GVC Sobek: Nahrazení textu „1465“ textem „1465“

2014-07-14T00:13:46Z

Nahrazení textu „1465“ textem „1465“

← Starší verze		Verze z 14. 7. 2014, 00:13
Řádka 8:		Řádka 8:
	Brána Nebeského míru bývá v češtině označována také jako '''brána Nebeského míru''' nebo '''Tchien-an-men'''.		Brána Nebeského míru bývá v češtině označována také jako '''brána Nebeského míru''' nebo '''Tchien-an-men'''.

-	Brána byla postavena v roce 1417 za [[dynastie Ming]] a původně nesla název ''brána Přijetí nebeského'' (ZZ: 承天门, TZ: 承天門, pinyin: ''Chéng tiān mén'', český přepis: Čcheng-tchien-men). V roce 1457 byla vážně poškozena bleskem a opravena v roce [[1465]]. Ve válce na konci [[dynastie Ming]] utrpěla značné škody, když ji v roce 1644 vypálili rebelové vedení [[Li C'-čcheng]]em. Za vlády dynastie Čching byla v roce 1651 znovu vystavěna do současné podoby a přejmenována na bránu Nebeského míru.	+	Brána byla postavena v roce 1417 za [[dynastie Ming]] a původně nesla název ''brána Přijetí nebeského'' (ZZ: 承天门, TZ: 承天門, pinyin: ''Chéng tiān mén'', český přepis: Čcheng-tchien-men). V roce 1457 byla vážně poškozena bleskem a opravena v roce 1465. Ve válce na konci [[dynastie Ming]] utrpěla značné škody, když ji v roce 1644 vypálili rebelové vedení [[Li C'-čcheng]]em. Za vlády dynastie Čching byla v roce 1651 znovu vystavěna do současné podoby a přejmenována na bránu Nebeského míru.

	Za dynastie Ming se každé tři roky ve vnitřních prostorách brány konaly [[Zkouškový systém\|státní úřednické zkoušky]], jejichž konání bylo později za dynastie Čching přesunuto do císařského paláce.		Za dynastie Ming se každé tři roky ve vnitřních prostorách brány konaly [[Zkouškový systém\|státní úřednické zkoušky]], jejichž konání bylo později za dynastie Čching přesunuto do císařského paláce.

Sysop: 1 revizi

2013-11-28T21:46:32Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 11. 2013, 21:46

Sysop: Nahrazení textu

2012-03-25T10:46:35Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Image:Tiananmen.JPG|thumb|Brána Nebeského klidu]]
[[Image:Forbidden City Gate of Heaven 1.jpg|thumb|Čelní pohled na bránu Nebeského klidu a vstup do Zakázaného města]]
[[Image:Forbidden City Gate of Heaven 2.jpg|thumb|Detail střechy]]
'''Brána Nebeského klidu''' ([[zjednodušené znaky|ZZ]]: 天安门, [[tradiční znaky|TZ]]: 天安門, [[pinyin]]: ''Tiānānmén'', český přepis: Tchien-an-men) je hlavním vstupem do [[Zakázané město|Zakázaného města]] v [[Čínská lidová republika|čínském]] [[Peking]]u. Brána je umístěna na severní straně [[náměstí Nebeského klidu]].

== Název a historie==
Brána Nebeského míru bývá v češtině označována také jako '''brána Nebeského míru''' nebo '''Tchien-an-men'''.

Brána byla postavena v roce 1417 za [[dynastie Ming]] a původně nesla název ''brána Přijetí nebeského'' (ZZ: 承天门, TZ: 承天門, pinyin: ''Chéng tiān mén'', český přepis: Čcheng-tchien-men). V roce 1457 byla vážně poškozena bleskem a opravena v roce [[1465]]. Ve válce na konci [[dynastie Ming]] utrpěla značné škody, když ji v roce 1644 vypálili rebelové vedení [[Li C'-čcheng]]em. Za vlády dynastie Čching byla v roce 1651 znovu vystavěna do současné podoby a přejmenována na bránu Nebeského míru.

Za dynastie Ming se každé tři roky ve vnitřních prostorách brány konaly [[Zkouškový systém|státní úřednické zkoušky]], jejichž konání bylo později za dynastie Čching přesunuto do císařského paláce.

== Popis ==
Stejně jako většina významných budov Říše středu má brána jedinečnou dekoraci střechy. Drží však prvenství v počtu figur na římsách.

Před branou stojí dva [[lev|lvi]] a další dva střeží mosty. Před branou také stojí dva kamenné sloupy, každý se zvířetem na vrcholu. Tato zvířata zde pravděpodobně dohlížela na [[císař]]e – zvíře hledící ven (na jih) mohlo napomenout císaře, pokud zůstal příliš dlouho mimo [[Zakázané město]], zvíře hledící dovnitř (na sever) pak káralo císaře, který setrvával příliš dlouho uvnitř.

Vzhledem k umístění před císařským Zakázaným městem a historickým událostem, které se odehrály na [[náměstí Nebeského klidu]], má brána velký politický význam. Ve [[20. století|20. století]] byla brána často zdobena portréty uctívaných osobností. V raných letech [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] zde při zvláštních příležitostech byly vyvěšovány podobizny [[Sunjatsen|Sun Jat-sena]], [[Mao Ce-tung]]a, [[Karl Marx|Marxe]], [[Friedrich Engels|Engelse]], Lenina a Stalina, přičemž čestné místo bylo vyhrazeno Sun Jat-senovi.

Od Maovy smrti v roce [[1976]] je na čele brány trvale umístěn jeho portrét. Východní a západní stěny nesou obrovské transparenty. Východní (z pohledu pozorovatele vlevo) nese nápis „Dlouhý život Čínské lidové republice“ (中华人民共和国万岁) a západní nápis „Dlouhý život velké jednotě lidstva světa“ (世界人民大团结万岁), dříve však nesl nápis „Dlouhý život ústřední vládě lidu“. Oba transparenty jsou napsány zjednodušenými znaky. Také [[frázování]] má velký význam, neboť znaky ''dlouhý život'' (万岁, pinyin: ''wàn suì'', český přepis: wan suej, doslova ''deset tisíc let'') byly tradičně vyhrazeny pouze císaři, zatímco dnes jsou již k dispozici pro běžné lidi.

U příležitosti Svátku práce ([[1. květen|1. května]]) a Národního dne ČLR ([[1. říjen|1. října]]) se před branou konají vojenské přehlídky.

Ve středověku byla brána Nebeského klidu třetí branou při vstupu do císařského [[Peking]]u. První byla [[Brána Správného světla]], druhá v pořadí stála [[Čínská brána]].

Brána Nebeského klidu je považována za symbol [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] a je vyobrazena na státním znaku země.

== Související články ==
* [[Náměstí Nebeského klidu]]

{{commons|Tiananmen}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Brány města Pekingu}}
[[Kategorie:Peking]]

Brána Nebeského klidu - Historie editací

GVC Sobek: Nahrazení textu „1465“ textem „1465“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu