost zvuku překonat. Až poválečný výzkum oblasti vysokých rychlostí, za přispění ukořistěných dat z výzkumů [[Německo|německých]] konstrukčních kanceláří přinesl závěry, podle nichž se řídí konstruktéři nadzvukových strojů dodnes. Zvyšování rychlosti letounu nelze docílit pouze velmi silným motorem, ale v zájmu ovladatelnosti je třeba hledat i vhodné aerodynamické řešení konstrukce letounu jako celku.

Ovladatelnost a stabilita letounu, letícího supersonickou rychlostí, byla pouze jedním z hlavních problemů. Při rychlostech přibližujících se [[Machovo číslo|Mach]] 3, se také začala projevovat tzv. „tepelná bariéra“, tedy nadměrné ohřívání draku letounu způsobené třením vzduchu. Za těchto podmínek se dále nedají používat běžné [[slitina|slitiny]] [[hliník]]u, jak bylo do té doby pro konstrukci letadel zvykem. K ověření vymodelovaných teorií a nalezení schůdných řešení, byl zadán projekt '''X-2''', čili letounu dosahujícího rychlostí Mach 3 a více.

== Testování ==
Konstrukční kancelář [[Bell Aircraft Corporation|Bell]] přišla s letounem vyrobeným z oceli a nikl-měděných slitin, šípovým křídlem a poháněným dvoukomorovým [[raketa|raketovým]] motorem XLR 25 o [[tah]]u 11 až 67 [[Newton|kN]]. [[27. červen|27. června]] [[1952 v letectví|1952]] provedl testovací pilot Jean „Skip“ Ziegler první, zkušební klouzavý let, při kterém byl X-2 vypuštěn z modifikovaného [[bombardér]]u [[B-50]]. Tento letoun byl posléze ztracen při [[Výbuch|explozi]] v roce [[1953]]. První motorový let provedl Frank K. „Pete“ Everest [[18. listopad]]u [[1955 v letectví|1955]]. Při svém devátém letu ke konci července [[1956]], vytvořil nový rychlostní rekord Mach 2,87 (3 050 km/h). X-2 splňoval to, co se od něj očekávalo, i když ne zcela dostatečně. Piloti ve vysokých rychlostech hlásili, že ovládání letounu je jen velmi málo účinné. Následující [[simulace]] a testy ve větrném tunelu, kombinované s nashromážděnými letovými daty jim daly plně za pravdu a ukazovaly, že letoun je velmi nestabilní při rychlostech blížících se Mach 3. I přes problémy s ovládáním letounu byla nashromážděná data pro [[NASA]] tak cenná, že se pokračovalo ve výzkumu i nadále, což mělo později tragické důsledky.

== Tragédie ==

Pro další testy byli povoláni dva mladí piloti, [[kapitán (vojenství)|kapitáni]] Iven C. Kincheloe a Milburn G. „Mel“ Apt. Dne [[7. září]] [[1956]] se Kincheloe stal vůbec prvním pilotem na světě, který vystoupal do výšky 30 500 m (100 000 stop), když dosáhl nejvyšší letové hladiny 38 466 m (126 200 stop). Jen dvacet dní nato, ráno [[27. září]], seděl v [[kokpit]]u letounu jeho kolega Mel Apt. Byl poučen o tom, aby sledoval [[optimum|optimální]], předem vypočítanou letovou hladinu a také aby se vyhnul jakýmkoliv větším snahám o manévrování při rychlosti nad Mach 2,7. Po odpoutání od nosiče zaletěl naprosto precizní letovou stopu a stal se prvním mužem, který překonal Mach 3, když dosáhl rychlosti Mach 3,2 (3 370 km/h) v 19 960 metrech. Let byl do této chvíle absolutním triumfem, leč v následujících vteřinách se zvrhl v tragédii, která měla pro celý program X-2 nedozírné následky. Z neznámého důvodu, krátce poté co dosáhl maximální rychlosti, se Apt rozhodl pro obrat, i když měl letoun rychlost ještě nad Mach 3. Možná proto, že si mladý pilot neuvědomil rozdíl mezi skutečnou a vzdušnou rychlostí, možná se bál, že je příliš daleko od letiště. X-2 se zcela vymkl kontrole a naprosto neovladatelný se zřítil na zem v sérii ''vývrtek''. Ve stínu tragédie se ''Národní letecký úřad'' rozhodl celý program ukončit.

Přestože byl celý program postižen touto tragédií, poskytl cenná data v oblasti [[aerodynamika|aerodynamiky]] vysokých rychlostí a položil důležitý základ pro program [[X-15]], který byl spuštěn tři roky poté.

Byly vyrobeny dva letouny. Celkem bylo uskutečněno 20 letů (7 klouzavých, 13 motorových).

== Specifikace (X-2) ==
[[Image:X2_3_view_diagram.png|right|300px|Obrys letounu X-2]]
=== Technické údaje ===
* '''Osádka:''' 1
* '''Délka:''' 11,5 m
* '''Rozpětí:''' 9,8 m
* '''Výška:''' 3,6 m
* '''Prázdná hmotnost:''' 5600 kg
* '''Vzletová hmotnost:''' 11 300 kg
* '''Pohon:''' [[raketový motor]] [[Curtiss-Wright]] [[Curtiss-Wright XLR25|XLR25]] o tahu 67 kN.

=== Výkony ===
* '''Maximální rychlost:''' 3370 km/h
* '''Dostup:''' 38466 m

{{Experimentální letouny letectva USA}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Experimentální letadla]]
[[Kategorie:Letadla Bell|X-2]]