Berlínská zeď - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-10-08T11:05:09Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 8. 10. 2018, 11:05
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~[[Soubor:Berliner Mauer.jpg\|thumb\|Berlínská zeď]]~~
	'''Berlínská zeď''', postavená [[13. srpen\|13. srpna]] [[1961]], byla nejznámějším symbolem [[studená válka\|studené války]], rozdělení [[Berlín]]a, [[Německo\|Německa]] a [[Evropa\|Evropy]].		'''Berlínská zeď''', postavená [[13. srpen\|13. srpna]] [[1961]], byla nejznámějším symbolem [[studená válka\|studené války]], rozdělení [[Berlín]]a, [[Německo\|Německa]] a [[Evropa\|Evropy]].
-		+	[[Soubor:Berlinermauer.jpg\|thumb\|240px\|Berlínská zeď s „pásmem smrti“, Bethaniendamm (1986)]]
		+	[[Soubor:Berlin Wall death strip, 1977.jpg\|thumb\|240px\|„Pásmo smrti“ s českými ježky a strážní věží (1977)]]
		+	[[Soubor:Berliner Mauer mit Panzersperren (Liesenstraße-Gartenstraße 1980).jpg\|thumb\|240px\|Průchod tratě S-Bahn berlínskou zdí]]
	== Pozadí ==		== Pozadí ==
-	~~[[Soubor:Berlinermauer.jpg\|thumb\|Berlínská zeď, Bethaniendamm, s „pásmem smrti“]]~~
	Po skončení války bylo Německo na základě [[Jaltská dohoda\|Jaltské dohody]] rozděleno do čtyř [[Okupační zóny Německa\|okupačních zón]], Berlín pak do [[Berlín - rozdělené město\|čtyř sektorů]]. Postupně dochází ke zvyšování napětí mezi mocenskými bloky:		Po skončení války bylo Německo na základě [[Jaltská dohoda\|Jaltské dohody]] rozděleno do čtyř [[Okupační zóny Německa\|okupačních zón]], Berlín pak do [[Berlín - rozdělené město\|čtyř sektorů]]. Postupně dochází ke zvyšování napětí mezi mocenskými bloky:
	* [[23. červen\|23. června]] [[1948]] dochází k [[Berlínská blokáda\|blokádě západních sektorů Berlína]], trvající téměř jeden rok.		* [[23. červen\|23. června]] [[1948]] dochází k [[Berlínská blokáda\|blokádě západních sektorů Berlína]], trvající téměř jeden rok.
-	* [[23. květen\|23. května]] [[1949]] je na území západních okupačních zón založena [[Německá spolková republika]].	+	* [[23. květen\|23. května]] [[1949]] je na území západních okupačních zón založena [[Západní Německo\|Německá spolková republika]].
	* [[7. říjen\|7. října]] 1949 je jako reakce na vyhlášení SRN založena [[Německá demokratická republika]], sovětský sektor Berlína se stává jejím hlavním městem.		* [[7. říjen\|7. října]] 1949 je jako reakce na vyhlášení SRN založena [[Německá demokratická republika]], sovětský sektor Berlína se stává jejím hlavním městem.

Řádka 12:		Řádka 12:

	== Stavba zdi ==		== Stavba zdi ==
-	~~[[Soubor:Berlin Wall 1961-11-20.jpg\|thumb\|Stavba zdi 20. listopadu 1961]]~~
	Státní a stranické orgány NDR se pod tímto dojmem rozhodly provést opatření, která měla důsledkům útěku občanů zabránit. Ještě [[15. červenec\|15. července]] 1961 dementuje na své tiskové konferenci [[Walter Ulbricht]] jakékoliv úmysly hranici v Berlíně uzavřít. K rozhodnutí došlo zřejmě především z iniciativy [[Nikita Chruščov\|N. S. Chruščova]] na setkání nejvyšších představitelů [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] v [[Moskva\|Moskvě]] [[3. srpen\|3.]] až [[5. srpen\|5. srpna]] 1961. Dne [[11. srpen\|11. srpna]] 1961 schvaluje Lidová komora NDR moskevská usnesení a [[12. srpen\|12. srpna]] 1961 uzavírá ministerská rada NDR usnesení o nasazení ozbrojených sil země na hranicích v Berlíně a o jejich uzavření. Západní informační služby byly o plánech sovětského bloku informovány, byly však překvapeny jejich rychlým převedením do praxe.		Státní a stranické orgány NDR se pod tímto dojmem rozhodly provést opatření, která měla důsledkům útěku občanů zabránit. Ještě [[15. červenec\|15. července]] 1961 dementuje na své tiskové konferenci [[Walter Ulbricht]] jakékoliv úmysly hranici v Berlíně uzavřít. K rozhodnutí došlo zřejmě především z iniciativy [[Nikita Chruščov\|N. S. Chruščova]] na setkání nejvyšších představitelů [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] v [[Moskva\|Moskvě]] [[3. srpen\|3.]] až [[5. srpen\|5. srpna]] 1961. Dne [[11. srpen\|11. srpna]] 1961 schvaluje Lidová komora NDR moskevská usnesení a [[12. srpen\|12. srpna]] 1961 uzavírá ministerská rada NDR usnesení o nasazení ozbrojených sil země na hranicích v Berlíně a o jejich uzavření. Západní informační služby byly o plánech sovětského bloku informovány, byly však překvapeny jejich rychlým převedením do praxe.

-	~~[[Soubor:Kennedy in Berlin.jpg\|thumb\|left\|J. F. Kennedy u zdi]]~~
	V noci z [[12. srpen\|12.]] na [[13. srpen\|13. srpna]] 1961 obsadily ozbrojené síly NDR (armáda, policie, pohraniční stráž a jednotky podnikových milicí) hranice k Západnímu Berlínu a přerušily, nejdříve jen pomocí [[ostnatý drát\|ostnatého drátu]], spojení mezi východním a Západním Berlínem. Teprve o tři dny později, [[16. srpen\|16. srpna]], vzhledem k absenci jakékoliv reakce z americké strany, začal být drát nahrazován zdí v pravém slova smyslu. V příštích měsících došlo k vybudování opevnění hranic mezi NDR a SRN, což upevnilo nepropustnost hranic mezi státy [[Východní blok\|Východního bloku]] a okolními státy. Tyto hranice se i z toho důvodu označují jako „[[železná opona]]“.		V noci z [[12. srpen\|12.]] na [[13. srpen\|13. srpna]] 1961 obsadily ozbrojené síly NDR (armáda, policie, pohraniční stráž a jednotky podnikových milicí) hranice k Západnímu Berlínu a přerušily, nejdříve jen pomocí [[ostnatý drát\|ostnatého drátu]], spojení mezi východním a Západním Berlínem. Teprve o tři dny později, [[16. srpen\|16. srpna]], vzhledem k absenci jakékoliv reakce z americké strany, začal být drát nahrazován zdí v pravém slova smyslu. V příštích měsících došlo k vybudování opevnění hranic mezi NDR a SRN, což upevnilo nepropustnost hranic mezi státy [[Východní blok\|Východního bloku]] a okolními státy. Tyto hranice se i z toho důvodu označují jako „[[železná opona]]“.

Řádka 23:		Řádka 21:

	Památná je návštěva prezidenta USA [[John Fitzgerald Kennedy\|J. F. Kennedyho]] v Berlíně roku [[1963]], který svou řeč ukončil německy pronesenou větou „Ich bin ein Berliner!“ („Jsem Berlíňan!“).<br clear="all" />		Památná je návštěva prezidenta USA [[John Fitzgerald Kennedy\|J. F. Kennedyho]] v Berlíně roku [[1963]], který svou řeč ukončil německy pronesenou větou „Ich bin ein Berliner!“ („Jsem Berlíňan!“).<br clear="all" />
		+
		+	<gallery>
		+	Soubor:Bundesarchiv Bild 173-1288, Berlin, Mauerbau.jpg\|Stavba zdi, srpen [[1961]]
		+	Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-88574-0004,_Berlin,_Mauerbau,_Bauarbeiten.jpg\|Stavba zdi, srpen [[1961]]
		+	Soubor:Bundesarchiv_Bild_173-1321,_Berlin,_Mauerbau.jpg\|Pokládání betonových bloků zdi
		+	Soubor:Bundesarchiv_Bild_B_145_Bild-P061246.jpg\|Letecký snímek [[Braniborská brána\|Braniborské brány]], 1961
		+	</gallery>

	== Vývoj po uzavření hranice ==		== Vývoj po uzavření hranice ==
		+	[[Soubor:Kennedy in Berlin.jpg\|thumb\|240px\|J. F. Kennedy u zdi]]
		+	[[Soubor:Karte berliner mauer en.jpg\|thumb\|240px\|Přechody v Berlíně s vyznačením užití dle občanství a účelu]]
	Během příštích dnů dochází k dramatickým pokusům o útěk. Na místech, kde zeď ještě není dostatečně vysoká nebo chráněná, respektive v domech, které stojí přímo u zdi a kde ještě nebyla zabetonována okna, se stovkám občanů podařil útěk do západních sektorů, často s nasazením vlastního života.		Během příštích dnů dochází k dramatickým pokusům o útěk. Na místech, kde zeď ještě není dostatečně vysoká nebo chráněná, respektive v domech, které stojí přímo u zdi a kde ještě nebyla zabetonována okna, se stovkám občanů podařil útěk do západních sektorů, často s nasazením vlastního života.

-	~~[[Soubor:Karte berliner mauer en.jpg\|thumb\|Přechody v Berlíně s vyznačením užití dle občanství a účelu]]~~
	Povel k použití střelné zbraně sice existuje již od prvního dne, k jejich nasazení dochází až několik dnů později. K prvnímu známému případu zastřelení utečence došlo [[24. srpen\|24. srpna]] 1961 (k poslednímu [[5. únor]]a [[1989]]).		Povel k použití střelné zbraně sice existuje již od prvního dne, k jejich nasazení dochází až několik dnů později. K prvnímu známému případu zastřelení utečence došlo [[24. srpen\|24. srpna]] 1961 (k poslednímu [[5. únor]]a [[1989]]).

Řádka 39:		Řádka 45:
	O počtu obětí, které při pokusu o překročení zdi přišly o život, se vedly a dodnes vedou spory a zdá se být i v budoucnosti obtížné dojít k jednoznačným závěrům: v análech NDR se tyto incidenty neobjevují. Celé téma je v Berlíně stále kontroverzní.		O počtu obětí, které při pokusu o překročení zdi přišly o život, se vedly a dodnes vedou spory a zdá se být i v budoucnosti obtížné dojít k jednoznačným závěrům: v análech NDR se tyto incidenty neobjevují. Celé téma je v Berlíně stále kontroverzní.

-	[[Soubor:Berlin Wall victims monument.jpg~~\|left~~\|thumb\|Monument obětem, Checkpoint Charlie, 2004 – 2005]]	+	[[Soubor:Berlin Wall victims monument.jpg\|thumb\|240px\|Monument obětem, Checkpoint Charlie, 2004 – 2005]]
	Berlínská prokuratura roku 2000 udala počet 86 prokazatelně usmrcených; v této době vychází ''Pracovní skupina 13. srpen'' (podle data stavby zdi) z nejméně 238 obětí<ref>''Arbeitsgemeinschaft 13. August'', skupina spolupracuje těsně s muzeem [[Haus am Checkpoint Charlie]] </ref>, a očividně jiná kritéria používá ''Ústředí úřad pro vládní a spolkovou kriminalitu'', který v té době uvedl 262 obětí<ref>''Zentrale Ermittlungsstelle für Regierungs- und Vereinigungskriminalität (ZERV)'' </ref> – jedná se očividně o zcela různá kritéria pro výpočet.<ref>viz [http://www.chronik-der-mauer.de/index.php/opfer/] – všechny tři jmenované odhady s uvedením rozdílných kritérií </ref> Pracovní skupina 13. srpen poté roku 2004 svůj odhad snížila na 190 obětí. Od roku 2005 se bádáním na tomto poli zabývá i ''Ústředí pro soudobý historický výzkum'' v Postupimi, které 13. srpna 2006 uveřejnilo dosavadní stav výzkumu: z dosud 268 evidovaných případů lze 125 považovat za prokázané smrtelné incidenty, 62 případů lze vyloučit, 81 případů není ještě jednoznačně vyřešeno.<ref>''Zentrum für zeithistorische Forschung (ZZF)'', Potsdam, dokumentaci viz na [http://www.berliner-mauer-dokumentationszentrum.de/de/dokz_mauertote.html] </ref>		Berlínská prokuratura roku 2000 udala počet 86 prokazatelně usmrcených; v této době vychází ''Pracovní skupina 13. srpen'' (podle data stavby zdi) z nejméně 238 obětí<ref>''Arbeitsgemeinschaft 13. August'', skupina spolupracuje těsně s muzeem [[Haus am Checkpoint Charlie]] </ref>, a očividně jiná kritéria používá ''Ústředí úřad pro vládní a spolkovou kriminalitu'', který v té době uvedl 262 obětí<ref>''Zentrale Ermittlungsstelle für Regierungs- und Vereinigungskriminalität (ZERV)'' </ref> – jedná se očividně o zcela různá kritéria pro výpočet.<ref>viz [http://www.chronik-der-mauer.de/index.php/opfer/] – všechny tři jmenované odhady s uvedením rozdílných kritérií </ref> Pracovní skupina 13. srpen poté roku 2004 svůj odhad snížila na 190 obětí. Od roku 2005 se bádáním na tomto poli zabývá i ''Ústředí pro soudobý historický výzkum'' v Postupimi, které 13. srpna 2006 uveřejnilo dosavadní stav výzkumu: z dosud 268 evidovaných případů lze 125 považovat za prokázané smrtelné incidenty, 62 případů lze vyloučit, 81 případů není ještě jednoznačně vyřešeno.<ref>''Zentrum für zeithistorische Forschung (ZZF)'', Potsdam, dokumentaci viz na [http://www.berliner-mauer-dokumentationszentrum.de/de/dokz_mauertote.html] </ref>

-	Všechna tato zveřejnění pokaždé zesílila i ve veřejnosti silnou kontroverzi o metodách a politickém pozadí výzkumu, o sympatiích či antipatiích a o vyrovnání se s minulostí.<ref>viz [http://www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv/.bin/dump.fcgi/2006/0811/lokales/0041/index.html ''Berliner Zeitung'', 11. srpna 2006], dále ''[[DIE ZEIT]]'', 61. ročník, č. 34, 17. srpna 2006, str. 5</ref> Nejasnými přístupy k tomuto choulostivému tématu byl zpečetěn i pomník obětem zdi, který byl 31. října 2004 zřízen Pracovní skupinou 13. srpen na bývalém přechodu [[Checkpoint Charlie]]. Po mnoha protestech majitele pozemku a po diskusích a kompromisních návrzích na alternativní pomník byl 5. července 2005 odstraněn.<br clear="all" />	+	Všechna tato zveřejnění pokaždé zesílila i ve veřejnosti silnou kontroverzi o metodách a politickém pozadí výzkumu, o sympatiích či antipatiích a o vyrovnání se s minulostí.<ref>viz [http://www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv/.bin/dump.fcgi/2006/0811/lokales/0041/index.html ''Berliner Zeitung'', 11. srpna 2006], dále ''DIE ZEIT'', 61. ročník, č. 34, 17. srpna 2006, str. 5</ref> Nejasnými přístupy k tomuto choulostivému tématu byl zpečetěn i pomník obětem zdi, který byl 31. října 2004 zřízen Pracovní skupinou 13. srpen na bývalém přechodu [[Checkpoint Charlie]]. Po mnoha protestech majitele pozemku a po diskusích a kompromisních návrzích na alternativní pomník byl 5. července 2005 odstraněn.<br clear="all" />

	== Pád Berlínské zdi ==		== Pád Berlínské zdi ==
Řádka 52:		Řádka 58:

	== Procesy, zeď dnes ==		== Procesy, zeď dnes ==
-	~~[[Soubor:Di05.jpg\|thumb\|Zbytek zdi, Postupimské náměstí]]~~
	Až do roku [[1997]] se konalo více tak zvaných „procesů se střelci na zdi“, jejichž obžalovaní byli zodpovědní za povely ke střelbě na prchající. K obžalovaným patřili i [[Erich Honecker]], [[Egon Krenz]], [[Willi Stoph]] a [[Erich Mielke]].		Až do roku [[1997]] se konalo více tak zvaných „procesů se střelci na zdi“, jejichž obžalovaní byli zodpovědní za povely ke střelbě na prchající. K obžalovaným patřili i [[Erich Honecker]], [[Egon Krenz]], [[Willi Stoph]] a [[Erich Mielke]].

Řádka 63:		Řádka 68:
	=== Parodovaní politici ===		=== Parodovaní politici ===
	<gallery>		<gallery>
-	File:BerlinWall01b.jpg\|[[Brežněv]]	+	File:BerlinWall01b.jpg\|[[Leonid Iljič Brežněv\|Leonid Brežněv]]
-	File:Bundesarchiv Bild 183-1990-0325-012, Berlin, East Side Gallery.jpg\|[[Gorbačov]]	+	File:Bundesarchiv Bild 183-1990-0325-012, Berlin, East Side Gallery.jpg\|[[Michail Sergejevič Gorbačov\|Michail Gorbačov]]
	</gallery>		</gallery>

-	=== Související články ===	+	== Související články ==
	* [[Berlín]]		* [[Berlín]]
	* [[Rozdělení Berlína]]		* [[Rozdělení Berlína]]
Řádka 78:		Řádka 83:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.mauer-museum.com/ Haus am Checkpoint Charlie (německy, anglicky, francouzsky)]		* [http://www.mauer-museum.com/ Haus am Checkpoint Charlie (německy, anglicky, francouzsky)]
-	* [http://zahranicni.ihned.cz/c1-39020570-na-vlastni-kuzi-vyzkousejte-si-unik-pres-berlinskou-zed Na vlastní kůži: Vyzkoušejte si únik přes Berlínskou zeď] ~~– [[iHned.cz]]~~	+	* [http://zahranicni.ihned.cz/c1-39020570-na-vlastni-kuzi-vyzkousejte-si-unik-pres-berlinskou-zed iHned.cz – Na vlastní kůži: Vyzkoušejte si únik přes Berlínskou zeď]
		+

-	{{Commons\|Berlin_Wall}}	+	{{Flickr\|Berlin+Wall}}{{Commons\|Berlin_Wall}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Dějiny Berlína]]		[[Kategorie:Dějiny Berlína]]
	[[Kategorie:Studená válka]]		[[Kategorie:Studená válka]]

Sysop: 1 revizi

2013-12-03T17:36:44Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 12. 2013, 17:36

Sysop: 1 revizi

2010-07-20T19:41:48Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Berliner Mauer.jpg|thumb|Berlínská zeď]]
'''Berlínská zeď''', postavená [[13. srpen|13. srpna]] [[1961]], byla nejznámějším symbolem [[studená válka|studené války]], rozdělení [[Berlín]]a, [[Německo|Německa]] a [[Evropa|Evropy]].

== Pozadí ==
[[Soubor:Berlinermauer.jpg|thumb|Berlínská zeď, Bethaniendamm, s „pásmem smrti“]]
Po skončení války bylo Německo na základě [[Jaltská dohoda|Jaltské dohody]] rozděleno do čtyř [[Okupační zóny Německa|okupačních zón]], Berlín pak do [[Berlín - rozdělené město|čtyř sektorů]]. Postupně dochází ke zvyšování napětí mezi mocenskými bloky:
* [[23. červen|23. června]] [[1948]] dochází k [[Berlínská blokáda|blokádě západních sektorů Berlína]], trvající téměř jeden rok.
* [[23. květen|23. května]] [[1949]] je na území západních okupačních zón založena [[Německá spolková republika]].
* [[7. říjen|7. října]] 1949 je jako reakce na vyhlášení SRN založena [[Německá demokratická republika]], sovětský sektor Berlína se stává jejím hlavním městem.

Těmito událostmi je rozdělení města fixováno politicky. V Berlíně platí i nadále čtyřmocenský status, což v praxi nemá žádného významu. Berlín je novou SRN jen s malými výjimkami považován za spolkovou zemi. Velký význam zde hraje skutečnost, že v době 1949 až [[1961]] území NDR opustily téměř tři miliony obyvatel, z velké části odborníci s dobrým vzděláním; většina se rozhodla opustit NDR přes Berlín, kde hranice probíhala středem města a nebyla tak snadno kontrolovatelná.

== Stavba zdi ==
[[Soubor:Berlin Wall 1961-11-20.jpg|thumb|Stavba zdi 20. listopadu 1961]]
Státní a stranické orgány NDR se pod tímto dojmem rozhodly provést opatření, která měla důsledkům útěku občanů zabránit. Ještě [[15. červenec|15. července]] 1961 dementuje na své tiskové konferenci [[Walter Ulbricht]] jakékoliv úmysly hranici v Berlíně uzavřít. K rozhodnutí došlo zřejmě především z iniciativy [[Nikita Chruščov|N. S. Chruščova]] na setkání nejvyšších představitelů [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v [[Moskva|Moskvě]] [[3. srpen|3.]] až [[5. srpen|5. srpna]] 1961. Dne [[11. srpen|11. srpna]] 1961 schvaluje Lidová komora NDR moskevská usnesení a [[12. srpen|12. srpna]] 1961 uzavírá ministerská rada NDR usnesení o nasazení ozbrojených sil země na hranicích v Berlíně a o jejich uzavření. Západní informační služby byly o plánech sovětského bloku informovány, byly však překvapeny jejich rychlým převedením do praxe.

[[Soubor:Kennedy in Berlin.jpg|thumb|left|J. F. Kennedy u zdi]]
V noci z [[12. srpen|12.]] na [[13. srpen|13. srpna]] 1961 obsadily ozbrojené síly NDR (armáda, policie, pohraniční stráž a jednotky podnikových milicí) hranice k Západnímu Berlínu a přerušily, nejdříve jen pomocí [[ostnatý drát|ostnatého drátu]], spojení mezi východním a Západním Berlínem. Teprve o tři dny později, [[16. srpen|16. srpna]], vzhledem k absenci jakékoliv reakce z americké strany, začal být drát nahrazován zdí v pravém slova smyslu. V příštích měsících došlo k vybudování opevnění hranic mezi NDR a SRN, což upevnilo nepropustnost hranic mezi státy [[Východní blok|Východního bloku]] a okolními státy. Tyto hranice se i z toho důvodu označují jako „[[železná opona]]“.

Zeď pozůstávala z více částí. Vlastní zeď, jak je známá, ležela těsně na hranici k západním sektorům (vně byly asi dva metry pozemku, ještě patřícího k východnímu Berlínu). Tato zeď se skládala z betonových, asi 3,6 metru vysokých panelů. Na východní straně se pak nacházelo rozdílně široké pásmo, skládající se z různých ochranných pásů: ostnatý drát, pás pro psy, pro pohraniční stráž, různé (i protitankové) zátarasy, a další zeď směrem na východ. Každých několik set metrů stála strážní věž. V průběhu doby byla zeď neustále modernizována, jsou známy čtyři generace modelů. Domy, stojící přímo na východoberlínské straně zdi, byly většinou neobydlené, dveře a okna byly zazděny.

Zeď měla celkovou délku 165 km (45 km s hranicí Západního Berlína, 120 km čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem).

Památná je návštěva prezidenta USA [[John Fitzgerald Kennedy|J. F. Kennedyho]] v Berlíně roku [[1963]], který svou řeč ukončil německy pronesenou větou „Ich bin ein Berliner!“ („Jsem Berlíňan!“). 

== Vývoj po uzavření hranice ==
Během příštích dnů dochází k dramatickým pokusům o útěk. Na místech, kde zeď ještě není dostatečně vysoká nebo chráněná, respektive v domech, které stojí přímo u zdi a kde ještě nebyla zabetonována okna, se stovkám občanů podařil útěk do západních sektorů, často s nasazením vlastního života.

[[Soubor:Karte berliner mauer en.jpg|thumb|Přechody v Berlíně s vyznačením užití dle občanství a účelu]]
Povel k použití střelné zbraně sice existuje již od prvního dne, k jejich nasazení dochází až několik dnů později. K prvnímu známému případu zastřelení utečence došlo [[24. srpen|24. srpna]] 1961 (k poslednímu [[5. únor]]a [[1989]]).

Během 28leté existence Berlínské zdi zde při pokusu o útěk zemřel značný počet občanů, často i v důsledku vykrvácení, protože východoněmecká pohraniční stráž nechala zraněné několik hodin v oblasti strážních pásů bez pomoci ležet.

Podle dnešních odhadů bylo za nepovolené opuštění republiky nebo pokus o něj (§ 213 trestního zákoníka NDR) odsouzeno kolem 75 000 občanů s tresty odnětí svobody do dvou let (v těžších případech do pěti let).

V jistém smyslu problematické bylo i používání hraničních přechodů mezi Západním Berlínem na straně jedné a Východním Berlínem resp. NDR na straně druhé. Přechodů sice existovalo značné množství, jejich užívání však bylo omezeno nejen účelem („tranzit do SRN“, „přechod na letiště“, „návštěva v druhé části města“ atd.), ale i občanstvím osob, které těchto přechodů směly užívat. Až na nečetné výjimky (přechod na Friedrichstraße, zde ovšem ne pěšky a také ne autem) tato omezení vedla k tomu, že dostal-li občan Západního Berlína návštěvu ze SRN či zahraničí a chtěl-li s ním navštívit Východní Berlín, bylo nutno použít rozdílných přechodů a na druhé straně se opět setkat.

=== Oběti zdi ===
O počtu obětí, které při pokusu o překročení zdi přišly o život, se vedly a dodnes vedou spory a zdá se být i v budoucnosti obtížné dojít k jednoznačným závěrům: v análech NDR se tyto incidenty neobjevují. Celé téma je v Berlíně stále kontroverzní.

[[Soubor:Berlin Wall victims monument.jpg|left|thumb|Monument obětem, Checkpoint Charlie, 2004 – 2005]]
Berlínská prokuratura roku 2000 udala počet 86 prokazatelně usmrcených; v této době vychází ''Pracovní skupina 13. srpen'' (podle data stavby zdi) z nejméně 238 obětí<ref>''Arbeitsgemeinschaft 13. August'', skupina spolupracuje těsně s muzeem [[Haus am Checkpoint Charlie]] </ref>, a očividně jiná kritéria používá ''Ústředí úřad pro vládní a spolkovou kriminalitu'', který v té době uvedl 262 obětí<ref>''Zentrale Ermittlungsstelle für Regierungs- und Vereinigungskriminalität (ZERV)'' </ref> – jedná se očividně o zcela různá kritéria pro výpočet.<ref>viz [http://www.chronik-der-mauer.de/index.php/opfer/] – všechny tři jmenované odhady s uvedením rozdílných kritérií </ref> Pracovní skupina 13. srpen poté roku 2004 svůj odhad snížila na 190 obětí. Od roku 2005 se bádáním na tomto poli zabývá i ''Ústředí pro soudobý historický výzkum'' v Postupimi, které 13. srpna 2006 uveřejnilo dosavadní stav výzkumu: z dosud 268 evidovaných případů lze 125 považovat za prokázané smrtelné incidenty, 62 případů lze vyloučit, 81 případů není ještě jednoznačně vyřešeno.<ref>''Zentrum für zeithistorische Forschung (ZZF)'', Potsdam, dokumentaci viz na [http://www.berliner-mauer-dokumentationszentrum.de/de/dokz_mauertote.html] </ref>

Všechna tato zveřejnění pokaždé zesílila i ve veřejnosti silnou kontroverzi o metodách a politickém pozadí výzkumu, o sympatiích či antipatiích a o vyrovnání se s minulostí.<ref>viz [http://www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv/.bin/dump.fcgi/2006/0811/lokales/0041/index.html ''Berliner Zeitung'', 11. srpna 2006], dále ''[[DIE ZEIT]]'', 61. ročník, č. 34, 17. srpna 2006, str. 5</ref> Nejasnými přístupy k tomuto choulostivému tématu byl zpečetěn i pomník obětem zdi, který byl 31. října 2004 zřízen Pracovní skupinou 13. srpen na bývalém přechodu [[Checkpoint Charlie]]. Po mnoha protestech majitele pozemku a po diskusích a kompromisních návrzích na alternativní pomník byl 5. července 2005 odstraněn. 

== Pád Berlínské zdi ==
{{Citát|Generální tajemníku Gorbačove, pokud usilujete o mír, o blahobyt v Sovětském svazu, o uvolnění, přijďte sem, k této zdi. Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu. Pane Gorbačove, zbourejte tuhle zeď.|[[Ronald Reagan]] v roce [[1987]] u [[Braniborská brána|Braniborské brány]].<ref>http://zahranicni.ihned.cz/c1-39005440-slavna-slova-prezidentu-usa-jsem-berlinan-a-gorbacove-zbourejte-tuhle-zed</ref>}}

Pád Berlínské zdi [[9. listopad]]u 1989 se odehrává stejně překvapivě jako její stavba. V posledních dnech své existence se východoněmecké stranické vedení zabývá diskusemi o nutných změnách, mimo jiné i diskusí o hranicích. Na tiskové konferenci 9. listopadu 1989, přenášené televizí, předčítá člen politbyra, Günter Schabowski, krátce před sedmou hodinou večer jakoby mimochodem ze svých poznámek usnesení ministerské rady, podle kterého jsou cesty i do západního zahraničí povoleny a mohou se uskutečnit přes všechny pohraniční přechody. Na otázku, od kdy toto usnesení vstupuje v platnost, odpovídá Schabowski, podle mého názoru „ihned“ (což, jak se později ukazuje, není správné, usnesení ještě nebylo schváleno).

V příštích hodinách dochází k hromadnému návalu na berlínských hraničních přechodech, kolem 11. hodiny večer východoněmecká pohraniční stráž kapituluje, a kolem půlnoci proudí desetitisíce Východoberlíňanů přes všechny přechody do Západního Berlína. 

== Procesy, zeď dnes ==
[[Soubor:Di05.jpg|thumb|Zbytek zdi, Postupimské náměstí]]
Až do roku [[1997]] se konalo více tak zvaných „procesů se střelci na zdi“, jejichž obžalovaní byli zodpovědní za povely ke střelbě na prchající. K obžalovaným patřili i [[Erich Honecker]], [[Egon Krenz]], [[Willi Stoph]] a [[Erich Mielke]].

Celkem bylo 35 obžalovaných zproštěno obžaloby, 44 jich bylo odsouzeno k podmíněnému odnětí svobody, 11 k odnětí svobody až do sedmi a půl let (mimo jiné i Egon Krenz).

Po pádu komunistického režimu došlo k rychlému odstranění veškerých relikvií staré doby. Tomuto osudu neušla ani Berlínská zeď. Jedinými většímy souvislými zbytky jsou tzv. [[East Side Gallery]] na břehu Sprévy a dva malé úseky - první mezi Postupimským náměstím (Potsdamer Platz) a [[Checkpoint Charlie]] a druhý na Bernauer Straße.

O historii zdi (a útěků přes ni) je možno se přesvědčit v muzeu Dům na Checkpoint Charlie (''Haus am Checkpoint Charlie''), které existuje již od roku 1963 (nachází se na stejnojmenném bývalém přechodu [[Checkpoint Charlie]]).

=== Parodovaní politici ===
<gallery>
File:BerlinWall01b.jpg|[[Brežněv]]
File:Bundesarchiv Bild 183-1990-0325-012, Berlin, East Side Gallery.jpg|[[Gorbačov]]
</gallery>

=== Související články ===
* [[Berlín]]
* [[Rozdělení Berlína]]
* [[Berlínská blokáda]]
* [[Západní Berlín]]
* [[Západní Německo]]

== Poznámky ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.mauer-museum.com/ Haus am Checkpoint Charlie (německy, anglicky, francouzsky)]
* [http://zahranicni.ihned.cz/c1-39020570-na-vlastni-kuzi-vyzkousejte-si-unik-pres-berlinskou-zed Na vlastní kůži: Vyzkoušejte si únik přes Berlínskou zeď] – [[iHned.cz]]

{{Commons|Berlin_Wall}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dějiny Berlína]]
[[Kategorie:Studená válka]]
[[Kategorie:Státní hranice]]
[[Kategorie:Opevnění]]
[[Kategorie:Německá demokratická republika]]
[[Kategorie:Zdi]]