Sysop: + NEW, FLICKR

2026-04-14T12:01:13Z

+ NEW, FLICKR

Nová stránka

[[Soubor:Pinus contorta 28266.JPG|thumb|240px|Pinus contorta (2007)]]
[[Soubor:Pinus contorta 28263.JPG|thumb|240px|Pinus contorta (2007)]]
'''Borovice pokroucená''' (''Pinus contorta'') je severoamerický [[druh]] dvoujehličné [[borovice]]. Svůj název dostala podle jehlic, většinou srpovitě pokroucených, dosti hustě obrůstajích větvičky. Je velmi [[variabilita|variabilní]] (viz 3 [[subspecie]]) a jako typický „[[pionýrský druh|pionýr]]“ obsazuje [[láva|lávová]] pole a plochy po [[požár]]ech. Je velice světlomilná, avšak v ostatních nárocích velmi skromná. Zpočátku roste velmi rychle, brzy však svůj růst končí a začíná plodit. Ve střední [[Evropa|Evropě]] se běžně vyskytují všechny subspecie.

== Synonyma ==
heterotypická
* ''Pinus murrayana'' Balf.
* ''Pinus bolanderi'' Parlatore
homotypická
* ''Pinus muricata'' Bolander

== Taxonomické členění, vzhled a výskyt ==
Dříve byly posuzovány '''borovice pokroucená''' a '''borovice Murrayova''' jako samostatné druhy. CRITCHFIELD (1957) přehodnotil původní [[agregát (biologie)|agregát]] jako jediný druh se čtyřmi subspeciemi, které byly později posouzeny (FARJON 2001) jako 3 samostatné subspecie (poddruhy), které se od sebe dost nápadně liší:
* '''''Pinus contorta'' subsp. ''contorta''''' – '''borovice pobřežní''' (shore pine) jsou nízké (max 10–14 m), netvárné [[strom]]y (někdy i [[keř]]e) s deštníkovitou [[Koruna stromu|korunou]] a velmi větevnaté. [[Jehlice]] mají krátké a úzké s množstvím [[průduch]]ů, [[šiška|šišky]] zpětně postavené na větvích, otevírající se po dozrání. Výskyt: obsazuje úzké pásmo pobřežních hor od [[mys]]u [[Mendocino]] až po [[Aljaška|Aljašku]].
** '''''Pinus contorta'' subsp. ''contorta'' var. ''bolanderi''''' – původně čtvrtý poddruh (subsp. ''bolanderi'') uznávaný Critchfieldem.
* '''''Pinus contorta'' subsp. ''latifolia''''' (Engelm.) Critchf., 1957 – '''borovice tyčová''' (Kaňák K.,1980 – srv. lodgepole pine). Stromy 15–22 m, někde 30–35 m, max 48 m. Dlouhé jehlice střední tloušťky, šišky tvrdé a těžké, asymetrické, zůstávají na stromě neotevřené (serotinní). Používá se na výrobu pražců, [[telegraf]]ních [[Sloup (architektura)|sloupů]], [[pilot (podpěra)|pilotů]], lodní [[dřevo]]. Je to agresivní [[pionýrský druh|pionýr]] na požářištích a lávových polích, intolerantní sukcesní typ. Výskyt: areál největší z těchto poddruhů: celé pásmo [[Skalisté hory|Skalistých hor]] od Aljašky až po [[Colorado]], na západ až do [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]].
* '''''Pinus contorta'' subsp. ''murrayana''''' (Balf.) Engelm., 1880 – '''borovice Murrayova''' (Murray pine) je pomalejšího růstu (vysokohorský druh) a dosahuje výšky 20-25 (40) m. Jehlice široké, šišky odstálé, dozadu směřující, symetrické, otvírají se po dozrání. Výskyt: Areál [[oregon]]ské Kaskádové pohoří, [[Sierra Nevada]], východní část pohoří [[Siskiou Mts.]] a izolované populace v horách jižní [[Kalifornie]] a [[Baja California]] ([[Mexiko]]).
[[Soubor:Male cone of lodgepole pine.jpg|thumb|240px|Shluk samčích šišek druhu Pinus contorta subsp. murrayana na hoře Mount San Antonio (2007)]]
== Vzhled ==
[[Borka]] tenká a hladká, v dospělosti tmavě červenohnědá, rozpraskávající se v šupiny. [[Letorost]]y zelené, lysé, během jednoho roku vytváří často 2 [[přeslen]]y. [[Pupen]]y podlouhle vejčité, 12 mm, červenohnědé, pryskyřičnaté. Šišky serotinní (otevírají se obvykle mnoho let po dozrání např. při [[požár]]u) i ne[[serotinní]], krátce stopkaté, jednotlivé nebo po několika pohromadě, značně asymetrické, 2–6 × 2–3 cm, se štítky kosočtverečnými, s malým pupkem a ostrými tenkými hroty. [[semeno|Semena]] velmi drobná, černavě hnědá.

== Ekologie ==
Tento druh je velmi variabilní, o čemž svědčí 3 velmi rozdílné poddruhy. V jeho celkovém spektru můžeme nalézt populace s charakterem [[klimax]]ovým, rostoucí ve směsích s jinými druhy, i velmi výrazně „pionýrské“ populace, nesnášející konkurenci.

Vertikální rozšíření je prakticky od mořské hladiny až do nadmořské výšky 3 600 m !

Na překryvu jejího areálu s areálem [[borovice Banksova|borovice Banksovy]] dochází ke [[křížení]] obou druhů. Kříženec se nazývá '''''Pinus ×murraybanksiana''''' Righter & Stockwell, 1949.

== Využití ==
Tato borovice je hospodářsky velmi významným druhem. [[Dřevo]] se používá jako [[stavební materiál]] ([[Sloup (architektura)|sloupy]], [[železniční pražec|pražce]] apod.), nebo jako [[surovina]] pro výrobu [[Celulóza|celulózy]].

V [[Česko|ČR]]:
Pro jejich odolnost vůči [[Podnebí|klimatu]] a vůči [[imise|imisím]] (pocházejí z dosud činných vulkanických pohoří) a pionýrský charakter se často používají v imisních polohách [[Krušné hory|Krušných hor]] a při zalesňování [[rekultivace|rekultivačních]] ploch po těžbě ([[Okres Sokolov|Sokolovsko]]). Pro svoji odolnost, [[flexibilita|flexibilitu]] a nenáročnost je velmi vhodná i pro městské a okrasné výsadby.

== Zajímavosti ==
Dříve používali indiáni tyče na stavbu indiánských stanů ([[tee-pee]]) právě z této borovice a odtud její amer. název: lodgepole pine (borovice tyčová).

V [[sukcese (ekologie)|sukcesi]] této borovice hrají velkou roli [[požár]]y, po kterých se stává na spáleništích dominující dřevinou. Část šišek je totiž serotinních – otevírají se až na vnější podnět, tj. zvýšenou teplotu při [[Lesní požár|požáru]]. Mladé semenáčky jsou potom ve spáleništní půdě zbaveny konkurence jiného podrostu. Pro některé lokality, kde je žádoucí přirozená sukcese (např. [[Národní park]]y), jsou požáry uměle zakládány (tzv. řízené požáry).

== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu ''Pinus'' L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
* CRITCHFIELD, W. B. 1957. Geographic variation in Pinus contorta. Maria Moors Cabot Found. Bot. Res. 3: 1–118. Harvard Univ., Cambridge, Massachusetts, USA.
* FARJON, A. 2001. Word checklist and bibliography of Conifers. Second edition. Royal Bot. Gards., Kew, Richmond, UK. 309 pp.
* KAŇÁK, J. 1999. Introdukované druhy borovic v Arboretu Sofronka a jejich testování ve stresových podmínkách Krušných hor. – Acta Průhoniciana 68, Průhonice.
* KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J., *Kobliha, J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin.<br />Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN: 80-213-1164-9.
* PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
* POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.
== Externí odkazy ==

{{Flickr|Pinus+contorta}}{{Commonscat|Pinus contorta}}{{Borovice}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Borovice]]
[[Kategorie:Okrasné stromy]]

Borovice pokroucená - Historie editací

Sysop: + NEW, FLICKR