http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Bocho%C5%99Bochoř - Historie editací2026-05-06T01:50:29ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Bocho%C5%99&diff=436328&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-11-30T14:02:42Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 30. 11. 2013, 14:02</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Bocho%C5%99&diff=436327&oldid=prevSysop: Nahrazení textu2010-10-09T16:09:25Z<p>Nahrazení textu</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Upravit}}<br />
{{Infobox české obce a města|<br />
název = Bochoř<br />
| status = obec<br />
| kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]]<br />
| okres = Přerov<br />
| ob.roz.půs = [[Přerov]]<br />
| pov.ob = [[Přerov]]<br />
| země = [[Morava]]<br />
| výměra = 9,43<br />
| obyvatelé = 995 <br />
| obyv.datum = 3. 7. 2006<br />
| zem.šíř = 49° 25' 15"<br />
| zem.dél = 17° 25' 41"<br />
| PSČ = 751&nbsp;08<br />
| početzsj = 2<br />
| početč = 1<br />
| početk = 1<br />
| adresa = Náves&nbsp;202/41<br />75108 Bochoř<br />
| web = <br />
| úř.web = <br />
| email = bochor.ou@iol.cz<br />
| starosta = Ivan Michna<br />
| foto = <br />
| popisek.foto = <br />
| znak = Soubor:Bochoř znak.png<br />
| vlajka = Image:Flag of Bochoř.png<br />
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=25 |lat_sec=15 |lon_deg=17 |lon_min=25 |lon_sec=41 |float=center }}<br />
| NUTS5 = 512532<br />
| NUTS4 = CZ0714<br />
| NUTS3 = CZ071<br />
| nad.výš = 204<br />
}}<br />
'''Bochoř''' je [[obec]] ležící v [[Okres Přerov|okrese Přerov]]. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1016 obyvatel a jeho [[katastrální území]] má rozlohu 945 ha.<br />
<br />
== Historie ==<br />
První písemnou zprávou o Bochoři je listina kláštera cisterciáků na Velehradě, vydaná [[21. prosinec|21. prosince]] 1294. V 16. století začal skupovat a scelovat majetky silný panský rod Ludaniců. Jednou z jeho nejvýznamnějších osobností byl zemský hejtman Václav z Ludanic, kterému klášter [[4. červenec|4. července]] 1542 převádí svůj majetek v Bochoři a zříká se veškerých práv. Tím působení cisterciáků v obci končí.<br />
Druhá polovina vsi, byla od roku 1294 v držení různých zemanů. K nejvýznamnějším patřil loupeživý rytíř Friduš z Linavy, který počátkem 14. století vystavěl hrad [[Helfštýn]] a který vedl válku s českým králem Janem Lucemburským. <br />
V roce 1568 pan Hanuš Haugvic z Biskupic vystavěl v Chropyni renesanční zámek a učinil z něho centrum panství. Do Bochoře často zajížděl k léčení do bochořských lázní. V roce 1581 prodal Hanuš Haugvic celé chropyňské panství včetně Bochoře dvorskému úředníku Janu Purghardu Černčickému z Kácova. V roce 1595 ho Janova setra Kunka Černčická prodala Bernardu Pražmovi z Bílova. V roce 1615 bratři Karel a Šebor Pražmové prodali veškeré chropyňské statky včetně Bochoře olomouckému biskupu a kardinálovi Františkovi z Ditrichštejna. Pod správou biskupských, od roku 1777 pak arcibiskupských úředníků setrval Bochoř jako součást chropyňského panství a později od 8. století kroměřížského velkostatku až do zrušení poddanství [[7. září]] 1848 a zavedení samosprávy v r. 1850. Obec se vyvíjela nadále jako tradiční zemědělská vesnice. V 70. letech 19. století se poměry začínají měnit. Hlavní příčinou je výstavba a zahájení provozu železnice a počínající rozvoj [[Přerov]]a jako průmyslového centra. Přílivem drážních zaměstnanců narůstá počet obyvatel, lidé hledají práci i mimo zemědělství v průmyslových podnicích. <br />
V roce 1876 došlo k vysvěcení nového kostela. Dalším problémem při přibývajícím počtu dětí bylo školní vyučování a proto v roce 1894 byla ukončena výstavba nové školní budovy. <br />
V letech [[1919]] až [[1920]] byla postavena hasičská zbrojnice. V roce [[1920]] byla založena obecní knihovna a téhož roku přistoupila obec k elektrifikaci. V roce [[1922]] se začalo se stavbou sokolovny.<br />
V roce [[1930]] měla obec 1662 a v roce [[1943]] už 1771 obyvatel, což je v historii Bochoře nejvyšší počet. Památce občanů Bochoře, kteří hrůzy obou světových válek nepřežili, je věnován pomník s jedenatřiceti jmény obětí [[První světová válka|1. světové války]] a šesti jmény z války poslední.<br />
Během [[Povodeň na Moravě (1997)|povodní v roce 1997]] byla obec silně zasažena, celkem bylo zničeno 70 domů. Po povodních došlo díky přílivu finančních prostředků k celkové obnově obce a k vybudování několika sociálních budov (dům s pečovatelskou službou a obecní byty).<br />
== Zajímavosti ==<br />
* v současnosti Bochoř obývá přes 1000 obyvatel <br />
* mezi okolní vesnice patří Věžky, Vlkoš, Lověšice, Troubky a Říkovice<br />
* od Přerova vjíždíme do Bochoře ulicí Přerovská<br />
* od Vlkoše přijíždíme ulicí Vlkošská<br />
* Bochoř se může chlubit nádherným kostelem, travnatým hřištěm, lázněmi Bochoř a spoustou dalších předností<br />
[[File:SK Bochor.JPG|thumb|SK Bochoř]]<br />
== SK Bochoř ==<br />
Sportovní klub Bochoř zahrnuje např. fotbalový klub [[SK Bochoř]] a jiné sportovní okruhy. Je navštěvován od malých dětí, přes aktivní fotbalisty až k seniorům a důchodcům. Sporty se provozují v sokolovně, či na hřišti stojícím opodál. Roku 2008 byla sokolovna nově opravena.<br />
== Externí odkazy ==<br />
* [http://www.bochor.cz Webové stránky obce]<br />
<br />
{{Commonscat|Bochoř}}{{Okres Přerov}}{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Vesnice okresu Přerov]]</div>Sysop