Sysop: 1 revizi

2013-12-02T12:59:23Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 12. 2013, 12:59

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-26T20:16:50Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Bischof-GL-Müller.JPG|thumb|Katolický biskup]]
'''Biskup''' (z [[řečtina|řeckého]] έπίσκοπος ''episkopos'' dohlížitel, [[moderátor]], ochránce, zodpovědný; < έπι-σκέπτεσθαι ''episkeptesthai'' dohlížet) je v [[křesťanství]] nejvyšším představitelem [[diecéze]], jenž je považován za nástupce [[apoštol]]ů, které ustanovil [[Ježíš]].

== Poslání biskupa a jeho dějinný vývoj ==
Pojem biskup v křesťanských církvích označuje různé druhy ''administrátorů'' (což může být jeden z dobrých překladů slova). V [[Nový zákon|Novém zákoně]] apoštolové po [[nanebevstoupení]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] ustanovili další učedníky, aby spravovali jimi založené [[církev]]ní obce. Ti jsou pak označováni jako biskupové.

Ustanovení těchto biskupů se děje vzkládáním rukou nad ustavovaného a [[modlitba|modlitbou]]. Tato praxe [[biskupské svěcení|svěcení]] nových biskupů se dochovala dodnes. Biskup může podobně sám vzkládáním rukou a modlitbou ustanovit jako své spolupracovníky [[jáhen|jáhny]] a [[kněz]]e (tj. [[presbyter]]y).

V římskokatolické církvi se původní akt ustanovení biskupa rozdělil na dva: akt jmenování biskupa do určité biskupské funkce (nebo odvolání z ní) je z hlediska dnešní katolické teologie zásadně odlišný od aktu vysvěcení biskupa, tedy trvalého získání nejvyššího stupně kněžského svěcení.

== Volba a jmenování biskupů ==
Dvanáct apoštolů, od nichž je funkce biskupů odvozována, bylo vybráno jmenovitě [[Ježíš]]em. Prvním apoštolem, kterého po Ježíšově ukřižování vybírala komunita jeho následovníků, byl Matěj, a ten byl podle podání [[Skutky apoštolské|Skutků apoštolských]] vybrán [[losování|losem]] (Sk 1,26). O tom, jak byli voleni biskupové v době [[církevní otcové|církevních Otců]], se zmiňuje [[Tradice apoštolů]] ([[Traditio apostolica]], 197-218). Volby se účastnila celá místní církev (tedy všichni její členové), která vybrala kandidáta a lid jej pak provolal (aklamoval) za svého biskupa.

Postupem času se při výběru biskupa zesiloval vliv státní moci a kléru a oslaboval vliv věřícího lidu.<ref name=sape>[http://otazky.vira.cz/otazka/Volba-papeze.html Volba papeže], vira.cz, Abeceda víry na internetu, autor "šape", 23. 2. 2007</ref> V [[karolínská epocha|karolínské epoše]] (za Karla Velikého) už jmenoval biskupy pouze státní panovník. V 11. století se [[boj o investituru]] stal zásadním politickým tématem. Synoda německých biskupů svolaná [[Jinřich IV.|Jindřichem IV.]] vypověděla poslušnost Římu, papež Řehoř VII. roku 1075 v prohlášení [[Dictatus papae]] vyhlášil nadřazenost papeže nad světskými panovníky a roku [[1080]] vyhlásil, že biskupové budou voleni duchovenstvem a lidem, pod dohledem papeže. Jindřich IV. poté dobyl Řím, papeže vyhnal a dosadil svého. Císař [[Jindřich V.]] a papež [[Paschal II.]] v roce [[1111]] vedli komplikovaná jednání, přičemž nejprve císař svolil s církevní volbou biskupů za podmínky majetkových ústupků církve, od nichž pak papež ustoupil, podruhé císař donutil papeže k uznání státní investitury, avšak papež poté svůj vynucený souhlas odvolal. [[Wormský konkordát]] v roce 1122 potvrdil kanonickou volbu biskupů a [[opat]]ů, avšak císař si vyhradil právo být přítomen u voleb, které pro spory [[kapitula|kapituly]] nebo [[konvent]]u nebyly rozhodnuty. V té době tedy biskupy ani nevolila celá místní církev, ani je nejmenoval papež či panovník, ale volila je příslušná katedrální kapitula. Později byla kapitulám tato pravomoc odňata a v římskokatolické církvi všechny biskupy jmenuje přímo [[papež]].

[[Papež]] byl jako římský biskup až do [[3. lateránský koncil|III. lateránského koncilu]] roku 1179 volen stejně jako ostatní biskupové. V prvních stoletích jej volila a aklamovala celá římská církevní obec, přičemž některé papeže doporučil jejich předchůdce. Zhruba od poloviny 6. století do poloviny 8. století již volil římského biskupa jen klérus, teprve po schválení konstantinopolským císařem byl zvolený kandidát vysvěcen na římského biskupa. Lateránská synoda roku 769 pod vlivem nepokojů po smrti papeže stanovila, že papežem může být zvolen jen kardinál, avšak volit mohl i nadále římský klérus, šlechtici, senát i lid. Na lateránské synodě roku 1059 bylo stanoveno, že [[kardinál-biskup|kardinálové-biskupové]] učinili předběžné rozhodnutí, poté se vyjádřili ostatní [[kardinál]]ové a nakonec vyjádřili svůj souhlas ostatní církevní hodnostáři a lid. Výhradně kardinálové volí papeže od [[3. lateránský koncil|III. lateránského koncilu]] roku 1179. Od 12. století také začali být kardinály jmenováni i biskupové z míst mimo Řím. Povinné [[konkláve]] při volbě papeže zavedl [[Řehoř X.]] na [[2. lyonský koncil|2. lyonském koncilu]] roku 1274. Až [[Pius X.]] na začátku 20. století zrušil právo veta, které do té doby mohl k volbě uplatnit kterýkoliv panovník evropské monarchie. Ještě do druhé poloviny 20. století existovaly tři způsoby, jak mohl být v konkláve papež určen (aklamací, volbou v zastoupení vybranými kardinály, přímou tajnou volbou celého konkláve), dvě z možností však papež zrušil. Papežská funkce je v současné době v římskokatolické církvi už jedinou, poslední biskupskou funkcí, do níž je kandidát volen.

V ostatních katolických církvích a v protestantských církvích si vesměs výběr biskupa více či méně zachovává původní demokratický ráz, samozřejmě stejně jako u římskokatolické církve s odvoláním na pomoc [[Duch svatý|Ducha svatého]]. Například ve Slezské církvi evangelické a. v. volí biskupa synod. V Církvi československé husitské volí biskupa zástupci náboženských obcí příslušné diecéze.

== Biskup v různých církvích ==
Váha a náplň tohoto úřadu se mezi jednotlivými církvemi liší, obecně lze říci, že vyšší je u těch církví, které si zachovaly tzv. [[Apoštolská posloupnost|apoštolskou posloupnost]]: ([[katolická církev]], [[pravoslavná církev|pravoslavné církve]], [[anglikánská církev]] a další), kde se biskupské hodnosti většinou dosahuje [[svěcení]]m a jde zde o hodnost doživotní.
Naproti tomu u většiny [[protestantská denominace|protestantských denominací]] jsou biskupové voleni a jejich pravomoci bývají zpravidla menší.

=== Katolický pohled ===
[[Soubor:Bishopcoa.png|thumb|Obecné schéma [[erb]]u příslušícímu biskupovi [[katolická církev|katolické církve]]. Arcibiskupský erb má o jednu řadu třásní více a kříž je dvojitý. Je-li (arci)biskup zároveň [[kardinál]]em, je klobouk červený a má ještě o řadu třásní více než arcibiskup.]]
Pro katolíky je biskupské svěcení [[svátost]]í, které předávají společně alespoň tři další biskupové, kteří jsou ve společenství s římským biskupem ([[papež]]em) a kteří sami jsou platně vysvěceni.

Biskup je služebník církve, který má pravomoc nad diecézí čili biskupstvím. Má spravovat [[partikulární církev]], což se týká především [[liturgie]] a vyučování ve [[víra|víře]]. K tomu mu pomáhají [[kněz|kněží]] a [[jáhen|jáhni]].

=== Další označení biskupů v [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] ===
V praxi se lze setkat s dalším konkrétnějším určením jednotlivých biskupů, které tvoří buď čestné označení daného biskupa anebo jeho označení v rámci [[kanonické právo|kanonického práva]].

* '''[[Arcibiskup]]''' – biskup v historicky významné [[diecéze|diecézi]] – [[arcidiecéze|arcidiecézi]]. Tento titul je často spojen s titulem [[metropolita|metropolity]] – představitele příslušné [[církevní provincie]].

* '''[[Diecézní biskup]]''' je biskup spravující konkrétní existující diecézi. Rozlišujeme '''sídelního biskupa''' u diecézí příslušejících k nějaké církevní provincii a '''vyňatého biskupa''' u diecézí spadajících přímo pod [[apoštolský stolec]]. '''[[Titulární biskup]]''' je biskup příslušící již neexistující (zaniklé diecézi), který je obvykle pověřen zvláštními úkoly v rámci církve (typickým příkladem jsou [[nuncius|nunciové]]).

* '''Pomocný biskup''', též '''světící''' či '''auxiliární biskup''' je biskup, který vypomáhá ve správě diecéze sídelnímu biskupovi v záležitostech, které jsou vyhrazeny biskupům; zůstává podřízen sídelnímu biskupovi.

** '''[[biskup koadjutor|Biskup-koadjutor]]''', též '''biskup spolusprávce''', je biskup, který bývá jmenován jako spolusprávce diecéze k dlouhodoběji nemocnému či přestárlému biskupovi. Po úmrtí sídelního biskupa se stává automaticky jeho nástupcem.

* '''[[Sufragán]]ní biskup''' je sídelní biskup diecéze náležející k církevní provincii, který je podřízen metropolitovi.

* '''[[Papež]]''' je biskup církve města [[Řím]]a.

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
;Abecední encyklopedie náboženství on-line: (česky)
* episkopát http://kna.cz/encyklopedie.php?id_select=258
* biskup http://kna.cz/encyklopedie.php?id_select=105
* svěcení http://kna.cz/encyklopedie.php?id_select=1067
* ordinace http://kna.cz/encyklopedie.php?id_select=711
;Merriam-Webster Online Dictionary: (anglicky)
* bishop http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=bishop&x=12&y=10

Co říká [[Tomáš Akvinský]] o heslu biskup: → [[oldwikisource:Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (1)|Seznam základních teologických a filozofických pojmů]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Církevní tituly]]
[[Kategorie:Biskupové| ]]

Biskup - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu