Sysop: 1 revizi

2013-12-02T12:32:44Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 12. 2013, 12:32

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T15:05:51Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:SMS von der Tann LOC 16927u.jpg|thumb|[[SMS Von der Tann]] první německý bitevní křižník]]
'''Bitevní křižník''' je označení pro velké [[Válečná loď|válečné lodě]] z první poloviny [[20. století]], představující jakýsi mezistupeň mezi [[bitevní loď|bitevní lodí]] a [[křižník]]em. Jejich úkolem bylo provádění samostatných hloubkových úderů a výpadů do nepřátelského teritoria a likvidace křižníků nepřítele, proti nimž měly výhodu většího [[dostřel]]u, a přitom s nimi (na rozdíl od bitevních lodí) dokázaly držet krok.
Bitevní křižníky hrály významnou roli během obou [[světová válka|světových válek]], v průběhu [[druhá světová válka|druhé]] však jejich význam upadal (v rámci britského námořnictva upadal již za [[první světová válka|první světové války]] pod dojmem z [[bitva u Jutska|bitvy u Jutska]]). V současné době již bitevní křižníky nejsou ve světě využívány.
V době počátku stavby bitevních křižníků existovaly dvě základní koncepce, které se občas přezdívají podle hlavních protagonistů, kteří je vyvinuli, jakožto britská a německá.
== Britská (rychlá) koncepce ==
[[Soubor:HMS Invincible (1907) British Battleship.jpg|thumb|left|[[HMS Invincible]]]]
Britská koncepce je starší a stála u zrodu bitevních křižníků. Jejím tvůrcem byl [[Spojené království|britský]] [[admirál]] [[Jackie Fisher|Fisher]], který ji charakterizoval heslem ''rychlost je nejlepší pancíř''. Vyznačuje se těžkým dělostřelectvem na úrovni výzbroje [[bitevní loď|bitevních lodí]], důrazem na vysokou rychlost, kterou získává na úkor pancéřování (hlavně [[Paluba|palub]] a muničních komor), a velkými zásobníky paliva a [[munice]], umožňujícími dlouhodobé akce na moři.
V letech [[1907]] - [[1913]] jich Británie postavila devět ve třech třídách (''[[Třída Invincible|Invincible]]'', ''[[Třída Indefatigable|Indefatigable]]'' a ''[[Třída Lion|Lion]]'') po třech jednotkách a projektovala další (např. ''[[HMS Hood (1918)|HMS Hood]]'', ''[[HMS Repulse (1916)|HMS Repulse]]'' a ''[[HMS Renown (1916)|HMS Renown]]'').
== Německá koncepce ==
Zatímco Britové stavěli bitevní křižníky jako lehce pancéřované rychlé bitevní lodě s velkými muničními sklady ([[pancéřování]] bylo obětováno rychlosti a zásobám munice), německé bitevní křižníky byly vyváženější a odolnější. Ačkoliv se němečtí [[konstruktér|konstruktéři]] snažili do jisté míry dodržet i ideje britské koncepce, přece jen se blížili spíše pojetí bitevního křižníku jako mezistupně mezi křižníkem a bitevní lodí a (vzhledem k nedostatkům těžkých hladinových lodí ve srovnání se svými potenciálními nepřáteli) již od začátku počítali s tím, že by se jejich bitevní křižníky mohly dostat do souboje s těžkými hladinovými loďmi nepřítele. Proto je zbudovali podstatně odolnější, byť se slabšími zbraněmi a bez mimořádných zásobních prostorů, aby mohli hrát v takovém střetnutí nějakou smysluplnou roli.
V [[Německo|Německu]] vznikly v letech [[1909]] - [[1913]] čtyři lodě tohoto typu ve třídách ''[[SMS Von der Tann|Von der Tann]]'' (1 jednotka), ''[[třída Moltke|Moltke]]'' (2 jednotky) a ''[[SMS Seydlitz|Seydlitz]]'' (1 jednotka). Tři jednotky třídy ''[[třída Derfflinger|Derfflinger]]'' byly dokončeny až během [[První světová válka|první světové války]]. Čtyři jednotky poslední třídy ''[[třída Mackensen|Mackensen]]'' zůstaly nedokončené.
== Nasazení ==
[[Soubor:Repulse-5.jpg|right|thumb|[[HMS Repulse (1916)|HMS Repulse]]]]
Jak již bylo řečeno, hlavním úkolem bitevních křižníků byly [[hloubkový výpad|hloubkové výpady]] do nepřátelského teritoria a pronásledování a likvidace křižníků nepřítele.
Ideální aplikaci této doktríny představuje [[bitva u Falklandských ostrovů]] ([[8. prosinec|8. prosince]] [[1914]]), v níž britská flotila (jejíž jádro tvořily bitevní křižníky [[HMS Invincible (1907)|HMS Invincible]] a [[HMS Inflexible (1907)|HMS Inflexible]]) rozdrtila německou flotilu admirála [[Maximilian von Spee|von Spee]], jehož [[Pancéřový křižník|pancéřové křižníky]] [[SMS Scharnhorst]] a [[SMS Gneisenau]] byly proti palbě z dálky prakticky bezbranné a neměly ani žádnou reálnou šanci na únik.
[[Spojené království|Britské]] bitevní křižníky byly ovšem díky svému slabému pancéřování velmi zranitelné, dostaly-li se na dostřel lodí srovnatelných tříd, což tragicky demonstrovala [[bitva u Jutska]] (Skagerraku), kde došlo k souboji těžkých hladinových lodí obou stran. Během bitvy po zásahu muničních komor vybuchly ''[[HMS Indefatigable (1909)|HMS Indefatigable]]'', ''[[HMS Queen Mary]]'' a ''[[HMS Invincible (1907)|HMS Invincible]]'' (''[[HMS Lion (1910)|HMS Lion]]'' unikl jenom díky sebeobětování posádky a včasnému zaplavení muničních komor). Z německých bitevních křižníků byl ztracen pouze [[SMS Lützow]], další dva přes těžká poškození přežily, čímž demonstrovaly opodstatněnost své koncepce.
Situace pokud šlo o nasazení v souboji hladinových lodí, se příliš nezměnila ani za druhé světové války. Dne [[24. květen|24. května]] [[1941]] se v souboji s německou bitevní lodí ''[[Bismarck (bitevní loď)|Bismarck]]'' po explozi zasaženého muničního skladiště potopil ''[[HMS Hood (1918)|HMS Hood]]''. Projevila se však nová okolnost — rozvoj letectva, který učinil konec éry bitevních lodí a bitevních křižníků. Za jeho symbol lze považovat [[Svaz Z|zkázu svazu Z]] — kdy japonské bombardéry smetly v prosinci [[1941]] z povrchu oceánu svaz tvořený bitevní lodí ''[[HMS Prince of Wales (53)|HMS Prince of Wales]]'' a bitevním křižníkem ''[[HMS Repulse (1916)|HMS Repulse]]''.
== Srovnání koncepcí ==
[[Soubor:Scharnhorst1.jpg|right|thumb|Scharnhorst]]
[[Soubor:USS Alaska CB-1.jpg|thumb|left|USS Alaska (CB-1)]]
Z výše popsaných nasazení by se mohlo zdát, že německá koncepce byla povedenější. Nutno ovšem zdůraznit, že v obou zmíněných případech čistě námořních bitev se britské bitevní křižníky ocitly v přímém boji s bitevními loděmi a bitevními křižníky nepřítele, což rozhodně nebyla věc, pro kterou byly určeny. Celkově se tedy nedá říci, že by britská koncepce bitevního křižníku selhala — selhali spíše ti, kteří bitevní křižníky do těchto střetnutí vyslali. Jiná otázka je, zda koncepce rychlých bitevních křižníků byla rentabilní, zde už není odpověď tak jednoduchá. Rozhodně přestala být rentabilní v okamžiku, kdy se na scéně objevilo [[námořní letectvo]], tady ovšem už nebyl prostor pro žádnou koncepci bitevních křižníků.
Na druhé straně také nelze říci, že by koncepce německých bitevních křižníků byla dokonalá. Ty totiž za [[první světová válka|první světové války]] zůstávaly po většinu času uvězněné v přístavech a vysoká rychlost, která by jim umožnila prorazit [[blokáda|blokádu]] a posléze obtěžovat britský [[námořní obchod]], jim velmi chyběla. Chyběla i německému bitevnímu křižníku ''[[Scharnhorst (bitevní křižník)|Scharnhorst]]'' (jedna ze dvou lodí třídy ''[[třída Gneisenau|Gneisenau]]'' působících za [[druhá světová válka|druhé světové války]]), který při výpadu proti jednomu ze spojeneckých [[konvoj]]ů uvízl v pasti, kterou mu připravily britské lodě v čele s bitevní lodí ''[[HMS Duke of York (17)|HMS Duke of York]]'', a byl zdrcující převahou jejich palebné síly zlikvidován, aniž by měl šanci na únik nebo účinný odpor.
== Poslední bitevní křížníky ==
[[Soubor:Kirov class cruiser.jpg|thumb|right|Ruský křižník Kirov v roce 1989]]
Už během druhé světové války bylo jasné, že éra bitevních křižníků končí. Poslední (alespoň částečně realizovanou) třídou bitevních křižníků byla americká [[třída Alaska|třída ''Alaska'']] (dokončeny dvě jednotky: ''USS Alaska'' a ''USS Guam''. Na zbývajících čtyřech jednotkách práce buďto ani nezačaly, nebo byly zrušeny). Američané ale tyto lodě oficiálně neoznačovali jako bitevní křižníky (těm patřilo [[trupový klasifikační kód|označení]] CC), ale jako ''velké křižníky'' (označení CB). Někdy se za bitevní křižníky označují i sovětské/ruské [[raketový křižník|raketové křižníky]] třídy ''Kirov''.
== Externí odkazy ==
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1585 Bitevní křižníky - 1. část - britské konstrukce]@palba.cz
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1603 Bitevní křižníky - 2. část - německé konstrukce]@palba.cz
* [http://www.palba.cz/portal.php?topic_id=1608 Bitevní křižníky - 3. část - konstrukce ostatních států]@palba.cz
* [http://www.bobhenneman.info/Choose_A_Country.htm All the world's battlecruisers] (anglicky)

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bitevní křižníky]]

Bitevní křižník - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi