Bismarck (1939) - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2026-02-18T17:19:22Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2026, 17:19
Řádka 21:		Řádka 21:
	\| výzbroj =8 x 380 mm (15 palců) (4×2)<br />12 x 150 mm (5.9 palce) (6×2)<br />16 x 105 mm (4.1 palce) (4×2)<br />16 x 37 mm (8×2)<br />20 x 20 mm (20 x 1)		\| výzbroj =8 x 380 mm (15 palců) (4×2)<br />12 x 150 mm (5.9 palce) (6×2)<br />16 x 105 mm (4.1 palce) (4×2)<br />16 x 37 mm (8×2)<br />20 x 20 mm (20 x 1)
	\| letadla =4x [[Arado Ar 196]] s jedním oboustranným katapultem		\| letadla =4x [[Arado Ar 196]] s jedním oboustranným katapultem
-	}}'''Bismarck''' byla ~~německá~~ [[~~bitevní~~ loď]], ~~pojmenovaná~~ po ~~říšském~~ kancléři Bismarckovi~~. Svého času byla jednou z největších~~ a ~~nejmocnějších bitevních lodí světa~~. Jejím kapitánem byl [[Ernst Lindemann]] a role kmotry se ujala Bismarckova vnučka [[Dorothea von Löwenfeld]].	+	}}'''Bismarck''' byla první ze dvou [[Bitevní loď\|bitevních lodí]] [[Třída Bismarck\|třídy Bismarck]], postavených pro [[Nacistické Německo\|německou]] [[Kriegsmarine]]. Loď byla pojmenována po kancléři Ottovi von Bismarckovi, její kýl byl položen v loděnici Blohm & Voss v [[Hamburk]]u v červenci 1936 a spuštění na vodu proběhlo v únoru 1939. Jejím kapitánem byl [[Kapitán (námořní hodnost)\|''Kapitän zur See'']] [[Ernst Lindemann]] a role kmotry se ujala Bismarckova vnučka Dorothea von Löwenfeld.<br />Práce byly dokončeny v srpnu 1940, kdy byla loď zařazena do služby v německé flotile.
		+
		+	'''Bismarck''' a její sesterská loď [[Tirpitz (1939)\|Tirpitz]] byly největší bitevní lodě, jaké kdy Německo postavilo, a jedny z největších, jaké kdy postavila jakákoli evropská mocnost.

	== Stavba lodi ==		== Stavba lodi ==
Řádka 44:		Řádka 46:
	[[File:Bundesarchiv Bild 101II-MN-1361-16A, Schlachtschiff Bismarck, Indienststellung.jpg\|thumb\|left\|240px\|''Bismarck'' v přístavu v Hamburku]]		[[File:Bundesarchiv Bild 101II-MN-1361-16A, Schlachtschiff Bismarck, Indienststellung.jpg\|thumb\|left\|240px\|''Bismarck'' v přístavu v Hamburku]]
	[[Soubor:Bismark Stapellauf 2.jpg\|thumb\|240px\|Spuštění na vodu]]		[[Soubor:Bismark Stapellauf 2.jpg\|thumb\|240px\|Spuštění na vodu]]
-	''Bismarck'' byl objednán pod názvem {{cizojazyčně\|de\|Ersatz Hannover}} („náhrada za ''[[SMS Hannover\|Hannover]]''“), jako náhrada za starý [[predreadnought]] [[SMS Hannover\|''Hannover'']] pod kontraktem „F“. Zakázku získala loděnice Blohm & Voss v Hamburku, kde byl [[kýl]] položen 1. července 1936 na Helgenu IX. Loď byla spuštěna na vodu 14. února 1939 a během velkolepého ceremoniálu ji pokřtila Dorothee von Löwenfeld, vnučka kancléře ~~[[Otto von Bismarck\|~~Otto von Bismarcka]], podle něhož loď nesla jméno. Křestní projev pronesl [[Adolf Hitler]]. Po spuštění následovaly dokončovací práce, během nichž byla původní rovná [[příď]] nahrazena šikmou „Atlantickou přídí“, podobnou lodím [[Třída Scharnhorst (1936)\|třídy Scharnhorst]]. ''Bismarck'' byl zařazen do služby 24. srpna 1940 pro námořní zkoušky,~~{{sfn\|Gröner\|p=35}}~~ které probíhaly v [[Baltské moře\|Baltském moři]]. V době převzetí lodě převzal velení {{cizojazyčně\|de\|Kapitän zur See}} [[Ernst Lindemann]]. Náklady na jeho stavbu se vyšplhaly téměř na dvě stě milionů [[Říšská marka\|říšských marek]].	+	''Bismarck'' byl objednán pod názvem {{cizojazyčně\|de\|Ersatz Hannover}} („náhrada za ''[[SMS Hannover\|Hannover]]''“), jako náhrada za starý [[predreadnought]] [[SMS Hannover\|''Hannover'']] pod kontraktem „F“. Zakázku získala loděnice Blohm & Voss v Hamburku, kde byl [[kýl]] položen 1. července 1936 na Helgenu IX. Loď byla spuštěna na vodu 14. února 1939 a během velkolepého ceremoniálu ji pokřtila Dorothee von Löwenfeld, vnučka kancléře Otto von Bismarcka, podle něhož loď nesla jméno. Křestní projev pronesl [[Adolf Hitler]]. Po spuštění následovaly dokončovací práce, během nichž byla původní rovná [[příď]] nahrazena šikmou „Atlantickou přídí“, podobnou lodím [[Třída Scharnhorst (1936)\|třídy Scharnhorst]]. ''Bismarck'' byl zařazen do služby 24. srpna 1940 pro námořní zkoušky, které probíhaly v [[Baltské moře\|Baltském moři]]. V době převzetí lodě převzal velení {{cizojazyčně\|de\|Kapitän zur See}} [[Ernst Lindemann]]. Náklady na jeho stavbu se vyšplhaly téměř na dvě stě milionů [[Říšská marka\|říšských marek]].

	15. září 1940, tři týdny po zařazení do služby, ''Bismarck'' opustil Hamburg a zamířil na zkoušky do [[Kielská zátoka\|Kielské zátoky]]. ''[[Sperrbrecher]] 13'' doprovodil loď k [[Arkona\|Arkoně]] 28. září a poté do [[Gdyně\|Gotenhafenu]] na zkoušky v [[Gdaňský záliv\|Gdaňském zálivu]]. Během zkoušek byl pečlivě testován pohonný systém; ''Bismarck'' provedl měřené námořní míle i jízdy maximální rychlostí. Při zkouškách stability a manévrovatelnosti byla odhalena konstrukční vada – při pokusu řídit loď pouze změnami otáček [[lodní šroub\|lodních šroubů]] bylo zjištěno, že ''Bismarck'' lze udržet v kurzu jen s velkými obtížemi. I při plném protiběžném výkonu vnějších šroubů loď měnila směr pouze minimálně. Hlavní baterie byla poprvé odzkoušena koncem listopadu a testy potvrdily, že loď je velmi stabilní palebná platforma. Zkoušky trvaly do prosince; ''Bismarck'' se pak vrátil do Hamburku, kam dorazil 9. prosince, kvůli menším úpravám a dokončení vybavení.		15. září 1940, tři týdny po zařazení do služby, ''Bismarck'' opustil Hamburg a zamířil na zkoušky do [[Kielská zátoka\|Kielské zátoky]]. ''[[Sperrbrecher]] 13'' doprovodil loď k [[Arkona\|Arkoně]] 28. září a poté do [[Gdyně\|Gotenhafenu]] na zkoušky v [[Gdaňský záliv\|Gdaňském zálivu]]. Během zkoušek byl pečlivě testován pohonný systém; ''Bismarck'' provedl měřené námořní míle i jízdy maximální rychlostí. Při zkouškách stability a manévrovatelnosti byla odhalena konstrukční vada – při pokusu řídit loď pouze změnami otáček [[lodní šroub\|lodních šroubů]] bylo zjištěno, že ''Bismarck'' lze udržet v kurzu jen s velkými obtížemi. I při plném protiběžném výkonu vnějších šroubů loď měnila směr pouze minimálně. Hlavní baterie byla poprvé odzkoušena koncem listopadu a testy potvrdily, že loď je velmi stabilní palebná platforma. Zkoušky trvaly do prosince; ''Bismarck'' se pak vrátil do Hamburku, kam dorazil 9. prosince, kvůli menším úpravám a dokončení vybavení.
Řádka 71:		Řádka 73:
	=== Pronásledování Bismarcku ===		=== Pronásledování Bismarcku ===
	==== Přesun lodí přes Norsko do Dánského průlivu ====		==== Přesun lodí přes Norsko do Dánského průlivu ====
-	[[Soubor:Bismarck reconnaissance.jpg\|thumb\|~~right~~\|Fotografie ''Bismarcka'' zakotveného v Grimstafjordu poblíž Bergenu dne 21. května 1941]]	+	[[Soubor:Bismarck reconnaissance.jpg\|thumb\|240px\|Fotografie ''Bismarcka'' zakotveného v Grimstafjordu poblíž Bergenu dne 21. května 1941]]
	''Prinz Eugen'' vyplul z Gdyně kolem 21:00, 18. 5. 1941, následován ''Bismarckem'' ve 2:00, 19. května. Obě lodě pluly provázeny torpédoborci separátně a setkaly se u [[Arkona\|mysu Arkona]] nedaleko ostrova [[Rujána]]. Z místa setkání pak společně propluly přes [[Kattegat]] a [[Skagerrak]] do norských vod.		''Prinz Eugen'' vyplul z Gdyně kolem 21:00, 18. 5. 1941, následován ''Bismarckem'' ve 2:00, 19. května. Obě lodě pluly provázeny torpédoborci separátně a setkaly se u [[Arkona\|mysu Arkona]] nedaleko ostrova [[Rujána]]. Z místa setkání pak společně propluly přes [[Kattegat]] a [[Skagerrak]] do norských vod.

Řádka 79:		Řádka 81:
	\| příjmení = Šnajdr		\| příjmení = Šnajdr
	\| jméno = Miroslav		\| jméno = Miroslav
-	~~\| odkaz na autora = Miroslav Šnajdr (1961)~~
	\| titul = Supermarine Spitfire Mk.I PR Type C a Type F (PR.Mk.III a PR.Mk.VI)		\| titul = Supermarine Spitfire Mk.I PR Type C a Type F (PR.Mk.III a PR.Mk.VI)
	\| periodikum = Military revue		\| periodikum = Military revue
Řádka 125:		Řádka 126:
	Britské křižníky nadále ''Bismarcka'' sledovaly, až 25. 5. před čtvrtou hodinou ranní kontakt ztratily. V důsledku tohoto faktu a ubývajících pohonných hmot museli Britové své lodě přeskupit a znovu začít s hledáním. Křižníky ''Suffolk'' a ''Norfolk'' se rozdělily, aby mohly propátrat větší oblast, ''Prince of Wales'' byl odeslán ke svazu admirála Toveye, z něhož se již před delší dobou odpoutal kvůli nedostatku pohonných hmot bitevní křižník ''Repulse''. Bitevní loď ''Rodney'', původně plující z [[Firth of Clyde\|Clyde]] jako průvodce parníku ''[[Britannic (1929)\|Britannic]]'' na cestě do [[Boston]]u se zatím kolem 6. hodiny ocitla ve výhodné pozici asi 350 mil před ''Bismarckem'', cca 100 mil od předpokládané trasy do St. Nazaire. Britové však stále ještě netušili, kde se ''Bismarck'' přesně nachází a ''Bismarck'' měl stále ještě reálnou šanci pronásledování uniknout.		Britské křižníky nadále ''Bismarcka'' sledovaly, až 25. 5. před čtvrtou hodinou ranní kontakt ztratily. V důsledku tohoto faktu a ubývajících pohonných hmot museli Britové své lodě přeskupit a znovu začít s hledáním. Křižníky ''Suffolk'' a ''Norfolk'' se rozdělily, aby mohly propátrat větší oblast, ''Prince of Wales'' byl odeslán ke svazu admirála Toveye, z něhož se již před delší dobou odpoutal kvůli nedostatku pohonných hmot bitevní křižník ''Repulse''. Bitevní loď ''Rodney'', původně plující z [[Firth of Clyde\|Clyde]] jako průvodce parníku ''[[Britannic (1929)\|Britannic]]'' na cestě do [[Boston]]u se zatím kolem 6. hodiny ocitla ve výhodné pozici asi 350 mil před ''Bismarckem'', cca 100 mil od předpokládané trasy do St. Nazaire. Britové však stále ještě netušili, kde se ''Bismarck'' přesně nachází a ''Bismarck'' měl stále ještě reálnou šanci pronásledování uniknout.

-	[[Soubor:Rheinuebung_Karte2.png~~\|left~~\|thumb\|Pohyby (skupin) lodí během pronásledování]]	+	[[Soubor:Rheinuebung_Karte2.png\|thumb\|200px\|left\|Pohyby (skupin) lodí během pronásledování]]
	Admirál Lütjens se však za této situace rozhodl odvysílat na námořní velitelství „Západ“ rozsáhlou depeši, ve které informoval o proběhlých akcích a o celkové situaci své lodi. Zřejmě neměl ani tušení o tom, že se britským lodím ''Bismarck'' ztratil a naopak se domníval, že Britové stále ještě jeho polohu znají. Protože se lodní deník ''Bismarcka'' nedochoval a většina posádky zahynula, není přesně jasné, co ho k tomuto dojmu vedlo – podle některých zdrojů zřejmě antény ''Bismarcka'' stále ještě zachycovaly záření z britských radarů, které ale nemělo již takovou intenzitu, aby se k britským lodím vrátilo a mohlo být zaznamenáno.		Admirál Lütjens se však za této situace rozhodl odvysílat na námořní velitelství „Západ“ rozsáhlou depeši, ve které informoval o proběhlých akcích a o celkové situaci své lodi. Zřejmě neměl ani tušení o tom, že se britským lodím ''Bismarck'' ztratil a naopak se domníval, že Britové stále ještě jeho polohu znají. Protože se lodní deník ''Bismarcka'' nedochoval a většina posádky zahynula, není přesně jasné, co ho k tomuto dojmu vedlo – podle některých zdrojů zřejmě antény ''Bismarcka'' stále ještě zachycovaly záření z britských radarů, které ale nemělo již takovou intenzitu, aby se k britským lodím vrátilo a mohlo být zaznamenáno.

Řádka 147:		Řádka 148:
	Protože se britské lodi blížily do oblasti zvýšeného výskytu německých ponorek, začínal na britské velitele doléhat citelně nedostatek torpédoborců. Z toho důvodu admiralita dala rozkaz torpédoborci [[HMS Jupiter (F85)\|HMS ''Jupiter'']], plujícímu v Irském moři, aby se k hlavním silám připojil. Uvolnila dále 5 torpédoborců 4. torpédoborcové flotily pod velením kapitána [[Philipp Vian\|Philippa Viana]] sestávající z torpédoborců [[HMS Cossack (F03)\|HMS ''Cossack'']], [[HMS Maori (F24)\|HMS ''Maori'']], [[HMS Zulu (F18)\|HMS ''Zulu'']], [[HMS Sikh (F82)\|HMS ''Sikh'']] a polského [[ORP Piorun (G65)\|''Piorunu'']] z doprovodu konvoje ''WS 8B'' plujícího z Británie na Blízký východ, které tak ve 02:00 dne 26. 5. odpluly směrem do zhruba 300 mil vzdálené oblasti pravděpodobného výskytu německé lodi.		Protože se britské lodi blížily do oblasti zvýšeného výskytu německých ponorek, začínal na britské velitele doléhat citelně nedostatek torpédoborců. Z toho důvodu admiralita dala rozkaz torpédoborci [[HMS Jupiter (F85)\|HMS ''Jupiter'']], plujícímu v Irském moři, aby se k hlavním silám připojil. Uvolnila dále 5 torpédoborců 4. torpédoborcové flotily pod velením kapitána [[Philipp Vian\|Philippa Viana]] sestávající z torpédoborců [[HMS Cossack (F03)\|HMS ''Cossack'']], [[HMS Maori (F24)\|HMS ''Maori'']], [[HMS Zulu (F18)\|HMS ''Zulu'']], [[HMS Sikh (F82)\|HMS ''Sikh'']] a polského [[ORP Piorun (G65)\|''Piorunu'']] z doprovodu konvoje ''WS 8B'' plujícího z Británie na Blízký východ, které tak ve 02:00 dne 26. 5. odpluly směrem do zhruba 300 mil vzdálené oblasti pravděpodobného výskytu německé lodi.

-	[[Soubor:~~HMS Ark~~ Royal ~~h85716~~.jpg\|~~náhled~~\|~~vlevo~~\|Letadlová loď ''Ark Royal'' ~~s letkou bombardérů [[Fairey Swordfish\|Swordfish]] v popředí (obr. cca z roku 1939)~~]]	+	[[Soubor:The Royal Navy during the Second World War A4074.jpg\|thumb\|200px\|left\|Letadlová loď ''Ark Royal'']]
-		+
	Mezitím se admirál Sommerville, velitel Svazu H s letadlovou lodí [[HMS Ark Royal (91)\|''Ark Royal'']] také snažil přispět k nalezení ''Bismarcka''. Lijáky, rozbouřené moře a nízko se táhnoucí hradba mraků znemožnily start letadel po celý den 25. 5. a tak z paluby ''Ark Royal'' vzlétlo 10 průzkumných letounů až 26. 5. kolem 9:00 ráno.		Mezitím se admirál Sommerville, velitel Svazu H s letadlovou lodí [[HMS Ark Royal (91)\|''Ark Royal'']] také snažil přispět k nalezení ''Bismarcka''. Lijáky, rozbouřené moře a nízko se táhnoucí hradba mraků znemožnily start letadel po celý den 25. 5. a tak z paluby ''Ark Royal'' vzlétlo 10 průzkumných letounů až 26. 5. kolem 9:00 ráno.

Řádka 166:		Řádka 166:
	Protože se ''Bismarck'', za který na britských lodích přece jen nejasně identifikovanou loď pokládali, nacházel zhruba 50 mil před hlavními silami Home Fleet ve směru na Brest, vypočetli Britové, že je třeba do setmění snížit jeho rychlost na nejvýše 15 uzlů, aby se za rozednění britské lodi neocitly v doletu německých letadel, startujících z letišť na francouzském pobřeží. Jediné jak bylo možno přimět ''Bismarcka'' ke zpomalení byl torpédový útok.		Protože se ''Bismarck'', za který na britských lodích přece jen nejasně identifikovanou loď pokládali, nacházel zhruba 50 mil před hlavními silami Home Fleet ve směru na Brest, vypočetli Britové, že je třeba do setmění snížit jeho rychlost na nejvýše 15 uzlů, aby se za rozednění britské lodi neocitly v doletu německých letadel, startujících z letišť na francouzském pobřeží. Jediné jak bylo možno přimět ''Bismarcka'' ke zpomalení byl torpédový útok.

-	[[Soubor:HMS Ark Royal Swordfish.jpg\|~~náhled~~\|~~vpravo~~\|Jeden z letounů ''Ark Royal'' [[Fairey Swordfish]] vracející se nízko nad mořem z torpédového útoku na ''Bismarck''.]]	+	[[Soubor:HMS Ark Royal Swordfish.jpg\|thumb\|240px\|Jeden z letounů ''Ark Royal'' [[Fairey Swordfish]] vracející se nízko nad mořem z torpédového útoku na ''Bismarck''.]]
-		+
	Největší šanci měly letouny z ''Ark Royal'' a ty vzlétly z jeho paluby za velmi obtížných podmínek v silném vlnobití kolem 14:30. Ještě dříve, kolem 13:30 však admirál Somerville dal rozkaz křižníku ''Sheffield'' aby po německé lodi pátral nezávisle na průzkumných letounech. Tato zpráva dorazila na ''Ark Royal'' kolem 14:00, její rozšifrovávání se však zdrželo a zpráva tak dorazila na můstek až po vzletu bombardérů – kolem 16:00 – takže letci nebyli o možné vlastní lodi poblíž cílové oblasti informováni. V tu dobu již měl útok na ''Bismarcka'' začít, proto z paluby ''Ark Royal'' odešlo varování v otevřené řeči: „Pozor na ''Sheffield''“. Bylo však již pozdě. Přestože ''Sheffield'' sloužil letcům z ''Ark Royal'' často jako cvičný cíl, i tak ho letci zaměnili za německou bitevní loď a provedli na něj nálet. ''Sheffield'' se všem torpédům vyhnul a při té příležitosti se projevily technické chyby nově instalovaných magnetických detonátorů torpéd – řada z nich explodovala už při dopadu na hladinu. Po návratu bombardérů na loď započalo ihned znovuvyzbrojování letadel, při kterém byly také magnetické zápalníky vyměňovány za kontaktní.		Největší šanci měly letouny z ''Ark Royal'' a ty vzlétly z jeho paluby za velmi obtížných podmínek v silném vlnobití kolem 14:30. Ještě dříve, kolem 13:30 však admirál Somerville dal rozkaz křižníku ''Sheffield'' aby po německé lodi pátral nezávisle na průzkumných letounech. Tato zpráva dorazila na ''Ark Royal'' kolem 14:00, její rozšifrovávání se však zdrželo a zpráva tak dorazila na můstek až po vzletu bombardérů – kolem 16:00 – takže letci nebyli o možné vlastní lodi poblíž cílové oblasti informováni. V tu dobu již měl útok na ''Bismarcka'' začít, proto z paluby ''Ark Royal'' odešlo varování v otevřené řeči: „Pozor na ''Sheffield''“. Bylo však již pozdě. Přestože ''Sheffield'' sloužil letcům z ''Ark Royal'' často jako cvičný cíl, i tak ho letci zaměnili za německou bitevní loď a provedli na něj nálet. ''Sheffield'' se všem torpédům vyhnul a při té příležitosti se projevily technické chyby nově instalovaných magnetických detonátorů torpéd – řada z nich explodovala už při dopadu na hladinu. Po návratu bombardérů na loď započalo ihned znovuvyzbrojování letadel, při kterém byly také magnetické zápalníky vyměňovány za kontaktní.

Sysop: + Aktualizace

2026-02-16T19:05:31Z

+ Aktualizace

Ukázat změny

Sysop: + Aktualizace

2026-02-16T18:25:49Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 16. 2. 2026, 18:25
Řádka 25:		Řádka 25:

	== Stavba lodi ==		== Stavba lodi ==
-	[[~~Soubor:~~Bismarck ~~astern~~.~~jpg~~\|~~thumb~~\|~~left~~\|Bismarck — ~~záď~~]]	+	: ''Související informace naleznete také v článku'': [[Třída Bismarck]].
		+	Dvě bitevní lodě třídy [[Třída Bismarck\|třídy Bismarck]] byly navrženy v polovině 30. let německou [[Kriegsmarine]] jako reakce na francouzské námořní rozšiřování, konkrétně na dvojici bitevních lodí [[Třída Richelieu\|třídy Richelieu]], jejichž stavbu Francie zahájila roku 1935. Položení kýlu proběhlo po podpisu anglo-německé námořní dohody z roku 1935; ''Bismarck'' i její [[sesterská loď]] [[Tirpitz (1939)\|Tirpitz]] se nominálně vešly do limitu 35 000 [[Imperiální tuna\|dlouhých tun]] (36 000 t), stanoveného washingtonskou námořní dohodou, která upravovala konstrukci bitevních lodí v meziválečném období. Ve skutečnosti však tento limit tajně výrazně překročily. Dříve než byla kterákoliv loď dokončena, mezinárodní smluvní systém se rozpadl po vystoupení [[Japonské císařství\|Japonska]] roku 1937, což umožnilo signatářům uplatnit tzv. „eskalační klauzuli“, která povolovala výtlak až 45 000 dlouhých tun (46 000 t).
		+
		+	=== Všeobecné technické údaje ===
		+	Bismarck měl výtlak 41 700 t (41 000 dlouhých tun) jako nový a 50 300 t (49 500 dlouhých tun) při plném zatížení, celkovou délku 251 m (823 ft 6 in), šířku 36 m (118 ft 1 in) a maximální 9,9 m (32 ft 6 in). Byla největší německou válečnou lodí, a překonávala výtlak všech ostatních evropských bitevních lodí s výjimkou [[HMS Vanguard (23)\|HMS Vanguard]], zařazené do služby až po válce. Trup ''Bismarcku'' byl z 90 % [[svařování\|svařovaný]] pro úsporu hmotnosti; byl členěn do 22 vodotěsných oddílů a měl dvojité dno po 83 % délky lodě.
		+
		+	''Bismarck'' byl poháněn třemi zpřevodovanými [[parní turbína\|parními turbínami]] [[Blohm + Voss\|Blohm & Voss]], které roztáčely tři třílisté [[lodní šroub]]y. Parní energii zajišťovalo dvanáct olejem vytápěných Wagnerových trubkových kotlů na [[Přehřátá pára\|přehřátou páru]], jejichž spaliny byly odváděny jediným velkým komínem uprostřed lodi. Pohonný systém byl konstruován na výkon 138 000 [[Koňská síla#Metrická koňská síla\|metrických koní]] (136 000 shp), což mělo umožnit maximální rychlost 29 uzlů (54 km/h; 33 mph); při rychlostních zkouškách však loď obě hodnoty výrazně překonala a dosáhla 150 170 metrických koní (148 120 shp) a rychlosti 30,01 uzlů (55,58 km/h; 34,53 mph). Loď nesla 6 400 t topného oleje pro kotle, což jí umožňovalo doplavbu 8 870 námořních mil (16 430 km; 10 210 mi) při rychlosti 19 uzlů (35 km/h; 22 mph).
		+
		+	Standardní posádku tvořilo 103 důstojníků a 1 962 námořníků. Při vyplutí ''Bismarcku'' však štáb svazu, záchytné posádky a váleční zpravodajové zvýšili počet osob na palubě na více než 2 200. Přibližně 600 členů posádky pocházelo z lehkého křižníku [[Karlsruhe (1927)\|Karlsruhe]], který byl ztracen během [[operace Weserübung]], německého útoku na Norsko. Posádka ''Bismarcku'' vydávala lodní noviny s názvem ''Die Schiffsglocke'' (Loďní zvon). ''Bismarck'' nesl čtyři průzkumné [[hydroplán]]y [[Arado Ar 196]] ve dvojitém hangáru uprostřed lodi a dva jednotlivé hangáry po stranách komína; spouštění probíhalo pomocí příčné, oboustranné katapultáže.
		+
		+	=== Výzbroj a pancéřování ===
		+	Bismarck byl vyzbrojen hlavní baterií osmi kanóny 380 mm (15 in) SK C/34 umístěnými ve čtyřech dvoudělových [[dělová věž\|věžích]]: dvě stupňovitě uložené věže na přídi — „Anton“ a „Bruno“ — a dvě na zádi — „Caesar“ a „Dora“. Sekundární výzbroj tvořilo dvanáct kanónů 150 mm (5.9 in) L/55. Hlavní i sekundární děla byla řízena ze tří stanovišť dělostřeleckého řízení palby, která pomocí mechanických počítačů určovala vzdálenost a kurz cíle a vypočítávala potřebné náměry děl. Na vrcholu každého stanoviště byl otáčivě uložen dálkoměr; na přední části všech tří kopulí byl do března 1941 instalován radarový systém FuMO 23 [[Seetakt]].
		+
		+	Těžká protiletadlová výzbroj sestávala ze šestnácti kanónů 105 mm (4,1 in) C/33 v osmi dvoudělových lafetacích. Přední dva páry lafetací byly staršího typu C/31, zatímco zadní dva páry byly novějšího typu C/37. Střední a lehká protiletadlová výzbroj zahrnovala šestnáct kanónů 37 mm (1,5 in) C/30 a původně dvanáct protiletadlových kanónů 20 mm (0.79 in) C/30. V dubnu 1941 byly dva jednotlivé 20mm kanóny umístěné na reflektorové plošině na předním stěžni nahrazeny dvěma čtyřhlavňovými 20mm kanóny C/38. Protiletadlové řízení palby pro 105mm kanóny zajišťovaly čtyři stabilizované zaměřovače SL-8, zatímco 37mm a 20mm zbraně byly vybaveny pouze přenosnými dálkoměry.
		+
		+	Hlavní pancéřový pás měl tloušťku 320 mm (12,6 in) a byl kryt dvojicí horních a hlavních pancéřových palub o tloušťkach 50 mm (2 in) a 100 až 120 mm (3,9 až 4,7 in). Pancíř 380 mm SK C/34 dělových věží měl čela o tloušťce 360 mm (14,2 in) a boční stěny o tloušťce 220 mm (8,7 in).
		+
	[[Bitevní loď]] ''Bismarck'' byl dílem hamburské firmy Blohm&Voss. Práce na ní byly zahájeny [[1. červenec\|1. července]] roku [[1936]]. Při spouštění na vodu [[14. únor]]a [[1939]] byl přítomen i Adolf Hitler, který toužil po ovládnutí [[Atlantský oceán\|Atlantiku]] a zničení spojeneckých zásobovacích [[konvoj]]ů. Bismarck byl do výzbroje německé [[Kriegsmarine]] zařazen [[24. srpen\|24. srpna]] [[1940]]. Náklady na stavbu se vyšplhaly téměř na dvě stě milonů říšských marek. Její posádku tvořilo zhruba 2000 mužů.		[[Bitevní loď]] ''Bismarck'' byl dílem hamburské firmy Blohm&Voss. Práce na ní byly zahájeny [[1. červenec\|1. července]] roku [[1936]]. Při spouštění na vodu [[14. únor]]a [[1939]] byl přítomen i Adolf Hitler, který toužil po ovládnutí [[Atlantský oceán\|Atlantiku]] a zničení spojeneckých zásobovacích [[konvoj]]ů. Bismarck byl do výzbroje německé [[Kriegsmarine]] zařazen [[24. srpen\|24. srpna]] [[1940]]. Náklady na stavbu se vyšplhaly téměř na dvě stě milonů říšských marek. Její posádku tvořilo zhruba 2000 mužů.

Řádka 33:		Řádka 49:

	== Jediná plavba ==		== Jediná plavba ==
-	~~[[Soubor:Bundeswehrmuseum Dresden 13.jpg\|left\|thumb\|Model bitevní lodi Bismarck]]~~
-	~~[[Soubor:HMS Dorsetshire Bismarck survivors.jpg\|thumb\|left\|Námořníci z Bismarcku jsou vytahování na [[HMS Dorsetshire]]]]~~
	[[18. květen\|18. května]] [[1941]] vyplul ''Bismarck'' z Gdyně poblíž [[Gdaňsk]]u a společně s [[Těžký křižník\|těžkým křižníkem]] [[Prinz Eugen (křižník)\|Prinz Eugen]] zamířil k [[Norsko\|norským]] břehům, odkud se měl přesunout do [[Atlantský oceán\|Atlantiku]].		[[18. květen\|18. května]] [[1941]] vyplul ''Bismarck'' z Gdyně poblíž [[Gdaňsk]]u a společně s [[Těžký křižník\|těžkým křižníkem]] [[Prinz Eugen (křižník)\|Prinz Eugen]] zamířil k [[Norsko\|norským]] břehům, odkud se měl přesunout do [[Atlantský oceán\|Atlantiku]].

Řádka 48:		Řádka 62:
	== Velká Galerie ==		== Velká Galerie ==
	* '''[[:Kategorie:Bundesarchiv Bismarck (1939)\|Mnoho fotografií – Bitevní loď Bismarck]]'''		* '''[[:Kategorie:Bundesarchiv Bismarck (1939)\|Mnoho fotografií – Bitevní loď Bismarck]]'''
		+	<gallery heights="190" widths="190">
		+	Soubor:Bundeswehrmuseum Dresden 13.jpg\|Model bitevní lodi Bismarck
		+	Soubor:HMS Dorsetshire Bismarck survivors.jpg\|Námořníci z Bismarcku jsou vytahování na HMS Dorsetshire
		+	Soubor:Bismarck astern.jpg\|Bismarck — záď
		+	File:Bb bismarck.png\|3D vizualizace ''Bismarcku'' podle konfigurace během operace Rheinübung
		+	</gallery>
	== YouTube ==		== YouTube ==
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
Řádka 58:		Řádka 78:
	\|- align="center"		\|- align="center"
	\| '''Bismarck: How the Royal Navy Sank Hitler's Best Battleship'''		\| '''Bismarck: How the Royal Navy Sank Hitler's Best Battleship'''
-	\|}	+	\|}<br style="clear: both;" />
-	<br style="clear: both;" />	+
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
	\| {{#widget:YouTube\|id=iuO4BfnlDY8}}		\| {{#widget:YouTube\|id=iuO4BfnlDY8}}
Řádka 69:		Řádka 88:
	\|- align="center"		\|- align="center"
	\| '''WW2 Explained: Bismarck vs Hood,<br />The Shocking and Explosive Battleship Duel'''		\| '''WW2 Explained: Bismarck vs Hood,<br />The Shocking and Explosive Battleship Duel'''
-	\|}	+	\|}<br style="clear: both;" />
-	<br style="clear: both;" />	+
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[bitva v Dánském průlivu]]		* [[bitva v Dánském průlivu]]

Sysop: + 4 x VIDEO...

2026-02-16T12:52:41Z

+ 4 x VIDEO...

← Starší verze		Verze z 16. 2. 2026, 12:52
Řádka 1:		Řádka 1:
	{{Infobox Válečná loď		{{Infobox Válečná loď
-	\| typ = [[Bitevní loď]]	+	\| typ = [[Bitevní loď]]
-	\| třída = [[Třída Bismarck\|Bismarck]]	+	\| třída = [[Třída Bismarck\|Bismarck]]
-	\| obrázek =Bundesarchiv Bild 193-04-1-26, Schlachtschiff Bismarck.jpg	+	\| obrázek =Bundesarchiv Bild 193-04-1-26, Schlachtschiff Bismarck.jpg
-	\| vlajka =War_Ensign_of_Germany_1938-1945.png	+	\| vlajka =War_Ensign_of_Germany_1938-1945.png
-	\| objednána =16. 11. [[1935]]	+	\| objednána =16. 11. [[1935]]
	\| zahájení stavby =1. července [[1936]]		\| zahájení stavby =1. července [[1936]]
-	\| spuštěna na vodu =14. února [[1939]]	+	\| spuštěna na vodu =14. února [[1939]]
-	\|uvedena do služby =24. srpna [[1940]]	+	\| uvedena do služby =24. srpna [[1940]]
-	\| osud =potopena 27. května [[1941]]	+	\| osud =potopena 27. května [[1941]]
-	\| výtlak =41 700 tun standardně<br />50 900 tun plně naložena	+	\| výtlak =41 700 tun standardně<br />50 900 tun plně naložena
-	\| délka =241,55 m na čáře ponoru<br />251 m celkem	+	\| délka =241,55 m na čáře ponoru<br />251 m celkem
-	\| šířka =36 m	+	\| šířka =36 m
-	\| ponor =9,3 m standardně<br />10,2 m plně naložena	+	\| ponor =9,3 m standardně<br />10,2 m plně naložena
-	\| pohon =12 Wagnerových kotlů na přehřátou páru<br /> 3 turbíny Blohm & Voss s převodem<br /> 3 třílisté lodní šrouby, 4,7 m v průměru	+	\| pohon =12 Wagnerových kotlů na přehřátou páru<br /> 3 turbíny Blohm & Voss s převodem<br /> 3 třílisté lodní šrouby, 4,7 m v průměru
-	\| výkon pohonu =150 170 hp (110 MW)	+	\| výkon pohonu =150 170 hp (110 MW)
-	\| rychlost =30,1 uzlů (54 km/h) při zkouškách	+	\| rychlost =30,1 uzlů (54 km/h) při zkouškách
-	\| dosah =9 280 námořních mil (17 200 km) při 16 uzlech (30 km/h)	+	\| dosah =9 280 námořních mil (17 200 km) při 16 uzlech (30 km/h)
-	\| posádka =2 092 námořníků	+	\| posádka =2 092 námořníků
-	\| pancíř =Pás: 145 až 320 mm<br />Paluba: 110 to 120 mm<br />Přepážky: 220 mm<br />Věže: 130 až 360 mm<br />Barbety 342 mm <br />Řídící věž: 360 mm	+	\| pancíř =Pás: 145 až 320 mm<br />Paluba: 110 to 120 mm<br />Přepážky: 220 mm<br />Věže: 130 až 360 mm<br />Barbety 342 mm <br />Řídící věž: 360 mm
-	\| výzbroj =8 x 380 mm (15 palců) (4×2)<br />12 x 150 mm (5.9 palce) (6×2)<br />16 x 105 mm (4.1 palce) (4×2)<br />16 x 37 mm (8×2)<br />20 x 20 mm (20 x 1)	+	\| výzbroj =8 x 380 mm (15 palců) (4×2)<br />12 x 150 mm (5.9 palce) (6×2)<br />16 x 105 mm (4.1 palce) (4×2)<br />16 x 37 mm (8×2)<br />20 x 20 mm (20 x 1)
-	\| letadla =4x [[Arado Ar 196]] s jedním oboustranným katapultem	+	\| letadla =4x [[Arado Ar 196]] s jedním oboustranným katapultem
	}}		}}
	'''Bismarck''' byla německá [[bitevní loď]], pojmenovaná po říšském kancléři Bismarckovi. Svého času byla jednou z největších a nejmocnějších bitevních lodí světa. Jejím kapitánem byl [[Ernst Lindemann]] a role kmotry se ujala Bismarckova vnučka [[Dorothea von Löwenfeld]].		'''Bismarck''' byla německá [[bitevní loď]], pojmenovaná po říšském kancléři Bismarckovi. Svého času byla jednou z největších a nejmocnějších bitevních lodí světa. Jejím kapitánem byl [[Ernst Lindemann]] a role kmotry se ujala Bismarckova vnučka [[Dorothea von Löwenfeld]].
Řádka 44:		Řádka 44:

	== Nález vraku ==		== Nález vraku ==
-	V červnu [[1989]] byl vrak ''Bismarcku'' nalezen oceánografem [[Robert Ballard\|Robertem Ballardem]] v hloubce ~~4800~~ metrů. Pořízené fotografie ukazují, že trup lodi téměř nebyl poškozen. Rovněž expedice [[James Cameron\|Jamese Camerona]] naznačuje, že příčinou potopení lodi bylo spíše odpálení náloží a otevření ventilů než zásah torpédy. V celém trupu byly napočítány pouze čtyři průstřely.	+	V červnu [[1989]] byl vrak ''Bismarcku'' nalezen oceánografem [[Robert Ballard\|Robertem Ballardem]] v hloubce 4 800 metrů. Pořízené fotografie ukazují, že trup lodi téměř nebyl poškozen. Rovněž expedice [[James Cameron\|Jamese Camerona]] naznačuje, že příčinou potopení lodi bylo spíše odpálení náloží a otevření ventilů než zásah torpédy. V celém trupu byly napočítány pouze čtyři průstřely.

		+	== Velká Galerie ==
		+	* '''[[:Kategorie:Bundesarchiv Bismarck (1939)\|Mnoho fotografií – Bitevní loď Bismarck]]'''
		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=GaFFzY8OXZc}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Why Was The Bismarck The Most Feared Ship Of WW2?'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=-5WVRTSaKCY}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Bismarck: How the Royal Navy Sank Hitler's Best Battleship'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=iuO4BfnlDY8}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Sink The Bismarck WW2 Classic'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=H1sF-n_I3Mo}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''WW2 Explained: Bismarck vs Hood,<br />The Shocking and Explosive Battleship Duel'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[bitva v Dánském průlivu]]		* [[bitva v Dánském průlivu]]
Řádka 52:		Řádka 77:

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [~~http~~://www.~~bismarck-class~~.dk/ ~~Informace o lodích třídy~~ Bismarck]	+	* [https://www.kbismarck.com/ Bitevní loď Bismarck]
-	* [~~http~~://~~www~~.~~kbismarck.com~~/ ~~Loď~~ Bismarck]	+	* [https://bismarck-class.dk/ Informace o lodích třídy Bismarck]
	* [http://www.diebismarck.de/ Posádka Bismarcku]		* [http://www.diebismarck.de/ Posádka Bismarcku]
	* [http://nacismus.mysteria.cz/kriegsmarine/hon_bismarck.php Hon na Bismarck]		* [http://nacismus.mysteria.cz/kriegsmarine/hon_bismarck.php Hon na Bismarck]
Řádka 64:		Řádka 89:
	[[Kategorie:Německé válečné lodě ve druhé světové válce]]		[[Kategorie:Německé válečné lodě ve druhé světové válce]]
	[[Kategorie:Vraky lodí]]		[[Kategorie:Vraky lodí]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: 1 revizi

2013-12-02T12:59:40Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 12. 2013, 12:59

Sysop: + šablona -- FLICKR...

2012-07-26T22:20:48Z

+ šablona -- FLICKR...

Nová stránka

{{Infobox Válečná loď
| typ = [[Bitevní loď]]
| třída = [[Třída Bismarck|Bismarck]]
| obrázek =Bundesarchiv Bild 193-04-1-26, Schlachtschiff Bismarck.jpg
| vlajka =War_Ensign_of_Germany_1938-1945.png
| objednána =16. 11. [[1935]]
| zahájení stavby =1. července [[1936]]
| spuštěna na vodu =14. února [[1939]]
|uvedena do služby =24. srpna [[1940]]
| osud =potopena 27. května [[1941]]
| výtlak =41 700 tun standardně 50 900 tun plně naložena
| délka =241,55 m na čáře ponoru 251 m celkem
| šířka =36 m
| ponor =9,3 m standardně 10,2 m plně naložena
| pohon =12 Wagnerových kotlů na přehřátou páru 3 turbíny Blohm & Voss s převodem 3 třílisté lodní šrouby, 4,7 m v průměru
| výkon pohonu =150 170 hp (110 MW)
| rychlost =30,1 uzlů (54 km/h) při zkouškách
| dosah =9 280 námořních mil (17 200 km) při 16 uzlech (30 km/h)
| posádka =2 092 námořníků
| pancíř =Pás: 145 až 320 mm Paluba: 110 to 120 mm Přepážky: 220 mm Věže: 130 až 360 mm Barbety 342 mm Řídící věž: 360 mm
| výzbroj =8 x 380 mm (15 palců) (4×2) 12 x 150 mm (5.9 palce) (6×2) 16 x 105 mm (4.1 palce) (4×2) 16 x 37 mm (8×2) 20 x 20 mm (20 x 1)
| letadla =4x [[Arado Ar 196]] s jedním oboustranným katapultem
}}
'''Bismarck''' byla německá [[bitevní loď]], pojmenovaná po říšském kancléři Bismarckovi. Svého času byla jednou z největších a nejmocnějších bitevních lodí světa. Jejím kapitánem byl [[Ernst Lindemann]] a role kmotry se ujala Bismarckova vnučka [[Dorothea von Löwenfeld]].

== Stavba lodi ==
[[Soubor:Bismarck astern.jpg|thumb|left|Bismarck — záď]]
[[Bitevní loď]] ''Bismarck'' byl dílem hamburské firmy Blohm&Voss. Práce na ní byly zahájeny [[1. červenec|1. července]] roku [[1936]]. Při spouštění na vodu [[14. únor]]a [[1939]] byl přítomen i Adolf Hitler, který toužil po ovládnutí [[Atlantský oceán|Atlantiku]] a zničení spojeneckých zásobovacích [[konvoj]]ů. Bismarck byl do výzbroje německé [[Kriegsmarine]] zařazen [[24. srpen|24. srpna]] [[1940]]. Náklady na stavbu se vyšplhaly téměř na dvě stě milonů říšských marek. Její posádku tvořilo zhruba 2000 mužů.

Sesterskou lodí Bismarcku byla bitevní loď [[Tirpitz (1939)|Tirpitz]] o výtlaku asi 50 000 tun, největší německá bitevní loď za druhé světové války.

Oficiálně udávaný výtlak ''Bismarcku'' i ''Tirpitzu'' činil 35 000 tun; to byl maximální povolený výtlak v souladu s německo-britskou dohodou z [[28. červenec|28. července]] [[1935]].

== Jediná plavba ==
[[Soubor:Bundeswehrmuseum Dresden 13.jpg|left|thumb|Model bitevní lodi Bismarck]]
[[Soubor:HMS Dorsetshire Bismarck survivors.jpg|thumb|left|Námořníci z Bismarcku jsou vytahování na [[HMS Dorsetshire]]]]
[[18. květen|18. května]] [[1941]] vyplul ''Bismarck'' z Gdyně poblíž [[Gdaňsk]]u a společně s [[Těžký křižník|těžkým křižníkem]] [[Prinz Eugen (křižník)|Prinz Eugen]] zamířil k [[Norsko|norským]] břehům, odkud se měl přesunout do [[Atlantský oceán|Atlantiku]].

Průzkumníci [[Royal Air Force|RAF]] zahlédli dvě velké německé lodě při doplňování paliva v norském Bergen fjordu. Informace byla okamžitě předána do hlavního stanu námořnictva. Britské velení bylo velmi znepokojeno možností, že by německé bitevní lodě operovaly ve vodách severního Atlantiku, neboť by byly ohroženy životně důležité trasy zásobovacích lodí. Byla vyhlášena rozsáhlá pátrací akce, která vedla k úspěchu, ale to už byly německé lodě na cestě do cílové oblasti. Britské velení proti nim vyslalo bitevní křižník ''[[HMS Hood (1918)|HMS Hood]]'' a bitevní loď [[HMS Prince of Wales (53)|HMS Prince of Wales]] a další lodě obdržely rozkaz vydat se k místu možného střetu.

[[24. květen|24. května]] [[1941]] došlo k [[Bitva v Dánském průlivu|bitvě]]. ''Hood'' byla potopena, ''Prince of Wales'' poškozena a zahnána na útěk. Bitevní loď ''Bismarck'' byla poškozena a uniklo z ní asi tisíc tun paliva. Bylo rozhodnuto, že ''Bismarck'' se oddělí od ''Prinze Eugena'' a vydá se do [[St. Nazaire]] ve [[Francie|Francii]]. Tou dobou měl Bismarck před pronásledovateli značný náskok a zdálo se, že unikne. Rozhodla [[letadlová loď]] [[HMS Ark Royal]]. Večer [[26. květen|26. května]] bylo kormidlo ''Bismarcku'' poškozeno náletem torpédových letounů [[Fairey Swordfish|Swordfish]]. Kormidlo se zaseklo v jedné poloze, loď se točila v kruzích a nemohla uniknout do bezpečí francouzského přístavu. [[27. květen|27. května]] byl ''Bismarck'' dostižen britskými bitevními loděmi [[HMS King George V (41)|King George V]] a ''Rodney'', křižníky ''Norfolk'' a ''Dorsetshire'' a několika torpédoborci. Názory na to, kdo vlastně ''Bismarck'' potopil, se různí. Některé zdroje uvádějí, že loď se potopila po zásahu několika torpédy vystřelenými z křižníků ''Norfolk'' a ''Dorsetshire''. Jiné zdroje však uvádějí, že po hodinu a půl trvající bitvě byl Bismarck natolik poškozen, že byl vydán rozkaz k otevření dnových ventilů a odpálení náloží, aby loď nepadla do rukou Spojenců.

''Dorsetshire'' a [[torpédoborec]] ''Maori'' vzaly na palubu 110 námořníků a lodního kocoura [[Nepotopitelný Sam|Oscara]]. Poté se Britové stáhli kvůli obavám z možného [[Ponorka|ponorkového]] útoku. Ve vodě zůstalo asi pět set trosečníků. O několik hodin později nalezla ponorka ''U 74'' pod velením kapitána [[Kentrat]]a tři přeživší muže na voru. [[29. květen|29. května]] zachránila [[meteorologická loď]] ''Sachsenwald'' další dva členy posádky ''Bismarcku''. Z 2092 mužů na palubě tedy přežilo pouhých 115.

== Nález vraku ==
V červnu [[1989]] byl vrak ''Bismarcku'' nalezen oceánografem [[Robert Ballard|Robertem Ballardem]] v hloubce 4800 metrů. Pořízené fotografie ukazují, že trup lodi téměř nebyl poškozen. Rovněž expedice [[James Cameron|Jamese Camerona]] naznačuje, že příčinou potopení lodi bylo spíše odpálení náloží a otevření ventilů než zásah torpédy. V celém trupu byly napočítány pouze čtyři průstřely.

== Související články ==
* [[bitva v Dánském průlivu]]
* [[Tirpitz (1939)|Tirpitz]] – sesterská loď
* [[Seznam německých bitevních lodí]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.bismarck-class.dk/ Informace o lodích třídy Bismarck]
* [http://www.kbismarck.com/ Loď Bismarck]
* [http://www.diebismarck.de/ Posádka Bismarcku]
* [http://nacismus.mysteria.cz/kriegsmarine/hon_bismarck.php Hon na Bismarck]
* [http://sketchup.google.com/3dwarehouse/details?mid=a24f708350d0b803c9cdba042305836a&prevstart=0 Bismarck@sketchup.google.com] (Google SketchUp model)
* [http://sketchup.google.com/3dwarehouse/details?mid=fd6cbd1c8743ad381d388e78dbaed7c9&prevstart=0 The Bismarck Battleship@sketchup.google.com] (Google SketchUp model)

{{Flickr|Battleship+Bismarck}}{{Commonscat|Bismarck (ship, 1939)}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Třída Bismarck]]
[[Kategorie:Německé válečné lodě ve druhé světové válce]]
[[Kategorie:Vraky lodí]]