Sysop: 1 revizi

2013-11-29T10:13:53Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 11. 2013, 10:13

Sysop: Nahrazení textu

2012-02-05T13:21:40Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Bourec morušový
| obrázek = Silkwormheadsm.jpg
| popis obrázku = Housenka bource morušového
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[Živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[členovci]] (Arthropoda)
| podkmen = [[šestinozí]] (Hexapoda)
| třída = [[hmyz]] (Insecta)
| řád = [[Motýli]] (Lepidoptera)
| čeleď = [[Bourcovití]] [[(Bombycidae)]]
| podčeleď = '''''B. mori'''''
| rod = [[Bourec]] (''Bombyx'')
| binomické jméno = ''Bombyx mori''
| druh popsal = Carl Linné, 1758
}}
'''Bourec morušový''' (''Bombyx mori'') je noční [[motýli|motýl]] z čeledi [[Bombycidae]], který je ekonomicky velmi důležitý jako producent [[hedvábí]]. Z hlediska reprodukce je úplně závislý na člověku a ve volné přírodě se již nevyskytuje. V [[Čína|Číně]] je pěstování hedvábí praktikováno už nejméně 5000 let (Goldsmith et al., 2004). Potrava housenek bource morušového sestává výhradně z listů [[moruše]]. Chová se hlavně na severu [[Čína|Číny]] a v [[Írán]]u.
Jeho nejbližším volně žijícím příbuzným je ''[[Bombyx mandarina]]'' s nímž může vytvářet hybridní formy (Goldsmith et al., 2004) a který se vyskytuje od severní [[Indie]] přes severní Čínu a [[Korea|Koreu]] až po [[Japonsko]].
== Vývoj ==
[[Housenka]] se líhne z vajíčka po deseti dnech. Housenky bource jsou velmi žravé, jako housenky všech [[Motýli|motýl]]ů, požírají listy moruše ve dne v noci. Když se hlava housenky zbarví do hněda, znamená to, že se bude svlékat. Když se svléknou po čtvrté, jejich tělo se zbarví lehce do žluta a pokožka se stane tužší. Larva se zakukluje v [[kokon]]u ze [[surové]]ho hedvábí, které produkují [[slinné žlázy]] housenky, které zajišťují ochranu téměř nehybné [[kukla|kukly]] před zraněním. Mnoho dalších [[Lepidoptera|nočních motýlů]] vytváří kokony, ale jenom větší druhy čeledí [[Bombycidae]] a [[Saturniidae]] jsou využívány pro výrobu látek.
== Hedvábí ==
[[Soubor:Silk production 01.jpg|thumb|left|Výroba hedvábí v Suzhou]]
Kokon je tvořen jediným nepřerušeným hedvábným vláknem, které je od 300 do 900 metrů dlouhé. Vlákna jsou velmi jemná a lesklá, mají kolem 10 mikrometrů v průměru. K výrobě 1 [[kilogram]]u hedvábí je potřeba asi 2–3 tisíce kusů kokonů. Pokud dostaneme po rozpletení z jednoho kokonu necelý kilometr vlákna, pak deset kokonů by stačilo na dosažení vrcholu [[Mount Everest]]u. Na světě je každoročně produkováno kolem 35 tisíc tun surového hedvábí, k jehož produkci housenky spotřebují 500 tisíc tun listů moruše. Podle údajů v knize od E. L. Palmera (Fieldbook of Natural History, 1949), jeden kilogram hedvábí představuje asi 3 200 kilometrů [[vlákno|vlákna]]. Roční [[svět]]ová produkce hedvábí představuje 112 miliard kilometrů, což je 300 násobná vzdálenost mezi [[Země|Zemí]] a [[Slunce]]m.
Jestliže se po zapředení bourec nechá v zámotku přežít, vylíhlé [[Dospělec|imago]] (dospělý motýl) si prokouše díru, kterou se dostane ven a vlákno tím znehodnotí. Z tohoto důvodu se kokony bource morušového zahřívají na teplotu kolem 100 °C, po dobu 2 až 2,5 hodin, což jednak zabije zakuklené housenky a způsobí, že se zámotky lépe rozplétají. Samotné kukly bource morušového jsou často používány k jídlu.
[[Dospělý]] motýl má rozpětí křídel asi 5 centimetrů, bíle ochmýřené tělo a neumí létat. Samice jsou dvakrát až třikrát větší než samci a jsou podobně zbarveny. Dospělí jedinci čeledi Bombycidae mají redukováno ústní ústrojí a nemohou přijímat potravu.
== Vědecké použití ==
Vzhledem ke své velikosti a dostupnosti byl bourec morušový modelem ke studiím Lepidopterologů a biologie členovců (Goldsmith et al., 2004). Základní objevy [[feromon]]ů, [[hormon]]ů, mozkové struktury a fyziologie byly učiněny na bourci morušovém (Grimaldi a Engel 2005). K získání [[extrakt]]u prvního známého feromonu, bombykolu, bylo zapotřebí 500 000 jedinců, přičemž bylo získáno pouze jeho omezené množství (Scoble 1995).
Současný [[výzkum]] je zaměřen na [[genetika|genetiku]] bource a genetické inženýrství.
== Hedvábné legendy ==
V [[Čína|Číně]] se vypráví legenda o objevu hedvábí císařovnou Xi Ling-Shi (嫘祖). Císařovna popíjela pod stromem čaj a do šálku jí spadl zámotek. Vytahovala jej ven, ale konec vlákna se jí omotal kolem prstu. Když odmotala všechno hedvábí uviděla kuklu a zjistila tak, že zdrojem toho hedvábí byla kukla. Je to jen jedna z mnoha legend, které se vyprávěly o hedvábí.
[[Čína|Číňané]] si žárlivě střežili své znalosti o výrobě hedvábí. Další legenda říká, že jedna čínská princezna propašovala vajíčka bource morušového do [[Japonsko|Japonska]], ukrytá ve svých vlasech a od té doby [[Japonsko|Japonci]] začali pěstovat bource a používat hedvábí. Jako zajímavost se uvádí, že na výrobu jednoho [[kimono|kimona]] je potřeba hedvábí z 2100 housenek bource morušového.
== Choroby bource ==
Bourec často trpí na infekční choroby způsobené [[prvok]]y, [[houby|houbami]], [[viry]] a [[bakterie]]mi. [[Francie|francouzský]] mikrobiolog Louis Pasteur zkoumal několik chorob bource morušového, které v těch dobách ohrožovaly [[Evropa|evropskou]] produkci hedvábí.
== Medicínské použití ==
Bourec morušový je zdrojem pro [[lék]] tradiční čínské medicíny, kterému se říká "''Bombyx batryticatus''" nebo také "tuhý hedvábný červ", čínsky 蚕蠶. Jsou to sušené [[larva|housenky]] 4. nebo 5. stadia vývoje, které pošly na chorobu způsobenou infekcí [[houba|houbou]] ''[[Beauveria bassiana]]''. Používá se proti nadýmání, rozpuštění [[hlen]]ů a uvolnění [[křeč]]í.
== Kuchyně ==
Jako mnoho dalších hmyzích druhů, jsou kukly nebo housenky bource morušového v některých kulturách pojídány. V [[Korea|Koreji]] kukly vaří a dělají z nich populární pokrm zvaný „''beondegi''“. V [[Čína|Číně]] nabízejí pouliční prodavači smažené housenky bource morušového.
== Literatura ==
* Scoble, MJ, 1995. The Lepidoptera: Form, function and diversity. Princeton Univ. Press.
* Goldsmith, M, Toru Shimada, and Hiroaki Abe. 2004. The genetics and genomics of the silkworm, ''Bombyx mori.'' Annual Review of Entomology 50:71-100. PMID 15355234. [http://arjournals.annualreviews.org/doi/abs/10.1146%2Fannurev.ento.50.071803.130456 Online access]
* Grimaldi and Engel, 2005. Evolution of the Insects. Cambridge University Press.
* Mita K. ''et. al.'', 2004. The genome sequence of the silkworm, ''Bombyx mori''. DNA Research 11:27-35. PMID 15141943. [http://dnaresearch.oxfordjournals.org/cgi/reprint/11/1/27 PDF]
== Externí odkazy ==
* [http://linus.socs.uts.edu.au/%7Edon/larvae/bomb/mori.html]
* [http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/information/Bombyx_mori.html] Studentská stránka o housenkách bource morušového
* [http://www.wormspit.com/index.htm WormSpit] Stránka o bourci morušovém (housenky, motýl, hedvábí)

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bourcovití]]
[[Kategorie:Hedvábí]]

Bourec morušový - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu