Brno-Maloměřice a Obřany - Historie editací

Sysop: + Souřadnice

2021-07-23T07:59:16Z

+ Souřadnice

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2021, 07:59
Řádka 1:		Řádka 1:
	'''Brno-Maloměřice a Obřany''' je [[Městská část a městský obvod\|městská část]] na severovýchodním okraji [[statutární město\|statutárního města]] [[Brno\|Brna]]. Je tvořena katastrálním územím čtvrtě [[Obřany]] a většinou katastrálního území čtvrtě [[Maloměřice]].		'''Brno-Maloměřice a Obřany''' je [[Městská část a městský obvod\|městská část]] na severovýchodním okraji [[statutární město\|statutárního města]] [[Brno\|Brna]]. Je tvořena katastrálním územím čtvrtě [[Obřany]] a většinou katastrálního území čtvrtě [[Maloměřice]].

-	Celková katastrální výměra činí 9,29 ~~km²~~. Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 5 600 obyvatel.	+	Celková katastrální výměra činí 9,29 km<sup>2</sup>. Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 5 600 obyvatel.

	Rozkládá se po obou březích řeky [[Svitava\|Svitavy]] nedaleko [[Hády\|Hádů]], katastrální hranice mezi oběma čtvrtěmi probíhá středem řeky a Mlýnského náhonu. Pro účely [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky\|senátních voleb]] je území městské části Brno-Maloměřice a Obřany zařazeno do [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město\|volebního obvodu číslo 58]].		Rozkládá se po obou březích řeky [[Svitava\|Svitavy]] nedaleko [[Hády\|Hádů]], katastrální hranice mezi oběma čtvrtěmi probíhá středem řeky a Mlýnského náhonu. Pro účely [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky\|senátních voleb]] je území městské části Brno-Maloměřice a Obřany zařazeno do [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město\|volebního obvodu číslo 58]].
Řádka 28:		Řádka 28:

	== Historický přehled ==		== Historický přehled ==
-	Na území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany existovalo významnější osídlení již v době ~~[[Velkomoravská říše\|~~Velkomoravské říše]].<ref>{{Citace monografie\| příjmení = Kuča	+	Na území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany existovalo významnější osídlení již v době Velkomoravské říše.<ref>{{Citace monografie\| příjmení = Kuča
	\| jméno = Karel		\| jméno = Karel
	\| odkaz na autora =		\| odkaz na autora =
Řádka 39:		Řádka 39:
	\| strany = 452 a 468		\| strany = 452 a 468
	\| jazyk = čeština		\| jazyk = čeština
-	}}</ref> Území moderní městské části původně náleželo především ke katastrálním územím Maloměřice a Obřany, okrajové části však náležely také k [[Židenice\|Židenicím]], [[Husovice\|Husovicím]], [[Bílovice nad Svitavou\|Bílovicím nad Svitavou]] (les nad pravým břehem údolí [[Svitava\|Svitavy]]) a [[Kanice (okres Brno-venkov)\|Kanicím]]. Oba hlavní sídelní celky, jimiž jsou Maloměřice a Obřany, vznikly již ve ~~[[středověk]]u~~. Roku 1241 vpadli na Moravu Mongolové, kteří toho roku Maloměřice zpustošili a vypálili. Teprve na konci 13. století byly Maloměřice obnoveny. Další vážné poškození Maloměřic následovalo při obléhání Brna Švédy roku 1645. Pro změnu Obřan se obě výše zmíněné události příliš nedotkly. Ve druhé polovině 19. století pak vzniká zástavba Baarova nábřeží, patřící tehdy k obci [[Juliánov]]u ''(neměl nikdy vlastní katastr, nýbrž katastrálně spadal pod Židenice)'', nazývaná „Juliánov u Husovic“. K Brnu byly obce Maloměřice, Ořany, Husovice, Juliánov a Židenice připojeny [[16. duben\|16. dubna]] [[1919]], pozemky patřící původně k Bílovicím nad Svitavou a Kanicím ale až při [[reambulace\|reambulaci]] Brna koncem 60. let [[20. století]]. Při této reambulaci byly také nově stanoveny téměř všechny současné úseky hranic těchto katastrálních území. Další úpravy pak následovaly v 70. letech ''(změna hranice mezi k. ú. Obřany a [[Lesná (Brno)\|Lesná]], při níž byla stanovena linie tvořící moderní hranici městské části se sousední městskou částí [[Brno-sever]])'' a [[26. listopad]]u [[1998]] ''(malá změna hranice mezi k. ú. Maloměřice a Židenice v prostoru sousední městské části [[Brno-Vinohrady]])''.	+	}}</ref> Území moderní městské části původně náleželo především ke katastrálním územím Maloměřice a Obřany, okrajové části však náležely také k [[Židenice\|Židenicím]], [[Husovice\|Husovicím]], [[Bílovice nad Svitavou\|Bílovicím nad Svitavou]] (les nad pravým břehem údolí [[Svitava\|Svitavy]]) a [[Kanice (okres Brno-venkov)\|Kanicím]]. Oba hlavní sídelní celky, jimiž jsou Maloměřice a Obřany, vznikly již ve středověku. Roku 1241 vpadli na Moravu Mongolové, kteří toho roku Maloměřice zpustošili a vypálili. Teprve na konci 13. století byly Maloměřice obnoveny. Další vážné poškození Maloměřic následovalo při obléhání Brna Švédy roku 1645. Pro změnu Obřan se obě výše zmíněné události příliš nedotkly. Ve druhé polovině 19. století pak vzniká zástavba Baarova nábřeží, patřící tehdy k obci [[Juliánov]]u ''(neměl nikdy vlastní katastr, nýbrž katastrálně spadal pod Židenice)'', nazývaná „Juliánov u Husovic“. K Brnu byly obce Maloměřice, Ořany, Husovice, Juliánov a Židenice připojeny [[16. duben\|16. dubna]] [[1919]], pozemky patřící původně k Bílovicím nad Svitavou a Kanicím ale až při [[reambulace\|reambulaci]] Brna koncem 60. let [[20. století]]. Při této reambulaci byly také nově stanoveny téměř všechny současné úseky hranic těchto katastrálních území. Další úpravy pak následovaly v 70. letech ''(změna hranice mezi k. ú. Obřany a [[Lesná (Brno)\|Lesná]], při níž byla stanovena linie tvořící moderní hranici městské části se sousední městskou částí [[Brno-sever]])'' a [[26. listopad]]u [[1998]] ''(malá změna hranice mezi k. ú. Maloměřice a Židenice v prostoru sousední městské části [[Brno-Vinohrady]])''.

	Čučkaři se říkalo lidem z Maloměřic, protože se zde pěstovala čočka, fazuláci obyvatelům Obřan kvůli pěstování fazolí.<ref>{{Citace periodika		Čučkaři se říkalo lidem z Maloměřic, protože se zde pěstovala čočka, fazuláci obyvatelům Obřan kvůli pěstování fazolí.<ref>{{Citace periodika
Řádka 76:		Řádka 76:
	* 1964-[[1971]] - téměř vše jako v předchozím období, ale městský obvod Brno VI zrušen a začleněn do městského obvodu '''Brno IV'''. V tomto období však v rámci reambulace došlo ke změně hranice Brna, což v případě městské části Maloměřice znamenalo připojení pozemků, které předtím náležely k obcím Kamenice a Bílovice nad Svitavou.		* 1964-[[1971]] - téměř vše jako v předchozím období, ale městský obvod Brno VI zrušen a začleněn do městského obvodu '''Brno IV'''. V tomto období však v rámci reambulace došlo ke změně hranice Brna, což v případě městské části Maloměřice znamenalo připojení pozemků, které předtím náležely k obcím Kamenice a Bílovice nad Svitavou.
	* [[26. listopad]]u 1971-[[1974]] - správní hranice dány do souladu s katastrálními hranicemi nově stanovenými při reambulaci. V tomto období již celé území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany náleželo do jedné městské části, která nejprve nesla název '''Brno XIII-Maloměřice''',<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153</ref> od [[1. květen\|1. května]] [[1972]]<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56</ref> už jen '''Brno-Maloměřice'''.		* [[26. listopad]]u 1971-[[1974]] - správní hranice dány do souladu s katastrálními hranicemi nově stanovenými při reambulaci. V tomto období již celé území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany náleželo do jedné městské části, která nejprve nesla název '''Brno XIII-Maloměřice''',<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153</ref> od [[1. květen\|1. května]] [[1972]]<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56</ref> už jen '''Brno-Maloměřice'''.
-	* dd [[1. leden\|1. ledna]] [[1975]]<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 89</ref> do [[23. listopad]]u [[1990]] bylo území moderní městské části součástí [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990\|městského obvodu Brno III]].	+	* od [[1. leden\|1. ledna]] [[1975]]<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 89</ref> do [[23. listopad]]u [[1990]] bylo území moderní městské části součástí [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990\|městského obvodu Brno III]].
	* od [[24. listopad]]u 1990 - moderní samosprávná městská část Brno-Maloměřice a Obřany		* od [[24. listopad]]u 1990 - moderní samosprávná městská část Brno-Maloměřice a Obřany

Řádka 97:		Řádka 97:
	* [[Obřany]]		* [[Obřany]]

		+	== Souřadnice ==
		+	{{Geo cz\|49\|13\|26\|16\|38\|38}}
	== Reference ==		== Reference ==
	<references />		<references />

Sysop: + NEW...na našem serveru je přes 1,5 TB volného prostoru pro další 2000000 fotek, ALE protože nám čtenáři v posledních 9 letech poslali NULA korun na provoz...většina Nových článků bude bez fotek !!

2021-07-23T07:50:50Z

+ NEW...na našem serveru je přes 1,5 TB volného prostoru pro další 2000000 fotek, ALE protože nám čtenáři v posledních 9 letech poslali NULA korun na provoz...většina Nových článků bude bez fotek !!

Nová stránka

'''Brno-Maloměřice a Obřany''' je [[Městská část a městský obvod|městská část]] na severovýchodním okraji [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Je tvořena katastrálním územím čtvrtě [[Obřany]] a většinou katastrálního území čtvrtě [[Maloměřice]].

Celková katastrální výměra činí 9,29 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 5 600 obyvatel.

Rozkládá se po obou březích řeky [[Svitava|Svitavy]] nedaleko [[Hády|Hádů]], katastrální hranice mezi oběma čtvrtěmi probíhá středem řeky a Mlýnského náhonu. Pro účely [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky|senátních voleb]] je území městské části Brno-Maloměřice a Obřany zařazeno do [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město|volebního obvodu číslo 58]].

== Název ==
Historikové se domnívají, že místní jméno Maloměřice bylo nejspíš vytvořeno příponou -ice k osobnímu jménu Maloměr (též Malomir) ve významu „ves lidí Maloměrových“. V případě Obřan pochází název obce od obecného pojmenování obr, obří, popřípadě od osobního jména Obr. Ve 20. století bylo hned na počátku německé okupace roku 1939 zavedeno odchýlené starobylé německé pojmenování Oberseß, zřejmě ve významu Horní či Vyšší sídlo.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fasora
| jméno = Lukáš
| příjmení2 = Štěpánek
| jméno2 = Václav
| titul = Dějiny Brna 6. - Předměstské obce
| vydání = 2017
| vydavatel = Statutární město Brno, Archiv města Brna
| místo = Brno
| rok vydání = 2017
| počet stran = 1245
| strany = 1245
| isbn = 978-80-86736-54-9
}}</ref>

== Symbolika znaku ==
Horizontálně půlený gotický štít, v jehož horním poli jsou na zeleném podkladu umístěny znaky Maloměřic a Obran, symbolizované stříbrným gotickým písmenem M a stříbrným vinařským nožem – kosírem. Spodní pole znaku tvoří zlatý hrozen, symbolizující tradici pěstování vína, položený na modrém podkladu, což představuje reku Svitavu protékající přes obě obce.

== Doprava v městské části ==
Okrajem městské části prochází velice rušná trasa [[Silnice I/42|velkého městského okruhu]], po němž sem směřuje [[autobus]]ová linka 75 či noční autobusová linka 94. Lze se sem dostat také [[tramvaj]]ovou linkou číslo 4. Územím městské části prochází [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční trasa]] z Brna do [[Svitavy|Svitav]]. Na ní se ve střední části maloměřického katastru nachází mamutí komplex zdejšího seřaďovacího nákladového nádraží, které zabírá značnou část maloměřického katastru. Za maloměřickým nádražím se také nachází zástavba, která je obsluhována linkami 64 a 74.

== Historický přehled ==
Na území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany existovalo významnější osídlení již v době [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]].<ref>{{Citace monografie| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic
| vydavatel = Miloš Uhlíř - Baset
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-86223-11-6
| kapitola = Maloměřice
| strany = 452 a 468
| jazyk = čeština
}}</ref> Území moderní městské části původně náleželo především ke katastrálním územím Maloměřice a Obřany, okrajové části však náležely také k [[Židenice|Židenicím]], [[Husovice|Husovicím]], [[Bílovice nad Svitavou|Bílovicím nad Svitavou]] (les nad pravým břehem údolí [[Svitava|Svitavy]]) a [[Kanice (okres Brno-venkov)|Kanicím]]. Oba hlavní sídelní celky, jimiž jsou Maloměřice a Obřany, vznikly již ve [[středověk]]u. Roku 1241 vpadli na Moravu Mongolové, kteří toho roku Maloměřice zpustošili a vypálili. Teprve na konci 13. století byly Maloměřice obnoveny. Další vážné poškození Maloměřic následovalo při obléhání Brna Švédy roku 1645. Pro změnu Obřan se obě výše zmíněné události příliš nedotkly. Ve druhé polovině 19. století pak vzniká zástavba Baarova nábřeží, patřící tehdy k obci [[Juliánov]]u ''(neměl nikdy vlastní katastr, nýbrž katastrálně spadal pod Židenice)'', nazývaná „Juliánov u Husovic“. K Brnu byly obce Maloměřice, Ořany, Husovice, Juliánov a Židenice připojeny [[16. duben|16. dubna]] [[1919]], pozemky patřící původně k Bílovicím nad Svitavou a Kanicím ale až při [[reambulace|reambulaci]] Brna koncem 60. let [[20. století]]. Při této reambulaci byly také nově stanoveny téměř všechny současné úseky hranic těchto katastrálních území. Další úpravy pak následovaly v 70. letech ''(změna hranice mezi k. ú. Obřany a [[Lesná (Brno)|Lesná]], při níž byla stanovena linie tvořící moderní hranici městské části se sousední městskou částí [[Brno-sever]])'' a [[26. listopad]]u [[1998]] ''(malá změna hranice mezi k. ú. Maloměřice a Židenice v prostoru sousední městské části [[Brno-Vinohrady]])''.

Čučkaři se říkalo lidem z Maloměřic, protože se zde pěstovala čočka, fazuláci obyvatelům Obřan kvůli pěstování fazolí.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hrabal
| jméno = Michal
| titul = To jsme my, čučkaři a fazuláci: Obřanský most zdobí obrovská fotka
| periodikum = Brněnský deník
| datum vydání = 2019-02-21
| url = https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/to-jsme-my-cuckari-a-fazulaci-obransky-most-zdobi-obrovska-fotka-20190221.html
| datum přístupu = 2020-06-15
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zpravodaj z Maloměřic a Obřan
| url = https://malomerice.cz/assets/File.ashx?id_org=80918&id_dokumenty=6735
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-06-15
}}</ref>

== Sport ==
V městské části se nachází multifunkční hala. V ní hraje brněnský [[Superliga florbalu|superligový]] tým [[FBŠ Hattrick Brno]] a působí v ní také házenkářský tým SHC Maloměřice.

Na [[Cacovický ostrov|Cacovickém ostrově]] hraje jeden ze dvou brněnských ragbyových týmů, [[RC Dragon Brno]].

V městské části působí fotbalové týmy SK Obřany a TJ MCV Brno.

== Správní vývoj ==
* [[1945]]-[[31. prosinec|31. prosince]] [[1946]] - fungovaly na území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany v rámci Brna MNV Maloměřice, MNV Obřany, malá část spadala do působnosti MNV Židenice. Okrajové části byly součástí obcí [[Bílovice nad Svitavou]] a [[Kanice (okres Brno-venkov)|Kanice]].
* [[1947]]-[[1949]] - převážná část moderní městské části byla v rámci Brna součásti městského obvodu '''Brno V''', židenické pozemky spadaly do obvodu '''Brno VI'''. Okrajové části byly součástí obcí Bílovice nad Svitavou a Kanice.
* 1949-[[1954]] - v tomto období došlo k menší zmeně. Tehdy stále ještě židenické Baarovo nábřeží bylo v ohledu správy odděleno od Židenic a spolu s většinou území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany začleněno do obvodu '''Brno VIII''', který byl v podstatě jen mírně modifikovanou verzí předchozího obvodu Brno V. Zbytek tehdy židenických pozemků moderní městské části byl nadále spravován ze Židenic, ovšem židenický obvod měl nyní označení '''Brno IX'''. Na příslušnosti tehdy nebrněnských okrajových pozemků se nic nezměnilo a stále byly součástí obcí Bílovice nad Svitavou a Kanice.
* 1954-[[1957]] - správní hranice zůstaly na území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany stejné jako v předchozím období. Rozdílem bylo to, že židenický obvod se stal součástí většího obvodu Brno '''VI'''. Brněnské části moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany byly nyní součástí obvodu '''Brno III'''.
* [[20. květen|20. května]] 1957<ref>Úřední list republiky Československé, ročník 1957, částka 68, str. 473 a 474, vydáno v Praze dne [[20. červenec|20. července]] 1957</ref>-[[1960]] - Existoval předchůdce moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany, jímž se stala městská část Brno '''XIII-Maloměřice''', v jejímž čele stanul nikoliv obvodní národní výbor, nýbrž místní národní výbor. Tato městská část zahrnula ty pozemky moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany, které byly součástí předchozího městského obvodu Brno III, s výjimkou tehdy stále židenického Baarova nábřeží, které bylo ponecháno v městském obvodě '''Brno III'''. Ostatní tehdy židenické části moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany zůstaly nadále součástí městského obvodu '''Brno VI'''. Na příslušnosti tehdy nebrněnských pozemků se nic nezměnilo.
* 1960-[[1964]] - jediným rozdílem oproti předchozímu členění bylo připojení Baarova nábřeží k maloměřické městské části, která se nyní nazývala '''Maloměřice'''.
* 1964-[[1971]] - téměř vše jako v předchozím období, ale městský obvod Brno VI zrušen a začleněn do městského obvodu '''Brno IV'''. V tomto období však v rámci reambulace došlo ke změně hranice Brna, což v případě městské části Maloměřice znamenalo připojení pozemků, které předtím náležely k obcím Kamenice a Bílovice nad Svitavou.
* [[26. listopad]]u 1971-[[1974]] - správní hranice dány do souladu s katastrálními hranicemi nově stanovenými při reambulaci. V tomto období již celé území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany náleželo do jedné městské části, která nejprve nesla název '''Brno XIII-Maloměřice''',<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153</ref> od [[1. květen|1. května]] [[1972]]<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56</ref> už jen '''Brno-Maloměřice'''.
* dd [[1. leden|1. ledna]] [[1975]]<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 89</ref> do [[23. listopad]]u [[1990]] bylo území moderní městské části součástí [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu Brno III]].
* od [[24. listopad]]u 1990 - moderní samosprávná městská část Brno-Maloměřice a Obřany

== Pamětihodnosti ==
: Související informace naleznete také v článku: [[Seznam kulturních památek v Brně-Maloměřicích a Obřanech]].

== Školství ==
Na území městské části se nachází jedna základní škola v ulici Hamry a dvě mateřské školy na Cihelní ulici a na Proškově náměstí.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.malomerice.cz/index.php/nase_materske_skolky.html |datum přístupu=2016-08-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160729010909/http://www.malomerice.cz/index.php/nase_materske_skolky.html |datum archivace=2016-07-29 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.malomerice.cz/index.php/nase_zakladni_skoly.html |datum přístupu=2016-08-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160729010914/http://www.malomerice.cz/index.php/nase_zakladni_skoly.html |datum archivace=2016-07-29 |nedostupné=ano }}</ref>

== Osobnosti ==
* [[Simona Monyová]] – česká spisovatelka
* [[Oto Obůrka]] – astronom, zakladatel a ředitel [[Hvězdárna a planetárium Brno|brněnské hvězdárny]]
* [[Jaromír Wagner]] – pedagog, literární historik, historik
* [[Eduard Ernst Essler]] – průmyslník ve vlnařství, [[Obřanská textilní továrna|Esslerova přádelna]]
* [[Moritz Beran]]

== Související články ==
* [[Archeologické nálezy v Brně-Maloměřicích]]
* [[Maloměřice]]
* [[Obřany]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Brno-Maloměřice a Obřany}}{{Město Brno}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Brno-Maloměřice a Obřany| ]]
[[Kategorie:Městské části Brna|Maloměřice a Obřany]]