Britské impérium - Historie editací

Cerberus: Nahrazení textu „1579“ textem „1579“

2016-06-24T11:01:45Z

Nahrazení textu „1579“ textem „1579“

← Starší verze		Verze z 24. 6. 2016, 11:01
Řádka 12:		Řádka 12:
	Jindřich VII. kromě výstavbu loďstva také podporoval zámořské plavby. Chtěl navázat na objevitelské úspěchy [[Španělsko\|Španělska]] a [[Portugalsko\|Portugalska]], do svých služeb přijal italského [[navigace\|navigátora]] Giovanni Cabota (poangličtěn na [[John Cabot]]), v roce 1497 podnikl průzkumnou plavbu do [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]]. Podobně jako [[Kryštof Kolumbus]] hledal novou západní cestu do [[Indie]]; přistál na pobřeží [[Newfoundland]]u (podobně jako Kolumbus také předpokládal, že přistál na [[východ]]ním [[pobřeží]] [[Asie]]) a přilehlé oblasti zabral jménem anglického krále. Cabot také popsal zdejší rozsáhlá loviště [[treska obecná\|tresky obecné]], která později přilákala anglické rybáře.		Jindřich VII. kromě výstavbu loďstva také podporoval zámořské plavby. Chtěl navázat na objevitelské úspěchy [[Španělsko\|Španělska]] a [[Portugalsko\|Portugalska]], do svých služeb přijal italského [[navigace\|navigátora]] Giovanni Cabota (poangličtěn na [[John Cabot]]), v roce 1497 podnikl průzkumnou plavbu do [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]]. Podobně jako [[Kryštof Kolumbus]] hledal novou západní cestu do [[Indie]]; přistál na pobřeží [[Newfoundland]]u (podobně jako Kolumbus také předpokládal, že přistál na [[východ]]ním [[pobřeží]] [[Asie]]) a přilehlé oblasti zabral jménem anglického krále. Cabot také popsal zdejší rozsáhlá loviště [[treska obecná\|tresky obecné]], která později přilákala anglické rybáře.
	=== Alžbětinská doba ===		=== Alžbětinská doba ===
-	Základy moderního [[Royal Navy\|královského námořnictva]] položil král [[Jindřich VIII. Tudor\|Jindřich VIII.]], když nechal ztrojnásobit počet lodí, poprvé byly také postaveny velké válečné lodě s četnými [[kanón]]y. Během vlády [[Alžběta I.\|Alžběty I.]] se tento vývoj ještě zrychlil. [[Francis Drake]] jako druhý člověk v historii (po [[Fernão de Magalhães]]ovi) obeplul svět; [[5. července]] [[1579]] přistál na [[západ]]ním pobřeží Severní Ameriky, blízko dnešního [[San Francisco\|San Francisca]]. Zemi zabral jménem královny a pojmenoval ji jako ''Nova Albion'', žádné osidlování zde ale prozatím neprobíhalo. Francis Drake byl také v průběhu anglicko-španělské války podporován Alžbětou v plenění španělských přístavů v [[Karibik]]u a v přepadávání španělských lodí naložených cennostmi z Nového světa.	+	Základy moderního [[Royal Navy\|královského námořnictva]] položil král [[Jindřich VIII. Tudor\|Jindřich VIII.]], když nechal ztrojnásobit počet lodí, poprvé byly také postaveny velké válečné lodě s četnými [[kanón]]y. Během vlády [[Alžběta I.\|Alžběty I.]] se tento vývoj ještě zrychlil. [[Francis Drake]] jako druhý člověk v historii (po [[Fernão de Magalhães]]ovi) obeplul svět; [[5. července]] 1579 přistál na [[západ]]ním pobřeží Severní Ameriky, blízko dnešního [[San Francisco\|San Francisca]]. Zemi zabral jménem královny a pojmenoval ji jako ''Nova Albion'', žádné osidlování zde ale prozatím neprobíhalo. Francis Drake byl také v průběhu anglicko-španělské války podporován Alžbětou v plenění španělských přístavů v [[Karibik]]u a v přepadávání španělských lodí naložených cennostmi z Nového světa.
	Vliv Anglie mimo Evropu stabilně narůstal. V roce 1583 doplul [[Humphrey Gilbert]] po stopách Johna Cabota na Newfoundland, kde [[5. srpna]] založil vůbec první stálou britskou kolonii [[Saint John’s]] (přičemž na Newfoundlandu již dříve existovaly sezónní rybářské kolonie). Sir [[Walter Raleigh]] založil v roce 1587 osadu [[Roanoke]], první kolonii ve [[Virginia\|Virginii]]. Obě kolonie však trpěly nedostatkem potravin, jelikož angličtí osadníci ještě neměli zkušenosti se získáváním obživy v těchto oblastech.		Vliv Anglie mimo Evropu stabilně narůstal. V roce 1583 doplul [[Humphrey Gilbert]] po stopách Johna Cabota na Newfoundland, kde [[5. srpna]] založil vůbec první stálou britskou kolonii [[Saint John’s]] (přičemž na Newfoundlandu již dříve existovaly sezónní rybářské kolonie). Sir [[Walter Raleigh]] založil v roce 1587 osadu [[Roanoke]], první kolonii ve [[Virginia\|Virginii]]. Obě kolonie však trpěly nedostatkem potravin, jelikož angličtí osadníci ještě neměli zkušenosti se získáváním obživy v těchto oblastech.
	=== Stuartovci ===		=== Stuartovci ===

Cerberus: Nahrazení textu „1509“ textem „1509“

2016-06-24T11:01:08Z

Nahrazení textu „1509“ textem „1509“

← Starší verze		Verze z 24. 6. 2016, 11:01
Řádka 8:		Řádka 8:
	== Zakládání zámořského impéria ==		== Zakládání zámořského impéria ==
	[[Soubor:Henry7England.jpg\|thumb\|[[Jindřich VII. Tudor\|Jindřich VII.]]]]		[[Soubor:Henry7England.jpg\|thumb\|[[Jindřich VII. Tudor\|Jindřich VII.]]]]
-	Základem pro budoucí britské zámořské impérium byla námořní politika [[Jindřich VII. Tudor\|Jindřicha VII.]], vládnoucího mezi lety 1485 a [[1509]], který značně rozšířil britskou [[loďstvo\|flotilu]] obchodních lodí a nařídil výstavbu suchého doku v [[Plymouth]]u. Obchodní loďstvo hrálo významnou úlohu při vzniku obchodních společností, které byly v budoucnu důležitou součástí britské expanze (nejvýznamnější z nich byla [[britská Východoindická společnost]]).	+	Základem pro budoucí britské zámořské impérium byla námořní politika [[Jindřich VII. Tudor\|Jindřicha VII.]], vládnoucího mezi lety 1485 a 1509, který značně rozšířil britskou [[loďstvo\|flotilu]] obchodních lodí a nařídil výstavbu suchého doku v [[Plymouth]]u. Obchodní loďstvo hrálo významnou úlohu při vzniku obchodních společností, které byly v budoucnu důležitou součástí britské expanze (nejvýznamnější z nich byla [[britská Východoindická společnost]]).
	=== Objevitelské cesty Johna Cabota ===		=== Objevitelské cesty Johna Cabota ===
	Jindřich VII. kromě výstavbu loďstva také podporoval zámořské plavby. Chtěl navázat na objevitelské úspěchy [[Španělsko\|Španělska]] a [[Portugalsko\|Portugalska]], do svých služeb přijal italského [[navigace\|navigátora]] Giovanni Cabota (poangličtěn na [[John Cabot]]), v roce 1497 podnikl průzkumnou plavbu do [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]]. Podobně jako [[Kryštof Kolumbus]] hledal novou západní cestu do [[Indie]]; přistál na pobřeží [[Newfoundland]]u (podobně jako Kolumbus také předpokládal, že přistál na [[východ]]ním [[pobřeží]] [[Asie]]) a přilehlé oblasti zabral jménem anglického krále. Cabot také popsal zdejší rozsáhlá loviště [[treska obecná\|tresky obecné]], která později přilákala anglické rybáře.		Jindřich VII. kromě výstavbu loďstva také podporoval zámořské plavby. Chtěl navázat na objevitelské úspěchy [[Španělsko\|Španělska]] a [[Portugalsko\|Portugalska]], do svých služeb přijal italského [[navigace\|navigátora]] Giovanni Cabota (poangličtěn na [[John Cabot]]), v roce 1497 podnikl průzkumnou plavbu do [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]]. Podobně jako [[Kryštof Kolumbus]] hledal novou západní cestu do [[Indie]]; přistál na pobřeží [[Newfoundland]]u (podobně jako Kolumbus také předpokládal, že přistál na [[východ]]ním [[pobřeží]] [[Asie]]) a přilehlé oblasti zabral jménem anglického krále. Cabot také popsal zdejší rozsáhlá loviště [[treska obecná\|tresky obecné]], která později přilákala anglické rybáře.

Cerberus: Nahrazení textu „1314“ textem „1314“

2016-06-24T10:57:21Z

Nahrazení textu „1314“ textem „1314“

← Starší verze		Verze z 24. 6. 2016, 10:57
Řádka 4:		Řádka 4:
	== Počátky anglické expanze ==		== Počátky anglické expanze ==
	Po dobytí Anglie [[Vilém I. Dobyvatel\|Vilémem I.]] v roce 1066 pod jednu říši spadala také Vilémova území v severní [[Francie\|Francii]]. V průběhu staletí se Anglie snažila rozšiřovat svůj vliv nad kontinentální Evropou, zvláště kvůli strategickým obchodním zájmům spojeným s exporty [[vlna\|vlněného]] zboží.		Po dobytí Anglie [[Vilém I. Dobyvatel\|Vilémem I.]] v roce 1066 pod jednu říši spadala také Vilémova území v severní [[Francie\|Francii]]. V průběhu staletí se Anglie snažila rozšiřovat svůj vliv nad kontinentální Evropou, zvláště kvůli strategickým obchodním zájmům spojeným s exporty [[vlna\|vlněného]] zboží.
-	Samotná anglická expanze začala dobytím [[Irsko\|Irska]] (od roku 1169) a [[Wales]]u (od 1282). [[Skotsko]] bylo sice podrobeno v roce 1296, po vyhrané [[bitva u Bannockburnu\|bitvě u Bannockburnu]] roku [[1314]] však opět získalo nezávislost. Obě království se opět propojila až personální unií v roce 1603.	+	Samotná anglická expanze začala dobytím [[Irsko\|Irska]] (od roku 1169) a [[Wales]]u (od 1282). [[Skotsko]] bylo sice podrobeno v roce 1296, po vyhrané [[bitva u Bannockburnu\|bitvě u Bannockburnu]] roku 1314 však opět získalo nezávislost. Obě království se opět propojila až personální unií v roce 1603.
	Přestože byla [[Normandie]] ztracena v roce 1204, vhodnou [[sňatek\|sňatkovou]] a dědickou politikou získávala Anglie rozsáhlá území na západě Francie; přišla o ně až v roce 1453 v rámci [[Stoletá válka\|Stoleté války]]. Na evropském kontinentě zbyl Anglii pouze přístav [[Calais]], který však v roce 1558 připadl Francii.		Přestože byla [[Normandie]] ztracena v roce 1204, vhodnou [[sňatek\|sňatkovou]] a dědickou politikou získávala Anglie rozsáhlá území na západě Francie; přišla o ně až v roce 1453 v rámci [[Stoletá válka\|Stoleté války]]. Na evropském kontinentě zbyl Anglii pouze přístav [[Calais]], který však v roce 1558 připadl Francii.
	== Zakládání zámořského impéria ==		== Zakládání zámořského impéria ==

Sysop: Nahrazení textu „1587“ textem „1587“

2015-06-10T22:58:49Z

Nahrazení textu „1587“ textem „1587“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 22:58
Řádka 13:		Řádka 13:
	=== Alžbětinská doba ===		=== Alžbětinská doba ===
	Základy moderního [[Royal Navy\|královského námořnictva]] položil král [[Jindřich VIII. Tudor\|Jindřich VIII.]], když nechal ztrojnásobit počet lodí, poprvé byly také postaveny velké válečné lodě s četnými [[kanón]]y. Během vlády [[Alžběta I.\|Alžběty I.]] se tento vývoj ještě zrychlil. [[Francis Drake]] jako druhý člověk v historii (po [[Fernão de Magalhães]]ovi) obeplul svět; [[5. července]] [[1579]] přistál na [[západ]]ním pobřeží Severní Ameriky, blízko dnešního [[San Francisco\|San Francisca]]. Zemi zabral jménem královny a pojmenoval ji jako ''Nova Albion'', žádné osidlování zde ale prozatím neprobíhalo. Francis Drake byl také v průběhu anglicko-španělské války podporován Alžbětou v plenění španělských přístavů v [[Karibik]]u a v přepadávání španělských lodí naložených cennostmi z Nového světa.		Základy moderního [[Royal Navy\|královského námořnictva]] položil král [[Jindřich VIII. Tudor\|Jindřich VIII.]], když nechal ztrojnásobit počet lodí, poprvé byly také postaveny velké válečné lodě s četnými [[kanón]]y. Během vlády [[Alžběta I.\|Alžběty I.]] se tento vývoj ještě zrychlil. [[Francis Drake]] jako druhý člověk v historii (po [[Fernão de Magalhães]]ovi) obeplul svět; [[5. července]] [[1579]] přistál na [[západ]]ním pobřeží Severní Ameriky, blízko dnešního [[San Francisco\|San Francisca]]. Zemi zabral jménem královny a pojmenoval ji jako ''Nova Albion'', žádné osidlování zde ale prozatím neprobíhalo. Francis Drake byl také v průběhu anglicko-španělské války podporován Alžbětou v plenění španělských přístavů v [[Karibik]]u a v přepadávání španělských lodí naložených cennostmi z Nového světa.
-	Vliv Anglie mimo Evropu stabilně narůstal. V roce 1583 doplul [[Humphrey Gilbert]] po stopách Johna Cabota na Newfoundland, kde [[5. srpna]] založil vůbec první stálou britskou kolonii [[Saint John’s]] (přičemž na Newfoundlandu již dříve existovaly sezónní rybářské kolonie). Sir [[Walter Raleigh]] založil v roce [[1587]] osadu [[Roanoke]], první kolonii ve [[Virginia\|Virginii]]. Obě kolonie však trpěly nedostatkem potravin, jelikož angličtí osadníci ještě neměli zkušenosti se získáváním obživy v těchto oblastech.	+	Vliv Anglie mimo Evropu stabilně narůstal. V roce 1583 doplul [[Humphrey Gilbert]] po stopách Johna Cabota na Newfoundland, kde [[5. srpna]] založil vůbec první stálou britskou kolonii [[Saint John’s]] (přičemž na Newfoundlandu již dříve existovaly sezónní rybářské kolonie). Sir [[Walter Raleigh]] založil v roce 1587 osadu [[Roanoke]], první kolonii ve [[Virginia\|Virginii]]. Obě kolonie však trpěly nedostatkem potravin, jelikož angličtí osadníci ještě neměli zkušenosti se získáváním obživy v těchto oblastech.
	=== Stuartovci ===		=== Stuartovci ===
	[[Soubor:MayflowerHarbor.jpg\|left\|thumb\|Loď [[Mayflower]] s anglickými osadníky]]		[[Soubor:MayflowerHarbor.jpg\|left\|thumb\|Loď [[Mayflower]] s anglickými osadníky]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-28T22:24:45Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 11. 2013, 22:24

Sysop: Nahrazení textu

2012-07-29T20:51:59Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:British Empire 1897.jpg|thumb|250px|Britské impérium v roce 1897, v tradiční růžové barvě]]
[[Soubor:The British Empire1.png|right|thumb|250px|Území, která byla v historii pod větší či menší britskou kontrolou]]
'''Britské impérium''' ([[angličtina|angl.]] ''British Empire'') byla největší [[kolonie|koloniální říše]] v dějinách lidstva. Rozloha v roce [[1921]] činila 33 milionů km², čili přibližně čtvrtinu celkové rozlohy zemské souše. Celkový počet obyvatel byl v tomto roce cca 458 milionů, což představovalo čtvrtinu tehdejší světové populace. Díky neobyčejnému rozsahu britské koloniální říše se do mnoha zemí rozšířila mimo jiné anglická kultura, anglický právní systém ([[zvykové právo]]), tradiční sporty (např. [[kriket]], [[ragby]] a [[fotbal]]), [[Angloamerická měrná soustava|anglická měrná soustava]], způsob vzdělávání a zejména [[angličtina]], která je dnes všeobecně nejpoužívanějším dorozumívacím jazykem. Britské impérium se rozpadlo v desetiletích následujících po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], většina nástupnických zemí je dnes sdružená ve [[Společenství národů]] ([[angličtina|angl.]] ''Commonwealth of Nations'').
== Počátky anglické expanze ==
Po dobytí Anglie [[Vilém I. Dobyvatel|Vilémem I.]] v roce 1066 pod jednu říši spadala také Vilémova území v severní [[Francie|Francii]]. V průběhu staletí se Anglie snažila rozšiřovat svůj vliv nad kontinentální Evropou, zvláště kvůli strategickým obchodním zájmům spojeným s exporty [[vlna|vlněného]] zboží.
Samotná anglická expanze začala dobytím [[Irsko|Irska]] (od roku 1169) a [[Wales]]u (od 1282). [[Skotsko]] bylo sice podrobeno v roce 1296, po vyhrané [[bitva u Bannockburnu|bitvě u Bannockburnu]] roku [[1314]] však opět získalo nezávislost. Obě království se opět propojila až personální unií v roce 1603.
Přestože byla [[Normandie]] ztracena v roce 1204, vhodnou [[sňatek|sňatkovou]] a dědickou politikou získávala Anglie rozsáhlá území na západě Francie; přišla o ně až v roce 1453 v rámci [[Stoletá válka|Stoleté války]]. Na evropském kontinentě zbyl Anglii pouze přístav [[Calais]], který však v roce 1558 připadl Francii.
== Zakládání zámořského impéria ==
[[Soubor:Henry7England.jpg|thumb|[[Jindřich VII. Tudor|Jindřich VII.]]]]
Základem pro budoucí britské zámořské impérium byla námořní politika [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]], vládnoucího mezi lety 1485 a [[1509]], který značně rozšířil britskou [[loďstvo|flotilu]] obchodních lodí a nařídil výstavbu suchého doku v [[Plymouth]]u. Obchodní loďstvo hrálo významnou úlohu při vzniku obchodních společností, které byly v budoucnu důležitou součástí britské expanze (nejvýznamnější z nich byla [[britská Východoindická společnost]]).
=== Objevitelské cesty Johna Cabota ===
Jindřich VII. kromě výstavbu loďstva také podporoval zámořské plavby. Chtěl navázat na objevitelské úspěchy [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]], do svých služeb přijal italského [[navigace|navigátora]] Giovanni Cabota (poangličtěn na [[John Cabot]]), v roce 1497 podnikl průzkumnou plavbu do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Podobně jako [[Kryštof Kolumbus]] hledal novou západní cestu do [[Indie]]; přistál na pobřeží [[Newfoundland]]u (podobně jako Kolumbus také předpokládal, že přistál na [[východ]]ním [[pobřeží]] [[Asie]]) a přilehlé oblasti zabral jménem anglického krále. Cabot také popsal zdejší rozsáhlá loviště [[treska obecná|tresky obecné]], která později přilákala anglické rybáře.
=== Alžbětinská doba ===
Základy moderního [[Royal Navy|královského námořnictva]] položil král [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřich VIII.]], když nechal ztrojnásobit počet lodí, poprvé byly také postaveny velké válečné lodě s četnými [[kanón]]y. Během vlády [[Alžběta I.|Alžběty I.]] se tento vývoj ještě zrychlil. [[Francis Drake]] jako druhý člověk v historii (po [[Fernão de Magalhães]]ovi) obeplul svět; [[5. července]] [[1579]] přistál na [[západ]]ním pobřeží Severní Ameriky, blízko dnešního [[San Francisco|San Francisca]]. Zemi zabral jménem královny a pojmenoval ji jako ''Nova Albion'', žádné osidlování zde ale prozatím neprobíhalo. Francis Drake byl také v průběhu anglicko-španělské války podporován Alžbětou v plenění španělských přístavů v [[Karibik]]u a v přepadávání španělských lodí naložených cennostmi z Nového světa.
Vliv Anglie mimo Evropu stabilně narůstal. V roce 1583 doplul [[Humphrey Gilbert]] po stopách Johna Cabota na Newfoundland, kde [[5. srpna]] založil vůbec první stálou britskou kolonii [[Saint John’s]] (přičemž na Newfoundlandu již dříve existovaly sezónní rybářské kolonie). Sir [[Walter Raleigh]] založil v roce [[1587]] osadu [[Roanoke]], první kolonii ve [[Virginia|Virginii]]. Obě kolonie však trpěly nedostatkem potravin, jelikož angličtí osadníci ještě neměli zkušenosti se získáváním obživy v těchto oblastech.
=== Stuartovci ===
[[Soubor:MayflowerHarbor.jpg|left|thumb|Loď [[Mayflower]] s anglickými osadníky]]
Vítězstvím nad španělskou [[Armada|Armadou]] v roce 1588 se Anglie stala jednou z nejvýznamnějších námořních mocností. Trvající válka se Španělskem v průběhu 90. let 16. století nejprve překřížila plány na zakládání nových kolonií. Nepřátelské akce byly zastaveny v roce 1604, načež [[Jakub I. Stuart]] uzavřel se Španělskem mírovou smlouvu. Následně byl v roce 1607 založen [[Jamestown]] v dnešní [[Virginia|Virginii]]. V roce 1620 vyplula z anglického přístavu [[Plymouth]] loď [[Mayflower]] s tzv. [[Pilgrim fathers]] – zastánci radikálního [[puritanismus|puritanismu]], kteří se rozhodli hledat útočiště v ještě panenském Novém světě. O deset let později tito osadníci založili [[Boston]] ve dnešním státě [[Massachusetts]].
== Kolonizace Ameriky a Oceánie ==
V průběhu 17. století s postupným přílivem kolonistů nabývalo pomalu britské impérium tvar. Soustavně osidlováno bylo zejména východní pobřeží Severní Ameriky (prvních třináct států budoucího USA a atlantické kanadské provincie), dále pak menší ostrovy v Karibiku: [[Jamajka]], [[Bahamy]] a [[Barbados]]. Právě tyto kolonie, kde se dala pěstovat [[cukrová třtina]], byly zprvu nejdůležitější a nejlukrativnější. Kolonie na severoamerické pevnině se oproti tomu vyvážely [[tabák]], [[bavlna|bavlnu]], [[dřevo]] nebo [[kožešina|kožešiny]], byly méně finančně úspěšné, ale nabízely kvalitní zemědělské pozemky a přilákaly více britských kolonistů. Amerika se stávala azylem lidí prchajících před náboženskou persekucí v Anglii: provincie [[Maryland]] byla založena jako útočiště pro [[Římskokatolická církev|římské katolíky]] (1634), [[Rhode Island]] (1636) byl tolerantní ke všem náboženstvím a [[Connecticut]] (1639) pro [[kongregacionalismus|kongrenacionály]].
Britské panství na pevnině bylo postupně rozšiřováno. V roce 1664 Nizozemci ztratili na úkor Britů [[Nový Amsterdam]] (dnešní [[New York]]) a několik let poté i celou kolonii [[Nové Nizozemí]]. Za účelem zisku nové zemědělské půdy se kolonie rozšiřovaly dále na západ do vnitrozemí.
[[Soubor:Yorktown80.JPG|thumb|Britské složení zbraní po [[Dobytí Yorktownu|bitvě u Yorktownu]]]]
Již od počátku bylo [[otrokářství]] nezbytným předpokladem pro rozvoj britských kolonií v Americe, do zrušení obchodu s [[otrok]]y v roce 1807 byla Británie zodpovědná za 3,5 milionů [[Afrika|afrických]] otroků přemístěných do Ameriky. Mezi lety 1650 a 1780 vzrostl podíl černého obyvatelstva v [[Karibik]]u z 25 % na 80 %, ve [[Třináct kolonií|Třinácti koloniích]] z 10 % na 40 %. Obchod s otroky byl nesmírně výnosný, převoz z Afriky ale kvůli špatným hygienickým podmínkám na palubách lodí a špatné stravě nepřežil jeden ze sedmi lidí.
V rámci [[Sedmiletá válka|Sedmileté války]] (1756 – 1763) obsadila Británie mezi lety 1758 a 1760 nejdůležitější francouzská území v jejích severoamerických koloniích; v roce 1760 akceptovala Francie ztrátu všech svých kolonií v Severní Americe: [[Louisiana (kolonie)|Louisiana]] na západ od [[Mississippi]] (včetně [[New Orleans]]) připadla Španělsku, zbytek Velké Británii (tedy kolonie na východ od Mississippi a celá [[Kanada]]).
Velká Británie se poté rozhodla zdanit své americké kolonie, zejména kvůli výdajům na obranu těchto území před Francouzi během Sedmileté války. S koloniemi toto zdanění ale nebylo konzultováno, protože neměly žádné zastoupení v [[britský parlament|britském parlamentu]]. Američtí osadníci se zdráhali přijmout toto nové opatření bez patřičného zastoupení v parlamentu (heslo [[No taxation without representation]]), což vedlo k [[Americká revoluce|Americké revoluci]] a posléze ke vzniku [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] v roce 1783. Britské panství se tak omezilo jen na Kanadu.
Se vznikem USA se také datuje zánik ''„prvního britského impéria“'' – expanze v Severní Americe byla u konce a Británie začala svou moc rozšiřovat do ostatních částí světa. Toto vedlo ke zrodu ''„druhého britského impéria“'' v Asii, Oceánii a později také v Africe.
Osidlování [[Austrálie]] začalo se založením vězeňské kolonie [[Sydney]] v roce 1788. Právě do Austrálie a na [[Nový Zéland]] začala později proudit většina britských kolonistů. Původní [[populace]] [[Austrálci|Austrálců]] a [[Maorové|Maorů]] byly válkami a zavlečenými nemocemi zdecimovány o 60 % až 70 %. Kolonie později získaly právo na samosprávu a staly se významnými vývozci [[Ovčí vlna|vlny]] a [[zlato|zlata]].
== Pax Brittanica ==
Konečná porážka [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] roku 1815 vedla k tomu, že se Británie stala dominantní světovou velmocí. Francie byla nucena předat Británii [[Iónské ostrovy]], [[Malta|Maltu]], [[Svatá Lucie|Svatou Lucii]] a [[Mauricius|Mauritius]] ([[Egypt]] byl dobyt Británií již v roce 1799). Španělsko postoupilo Británii [[Trinidad a Tobago]], Nizozemsko [[Guyana|Guyanu]] a [[Kapská kolonie|Kapskou kolonii]]. Británie naopak Francii vrátila [[Guadeloupe]] a [[Réunion]] a Nizozemsku [[Surinam]] (část Guyany).
Jelikož se Velká Británie později nepodílela na konfliktech v kontinentální Evropě, mohla se soustředit na rozvoj obchodu a upevňování svých pozic (angličtina se také stala nejdůležitějším obchodním jazykem). Toto období bezprecedentní nadvlády Británie bez výraznějšího světového konkurenta se nazývá ''Pax Brittanica'' (Britský mír).
== Britské impérium v Asii ==
[[Soubor:Clive.jpg|left|thumb|[[Robert Clive]] po vítězné [[bitva u Palásí|bitvě u Palásí]]]]
Na konci 16. století začali Britové a Nizozemci nabourávat portugalský monopol na obchod s [[koření]]m. Výrazným momentem bylo založení anglické (později britské) [[britská Východoindická společnost|Východoindické společnosti]] roku 1600 a [[nizozemská Východoindická společnost|nizozemské Východoindické společnosti]] roku 1602. Rivalita mezi Anglií a Nizozemskem nevyhnutelně vedla i ke konfliktům mezi těmito dvěma společnostmi, Nizozemci později svůj zájem soustředili na [[Moluky]], Angličané naopak na [[Indie|Indii]]. Nepřátelství mezi zeměmi bylo ukončeno až za [[Slavná revoluce|Slavné revoluce]] ([[angličtina|angl.]] ''Glorious revolution'') v roce 1688, kdy [[Vilém Oranžský]] nastoupil na anglický trůn.
V roce 1811 Britové obsadili [[Jáva|Jávu]], poté [[Singapur]] (1819), [[Malaka (stát)|Malaku]] (1824) a [[Barma|Barmu]] (1826), samotná kolonizace probíhala postupně.
=== Indie ===
V průběhu 17. století bylo cílem anglické Východoindické společnosti primárně obchod, nikoliv založení kolonie; v této oblasti existovala silná [[Mughalská říše]]. Společnost získala obchodní práva v roce 1617. Situace se s postupným oslabováním místní říše začala měnit, vítězství ozbrojených sil britské Východoindické společnosti nad bengálskými vůdci v [[bitva u Palásí|bitvě u Palásí]] v roce 1757 umožnilo Britům převzít kontrolu nad [[Bengálsko|Bengálskem]], rozsah území pod její kontrolou se dále zvětšoval.
V důsledku nezvládnutého hladomoru roku 1770 byly potlačeny aktivity Východoindické společnosti a posílena role britského státu. Přesto se východoindické společnosti podařilo do roku 1818 rozšířit svůj vliv na celý subkontinent. Místní vůdci byli nuceni přijmout britskou nadvládu, v opačném případě byli sesazeni. V některých oblastech vládli samotní Britové, v dalších byla přiznána domorodým vládcům jistý díl suverenity, stále ale zůstávali pod přísnou kontrolou. Po potlačení [[Indie|indického]] povstání v roce 1857 byla veškerá území Východoindické společnosti předána britské koruně a [[British Indian Army]] se stala armádou britské vlády v Indii. Poslední, byť jen formálně vládnoucí, Velký mogul byl toho roku sesazen a přinucen emigrovat do [[Barma|Barmy]], čímž oficiálně zanikla Mughalská říše. [[Viktorie (britská královna)|Královna Viktorie]] se následně prohlásila císařovnou Indie.
=== Čína ===
[[Soubor:Destroy opium 2.jpg|right|thumb|Ničení [[opium|opia]]]]
Velká Británie začala v 18. století dovážet z [[Čína|Číny]] ohromná množství [[čaj]]e, což vedlo k velkým obchodním deficitům, které se Británie snažila vyrovnat vývozem [[opium|opia]] z Indie. Číňané se těmto dovozům bránili, což vedlo až k [[první opiová válka|první opiové válce]]. Po drtivé porážce Číňanů byla na jihu země založena britská kolonie [[Hongkong]], která měla bránit britské obchodní aktivity.
Británie měla zájem na územní celistvosti Číny, protože její případný rozpad by měl nejspíše za následek rozdělení nástupnických států mezi evropské mocnosti. Přesto se zároveň snažila o oslabování Číny, protože by jinak z čínské strany hrozilo vypovězení pod nátlakem přijatých smluv.
== Zánik Pax Brittanica ==
Jelikož byla Velká Británie první [[průmysl|industriální]] zemí na světě, ovládala zprvu světový trh s [[nerost]]nými surovinami. Tato dominance se ale v průběhu 19. století postupně ztrácela, s postupující industrializací dalších budoucích světových velmocí, zejména [[USA]] či [[Německo|Německa]]. Přestože Spojené království stále dominovala ve finančním sektoru a námořnictví, její podíl na světovém obchodu klesl v roce 1880 na jednu čtvrtinu, v roce [[1913]] na jednu šestinu.
== Nový imperialismus ==
Evropská koloniální politika přibližně mezi lety 1870 a [[1914]] se označuje jako tzv. nový imperialismus. Tato perioda byla ve znamení rozdělení celého světa mezi světové velmoci, agresivního konkurenčního boje při budování kolonií. Do roku 1880 byla [[Afrika]] až na přímořské oblasti prakticky nerozdělená, vnitrozemské oblasti se tedy staly předmětem rivality mezi evropskými mocnostmi.
Británie vkročila do éry nového imperialismu v roce 1875, kdy vláda koupila podíl akcií společnosti [[Suezský kanál|Suezského kanálu]], aby si zajistila strategicky významnou cestu do Indie. Celý [[Egypt]] by Brity obsazen v roce 1882. Dalším faktorem britské zahraniční politiky byla obava z expanze [[Rusko|Ruska]] na jih. V reakci na ruské útoky na [[Osmanská říše|Osmanskou říši]] a [[krymská válka|krymskou válku]] mezi lety 1854 a 1856 Britové obsadili v roce 1878 [[Kypr]]. Jako pojistka proti ruské expanzi na Jih měla být okupace [[Afghánistán]]u, která ale nebyla úspěšná. První britsko-afghánská válka v roce 1842 skončila potupně, kdy britskou armádu při ústupu z [[Kábul]]u [[paštunové|paštunské]] kmeny vyzbrojené ruskými zbraněmi prakticky zdecimovaly. Také druhá britsko-afghánská válka v roce 1880 skončila fiaskem, při třetí britsko-afghánské válce v roce [[1919]] byli Britové z oblasti definitivně vyhnáni. Tzv. [[Velká hra]] o nadvládu nad střední Asií skončila s krvavou a neúspěšnou britskou intervencí v [[Tibet]]u v letech [[1903]] a [[1904]].
== Hon o Afriku ==
[[Soubor:Punch Rhodes Colossus.png|thumb|left|[[Cecil Rhodes]] rozkročený od [[Káhira|Káhiry]] po [[Kapské Město|Kapské město]]]]
Nejdůležitější evropské kolonie v Africe do roku 1875 byly [[Alžírsko]] a [[Kapská provincie]], zbytek kontinentu (mimo některá přímořská území) sestával z malých místních států a kmenových území. V roce [[1914]] byly naopak formálně nezávislé pouze dva státy: [[Etiopie]] a [[Libérie]]. Přechod od neformální kontroly prostřednictvím obchodních stanic k formálnímu ovládnutí velkých území evropskými mocnostmi se nazývá jako [[hon o Afriku]] ([[angličtina|angl.]] ''Scramble for Africa'').
Začínající aktivity mnoha evropských států v tomto regionu mohly vyústit v četné konflikty, čemuž se snažila zabránit [[Berlínská konference]] v letech 1884 a 1885, která stanovila pravidla pro zisk nových území. Nárok na určité území mohl být mezinárodně uznán pouze za předpokladu tzv. „efektivní okupace“ určitým státem.
=== Západní Afrika ===
Britové vnutili [[Ašantská říše|Ašantské říši]] (na území dnešní [[Ghana|Ghany]]) závazek, že se vzdává územních nároků na pobřeží a bude souhlasit se zrušením otroctví (což bylo do té doby hlavním zdrojem příjmů této říše). Ašantská říše byla včleněna do britského impéria definitivně v roce 1896.
=== Severní Afrika ===
S dokončením [[Suezský kanál|Suezského kanálu]] v roce 1869 nabyl [[Egypt]] na strategické významnosti. V roce 1875 odkoupila Británie od zadluženého egyptského chediva (osmanského vicekrále) všechny akcie [[společnost Suzeského kanálu|společnosti Suezského kanálu]] a tím omezila francouzský vliv v zemi. Po povstání nacionalistů v roce 1882 Egypt britské jednotky vojensky obsadily a stal se součástí impéria.
V [[Súdán]]u, který byl od roku 1821 v moci egyptských chedivů, došlo v souvislosti s britským převzetím Egypta k povstání. V lednu roku 1885 obsadili povstalci [[Chartúm]] a britský [[guvernér]] byl zabit. Záchranná expedice dorazila do města o dva dny později. Výprava na potlačení povstání byla vypravena až v roce 1898, kdy byly povstalci drtivě poraženi v [[bitva u Omdurmanu|bitvě u Omdurmanu]]. Súdán poté nebyl zpět vrácen Egyptu, ale stalo se z něj společné britsko-egyptské [[Kondominium (právo)|kondominium]].
V roce 1898 došlo k tzv. [[fašodský incident|fašodskému incidentu]] mezi Británií a Francií: Británie měla za cíl vytvořit souvislý pás svých kolonií ze severu na jih – z [[Káhira|Káhiry]] po [[Kapské Město|Kapské město]]. Francie naopak měla zájem na pásu svých kolonií ze západu na východ – od [[Senegal]]u po [[Džibutsko]]. Zájmy se střetly právě v Súdánu; žádná ze stran si ale nepřála válku, Britové byli v lepší pozici (mocensky i právně z hlediska nároků na území), Francie se tedy stáhla. Obě země si následně vymezily sféry vlivu. Mírové vyřešení tohoto sporu vedlo k uzavření [[Srdečné dohody]] ([[francouzština|francouzsky]] ''Entente Cordiale'').
=== Jižní Afrika ===
[[Kapská kolonie|Kapskou kolonii]] založila [[nizozemská Východoindická společnost]] v roce 1652 jako zásobovací stanici na cestě do Indie. Británie formálně získala tuto kolonii roku 1806, přestože ji již de facto držela od roku 1795 v době, kdy bylo [[Nizozemsko]] okupováno Francií.
V roce 1843 anektovali Britové jihoafrickou provincii [[Natal]], mocný zulský stát v sousedství však pro kolonisty představoval trvalé ohrožení. [[Britsko-zulská válka]] začala v roce 1879, po počátečních úspěších domorodců Britové válku vyhráli a samostatný zulský stát přestal existovat.
Na konci 19. století začala Británie se systematickým podmaňováním jižní Afriky a podrobováním afrikánských republik ([[Transvaal]] a [[Svobodný oranžský stát]]), významných zvláště díky bohatým nalezištím [[zlato|zlata]], což vyústilo v tzv. [[búrské války]]. [[Britská Jihoafrická společnost]] v tomto období obsadila rozsáhlé země na sever od búrských republik, toto území bylo pojmenováno jako [[Rhodesie]], po předsedovi této společnosti, [[Cecil Rhodes|Cecilu Rhodesovi]].
Na základě úspěchů v jižní a východní Africe se zjevila idea vytvoření souvislého britského území od severu na jih Afriky a výstavby [[železnice|železniční trati]] vedoucí napříč celým [[kontinent]]em. Vytvoření [[Německá východní Afrika|Německé východní Afriky]] ale tyto plány na čas zmařilo. Přesto ale Britové před první světovou válkou ovládali skoro třetinu afrického kontinentu, přičemž jejich území byla nejlukrativnější. Samotná [[Nigérie]] měla více obyvatel než např. [[Francouzská západní Afrika]] nebo všechny [[německé kolonie]] dohromady.
== Osamostatňování kolonií ==
''Hlavní článek: [[dominium]]''
[[Soubor:Opening of the first parliament.jpg|thumb|Otvírání australského parlamentu v roce 1901]]
Kolonie, kde převažovali britští kolonisté nad domorodým obyvatelstvem, obdržely status [[dominium|dominia]] a právo na samosprávu: [[Kanada]] (1867), [[Austrálie]] ([[1901]]), [[Nový Zéland]] ([[1907]]), [[Newfoundland]] (1907) a [[Jihoafrická unie]] ([[1910]]). Přestavitelé těchto států se scházeli s britskými politiky na pravidelných imperiálních konferencích, první se konala v roce 1887 v [[Londýn]]ě.
Dominia byla relativně nezávislá, zahraniční politika přesto zůstávala pevně v britských rukou, na těchto územích také neomezeně platilo britské právo. Když byla v roce [[1914]] vyhlášena válka Německu, válečný stav platil i pro všechna dominia.
== Důsledky první světové války ==
Po první světové válce nastala poslední fáze expanze britského impéria, kdy do něj byl včleněn [[Britský mandát Palestina]], [[Irák]] a bývalé [[německé kolonie]] [[Německá východní Afrika]], [[Togoland]], [[Německá jihozápadní Afrika]] a [[Německá Nová Guinea]]. Británie však byla válkou vyčerpaná, což se negativně projevilo na schopnosti spravovat tak rozsáhlé impérium n. m.oha místech se navíc začaly projevovat nacionalistické tendence.
V průběhu 20. let se také změnilo postavení dominií. Každé dominium mělo již na [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvě]] svůj vlastní podpis, odpor dominií vůči tažení proti [[Turecko|Turecku]] v roce [[1922]] vedl k jednáním o změně jejich statutu. Samostatnost dominií byla formulována v [[Balfourova deklarace (1926)|Balfourově deklaraci]] z roku [[1926]] a potvrzena [[Westminsterský status|Westminsterským statutem]] v roce [[1931]].
[[Irsko]] se osamostatnilo v roce [[1922]] po krvavé občanské válce, v roce [[1937]] uvolnila poslední ústavní spojení se Spojeným královstvím. V roce [[1949]] vystoupilo ze [[Commonwealth]]u (celým názvem ''Commonwealth of Nations''). [[Egypt]] byl formálně nezávislý již od roku 1922.
== Dekolonizace ==
[[Soubor:Jinnah Gandhi.jpg|left|thumb|220px|[[Muhammad Alí Džinnáh]] a Mahátma Gándhí, vůdci hnutí za nezávislost [[Britská Indie|Britské Indie]]]]
V první polovině [[20. století]] vznikla v mnohých britských koloniích hnutí za nezávislost (zejména v [[Indie|Indii]]). [[Druhá světová válka]] ještě více podkopala již zeslabenou pozici Velké Británie jako hospodářské mocnosti, rozhodující vliv na světové dění získaly [[Spojené státy americké]]. Světové mínění se navíc po druhé světové válce obrátilo proti ideji [[kolonialismus|kolonialismu]], politické uspořádání taktéž nedovolovalo Británii etablovat se jako světová velmoc.
Přestože se Británie rozpadu svého impéria vojensky nebránila, dekolonizace ale v některých oblastech neproběhla hladce; rozdělení [[Britská Indie|Britské Indie]] a konflikt mezi [[Indie|Indií]] a [[Pákistán]]em si vyžádal statisíce životů.
Indie a Pákistán získaly nezávislost v roce [[1947]], následované [[Myanmar|Barmou]] a [[Cejlon]]em ([[1948]]). V tomto roce také po [[První arabsko-izraelská válka|izraelské válce za nezávislost]] skončil [[Britský mandát Palestina|britský mandát nad Palestinou]], byl vytvořen stát [[Izrael]]. [[Malajsie]] se osamostatnila v roce [[1957]], [[Kypr]] v roce [[1960]], [[Malta]] v roce [[1964]], protektorát nad [[Brunej]]em byl oficiálně ukončen v roce [[1984]].
Konec britského impéria v Africe byl natolik rychlý, že přivedl nástupnické státy do mnoha nesnází. Nejdříve vyhlásila nezávislost [[Ghana]] ([[1957]]), následovaná [[Nigérie|Nigérií]] ([[1960]]), dále pak [[Sierra Leone]] a [[Tanganika (území)|Tanganika]] (pevninská část dnešní [[Tanzanie]]) ([[1961]]), [[Uganda]] ([[1962]]), [[Keňa]] ([[1963]]), [[Zanzibar]] (1963), spojen s Tanganikou v [[Tanzanie|Tanzanii]] roku [[1964]]), [[Gambie]] ([[1965]]), [[Botswana]] ([[1966]]), [[Lesotho]] (1966) a [[Svazijsko]] ([[1968]]). Ústup Británie jižních a východních částí Afriky byl ale ztížen značným počtem bílých osadníků. Spory o vlastnictví pozemků přerostly v Keni v [[povstání Mau Mau]], které se podařilo potlačit. Bílá menšina v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]] měla až do roku [[1994]] kvůli systému [[apartheid]]u větší práva než černá většina.
Poté, co zkrachoval projekt federace [[Západní Indie]], se karibské státy rozhodly pro samostatnost: nejdříve [[Jamajka]] a [[Trinidad a Tobago]] (1962), poté [[Barbados]] ([[1966]]) a jiné menší ostrovní státy. V roce [[1997]] skončila 99 let trvající nájemní smlouva a [[Hongkong]] připadl zpět [[Čínská lidová republika|Číně]].
Británie má v současnosti pod kontrolou pouhé zbytky dřívějšího impéria, viz [[Zámořské území Spojeného království]].
== Rozsah britského impéria v roce 1921 ==
=== Afrika ===
{| width=100%
| width=33% |
* [[Ascension]]
* [[Bečuánsko]] (dnes [[Botswana]])
* [[Britské Togo]]
* [[Egypt]]
* [[Gambie]]
* [[Jihoafrická unie]], včetně [[Lesotho|Lesotha]]
* [[britská Jihozápadní Afrika]] (dnes [[Namibie]])
| width=33% |
* [[Jižní Rhodésie]] (dnes [[Zimbabwe]])
* [[Kamerun]]
* [[Keňa]]
* [[Mauricius|Mauritius]]
* [[Nigérie]]
* [[Nyasaland]] (dnes [[Malawi]])
* [[Severní Rhodésie]] (dnes [[Zambie]])
| width=33% valign="top" |
* [[Sierra Leone]]
* [[Somaliland]]
* [[Súdán]]
* [[Svazijsko]]
* [[Tanganika (území)|Tanganika]] (dnes [[Tanzanie]])
* [[Uganda]]
* [[Zlaté pobžeží (kolonie)|Zlaté pobřeží]] (dnes [[Ghana]])
|}
=== Amerika a Atlantik ===
{| width=100%
| width=33% |
* [[Anguilla]]
* [[Antigua a Barbuda]]
* [[Bahamy]]
* [[Barbados]]
* [[Bermudy]]
* [[Britské Panenské ostrovy]]
* [[Britský Honduras]] (dnes [[Belize]])
* [[Dominika]]
| width=33% |
* [[Falklandy|Falklandské ostrovy]]
* [[Grenada]]
* [[Britská Guyana]] (dnes [[Guyana]])
* [[Kajmanské ostrovy]]
* [[Kanada]]
* [[Jamajka]]
* [[Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy|Jižní Georgie]]
* [[Montserrat (ostrov)|Montserrat]]
* [[Newfoundland]]
| width=33% valign="top" |
* [[Svatý Kryštof a Nevis]]
* [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]]
* [[Svatá Lucie]]
* [[Svatý Vincenc a Grenadiny]]
* [[Trinidad a Tobago]]
* [[Tristan da Cunha]]
* [[Turks a Caicos]]
|}
=== Antarktida ===
* [[Britské antarktické území]]
=== Asie ===
{| width=100%
| width=33% |
* [[Aden]] (dnes část [[Jemen]]u)
* [[Myanmar|Barma]]
* [[Bhútán]]
* [[Britská Indie]]
* [[Britská Nová Guinea]] (dnes [[Papua-Nová Guinea|Papua Nová Guinea]])
* [[Brunej]]
* [[Cejlon]]
* [[Hongkong]]
| width=33% |
* [[Irák]]
* [[Katar]]
* [[Kuvajt]]
* [[Malaya]] (kontinentální část dnešní [[Malajsie]])
* [[Maledivy]]
* [[Nepál]]
* [[Omán]]
* [[Britský mandát Palestina]]
| width=33% valign="top" |
* [[Sarawak]] (součástí dnešní [[Malajsie]] na západě [[Borneo|Bornea]])
* [[Singapur]]
* [[Severní Borneo]]
* [[Smluvní státy]] (dnes [[Spojené arabské emiráty]])
* [[Weihaiwei]] (dnešní [[Weihai]] v [[Čínská lidová republika|Číně]])
* [[Zajordánsko]] (dnes [[Jordánsko]])
|}
{| width=100%
|
=== Evropa ===
|-
| width=33% valign="top" |
* [[Gibraltar]]
* [[Kypr]]
* [[Malta]]
* [[Spojené království]]
| width=66% valign="top" |
| rowspan=3 | [[Soubor:British Empire 1921.png|thumb|Britské impérium v roce 1921]]
|-
|
=== Oceánie ===
|-
| width=50% valign="top" |
* [[Austrálie]]
* [[Fidži]]
* [[Kiribati]]
* [[Nauru]]
* [[Nový Zéland]]
| width=50% valign="top" |
* [[Pitcairnovy ostrovy]]
* [[Šalamounovy ostrovy]]
* [[Tonga]]
* [[Tuvalu]]
|}
== Kolonie ztracené před rokem 1921 ==
* [[Třináct kolonií]], základ budoucích [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]: [[Connecticut]], [[Delaware]], [[Georgia]], [[Jižní Karolína]], [[New Hampshire]], [[New Jersey]], [[New York (stát)|New York]], [[Maryland]], [[Massachusetts]], [[Pennsylvania]], [[Rhode Island]], [[Severní Karolína]], [[Virginia]]
* oblast mezi třinácti koloniemi a řekou [[Mississippi]]
* [[Florida]], připadla Španělsku, později součást USA
* část [[Oregon]]u
* některé oblasti ve Francii ve středověku
* [[Menorca]] (1708 – 1802, kdy byla předána Španělsku)
* [[Helgoland]], od roku 1807, v roce 1890 vrácen [[Německo|Německu]] výměnou za zřeknutí se nároků o [[Zanzibar]]
* [[Iónské ostrovy]] (1809 – 1864, kdy byly předány [[Řecko|Řecku]])

== Literatura ==
* FERGUSON, Niall. Britské impérium : cesta k modernímu světu. Praha : Prostor, 2007. ISBN 978-80-7260-175-2. (česky)
* MUIR, Ramsay. Britské imperium, jeho vývoj a organisace. Londýn : Čechoslovák, 1941. (česky)
* PORTER, Bernard. The absent-minded imperialists : empire, society, and culture in Britain. Oxford : Oxord University Press, 2006. ISBN 0-19-929959-5. (anglicky)
* MORGAN, Philip D.; HAWKINS, Sean. Black experience and the empire. Oxford : Oxord University Press, 2004. ISBN 0-19-926029-X. (anglicky)

{{Koloniální mocnosti}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Britské kolonie]]