Sysop: + Vylepšení

2012-05-21T09:28:58Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Infobox válka
|Střetnutí= '''Bitva o Británii'''
|konflikt= [[Druhá světová válka]]
|image= [[Soubor:Battle of britain air observer.jpg|300px]]
|komentář= Pozorovatel hlídá nebe nad Londýnem
| trvání= červenec [[1940]] – listopad [[1940]]
| místo= [[vzdušný prostor]] [[Spojené království|Velké Británie]], hlavně jih [[Anglie]]
| výsledek= Britské vítězství
| strana1= [[Spojené království]] a piloti z jiných zemí
| strana2= [[Italské království|Itálie]]{{#tag:ref| Expediční sbor [[Regia Aeronautica|italského letectva]] nazvaný [[Corpo Aereo Italiano]], o síle přibližně 180 bojových letounů, operoval proti Británii mezi 24. říjnem 1940 a lednem 1941, bez větších úspěchů nebo vlivu na průběh bitvy.<ref> {{Citace periodika
| příjmení = Šnajdr
| jméno = Miroslav
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Letecká bitva o Anglii po italsku
| periodikum = Historie a plastikové modelářství
| odkaz na periodikum =
| rok = 1995
| měsíc = leden
| ročník = V.
| číslo = 1
| strany = 22-25
| url =
| issn = 1210-1427}}</ref>|group="p"}}
| velitel1= [[Trafford Leigh-Mallory]]
| velitel2= Rino Corso Fougier<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Capi di stato maggiore - Rino Corso Fougier
| url = http://www.aeronautica.difesa.it/SitoAM/Default.asp?idsez=112&idarg=390&idente=1394
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =16.07.2009
| vydavatel = Ministero della Difesa - Aeronautica militare
| místo =
| jazyk =italština
}}</ref>
| síla1= K 13. 8. 678 stíhacích letounů schopných nasazení (353 letounů [[Hawker Hurricane]], 226 [[Supermarine Spitfire|Spitfirů]], 71 [[Bristol Blenheim|Blenheimů]], 26 [[Boulton Paul Defiant|Defiantů]], 2 [[Gloster Gladiator|Gladiatory]]) <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The Battle of Britain Campaign Diary
| url = http://www.raf.mod.uk/Bob1940/august13.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 6.6.2009
| vydavatel = [[Royal Air Force]]
| místo =
| jazyk = angličtina
}}
</ref>
| síla2= K 13. 8. bojeschopných: 988 středních bombardérů, 311 [[Junkers Ju 87|Ju 87]], 908 [[Messerschmitt Bf 109|Bf 109]], 263 [[Messerschmitt Bf 110|Bf 110]] u Luftflotte 2, 3 a 5.<ref name=bungay>Bungay, Stephen; Nejnebezpečnější nepřítel; Nakladatelství Pavel Dobrovský-BETA a Jiří Ševčík; 2006, ISBN 978-80-7306-299-6, ISBN 978-80-7291-170-7</ref>
| ztráty1= od 10.7. do 30.10. 1023 zničených stíhaček všech typů a 544 padlých stíhacích pilotů.<ref name=bungay/> | ztráty2= od 1.7. do 30.10. 1887 letadel a 2662 členů leteckých osádek.<ref name=bungay/> |}}
'''Bitva o Británii''' ([[10. červenec]] [[1940]] – [[31. říjen|31. října]] 1940) představuje střetnutí mezi německou ''[[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]'' a britskou ''[[Royal Air Force]]'' nad [[Anglie|Británií]] a kanálem [[La Manche]]. Pro „Bitvu o Británii“ (Battle of Britain) se občas používá i pojmenování „Bitva o Anglii“. Jednalo se o první významné střetnutí v dějinách [[válka|válek]] vybojované výhradně prostřednictvím [[letectvo|leteckých sil]].
Smyslem této vzdušné [[bitva|bitvy]], kterou rozpoutala [[Německo|německá]] strana, bylo zničit nebo alespoň výrazně oslabit ''Royal Air Force'' a získat tak jednoznačnou [[vzdušná převaha|vzdušnou převahu]] nad kanálem La Manche a Británií, což německé velení považovalo za nutnou podmínku pro uskutečnění invaze do Anglie (viz [[Operace Seelöwe]]). Bez této převahy by tato akce byla příliš riskantní až neproveditelná.
Koncem října 1940 Němci pochopili, že nejsou schopni dosáhnout svého cíle a zničit britskou ''Royal Air Force'', a začali omezovat své akce. V roce 1941 pak byla většina kapacit ''Luftwaffe'' převelena na jiná bojiště (do [[Bitva o Středozemní moře|Středomoří]] a na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontu]]).
== Počátek bojů ==
První fáze bitvy o Británii začala dne [[10. července]] 1940, kdy německé letectvo podnikalo občasné útoky na konvoje, a to zejména svými střemhlavými bombardéry [[Junkers Ju 87|Junkers Ju 87 Stuka]]. V průběhu jednoho měsíce docházelo i ke vzájemným střetnutím britských a německých pilotů v rovině osobních soubojů. 1. srpna 1940 vydalo vrchní velitelství [[Wehrmacht]]u směrnici č. 17 o vedení letecké a námořní války, ve které se ukládalo:
* zničit [[Royal Air Force|RAF]] a britský letecký průmysl
* rozvrátit zásobování [[Spojené království|Velké Británie]] potravinami
* působit co největší ztráty britskému obchodnímu a válečnému loďstvu.
[[Soubor:Boulton Paul Defiant.jpg|thumb|left|[[Boulton Paul Defiant]] 264. perutě RAF]]
[[Soubor:Heinkel He 111 during the Battle of Britain.jpg|thumb|Sestava [[Heinkel He 111|Heinkelů]] v bitvě o Británii]]
[[Soubor:Supermarine Spitfire of Fighter Command.jpg|thumb|[[Supermarine Spitfire]] 131. perutě RAF]]
O den později vydalo velitelství Luftwaffe rozkaz k akci, kterou měla být během čtyř dnů leteckých útoků vyřazena letištní síť v jižní [[Anglie|Anglii]]. Tato akce dostala krycí název ''„Den Orla“''. 10. srpna, po obdržení předpovědi počasí, stanovilo velitelství Luftwaffe začátek útoku na 13. srpna. [[12. srpna]] proběhly první útoky německých bombardérů, které měly vyřadit pět britských radiolokátorů. Na několik dní se však podařilo vyřadit jen radar u Ventnoru. [[13. srpna]] začaly první útoky na jedenáct britských letišť, bombardováním však byla postižena i města [[Portsmouth]], [[Portland]] a další. 15. srpna provedla [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] velký nálet za použití všech tří leteckých armád, který vyřadil z provozu několik letišť, další byla těžce poškozena. Zcela neúspěšně však skončily nálety části sil 5. letecké armády, která se ze základny Stavanger v [[Norsko|Norsku]] pokoušela bombardovat cíle v okolí [[Newcastle|Newcastlu]]. Těžké ztráty utrpěla i 30. bombardovací eskadra, která útočila na britská letiště z dánského [[Aalborg]]u. V průběhu [[15. srpen|15. srpna]] utrpěla Luftwaffe největší ztráty, ztratila 75 letounů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Important Days in the Battle: 15 August
| url = http://www.iwm.org.uk/upload/package/27/battleofbritain/imp15aug.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 14.4. 2009
| vydavatel = [[Imperial War Museum]]
| místo =
| jazyk = angličtina
}}</ref>
<ref group="p">Je možné také najít údaj o 55 ztracených strojích Luftwaffe, např. v práci Prien, Jochen: Jagdfliegerverbände der Deutschen Luftwaffe, Teil 4/I, s. 40, nicméně toto číslo nezahrnuje letouny Luftflotte 5 a je proto značně zkreslené.</ref>
Na poradě velitelů leteckých armád, které se konalo v [[Karinhall]]u, se nejvyšší funkcionáři [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] rozhodli hledat cestu ke snížení ztrát bombardovací letounů zavedením nové taktiky. Na rozdíl od dosavadní praxe, kdy stíhači působili převážně formou "volného stíhání," měli nyní přímo doprovázet bombardéry a bezprostředně je chránit. To Britům umožnilo na jedné straně včas zjišťovat směry útoků skupin, na straně druhé nebyl jejich radarový systém uzpůsoben na takový počet letounů. Jedno úsekové středisko totiž dokázalo navádět současně nanejvýš čtyři stíhací perutě. 18. srpen probíhaly další velmi těžké letecké boje, přičemž bylo nejvíce ztrát v dosavadním průběhu na obou stranách. Tento den došlo také k rozhodnutí, že do letecké bitvy nad Anglií se nebudou již nadále používat střemhlavé bombardéry [[Junkers Ju 87|Ju 87 Stuka]], které se pro tento typ boje nehodily. 19. srpna německé velení nařídilo, aby došlo k zintezívnění útoků na letiště i továren na výrobu letadel.
Byla bombardována i některá britská města, avšak s výjimkou Londýna. 24. srpna bylo bombardováno [[Ramsgate]] a [[Portsmouth]]. Téhož dne v noci byl omylem shozeny bomby i [[Londýn]], což vyvolalo u Britů protiakci a britské bombardovací letectvo učinilo v noci z 25. - 26. srpna nálet na [[Berlín]]. 27. srpna začalo britské letectvo používat systém ''Tally-Ho'', které umožňovalo stíhacím perutím 11. skupiny povolávat po zjištění náletu jako posilu perutě z jiných úseků. [[Royal Air Force|RAF]] tak dokázala sestavit velká seskupení letounů, přičemž rychlejší a obratnější [[Supermarine Spitfire|Spitfire]] byly určeny na boj s doprovodnými stíhači, zatímco robustnější [[Hawker Hurricane|Hurricany]] se zabývaly ničením německých bombardérů. 30. srpna vydal německý maršál [[Hermann Göring]] rozkaz, který nařizoval 2. letecké armádě zničit britské stíhací perutě soustředěné kolem Londýna a 3. letecké armádě ukládal hromadnými nočními útoky na [[Bristol]] a [[Liverpool]] terorizovat britské obyvatelstvo a rozvrátit zásobování. Za denního světla se měly provádět pouze útoky na závody leteckého průmyslu.
== Obrat v bitvě ==
[[Soubor:LondonBombedWWII full.jpg|thumb|Následky bombardování Londýna]]
[[Soubor:Churchill CCathedral H 14250.jpg|thumb|[[Winston Churchill]] v Coventry po bombardování. V pozadí trosky [[Coventryská katedrála|katedrály sv. Michala]].]]
Od počátku bitvy o Anglii vycházelo velení německého letectva z optimistických údajů o ztrátách nepřítele. [[Royal Air Force|RAF]] sice ztráty utrpěla, ale její bojeschopnost to neovlivnilo. Letecký průmysl dodával dostatek kvalitních letounů Spitfire a Hurricane, problém byl s piloty, kterých bylo málo. Proto byli intenzívně přeškolováni zahraniční piloti, kteří emigrovali ze států [[Evropa|Evropy]] okupovaných [[Nacistické Německo|Německem]] nebo přišli jako dobrovolníci. Významnou posilou byli i piloti, kteří uprchli z [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] a kteří se podíleli na bojích v bitvě o Anglii. Nejúspěšnějším československým letcem a stíhacím letcem v bitvě o Anglii vůbec se stal [[Josef František]], který měl, jako člen polské 303. perutě, potvrzeno 17 zničených nepřátelských letounů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kutzner
| jméno = Jacek
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Polska legenda czeskiego pilota
| periodikum = MILITARIA XX wieku
| odkaz na periodikum =
| rok = 2005
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 7
| strany = 12
| url = [http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/Josef-Frantisek/p/144029 Seznam vzdušných vítězství Josefa Františka v bitvě o Británii reprodukovaný na fóru valka.cz]
| issn = 1732-4491
}}</ref>
V měsíci září začalo docházet k postupnému obratu ve válce o Anglii. Dne 4. září 1940 za účasti fanatického davu hrozil Adolf Hitler ve Sportovním paláci v [[Berlín]]ě Velké Británii barbarskými leteckými útoky. Den po té nařídil, aby první masový letecký útok na Londýn začal 7. září. Toho dne přijel do [[Calais]] velitel Luftwaffe [[Hermann Göring]], aby osobně řídil útoky německého letectva proti Velké Británii. První úder Brity překvapil, protože očekávali, že dojde k útoku na letiště a s bombardováním [[Londýn]]a nepočítali. Útoky na britské hlavní město pokračovaly prakticky až do 13. listopadu [[1940]], přičemž noční nálety byly uskutečňovány noc co noc. Němečtí pohlaváři se domnívali, že bombardováním zničí morálku obyvatelstva, což přispěje k britské kapitulaci. Bombardování Londýna však paradoxně přispělo ke konsolidaci [[Royal Air Force|RAF]], protože se [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] tolik nezaměřovala na anglická letiště. Britský letecký maršál [[Trafford Leigh-Mallory]], který přišel s nápadem "velkých pluků," tak mohl svoji taktiku soustřeďování perutí [[Royal Air Force|RAF]] dovést k ještě větší dokonalosti. Dne [[15. září]] podnikla [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] na Londýn masivní nálet, který měl zlomit britský odpor. V ten den mělo Fighter Command k disposici celkem 581 Spitfirů a Hurricanů <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The Battle of Britain Campaign Diary
| url = http://www.raf.mod.uk/Bob1940/september15.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 12.6.2009
| vydavatel = [[Royal Air Force]]
| místo =
| jazyk = angličtina
}}
</ref>, což bylo o něco málo více než začátkem bitvy, navzdory ztrátám utrpěným v jejím průběhu.
I stíhací složka Luftwaffe v dosavadních bojích utrpěla značné ztáty - k 7. září stav jejích jednomotorových stíhacích letadel schopných nasazení poklesl na 533.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Overy
| jméno = Richard
| odkaz na autora =
| titul = The Battle of Britain: The myth and the reality
| vydavatel = W. W. Norton & Company
| místo = [[New York]]
| rok = 2002
| isbn = 0-393-32297-1
| kapitola = The Adversaries
| strany = 35-36
| jazyk = [[angličtina]]}}</ref>
15. září však [[Royal Air Force|RAF]] dokázala soustředit veškeré své síly a postavila se na zuřivý odpor. Britskému velitelství stíhacího letectva se podařilo poprvé použít proti nepříteli všechny tři stíhací skupiny současně. Celý den probíhaly tvrdé boje, při nichž [[Royal Air Force|RAF]] způsobila ztrátu padesáti šesti letounů [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]], což potvrzují i německé zdroje.<ref>Prien, Jochen: Die Jagdfliegerverbände der Deutschen Luftwaffe, Teil 4/I, s. 40.</ref>
Ještě víc než samotné ztráty však Němce vyděsila skutečnost, že RAF a celá protivzdušná obrana, o níž se domnívali, že leží v troskách, je v podstatě nedotčena. V následujících dnech intenzita bojů polevila. 17. září vydalo německé vrchní velení rozkaz, že [[operace Seelöwe]] (invaze do Velké Británie), která se měla uskutečnit za předpokladu úspěšného průběhu bitvy o Anglii, se odkládá na neurčito. Dne 19. září nařídilo německé velení letectva zesílit útoky na britské zásobovací pozice a zařízení. Velitelé 2. a 3. německé letecké armády obdrželi rozkaz bombardovat zejména britské přístavy a zaminovávat je. [[7. listopadu]] vydal maršál Göring rozkaz k provedení mohutných úderů na města [[Liverpool]], [[Birmingham]] a [[Coventry]]. Posledně jmenované město bylo dne [[14. listopadu]] plošně vybombardováno a stalo se paradoxně předmětem zkoumání britského velitelství bombardovacího letectva a modelem pro přípravu útoků na německá velkoměsta. Bombardování [[Spojené království|Velké Británie]] probíhalo již v menší intenzitě prakticky až do jarních měsíců roku [[1941]]. Posledním velkým vzepětím Luftwaffe byl noční nálet z 10. května 1941, který velmi tvrdě postihl Londýn.
== Porovnání taktické situace ==
[[Soubor:Hurricane.r4118.arp.jpg|thumb|[[Hawker Hurricane]] na letecké přehlídce v roce [[2008]] - jediný letuschopný kus na celém světě]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-402-0265-03A, Flugzeug Junkers Ju 88, Startvorbereitung.jpg|thumb|Osádka bombardéru [[Junkers Ju 88]] z KG 51 se připravuje k náletu]]
* Britové na rozdíl od Němců dokázali zapojit [[Radiolokátor|radar]] do systému včasné výstrahy. V tom navíc ještě figurovala široká síť pozorovatelů z tzv. Observer Corps, která sledovala německé formace po překročení pobřeží.
* Britové disponovali výhodou v oblasti radiového zpravodajství. Mimo informací pocházejících z rozluštěných německých depeší šifrovaných přístrojem [[Enigma]]{{#tag:ref|Velitel Fighter Command, Sir [[Hugh Dowding]], byl mezi příjemce zpráv "ULTRA" (dešifrovaných depeší systému Enigma) zařazen až 16. října 1940.<ref name="bungay-enigma">BUNGAY, Stephen. The Most Dangerous Enemy: A History of the Battle of Britain.. Londýn : Aurum Press, 2001. ISBN 1 85410 801 8. Kapitola The Numbers Game, s. 192. (angličtina)</ref><ref>LAKE, Jon. The Battle of Britain. Etobicoke, [[Ontario (provincie)|Ontario]] : Prospero Books, 2000. ISBN 1-55267-007-4. Kapitola The Rise of the Luftwaffe, s. 66. (angličtina)</ref>Podle historika [[Stephen Bungay|Stephena Bungaye]] však lze předpokládat, že některé informace získané z tohoto zdroje, například ony týkající se plánovaného útoku Luftflotte 5 na oblast severní Anglie 15. srpna 1940, mu byly postoupeny již v předchozím období.<ref name="bungay-enigma" />|group="p"}}, které sice poskytovaly obrázek složení a početních stavů jednotek Luftwaffe, ale nebyly obvykle k disposici v takovém čase, aby mohly mít vliv na řízení obrany na operační úrovni, šlo i o informace získané sledováním radiového provozu bombardérů Luftwaffe, které byly užitečnou pomůckou při určování rozsahu a směřování německých náletů.<ref>OVERY, Richard. The Battle of Britain: The myth and the reality. New York : W. W. Norton & Company, 2002. ISBN 0-393-32297-1. Kapitola The Adversaries, s. 45-46. (angličtina)</ref>
* Při náletech na Londýn Německo nedokázalo svým [[bombardér]]ům zajistit dostatečnou [[stíhací ochrana|stíhací ochranu]] po celé trase, neboť stíhači měli nad Londýnem příliš málo paliva na agresivní boj.<ref>Goss, Chriss; Stíhači Luftwaffe v bitvě o Británii; Nakladatelství Svojtka&Co; 2002, ISBN 80-7237-429-X</ref>
* Němci si mohli zvolit čas, místo i sílu útoku, zatímco Britové pouze místo a sílu reakce. S tím, jak [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] pronikala hlouběji nad pevninu, získávala RAF čas ke shromáždění a koordinaci svých letounů.
* Boje se odehrávaly relativně daleko od německých základen nad nepřátelským územím, což znamenalo, že ztráty německých pilotů byly definitivní; zpravidla ani poškozený letoun se nedostal dost daleko od nepřítele, aby mohla být jeho posádka zachráněna svými. Naproti tomu piloti ''Royal Air Force'' byli sestřelováni nad domácím územím a pokud nebyli zraněni, mohli teoreticky již pár hodin nato opět odstartovat k boji v novém nebo opraveném letadle. Na druhou stranu, námořní záchranná služba RAF byla teprve v plenkách, zatímco Němci disponovali propracovaným systémem na zachraňování pilotů z moře.
== Zahraniční piloti ==
[[Soubor:Piloci 303.jpg|thumb|Piloti 303. polské perutě]]
Kromě britských pilotů [[Royal Air Force|RAF]] a [[Fleet Air Arm|FAA]] se bitvy o Británii účastnili též piloti z mnoha zemí světa, přičemž [[Československé perutě v RAF|českoslovenští piloti]] tvořili jejich významnou složku. Dle různých zdrojů se bitvy o Británii účastnilo 84 - 93 pilotů, z nichž velká většina pocházela z českých zemí. Dále se bojů účastnili ve větší míře piloti z [[Polsko|Polska]], [[Nový Zéland|Nového Zélandu]], a [[Kanada|Kanady]], v menší míře z [[Belgie]], [[Austrálie]], [[Jihoafrická unie|Jižní Afriky]], [[Francie]], [[Irsko|Irska]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Jamajka|Jamajky]], [[Britský mandát Palestina|Palestiny]] a [[Jižní Rhodesie]].
== Citát ==
{{Citát|Na poli lidských konfliktů nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho tak málu.|[[Winston Churchill]], 20. srpna 1940}}
{{Citát|Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot.|[[Winston Churchill]], 13. května 1940}}
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Operace Seelöwe]]
* [[Bombardování]]
* [[Československé perutě v RAF]]

=== Literatura ===
* Bekker, Cajus: Výška útoku 4000. Plzeň 1995.
* Bungay, Stephen: Nejnebezpečnější nepřítel. Praha 2006.
* Deighton, Len: Stíhač. Praha 1993. ([[Historický román]])
* Goss, Chris: Piloti bombardovacích letounů Luftwaffe v bitvě o Británii, Praha 2005.
* Goss, Chris: Stíhací bombardéry Luftwaffe nad Británií, Praha 2006.
* Goss, Chris: Stíhači Luftwaffe v bitvě o Británii, Praha 2002.
* Hoyt, Edwin P: Válka v Evropě. Třetí díl - Bitva o Británii. Praha 2001.
* Jullian, Marcel: Bitva o Británii červenec až září 1940. Praha 2004.
* Murray, Williamson: Luftwaffe 1933-1945. Praha 1999.
* Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu. 1. část (1940). Cheb 1999.
* Weidenhöfer, Miloš: Kronika bitvy o Británii. Brno 1991.
* Groehler, Olaf: Letecká válka 1939 - 1945. Praha 1981.

== Poznámky ==
<references group="p" />
=== Reference ===
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek.php?id=81&highlight=Adler%20Tag Adler Tag] – Masivní úder Luftwaffe za účelem totálního zničení Royal Air Force
* [http://www.fronta.cz/dotaz/ucastnici-bitvy-o-britanii-1940 Účastníci Bitvy o Británii]
* [http://www.fronta.cz/dotaz/junkers-ju-87-stuka-bitva-o-britanii-anglii Junkers Ju 87 Stuka v Bitvě o Británii]
* [http://www.palba.cz/viewforum.php?f=136 Válka ve vzduchu na Západní frontě] Bitva o Británii a další vzdušné boje na Palba.cz
* (anglicky) [http://battleofbritainblog.com/ Battle of Britain Day by Day] na battleofbritainblog.com

{{commonscat|Battle of Britain}}{{Velké kampaně druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Británie}}
[[Kategorie:Bitva o Británii]]
[[Kategorie:Letecké bitvy druhé světové války]]
[[Kategorie:Letecké bitvy Československa]]
[[Kategorie:Bitvy Československa během druhé světové války]]
[[Kategorie:Bitvy Spojeného království během druhé světové války]]
[[Kategorie:Bitvy Německa během druhé světové války]]
[[Kategorie:Letecké bitvy Německa]]
[[Kategorie:Bitvy Polska během druhé světové války]]
[[Kategorie:Bitvy Francie během druhé světové války]]
[[Kategorie:Bitvy Itálie během druhé světové války]]
[[Kategorie:1940]]
[[Kategorie:1941]]

Bitva o Británii - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení