Benešovy dekrety - Historie editací

Sysop: + Benešovy dekrety jsou nedílnou součástí výsledků Postupimské konference a jejich vydání bylo absolutně správné !! Polsko oficiálně vyčíslilo své válečné škody na asi 1,5 bilionu euro !!

2026-05-18T09:40:37Z

+ Benešovy dekrety jsou nedílnou součástí výsledků Postupimské konference a jejich vydání bylo absolutně správné !! Polsko oficiálně vyčíslilo své válečné škody na asi 1,5 bilionu euro !!

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2026, 09:40
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Edvard Beneš.jpg\|thumb\|240px\|Prezident Edvard Beneš]]
	'''Benešovy dekrety''' je běžně užívaný souhrnný název pro [[dekret (právní předpis)\|dekrety]] [[prezident]]a republiky, což byly [[právní předpis]]y s mocí zákona v [[londýn]]ském [[prozatímní státní zřízení\|prozatímním státním zřízení]], přijímané [[Československo\|československou]] vládou v exilu po slyšení státní rady (někteří jejich zastánci toto označení prohlašují za nepřípustně zjednodušující nebo dokonce pejorativní).		'''Benešovy dekrety''' je běžně užívaný souhrnný název pro [[dekret (právní předpis)\|dekrety]] [[prezident]]a republiky, což byly [[právní předpis]]y s mocí zákona v [[londýn]]ském [[prozatímní státní zřízení\|prozatímním státním zřízení]], přijímané [[Československo\|československou]] vládou v exilu po slyšení státní rady (někteří jejich zastánci toto označení prohlašují za nepřípustně zjednodušující nebo dokonce pejorativní).
	Dekrety byly náhradním řešením po dobu neexistence parlamentu. [[Prezident]] republiky [[Edvard Beneš]] dekrety zpravidla pouze podepisoval. Na některých, nebo jejich částech, se ale aktivně účastnil. Paragrafové znění vytvářel aparát londýnského exilu a posléze vlády v Praze a v politickém zadání se projevovaly i ostatní proudy zastoupené v londýnské a zejména košické vládě (tedy moskevském exilu, zejména [[Komunistická strana Československa\|KSČ]]).		Dekrety byly náhradním řešením po dobu neexistence parlamentu. [[Prezident]] republiky [[Edvard Beneš]] dekrety zpravidla pouze podepisoval. Na některých, nebo jejich částech, se ale aktivně účastnil. Paragrafové znění vytvářel aparát londýnského exilu a posléze vlády v Praze a v politickém zadání se projevovaly i ostatní proudy zastoupené v londýnské a zejména košické vládě (tedy moskevském exilu, zejména [[Komunistická strana Československa\|KSČ]]).
Řádka 10:		Řádka 11:
	*: Nová poválečná vláda byla vyhlášena v Košicích a sestávala ze stran sjednocených v [[Národní fronta Čechů a Slováků\|Národní frontě]] pod rozhodujícím vlivem Komunistické strany Československa. Protože nový parlament ještě nebyl vytvořen, i rozhodnutí této vlády byla provedena dekrety prezidenta, ty byly vytvořeny vládou a podepsány Benešem. Vedle zákonů o znárodnění většiny průmyslových podníků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti mezi ně patří zákony spojené s konfiskací majetku [[Etničtí Němci\|etnických Němců]] a Maďarů, zrušení československého státního občanství [[Etničtí Němci\|etnickým Němcům]] a Maďarům, zrušení německé university a německých vysokých škol technických.<ref>[http://www.radio.cz/en/article/24446 Visegrad Four dispute over Benes Decrees]</ref>		*: Nová poválečná vláda byla vyhlášena v Košicích a sestávala ze stran sjednocených v [[Národní fronta Čechů a Slováků\|Národní frontě]] pod rozhodujícím vlivem Komunistické strany Československa. Protože nový parlament ještě nebyl vytvořen, i rozhodnutí této vlády byla provedena dekrety prezidenta, ty byly vytvořeny vládou a podepsány Benešem. Vedle zákonů o znárodnění většiny průmyslových podníků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti mezi ně patří zákony spojené s konfiskací majetku [[Etničtí Němci\|etnických Němců]] a Maďarů, zrušení československého státního občanství [[Etničtí Němci\|etnickým Němcům]] a Maďarům, zrušení německé university a německých vysokých škol technických.<ref>[http://www.radio.cz/en/article/24446 Visegrad Four dispute over Benes Decrees]</ref>
	V roce [[1945]] vyšlo ve Sbírce zákonů 98 nových dekretů a bylo republikováno 7 starých dekretů. Poslední má číslo 143/1945 Sb., o omezení žalobního práva v trestním řízení, ze dne [[27. říjen\|27. října]] [[1945]].		V roce [[1945]] vyšlo ve Sbírce zákonů 98 nových dekretů a bylo republikováno 7 starých dekretů. Poslední má číslo 143/1945 Sb., o omezení žalobního práva v trestním řízení, ze dne [[27. říjen\|27. října]] [[1945]].
-	Všechny dekrety [[prezident]]a republiky byly po válce, [[5. března]] [[1946]], [[ratihabice\|ratihabovány]] (zpětně ratifikovány) [[Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé\|Prozatímním Národním shromážděním]] ústavním zákonem č. 57/1946 Sb.	+	Všechny dekrety [[prezident]]a republiky byly po válce, [[5. března]] [[1946]], [[ratihabice\|ratihabovány]] (zpětně ratifikovány) [[Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé\|Prozatímním Národním shromážděním]] ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. Přibližně polovina dekretů byla později zrušena.
-	~~<br />~~Přibližně polovina dekretů byla později zrušena.	+	== Seznam některých dekretů ==
-	== Seznam některých ~~kontroverzních~~ dekretů ==	+
	* 5/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů		* 5/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů
	* 12/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa		* 12/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa
Řádka 20:		Řádka 20:
	* 33/1945 Sb.– Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské		* 33/1945 Sb.– Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské
	* 108/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy		* 108/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy
-	== Dnešní diskuse ==	+
		+	== Důležité pozadí ==
		+	Dekrety prezidenta republiky byly vydávány jako mimořádné řešení, když nebylo vzhledem k [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska\|okupaci]] možné vykonávat zákonodárnou moc v souladu s Ústavní listinou.<ref name="dekret">§ 2 ústavního dekretu presidenta republiky č. 20/1945 Sb., o prozatímním výkonu moci zákonodárné. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1945/010-1945.pdf Dostupné online.]</ref>
		+
		+	Vláda [[Spojené království\|Velké Británie]] považovala odsuny německých menšin za způsob, jak vyřešit národnostní problémy v Evropě, a uvažovala o této možnosti již na počátku druhé světové války. Vycházelo se ze zkušeností při výměně křesťanského a muslimského obyvatelstva [[Řecko-turecká válka\|mezi Řeckem a Tureckem]] po první světové válce a při přesunech obyvatel v rámci [[Britské impérium\|Britského impéria]]. Československá vláda v londýnském exilu, podobně jako jiné válkou zasažené země, nezávisle na britské vládě také zvažovala myšlenku a rozsah odsunu [[Sudetští Němci\|německé menšiny]]. Po [[Oběti nacistického Německa v Československu\|nacistickém teroru]] proti českému obyvatelstvu, který byl rozpoután v reakci na atentát na Heydricha v červnu 1942, vyjádřila Velké Británie ústní podporu odsunu. Samotná realizace a legitimita odsunu byla odvislá od probíhajících jednání mocností, <ref>"[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/britove-uvazovali-o-odsunu-nemcu-od-zacatku-valky_88140.html Britové uvažovali o odsunu Němců od začátku války]". Týden. 31. října 2010.</ref> které o územních změnách a významných poválečných přesunech německého obyvatelstva v rámci Evropy intenzivně jednaly od r. 1943 (Moskevská konference ministrů zahraničí v Moskvě, Teheránská konference) a [[Postupimská konference\|Postupimská konference v r. 1945]].<ref>"[http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2005/5/stiny-minulosti/ Stíny minulosti: Češi, Postupim a sudetoněmecká otázka]". Dějiny a současnost.</ref>
		+
		+	Poválečné vysídlení osob německé národnosti z Československa bylo realizováno na základě rozhodnutí tří velmocí na Postupimské konferenci v srpnu 1945. Dokument přijatý na této konferenci představuje mezinárodně právní základ pro odsun. Vysídlení osob německé národnosti z Československa mělo oporu v mezinárodním právu a není předmětem dekretů prezidentů republiky. Žádný dekret prezidenta republiky se odsunu německého obyvatelstva netýkal. Článek XIII Postupimské dohody stanovil, že německé obyvatelstvo nebo jeho složky, nacházející se v Polsku, Československu a Maďarsku, bude třeba přemístit do Německa. Vlastní provedení tohoto přesídlení, též v součinnosti s Kontrolní radou v Německu a Spojeneckou komisí v Rakousku, bylo nutně v působnosti národních orgánů těchto států. Zároveň článek XIII Postupimské dohody stanovil, že odsun musí být prováděn spořádaným a humánním způsobem.
		+
		+	Je jasné, že Benešovy dekrety jsou nedílnou součástí výsledků a řešení [[Postupimská konference\|Postupimské konference]] a jejich vydání bylo absolutně správné !
		+
		+	Poválečné Německo stále dluží [[Československo\|Československu]] a dnes [[Česká republika\|České republice]] obrovskou sumu peněz.
		+
		+	V rámci vyjednávání o znovusjednocení Německa však bohužel podepsalo Československo 22. srpna 1990 smlouvu, ve které se společně s dalšími zeměmi formálně vzdalo dalších nároků na válečné reparace.
		+
		+	== Dnešní diskuse zpochybňuje Postupimskou dohodu ==
	V současných politických sporech o platnost a účinnost „Benešových dekretů“ se tohoto spojení obvykle používá v užším smyslu pro skupinu poválečných dekretů upravujících odsun a konfiskaci majetku Němců a Maďarů.		V současných politických sporech o platnost a účinnost „Benešových dekretů“ se tohoto spojení obvykle používá v užším smyslu pro skupinu poválečných dekretů upravujících odsun a konfiskaci majetku Němců a Maďarů.
	Hlavním předmětem dnešní kritiky dekretů je jejich neslučitelnost s principy demokratického právního státu, zejména proto, že Benešovy dekrety postulují princip [[kolektivní vina\|kolektivní viny]] (postiženy podle nich byly – s úzce vymezenými výjimkami – všechny osoby německé a maďarské národnosti), nerespektují [[presumpce neviny\|presumpci neviny]], diskriminují podle národnosti, zbavují občana státní příslušnosti bez jeho souhlasu a proti vůli, neumožňují mu svobodnou volbu místa k životu a kladou na ty Němce a Maďary, kteří by chtěli získat stejná práva jako Češi a Slováci, nespravedlivé a nepřiměřené požadavky: zatímco Čechovi nebo Slovákovi k uchování jeho statusu a politických práv stačilo, aby s okupační mocí nekolaboroval a nedopustil se zrady, Němci a Maďaři museli proti fašismu otevřeně bojovat, což se v podmínkách [[Protektorát Čechy a Morava\|Protektorátu]] a [[Slovenská republika (1939–1945)\|Slovenského štátu]] prakticky rovnalo sebevraždě a představovalo to smrtelné nebezpečí i pro rodinné příslušníky takového občana.		Hlavním předmětem dnešní kritiky dekretů je jejich neslučitelnost s principy demokratického právního státu, zejména proto, že Benešovy dekrety postulují princip [[kolektivní vina\|kolektivní viny]] (postiženy podle nich byly – s úzce vymezenými výjimkami – všechny osoby německé a maďarské národnosti), nerespektují [[presumpce neviny\|presumpci neviny]], diskriminují podle národnosti, zbavují občana státní příslušnosti bez jeho souhlasu a proti vůli, neumožňují mu svobodnou volbu místa k životu a kladou na ty Němce a Maďary, kteří by chtěli získat stejná práva jako Češi a Slováci, nespravedlivé a nepřiměřené požadavky: zatímco Čechovi nebo Slovákovi k uchování jeho statusu a politických práv stačilo, aby s okupační mocí nekolaboroval a nedopustil se zrady, Němci a Maďaři museli proti fašismu otevřeně bojovat, což se v podmínkách [[Protektorát Čechy a Morava\|Protektorátu]] a [[Slovenská republika (1939–1945)\|Slovenského štátu]] prakticky rovnalo sebevraždě a představovalo to smrtelné nebezpečí i pro rodinné příslušníky takového občana.
	Zastánci dekretů poukazují na to, že jde o opatření z historicky poměrně vzdáleného období, které má dnes jen malou relevanci (jde o „mrtvé bezpráví“, německy ''totes Unrecht''), že vyhnání Němců bylo stvrzeno velmocenskou dohodou v [[Postupimská konference\|Postupimi]] a v době, kdy k němu došlo, nebyly postupy etnického čištění území pokládány za nic výjimečného: tak jako dnes již nelze přehodnocovat majetkové konfiskace po bitvě na Bílé hoře nebo vyhnání Židů z Egypta, není možné vracet se k více než půlstoletí staré historii. Dále poukazují na to, že zatímco v právních státech v době míru platí princip [[presumpce neviny]], v době války a jako následek války, která je rozpoutána určitým státem či národem, platí princip [[kolektivní vina\|kolektivní odpovědnosti]]. Dále je poukazováno na to, že německá menšina nebyla zbavena československé státní příslušnosti československými úřady až po [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]], ale že se jí sama zbavila již roku [[1938]], kdy se [[sudetští Němci]] stali říšskými příslušníky nacistického [[Nacistické Německo\|Německa]], o což usilovali od druhé poloviny třicátých let prostřednictvím [[Sudetoněmecká strana\|Sudetoněmecké strany]] (''Heim ins Reich'').		Zastánci dekretů poukazují na to, že jde o opatření z historicky poměrně vzdáleného období, které má dnes jen malou relevanci (jde o „mrtvé bezpráví“, německy ''totes Unrecht''), že vyhnání Němců bylo stvrzeno velmocenskou dohodou v [[Postupimská konference\|Postupimi]] a v době, kdy k němu došlo, nebyly postupy etnického čištění území pokládány za nic výjimečného: tak jako dnes již nelze přehodnocovat majetkové konfiskace po bitvě na Bílé hoře nebo vyhnání Židů z Egypta, není možné vracet se k více než půlstoletí staré historii. Dále poukazují na to, že zatímco v právních státech v době míru platí princip [[presumpce neviny]], v době války a jako následek války, která je rozpoutána určitým státem či národem, platí princip [[kolektivní vina\|kolektivní odpovědnosti]]. Dále je poukazováno na to, že německá menšina nebyla zbavena československé státní příslušnosti československými úřady až po [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]], ale že se jí sama zbavila již roku [[1938]], kdy se [[sudetští Němci]] stali říšskými příslušníky nacistického [[Nacistické Německo\|Německa]], o což usilovali od druhé poloviny třicátých let prostřednictvím [[Sudetoněmecká strana\|Sudetoněmecké strany]] (''Heim ins Reich'').
		+
		+	'''[[Polsko]]''' v roce [[2022]] oficiálně vyčíslilo své válečné škody na přibližně '''1,5 bilionu euro''' (6,2 bilionu zlotých). Tato suma je i nadále politickým referenčním bodem pro polské nároky. <ref>[https://www.euractiv.com/news/polish-president-renews-call-for-german-war-reparations/ Polish president renews call for German war reparations (anglicky)]</ref>

	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Vysídlení Němců z Československa]]		* [[Vysídlení Němců z Československa]]
	* [[Druhá světová válka]]		* [[Druhá světová válka]]
		+	* [[Postupimská konference]]
	* [[Československo]]		* [[Československo]]
	* [[Sudety]]		* [[Sudety]]
Řádka 36:		Řádka 53:
	* Kuklík, J.: ''Mýty a realita takzvaných Benešových dekretů. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945''. Praha 2002.		* Kuklík, J.: ''Mýty a realita takzvaných Benešových dekretů. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945''. Praha 2002.
	* Pavlíček, V.: ''O dekretech prezidenta republiky'', in: ''Právní aspekty odsunu sudetských Němců''. ÚMV, Praha 1995, pp. 29–55.		* Pavlíček, V.: ''O dekretech prezidenta republiky'', in: ''Právní aspekty odsunu sudetských Němců''. ÚMV, Praha 1995, pp. 29–55.
		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [~~http~~://www.psp.cz/docs/laws/dek/ Dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše a související zákony]	+	* [https://www.psp.cz/docs/laws/dek/ Dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše a související zákony]
	* [http://www.mzv.cz/dekrety/ ''Druhá světová válka a její důsledky''] na serveru Ministerstva zahraničních věcí ČR		* [http://www.mzv.cz/dekrety/ ''Druhá světová válka a její důsledky''] na serveru Ministerstva zahraničních věcí ČR
	* [http://bohemistik.de/evahahn Eva Hahn] – historička, narozená v Praze, „která se přes tří desetiletí zabývá dějinami německo-českých vztahů, aniž by věřila na takzvané národnostní konflikty“ (německy)		* [http://bohemistik.de/evahahn Eva Hahn] – historička, narozená v Praze, „která se přes tří desetiletí zabývá dějinami německo-českých vztahů, aniž by věřila na takzvané národnostní konflikty“ (německy)
Řádka 53:		Řádka 72:
	* Kolektiv autorů, ''Rozumět dějinám'', Gallery s.r.o. pro Ministerstvo kultury ČR 2002		* Kolektiv autorů, ''Rozumět dějinám'', Gallery s.r.o. pro Ministerstvo kultury ČR 2002
	* Tauchen, Jaromír: ''"Beneš-Dekrete" von einer rechtlich historischen Perspektive.'' Journal on European History od Law. London, STS Science Centre, roč. 1, 2010, č. 1, s. 41 – 45. (ISSN 2042-6402)		* Tauchen, Jaromír: ''"Beneš-Dekrete" von einer rechtlich historischen Perspektive.'' Journal on European History od Law. London, STS Science Centre, roč. 1, 2010, č. 1, s. 41 – 45. (ISSN 2042-6402)
-	* Berwid-Buquoy, Jan: „ ''Integration und Separation der Sudetendeutschen in der ČSR 1918 - 1920. Theorien der Nationalismen'' “ (Integrace a separace Sudetských Němců v ČSR 1918 - 1920. Teorie nacionalizmů), disertace na [[Freie Universität Berlin~~\|FU Berlin]]~~, ISBN 80-239-4433-9, nakladatelství HERBIA, České Budějovice 2005.	+	* Berwid-Buquoy, Jan: „ ''Integration und Separation der Sudetendeutschen in der ČSR 1918 - 1920. Theorien der Nationalismen'' “ (Integrace a separace Sudetských Němců v ČSR 1918 - 1920. Teorie nacionalizmů), disertace na Freie Universität Berlin, ISBN 80-239-4433-9, nakladatelství HERBIA, České Budějovice 2005.
-	~~== Reference ==~~	+
-	~~<references/>~~	+

	{{cs-timeline-smlouvy}}{{Článek z Wikipedie}}		{{cs-timeline-smlouvy}}{{Článek z Wikipedie}}

Sysop: 1 revizi

2013-12-04T09:55:18Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 12. 2013, 09:55

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-16T17:29:43Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Benešovy dekrety''' je běžně užívaný souhrnný název pro [[dekret (právní předpis)|dekrety]] [[prezident]]a republiky, což byly [[právní předpis]]y s mocí zákona v [[londýn]]ském [[prozatímní státní zřízení|prozatímním státním zřízení]], přijímané [[Československo|československou]] vládou v exilu po slyšení státní rady (někteří jejich zastánci toto označení prohlašují za nepřípustně zjednodušující nebo dokonce pejorativní).
Dekrety byly náhradním řešením po dobu neexistence parlamentu. [[Prezident]] republiky [[Edvard Beneš]] dekrety zpravidla pouze podepisoval. Na některých, nebo jejich částech, se ale aktivně účastnil. Paragrafové znění vytvářel aparát londýnského exilu a posléze vlády v Praze a v politickém zadání se projevovaly i ostatní proudy zastoupené v londýnské a zejména košické vládě (tedy moskevském exilu, zejména [[Komunistická strana Československa|KSČ]]).
== Přehled ==
Dekrety vydané prezidentem Edvardem Benešem je možné rozdělit do tří částí:
* [[1940]]–[[1944]]
*: Tyto dekrety byly vydány v exilu v Londýně. Upravují především vytvoření československé exilové vlády a jejích orgánů (včetně armády) a jejich organizací.
* [[1943]]–[[1945]]
*: Vydány také v londýnském exilu. Upravují především převzetí kontroly osvobozeného území Československa od spojeneckých armád a organizace poválečné československé vlády.
* 1945
*: Nová poválečná vláda byla vyhlášena v Košicích a sestávala ze stran sjednocených v [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní frontě]] pod rozhodujícím vlivem Komunistické strany Československa. Protože nový parlament ještě nebyl vytvořen, i rozhodnutí této vlády byla provedena dekrety prezidenta, ty byly vytvořeny vládou a podepsány Benešem. Vedle zákonů o znárodnění většiny průmyslových podníků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti mezi ně patří zákony spojené s konfiskací majetku [[Etničtí Němci|etnických Němců]] a Maďarů, zrušení československého státního občanství [[Etničtí Němci|etnickým Němcům]] a Maďarům, zrušení německé university a německých vysokých škol technických.<ref>[http://www.radio.cz/en/article/24446 Visegrad Four dispute over Benes Decrees]</ref>
V roce [[1945]] vyšlo ve Sbírce zákonů 98 nových dekretů a bylo republikováno 7 starých dekretů. Poslední má číslo 143/1945 Sb., o omezení žalobního práva v trestním řízení, ze dne [[27. říjen|27. října]] [[1945]].
Všechny dekrety [[prezident]]a republiky byly po válce, [[5. března]] [[1946]], [[ratihabice|ratihabovány]] (zpětně ratifikovány) [[Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé|Prozatímním Národním shromážděním]] ústavním zákonem č. 57/1946 Sb.
<br />Přibližně polovina dekretů byla později zrušena.
== Seznam některých kontroverzních dekretů ==
* 5/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů
* 12/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa
* 16/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech
* 27/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 17. července 1945 o jednotném řízení vnitřního osídlení
* 28/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 20. července 1945 o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci
* 33/1945 Sb.– Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské
* 108/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy
== Dnešní diskuse ==
V současných politických sporech o platnost a účinnost „Benešových dekretů“ se tohoto spojení obvykle používá v užším smyslu pro skupinu poválečných dekretů upravujících odsun a konfiskaci majetku Němců a Maďarů.
Hlavním předmětem dnešní kritiky dekretů je jejich neslučitelnost s principy demokratického právního státu, zejména proto, že Benešovy dekrety postulují princip [[kolektivní vina|kolektivní viny]] (postiženy podle nich byly – s úzce vymezenými výjimkami – všechny osoby německé a maďarské národnosti), nerespektují [[presumpce neviny|presumpci neviny]], diskriminují podle národnosti, zbavují občana státní příslušnosti bez jeho souhlasu a proti vůli, neumožňují mu svobodnou volbu místa k životu a kladou na ty Němce a Maďary, kteří by chtěli získat stejná práva jako Češi a Slováci, nespravedlivé a nepřiměřené požadavky: zatímco Čechovi nebo Slovákovi k uchování jeho statusu a politických práv stačilo, aby s okupační mocí nekolaboroval a nedopustil se zrady, Němci a Maďaři museli proti fašismu otevřeně bojovat, což se v podmínkách [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] a [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského štátu]] prakticky rovnalo sebevraždě a představovalo to smrtelné nebezpečí i pro rodinné příslušníky takového občana.
Zastánci dekretů poukazují na to, že jde o opatření z historicky poměrně vzdáleného období, které má dnes jen malou relevanci (jde o „mrtvé bezpráví“, německy ''totes Unrecht''), že vyhnání Němců bylo stvrzeno velmocenskou dohodou v [[Postupimská konference|Postupimi]] a v době, kdy k němu došlo, nebyly postupy etnického čištění území pokládány za nic výjimečného: tak jako dnes již nelze přehodnocovat majetkové konfiskace po bitvě na Bílé hoře nebo vyhnání Židů z Egypta, není možné vracet se k více než půlstoletí staré historii. Dále poukazují na to, že zatímco v právních státech v době míru platí princip [[presumpce neviny]], v době války a jako následek války, která je rozpoutána určitým státem či národem, platí princip [[kolektivní vina|kolektivní odpovědnosti]]. Dále je poukazováno na to, že německá menšina nebyla zbavena československé státní příslušnosti československými úřady až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], ale že se jí sama zbavila již roku [[1938]], kdy se [[sudetští Němci]] stali říšskými příslušníky nacistického [[Nacistické Německo|Německa]], o což usilovali od druhé poloviny třicátých let prostřednictvím [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]] (''Heim ins Reich'').

== Související články ==
* [[Vysídlení Němců z Československa]]
* [[Druhá světová válka]]
* [[Československo]]
* [[Sudety]]

== Reference ==
* Blumenwitz, D.: ''Benešovy dekrety z roku 1945 z hlediska mezinárodního práva'', in: Střední Evropa 8, č. 26, Praha 1992 nebo in: Edvard Beneš a Střední Evropa, Praha 1994.
* Hanzlík, F.: ''Historické souvislosti přijetí Benešových dekretů a řešení otázky odsunu sudetských Němců'', in: Politologický časopis roč. 2, č. 2, 1995.
* Kuklík, J.: ''Mýty a realita takzvaných Benešových dekretů. Dekrety prezidenta republiky 1940-1945''. Praha 2002.
* Pavlíček, V.: ''O dekretech prezidenta republiky'', in: ''Právní aspekty odsunu sudetských Němců''. ÚMV, Praha 1995, pp. 29–55.
== Externí odkazy ==
* [http://www.psp.cz/docs/laws/dek/ Dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše a související zákony]
* [http://www.mzv.cz/dekrety/ ''Druhá světová válka a její důsledky''] na serveru Ministerstva zahraničních věcí ČR
* [http://bohemistik.de/evahahn Eva Hahn] – historička, narozená v Praze, „která se přes tří desetiletí zabývá dějinami německo-českých vztahů, aniž by věřila na takzvané národnostní konflikty“ (německy)
=== Články ===
* [http://www.blisty.cz/art/11002.html Edvard Beneš a jeho dekrety – (sudeto)německý problém] - Eva Hahnová, Britské Listy, 11. 7. 2002
* [http://www.blisty.cz/art/10066.html Beneš do Evropy nepatří] – Vladimír Rott, Britské Listy, 11. 3. 2002
* [http://www.psp.cz/docs/laws/dek/na1995.html Nález ÚSČR o platnosti BD]
* [http://www.blisty.cz/art/11016.html Benešovy dekrety: podivná diskuse]
== Vybraná bibliografie ==
* Jakob Cornides:[http://works.bepress.com/jakob_cornides/1/ ''The Sudeten German Question after EU Enlargement''] - Eigentumsrecht und Eigentumsunrecht - Analysen und Beiträge zur Vergangenheitsbewältigung - Teil 2. Ed. Gilbert H. Gornig, Hans-Detlef Horn, Dietrich Murswiek. Berlin: Duncker & Humblot, 2009. 213-241.
* Perzi, Niklas: „ ''Die Beneš-Dekrete''“ (Benešovy dekrety), ISBN 3-85326-099-3, Vídeň 2003.
* Škrábek, Josef: „ ''Včerejší strach. Jaké to bylo mezi Čechy a Němci ?'' “, '''3. vydání''', ISBN 80-7021-838-X, nakladateství VYŠEHRAD, Praha 2006.
* Diskuze nezávislých historiků, ''Češi, Němci a odsun'', Academia Praha 1990
* Milan Sládek, ''Němci v Čechách'', nakladatelství Pragma 2002
* Kolektiv autorů, ''Rozumět dějinám'', Gallery s.r.o. pro Ministerstvo kultury ČR 2002
* Tauchen, Jaromír: ''"Beneš-Dekrete" von einer rechtlich historischen Perspektive.'' Journal on European History od Law. London, STS Science Centre, roč. 1, 2010, č. 1, s. 41 – 45. (ISSN 2042-6402)
* Berwid-Buquoy, Jan: „ ''Integration und Separation der Sudetendeutschen in der ČSR 1918 - 1920. Theorien der Nationalismen'' “ (Integrace a separace Sudetských Němců v ČSR 1918 - 1920. Teorie nacionalizmů), disertace na [[Freie Universität Berlin|FU Berlin]], ISBN 80-239-4433-9, nakladatelství HERBIA, České Budějovice 2005.
== Reference ==
<references/>

{{cs-timeline-smlouvy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Právní dějiny]]
[[Kategorie:Zákony Československa]]
[[Kategorie:Politické dějiny Československa]]