http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Brno-jih 2026-06-21T04:04:46Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Brno-jih&diff=2375343&oldid=prev 2021-07-15T10:14:46Z

<p>+ NEW...na našem serveru je přes 1,5 TB volného prostoru pro další 2000000 fotek, ALE protože nám čtenáři v posledních 5 letech poslali NULA korun na provoz...většina Nových článků bude bez fotek !!</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Brno-jih''' je [[Městská část a městský obvod|městská část]] na jihu [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně [[Dolní Heršpice|Dolními Heršpicemi]], [[Horní Heršpice|Horními Heršpicemi]], [[Komárov (Brno)|Komárovem]], [[Přízřenice]]mi a menší částí [[Trnitá|Trnité]]. <br /> <br /> Celková katastrální výměra činí 12,77&amp;nbsp;km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí v Komárově. Žije zde přibližně 9 700 obyvatel.<br /> <br /> Pro účely [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky|senátních voleb]] je území městské části Brno-jih zařazeno do [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město|volebního obvodu číslo&amp;nbsp;58]].<br /> <br /> == Sousedící městské části a obce ==<br /> Městská část Brno-jih hraničí na jihu a jihovýchodě s [[město|městem]] [[Modřice]]mi, na západě s [[obec|obcí]] [[Moravany (okres Brno-venkov)|Moravany]] a městskou částí [[Brno-Bohunice]], na severu s městskou části [[Brno-střed]], na východě s městskými částmi [[Brno-Černovice]] a [[Brno-Tuřany]].<br /> <br /> == Charakteristika městské části ==<br /> Původní části Dolních Heršpic a Přízřenic si dosud zachovávají [[vesnice|vesnický]] charakter a zároveň představují jedny z nejzachovalejších vesnických celků na území moderního Brna. Horní Heršpice, Komárov a Trnitá mají pro změnu spíše [[město|městský]] charakter. Na západě území městské části se podél Vídeňské ulice nachází významná obchodně průmyslová zóna. Na různých místech městské části se nacházejí také významná obchodní centra Futurum a Avion Shopping Park Brno, i řada jiných obchodů jako je Europamöbel. V nedávné době bylo do katastru Přízřenic rozšířeno původně modřicemodřické obchodní centrum Olympia. Městskou částí prochází i několik důležitých [[doprava|dopravních]] tepen. Jedná se především o [[dálnice]] [[Dálnice D1|D1]] a [[Dálnice D2|D2]], a rychlostní komunikaci [[Evropská silnice E461|E461]]. Jižně od dálnice D1 se zde však nacházejí i rozsáhlé plochy nezastavěné [[zemědělství|zemědělské]] [[Půda|půdy]]. [[Doprava|Dopravní]] spojení se středem města i s jinými městskými částmi zajišťuje [[dopravní podnik města Brna]] prostřednictvím [[tramvaj]]ových linek č. 2, 6, 9 a 12, a několika [[autobus]]ových a [[trolejbus]]ových linek.<br /> <br /> == Historický přehled ==<br /> K Brnu bylo území městské části připojeno v několika fázích. [[6. červenec|6. července]] 1850 byla k Brnu připojena severní a severozápadní část moderního katastrálního území Komárov, dále severozápad zdejší části k. ú. Trnitá a okrajové území na severu moderního k. ú. Horní Heršpice. V případě tohoto připojeného území se jednalo o pozemky tehdy náležející ke katastrálnímu území Trnitá a v nepatrné míře ke katastrálnímu území [[Křenová (brněnské katastrální území)|Křenová]] (k němu patřily z území současné městské části Brno-jih jen malé části dnešních [[parcela|parcel]] 425/2 a 560/2 a krátký úsek [[Ponávka|Ponávky]], přičemž roku [[1941]] byly tyto pozemky při katastrálních úpravách připojeny ke katastrálnímu území Trnitá). Roku 1898 pak bylo k Brnu od tehdejších Černovic připojen severovýchod zdejší části k. ú. Trnitá. Roku 1906 pak byla připojena od Černovic další menší část moderního k. ú. Trnitá. [[16. duben|16. dubna]] [[1919]] následovalo připojení jihu zdejší části k. ú. Trnitá, jakož i dalších území moderní městské části, zahrnující území dosavadních [[obec|obcí]] Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Komárov, Přízřenic, jakož i části katastrů [[Brno-Černovice|Černovic]] a [[Brněnské Ivanovice|Brněnských Ivanovic]]. Při úpravách hranic Brna roku 1948 pak byly připojeny i některé pozemky, náležející do té doby k Modřicím. Nakonec byla [[1. červenec|1. července]] [[1960]] připojena také severovýchodní část katastru obce [[Moravany (okres Brno-venkov)|Moravany]], označovaná jako [[Nové Moravany]] (toto území bylo později začleněno do katastru Horních Heršpic), a obec [[Holásky]], jejíž původní katastr sem také zasahoval. Do roku [[1945]] mělo území městské části převážně zemědělský charakter, poté zde nastal rozvoj [[průmysl]]u, jehož negativní vliv na životní prostředí městské části se projevil hlavně v 70. a 80. letech. V letech [[1966]]–[[1969]] se i území této městské části dotkla rozsáhlá katastrální reforma Brna. Do té doby například patřila nejvýchodnější nezastavěná část katastru Komárova k historické obci [[Brno-Černovice|Černovice]], naopak část komárovského katastru se nacházela i na levém břehu řeky Svitavy (dnes součást katastrálních území [[Brno-Černovice|Černovice]] a [[Brněnské Ivanovice]]). Od [[1. srpen|1. srpna]] [[1976]] do [[23. listopad]]u [[1990]] bylo celé území moderní městské části Brno-jih začleněno do tehdejšího [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu Brno IV]]. [[24. listopad]]u [[1990]] pak dochází ke vzniku novodobé městské části Brno-jih. Od 90. let zde také dochází k postupné obnově a zlepšování dopravní infrastruktury, životního prostředí, rozšiřování a budování sportovišť, a opravám [[škola|školních]] budov.<br /> == Samospráva ==<br /> 12. září 2010 se v [[Dolní Heršpice|Dolních Heršpicích]] a [[Přízřenice|Přízřenicích]] konalo místní referendum o oddělení od Brna a vytvoření nové obce [[Dolní Heršpice-Přízřenice]].<br /> <br /> Po komunálních volbách v roce 2014 byl starostou zvolen Daniel Kypr ([[ANO 2011]]). Ten byl v prosinci 2017 odvolán a novým starostou byl zvolen Zdeněk Rotrekl (Šance pro jih),&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie | titul = Zemětřesení na radnici Brna-jih. Městská část má nové vedení | url = https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/zemetreseni-na-radnici-brna-jih-mestska-cast-ma-nove-vedeni-20171214.html| datum přístupu = 2017-12-15 | vydavatel = brnensky.denik.cz}}&lt;/ref&gt; který v květnu 2018 zemřel.&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie | autor = Jolana Halalová| titul = Zemřel Zdeněk Rotrekl, starosta Brna-Jihu | url = https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/zemrel-zdenek-rotrekl-starosta-brna-jihu-20180513.html| datum přístupu = 2018-05-13 | vydavatel = ihned.cz}}&lt;/ref&gt; Na ustavujícím zasedání zastupitelstva na podzim 2018 byl starostou zvolen Josef Haluza (ČSSD), který tuto funkci vykonával již v letech 2010 až 2014.<br /> <br /> == Pamětihodnosti ==<br /> : ''Související informace naleznete v článku'': [[Seznam kulturních památek v městské části Brno-jih]].<br /> == Souřadnice ==<br /> {{geo cz|49|10|28.2|16|37|22.08}}<br /> == Reference ==<br /> &lt;references /&gt;<br /> == Externí odkazy ==<br /> * [http://www.brno-jih.cz/ Oficiální web městské části]<br /> * [http://www.vilemwalter.cz/dsa/brno-jih.htm Drobná sakrální architektura v MČ Brno-jih]<br /> <br /> <br /> {{Commonscat|Brno-South}}{{Město Brno}}{{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Brno-jih| ]]<br /> [[Kategorie:Městské části Brna|Jih]]</div>

Sysop