Sysop: 1 revizi

2013-11-28T22:38:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 11. 2013, 22:38

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-17T13:20:32Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Bremerhaven
| orig.jméno =
| foto = Soubor: Blick vom Radarfunkturm2.JPG
| popisek.foto = Pohled na město
| vlajka = Soubor:Bremerhaven.png
| znak = Soubor:Wappen Bremerhaven2.png
| souřadnice ={{coor dm|53|33|N|s|08|35|E|v|city(115000)}}
| nad.výš = 2
| stát = Německo
| pojem.vyšší.celek = [[Německé spolkové země|spolková země]]
| název.vyšší.celek = [[Svobodné hanzovní město Brémy]]
| pojem.nižší.celek =
| název.nižší.celek =
| pojem.celek.#3 =
| název.celek.#3 =
| pojem.celek.#4 =
| název.celek.#4 =
| admin.děl =
| mapa =
| velikost mapy =
| rozloha =78,868
| obyvatelé =114 888
| rok =30. srpen 2008
| hustota =1457
| etnické.složení =
| nábož.složení =
| status =
| starosta =
| web = www.bremerhaven.de
| obecní úřad =
| telefon =
| PSČ = 27501-27580
| typ.statistický.celek =
| název.statistický.celek =
}}
[[Severní moře|Severomořský]] přístav '''Bremerhaven''' tvoří spolu s [[Brémy|Brémami]], které leží asi o 60 km jižněji, [[Německo|německou]] spolkovou zemi [[Svobodné hanzovní město Brémy]]. Bremerhaven je město na úrovni okresu (''[[kreisfreie Stadt]]'').
==Geografie==
[[Soubor:Blick auf Weser Bremerhaven suedlich.jpg|thumb|left|Vezera v Bremerhavenu, pohled na jih. Na levé straně je vidět soutok s mnohem menší řekou Geeste]]
Bremerhaven leží na soutoku řek [[Geeste (řeka)|Geeste]] a [[Vezera|Vezery]]; Vezera nedaleko od města ústí do Severního moře. Nejvyšší bod města dosahuje 11,1 m n. m. Jeho největší rozměry jsou 17 km na délku, v nejširším místě měří asi 5 km. Ze severu, východu a jihu je obklopeno územím spolkové země [[Dolní Sasko]]. Směrem na západ, za téměř 2 km širokou Vezerou, leži město [[Nordenham]], konkrétně jeho část [[Blexen]].
Bremerhaven se dělí na 2 městské obvody (Stadtbezirke: Nord a Süd), ty se skládají dohromady z 9 nižších jednotek (Stadtteile), které jsou rozčleněny na dalších 23 menších částí (Ortsteile).
==Historie==
=== Předchozí osídlení ===
Nejstarší písemné zmínky o osídlení na území Bremerhavenu jsou z roku 1139 (vesnice ''Geestendorf'' a ''Wulsdorf''). Od roku 1275 je známo sídlo ''Lehe'', ležící severně od [[Geeste (řeka)|Geeste]], které mělo maloměstská práva a místní význam jako sídlo úřadu a tržní místo. Oblast kolem ústí řeky Geeste byla dlouho předmětem střetu zájmů města Brémy a brémského arcibiskupství. V roce 1648/[[1654|54]] se dostalo toto území (i s celým arcibiskupstvím) pod [[Švédsko|Švédskou]] [[svrchovanost]]. Později ho krátce ovládali [[Dánové]], pak se stalo součástí království [[Hannover]].
=== Vznik a počátky samotného Bremerhavenu ===
[[Soubor:Johann-Smidt-Denkmal Bremerhaven.jpg|left|thumb|upright|Pomník na počest zakladatele Bremerhavenu Johanna Smidta]]
[[Soubor:Map of Bremerhaven 1849.jpg|thumb|Mapa Bremerhavenu z roku 1849]]V průběhu 18. století se ukázalo, že přístav v samotných Brémách kvůli rostoucímu zapísčení Vezery už městu nestačí, bylo třeba založit nový. V roce 1827 se Brémám podařilo od hannoverského království odkoupit území při jejím ústí (kupní smlouvu podepsali [[11. leden|11. ledna]] hannoverský král [[Ernst August I.]] a brémský starosta [[Johann Smidt]], ten je tedy považován za zakladatele Bremerhavenu a má ve městě i svůj pomník) a zde pak byl roku 1830 dokončen starý přístav (''Alter Hafen''). V roce 1837 byl zaveden předběžný obecní řád pro Bremerhaven.
V roce 1845 byl hannoverským královstvím jižně od Bremerhavenu založen konkurenční přístav, od roku 1847 nazývaný ''Geestemünde''. Mezi lety 1848 a 1852, v průběhu [[Šlesvicko-holštýnská válka|šlesvicko-holštýnské války]], zde byla zbrojnice německého loďstva. Roku 1851 byla Bremerhavenu udělena městská práva.
Už rok předtím se z Geestemünde stala venkovská obec. Mezi lety 1861 a [[1905]] se území Bremerhavenu postupně zvětšovalo.
=== Rozvoj města ===
[[Soubor:Bremerhaven Oberfeuer 04.jpg|thumb|left|upright|Velký maják z roku 1854 („Loschenturm“) u nového přístavu.]]
[[Soubor:Bremerhaven marktplatz.jpg|thumb|Kresba zachycující bremerhavenské tržiště (dnešní ''Theodor-Heuss-Platz'') kolem roku 1880; pohled na západ, směrem ke starému přístavu]]
[[Soubor:Bremerhaven Stadttheater Juni 2002.jpg|thumb|Divadlo (''Stadttheater Bremerhaven'')]]
[[Soubor:Bürgermeister-Schmidt-Gedächtniskirche1.JPG|left|thumb|upright|Bürgermeister-Smidt-Gedächtniskirche]]
Velký vliv na hospodářský rozvoj města měl lodní dopravce [[Norddeutscher Lloyd]]. Bremerhavenský nový přístav (''Neuer Hafen'') se tak v roce 1858 stal výchozím bodem [[parník]]ového spojení s [[New York]]em. Později přibyly linky do měst [[Baltimore]] a [[New Orleans]]. Roku 1862 byl Bremerhaven dráhou spojen s Brémami.
Roku 1854 byl podle architekta [[Simon Loschen|Simona Loschena]] postaven maják, o rok později byl vysvěcen „pamětní kostel starosty Smidta“ ([[Bürgermeister-Smidt-Gedächtniskirche]]), rovněž projektovaný Loschenem. Kostel byl dokončen v roce 1870. Roku 1867 bylo založeno divadlo.
11. [[Prosinec|prosince]] 1875 došlo k takzvané "Thomasově katastrofě" (''Thomas-Katastrophe''). [[Kanaďané|Kanaďan]] ''William King Thomas'' chtěl na otevřeném moři pomocí [[bomba|bomby]] vyhodit do vzduchu emigrantskou loď ''Mosel'', aby mu bylo vyplaceno pojistné za jeho údajně cenné zboží. K výbuchu ale došlo už při nakládání lodi. Výsledkem bylo 81 mrtvých a asi 200 zraněných. Thomas pak byl zatčen policií a spáchal sebevraždu.
V roce 1880 stanul v čele města primátor, tím získal Bremerhaven faktickou nezávislost na Brémách. Ve stejné době byla obci Lehe udělena městská práva.
V roce 1883 byl Bremerhaven propojen s Brémami pomocí [[telefon]]u. Tehdy šlo o nejdelší telefonní vedení v celém Německu.
Od roku 1889 je blízká obec ''Geestendorf'' součástí ''Geestemünde''.
Od roku 1897 zde Norddeutscher Lloyd začal provozovat svůj rychlý parník [[SS Kaiser Wilhelm der Große|Kaiser Wilhelm der Große]] (pojmenován po [[Vilém I. Pruský|císaři Vilémovi I.]]), který později získal ocenění [[Modrá stuha Atlantiku]] za nejrychlejší přeplutí [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] (v obou směrech). Do roku [[1907]] přibyly další tři parníky: [[German liner Kronprinz Wilhelm|Kronprinz Wilhelm]] (modrá stuha ve směru z Evropy), [[SS Kaiser Wilhelm II|Kaiser Wilhelm II.]] (také dostal modrou stuhu, ale v opačném směru) a ''Kronprinzessin Cecilie''.
Roku [[1913]] získala obec ''Geestemünde'' městská práva ([[kreisfreie Stadt]] - „město na úrovni okresu“), v té době měla asi 27 000 obyvatel. Stejný titul získalo v roce [[1920]] i sousední město ''Lehe''.
=== Období po [[1. světová válka|první světové válce]] ===
V roce [[1924]] došlo ke sloučení měst ''Lehe'' (kolem 40 000 obyvatel) a ''Geestemünde'' (asi 30 000 obyv.) do nového města ''Wesermünde'', které mělo tedy kolem 70 000 obyvatel, bylo součástí [[Prusko|pruské]] provincie [[Hannoversko]] a zcela obkolopovalo Bremerhaven.
V letech [[1929]] a [[1930]] získaly Modrou stuhu další parníky - [[SS Bremen (1929)|Bremen]] a [[SS Europa (1930)|Europa]].
V roce [[1938]] byla oblast bremerhavenského přístavu připojena k Brémám a o rok později, 1. [[listopad]]u [[1939]] se zbytek Bremerhavenu spojil s ''Wesermünde'' a vzniklo jedno velké město s názvem ''Wesermünde''.
=== [[2. světová válka|Druhá světová válka]] a období po ní ===
[[Soubor:Alfred-Wegener-Institut.jpg|thumb|Budova AWI (Alfred-Wegener-Institut) v oblasti starého přístavu]]
Během války bylo město značně poničeno, mnoho obyvatel zemřelo. V roce [[1947]] bylo rozhodnuto o sloučení měst Brémy a ''Wesermünde'' do jedné spolkové země, krátce potom rozhodla zemská vláda o přejmenování ''Wesermünde'' na Bremerhaven. V následujících letech sloužil Bremerhaven jako zásobovací přístav pro [[Spojené státy americké|USA]] („Port of Embarkation“).
Na základě hospodářských plánů "Bremerhaven 1958" uložil magistrát profesoru [[Ernst May|Ernstu Mayovi]] úkol vypracovat územní plán pro celé město. Plán byl doplněn hospodářskou zprávou profesora ''Isenberga'' a dopravním posudkem profesora ''Leibbrandta''.
Bremerhaven se i v dalších letech rozvíjel jako přístav.
Začátkem roku [[1970]] vznikla budova ''Columbus-Center'' (nákupní středisko, byty).
V roce [[1973]] zde bylo (podle [[Hans Scharoun|Hanse Scharouna]]) postaveno [[Německé námořní muzeum]] ("Deutsches Schiffahrtsmuseum"), nejvýznamnější svého druhu v celém Německu.
Od roku [[1975]] funguje bremerhavenská vysoká škola, která se od té doby neustále rozvíjí. [[Gottfried Böhm]] navrhl centrální budovy.
V roce [[1980]] byl založen institut pro polární a mořský výzkum, pojmenovaný podle vědce [[Alfred Wegener|Alfreda Wegenera]] - "Alfred-Wegener-Institut".
Roku [[2005]] vzniklo [[Německé emigrační centrum]] - "Deutsches Auswandererhaus".
==Hospodářství==
[[Soubor:Neuer Hafen Bremerhaven.jpg|thumb|Pohled na nový přístav (''Neuer Hafen'')]]
Hospodářství města je od jeho počátku úzce spojeno s přístavem. I dnes mají hospodářská odvětví související s činností přístavu ve městě velký význam (např. [[překladiště]], [[Loděnice (přístav)|loděnice]], zpracování [[ryba|ryb]] - firmy [[Deutsche See]], [[Frosta (firma)|Frosta]], [[Nordsee GmbH]]).
Bremerhaven je rovněž významným překladištěm [[silniční vozidlo|silničních vozidel]]. Do [[automobil]]ového terminálu společnosti [[BLG Logistics Group]] o ploše asi 3 miliony [[čtvereční metr|metrů čtverečních]] se vejde 120 000 vozů. V roce [[2007]] činil počet odchozích a příchozích automobilů zhruba 2 miliony, čímž se Bremerhaven řadí na přední místa v Evropě. Většina dovážených aut přichází do Německa právě přes Bremerhaven.
Bremerhaven stále zůstává nejvýznamnějším rybářským přístavem Německa. Vysoužil si dokonce předívku ''Fishtown'' a obyvatelům se někdy přezdívá ''Fischköppe''. V potravinářském průmyslu města má největší význam zpracování ryb, mražených potravin a v současnosti i jižní druhy ovoce (například [[banán]]y), které se v areálu přístavu uskladňují a nechávají dozrát.
Město leží ve významné oblasti výroby energie [[větrná elektrárna|větrnými elektrárnami]]
== Reference ==

{{commonscat|Bremerhaven}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Německu]]
[[Kategorie:Svobodné hanzovní město Brémy]]

Bremerhaven - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu