Brestlitevský mír - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2019-06-27T12:09:43Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 27. 6. 2019, 12:09
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Carte des conséquences du Traité de~~ Brest-Litovsk cs.png\|thumb\|Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří]]	+	[[Soubor:Traktat brzeski 1918.jpg\|thumb\|240px\|První strana Brestlitevského míru]]
		+	[[Soubor:Map Treaty of Brest-Litovsk-cs.png\|thumb\|240px\|Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří]]
	'''Brestlitevský mír''' z [[3. březen\|3. března]] [[1918]] potvrzoval vítězství [[Centrální mocnosti\|ústředních mocností]] ve východní [[Evropa\|Evropě]] během [[První světová válka\|první světové války]].		'''Brestlitevský mír''' z [[3. březen\|3. března]] [[1918]] potvrzoval vítězství [[Centrální mocnosti\|ústředních mocností]] ve východní [[Evropa\|Evropě]] během [[První světová válka\|první světové války]].
	Po [[Říjnová revoluce\|bolševické revoluci]] [[Rusko]] odmítlo účast ve válce a tím i další spolupráci s [[Trojdohoda\|Dohodou]]. Ruská východní fronta se rozpadla. Toho využilo [[Německo]] s [[Rakousko-Uhersko\|Rakouskem-Uherskem]] k rozsáhlému útoku na všech úsecích východní fronty. Německo s Rakouskem-Uherskem dobylo [[Polsko]], [[Ukrajina\|Ukrajinu]], [[Baltské státy\|Pobaltí]] a [[Zakavkazsko]]. [[Sovětský svaz\|Sovětská]] vláda podepsala 3. března 1918 v [[Brest (Bělorusko)\|Brestu]] v dnešním [[Bělorusko\|Bělorusku]] smlouvu o příměří, ve které Rusko uznalo právo ústřední mocnosti na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na [[Západní fronta (první světová válka)\|západní frontu]], kde se schylovalo k rozhodujícím bojům v první světové válce.		Po [[Říjnová revoluce\|bolševické revoluci]] [[Rusko]] odmítlo účast ve válce a tím i další spolupráci s [[Trojdohoda\|Dohodou]]. Ruská východní fronta se rozpadla. Toho využilo [[Německo]] s [[Rakousko-Uhersko\|Rakouskem-Uherskem]] k rozsáhlému útoku na všech úsecích východní fronty. Německo s Rakouskem-Uherskem dobylo [[Polsko]], [[Ukrajina\|Ukrajinu]], [[Baltské státy\|Pobaltí]] a [[Zakavkazsko]]. [[Sovětský svaz\|Sovětská]] vláda podepsala 3. března 1918 v [[Brest (Bělorusko)\|Brestu]] v dnešním [[Bělorusko\|Bělorusku]] smlouvu o příměří, ve které Rusko uznalo právo ústřední mocnosti na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na [[Západní fronta (první světová válka)\|západní frontu]], kde se schylovalo k rozhodujícím bojům v první světové válce.
Řádka 6:		Řádka 7:


-	{{~~commonscat~~\|Treaty of Brest-Litovsk~~}}{{Německo-sovětské vztahy~~}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Treaty of Brest-Litovsk}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:První světová válka]]		[[Kategorie:První světová válka]]
	[[Kategorie:Brest (Bělorusko)]]		[[Kategorie:Brest (Bělorusko)]]
	[[Kategorie:1918]]		[[Kategorie:1918]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-28T22:38:52Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 11. 2013, 22:38

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-14T21:44:42Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Carte des conséquences du Traité de Brest-Litovsk cs.png|thumb|Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří]]
'''Brestlitevský mír''' z [[3. březen|3. března]] [[1918]] potvrzoval vítězství [[Centrální mocnosti|ústředních mocností]] ve východní [[Evropa|Evropě]] během [[První světová válka|první světové války]].
Po [[Říjnová revoluce|bolševické revoluci]] [[Rusko]] odmítlo účast ve válce a tím i další spolupráci s [[Trojdohoda|Dohodou]]. Ruská východní fronta se rozpadla. Toho využilo [[Německo]] s [[Rakousko-Uhersko|Rakouskem-Uherskem]] k rozsáhlému útoku na všech úsecích východní fronty. Německo s Rakouskem-Uherskem dobylo [[Polsko]], [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Baltské státy|Pobaltí]] a [[Zakavkazsko]]. [[Sovětský svaz|Sovětská]] vláda podepsala 3. března 1918 v [[Brest (Bělorusko)|Brestu]] v dnešním [[Bělorusko|Bělorusku]] smlouvu o příměří, ve které Rusko uznalo právo ústřední mocnosti na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontu]], kde se schylovalo k rozhodujícím bojům v první světové válce.
Brestlitevský mír byl separátní smlouvou, oslabující Dohodu. Byl anulován v listopadu 1918.
Brestlitevský mír měl pro bolševické [[Rusko]] rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na to, aby byli schopni udržet výsledky své revoluce. Na straně druhé znamenal významné územní ztráty zhruba 1 miliónu kilometrů čtverečních. Rusko přišlo o [[Finsko]], [[Baltské státy|Pobaltí]], část [[Polsko|Polska]], [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Bělorusko]] a [[Besarábie|Besarábii]]. Proti brestlitevskému míru se sice postavil jeden z vůdců revoluce - [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]], ovšem [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] měl silnější pozici a tak bylo obětováno území ve prospěch udržení komunistického režimu. Avšak ani sám V. I. Lenin neměl v úmyslu Brestlitevský mír, který později charakterizoval jako „hanebnou smlouvu,“ dlouho dodržovat a po německé kapitulaci v [[První světová válka|1. světové válce]] se ho zřekl.

{{commonscat|Treaty of Brest-Litovsk}}{{Německo-sovětské vztahy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:První světová válka]]
[[Kategorie:Brest (Bělorusko)]]
[[Kategorie:1918]]