Bitva u Leyte - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2017-07-20T07:57:06Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 20. 7. 2017, 07:57
Řádka 16:		Řádka 16:
	\| ztráty2= 1 lehká letadlová loď<br />2 eskortní letadlové lodě<br />2 torpédoborce<br />2 eskortní torpédoborce<br />1 torpédový člun<br />1 ponorka<br />a 3 500 mrtvých		\| ztráty2= 1 lehká letadlová loď<br />2 eskortní letadlové lodě<br />2 torpédoborce<br />2 eskortní torpédoborce<br />1 torpédový člun<br />1 ponorka<br />a 3 500 mrtvých
	\|}}		\|}}
-	'''Bitva u Leyte''' (nebo Bitva v Leytském zálivu) byla největší námořní bitva [[druhá světová válka\|druhé světové války]] v [[Tichomoří]] a jedna z největších námořních bitev v historii. Uskutečnila se [[23. říjen\|23.]]–[[26. října]] [[1944]] mezi [[Námořnictvo Spojených států\|americkým]] a [[Japonské císařské námořnictvo\|japonským námořnictvem]] u ostrova [[Leyte]] na [[Filipíny\|Filipínách]].	+	'''Bitva u Leyte''' (nebo Bitva v Leytském zálivu) byla největší námořní bitva [[druhá světová válka\|druhé světové války]] v [[Tichomoří]] a jedna z největších námořních bitev v historii. Uskutečnila se [[23. říjen\|23.]]–[[26. říjen\|26. října]] [[1944]] mezi [[Námořnictvo Spojených států\|americkým]] a [[Japonské císařské námořnictvo\|japonským námořnictvem]] u ostrova [[Leyte]] na [[Filipíny\|Filipínách]].
	V této bitvě také došlo k prvnímu organizovanému nasazení letadel [[kamikaze]]. K prvnímu útoku došlo 21. října proti těžkému křižníku Australia, který byl zasažen osamělým kamikaze. Organizované sebevražedné nálety začaly 25. října.		V této bitvě také došlo k prvnímu organizovanému nasazení letadel [[kamikaze]]. K prvnímu útoku došlo 21. října proti těžkému křižníku Australia, který byl zasažen osamělým kamikaze. Organizované sebevražedné nálety začaly 25. října.
	== Americké složení jednotek ==		== Americké složení jednotek ==
Řádka 42:		Řádka 42:
	Jižní svaz se skládal ze dvou skupin. Jedné skupině velel viceadmirál [[Šódži Nišimura]]. Ta byla složena z bitevních lodí ''[[Jamaširo (bitevní loď)\|Jamaširo]]'', ''[[Fusó (bitevní loď)\|Fusó]]'', hybridního těžkého křižníku ''[[Mogami (1934)\|Mogami]]'' a torpédoborců ''[[Mičišio (torpédoborec)\|Mičišio]]'', ''[[Asagumo (torpédoborec)\|Asagumo]]'', ''[[Jamagumo (torpédoborec)\|Jamagumo]]'' a ''[[Šigure]]''. Druhé skupině velel viceadmirál [[Kijohide Šima]]. Ta byla složena z těžkých křižníků [[Nači (1927)\|''Nači'']], [[Ašigara (1928)\|''Ašigara'']], lehkého křižníku [[Abukuma (1923)\|''Abukuma'']] a torpédoborců ''[[Ušio]]'', [[Akebono (1930)\|''Akebono'']], [[Širanui (1938)\|''Širanui'']] a ''[[Kasumi (torpédoborec)\|Kasumi]]''.		Jižní svaz se skládal ze dvou skupin. Jedné skupině velel viceadmirál [[Šódži Nišimura]]. Ta byla složena z bitevních lodí ''[[Jamaširo (bitevní loď)\|Jamaširo]]'', ''[[Fusó (bitevní loď)\|Fusó]]'', hybridního těžkého křižníku ''[[Mogami (1934)\|Mogami]]'' a torpédoborců ''[[Mičišio (torpédoborec)\|Mičišio]]'', ''[[Asagumo (torpédoborec)\|Asagumo]]'', ''[[Jamagumo (torpédoborec)\|Jamagumo]]'' a ''[[Šigure]]''. Druhé skupině velel viceadmirál [[Kijohide Šima]]. Ta byla složena z těžkých křižníků [[Nači (1927)\|''Nači'']], [[Ašigara (1928)\|''Ašigara'']], lehkého křižníku [[Abukuma (1923)\|''Abukuma'']] a torpédoborců ''[[Ušio]]'', [[Akebono (1930)\|''Akebono'']], [[Širanui (1938)\|''Širanui'']] a ''[[Kasumi (torpédoborec)\|Kasumi]]''.
	== Průběh bitvy ==		== Průběh bitvy ==
-	[[Soubor:~~Leyte_map_annotated~~.~~jpg\|right~~\|thumb\|Čtyři části bitvy u Leyte.]]	+	[[Soubor:Annotated map of Battle of Leyte Gulf.png\|thumb\|220px\|Čtyři části bitvy u Leyte.]]
	Bitva se skládala ze 4 oddělených střetnutí.		Bitva se skládala ze 4 oddělených střetnutí.
	# 23.října v noci dvě americké ponorky ''Darter'' a ''Dace'' zpozorovaly japonský ''Střední svaz''. Odpálily na něj svoje torpéda a potopily 2 křižníky a 1 poškodily. Jedním z potopených křižníků byla vlajková loď viceadmirála Kurity, který si pak za svoji vlajkovou loď vybral jednu ze dvou největších bitevních lodí na světě - Jamato. Přes utrpěné ztráty Kurita dále postupoval po plánované trase směrem k [[Leyte]]. 24. října ráno napadly dvě vlny japonských bombardérů Shermanovu ''TF 38.3'' a potopily lehkou letadlovou loď ''Princeton''. Poté byl v bitvě v Subuyanském moři Kuritův ''Střední svaz'' napaden 5 vlnami útoků z amerických letadlových lodí při kterých byla potopena bitevní loď ''Musaši''. Kurita obrátil ''Střední svaz'' zpět aby se vyhnul dalším náletům a pokusil se vrátit zpět a proplout průlivem [[San Bernardino]] v noci. Admirál Halsey se domníval, že je ''Střední svaz'' zničen vrhnul celé 3. loďstvo proti Severnímu svazu čímž udělal přesně to co Japonci chtěli.		# 23.října v noci dvě americké ponorky ''Darter'' a ''Dace'' zpozorovaly japonský ''Střední svaz''. Odpálily na něj svoje torpéda a potopily 2 křižníky a 1 poškodily. Jedním z potopených křižníků byla vlajková loď viceadmirála Kurity, který si pak za svoji vlajkovou loď vybral jednu ze dvou největších bitevních lodí na světě - Jamato. Přes utrpěné ztráty Kurita dále postupoval po plánované trase směrem k [[Leyte]]. 24. října ráno napadly dvě vlny japonských bombardérů Shermanovu ''TF 38.3'' a potopily lehkou letadlovou loď ''Princeton''. Poté byl v bitvě v Subuyanském moři Kuritův ''Střední svaz'' napaden 5 vlnami útoků z amerických letadlových lodí při kterých byla potopena bitevní loď ''Musaši''. Kurita obrátil ''Střední svaz'' zpět aby se vyhnul dalším náletům a pokusil se vrátit zpět a proplout průlivem [[San Bernardino]] v noci. Admirál Halsey se domníval, že je ''Střední svaz'' zničen vrhnul celé 3. loďstvo proti Severnímu svazu čímž udělal přesně to co Japonci chtěli.
Řádka 54:		Řádka 54:
	Se zbytkem lodí udělal Kurita v 15:50 obrat o 180 stupňů a začal se stahovat zpět [[Sibuyanské moře\|Sibuyanským mořem]]. V 17:14 učinil opět obrat o 180 stupňů a pokračoval podle plánu k průlivu San Bernardino.		Se zbytkem lodí udělal Kurita v 15:50 obrat o 180 stupňů a začal se stahovat zpět [[Sibuyanské moře\|Sibuyanským mořem]]. V 17:14 učinil opět obrat o 180 stupňů a pokračoval podle plánu k průlivu San Bernardino.
	== Bitva v průlivu Surigao ==		== Bitva v průlivu Surigao ==
-	[[Soubor:Surigao_straight.jpg~~\|right~~\|thumb\|Bitva v průlivu Surigao]]	+	[[Soubor:Surigao_straight.jpg\|thumb\|220px\|Bitva v průlivu Surigao]]
	[[Šódži Nišimura\|Nišimurův]] ''Jižní svaz'' se skládal z bitevních lodí ''[[Jamaširo (bitevní loď)\|Jamaširo]]'', ''[[Fusó (bitevní loď)\|Fusó]]'', těžkého křižníku ''[[Mogami (1934)\|Mogami]]'' a torpédoborců ''[[Mičišio (torpédoborec)\|Mičišio]]'', ''[[Asagumo (torpédoborec)\|Asagumo]]'', ''[[Jamagumo (torpédoborec)\|Jamagumo]]'' a ''[[Šigure]]''. Dne 24. října byl napaden bombardéry z amerických letadlových lodí, ale jen bitevní loď ''Fusó'' byla lehce poškozena. Protože byl zachováván přísný radiový klid nemohl Nišimura nijak koordinovat svoje pohyby se Šimovou skupinou nebo s Kuritovým ''Středním svazem''. Šima plul se svými loděmi 40 mil za Nišimurou.		[[Šódži Nišimura\|Nišimurův]] ''Jižní svaz'' se skládal z bitevních lodí ''[[Jamaširo (bitevní loď)\|Jamaširo]]'', ''[[Fusó (bitevní loď)\|Fusó]]'', těžkého křižníku ''[[Mogami (1934)\|Mogami]]'' a torpédoborců ''[[Mičišio (torpédoborec)\|Mičišio]]'', ''[[Asagumo (torpédoborec)\|Asagumo]]'', ''[[Jamagumo (torpédoborec)\|Jamagumo]]'' a ''[[Šigure]]''. Dne 24. října byl napaden bombardéry z amerických letadlových lodí, ale jen bitevní loď ''Fusó'' byla lehce poškozena. Protože byl zachováván přísný radiový klid nemohl Nišimura nijak koordinovat svoje pohyby se Šimovou skupinou nebo s Kuritovým ''Středním svazem''. Šima plul se svými loděmi 40 mil za Nišimurou.
	K uzavření severní strany průlivu Surigao použil kontradmirál [[Jesse B. Oldendorf]] části 7. loďstva - 6 bitevních lodí ''Mississippi'', ''Maryland'', ''West Virginia'', ''Tennessee'', ''California'' a ''Pennsylvania'', těžké křižníky ''Louisville'' (vlajková loď), ''Portland'', ''Minneapolis'' a ''Shropshire'', lehké křižníky ''Denver'', ''Columbia'', ''Phoenix'', ''Boise'', 29 torpédoborců a 39 torpédových člunů.		K uzavření severní strany průlivu Surigao použil kontradmirál [[Jesse B. Oldendorf]] části 7. loďstva - 6 bitevních lodí ''Mississippi'', ''Maryland'', ''West Virginia'', ''Tennessee'', ''California'' a ''Pennsylvania'', těžké křižníky ''Louisville'' (vlajková loď), ''Portland'', ''Minneapolis'' a ''Shropshire'', lehké křižníky ''Denver'', ''Columbia'', ''Phoenix'', ''Boise'', 29 torpédoborců a 39 torpédových člunů.
Řádka 61:		Řádka 61:
	Ve 4:30 vyrazil Oldendorf se svými křižníky aby pronásledoval ustupující Japonce. Podařilo se mu potopit torpédoborec ''Asagumo'' a poškodit křižník ''Mogami''. Pak dostal Oldendorf zprávu o útočícím Kuritově ''Středním svazu'' a vyrazil mu naproti. Křižník ''Mogami'' byl potopen v 8:45 skupinou ''[[Grumman Avenger\|Avengerů]]'' z eskortních letadlových lodí.		Ve 4:30 vyrazil Oldendorf se svými křižníky aby pronásledoval ustupující Japonce. Podařilo se mu potopit torpédoborec ''Asagumo'' a poškodit křižník ''Mogami''. Pak dostal Oldendorf zprávu o útočícím Kuritově ''Středním svazu'' a vyrazil mu naproti. Křižník ''Mogami'' byl potopen v 8:45 skupinou ''[[Grumman Avenger\|Avengerů]]'' z eskortních letadlových lodí.
	== Bitva u mysu Engaño ==		== Bitva u mysu Engaño ==
-	[[Soubor:Zuikaku_at_Cape_Engano.jpg\|thumb\|Japonské letadlové lodě Zuikaku a pravděpodobně Zuihó během útoku střemhlavých bombardérů v bitvě u mysu Engano.]]	+	[[Soubor:Zuikaku_at_Cape_Engano.jpg\|thumb\|220px\|Japonské letadlové lodě Zuikaku a pravděpodobně Zuihó během útoku střemhlavých bombardérů v bitvě u mysu Engano.]]
-	[[Soubor:Lowering_the_flag_on_Zuikaku.jpg\|thumb\|Posádka japonské letadlové lodi Zuikaku vzdává čest vlajce japonského námořnictva, která byla stahována na potápějící se lodi.]]	+	[[Soubor:Lowering_the_flag_on_Zuikaku.jpg\|thumb\|220px\|Posádka japonské letadlové lodi Zuikaku vzdává čest vlajce japonského námořnictva, která byla stahována na potápějící se lodi.]]
	Ozawův ''Severní svaz'' byl složen z letadlových lodí ''Čitose'', ''Čijoda'', ''Zuihó'' a veterána od Pearl Harboru ''Zuikaku'', které nesly pouhých 108 letadel. Bitevních lodí z 1. světové války ''[[Hjúga (bitevní loď)\|Hjúga]]'' a ''[[Ise (bitevní loď)\|Ise]]'', které měly odmontovány zadní dělové věže a místo nich byl namontován hangár a katapult. V této bitvě však žádné letouny nenesly. Dále ke svazu patřily lehké křižníky ''Ójodo'', ''Tama'', ''Isuzu'' a 9 torpédoborců.		Ozawův ''Severní svaz'' byl složen z letadlových lodí ''Čitose'', ''Čijoda'', ''Zuihó'' a veterána od Pearl Harboru ''Zuikaku'', které nesly pouhých 108 letadel. Bitevních lodí z 1. světové války ''[[Hjúga (bitevní loď)\|Hjúga]]'' a ''[[Ise (bitevní loď)\|Ise]]'', které měly odmontovány zadní dělové věže a místo nich byl namontován hangár a katapult. V této bitvě však žádné letouny nenesly. Dále ke svazu patřily lehké křižníky ''Ójodo'', ''Tama'', ''Isuzu'' a 9 torpédoborců.
	Ozawův Severní svaz byl spatřen až v 16:40 24. října, protože letadlové lodě 3. loďstva byly zaneprázdněny útoky na Kuritův ''Střední svaz''. Po jejich skončení zaslechl Ozawa americkou komunikaci, ve které Američané prohlásili Kuritův Střední svaz za zničený a na ústupu. Ozawa, který neměl jiné informace, shledal, že oběť letadlových lodí je v tuto chvíli zbytečná a obrátil o 180 stupňů na sever. Až v 20:00 došla depeše od Tojody s příkazem pokračovat podle plánu.		Ozawův Severní svaz byl spatřen až v 16:40 24. října, protože letadlové lodě 3. loďstva byly zaneprázdněny útoky na Kuritův ''Střední svaz''. Po jejich skončení zaslechl Ozawa americkou komunikaci, ve které Američané prohlásili Kuritův Střední svaz za zničený a na ústupu. Ozawa, který neměl jiné informace, shledal, že oběť letadlových lodí je v tuto chvíli zbytečná a obrátil o 180 stupňů na sever. Až v 20:00 došla depeše od Tojody s příkazem pokračovat podle plánu.
Řádka 70:		Řádka 70:
	Za ustupujícími Japonci poslal Halsey skupinu lodí pod velením admirála Du Boiseho, která potopila poškozenou letadlovou loď ''Čijoda'' a torpédoborec ''Hacuzuki''.		Za ustupujícími Japonci poslal Halsey skupinu lodí pod velením admirála Du Boiseho, která potopila poškozenou letadlovou loď ''Čijoda'' a torpédoborec ''Hacuzuki''.
	== Bitva u ostrova Samar ==		== Bitva u ostrova Samar ==
-	[[Soubor:Samar.jpg~~\|right~~\|thumb\|Bitva u Samaru.]]	+	[[Soubor:Samar.jpg\|thumb\|220px\|Bitva u Samaru]]
-	[[Soubor:Yamato_off_Samar.jpg\|thumb\|Japonská bitevní loď Jamato a těžký křižník během akcí u Samaru.]]	+	[[Soubor:Yamato_off_Samar.jpg\|thumb\|220px\|Japonská bitevní loď Jamato a těžký křižník během akcí u Samaru.]]
	Zbytky Kuritova ''Středního svazu'' opustily průliv [[San Bernardino]] v 3:00 25. října a dále plul na jih podél ostrova [[Samar]]. ''Střední svaz'' se v tuto chvíli skládal z bitevních lodí ''Jamato'', ''Nagato'', ''Kongó'', ''Haruna'', těžkých křižníků ''Čókai'', ''Haguro'', ''Kumano'', ''Suzuja'', ''Tone'', ''Čikuma'', lehkých křižníků ''Noširo'', ''Jahagi'' a 11 torpédoborců.		Zbytky Kuritova ''Středního svazu'' opustily průliv [[San Bernardino]] v 3:00 25. října a dále plul na jih podél ostrova [[Samar]]. ''Střední svaz'' se v tuto chvíli skládal z bitevních lodí ''Jamato'', ''Nagato'', ''Kongó'', ''Haruna'', těžkých křižníků ''Čókai'', ''Haguro'', ''Kumano'', ''Suzuja'', ''Tone'', ''Čikuma'', lehkých křižníků ''Noširo'', ''Jahagi'' a 11 torpédoborců.
	Zastavit Kuritův svaz měly 3 skupiny 7. loďstva pod velením [[Thomas Kinkaid\|Kinkaida]], obvykle každá se 6 eskortními letadlovými loďmi a 7 torpédoborci. Operační jednotka ''77.4.1'' ("Taffy 1") skládající se z eskortních letadlových lodí ''Sangamon'', ''Suwannee'', ''Santee'' a ''Petrof Bay''. Operační jednotka ''77.4.2'' ("Taffy 2") skládající se z eskortních letadlových lodí ''Natoma Bay'', ''Manila Bay'', ''Marcus Island'', ''Kadashan Bay'', ''Savo Island'' a ''Ommaney Bay''. Operační jednotka ''77.4.3'' ("Taffy 3") skládající se z eskortních letadlových lodí ''Fanshaw Bay'', ''St Lo'', ''White Plains'', ''Kalinin Bay'', ''Kitkun Bay'' a ''Gambier Bay''. Každá eskortní letadlová loď měla asi 30 letadel což dává dohromady více než 500 letadel.		Zastavit Kuritův svaz měly 3 skupiny 7. loďstva pod velením [[Thomas Kinkaid\|Kinkaida]], obvykle každá se 6 eskortními letadlovými loďmi a 7 torpédoborci. Operační jednotka ''77.4.1'' ("Taffy 1") skládající se z eskortních letadlových lodí ''Sangamon'', ''Suwannee'', ''Santee'' a ''Petrof Bay''. Operační jednotka ''77.4.2'' ("Taffy 2") skládající se z eskortních letadlových lodí ''Natoma Bay'', ''Manila Bay'', ''Marcus Island'', ''Kadashan Bay'', ''Savo Island'' a ''Ommaney Bay''. Operační jednotka ''77.4.3'' ("Taffy 3") skládající se z eskortních letadlových lodí ''Fanshaw Bay'', ''St Lo'', ''White Plains'', ''Kalinin Bay'', ''Kitkun Bay'' a ''Gambier Bay''. Každá eskortní letadlová loď měla asi 30 letadel což dává dohromady více než 500 letadel.

Sysop: 1 revizi

2013-12-01T21:25:35Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 12. 2013, 21:25

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-26T11:10:12Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox válka
|Střetnutí= '''Bitva u Leyte'''
|konflikt= [[Druhá světová válka]]
|image= [[Soubor:Princeton_burning.jpg|300px|USS ''Princeton'' on fire east of Luzon]]
|komentář= Hořící ''USS Princeton'' východně od [[Luzon]]u, [[24. říjen|24. října]] [[1944]].
| trvání= [[23. říjen]]–[[26. říjen]], [[1944]]
| místo= [[Filipíny]]
| výsledek= Americké vítězství
| strana1= [[Soubor:Flag of Japan.png|24px]][[Japonsko]]
| strana2= [[Soubor:US flag 48 stars.png|24px]][[Spojené státy americké|USA]] [[Soubor:Flag of Australia.png|28px]] [[Austrálie]]
| velitel1= [[Soemu Tojoda]]
| velitel2= [[William F. Halsey]]
| síla1= 4 letadlové lodě 9 bitevních lodí 19 křižníků 34 torpédoborců a 200 letadel
| síla2= 17 letadlových lodí 18 eskortních letadlových lodí 12 bitevních lodí 24 křižníků 141 torpédoborců a 1500 letadel.
| ztráty1= 4 letadlové lodě 3 bitevní lodě 8 křižníků 12 torpédoborců a 10 000 mrtvých
| ztráty2= 1 lehká letadlová loď 2 eskortní letadlové lodě 2 torpédoborce 2 eskortní torpédoborce 1 torpédový člun 1 ponorka a 3 500 mrtvých
|}}
'''Bitva u Leyte''' (nebo Bitva v Leytském zálivu) byla největší námořní bitva [[druhá světová válka|druhé světové války]] v [[Tichomoří]] a jedna z největších námořních bitev v historii. Uskutečnila se [[23. říjen|23.]]–[[26. října]] [[1944]] mezi [[Námořnictvo Spojených států|americkým]] a [[Japonské císařské námořnictvo|japonským námořnictvem]] u ostrova [[Leyte]] na [[Filipíny|Filipínách]].
V této bitvě také došlo k prvnímu organizovanému nasazení letadel [[kamikaze]]. K prvnímu útoku došlo 21. října proti těžkému křižníku Australia, který byl zasažen osamělým kamikaze. Organizované sebevražedné nálety začaly 25. října.
== Americké složení jednotek ==
Po leteckých útocích a dělostřelecké přípravě začal 20. října 1944 na 4 plážích výsadek invazního loďstva pod velením admirála Wilkinsona, které bylo složeno z více než 700 lodí na jehož palubách bylo shromážděno 160 000 vojáků. Ke krytí této výsadkové operace byla připravena 3. a 7. flotila.

=== 3. flotila ===
Velitelem 3. flotily byl admirál [[William F. Halsey]]. Byla tvořena operačním svazem rychlých letadlových lodí TF 38 pod velením viceadmirála [[Marc A. Mitscher|Marca A. Mitschera]]. TF 38 byla rozdělena na 4 operační skupiny.
Operační skupině ''TG 38.1'' velel viceadmirál [[John S. McCain]]. Byla složena z letadlových lodí ''Hancock'', ''Monterey'', ''Cowpens'', těžkých křižníků ''Chester'', ''Pensacola'', ''Salt Lake City'', ''Boston'', lehkých křižníků ''[[USS San Diego (CL-53)|San Diego]]'', ''[[USS Oakland (CL-95)|Oakland]]'' a 14 torpédoborců.
Operační skupině ''TG 38.2'' velel kontradmirál [[Gerald F. Bogan]]. Byla složena z letadlových lodí ''Intrepid'', ''Bunker Hill'', ''Cabot'', ''[[USS Independence (CVL-22)|Independence]]'', bitevních lodí ''[[USS Iowa (BB-61)|Iowa]]'', ''New Jersey'', lehkých křižníků ''Vincennes'', ''Biloxi'', ''Miami'' a 16 torpédoborců.
Operační skupině ''TG 38.3'' velel kontradmirál [[Frederick C. Sherman]]. Byla složena z letadlových lodí ''Essex'', ''Lexington'', ''Langley'', ''Princeton'', bitevních lodí ''Massachusetts'', ''South Dakota'', lehkých křižníků ''Santa Fe'', ''Birmingham'', ''Mobile'', ''[[USS Reno (CL-96)|Reno]]'' a 13 torpédoborců.
Operační skupině ''TG 38.4'' velel kontradmirál [[Ralph E. Davison]]. Byla složena z letadlových lodí ''Franklin'', ''[[USS Enterprise (CV-6)|USS Enterprise]]'', ''San Jacinto'', ''Belleau Wood'', bitevních lodí ''Alabama'', ''Washington'', těžkých křižníků ''Wichita'', ''New Orleans'' a 15 torpédoborců.
=== 7. flotila ===
Velitelem 7. flotily byl viceadmirál [[Thomas C. Kinkaid]]. 7. flotila byla složena ze čtyř skupin Podpůrné síly, Levé křídlo, Pravé křídlo a Svaz eskortních letadlových lodí.
Podpůrným silám velel kontradmirál [[George L. Weyler]]. Byly složeny z bitevních lodí ''West Wirginia'', ''Maryland'', ''Mississippi'', ''Tennessee'', ''California'', ''Pensylvania'' a torpédoborců ''Claxton'', ''Cony'', ''Thorn'', ''Aulick'', ''Sigourney'' a ''Welles''.
Levému křídlu velel kontradmirál [[Jesse B. Oldendorf]]. Bylo složeno z těžkých křižníků ''Lousville'', ''Portland'', ''Minneapolis'', lehkých křižníků ''Denver'', ''Columbia'' a torpédoborců ''Newcomb'', ''Richard P. Leary'', ''Albert W. Grant'', ''Robinson'', ''Halford'', ''Bryant'', ''Heywood L. Edwards'', ''Bennion'' a ''Leutze''.
Pravému křídlu velel kontradmirál [[Russel S. Berkey]]. Bylo složeno z těžkého křižníku [[HMAS Shropshire|Shropshire]], lehkých křižníků ''Phoenix'', ''Boise'' a torpédoborců ''Hutchins'', ''Daly'', ''Bache'', ''Killen'', ''Beale'', ''Arunta'', ''Remey'', ''McGovan'', ''Melvin'', ''McDermut'' a ''Monssen''.
Svazu eskortních letadlových lodí velel kontradmirál [[Thomas L. Sprague]]. Byl složen z 16 eskortních letadlových lodí, 10 torpédoborců a 8 eskortních torpédoborců.
== Japonský plán a rozložení jednotek ==
Po [[bitva ve Filipínském moři|bitvě ve Filipínském moři]] začínalo být japonské námořnictvo v kritické situaci. Přesto nemohlo vylodění na [[Filipíny|Filipínách]] ignorovat. Hlavní stan se v této situaci rozhodl pro plán ''Šó-ičigó'' (捷１号作戦 ''Šó-ičigó sakusen'' ~ Operace Vítězství 1) vycházející z tradiční samurajské taktiky předstíraného útoku. Roli návnady měl sehrát ''Severní svaz'' tvořený letadlovými loděmi, který na první pohled vypadal jako silne uskupení, ale naprostý nedostatek pilotů a letounů snížil jeho bojovou hodnotu na minimum. Zatímco ''Severní svaz'' měl odlákat americké hlavní obrané jednotky, ''Střední svaz'' a ''Jižní svaz'' měly připlout k [[Leyte]] každý z jiné strany a vzít invazní jednotky do kleští.
=== Severní svaz ===
Severní svaz, jemuž velel viceadmirál [[Džisaburó Ozawa]], byl složen z letadlových lodí ''[[Čitose]]'', ''[[Čijoda]]'', ''[[Zuihó]]'', ''[[Zuikaku]]'' (celkem 108 letadel), hybridních bitevních lodí ''[[Hjúga (bitevní loď)|Hjúga]]'', ''[[Ise (bitevní loď)|Ise]]'', lehkých křižníků [[Ójodo (1942)|''Ójodo'']], [[Tama (1920)|''Tama'']], [[Isuzu (1921)|''Isuzu'']], torpédoborců ''[[Šimocuki]]'', ''[[Suzucuki]]'', ''[[Hacuzuki]]'', ''[[Wakacuki]]'', [[Akizuki (1941)|''Akizuki'']] a [[Třída Macu|„eskortních“ torpédoborců]] ''[[Kuwa]]'', [[Maki (1944)|''Maki'']], ''[[Sugi]]'' a ''[[Kiri]]''.
=== Střední svaz ===
Střední svaz, jemuž velel viceadmirál [[Takeo Kurita]], byl složen z bitevních lodí ''[[Jamato (bitevní loď)|Jamato]]'', ''[[Musaši (bitevní loď)|Musaši]]'', ''[[Nagato (bitevní loď)|Nagato]]'', ''[[Kongó (bitevní loď)|Kongó]]'', ''[[Haruna (bitevní loď)|Haruna]]'', těžkých křižníků [[Atago (1930)|''Atago'']], [[Maja (1930)|''Maja'']], [[Takao (1930)|''Takao'']], [[Čókaj (1932)|''Čókaj'']], [[Mjókó (1927)|''Mjókó'']], [[Haguro (1928)|''Haguro'']], [[Kumano (1936)|''Kumano'']], [[Suzuja (1934)|''Suzuja'']], ''[[Tone (1937)|Tone]]'', ''[[Čikuma (1938)|Čikuma]]'', lehkých křižníků [[Noširo (1942)|''Noširo'']], [[Jahagi (1942)|''Jahagi'']] a torpédoborců [[Šimakaze (1942)|''Šimakaze'']], ''[[Hajašimo]]'', ''[[Akišimo]]'', ''[[Kišinami]]'', [[Okinami (1943)|''Okinami'']], ''[[Naganami]]'', ''[[Asašimo]]'', ''[[Hamanami]]'', ''[[Fudžinami]]'', [[Urakaze (1940)|''Urakaze'']], [[Isokaze (1939)|''Isokaze'']], [[Jukikaze (1939)|''Jukikaze'']], [[Hamakaze (1940)|''Hamakaze'']], ''[[Kijóšimo]]'' a [[Nowaki (1940)|''Nowaki'']].
=== Jižní svaz ===
Jižní svaz se skládal ze dvou skupin. Jedné skupině velel viceadmirál [[Šódži Nišimura]]. Ta byla složena z bitevních lodí ''[[Jamaširo (bitevní loď)|Jamaširo]]'', ''[[Fusó (bitevní loď)|Fusó]]'', hybridního těžkého křižníku ''[[Mogami (1934)|Mogami]]'' a torpédoborců ''[[Mičišio (torpédoborec)|Mičišio]]'', ''[[Asagumo (torpédoborec)|Asagumo]]'', ''[[Jamagumo (torpédoborec)|Jamagumo]]'' a ''[[Šigure]]''. Druhé skupině velel viceadmirál [[Kijohide Šima]]. Ta byla složena z těžkých křižníků [[Nači (1927)|''Nači'']], [[Ašigara (1928)|''Ašigara'']], lehkého křižníku [[Abukuma (1923)|''Abukuma'']] a torpédoborců ''[[Ušio]]'', [[Akebono (1930)|''Akebono'']], [[Širanui (1938)|''Širanui'']] a ''[[Kasumi (torpédoborec)|Kasumi]]''.
== Průběh bitvy ==
[[Soubor:Leyte_map_annotated.jpg|right|thumb|Čtyři části bitvy u Leyte.]]
Bitva se skládala ze 4 oddělených střetnutí.
# 23.října v noci dvě americké ponorky ''Darter'' a ''Dace'' zpozorovaly japonský ''Střední svaz''. Odpálily na něj svoje torpéda a potopily 2 křižníky a 1 poškodily. Jedním z potopených křižníků byla vlajková loď viceadmirála Kurity, který si pak za svoji vlajkovou loď vybral jednu ze dvou největších bitevních lodí na světě - Jamato. Přes utrpěné ztráty Kurita dále postupoval po plánované trase směrem k [[Leyte]]. 24. října ráno napadly dvě vlny japonských bombardérů Shermanovu ''TF 38.3'' a potopily lehkou letadlovou loď ''Princeton''. Poté byl v bitvě v Subuyanském moři Kuritův ''Střední svaz'' napaden 5 vlnami útoků z amerických letadlových lodí při kterých byla potopena bitevní loď ''Musaši''. Kurita obrátil ''Střední svaz'' zpět aby se vyhnul dalším náletům a pokusil se vrátit zpět a proplout průlivem [[San Bernardino]] v noci. Admirál Halsey se domníval, že je ''Střední svaz'' zničen vrhnul celé 3. loďstvo proti Severnímu svazu čímž udělal přesně to co Japonci chtěli.
# ''Jižní svaz'' plul od jihu směrem k průlivu [[Surigao]] kde 25. října ve tři hodiny ráno začala bitva v průlivu Surigao při níž byl Nišimurův ''Jižní svaz'' téměř celý zničen, včetně bitevních lodí ''Fusó'' a ''Jamaširo''. Zbytek lodí ustoupil na západ.
# Halseyovo 3. loďstvo dostihlo Ozawův ''Severní svaz'' 25. října a v bitvě u mysu Engano byly potopeny 4 japonské letadlové lodě. Se zbývajícími loděmi odplul Ozawa zpět do Japonska.
# Zatímco se Halsey hnal za Ozawou, Kuritův ''Střední svaz'' připlul nepozorovaně 25. října v 6 hodin ráno k ostrovu [[Samar (ostrov)|Samar]]. V bitvě u ostrova Samar se utkal s bezprostřední ochranou vyloďujících se plavidel. Přestože se mu podařilo potopit několik plavidel a přes podporu náletů [[kamikaze]], byl donucen pod tíhou torpédových a leteckých útoků ustoupit zpět průlivem [[San Bernardino]].
== Bitva v Sibuyanském moři ==
[[Soubor:Yamato_at_Sibuyan_Sea.jpg|thumb|left|Japonská bitevní loď Jamato během náletu v Sibuyanském moři.]]
Japonský ''Střední svaz'' plul podle plánu ''Šó-1'' podle ostrova [[Palawan]], když byl napaden 23. října v půl sedmé ráno americkými ponorkami ''Darter'' a ''Dace''. Jejich vypuštěná torpéda potopila křižníky ''Atago'' a ''Maja''. Těžký křižník ''Takao'' byl poškozen a za doprovodu dvou torpédoborců se vracel na základnu. Viceadmirál Kurita po potopení své vlajkové lodi vztyčil vlajku na bitevní lodi ''Jamato''. Do Sibuyanského moře vplul oslabený Střední svaz složený z bitevních lodí ''Jamato'', ''Musaši'', ''Nagato'', ''Kongó'', ''Haruna'', těžkých křižníků ''Čókai'', ''Mjókó'', ''Haguro'', ''Kumano'', ''Suzuja'', ''[[Tone (1937)|Tone]]'', ''[[Čikuma (1938)|Čikuma]]'', lehkých křižníků ''Noširo'', ''Jahagi'' a 13 torpédoborců 24. října 1944. Po osmé hodině ranní byl zpozorován letounem z ''Intrepidu''. Útoky proti ''Střednímu svazu'' byly pověřeny letadlové lodě 3. loďstva pod velením admirála Halseyho. První vlna tvořená asi 45 letouny z ''TG 38.3'' zaútočila v 10:45 na bitevní lodě ''Jamato'' a ''Musaši''. Každá z nich byla zasažena jedním torpédem. Druhá vlna 45 letounů z ''TG 38.2'' zaútočila na ''Musaši''. Loď byla zasažena 4 pumami a 8 torpédy. Začala se proto opožďovat za zbytkem svazu a Kurita jí přidělil na ochranu křižník ''Tone''. Třetí vlna asi 30 letounů přiletěla z ''TG 38.3'' ve 13:30. Čtvrtá vlna přiletěla ve 14:14 z ''TG 38.4'' a zaútočila opět na ''Musaši'', která byla opět zasažena pumami i torpédy a její rychlost se snížila na 12 uzlů. Pátá vlna více než 60 letounů zaútočila na těžce poškozenou ''Musaši'' a opět ji zasáhla.
Útoku se celkem zůčastnilo 259 letadel. Bitevní loď ''Musaši'' se v 19:38 potopila i s kontradmirálem [[Kijošimo Inoguči|Inogučim]] na palubě, poté co ji celkem zasáhlo až 19 torpéd [[Bliss-Leavitt Mark 13]] a nejméně 17 pum. Torpédoborce ''Kijošimo'' a ''Hamakaze'' vylovily trosečníky a odpluly do [[Manila|Manily]]. Bitevní loď ''Jamato'' byla zasažena dvěma torpédy Mark 13 a dvěma pumami a ''Nagato'' dvěma torpédy Mark 13. Těžký křižník ''Mjókó'' byl poškozen jedním torpédem Mark 13 a musel odplout k opravám do [[Brunej]]e.
Se zbytkem lodí udělal Kurita v 15:50 obrat o 180 stupňů a začal se stahovat zpět [[Sibuyanské moře|Sibuyanským mořem]]. V 17:14 učinil opět obrat o 180 stupňů a pokračoval podle plánu k průlivu San Bernardino.
== Bitva v průlivu Surigao ==
[[Soubor:Surigao_straight.jpg|right|thumb|Bitva v průlivu Surigao]]
[[Šódži Nišimura|Nišimurův]] ''Jižní svaz'' se skládal z bitevních lodí ''[[Jamaširo (bitevní loď)|Jamaširo]]'', ''[[Fusó (bitevní loď)|Fusó]]'', těžkého křižníku ''[[Mogami (1934)|Mogami]]'' a torpédoborců ''[[Mičišio (torpédoborec)|Mičišio]]'', ''[[Asagumo (torpédoborec)|Asagumo]]'', ''[[Jamagumo (torpédoborec)|Jamagumo]]'' a ''[[Šigure]]''. Dne 24. října byl napaden bombardéry z amerických letadlových lodí, ale jen bitevní loď ''Fusó'' byla lehce poškozena. Protože byl zachováván přísný radiový klid nemohl Nišimura nijak koordinovat svoje pohyby se Šimovou skupinou nebo s Kuritovým ''Středním svazem''. Šima plul se svými loděmi 40 mil za Nišimurou.
K uzavření severní strany průlivu Surigao použil kontradmirál [[Jesse B. Oldendorf]] části 7. loďstva - 6 bitevních lodí ''Mississippi'', ''Maryland'', ''West Virginia'', ''Tennessee'', ''California'' a ''Pennsylvania'', těžké křižníky ''Louisville'' (vlajková loď), ''Portland'', ''Minneapolis'' a ''Shropshire'', lehké křižníky ''Denver'', ''Columbia'', ''Phoenix'', ''Boise'', 29 torpédoborců a 39 torpédových člunů.
Při vjezdu do průlivu [[Surigao]] byl Nišimura neúspěšně napaden torpédovými čluny z nichž jeden musel najet na břeh aby se nepotopil. Ve střední části byl ve 3:00 napaden torpédoborci a později děly amerických bitevních lodí. Bitevní lodě ''Jamaširo'' a ''Fusó'' a torpédoborce ''Jamagumo'' a ''Mičišio'' byly potopeny.
Šimova ''Jižní skupina'' byla složena z těžkých křižníků ''Nači'', ''Ašigara'', lehkého křižníku ''Abukuma'' a torpédoborců ''Ušió'', ''Akebono'', ''Širanui'' a ''[[Kasumi (torpédoborec)|Kasumi]]''. I tuto skupinu napadly při vjezdu do průlivu Surigao torpédové čluny a jeden z nich poškodil Abukumu. Ta musela snížit rychlost na 10 uzlů a nestačila skupině. Když Šima proplouval kolem vraku Fusó pochopil, že Nišimurova skupina je zničena. Zaútočil proto neúspěšně torpédy a obrátil lodě k ústupu do [[Coronská zátoka|Coronské zátoky]] na ostrově [[Busuanga]]. Při ústupu se srazily křižníky ''Nači'' a ''Mogami''.
Ve 4:30 vyrazil Oldendorf se svými křižníky aby pronásledoval ustupující Japonce. Podařilo se mu potopit torpédoborec ''Asagumo'' a poškodit křižník ''Mogami''. Pak dostal Oldendorf zprávu o útočícím Kuritově ''Středním svazu'' a vyrazil mu naproti. Křižník ''Mogami'' byl potopen v 8:45 skupinou ''[[Grumman Avenger|Avengerů]]'' z eskortních letadlových lodí.
== Bitva u mysu Engaño ==
[[Soubor:Zuikaku_at_Cape_Engano.jpg|thumb|Japonské letadlové lodě Zuikaku a pravděpodobně Zuihó během útoku střemhlavých bombardérů v bitvě u mysu Engano.]]
[[Soubor:Lowering_the_flag_on_Zuikaku.jpg|thumb|Posádka japonské letadlové lodi Zuikaku vzdává čest vlajce japonského námořnictva, která byla stahována na potápějící se lodi.]]
Ozawův ''Severní svaz'' byl složen z letadlových lodí ''Čitose'', ''Čijoda'', ''Zuihó'' a veterána od Pearl Harboru ''Zuikaku'', které nesly pouhých 108 letadel. Bitevních lodí z 1. světové války ''[[Hjúga (bitevní loď)|Hjúga]]'' a ''[[Ise (bitevní loď)|Ise]]'', které měly odmontovány zadní dělové věže a místo nich byl namontován hangár a katapult. V této bitvě však žádné letouny nenesly. Dále ke svazu patřily lehké křižníky ''Ójodo'', ''Tama'', ''Isuzu'' a 9 torpédoborců.
Ozawův Severní svaz byl spatřen až v 16:40 24. října, protože letadlové lodě 3. loďstva byly zaneprázdněny útoky na Kuritův ''Střední svaz''. Po jejich skončení zaslechl Ozawa americkou komunikaci, ve které Američané prohlásili Kuritův Střední svaz za zničený a na ústupu. Ozawa, který neměl jiné informace, shledal, že oběť letadlových lodí je v tuto chvíli zbytečná a obrátil o 180 stupňů na sever. Až v 20:00 došla depeše od Tojody s příkazem pokračovat podle plánu.
Halsey, který se domníval že Kuritův svaz ustupuje poslal celé 3. loďstvo pronásledovat Ozawův ''Severní svaz'' a nechal průliv [[San Bernardino]] bez ochrany. Třetí loďstvo bylo nepoměrně silnější než japonský ''Severní svaz''. Halsey měl k dispozici 9 letadlových lodí (''Intrepid'', ''Hornet'', ''Franklin'', ''Lexington'', ''Bunker Hill'', ''Wasp'', ''Hancock'', ''Enterprise'' a ''Essex''), 7 lehkých letadlových lodí (''Independence'', ''Belleau Wood'', ''Cowpens'', ''Monterey'', ''Langley'', ''Cabot'' a ''San Jacinto''), 6 bitevních lodí (''Alabama'', ''[[USS Iowa (BB-61)|Iowa]]'', ''Massachusetts'', ''New Jersey'', ''South Dakota'' a ''Washington''), 17 křižníků a 63 torpédoborců. K dispozici bylo více než 1000 letadel.
25. října ráno vyslal Ozawa útočnou vlnu 75 letounů proti Američanům. Většina letadel byla sestřelena stíhací ochranou a zbytek přistál na severoluzonských letištích. To bylo všechno, na co se letadlové lodě, bývalá chlouba námořnictva, zmohly.
Krátce po 8:00 přiletěla nad ''Severní svaz'' první vlna 180 amerických letadel. Poté, co se vypořádaly s poslednímy 15 japonskýmy stíhačkami, zaútočily na japonské lodě. Letadlová loď ''Čitose'' a torpédoborec ''Akuzuki'' byly potopeny a ''Zuikaku'' a ''Zuihó'' byly poškozeny. Admirál Ozawa přestoupil na křižník ''Ójodo''. Druhou vlnu tvořilo 36 letadel a poškodila letadlovou loď ''Čijoda''. Třetí vlna asi 200 letadel přiletěla ve 13:10. Podařilo se jí potopit ''Zuikaku'' a poškodit ''Zuihó''. Čtvrtá vlna, která přiletěla v 14:45 potopila ''Zuihó''. Pátá a šestá vlna žádného velkého úspěchu nedosáhla. Americké letectvo v průběhu bitvy u mysu Engaño provedlo 527 vzletů z toho bylo 326 bombardérů.
Za ustupujícími Japonci poslal Halsey skupinu lodí pod velením admirála Du Boiseho, která potopila poškozenou letadlovou loď ''Čijoda'' a torpédoborec ''Hacuzuki''.
== Bitva u ostrova Samar ==
[[Soubor:Samar.jpg|right|thumb|Bitva u Samaru.]]
[[Soubor:Yamato_off_Samar.jpg|thumb|Japonská bitevní loď Jamato a těžký křižník během akcí u Samaru.]]
Zbytky Kuritova ''Středního svazu'' opustily průliv [[San Bernardino]] v 3:00 25. října a dále plul na jih podél ostrova [[Samar]]. ''Střední svaz'' se v tuto chvíli skládal z bitevních lodí ''Jamato'', ''Nagato'', ''Kongó'', ''Haruna'', těžkých křižníků ''Čókai'', ''Haguro'', ''Kumano'', ''Suzuja'', ''Tone'', ''Čikuma'', lehkých křižníků ''Noširo'', ''Jahagi'' a 11 torpédoborců.
Zastavit Kuritův svaz měly 3 skupiny 7. loďstva pod velením [[Thomas Kinkaid|Kinkaida]], obvykle každá se 6 eskortními letadlovými loďmi a 7 torpédoborci. Operační jednotka ''77.4.1'' ("Taffy 1") skládající se z eskortních letadlových lodí ''Sangamon'', ''Suwannee'', ''Santee'' a ''Petrof Bay''. Operační jednotka ''77.4.2'' ("Taffy 2") skládající se z eskortních letadlových lodí ''Natoma Bay'', ''Manila Bay'', ''Marcus Island'', ''Kadashan Bay'', ''Savo Island'' a ''Ommaney Bay''. Operační jednotka ''77.4.3'' ("Taffy 3") skládající se z eskortních letadlových lodí ''Fanshaw Bay'', ''St Lo'', ''White Plains'', ''Kalinin Bay'', ''Kitkun Bay'' a ''Gambier Bay''. Každá eskortní letadlová loď měla asi 30 letadel což dává dohromady více než 500 letadel.
V 6:58 zahájily Kuritovy lodě ostřelování ''Taffy 3''. Velitel ''Taffy 3'' kontradmirál [[Clifton A. F. Sprague]] vyslal torpédoboce do sebevražedného protiútoku a s eskortními letadlovými loděmi se pokusil zmizet za kouřovou clonou a v dešťové přeháňce. Torpédoborce ''Hoel'' a ''Johnston'' a eskortní torpédoborec ''Samuel B. Roberts'' byly potopeny a další 4 poškozeny, ale získaly čas aby letadla ze všech tří skupin mohla odstartovat. Jedinou Kuritou potopenou eskortní letadlovou lodí byl ''Gambier Bay''.
Americkými leteckými útoky byly potopeny křižníky ''Čókai'', ''Suzuja'', ''Čikuma'' a lehce poškozeny bitevní lodě ''Nagato'', ''Haruna'' a ''Kongó''. V 9:20 Kurita obrátil směrem na sever a ustoupil směrem k průlivu [[San Bernardino]]. Po jeho odplutí se na scéně objevily [[kamikaze]]. První skupina 6 útočníků zaútočila na ''Taffy 1'' a jednou zasáhla eskortní letadlovou loď ''Santee'' a jednou ''Suwannee''. Druhá skupina sebevražedných letounů zasáhla eskortní letadlovou loď ''St Lo'', která se později potopila. Třetí skupina 15 sebevražedných letounů napadla ''Taffy 3'' a jednou zasáhla eskortní letadlovou loď ''Kalinin Bay''. Byly to první organizované útoky kamikaze.
== Závěr ==
Neúspěch operace ''Šó-1'' měl dalekosáhlé důsledky nejenom pro operace na Filipínách, ale i pro konečný výsledek války. Japonské námořnictvo utrpělo takové ztráty ze kterých se už do konce války nevzpamatovalo a americké námořnictvo získalo nadvládu nad Pacifikem. Navíc v bitvě padlo 5 japonských admirálů. Bitva u Leyte byla jednou z největších námořních bitev v historii. Na obou stranách do ní bylo celkem nasazeno 545 válečných lodí na kterých bylo více než čtvrt milionu námořníků.

== Literatura ==
* HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Námořní válka vrcholí. Od obléhání Malty k boji u Severního mysu. Praha : Naše vojsko, 1995. 345 s. ISBN 80-206-0443-X.
* HUBÁČEK, Miloš. Boj o Filipíny. 2. vyd. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2005. 477 s. ISBN 80-7185-781-5.
* {{Citace monografie | příjmení = Dull | jméno = Paul S | titul = A Battle History of the Imperial Japanese Navy (1941-1945) | rok = 2007 | isbn = 978-1-59114-219-5 | vydavatel = Naval Institute Press | místo = Annapolis | jazyk = anglicky | url = http://books.google.com/books?id=SLfti-Dc1AcC | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Tully
| jméno = Anthony P.
| titul = Battle of Surigao Strait
| vydavatel = Indiana University Press
| místo = Bloomington & Indianapolis
| rok = 2009
| isbn = 978-0-253-35242-2
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
| poznámka =
| url = http://books.google.com/books?id=AtV7OAAACAAJ
}}
== Externí odkazy ==
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=749 Bitva v zálivu Leyte - 1. část, úvod] na Palba.cz
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=750 Bitva v zálivu Leyte - 2. část, útok ponorek na Kuritu] na Palba.cz
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=752 Bitva v zálivu Leyte - 3. část, Sibuyanské moře] na Palba.cz
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=757 Bitva v zálivu Leyte - 4. část, průliv Surigao] na Palba.cz
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=761 Bitva v zálivu Leyte - 5. část, Střetnutí u Samaru] na Palba.cz
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=774 Bitva v zálivu Leyte - 6. část, mys Engano] na Palba.cz
* [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=777 Bitva v zálivu Leyte - 7. část, závěr] na Palba.cz
* (anglicky) [http://www.bosamar.com/ The Battle Off Samar: Taffy III at Leyte Gulf] na bosamar.com
* (anglicky) [http://www.historynet.com/edward-j-huxtable-jr-lead-airmen-on-uss-gambier-bay-during-the-battle-of-leyte-gulf.htm Edward J. Huxtable, Jr.: Lead Airmen on USS ''Gambier Bay'' During the Battle of Leyte Gulf] na historynet.com

{{commons|Battle of Leyte Gulf}}{{Šablona:Bitvy v Tichomoří}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Leyte}}
[[Kategorie:Druhá světová válka v Tichomoří]]
[[Kategorie:Námořní bitvy Japonska během druhé světové války]]
[[Kategorie:Námořní bitvy USA během druhé světové války]]
[[Kategorie:Bitvy Austrálie]]
[[Kategorie:Dějiny Filipín]]
[[Kategorie:1944]]