Braniborsko - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „1323“ textem „1323“

2015-06-10T23:23:42Z

Nahrazení textu „1323“ textem „1323“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 23:23
Řádka 112:		Řádka 112:
	V průběhu 12. století se německým králům a císařům z [[Ottonská dynastie\|Ottonské dynastie]] podařilo znovuzískat kontrolu nad Slovany obývaným územím dnešního Braniborska. Následné [[germanizace\|germanizaci]] se nicméně někteří Slované, jako například [[Lužičtí Srbové]], přizpůsobili a zachovali si svébytnost. [[Římskokatolická církev]] zde vytvořila [[biskupství]], která spolu s opevněnými městy umožnila ochránit obyvatele měst před útoky. V důsledku úspěšné německé [[křížové výpravy]] proti [[Polabští Slované\|Polabským Slovanům]] udělil roku [[1134]] císař [[Lothar III.]] území Severní marky německému [[baron]]u [[Albrecht I. Medvěd\|Albrechtu Medvědovi]], nad kterou pak měl pouze nepatrnou moc, než roku 1150 formálně zdědil po posledním havolanském knížeti [[Přibyslav (havolanský kníže)\|Přibyslavovi]] havolanská území a město [[Brandenburg an der Havel\|Braniboř]]. Po rozdrcení vojsk [[Sprévané\|Sprévanů]], kteří v 50. letech 12. století Braniboř obsadili, se pak prohlásil vládcem nového [[Braniborské markrabství\|Braniborského markrabství]]. Albrecht a jeho potomci z rodu [[Akánci\|Askánců]] pak toto území zkultivovali a zavedli zde křesťanství. Docházelo zde i ke sňatkům mezi německými a slovanskými obyvateli. Koupí původně polské [[Lubušsko\|Lubušské země]] roku [[1252]] pak začali Askánci získávat území východně od [[Odra\|Odry]], později známé jako [[Nová marka]].		V průběhu 12. století se německým králům a císařům z [[Ottonská dynastie\|Ottonské dynastie]] podařilo znovuzískat kontrolu nad Slovany obývaným územím dnešního Braniborska. Následné [[germanizace\|germanizaci]] se nicméně někteří Slované, jako například [[Lužičtí Srbové]], přizpůsobili a zachovali si svébytnost. [[Římskokatolická církev]] zde vytvořila [[biskupství]], která spolu s opevněnými městy umožnila ochránit obyvatele měst před útoky. V důsledku úspěšné německé [[křížové výpravy]] proti [[Polabští Slované\|Polabským Slovanům]] udělil roku [[1134]] císař [[Lothar III.]] území Severní marky německému [[baron]]u [[Albrecht I. Medvěd\|Albrechtu Medvědovi]], nad kterou pak měl pouze nepatrnou moc, než roku 1150 formálně zdědil po posledním havolanském knížeti [[Přibyslav (havolanský kníže)\|Přibyslavovi]] havolanská území a město [[Brandenburg an der Havel\|Braniboř]]. Po rozdrcení vojsk [[Sprévané\|Sprévanů]], kteří v 50. letech 12. století Braniboř obsadili, se pak prohlásil vládcem nového [[Braniborské markrabství\|Braniborského markrabství]]. Albrecht a jeho potomci z rodu [[Akánci\|Askánců]] pak toto území zkultivovali a zavedli zde křesťanství. Docházelo zde i ke sňatkům mezi německými a slovanskými obyvateli. Koupí původně polské [[Lubušsko\|Lubušské země]] roku [[1252]] pak začali Askánci získávat území východně od [[Odra\|Odry]], později známé jako [[Nová marka]].
	=== Pozdní středověk ===		=== Pozdní středověk ===
-	Roku 1320 vymřela linie braniborských Askánců, a v letech [[1323]] - 1415 bylo Braniborsko pod vládou [[Bavorsko\|bavorských]] [[Wittelsbachové\|Wittelsbachů]], po nichž následovali [[Lucemburkové]]. Za jejich vlády se z braniborských markrabat stali říšští kurfiřti. Císař Karel IV. začlenil roku 1373 Braniborsko do svazku [[Země Koruny české\|Zemí Koruny české]], v němž setrvalo do roku 1415, kdy je jeho syn císař Zikmund převedl jako říšské [[léno]] na [[Hohenzollernové\|Hohenzollerny]], kteří zde pak vládli až do roku [[1918]]. Hohenzollernové učinili sídelním městem [[Berlín]], který byl v té době hospodářským centrem Braniborska.	+	Roku 1320 vymřela linie braniborských Askánců, a v letech 1323 - 1415 bylo Braniborsko pod vládou [[Bavorsko\|bavorských]] [[Wittelsbachové\|Wittelsbachů]], po nichž následovali [[Lucemburkové]]. Za jejich vlády se z braniborských markrabat stali říšští kurfiřti. Císař Karel IV. začlenil roku 1373 Braniborsko do svazku [[Země Koruny české\|Zemí Koruny české]], v němž setrvalo do roku 1415, kdy je jeho syn císař Zikmund převedl jako říšské [[léno]] na [[Hohenzollernové\|Hohenzollerny]], kteří zde pak vládli až do roku [[1918]]. Hohenzollernové učinili sídelním městem [[Berlín]], který byl v té době hospodářským centrem Braniborska.
	=== 16. a 17. století ===		=== 16. a 17. století ===
	{{Hlavní článek\|Braniborsko-Prusko}}		{{Hlavní článek\|Braniborsko-Prusko}}

Sysop: Nahrazení textu „1150“ textem „1150“

2015-06-10T23:19:22Z

Nahrazení textu „1150“ textem „1150“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 23:19
Řádka 110:		Řádka 110:
	=== 12. a 13. století ===		=== 12. a 13. století ===
	[[Soubor:Braniborska orlice.jpg\|thumb\|Braniborská orlice (Ingeram Codex)]]		[[Soubor:Braniborska orlice.jpg\|thumb\|Braniborská orlice (Ingeram Codex)]]
-	V průběhu 12. století se německým králům a císařům z [[Ottonská dynastie\|Ottonské dynastie]] podařilo znovuzískat kontrolu nad Slovany obývaným územím dnešního Braniborska. Následné [[germanizace\|germanizaci]] se nicméně někteří Slované, jako například [[Lužičtí Srbové]], přizpůsobili a zachovali si svébytnost. [[Římskokatolická církev]] zde vytvořila [[biskupství]], která spolu s opevněnými městy umožnila ochránit obyvatele měst před útoky. V důsledku úspěšné německé [[křížové výpravy]] proti [[Polabští Slované\|Polabským Slovanům]] udělil roku [[1134]] císař [[Lothar III.]] území Severní marky německému [[baron]]u [[Albrecht I. Medvěd\|Albrechtu Medvědovi]], nad kterou pak měl pouze nepatrnou moc, než roku [[1150]] formálně zdědil po posledním havolanském knížeti [[Přibyslav (havolanský kníže)\|Přibyslavovi]] havolanská území a město [[Brandenburg an der Havel\|Braniboř]]. Po rozdrcení vojsk [[Sprévané\|Sprévanů]], kteří v 50. letech 12. století Braniboř obsadili, se pak prohlásil vládcem nového [[Braniborské markrabství\|Braniborského markrabství]]. Albrecht a jeho potomci z rodu [[Akánci\|Askánců]] pak toto území zkultivovali a zavedli zde křesťanství. Docházelo zde i ke sňatkům mezi německými a slovanskými obyvateli. Koupí původně polské [[Lubušsko\|Lubušské země]] roku [[1252]] pak začali Askánci získávat území východně od [[Odra\|Odry]], později známé jako [[Nová marka]].	+	V průběhu 12. století se německým králům a císařům z [[Ottonská dynastie\|Ottonské dynastie]] podařilo znovuzískat kontrolu nad Slovany obývaným územím dnešního Braniborska. Následné [[germanizace\|germanizaci]] se nicméně někteří Slované, jako například [[Lužičtí Srbové]], přizpůsobili a zachovali si svébytnost. [[Římskokatolická církev]] zde vytvořila [[biskupství]], která spolu s opevněnými městy umožnila ochránit obyvatele měst před útoky. V důsledku úspěšné německé [[křížové výpravy]] proti [[Polabští Slované\|Polabským Slovanům]] udělil roku [[1134]] císař [[Lothar III.]] území Severní marky německému [[baron]]u [[Albrecht I. Medvěd\|Albrechtu Medvědovi]], nad kterou pak měl pouze nepatrnou moc, než roku 1150 formálně zdědil po posledním havolanském knížeti [[Přibyslav (havolanský kníže)\|Přibyslavovi]] havolanská území a město [[Brandenburg an der Havel\|Braniboř]]. Po rozdrcení vojsk [[Sprévané\|Sprévanů]], kteří v 50. letech 12. století Braniboř obsadili, se pak prohlásil vládcem nového [[Braniborské markrabství\|Braniborského markrabství]]. Albrecht a jeho potomci z rodu [[Akánci\|Askánců]] pak toto území zkultivovali a zavedli zde křesťanství. Docházelo zde i ke sňatkům mezi německými a slovanskými obyvateli. Koupí původně polské [[Lubušsko\|Lubušské země]] roku [[1252]] pak začali Askánci získávat území východně od [[Odra\|Odry]], později známé jako [[Nová marka]].
	=== Pozdní středověk ===		=== Pozdní středověk ===
	Roku 1320 vymřela linie braniborských Askánců, a v letech [[1323]] - 1415 bylo Braniborsko pod vládou [[Bavorsko\|bavorských]] [[Wittelsbachové\|Wittelsbachů]], po nichž následovali [[Lucemburkové]]. Za jejich vlády se z braniborských markrabat stali říšští kurfiřti. Císař Karel IV. začlenil roku 1373 Braniborsko do svazku [[Země Koruny české\|Zemí Koruny české]], v němž setrvalo do roku 1415, kdy je jeho syn císař Zikmund převedl jako říšské [[léno]] na [[Hohenzollernové\|Hohenzollerny]], kteří zde pak vládli až do roku [[1918]]. Hohenzollernové učinili sídelním městem [[Berlín]], který byl v té době hospodářským centrem Braniborska.		Roku 1320 vymřela linie braniborských Askánců, a v letech [[1323]] - 1415 bylo Braniborsko pod vládou [[Bavorsko\|bavorských]] [[Wittelsbachové\|Wittelsbachů]], po nichž následovali [[Lucemburkové]]. Za jejich vlády se z braniborských markrabat stali říšští kurfiřti. Císař Karel IV. začlenil roku 1373 Braniborsko do svazku [[Země Koruny české\|Zemí Koruny české]], v němž setrvalo do roku 1415, kdy je jeho syn císař Zikmund převedl jako říšské [[léno]] na [[Hohenzollernové\|Hohenzollerny]], kteří zde pak vládli až do roku [[1918]]. Hohenzollernové učinili sídelním městem [[Berlín]], který byl v té době hospodářským centrem Braniborska.

Sysop: Nahrazení textu „1004“ textem „1004“

2014-08-12T16:53:14Z

Nahrazení textu „1004“ textem „1004“

← Starší verze		Verze z 12. 8. 2014, 16:53
Řádka 107:		Řádka 107:
	{{Hlavní článek\|Dějiny Braniborska}}		{{Hlavní článek\|Dějiny Braniborska}}
	=== Raný středověk ===		=== Raný středověk ===
-	Území dnešního Braniborska patřilo od starověku ke [[Germánie\|Germánii]]. Nejspíš už v 7. století bylo území dnešního Braniborska osídleno [[Slované\|slovanskými]] [[kmen (sociologie)\|kmeny]] [[Havolané\|Havolanů]] (známí též jako [[Stodorané]]) a [[Lutici\|Luticů]]. V letech [[784]]-[[812]] bylo území dnešního Braniborska vystaveno útokům [[Frankové\|Franků]]. Poté, co zde [[Jindřich I. Ptáčník]] při svých výbojích na [[východ]] porazil roku [[928]] Havolany, ustavil zde [[Merseburskou marku]], do jejíhož čela se dostal [[Sigfried, markrabě merseburský\|Sigfried]] a po jeho smrti legendární [[Gero]], za jehož vlády začala být označována jako ''Gerova marka''. Ten ji výboji významně rozšířil až k řece [[Odra\|Odře]]. Po jeho smrti roku [[965]] bylo území marky rozděleno na 5 či 6 marek, z nichž na území moderního Braniborska zasahovaly [[Severní marka\|Severní]] a [[Lužická marka]]. Severní marka zanikla roku [[983]] poté, co zde došlo k úspěšnému povstání zdejších Slovanů, kteří si tak opětovně vydobili svoji nezávislost. Lužická marka přetrvala do roku [[1004]], kdy ji dobyl [[Polsko\|polský]] [[král]] Boleslav Chrabrý.	+	Území dnešního Braniborska patřilo od starověku ke [[Germánie\|Germánii]]. Nejspíš už v 7. století bylo území dnešního Braniborska osídleno [[Slované\|slovanskými]] [[kmen (sociologie)\|kmeny]] [[Havolané\|Havolanů]] (známí též jako [[Stodorané]]) a [[Lutici\|Luticů]]. V letech [[784]]-[[812]] bylo území dnešního Braniborska vystaveno útokům [[Frankové\|Franků]]. Poté, co zde [[Jindřich I. Ptáčník]] při svých výbojích na [[východ]] porazil roku [[928]] Havolany, ustavil zde [[Merseburskou marku]], do jejíhož čela se dostal [[Sigfried, markrabě merseburský\|Sigfried]] a po jeho smrti legendární [[Gero]], za jehož vlády začala být označována jako ''Gerova marka''. Ten ji výboji významně rozšířil až k řece [[Odra\|Odře]]. Po jeho smrti roku [[965]] bylo území marky rozděleno na 5 či 6 marek, z nichž na území moderního Braniborska zasahovaly [[Severní marka\|Severní]] a [[Lužická marka]]. Severní marka zanikla roku [[983]] poté, co zde došlo k úspěšnému povstání zdejších Slovanů, kteří si tak opětovně vydobili svoji nezávislost. Lužická marka přetrvala do roku 1004, kdy ji dobyl [[Polsko\|polský]] [[král]] Boleslav Chrabrý.
	=== 12. a 13. století ===		=== 12. a 13. století ===
	[[Soubor:Braniborska orlice.jpg\|thumb\|Braniborská orlice (Ingeram Codex)]]		[[Soubor:Braniborska orlice.jpg\|thumb\|Braniborská orlice (Ingeram Codex)]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-29T00:25:11Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 11. 2013, 00:25

Sysop: Nahrazení textu

2012-04-14T10:54:11Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Různé významy|tento=německé spolkové zemi}}
{| class="wikitable" style="float: right; margin:0 0 1em 1em;"
|+'''Land Brandenburg''' 
|----
! colspan="2" | Zemská vlajka
|-----
| colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" |
[[Soubor:Flag of Brandenburg.png|180px|zemská vlajka]]
|-----
! colspan="2" | Zemská vlajka od [[15. prosinec|15. prosince]] [[1945]] do [[22. červenec|22. července]] [[1952]]
|----
| colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" |
[[Soubor:Flag of Brandenburg (1945-1952).png|180px|zemská vlajka od 15. prosince 1945 do 22. července 1952]]
|-----
! colspan="2" | Zemská vlajka od [[24. říjen|24. října]] [[1945]] do [[15. prosinec|15. prosince]] [[1945]]
|----
| colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" |
[[Soubor:Flag of Brandenburg (1945).png|180px|zemská vlajka od 24. října 1945 do 15. prosince 1945]]
|-----
| colspan="2" align="center" |'''Zemský znak'''
|-----
| colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" | [[Soubor:Brandenburg Wappen.png|100px|Zemský znak Braniborska]]
|----
| colspan="2" align="center" |'''Zemský znak v letech [[1945]]-[[1952]]'''
|-----
| colspan="2" align="center" bgcolor="#EFEFEF" | [[Soubor:Wappen Mark Brandenburg 1945-1952.png|100px|Zemský znak Braniborska v letech 1945-1952]]
|-----
! colspan="2" | Základní data
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Hlavní město: || Potsdam ([[Postupim]])
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Rozloha: || 29 477,16 km²
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Obyvatelstvo: || 2 567 220 (30. září 2004)
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Hustota zalidnění: || 87 obyvatel/km²
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Zemská hymna: || [[Märkische Heide, märkischer Sand|Märkische Heide]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Zadlužení: || 6.360 € na obyvatele ''(2002)''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Celkové zadlužení: || 16,5 Mrd. € ''(2002)
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Nezaměstnanost: || 19,2% ''(Květen 2005)''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[ISO 3166-2:DE|ISO 3166-2]]: || DE-BR
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Oficiální web: || [http://www.brandenburg.de/ www.brandenburg.de]
|-----
! colspan="2" | Politika
|---- bgcolor="#FFFFFF" valign="top"
| Předseda vlády: || [[Matthias Platzeck]] ([[SPD]]) ''(Od 27. června 2002)''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Vláda: || Koalice [[SPD]] a [[Die Linke]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Složení zemského sněmu od října 2009 (88 křesel):
| [[SPD]] 31 [[Die Linke]] 25 [[Christlich Demokratische Union Deutschlands|CDU]] 19 [[FDP]] 7 [[Bündnis 90/Die Grünen]] 5 bez pol. příslušnosti 1
|----
| colspan="2" align="center" bgcolor="#FFFFFF" | [[Soubor:Brandenburger Landtag 2009.png|300px|center|Složení Braniborského zemského sněmu]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| poslední volby: || [[27. září]] [[2009]]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| další volby: || podzim 2014
|---- bgcolor="#FFFFFF"
! colspan="2" | Parlamentní zastoupení
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Hlasů ve [[Spolková rada (Německa)|spolkové radě]]: || 4
|-----
! colspan="2" | Mapa
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Germany Laender Brandenburg.png|150px|Braniborsko na mapě Německa]] Braniborsko na mapě [[Německo|Německa]] </td></tr>
|}
'''Země Braniborsko''' ([[němčina|německy]] ''Brandenburg'', [[dolnolužická srbština|dolnolužickosrbsky]] ''Kraj Bramborska'', [[dolnoněmčina|dolnoněmecky]] ''Bramborg/Brannenborg'') je jedna ze 16 [[německé spolkové země|spolkových zemí]] [[Německo|Německa]]. Rozkládá se na severovýchodě Německa a obklopuje svým územím spolkovou zemi [[Berlín]]. Jejím hlavním městem je [[Postupim]] ([[Potsdam]]). V současných hranicích existuje od [[1. srpen|1. srpna]] [[1992]].
Jako [[Braniborské markrabství]] bylo od roku [[1157]] nezávislým [[stát]]em, od roku 1701 bylo nejdůležitější součástí mocného [[Prusko|Pruského království]], v jehož rámci se roku 1871 stalo součástí [[Německé císařství|Německého císařství]] a po konci [[první světová válka|první světové války]] [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Součástí Pruska zůstalo až do konce [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Poté bylo [[autonomie|autonomní]] zemí [[Sovětská okupační zóna Německa|Sovětské okupační zóny]], poté bylo v letech [[1949]]-[[1952]] zemí [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]]. V letech 1952-[[1990]] bylo zrušeno a rozděleno mezi několik krajů. Obnovy jako spolkové země se dočkalo [[3. říjen|3. října]] 1990 současně se znovusjednocením Německa.
== Geografický přehled ==
Braniborsko patří se svými 29 476 [[Kilometr čtvereční|km²]] mezi [[rozloha|rozlohou]] největší spolkové země Německa a zároveň je největší z nových spolkových zemí. Na [[sever]]u sousedí se spolkovou zemí [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenburskem-Předním Pomořanskem]], na [[západ]]ě se spolkovými zeměmi [[Dolní Sasko|Dolním Saskem]] a [[Sasko-Anhaltsko|Saskem Anhaltskem]], na jihozápadě a [[jih]]u se spolkovou zemí [[Sasko|Svobodný stát Sasko]], na východě s [[Polsko|polským]] vojvodstvím [[Lubušské vojvodství|Lubušským]] (Lubuskie) a [[Západopomořanské vojvodství|Západopomořanským]] (Zachodniopomorskie).
Braniborsko je součástí rozsáhlé [[Severoněmecká nížina|Severoněmecké nížiny]], která je v jeho okrajových částech přerušována pahorkatinami. Moderní Braniborsko se rozkládá mezi řekami [[Labe]]m na západě, a [[Odra|Odrou]] a [[Lužická Nisa|Nisou]] na východě. Jádro Braniborska i dnes Němci označují jako Braniborská marka ''(Mark Brandenburg)''.
Město Berlín s přilehlou oblastí tvoří [[aglomerace|aglomeraci]] označovanou jako [[metropolitní region Berlín/Braniborsko]] ''(Metropolregion Berlin/Brandenburg)''.
Mimo velká města jako je na západě [[Brandenburg an der Havel]] nebo na východě [[Frankfurt nad Odrou]] je Braniborsko řídce osídlenou zemí.
Na jihovýchodě moderního Braniborska se rozkládá i německá část [[Dolní Lužice]] a malá část [[Horní Lužice]], kde žije [[Západní Slované|západoslovanská]] [[Lužičtí Srbové|lužickorsbská]] menšina, jejíž příslušníci zde hovoří [[Dolnolužická srbština|Dolnolužickou srbštinou]].
Západně od Lužic se rozkládá území, na jihozápadě ohraničené [[Labe]]m, jimž protéká řeka [[Halštrov]] ''(Elster)''. Spolu se zvlněným [[Fläming]]em, rozkládajícím se na jihozápadní hranici Braniborska, však toto území nebylo dlouho součástí Braniborska. Zatímco Fläming je jeho součástí od Vídeňského kongresu, výše uvedené území protékané Halštrovem je součástí Braniborska teprve od roku [[1990]]. Severně od Flämingu a západně od Berlína se rozkládá [[Havolsko]] ''(Havelland)'', jímž protéká řeka [[Havola]] ''(Havel)''. Jižně od Berlína se rozkládá [[Teltow]] a severovýchodně od Berlína [[Barnim]]. Na severozápadě Braniborska se rozkládá [[Prignitz]], na severovýchodě [[Ukerská marka]]
Územím Braniborska protékají řeky [[Havola]] (Havel), Černý a Malý [[Halštrov]] (Schwarze Elster a Kleine Elster), [[Spréva]] (Spree), [[Ukra]] (Ucker), [[Labe]] (Elbe), na hranici s [[Polsko|Polskem]] [[Odra]] a [[Lužická Nisa|Nisa]], a další menší řeky. Na severu při hranici se spolkovou zemí Meklenburskem-Předním Pomořanskem se nachází i řada jezer.
== Administrativní členění ==
=== Zemské okresy ===
# [[okres Barnim|Barnim]], okresní město [[Eberswalde]] (BAR)
# [[okres Dahme-Spreewald|Dahme-Spreewald]], okresní město [[Lübben (Spreewald)|Lübben]] (LDS)
# [[okres Elbe-Elster|Elbe-Elster]], okresní město [[Herzberg (Elster)|Herzberg]] (EE)
# [[okres Havolsko|Havolsko]], okresní město [[Rathenow]] (HVL)
# [[okres Märkisch-Oderland|Märkisch-Oderland]], okresní město [[Seelow]] (MOL)
# [[okres Oberhavel|Oberhavel]], okresní město [[Oranienburg]] (OHV)
# [[okres Oberspreewald-Lausitz|Oberspreewald-Lausitz]], okresní město [[Senftenberg]] (OSL)
# [[okres Odra-Spréva|Odra-Spréva]], okresní město [[Beeskow]] (LOS)
# [[okres Východní Prignitz-Ruppin|Východní Prignitz-Ruppin]], okresní město [[Neuruppin]] (OPR)
# [[okres Postupim-Střední marka|Postupim-Střední marka]], okresní město [[Belzig]] (PM)
# [[okres Prignitz|Prignitz]], okresní město [[Perleberg]] (PR)
# [[okres Spréva-Nisa|Spréva-Nisa]], okresní město [[Forst (Lausitz)|Forst]] (SPN)
# [[okres Teltow-Fläming|Teltow-Fläming]], okresní město [[Luckenwalde]] (TF)
# [[okres Ukerská marka|Ukerská marka]], okresní město [[Prenzlau]] (UM)
=== Městské okresy ===
* [[Brandenburg an der Havel]] (BRB)
* [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]] (CB)
* [[Frankfurt nad Odrou]] (FF)
* [[Postupim]] (P)
[[Soubor:Brandenburg Kreise (nummeriert).png|left|Zemské okresy Braniborsko]]
 
== Historický přehled ==
{{Hlavní článek|Dějiny Braniborska}}
=== Raný středověk ===
Území dnešního Braniborska patřilo od starověku ke [[Germánie|Germánii]]. Nejspíš už v 7. století bylo území dnešního Braniborska osídleno [[Slované|slovanskými]] [[kmen (sociologie)|kmeny]] [[Havolané|Havolanů]] (známí též jako [[Stodorané]]) a [[Lutici|Luticů]]. V letech [[784]]-[[812]] bylo území dnešního Braniborska vystaveno útokům [[Frankové|Franků]]. Poté, co zde [[Jindřich I. Ptáčník]] při svých výbojích na [[východ]] porazil roku [[928]] Havolany, ustavil zde [[Merseburskou marku]], do jejíhož čela se dostal [[Sigfried, markrabě merseburský|Sigfried]] a po jeho smrti legendární [[Gero]], za jehož vlády začala být označována jako ''Gerova marka''. Ten ji výboji významně rozšířil až k řece [[Odra|Odře]]. Po jeho smrti roku [[965]] bylo území marky rozděleno na 5 či 6 marek, z nichž na území moderního Braniborska zasahovaly [[Severní marka|Severní]] a [[Lužická marka]]. Severní marka zanikla roku [[983]] poté, co zde došlo k úspěšnému povstání zdejších Slovanů, kteří si tak opětovně vydobili svoji nezávislost. Lužická marka přetrvala do roku [[1004]], kdy ji dobyl [[Polsko|polský]] [[král]] Boleslav Chrabrý.
=== 12. a 13. století ===
[[Soubor:Braniborska orlice.jpg|thumb|Braniborská orlice (Ingeram Codex)]]
V průběhu 12. století se německým králům a císařům z [[Ottonská dynastie|Ottonské dynastie]] podařilo znovuzískat kontrolu nad Slovany obývaným územím dnešního Braniborska. Následné [[germanizace|germanizaci]] se nicméně někteří Slované, jako například [[Lužičtí Srbové]], přizpůsobili a zachovali si svébytnost. [[Římskokatolická církev]] zde vytvořila [[biskupství]], která spolu s opevněnými městy umožnila ochránit obyvatele měst před útoky. V důsledku úspěšné německé [[křížové výpravy]] proti [[Polabští Slované|Polabským Slovanům]] udělil roku [[1134]] císař [[Lothar III.]] území Severní marky německému [[baron]]u [[Albrecht I. Medvěd|Albrechtu Medvědovi]], nad kterou pak měl pouze nepatrnou moc, než roku [[1150]] formálně zdědil po posledním havolanském knížeti [[Přibyslav (havolanský kníže)|Přibyslavovi]] havolanská území a město [[Brandenburg an der Havel|Braniboř]]. Po rozdrcení vojsk [[Sprévané|Sprévanů]], kteří v 50. letech 12. století Braniboř obsadili, se pak prohlásil vládcem nového [[Braniborské markrabství|Braniborského markrabství]]. Albrecht a jeho potomci z rodu [[Akánci|Askánců]] pak toto území zkultivovali a zavedli zde křesťanství. Docházelo zde i ke sňatkům mezi německými a slovanskými obyvateli. Koupí původně polské [[Lubušsko|Lubušské země]] roku [[1252]] pak začali Askánci získávat území východně od [[Odra|Odry]], později známé jako [[Nová marka]].
=== Pozdní středověk ===
Roku 1320 vymřela linie braniborských Askánců, a v letech [[1323]] - 1415 bylo Braniborsko pod vládou [[Bavorsko|bavorských]] [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]], po nichž následovali [[Lucemburkové]]. Za jejich vlády se z braniborských markrabat stali říšští kurfiřti. Císař Karel IV. začlenil roku 1373 Braniborsko do svazku [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]], v němž setrvalo do roku 1415, kdy je jeho syn císař Zikmund převedl jako říšské [[léno]] na [[Hohenzollernové|Hohenzollerny]], kteří zde pak vládli až do roku [[1918]]. Hohenzollernové učinili sídelním městem [[Berlín]], který byl v té době hospodářským centrem Braniborska.
=== 16. a 17. století ===
{{Hlavní článek|Braniborsko-Prusko}}
V období [[Reformace|náboženské reformace]] Braniborsko roku 1539 konvertovalo k [[protestantství]], a díky rozvoji [[obchod]]u na [[Labe|Labi]], [[Havola|Havole]] a [[Spréva|Sprévě]] bylo prosperujícím státem. Roku 1614 [[Hohenzollernové]] rozšířili své území připojením [[Klevsko|Klévského vévodství]] a území ve [[Vestfálsko|Vestfálsku]], roku 1618 [[Prusy Knížecí|Prus Knížecích]]. Výsledkem byla rozlehlá nesouvislá země zvaná [[Braniborsko-Prusko]], jíž bylo obtížné ubránit během [[Třicetiletá válka|Třicetileté války]].
Jak se zničující konflikt chýlil ke svému konci, objevila se včele Braniborska řada talentovaných vládců, kteří rozšířili svoje území i [[Evropa|evropský]] vliv. Prvním z nich byl [[Fridrich Vilém]], známý jako "Velký kurfiřt", který se neúnavně snažil konsolidovat stát. Svoji rezidenci přesunul do [[Postupim]]i.
=== Pruské království a sjednocení Německa ===
{{Hlavní článek|Prusko}}
[[Soubor:Potsdam - Schloss Sanssouci.jpg|thumb|280px|[[Zámek (stavba)|Zámek]] [[Sanssouci]] je bývalou [[léto|letní]] [[rezidence|rezidencí]] [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]]. Dnes patří mezi [[světové kulturní dědictví]]]]
Po smrti Fridrich Viléma roku 1688 se stal novým kurfiřtem jeho syn [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich III.]]. Protože území Prus Knížecích, jimž také vládl, nepatřilo ke Svaté říši římské, prohlásil se jako '''Fridrich I.''' roku 1701 „[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]“. Protože jeho sebepovýšení z markraběte na krále záviselo jen na jeho držbě Prus Knížecích, zůstávalo i nadále Braniborsko nejdůležitější částí nového království, které vešlo ve známost jako Pruské království.
Braniborsko zůstávalo jádrem Pruského království, i nadále se zde nacházely královské metropole Berlín a Postupim. Když bylo roku 1815 Prusko administrativně rozděleno na [[provincie]], byla většina území stávajícího Braniborského markrabství začleněna do [[Braniborsko (provincie)|Provincie Braniborska]], menší část ([[Stará marka]]) byla začleněna do nově zízené [[Provincie Sasko]]. Roku 1866 se Prusko spolkovou zemí [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]], od roku 1871 spolkovou zemí [[Německé císařství|Německého císařství]]. Roku 1881 byla z Braniborské provincie vyčleněna jeho metropole Berlín. Se vzrůstem průmyslu v braniborských městech obklopujícíh Berlín rostl i počet obyvatel provincie. Roku [[1925]] měla provincie Braniborsko rozlohu 39 039 [[Kilometr čtvereční|km²]] a 2,6 milionu obyvatel. Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo Braniborsko obsazeno [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Území Nové marky, ležící východně od [[linie Odra-Nisa]] bylo začleněno do Polska; zbytek provincie se stal jako '''provincie Braniborsko''' součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|Sovětské okupační zóny]]. Na rozdíl od předešlých dob však nová provincie od roku [[1946]] fungovala jako standardní německá země vybavená [[autonomie|autonomií]] s vlastním [[zemský sněm|zemským sněmem]] a [[zemská vláda|zemskou vládou]]. Po oficiálním zrušení pruského státu se z ní roku [[1947]] stala i oficiálně jedna z autonomních zemí [[Sovětská okupační zóna Německa|Sovětské okupační zóny]] a pozdější [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (NDR). Vláda NDR pak [[23. červenec|23. července]] [[1952]] Braniborsko, spolu s ostatními zeměmi NDR zrušila, a jeho území rozdělila mezi několik nově vzniklých krajů, nerespektujících hranice dosavadního Braniborska.
=== Braniborsko po svém zrušení ===
Jak už bylo výše uvedeno, bylo území Braniborska rozděleno roku 1952 mezi několik nových krajů. Jednalo se především o kraje [[Franfurt nad Odrou (kraj)|Franfurt nad Odrou]], [[Postupim (kraj)|Postupim]] a [[Chotěbuz (kraj)|Chotěbuz]], dále menší části krajů [[Neubrandenburg (kraj)|Neubrandenburg]] a [[Schwerin (kraj)|Schwerin]], a nepatrnou část kraje [[Magdeburg (kraj)|Magdeburg]] (okolí města [[Havelberg]]). [[Ekonomika]] NDR silně závisela na [[hnědé uhlí|hnědém uhlí]] jakožto zdroji [[energie]], a hnědouhlené povrchové doly poškozovaly krajinu východního Braniborska. Pro ekonomiku bývalé NDR byla důležitá průmyslová města obklopující Berlín, avšak západní Braniborsko zůstávalo převážně [[zemedělství|zemědělské]].
=== Od obnovení Braniborska a sloučení NDR s SRN po současnost ===
Jako [[Německé spolkové země|spolková země]] bylo Braniborsko obnoveno [[3. říjen|3. října]] <ref>http://www.verfassungen.de/de/ddr/ddr90-laeeinf.htm</ref> [[1990]] současně se sjednocením NDR se [[Německo|Spolkovou republikou Německo]]. Nebylo však již obnoveno v hranicích původní země z let 1947-1952, ale narychlo sloučením celých dosavadních krajů [[Franfurt nad Odrou (kraj)|Franfurt nad Odrou]] a [[Postupim (kraj)|Postupim]], k nimž dále z kraje [[Neubrandenburg (kraj)|Neubrandenburg]] přistoupily okresy Templin a Prenzlau, z kraje [[Schwerin (kraj)|Schwerin]] okres Perleberg, a většina území kraje [[Chotěbuz (kraj)|Chotěbuz]] bez okresů Jessen, Hoyerswerda a Weißwasser.
Staronová země Braniborsko tak měla především se spolkovou zemí Sasko-Anhaltsko výrazně odlišné hranice než původní země Braniborsko. Zde k němu byla nyní začleněna původně sasko-anhaltská území zahrnující celé okresy Herzberg, téměř celý okres Bad Liebenwerda, části okresů Brandenburg, Jüterbog, Luckau a Rathenow, naopak původně braniborské město [[Havelberg]] a obce [[Jederitz]], [[Nitzow]] a [[Vehlgast-Kümmernitz]] nyní patřily a dosud patří k Sasku-Anhaltsku. Do Braniborska byla nyní začleněna i malá severozápadní část původně [[Sasko|saské]] [[Horní Lužice]] s městem [[Ruhland]].
Na severu k Braniborsku nyní patřily i okrajové části původního [[Meklenbursko|Meklenburska]]: obce [[Brunow]], [[Dambeck]], město [[Fürstenberg (zemský okres Oberhavel)|Fürstenberg]], vesnice Buchholz (dnes součást obce [[Großwoltersdorf]]), Dannenwalde (dnes součást města [[Gransee]]), Pampin (dnes součást obce [[Ziegendorf]]) a Platschow (dnes součást obce [[Ziegendorf]]); [[Pomořansko|Pomořanska]]: [[Casekow]], [[Gartz]], [[Hohenselchow-Groß Pinnow]], [[Mescherin]], [[Tantow]], vesnice Jamikow (dnes součást obce [[Passow (braniborská obec)|Passow]] a některé okrajové části města Schwedt (například [[Schwedt-Kummerow|Kummerow]] či [[Schwedt-Kunow|Kunow]]); naopak části severního Braniborska nyní patřily ke spolkové zemi [[Meklenbursko-Přední Pomořansko]]. Na území [[Ukerská marka (oblast)|Ukerské marky]] to byly obce Bagemühl (dnes součást města [[Brüssow]]), [[Bergholz]], [[Blumenhagen]], [[Brietzig]], [[Damerow (okres Uecker-Randow)|Damerow]], [[Fahrenwalde]], [[Groß Luckow]], Grünberg (dnes součást města Brüssow), [[Klein Luckow]], Nechlin (dnes součást obce [[Uckerland]]), [[Nieden]], [[Papendorf (Ukerská marka)|Papendorf]], [[Polzow]], [[Rollwitz]], [[Rossow]], Woddow (dnes součást města Brüssow), Wollschow-Menkin (dnes součást města Brüsssow), [[Zerrenthin]], [[Züsedom]] a města [[Brüssow]] a téměř celé město [[Strasburg (Ukerská marka)|Strasburg]] s výjimkou jeho místní části Gehren (ta již leží na historickém území Meklenburska), dále pak obce Fahrenholz, Güterberg, Jagow, Lemmersdorf, Lübbenow, Milow, Trebenow, Wilsickow, [[Wismar (Braniborsko)|Wismar]] a [[Wolfshagen (Ukerská marka)|Wolfshagen]]; na území [[Prignitz]]u: Besandten (dnes součást obce [[Lenzerwische]]), Deibow (dnes součást obce [[Milow (Prignitz)|Milow]]), Eldenburg (dnes součást obce [[Lenzen (Braniborská obec)|Lenzen]]), Görnitz (dnes součást obce [[Milow (Prignitz)|Milow]]), Klein Pankow (dnes součást obce [[Siggelkow]]), Krinitz (dnes součást obce [[Milow (Prignitz)|Milow]]), [[Lanz]], Lenzen, Lenzerwische, Mellen (dnes součást obce Lenzen), Milow (dnes součást obce [[Milow (Prignitz)|Milow]]), Redlin (dnes součást obce [[Siggelkow]]), [[Steesow]], východní část vesnice Suckow (dnes součást obce [[Suckow]]), a Wootz (dnes součást obce Lenzerwische).
[[1. srpen|1. srpna]] [[1992]] pak byly na základě „Státní smlouvy mezi zeměmi Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem o úpravě společné zemské hranice“<ref>http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/gr_ndstvtr_bb_mv/gesamt.pdf</ref> Braniborsku předány následující obce a města: Bagemühl, Besandten, Brüssow, Eldenburg, Fahrenholz, Güterberg, Grünberg, Jagow, Lanz, Lemmersdorf, Lenzen, Lenzerwische, Lübbenow, Mellen, Milow, Nechlin, Trebenow, Wilsickow, Wismar, Woddow, Wolfshagenl, Wollschow-Menkin. Meklenbursko-Přední Pomořansko naopak získalo obce Brunow, Dambeck, Pampin a Platschow.
Ke změnám zemské hranice se Saskem či Saskem-Anhaltskem nedošlo a tak je hranice s těmito spolkovými zeměmi i nadále v platnosti.
Stejně jako v ostatních zemích bývalé NDR se i zde negativně projevil nedostatek moderní [[infrastruktura|infrastruktury]] a po vystavení vlivům západoněmecké ekonomiky se zde objevila nezaměstnanost a hospodářské problémy. Postupně se však Braniborsko modernizovalo a nezaměstnanost poklesla. Roku [[1995]] vlády Braniborska a Berlína navrhly sloučení obou zemí do jedné spolkové země s novým názvem '''Berlín-Braniborsko'''. Ke sloučení nedošlo, protože bylo zamítnuto při [[referendum|referendu]] konaném roku [[1996]]. Zatímco [[Západní Berlín|západoberlíňané]] hlasovali pro sloučení, [[Východní Berlín|východoberlíňané]] a obyvatelé Braniborska hlasovali proti sloučení.

== Související články ==
* [[Prusko]]
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.geschichtsmanufaktur-potsdam.de/ Spolková země Braniborsko] (německy)

{{Německo}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Braniborsko]]
[[Kategorie:Německé spolkové země]]