Sysop: 1 revizi

2013-12-02T19:35:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 12. 2013, 19:35

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-23T16:27:00Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Bihać
| orig.jméno = Бихаћ
| znak =
| vlajka =
| stát = Bosna a Hercegovina
| pojem.vyšší.celek = [[bosensko-hercegovinský kanton|kanton]]
| název.vyšší.celek = [[Unsko-sanský kanton]]
| admin.děl =
| rozloha = 689
| obyvatelé = 80 302 (včetně opčiny) 45 995 (bez opčiny)
| rok = 1991
| hustota =
| etnické.složení = 63,9 % [[Bosňáci|muslimové]], 17,4 % [[Srbové]], 7,6 % [[Chorvati]], 11,1 % ostatní
| nábož.složení = [[islám]], [[pravoslaví]], [[římskokatolická církev|římskokatolické křesťanství]]
| souřadnice = {{Coor|44_49_00_N_15_52_00_E_type:city(719900)|44° 40' s.š., 15° 52' v.d.}}
| nad.výš =
| PSČ =
| telefon = +387 37
| starosta = Hamdija Lipovača
| web = www.bihac.org/
| mapa =Soubor:Bihac Municipality Location.png
}}
'''Bihać''' je město v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Má 40 000 obyvatel a leží v [[Federace Bosny a Hercegoviny|Muslimsko-chorvatské federaci]], v [[bosensko-hercegovinský kanton|kantonu]] [[Unsko-sanský kanton|Una-Sana]] v opštině [[Bihać (opština)|Bihać]].

== Historie ==
Počátkem 6. století (v roce 505) byla římská [[provincie]] [[Dalmácie]] (součástí které bylo i území Bihaće), [[Liburnie]] a [[Savia]] se spojily v jeden celek pod vládem [[Gótové|gótského]] knížete. Na počátku století sedmáho, mezi lety 602 a 614, se na území Bihaće stěhují první [[Slované]], kteří jej začínají postupně osidlovat. Původní slovanské kmeny však po čase začínají nahrazovat nové, které přišly z území [[Franská šíře|Franské]] a Byzantské říše. Jedná se již o [[Chorvati|Chorvaty]], jejich vládce [[Tomislav]] v této době zřizuje první chorvatský stát spojením dvou knížectví. Současné město je připomínáno roku 1260 jako majetek chorvatské církve, přestože bylo tehdejší království chorvatsko-uherské (od roku 1102), zůstal Bihać mimo maďarskou správu a obyvatelsto zůstalo převážně chorvatské.
Roku 1262 je Bihać prohlášen svobodným královským městem s právy konání trhů a rozvojem [[řemeslo|řemesel]], jako křižovatka obchodních cest získává nemalý význam a budují se nové domy.
Na listině z počátku 14. století se nachází pečeť střeověkého města Bihaće, na které jsou vidět celkem tři věže. Na střední vlaje vlajka s nápisem ''S(igillum) Civitatis Bihigiensis'', tj. "Pečeť města Bihaće", stejný motiv se objevuje i na znaku města. Na starých listinách a v dávných dokumentech je hrad připomínám pod mnohými názvy: ''Bihig, Byheg, Bichich, Bihag, Vywegh, Wyjigh''; rozlišné podoby názvu města vznikaly díky tehdejšímu nejednotnému a nekodifikovanému pravopisu tehdejších jazyků. Město dosáhlo deseti tisíc obyvatel (v Paříži pro srovnání žilo 60 tisíc lidí).
Archelogové odkryli a spočítali pozůstatky šedesáti větších, či menších věží, které zde byly hustě a sofistikovaně postavené a spojené v jedno velké opevnění proti případnému útoku [[Osmanská říše|Osmanů]]; Bihać v polovině 15. století pohraničním a dobře bráněným městem, rozvoj financovaly bohaté rody, které pomáhaly s výstavbou dalších měst v okolí, pojmenovaných po slovanských božstvech. Celou oblast však začaly zmítat boje o chorvatsko-maďarské dědictví mezi jednotlivými vládnoucími rody, které probíhaly v okolí řeky [[Una|Uny]].
I přesto však výboje z jihu vedou k migraci Chorvatů z Bihaće pryč, a to nejen do ostatních částí dnešního Chorvatska, ale i do [[Čechy|Čech]] a na [[Morava|Moravu]]. Roku 1463 padl Bihać po [[Bitva u Jajce|Bitvě u Jajce]] do tureckých rukou, společně s celou dnešní Bosnou a Hercegovinou. Novými obyvateli se stali [[Turci]], [[Bosňáci]] a [[Vlaši]].
S Tureckou nadvládou začíná [[islamizace]] města a celé bihaćské oblasti kolem řeky Uny. Přestože mnozí odešli pryč, někteří zůstali a přijali [[islám]].
Roku 1527 vzniká [[Bihaćská kapetanie]] i [[Bihaćský kadiluk]]. Po těžkých bojích o více než sto let později, v roce 1592, se správcem města stává [[Gazi Hasan-paša Predojević]], vzniká [[Bihaćský sandžak]], součást [[Bosenský pašalik|bosenského pašaliku]]. Součástí sandžaku jsou města Bihać, [[Kamengrad]], [[Ripac]], [[Cazin]], [[Bužim]], [[Ostrovica]] a [[Bosanska Krupa]]. Ten je sice roku 1699 sloučen s Bosenským sandžakem, v roce 1865, nedlouho před stažením Turků z Bosny, však opět obnoven.
Postupem času se ale osmanské síly vyčerpávají, po [[Karlovecký mír|Karloveckém míru]] z roku 1699 stoupá počet útoků [[Benátská republika|Benátské republiky]] a [[Rakousko|Rakouska]] na nejzápadnější cíp Osmanské říše, v některých obdobích se válečné úsilí doslova nezastaví. V Bihaći žije pět tisíc obyvatel, tento stav se delší dobu nemění.
Na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] v roce 1878 získalo [[Rakousko-Uhersko]] vojenskou správu nad [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]]. Bihać se však 12 dní před rakouskými vojsky brání, obsazen je až [[19. září]] 1878.
Tyto změny jsou v Bihaći provází nejprve zvýšený příliv obyvatel do města, o desetiletí později, v roce 1888, dochází k zbourání středověkých bran. Město se spojuje se svými předměstími.
Život se odvíjí po vzoru jiných rakousko-uherských provinčních měst. Vybudována je základní [[škola]], [[gymnázium]], obchodní škola, zemědělská škola, vzniká první [[hasičská zbrojnice]]. Otevřen je i první park, budovány jsou moderní kasárny. Postupně se objevují i další nezbytnosti moderního města konce 19. století, ke kterým patří [[vodovod]], [[kanalizace]], či [[banka]]. Vše bylo vystavěno v západním stylu. V roce [[1910]] žije v Bihaći již 8 370 obyvatel.
V období mezi dvěma světovými válkami se stává Bihać centrem západní Bosny; [[první světová válka]] a [[velká hospodářská krize]] se však na tváři města projevily negativně.
[[Druhá světová válka]] zde začala [[13. dubna]] [[1941]], tehdy město obsadili [[Němci]]. V tzv. Bihaćské operaci uspěli partyzáni a město osvobodili, následně se stalo centrem protinacistického odboje, sídlilo zde vedení Titovy osvobozenecké armády. To však netrvalo dlouho, mezi lety [[1943]] a [[1945]] se Bihaće zmocnili fašisté s cílem partyzány vypudit. O dalších 50 let později, během války mezi Srby a Bosňáky byl Bihać uchráněn útoků, ačkoliv ho Srbové obléhali celé tři roky. Dnes sem jezdí i turisté, obdivovat okolní krajinu.

== Obyvatelstvo ==
V roce [[1991]] (před válkou) zde žilo 66 % [[Bosňáci|Bosňáků]] (bosenských Muslimů), 17 % Srbů a 6 % [[Chorvati|Chorvatů]], zbytek tvořily jiné [[národnost]]i. Dnes zde žije Srbů jen minimálně, po válce se valná většina odstěhovala do Republiky Srbské.

== Průmysl ==
Ve městě sídlí [[pivovar]] [[Preminger]], který je hlavně v Bosně velmi úspěšný.
* [[Nezaměstnanost]]: pohybuje se kolem 50 %.

== Externí odkazy ==
* [http://www.bihac.org/ Oficiální stránky města]

{{commonscat|Bihać|Bihać}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině]]

Bihać - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu