Boršov nad Vltavou - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2018-06-05T08:47:46Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 5. 6. 2018, 08:47
Řádka 30:		Řádka 30:
	\| starosta = Ing. František Homolka <!-- 12/2008 -->		\| starosta = Ing. František Homolka <!-- 12/2008 -->
	\| mapa = Image:Borsov nad Vltavou CB CZ.png		\| mapa = Image:Borsov nad Vltavou CB CZ.png
-	}}	+	}}'''Boršov nad Vltavou''' ([[němčina\|něm.]] ''Payreschau'') je [[obec]] ležící v [[Okres České Budějovice\|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj\|Jihočeský]], zhruba 6,5 km jihozápadně od [[České Budějovice\|Českých Budějovic]].
-	'''Boršov nad Vltavou''' ([[němčina\|něm.]] ''Payreschau'') je [[obec]] ležící v [[Okres České Budějovice\|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj\|Jihočeský]], zhruba 6,5 km jihozápadně od [[České Budějovice\|Českých Budějovic]]. Ke dni 31.~~ ~~12.~~ ~~2007 zde žilo ~~1480~~ obyvatel.	+	* Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1 480 obyvatel.
		+	* Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo '''1 879''' obyvatel.
	V Boršově končí vodácky nejfrekventovanější [[Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou\|úsek Vltavy]].		V Boršově končí vodácky nejfrekventovanější [[Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou\|úsek Vltavy]].
	== Místní části ==		== Místní části ==
-	[[Soubor:CB Boršov nad Vltavou.png\|thumb\|~~left~~\|Katastrální území Boršova]]	+	[[Soubor:CB Boršov nad Vltavou.png\|thumb\|222px\|Katastrální území Boršova]]
	Obec sestává ze čtyř [[část obce\|částí]] a dvou katastrálních území. Jejím jádrem je vesnice Boršov na levém břehu řeky Vltavy, dnes srostlá s pravobřežní vsí Poříčí v jeden sídelní útvar. Třetí část představuje víska Zahorčice, asi 2¼ km zjz. od Boršova, čtvrtou pak tvoří vesnička Jamné, situovná přibližně 3 km jihozápadním směrem.		Obec sestává ze čtyř [[část obce\|částí]] a dvou katastrálních území. Jejím jádrem je vesnice Boršov na levém břehu řeky Vltavy, dnes srostlá s pravobřežní vsí Poříčí v jeden sídelní útvar. Třetí část představuje víska Zahorčice, asi 2¼ km zjz. od Boršova, čtvrtou pak tvoří vesnička Jamné, situovná přibližně 3 km jihozápadním směrem.
	''(údaje ze sčítání lidu, celkem 299 domů a 918 obyvatel k 1. březnu 2001)''		''(údaje ze sčítání lidu, celkem 299 domů a 918 obyvatel k 1. březnu 2001)''
Řádka 43:		Řádka 44:
	<!-- I když obecní www stránky uvádějí název v podobě Záhorčice, oficiální Lexikon obcí ČR ČSÚ udává Zahorčice. Proto je zde dána přednost tvaru s krátkým a -->		<!-- I když obecní www stránky uvádějí název v podobě Záhorčice, oficiální Lexikon obcí ČR ČSÚ udává Zahorčice. Proto je zde dána přednost tvaru s krátkým a -->
	== Historie ==		== Historie ==
-	První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (''Albertus de Borschowe''), dle [[erb]]u kosmé střely snad spřízněný s ~~[[Bavorové ze Strakonic\|~~Bavory ze Strakonic]]. Tento později přesídlil do [[Horní Sropnice]] a roku 1290 Boršov věnoval [[cisterciácký řád\|cisterciáckému]] [[Vyšebrodský klášter\|klášteru Vyšší Brod]]. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády ~~[[Jiří~~ z Poděbrad~~\|Jiřího Poděbradského]]~~. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o [[Boží tělo\|Božím těle]] [[18. červen\|18. června]] 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na [[těstoviny]] v tehdejším [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uhersku]], tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V v první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do [[Český Krumlov\|Českého Krumlova]] s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech [[1916]] až [[1917]]. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech [[1943]] až [[1945]] za německé okupace, definitivně pak roku [[1949]]. V roce [[1950]] byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název ''Boršov nad Vltavou''. Od roku [[1960]] do Boršova zajíždí budějovická [[Městská hromadná doprava\|MHD]].	+	První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (''Albertus de Borschowe''), dle [[erb]]u kosmé střely snad spřízněný s Bavory ze Strakonic. Tento později přesídlil do [[Horní Sropnice]] a roku 1290 Boršov věnoval [[cisterciácký řád\|cisterciáckému]] [[Vyšebrodský klášter\|klášteru Vyšší Brod]]. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády Jiřího z Poděbrad. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o [[Boží tělo\|Božím těle]] [[18. červen\|18. června]] 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na [[těstoviny]] v tehdejším [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uhersku]], tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V v první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do [[Český Krumlov\|Českého Krumlova]] s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech [[1916]] až [[1917]]. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech [[1943]] až [[1945]] za německé okupace, definitivně pak roku [[1949]]. V roce [[1950]] byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název ''Boršov nad Vltavou''. Od roku [[1960]] do Boršova zajíždí budějovická [[Městská hromadná doprava\|MHD]].
	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==
	* '''Farní kostel [[Jakub Větší\|sv. Jakuba Většího]]''', [[Gotická architektura\|gotická]] jednolodní (12 × 10 m) stavba s pravoúlým [[presbytář]]em (8 × 6,7 m), [[Sakristie\|sakristií]] po severní straně a hranolovou věží, zakončenou dlátkovou střechou, v jz. průčelí. Původem raně gotický kostel, připomínaný roku 1290, byl v posledním desetiletí 15. století přestavěn (úpravy datovány dvojicí dochovaných letopočtů 1493 a 1496 na zdech). Z gotického období se dochovaly nástěnné malby po stranách presbytáře a lodi, též kamenná [[křtitelnice]]. Zařízení je převážně barokní, hlavní oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Víta u [[Habří (okres České Budějovice)\|Habří]]. Starobylostí vyniká velký [[zvon]] z roku 1495. K [[farnost]]i vedle všech částí obce Boršov nad Vltavou příslušejí též vsi [[Černý Dub]], [[Homole (okres České Budějovice)\|Homole]], [[Koroseky]], [[Kroclov]], [[Nové Homole]], [[Planá (okres České Budějovice)\|Planá]], [[Roudné]], [[Vrábče]] a [[Závraty]].		* '''Farní kostel [[Jakub Větší\|sv. Jakuba Většího]]''', [[Gotická architektura\|gotická]] jednolodní (12 × 10 m) stavba s pravoúlým [[presbytář]]em (8 × 6,7 m), [[Sakristie\|sakristií]] po severní straně a hranolovou věží, zakončenou dlátkovou střechou, v jz. průčelí. Původem raně gotický kostel, připomínaný roku 1290, byl v posledním desetiletí 15. století přestavěn (úpravy datovány dvojicí dochovaných letopočtů 1493 a 1496 na zdech). Z gotického období se dochovaly nástěnné malby po stranách presbytáře a lodi, též kamenná [[křtitelnice]]. Zařízení je převážně barokní, hlavní oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Víta u [[Habří (okres České Budějovice)\|Habří]]. Starobylostí vyniká velký [[zvon]] z roku 1495. K [[farnost]]i vedle všech částí obce Boršov nad Vltavou příslušejí též vsi [[Černý Dub]], [[Homole (okres České Budějovice)\|Homole]], [[Koroseky]], [[Kroclov]], [[Nové Homole]], [[Planá (okres České Budějovice)\|Planá]], [[Roudné]], [[Vrábče]] a [[Závraty]].
Řádka 150:		Řádka 151:
	</gallery>		</gallery>
	== Reference ==		== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.mujkraj.cz/pohlednice/osady/borsov01.htm Boršov nad Vltavou na stránkách mikroregionu Blanský les - podhůří]		* [http://www.mujkraj.cz/pohlednice/osady/borsov01.htm Boršov nad Vltavou na stránkách mikroregionu Blanský les - podhůří]
	* [http://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/borsov/borsov.htm Boršov na webu Selské baroko]		* [http://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/borsov/borsov.htm Boršov na webu Selské baroko]
-	~~<!-- HlavičkaObecNav --><br />~~
-	~~'''Boršov nad Vltavou''' \|~~
-	~~[[Jamné (Boršov nad Vltavou)\|Jamné]] \|~~
-	~~[[Poříčí (Boršov nad Vltavou)\|Poříčí]] \|~~
-	~~[[Zahorčice (Boršov nad Vltavou)\|Zahorčice]]~~
-	~~<!-- PatičkaObecNav --><br />~~

-	{{~~commonscat~~\|Boršov nad Vltavou}}{{Okres České Budějovice}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Commonscat\|Boršov nad Vltavou}}{{Obec Boršov nad Vltavou}}{{Okres České Budějovice}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Boršov nad Vltavou]]
	[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]		[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-29T20:00:00Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 11. 2013, 20:00

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-23T20:59:43Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
název = Boršov nad Vltavou
| foto = File:Boršov nad Vltavou, Zátkův mlýn.jpg
| popisek.foto = Zátkův mlýn
| znak = File:Boršov nad Vltavou znak.jpg
| vlajka = File:Boršov nad Vltavou vlajka.jpg
| status = obec
| NUTS3 = CZ031
| NUTS4 = CZ0311
| NUTS5 = CZ0311 544299
| nad.výš = 413
| ob.roz.půs = [[České Budějovice]]
| pov.ob = [[České Budějovice]]
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| okres = České Budějovice
| země = [[Čechy]]
| výměra = 9,96
| obyvatelé = 1 619
| obyv.datum = 11. 12. 2009
| zem.šíř = 48° 55' 18" s. š.
| zem.dél = 14° 26' 02" v. d. 
| PSČ = 373 82
| početč = 4
| početk = 2
| početzsj = 4
| adresa = Obecní úřad Boršov nad Vltavou Obecní 52 373 82 Boršov nad Vltavou
| web = www.borsovnvlt.cz
| úř.web =
| email = obec@borsovnvlt.cz
| starosta = Ing. František Homolka 
| mapa = Image:Borsov nad Vltavou CB CZ.png
}}
'''Boršov nad Vltavou''' ([[němčina|něm.]] ''Payreschau'') je [[obec]] ležící v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]], zhruba 6,5 km jihozápadně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1480 obyvatel.
V Boršově končí vodácky nejfrekventovanější [[Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou|úsek Vltavy]].
== Místní části ==
[[Soubor:CB Boršov nad Vltavou.png|thumb|left|Katastrální území Boršova]]
Obec sestává ze čtyř [[část obce|částí]] a dvou katastrálních území. Jejím jádrem je vesnice Boršov na levém břehu řeky Vltavy, dnes srostlá s pravobřežní vsí Poříčí v jeden sídelní útvar. Třetí část představuje víska Zahorčice, asi 2¼ km zjz. od Boršova, čtvrtou pak tvoří vesnička Jamné, situovná přibližně 3 km jihozápadním směrem.
''(údaje ze sčítání lidu, celkem 299 domů a 918 obyvatel k 1. březnu 2001)''
* '''Boršov nad Vltavou'''; [[katastrální území|k. ú.]] ''Boršov nad Vltavou'', 5,73 km², 140 domů, 416 obyvatel, [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] 373 82
* [[Poříčí (Boršov nad Vltavou)|Poříčí]]; k. ú. ''Boršov nad Vltavou'', 115 domů, 427 obyvatel, PSČ 373 82
* [[Zahorčice (Boršov nad Vltavou)|Zahorčice]] (obecní web uvádí název v podobě Záhorčice); k. ú. ''Zahorčice u Vrábče'', 4,22 km², 26 domů, 45 obyvatel, PSČ 370 01
* [[Jamné (Boršov nad Vltavou)|Jamné]]; k. ú. ''Zahorčice u Vrábče'', 18 domů, 30 obyvatel, PSČ 370 01

== Historie ==
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (''Albertus de Borschowe''), dle [[erb]]u kosmé střely snad spřízněný s [[Bavorové ze Strakonic|Bavory ze Strakonic]]. Tento později přesídlil do [[Horní Sropnice]] a roku 1290 Boršov věnoval [[cisterciácký řád|cisterciáckému]] [[Vyšebrodský klášter|klášteru Vyšší Brod]]. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího Poděbradského]]. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o [[Boží tělo|Božím těle]] [[18. červen|18. června]] 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na [[těstoviny]] v tehdejším [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V v první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech [[1916]] až [[1917]]. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech [[1943]] až [[1945]] za německé okupace, definitivně pak roku [[1949]]. V roce [[1950]] byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název ''Boršov nad Vltavou''. Od roku [[1960]] do Boršova zajíždí budějovická [[Městská hromadná doprava|MHD]].
== Pamětihodnosti ==
* '''Farní kostel [[Jakub Větší|sv. Jakuba Většího]]''', [[Gotická architektura|gotická]] jednolodní (12 × 10 m) stavba s pravoúlým [[presbytář]]em (8 × 6,7 m), [[Sakristie|sakristií]] po severní straně a hranolovou věží, zakončenou dlátkovou střechou, v jz. průčelí. Původem raně gotický kostel, připomínaný roku 1290, byl v posledním desetiletí 15. století přestavěn (úpravy datovány dvojicí dochovaných letopočtů 1493 a 1496 na zdech). Z gotického období se dochovaly nástěnné malby po stranách presbytáře a lodi, též kamenná [[křtitelnice]]. Zařízení je převážně barokní, hlavní oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Víta u [[Habří (okres České Budějovice)|Habří]]. Starobylostí vyniká velký [[zvon]] z roku 1495. K [[farnost]]i vedle všech částí obce Boršov nad Vltavou příslušejí též vsi [[Černý Dub]], [[Homole (okres České Budějovice)|Homole]], [[Koroseky]], [[Kroclov]], [[Nové Homole]], [[Planá (okres České Budějovice)|Planá]], [[Roudné]], [[Vrábče]] a [[Závraty]].
* Fara, z let 1790 až 1791 na místě starší budovy
* Kaplička z roku 1719
* Pomník [[Gustav Habrman|Gustava Habrmana]] ve švestkovém sadu na sz. okraji vsi
* Pomník kpt. Raymonda F. Reutera na okraji lesa asi 1,3 km zjz. od Boršova, poblíž cesty do Zahorčic. Tento [[Spojené státy americké|americký]] stíhací pilot zde zahynul 17. dobna [[1945]] v troskách svého [[North American P-51 Mustang|Mustangu P-51]] poté, co byl při pronásledování německého letounu zasažen pozemní palbou z [[Letiště České Budějovice|letiště Planá]].
* Pozůstatky zaniklého hradu z poloviny 13. století nad levým břehem Vltavy jihozápadně od obce
{| border="0" width=900 cellspacing="2" cellpadding="2"
| colspan="13" bgcolor="#eeeeee" align="center" | '''Vývoj Boršova nad Vltavou (části obce) mezi lety 1840 a [[2001]]''' <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Růžková
| jméno = Jiřina
| příjmení2 = Škrabal
| jméno2 = Josef
| spoluautoři = a kol.
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
| odkaz na titul =
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| formát = PDF online
| vydavatel = [[Český statistický úřad]]
| místo = Praha
| rok = 2006
| strany = 188-189
| svazek = I
| isbn = 80-250-1310-3
| doi =
| id =
| poznámka =
| jazyk =
}}
</ref> ''*(údaj za rok 1961 včetně Poříčí)''
|- bgcolor="#eeeeee"
| colspan="13" bgcolor="#eeeeee" align="center" | '''[[Počet obyvatel]]'''
|- bgcolor="#eeeeee"
| align="center" |'''1840'''
| align="center" |'''1869'''
| align="center" |'''1880'''
| align="center" |'''1890'''
| align="center" |'''1900'''
| align="center" |'''[[1910]]'''
| align="center" |'''[[1921]]'''
| align="center" |'''[[1930]]'''
| align="center" |'''[[1950]]'''
| align="center" |'''[[1961]]'''
| align="center" |'''[[1970]]'''
| align="center" |'''[[1980]]'''
| align="center" |'''[[1991]]'''
| align="center" |'''[[2001]]'''
|- bgcolor="#eeeeee"
| align="center" |195
| align="center" |253
| align="center" |233
| align="center" |248
| align="center" |276
| align="center" |325
| align="center" |289
| align="center" |356
| align="center" |352
| align="center" |493
| align="center" |375
| align="center" |386
| align="center" |406
| align="center" |416
|- bgcolor="#eeeeee"
| colspan="13" bgcolor="#eeeeee" align="center" | '''[[Počet domů]]'''
|- bgcolor="#eeeeee"
| align="center" |'''1840'''
| align="center" |'''1869'''
| align="center" |'''1880'''
| align="center" |'''1890'''
| align="center" |'''1900'''
| align="center" |'''[[1910]]'''
| align="center" |'''[[1921]]'''
| align="center" |'''[[1930]]'''
| align="center" |'''[[1950]]'''
| align="center" |'''[[1961]]'''
| align="center" |'''[[1970]]'''
| align="center" |'''[[1980]]'''
| align="center" |'''[[1991]]'''
| align="center" |'''[[2001]]'''
|- bgcolor="#eeeeee"
| align="center" |23
| align="center" |24
| align="center" |27
| align="center" |28
| align="center" |28
| align="center" |40
| align="center" |40
| align="center" |61
| align="center" |88
| align="center" |(181)*
| align="center" |94
| align="center" |104
| align="center" |129
| align="center" |140
|-
|}
== Galerie ==
<gallery>
File:Boršov nad Vltavou, kostel svatého Jakuba Většího.jpg|Kostel sv. Jakuba Většího
File:Boršov nad Vltavou, silniční most.jpg|Silniční most
File:Boršov nad Vltavou, železniční most.jpg|Železniční most
File:Boršov nad Vltavou, nádraží.jpg|Nádraží
</gallery>
== Reference ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.mujkraj.cz/pohlednice/osady/borsov01.htm Boršov nad Vltavou na stránkách mikroregionu Blanský les - podhůří]
* [http://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/borsov/borsov.htm Boršov na webu Selské baroko]
 
'''Boršov nad Vltavou''' |
[[Jamné (Boršov nad Vltavou)|Jamné]] |
[[Poříčí (Boršov nad Vltavou)|Poříčí]] |
[[Zahorčice (Boršov nad Vltavou)|Zahorčice]]
 

{{commonscat|Boršov nad Vltavou}}{{Okres České Budějovice}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]