Sysop: + FLICKR

2021-05-18T15:32:53Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2021, 15:32
Řádka 26:		Řádka 26:
	\| web = www.berlin.de		\| web = www.berlin.de
	\| mapa = Soubor:Germany_Laender_Berlin.png		\| mapa = Soubor:Germany_Laender_Berlin.png
-	}}	+	}}'''Berlín''' ([[němčina\|německy]] ''Berlin'') je městem a zároveň i spolkovou zemí [[Německo\|Spolkové republiky Německo]]. Hlavním městem Německa se stal roku [[1991]] a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) patří Berlín k největším městům v [[Evropa\|Evropě]].
-	'''Berlín''' ([[němčina\|německy]] ''Berlin'') je městem a zároveň i spolkovou zemí [[Německo\|Spolkové republiky Německo]]. Hlavním městem Německa se stal roku [[1991]] a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) patří Berlín k největším městům v [[Evropa\|Evropě]].	+

	== Všeobecný přehled ==		== Všeobecný přehled ==
Řádka 349:		Řádka 348:
	* [[Západní Berlín]]		* [[Západní Berlín]]
	\|}		\|}
-
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
Řádka 357:		Řádka 355:
	* [http://www.berliner-stadtplan.com Plán Berlína]		* [http://www.berliner-stadtplan.com Plán Berlína]

-	{{~~Německo~~}}{{Města v Německu}}	+
-	{{~~Commonscat\|Berlin~~}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Berlin}}{{Commonscat\|Berlin}}{{Města v Německu}}{{Německo}}{{Článek z Wikipedie}}
-	[[Kategorie:Berlín]]	+	[[Kategorie:Berlín\| ]]
	[[Kategorie:Města v Německu]]		[[Kategorie:Města v Německu]]
	[[Kategorie:Německé spolkové země]]		[[Kategorie:Německé spolkové země]]
	[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]		[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
	[[Kategorie:Hanza]]		[[Kategorie:Hanza]]

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:48:01Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:48
Řádka 277:		Řádka 277:
	V posledních letech si získala velkou oblibu nejen mezi turisty i doprava něčím, co připomíná [[rikša\|rikšu]] - jízdní kola, která pojmou mimo řidiče ještě dvě další osoby; jezdí zejména v centru (mimo zimních měsíců).		V posledních letech si získala velkou oblibu nejen mezi turisty i doprava něčím, co připomíná [[rikša\|rikšu]] - jízdní kola, která pojmou mimo řidiče ještě dvě další osoby; jezdí zejména v centru (mimo zimních měsíců).
	== Kultura, umění, věda, památky ==		== Kultura, umění, věda, památky ==
-	[[Soubor:Fernsehturm und Humboldt Universitaet.jpg\|thumb\|~~upright~~\|Berlínská televizní věž, v popředí kopule chrámu a Humboldtova univerzita]]	+	[[Soubor:Fernsehturm und Humboldt Universitaet.jpg\|thumb\|200px\|Berlínská televizní věž, v popředí kopule chrámu a Humboldtova univerzita]]
	Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z doby Západního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“. Současná situace a výhledy do budoucnosti jsou však silně ovlivněny finanční krizí města (diskuse o zavření nebo sloučení oper, o subvencích pro kulturní a vědecká zařízení atd.).		Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z doby Západního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“. Současná situace a výhledy do budoucnosti jsou však silně ovlivněny finanční krizí města (diskuse o zavření nebo sloučení oper, o subvencích pro kulturní a vědecká zařízení atd.).

Sysop: + Výrazné vylepšení

2011-11-21T01:02:09Z

+ Výrazné vylepšení

Nová stránka

: ''Tento článek pojednává o hlavním městě Německa. Další významy jsou uvedeny v článku [[Berlín (rozcestník)]].''
{{Infobox sídla světa
| foto =
| jméno = Berlín
| orig.jméno = Berlin
| znak = Soubor:Coat of arms of Berlin.png
| vlajka = Soubor:Flag of Berlin.png
| stát = Německo
| pojem.vyšší.celek = [[německé spolkové země|spolková země]]
| název.vyšší.celek = Berlín
| pojem.nižší.celek =
| název.nižší.celek =
| admin.děl = 12 obvodů
| rozloha = 891, 82
| obyvatelé = 3 396 990
| rok = 2005
| hustota = 3809
| etnické.složení = [[Němci]], [[Turci]], [[Srbové]], [[Arabové]], [[Poláci]]
| nábož.složení = [[Protestantství|Protestantské křesťanství]], [[Římskokatolická církev|Římskokatolické křesťanství]], [[Judaismus]], [[Sunnité|Sunnitský]] [[islám]]
| souřadnice = {{coor dm|52|31|N|s|13|24|E|v|type:city(3400000)}}
| nad.výš = mezi 34 m n.m. a 115
| PSČ = 10001–14199
| označení.vozidel = B
| telefon = mezinárodní: +49 30 z Německa: 030
| starosta = Klaus Wowereit
| web = www.berlin.de
| mapa = Soubor:Germany_Laender_Berlin.png
}}
'''Berlín''' ([[němčina|německy]] ''Berlin'') je městem a zároveň i spolkovou zemí [[Německo|Spolkové republiky Německo]]. Hlavním městem Německa se stal roku [[1991]] a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) patří Berlín k největším městům v [[Evropa|Evropě]].

== Všeobecný přehled ==
Berlín leží na severovýchodě [[Německo|Německa]], zhruba 70 km západně od hranic s [[Polsko|Polskem]], je obklopen spolkovou zemí [[Braniborsko]] (''[[Brandenburg]]''). Městem protéká řeka [[Spréva]] (''[[Spree]]''), vodní plochy (především jezera) tvoří 6,6 % celkové plochy; mimo mnoha parků a obdobných zelených ploch se na území města nachází i lesní porosty (17,9 % celkové plochy).
Průměrná výška nad mořem: 34 m n. m. Nejvyšší bod: [[Teufelsberg]], 115 m n. m. (jedná se o umělý násyp, vzniklý ze zbytků stavebního materiálu vybombardovaných domů).
Vzdálenost Berlín – [[Praha]] činí kolem 350 km. Cesta vlakem trvá necelých pět hodin, cesta letadlem kolem 40 minut.

== Dějiny města ==
: ''Související informace můžete najít také v článcích:'' [[Dějiny Berlína]] a [[Rozdělení Berlína]]
[[Soubor:Brandenburger Tor abends.jpg|left|thumb|[[Braniborská brána]] v noci]]
První historicky doložené zmínění Berlína pochází z roku 1244. Roku 1451 se Berlín stává vládním městem [[braniborsko|braniborských]] markrabích a kurfiřtů, 1701 pak hlavním městem [[Prusko|Pruského království]], 1871 hlavním městem nově založené Německé říše.
Berlín byl v minulosti tolerantním městem, kde nalezlo útočiště mnoho pronásledovaných uprchlíků, mimo jiné hugenoti z [[Francie]] (po roce 1685) a protestanti z [[Čechy|Čech]] (po roce 1730), jejichž někteří potomci, žijící v tzv. České vesnici (''Böhmisches Dorf''), až do druhé poloviny minulého století ještě hovořili česky. Ve dvacátých letech minulého století se z Berlína stává evropská metropole s bohatým politickým, vědeckým a hlavně kulturním životem. Tolerance končí roku [[1933]] příchodem Hitlera k moci.

Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy město bylo z velké části zničeno (např. 40 procent obytné plochy), byl Berlín rozdělen do čtyř okupačních sektorů. Počátkem [[studená válka|studené války]] se Berlín dostal do středu konfliktů mezi vítěznými mocnostmi. Již roku [[1948]] dochází k [[Berlínská blokáda|Berlínské blokádě]] (kdy veškeré zásobování města se koná výlučně leteckým spojením) a posléze k politickému rozdělení města. K faktickému rozdělení dochází stavbou [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] [[13. srpen|13. srpna]] [[1961]].
Po pádu Berlínské zdi roku [[1989]] začíná nová kapitola města. Berlín se stává městem se zázemím a hlavním městem [[Německo|SRN]].

== Obyvatelstvo ==
=== Struktura obyvatelstva podle věku a zaměstnání ===
Věková struktura se po sjednocení Berlína normalizovala. Dřívější západní část města trpěla svou polohou: přes vysoký počet studentů bylo přestárnutí obyvatelstva aktuálním problémem, zejména vzhledem k omezenému počtu nových pracovních míst. Ve struktuře obyvatelstva podle zaměstnání je v popředí výrazně sektor služeb. Současná situace je charakterizována následujícími čísly (koncem roku 2002):
{| border=0 cellspacing=1 cellpadding=0 width=95%
|colspan="4" bgcolor="#d3d3d3" | '''Věková struktura'''
|colspan="2" bgcolor="#d3d3d3" | '''Struktura podle sektorů'''
|-
| width=14% bgcolor="#d3d3d3" | věk
| width=14% bgcolor="#d3d3d3" | podíl
| width=14% bgcolor="#d3d3d3" | věk
| width=14% bgcolor="#d3d3d3" | podíl
| width=28% bgcolor="#d3d3d3" | sektor
| width=14% bgcolor="#d3d3d3" | podíl
|-
|bgcolor="#efefef" |pod 6
|5,0 %
|bgcolor="#efefef" |20 - 45
|39,7 %
|bgcolor="#efefef" |zemědělství
|0,54 %
|-
|bgcolor="#efefef" |6 - 15
|7,8 %
|bgcolor="#efefef" |45 - 60
|26,8 %
|bgcolor="#efefef" |výrobní odvětví
|19,27 %
|-
|bgcolor="#efefef" |15 - 20
|5,3 %
|bgcolor="#efefef" |přes 60
|15,4 %
|bgcolor="#efefef" |služby
|80,19 %
|}
=== Struktura obyvatelstva podle národností ===
Již Západní Berlín se vyznačoval relativně vysokým podílem cizinců. Z celkového počtu 1,8 milionu obyvatel (roku 1989) ve městě bydlelo např. 128.000 obyvatel turecké národnosti (43,2 % všech cizinců).
{| border=0 cellspacing=1 cellpadding=0 style="float: right; margin-left: 1em;"
|colspan="3" bgcolor="#d3d3d3" | '''Struktura podle národnosti'''<ref name="Stat06" />
|-
| width=150px bgcolor="#d3d3d3" | původ
| width=80px bgcolor="#d3d3d3" | absolutně
| width=60px bgcolor="#d3d3d3" | podíl *)
|-
|bgcolor="#efefef" |'''[[Evropa]]'''
|339 002
| 7,3 %
|-
|bgcolor="#efefef" |'''[[Evropská unie]]'''
|128 148
| 27,7 %
|-
|bgcolor="#efefef" |'''[[Asie]]'''
|66 983
| 14,4 %
|-
|bgcolor="#efefef" |'''[[Afrika]]'''
|17 750
| 3,8%
|-
|bgcolor="#efefef" |[[Turecko]]
|116 665
| 25,2%
|-
|bgcolor="#efefef" |[[Polsko]]
|42 889
| 9,2%
|-
|bgcolor="#efefef" |[[Srbsko a Černá Hora]]
|24 337
| 5,2%
|-
|bgcolor="#efefef" |[[Rusko]]
|14 065
| 3,0%
|-
|bgcolor="#efefef" |[[Chorvatsko]]
|11 378
| 2,5%
|-
|bgcolor="#efefef" |[[Bosna a Hercegovina]]
|10 463
| 2,3%
|-
|colspan="3" | *) podíl na počtu občanů neněmecké národnosti
|}
Dnešní situace je obdobná. Podle údajů statistického úřadu<ref name="Stat06">Tisková zpráva ''Statistického zemského úřadu Berlín'' z 19. září 2006, ''[http://www.statistik-berlin.de/pms2000/sg03/2006/06-09-19b.pdf Statistisches Landesamt Berlin]'' (download PDF); částečně vlastní propočty; údaje berou v úvahu národnost, která byla udána.</ref> činil celkový počet ve městě hlášených občanů neněmecké národnosti k 30. červnu 2006 463 723 (13,9 % obyvatelstva města), kteří pocházejí z 183 států (celkový počet obyvatel činí 3 398 205). K největším národnostním menšinám patří [[Turecko|turecká]] národnost, jejíž příslušníci žijí v Berlíně částečně již ve třetí a čtvrté generaci. Druhou největší národnostní skupinu tvoří občané [[Polsko|Polska]] a poté [[Srbsko a Černá Hora|Srbska a Černé hory]].<ref> Počet (a podíl) občanů ze všech států bývalé Jugoslávie činí více než dvojnásobek.</ref> Problematické je posouzení počtu a podílu občanů arabské národnosti (přes 20 000, kolem 4,6 %), kde se jedná zejména o uprchlíky z občanské války v [[Libanon]]u, kde největší skupinu tvoří kategorie „národnost nevyjasněna“.
Trend dalšího růstu občanů neněmecké národnosti se prosazuje i nadále. K 31. prosinci 2006 žilo ve městě 467 683 cizinců z 184 zemí, tedy 14 procent přihlášených obyvatel; ve srovnání s 31. prosincem 2005 to znamená přírůstek o 1,5 procent.<ref>Údaje statistického úřadu Statistisches Landesamt Berlin k 31. prosinci 2006, cit. podle ''[[Berliner Zeitung]]'', č. 93, 21./22. April 2007, str. 21</ref>
Uvedená čísla je ovšem třeba brát i v jiném ohledu s rezervou. Německo nerozlišuje mezi národností a státní příslušností. V Berlíně žije např. i velká skupina tzv. vystěhovalců ze zemí bývalého SSSR, kteří jakýmkoliv způsobem prokázali svůj německý původ a získali tím německé občanství. I když jejich znalosti němčiny jsou v mnoha případech mizivé, nejsou ve výše uvedených číslech zachyceni.

[[Soubor:Cityscapeberlin2006.jpg|thumb|Pohled na Berlín s Braniborskou bránou vpravo]]
V důsledku koncentrace obyvatel jiných národností do jistých obvodů nebo jejich částí má tento stav mimo kulturní pestrosti i negativní stránky – základní školy, kde podíl cizinců činí i přes 90 procent žáků, nejsou v některých čtvrtích Berlína výjimkou. Integrační modely sedmdesátých a osmdesátých let, zpočátku nadějné, ztroskotaly, částečně se dá hovořit o uzavřených ghettech různých menšin cizinců. Jedná se zejména o arabské resp. palestinské přistěhovalce či nositele asylu, ale též i o jistou část tureckého obyvatelstva, které v Berlíně žije mnohdy již ve třetí generaci (která je pak integrována méně než ona druhá).

V Berlíně existuje i velká '''židovská obec''', se svými 11 000 členy (podle jiných údajů pak 13 000) největší židovská obec v Německu. V tom je obsaženo ovšem přibližně 8000 vystěhovalců z bývalého SSSR počátkem devadesátých let. To znamená, že méně než jedna třetina obce pochází ještě z doby dřívějšího Západního Berlína. Před holocaustem v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust.

== Politické zřízení ==
{{viz též|Politické zřízení a volby v Berlíně}}
[[Soubor:Berlin Rotes Rathaus 1.jpg|thumb|Rudá radnice v Berlíně]]
Spolková země Berlín je vedle Hamburku a Brém jedním ze tří městských států Spolkové republiky Německo. V čele města stojí [[primátor]] (''regierender Bürgermeister''), volený poslaneckou sněmovnou (''Abgeordnetenhaus'').
Ve spolkových orgánech Německa je Berlín zastoupen 23 mandáty ve spolkovém sněmu a 4 mandáty ve spolkové radě. Strany, které v Berlíně kandidují při volbách, odpovídají až na malé výjimky [[Politické strany v Německu|stranám v Německu]].
Od roku 2001 vládne v Berlíně po období tzv. [[velká koalice|velké koalice]] opět senát, vedený [[SPD]], v koalici s [[Partei des Demokratischen Sozialismus|PDS]]
=== Administrativní dělení ===
Berlín se tradičně dělí do obvodů (''Bezirk''). Po sjednocení města měl Berlín 23 obvodů, zákonem o územní reformě z roku 1998 byl jejich počet k 1. lednu 2001 snížen na 12, přičemž v některých případech došlo ke sloučení bývalých západních a východních obvodů. Jednotlivé obvody (počet obyvatel koncem roku 2002):
{| border=0 cellpadding=0 cellspacing=0 width=100%
|-
|
{| border=0 cellpadding=0 cellspacing=0
|-
| '''č.'''
|     
| '''obvod'''
|     
| '''km²'''
|     
| " | '''obyv.'''
|- valign=top
| align=right | 1
|
| [[Berlin-Mitte]]
|
| align=right | 39,47
|
| align=right | 322 577
|- valign=top
| align=right | 2
|
| [[Friedrichshain-Kreuzberg]]
|
| align=right | 20,16
|
| align=right | 252 495
|- valign=top
| align=right | 3
|
| [[Charlottenburg-Wilmersdorf]]
|
| align=right | 64,72
|
| align=right | 315 854
|- valign=top
| align=right | 4
|
| [[Lichtenberg]]
|
| align=right | 52,29
|
| align=right | 253 704
|- valign=top
| align=right | 5
|
| [[Marzahn-Hellersdorf]]
|
| align=right | 61,74
|
| align=right | 257 324
|- valign=top
| align=right | 6
|
| [[Neukölln]]
|
| align=right | 44,93
|
| align=right | 307 038
|- valign=top
| align=right | 7
|
| [[Pankow]]
|
| align=right | 103,01
|
| align=right | 348 315
|- valign=top
| align=right | 8
|
| [[Reinickendorf]]
|
| align=right | 89,46
|
| align=right | 245 844
|- valign=top
| align=right | 9
|
| [[Spandau]]
|
| align=right | 91,91
|
| align=right | 255 488
|- valign=top
| align=right | 10
|
| [[Steglitz-Zehlendorf]]
|
| align=right | 102,50
|
| align=right | 288 149
|- valign=top
| align=right | 11
|
| [[Tempelhof-Schöneberg]]
|
| align=right | 53,09
|
| align=right | 337 535
|- valign=top
| align=right | 12
|
| [[Treptow-Köpenick]]
|
| align=right | 168,42
|
| align=right | 233 010
|}
|
{| border=0 cellpadding=0 cellspacing=0 width=225 align=right
|- align=center
| [[Soubor:Bln04a admin2001.png|225px]] Územní dělení Berlína do obvodů (čísla obvodů v tabulce)
|}
|}
Již dlouhou dobu se uvažuje o sloučení Berlína s Braniborskem. V referendu roku 1996 bylo toto však zamítnuto (především voliči v Braniborsku m.j. vzhledem k velké zadluženosti Berlína). Termín nového referenda není zatím udán.

== Finance a hospodářství ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Finance a hospodářství v Berlíně]]
Sjednocený Berlín se v mnoha ohledech stal symbolem nové doby, skončení studené války. Tyto pozitivní aspekty se ovšem netýkají současného stavu hospodářství hlavního města Německa, a již v žádném případě její finanční situace.
Celkem lze říci, že Berlín se stal obětí své polohy a trpí silnými vlivy hospodářsky zaostalých tzv. nových spolkových zemí, jež se dodnes nacházejí na seznamech podprůměrně vyvinutých regionů Evropské unie.
Důležité parametry hospodářského vývoje jsou většinou vysoce neuspokojivé, zejména nezaměstnanost je jedna z nejvyšších v Německu. K tomu se přidružuje i extrémně negativní situace financí, vyplývající nejen z vnějších faktorů, ale částečně zaviněná i neschopností a korupcí místních politiků.

== Spojení a městská doprava ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Doprava v Berlíně]]
Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť '''dálnic'''. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude.
I '''železniční spojení''' je uspokojivé (z/do Prahy pět rychlíků Eurocity denně v pravidelných intervalech). Největší [[Berlínská nádraží|berlínské nádraží]] je [[Berlin Hauptbahnhof]] (hlavní nádraží) otevřené v roce [[2006]] na místě bývalého ''Lehrter Bahnhof''. ''Berlin Hauptbahnhof'' je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou [[Berlín Ostbahnhof|Ostbahnhof]], Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.
Berlín momentálně disponuje třemi '''letišti''': [[Letiště Berlín-Tempelhof|Tempelhof]], [[Letiště Berlín-Tegel|Tegel]] a [[Letiště Berlín-Schönefeld|Schönefeld]]. První dvě, ležící uvnitř města mají být v budoucnosti uzavřena ve prospěch (dříve východoberlínského a po sjednocení méně využívaného) letiště Schönefeld, ležícího na jihovýchod od Berlína, které má být rozšířeno.
Síť '''městské hromadné dopravy''' patří k nejhustším mezi evropskými městy; po sloučení obou částí města byla propojena a dále rozšířena. Jedná se o kombinaci metra, městské železnice, tramvajové a autobusové sítě.
V posledních letech si získala velkou oblibu nejen mezi turisty i doprava něčím, co připomíná [[rikša|rikšu]] - jízdní kola, která pojmou mimo řidiče ještě dvě další osoby; jezdí zejména v centru (mimo zimních měsíců).
== Kultura, umění, věda, památky ==
[[Soubor:Fernsehturm und Humboldt Universitaet.jpg|thumb|upright|Berlínská televizní věž, v popředí kopule chrámu a Humboldtova univerzita]]
Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z doby Západního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“. Současná situace a výhledy do budoucnosti jsou však silně ovlivněny finanční krizí města (diskuse o zavření nebo sloučení oper, o subvencích pro kulturní a vědecká zařízení atd.).

=== Nejvýznamnější kulturní zařízení ===
Z kulturních, uměleckých a vědeckých zařízení a událostí lze jmenovat jen výběr:
* vedle nesčetných divadel, malých forem a kabaretů celkem tři opery: Státní opera, Německá opera a Komická opera (''Staatsoper, Deutsche Oper, Komische Oper'')
* velké množství muzeí, z nichž nejznámější jsou [[Pergamonské muzeum]], Egyptské muzeum (s originálem sošky [[Nefertiti]])
* velice známá [[Botanická zahrada Berlín|botanická zahrada]], celkem dvě [[Zoologická zahrada Berlín|zoologické zahrady]], jedna z nich s velice známým akváriem
* Národní galerie, často s výstavami jiných galerií (roku 2004 zde hostovalo ''Museum of Modern Art'' z New Yorku)
* [[Berlínský filmový festival]]
* [[Christopher street day]], jeden z největších pochodů za práva [[homosexuál]]ů
* [[Karneval kultur]] (''Karneval der Kulturen''), velký průvod městem, většinou o letnicích, kde se během asi tří dnů prezentuje většina v Berlíně žijících národností (2004: asi 1,5 milionu účinkujících a návštěvníků)
* [[Berlínská filharmonie]] (mezi dirigenty patřil například světoznámý Herbert von Karajan, dnes je jejím šéfdirigentem Sir Simon D. Rattle, partner [[Magdalena Kožená|Magdaleny Kožené]])
* tři univerzity: Svobodná univerzita, Humboldtova univerzita a Technická univerzita), mimo to další vědecká a výzkumná zařízení a instituce
* k dalším celosvětově známým událostem patří i každoroční [[Berlínský maraton|maratonský běh]] městem.
[[Soubor:Berlin Mitte by night.JPG|thumb||right|Berlín v noci]]
Z dalších pozoruhodností a památek je možno jmenovat [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|Říšský sněm]] (''Reichstag''), [[Braniborská brána|Braniborskou bránu]], světoznámou třídu Unter den Linden stejně tak jako [[Karl-Marx-Allee]], zámek Schloss Charlottenburg, bývalý přechod [[Checkpoint Charlie]], [[East Side Gallery]] (zbytek Berlínské zdi), televizní věž Fernsehturm, chrám Berliner Dom a zříceninu kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche, Kurfürstendamm a Alexanderplatz (bývalé „západní“ a „východní“ centrum města), celý nový komplex na Postupimském náměstí (''Potsdamer Platz'') a v nejbližším okolí (kde v devadesátých letech minulého století vznikla více méně celá nová čtvrt‘), v neposlední řadě pak i památky v blízké Postupimi.

=== Zelené plochy ===
Berlín se chlubí i rozsáhlými zelenými plochami. K nejznámějším patří např. Tiergarten, ležící poměrně v centru města, oblíbený pro procházky, známý jako místo kde se pořádá [[Love Parade]] a kde je možno na víkend i opékat selata a zejména - jak to činí turečtí obyvatelé - jehňata.
=== Památky související s židovskou obcí ===
V důsledku své minulosti má Berlín i mnoho památek, souvisejících s berlínskou židovskou obcí. K těm nejznámějším patří
* [[Nová synagoga (Berlín)|Nová synagoga]]
* [[Židovské muzeum (Berlín)|Židovské muzeum]]
* [[Židovský památník (Berlín)|Židovský památník]]

== Partnerská města ==
Níže uvedená partnerství uzavřelo město Berlín jako celek (stav k 16. prosinci 2006<ref>Podle [http://www.berlin.de/rbmskzl/staedteverbindungen/index.html www.berlin.de].</ref>); jednotlivé obvody mají další partnerská města.

{|
|  {{flagicon|USA}} || [[Los Angeles]], [[Spojené státy americké|USA]] (1967)
|  {{flagicon|Maďarsko}} || [[Budapešť]], [[Maďarsko]] (1991)
|  {{flagicon|Japonsko}} || [[Tokio]], [[Japonsko]] (1994)
|-
|  {{flagicon|Francie}} || [[Paříž]], [[Francie]] (1987)
|  {{flagicon|Belgie}} || [[Brusel]], [[Belgie]] (1992)
|  {{flagicon|Argentina}} || [[Buenos Aires]], [[Argentina]] (1994)
|-
|  {{flagicon|Španělsko}} || [[Madrid]], [[Španělsko]] (1988)
|  {{flagicon|Indonésie}} || [[Jakarta]], [[Indonésie]] (1993)
|  {{flagicon|Česko}} || [[Praha]], [[Česká republika]] (1995)
|-
|  {{flagicon|Turecko}} || [[Istanbul]], [[Turecko]] (1988)
|  {{flagicon|Uzbekistán}} || [[Taškent]], [[Uzbekistán]] (1993)
|  {{flagicon|Namibie}} || [[Windhoek]], [[Namibie]] (2000)
|-

|  {{flagicon|Rusko}} || [[Moskva]], [[Rusko]] (1990)
|  {{flagicon|Mexiko}} || [[Ciudad de México]], [[Mexiko]] (1993)
|  {{flagicon|Spojené království}} || [[Londýn]], [[Spojené království]] (2000)
|-
|  {{flagicon|Polsko}} || [[Varšava]], [[Polsko]] (1991)
|  {{flagicon|Čína}} || [[Peking]], [[Čínská lidová republika]] (1994)
|-
|}

== Související články ==
{|
|-
|
* [[Finance a hospodářství v Berlíně]]
* [[Dějiny Berlína]]
* [[Rozdělení Berlína]]
* [[Berlínská blokáda]]
* [[Berlínská zeď]]
|
* [[Čtyřmocenský status]]
* [[Památník Berlín-Hohenschönhausen]]
* [[Okupační zóny Německa]]
* [[Východní Berlín]]
* [[Západní Berlín]]
|}

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.berlin.de Oficiální strana Berlína]
* [http://www.berlin-stadtfuehrung.de Berlína Sightseeing]
* [http://www.berliner-stadtplan.com Plán Berlína]

{{Německo}}{{Města v Německu}}
{{Commonscat|Berlin}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Berlín]]
[[Kategorie:Města v Německu]]
[[Kategorie:Německé spolkové země]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Hanza]]

Berlín - Historie editací

Sysop: + FLICKR

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Výrazné vylepšení