Sysop: Nahrazení textu

2013-06-01T14:23:36Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox městská část statutárního města|název = Brno-střed
|čeho = [[Brno|Brna]]
|typ = městská část
|kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]
|okres = [[okres Brno-město|Brno-město]]
|země = [[Morava]]
|výměra = 15
|obyvatelé = 91 171 ''(k [[9. srpen|9. srpnu]] [[2009]] <ref>http://www.stred.brno.cz/demograficke-udaje</ref>)''
|PSČ = 602 00, 603 00
|početzsj = 47
|početč = 5
|početdč = 4
|početk = 5
|početčk = 4
|adresa = Dominikánská 2 601 69 Brno
|web = www.stred.brno.cz/
|úř.web = www.stred.brno.cz/
|email = podatelna@stred.brno.cz
|starosta = [[Mgr.]] [[Libor Šťástka]] ''([[ODS]])''
|foto = File:Brno centrum Montage.jpg
|popisek.foto = '''''Městská část Brno-Střed''''' 
• Nahoře: [[Špilberk|Hrad a pevnost Špilberk]] 
• Vlevo 1: [[Katedrála svatého Petra a Pavla]] 
• Vlevo 2: [[Českobratrský evangelický chrám Jana Amose Komenského|Červený kostel]] 
• Vlevo 3: Ulice s [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Brno)|kostelem Nalezení svatého Kříže]] na [[Kapucínské náměstí (Brno)|Kapucínském náměstí]] 
• Uprostřed 1 (vlevo): [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]] 
• Uprostřed 1 (vpravo): [[Mahenovo divadlo]], jedna z budov [[Národní divadlo Brno|národního divadla Brno]] 
• Uprostřed 2: [[Náměstí Svobody (Brno)|Náměstí Svobody]] 
• Uprostřed 3 (vlevo): Obelisk v [[Denisovy sady|Denisových sadech]] oslavující vítězství nad [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] 
• Uprostřed 3 (vpravo): [[Morava|Moravská]] [[Zemská sněmovna v Brně|zemská sněmovna]], sídlo [[Ústavní soud České republiky|ústavního soudu republiky]] 
• Vpravo 1: [[Kostel svatého Jakuba (Brno)|Kostel svatého Jakuba Většího]] 
• Vpravo 2: [[Brněnské pověsti|Brněnský drak a kolo]] 
• Vpravo 3: [[Kašna Parnas]] na [[Zelný trh (Brno)|Zelném trhu]]
|znak = Soubor:Brno-střed_znak.png
|vlajka = Soubor:Brno-střed_vlajka.png
|zem.šíř = 49° 11′ 38′′
|zem.dél = 16° 36′ 24′′
|mapa = Image:Location of Brno-střed.png
}}
'''Brno-střed''' je od [[24. listopad]]u [[1990]] jednou z 29 [[městská část|městských částí]] [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Městská část se rozkládá zhruba uprostřed města po obou březích řeky [[Svratka (řeka)|Svratky]] západně od řeky [[Svitava|Svitavy]], má rozlohu 1503 [[hektar|ha]] a svým územím se do určité míry kryje s územím města Brna v letech 1850-[[1919]] (tzv. [[Vnitřní Brno]]). Městská část zahrnuje celá [[katastrální území]] [[Město Brno]], [[Staré Brno]], [[Štýřice]], [[Veveří (místní část Brna)|Veveří]], [[Stránice]], a části katastrálních území [[Černá Pole]], [[Pisárky]], [[Trnitá]] a [[Zábrdovice]]. Pro účely [[Senát Parlamentu České republiky|senátních]] [[volby|voleb]] je území městské části Brno-střed zařazeno do volebního obvodu číslo 59.
== Charakteristika ==
Městská část Brno-střed je poměrně nesourodým celkem řady čtvrtí s hustou, ale různě starou zástavbou. Vedle nejstarší brněnské zástavby v historickém jádru Brna se zde nacházejí také moderní výškové budovy i [[panelový dům|panelová]] sídliště. [[Dominanta (stavba)|Dominanty]] městské části představují [[Katedrála svatého Petra a Pavla]] (známá také jako Petrov) na kopci [[Petrov (Brno)|Petrově]] a hrad [[Špilberk]]. Na území městské části se nachází také nejvýznamnější brněnský park [[Lužánky]] i [[ústřední hřbitov v Brně]]. Vzhledem ke svojí poloze v rámci Brna a především k tomu, že zahrnuje i původní historické centrum města, je Brno-střed nejvýznamnější městskou částí Brna a jeho administrativním, hospodářským a kulturním centrem, v němž tradičně sídlí řada úřadů a institucí, řada základních, středních i vysokých [[škola|škol]], mnoho firem i obchodů. Je to také důležitý [[doprava|dopravní]] uzel.
== Brno-střed jako sídlo úřadů a institucí ==
V centrální čtvrti Město Brno sídlí [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]], [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže]], úřad Veřejného ochránce práv ([[ombudsman]]), [[magistrát]] města Brna, [[Městský soud v Brně]], [[Diecéze brněnská|Brněnské biskupství]], [[Česká televize]] Brno. Ve čtvrti [[Veveří (místní část Brna)|Veveří]] sídlí [[krajský úřad]] [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]]. V Pisárkách má své sídlo i [[Rusko|Ruský]] [[vyslanec|konzulát]].
== Doprava ==
Městská část Brno-střed představuje vzhledem ke svojí poloze ve středu Brna významný dopravní uzel, do něhož směřuje nejen řada [[autobus]]ových, [[tramvaj]]ových i [[trolejbus]]ových linek městské hromadné dopravy, ale také řada linek vnitrostátní a mezinárodní autobusové, [[železnice|železniční]] i nákladní dopravy. V centrální městské čtvrti Město Brno se nachází [[Brno hlavní nádraží|hlavní brněnské železniční nádraží]] a staré autobusové nádraží, z něhož vyjíždějí například spoje společnosti [[Student Agency]]; naopak na jihovýchodě zase [[Ústřední autobusové nádraží Brno]], z něhož vyjíždějí i mezinárodní autobusové spoje. Územím městské části také prochází značná část trasy [[Silnice I/42|velkého městského okruhu]].
== Ekonomika ==
Brno-střed je však také hospodářským srdcem Brna. Nachází se zde řada velkých, středních i malých firem a také mnoho obchodů. Nejvýznamnější zdejší společností jsou [[Brněnské veletrhy a výstavy]], které mají v Pisárkách světoznámé [[Brněnské výstaviště|výstaviště]]. Z obchodů jsou významné například [[hypermarket]] Interspar na Vídeňské, vícepatrová budova [[obchodní dům|obchodního domu]] Tesco na Dornychu, obchodní centrum [[Vaňkovka]] nacházející se mezi Tescem a Ústředním autobusovým nádražím, jakož i velké [[hobby market]]y [[Hornbach]] a [[Bauhaus (obchodní řetězec)|Bauhaus]] na Heršpické ulici. Hlavně v centrální čtvrti [[Město Brno]] má své pobočky i řada [[banka|bank]] jako je [[Česká národní banka]] či Komerční banka aj.
== Kultura ==
V městské části Brno-střed mají své sídlo i významné kulturní instituce, jako je [[Moravské zemské muzeum]], [[Moravská galerie]], [[Muzeum města Brna]] či divadla - [[Janáčkovo divadlo]], [[Mahenovo divadlo]], [[Městské divadlo Brno|Městské divadlo]], [[Hadivadlo]], [[Reduta]], [[Divadlo Husa na provázku]] aj., je zde [[Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně|Hvězdárna a planetárium ]], [[Moravská zemská knihovna]] a řada dalších.
== Problémy městské části ==
Mezi velké problémy MČ Brno-střed patří (jedná se např. o [[Kamenná čtvrť|Kamennou čtvrť]]) nedostatečné pokrytí [[kanalizace|kanalizační]] sítí. Tento stav je nevyhovující jak z hlediska [[hygiena|hygieny]], tak z hlediska [[ekologie|ochrany životního prostředí]].
== Historický přehled ==
=== Ve středověku ===
Nejstarší doklady (žárová pohřebiště) [[Slované|slovanského]] osídlení moderní městské části Brno-střed pocházejí z Pisárek ze 6. století. Jádro městské části tvoří čtvrť [[Město Brno|Brno-město]], ale nejstarší zástavba moderní městské části vznikala už v dobách Velkomoravské říše na území Starého Brna a v severní části Štýřic, které původně ke Starému Brnu také zčásti náležely. Po připojení [[Morava|Moravy]] k [[České knížectví|Českému knížectví]] vznikl v 11. století na území moderní městské části Brněnský hrad, avšak dodnes se vedou spory o jeho poloze. Předpokládá se, že se nacházel na území Starého Brna mezi dvěma rameny řeky Svratky, jeho dříve předpokládaná poloha na [[Petrov (Brno)|Petrově]] se podle současných výzkumů nezdá příliš pravděpodobná. Z roku 1091 pochází první zmínka o brněnském hradu v Kosmově kronice. Z roku 1223 pochází první zmínka o [[Katedrála svatého Petra a Pavla|chrámu sv. Petra a Pavla na Petrově]]. Na přelomu 12. a 13. století dochází k přílivu cizích kolonistů a k rozšíření osídlení ze Starého Brna východním směrem, což vede ke vzniku trhové vsi kolem dnešního [[Náměstí Svobody (Brno)|Náměstí Svobody]]. Počátkem 13. století vzniklo na území čtvrti Brno-město několik osad obyvatelstva různého etnického původu, které se během první třetiny 13. století spojily a daly tak vzniknout středověkému Brnu, jehož území nyní tvoří převážnou část území této čtvrtě. Ve 20. nebo 30. letech 13. století se pak Brno stalo městem, jehož právní řád byl odvozen od rakouských měst [[Enns|Enže]] a [[Vídeň|Vídně]]. V [[leden|lednu]] 1243 udělil [[české království|český král]] a [[moravské markrabství|moravský markrabě]] Václav I. Brnu městská privilegia čímž se stalo [[královské město|královským městem]]. Již tehdy bylo Brno alespoň zčásti obehnáno [[Brněnské hradby|městskými hradbami]]. V 70. letech byl pak západně od původního města Brna založen hrad [[Špilberk]], který byl původně zeměpanským hradem, nepatřícím k městu. Před městskými hradbami vznikla menší zástavba 4 předměstských čtvrtí, které se nacházely převážně v okrajových částech moderního katastrálního území Město Brno. Kromě nich vznikla ve 13. a 14. století na území Brna-středu na cestách směřujících k městu řada předměstí, které Brno obklopovaly: [[Dolní a Horní Cejl|Cejl]], Dornych, [[Křenová (brněnské katastrální území)|Křenová]], [[Křídlovice]] ''(podél Křídlovické ulice)'', [[Nové Sady (brněnské katastrální území)|Nové Sady]], [[Pekařská (katastrální území)|Pekařská]] ''(podél ulice Kopečné a horní části ulice Pekařské)'' , [[Radlas (předměstí)|Radlas]], [[Statek Kostela Všech Svatých]] ''(západně od ústí ulice Kopečné do ulice Pekařské)'', [[Švábka]] ''(podél dolní části Údolní ulice)'', [[Trnitá]], [[Velká Nová Ulice a Červená|Nová Ulice]] ''(po obou stranách dnešní Lidické ulice)''. Mimo těchto předměstí se na území dnešní městské části postupně ustavily územní jednotky se samostatnou správou, které nelze v této době považovat za předměstí: [[Křížová|Křížovnické Území]] ''(zahrnovalo dolní část Pekařské ulice a severozápad území moderní městské části)'', [[U Svaté Anny|Území Svaté Anny]] ''(v podstatě areál dnešní fakultní nemocnice U Svaté Anny)'', a [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]]. Některé z těchto celků podléhaly Brnu, ale zpravidla měly vlastní správu (tzv. [[brněnská magistrátní předměstí]]), jiné byly na Brnu nezávislé. Kdysi nejvýznamnější brněnský sídelní celek Staré Brno byl pravděpodobně již od 14. století [[městys]]em. Roku 1366 je na západě území moderní městské části Brno-střed v moderním katastrálním území Pisárky doložena existence [[vodní mlýn|vodního mlýna]] zvaného Kamenný mlýn, jehož pozemky náležely až do roku 1898 k [[Brno-Žabovřesky|Žabovřeskám]]. Roku 1420 nechalo město preventivně spálit některé domy v předměstských čtvrtí z obavy, že by je mohli využít husité při případném obléhání města. Husité pak město neúspěšně obléhali v [[květen|květnu]] 1428 a pak roku 1430. Brno zůstalo po celou dobu pevnou baštou katolictví, k čemuž přispěl jeho převážně německý charakter. Husité město nedobyli, těžce však poškodili [[Staré Brno]] ''(vypáleno v [[prosinec|prosinci]] 1429)'' či Švábku. V letech 1440–1453 byl Špilberk poprvé součástí Brna, podruhé pak v letech 1560–1620.

Roku 1454 vypověděl [[židé|židy]] z Brna král Ladislav Pohrobek. V letech 1467–1468 bylo město ostřelováno špilberskou posádkou. Roku 1603 byli do města uvedeni [[Řád menších bratří kapucínů|kapucíni]], kterým městská rada prozatímně přidělila [[Kostel svaté Máří Magdalény (Brno)|kostel Sv. Máří Magdalény]].

=== Za Třicetileté války ===
Roku 1619 se město přidalo ke [[České stavovské povstání|stavovskému povstání]], za což bylo po svojí [[kapitulace|kapitulaci]] roku 1621 potrestáno a přišlo o Špilberk. V letech 1619, 1622, 1625, 1643, 1646 a 1648 řádil ve městě [[mor]].
V roce 1641 po dobytí [[Olomouc]]e [[Švédsko|švédskými]] vojsky se Brno stalo faktickým hlavním městem [[Morava|Moravy]] mj. proto, že sem byly z Olomouce narychlo přemístěny [[Zemské desky]]. Konec sporu obou měst učinil však až roku 1782 markrabě a císař Josef II., který přiznal nárok na označení hlavního města definitivně Brnu. V letech 1643 a 1645 bylo [[obléhání Brna|Brno neúspěšně obléháno]] osmnáctitisícovým švédským vojskem [[generál]]a Lennarta Torstensona, který chtěl Brno použít jako základnu pro finální útok na [[Vídeň]]. Při prvním švédském obléhání Brna zapálili jeho obránci klášter františkánů pod Petrovem, aby zabránily Švédům v jeho případném využití při obléhání Brna. Požár se ale rozšířil i na [[klášter františkánek sv. Josefa]] a nakonec i zasáhl i [[katedrála sv. Petra a Pavla|katedrálu sv. Petra a Pavla]], kde zničil mimojiné i knihovnu a archiv. Sami Švédové tehdy velké škody nenapáchali. Při přípravě na druhé švédské obléhání Brna nechalo město preventivně vypálit předměstí Cejl, Nové Sady, Trnitou, aby je Švédové nemohli využít při obléhání města. Při druhém obléhání se později k Torstensonovu vojsku přidalo ještě desetitisícové vojsko [[Sedmihradsko|sedmihradského]] [[kníže]]te Jiřího II. Rákócziho, jehož část ale byla zanedlouho odvolána k [[Lednice (okres Břeclav)|Lednici]]. Během tohoto obléhání město bránilo pouze 1476 obyvatel, přičemž vojáci tvořili necelou polovinu.<ref name="englund">ENGLUND, P. ''Nepokojná léta''. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2000</ref> Díky tvrdosti a nasazení obránců a geniální organizaci obrany [[Louis Raduit de Souches|Raduitem de Souches]]<ref name="englund" /> však Švédové neuspěli a s osmitisícovými ztrátami byli donuceni obléhání ukončit. Při svém obléhání však těžce poškodily klášterní areál na Území Svaté Anny, kostel Všech Svatých ve Statku Kostela Všech Svatých, a zapálili opuštěné domy obyvatel Starého Brna, kteří odešli do města a pomáhali při jeho obraně. V letech 1643 a 1645 zanikla téměř celá zástavba středověkých předměstských čtvrtí, které město nechalo také preventivně zlikvidovat. Po druhém švédském obléhání zůstala částečně poškozena i předměstí Nová Ulice, Pekařská, Švábka a nevelká zástavba Křížovnického Území. Klášterní zástavba Území Svaté Anny i zástavba předměstí Cejl, Nových Sadů, Švábky, Trnité se dočkala obnovení a dosavadní Statek Kostela Všech Svatých byl připojen k magistrátnímu předměstí Pekařská.
=== Od konce Třicetileté války do roku 1849 ===
Po třicetileté válce bylo město přeměněno v [[baroko|barokní]] [[pevnost]] s řadou [[bastion]]ů. Koncem 17. století vzniklo na jižním konci ulice Veveří nové předměstí [[Malá Nová Ulice]], které navázalo na zaniklé osídlení někdejší [[Hartlůvka|Hartlůvky]] ''(součást středověké IV. předměstské čtvrti)'', zaniklé v letech 1643 a 1645. K dalším škodám došlo roku 1742, kdy město neúspěšně obléhali [[Prusko|Prusové]]. Roku 1777 se město stalo centrem nově založeného [[diecéze brněnská|biskupství]], podléhajícího však Olomouckému arcibiskupství.
V 18. století došlo na území moderní městské části Brno-střed k rozvoji [[průmysl]]u, což vedlo ve třetí třetině 18. století i ke vzniku nových tzv. Josefinských předměstí: [[Dolní a Horní Cejl|Horní Cejl]], [[Na Hrázi a Příkop|Hráze]], [[V Jirchářích|Jircháře]], [[Josefov (Brno)|Josefov]], [[Kožená]], [[Na Hrázi a Příkop|Příkop]], [[Silniční]].
Roku 1786 byl z rozhodnutí Josefa II. založen na severovýchodě území dnešní městské části Brno-střed, v tehdejším katastrálním území [[Velká Nová Ulice]], dosud největší brněnský park [[Lužánky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = ''Historie města''
| url = http://www.iprm.brno.cz/index.php?nav01=5235&nav02=5253
| datum vydání = 3.7.2007
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 13.7.2010
| vydavatel = Urban Centrum Brno
| místo =
| jazyk = čeština
}}
</ref> V letech 1805 a 1809 město obsadil [[Francouzské císařství|francouzský]] [[císař]] Napoleon Bonaparte, za jehož druhého pobytu započala likvidace bastionů. V roce 1817 bylo císařským dekretem Františka I. založeno Františkovo muzeum, dnešní [[Moravské zemské muzeum]], druhé největší a zároveň druhé nejstarší (po muzeu v [[Opava|Opavě]]) [[muzeum]] v ČR. V první polovině 19. století vznikla na západě území Brna-středu, v nejjižnější části tehdejšího katastru obce [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]], osada [[Kamenný Mlýn]], jež se později roku 1898 stala samostatnou obcí. Roku 1824 vzniklo na východě Křenové ulice nové předměstí Olomoucká ulice. Rok 1839 bylo město spojeno s [[Vídeň|Vídní]] železnicí. Roku 1846 bylo zavedeno veřejné osvětlení plynovými lampami, roku 1847 byl do Brna zaveden [[Telegrafie|telegraf]].

=== Od roku 1850 do roku 1919 ===
[[6. červenec|6. července]] 1850 bylo území Brna rozšířeno o 19 dalších katastrálních území ([[Dolní a Horní Cejl]], [[Josefov (Brno)|Josefov]], [[Kožená]], [[Křenová (brněnské katastrální území)|Křenová]], [[Křížová]], [[Malá Nová Ulice]], [[Náhon (katastrální území)|Náhon]], [[Na Hrázi a Příkop]], [[Nové Sady (brněnské katastrální území)|Nové Sady]], [[Pekařská (katastrální území)|Pekařská]], [[Silniční]], [[Staré Brno]], [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]], [[Švábka]], [[Trnitá]], [[U Svaté Anny]], [[V Jirchářích]], [[Velká Nová Ulice|Velká Nová Ulice a Červená]], [[Zábrdovice]]) a jeho [[rozloha]] se zvětšila na 1 732 [[hektar]]ů; jeho rozšířené území (tzv. [[vnitřní Brno]]) se pak zhruba krylo s moderní městskou částí Brno-střed. Tímto rozšířením zároveň započalo připojování pozemků moderní městské části k Brnu, které bylo dokončeno roku [[1919]]. Samotné původní město se spolu se sousedním katastrálním územím [[Špilberk (katastrální území)|Špilberku]] stalo I. ze 4 nově zřízených samosprávných okresů, v jejichž čele stály okresní výbory v čele s představeným a náměstkem.<ref name=nazvoslovi> [http://www.brno.cz/download/ovv/ulice/top2.htm Vývoj názvosloví brněnských ulic a náměstí]</ref> V letech 1859 - 1864 bylo postupně zbořeno téměř celé [[Brněnské hradby|městské opevnění Brna]], z něhož se do dnešní doby zachovaly spolu s přestavěnou [[Měnínská brána|Měnínskou bránou]] jen krátké úseky, přiléhající k ulicím Husova, Bašty, k Denisovým Sadům a ve dvoře domu Jezuitská 13. Po zboření městského opevnění započala roku 1864 na jeho místě výstavba nové zástavby a kromě ní vzniklo na severovýchodě čtvrti několik parků. Dále došlo k prudkému průmyslovému rozvoji Brna. V srpnu 1869 zahájila provoz [[koněspřežná dráha]]. Rok 1873 přinesl první vysokou školu v Brně, technický institut. V letech 1881 a 1882 bylo nově vybudované městské divadlo osvětleno jako první evropské divadlo elektrickými [[žárovka]]mi [[Thomas Alva Edison|T. A. Edisona]], hned další rok bylo založeno první české knihkupectví [[Barvič a Novotný|Joži Barviče]]. Roku 1899 bylo založeno [[Vysoké učení technické v Brně]]. V letech 1896-[[1916]] byla ve čtvrti provedena rozsáhlá [[Brněnská asanace|asanace]] ''(přestavba)'', při níž bylo zbořeno 238 starých domů a jiných budov včetně [[Královská kaple (Brno)|Královské kaple]] ''(zbořena roku [[1908]])'', přičemž původní záměr zahrnoval 429 domů.<ref>KUČA, Karel. Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha-Brno : Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. Kapitola Asanace historického jádra města, s. 129. (česky)</ref> Asanaci předcházelo roku 1870 zboření kostela sv. Mikuláše na Náměstí Svobody. Od třetí třetiny 19. století dochází na území Brna-středu ke vzniku zástavby nových čtvrtí [[Veveří (Brno)|Veveří]], [[Lužánky (katastrální území)|Lužánky]], [[Masarykova čtvrť]] a k zahušťování zástavby předměstí Křenová, [[Dolní a Horní Cejl|Dolní Cejl]] a [[Dolní a Horní Cejl|Horní Cejl]]. Roku 1883 byl na původně [[Horní Heršpice|hornoheršpických]] pozemcích založen [[Ústřední hřbitov v Brně|brněnský ústřední hřbitov]], jehož území se zároveň stalo novým katastrálním územím '''Staré Brno  II''', jež bylo odděleno od zbytku Brna; zároveň bylo dosavadní katastrální území Staré Brno přejmenováno na '''Staré Brno  I'''. V letech 1898 a [[1903]] byl tento katastr v souvislosti s rozšiřováním hřbitova rozšiřován jižním směrem o další původně hornoheršpické pozemky. Podle [[indikační skica|indikační skicy]] katastrálního území Černovice datovanou rokem 1873 ''(mapa má signaturu MOR038118730 a lze ji najít online na adrese http://www.mza.cz/indikacniskici/#)'' byly [[31. březen|31. března]] 1898 připojeny k Brnu pozemky na severozápadě tehdejší obce [[Brno-Černovice|Černovice]], které nyní tvoří jihovýchod městské částí Brno-střed a severovýchod sousední městské části [[Brno-jih]] (na území Brna-středu se jedná o Hladíkovu ulici a části ulic Zvonařka a Masná). Počátkem 20. století došlo k [[regotizace|regotizaci]] [[katedrála svatého Petra a Pavla|katedrály svatého Petra a Pavla]]. Roku [[1905]] byly brněnské samosprávné okresy zrušeny. Roku [[1915]] vzniká nové katastrální území [[Staré Brno a Vídeňka]], jehož součástí se vedle obou stávajících starobrněnských katastrů staly další do té doby hornoheršpické pozemky severně a východně od ústředního hřbitova.
=== Od roku 1919 do počátku 21. století ===
[[16. duben|16. dubna]] [[1919]] došlo k dalšímu rozšíření Brna, po němž už k Brnu náležely všechny pozemky moderní městské části Brno-střed. Nově získané, předtím mimobrněnské, '''''pozemky moderní městské části''''' náležely tehdy ke katastrům těchto připojených obcí: [[Brno-Bohunice|Bohunice]], [[Horní Heršpice]], [[Kamenný Mlýn]], [[Komárov (Brno)|Komárov]] a [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]]. Roku [[1928]] bylo otevřeno [[Brněnské výstaviště]], jež bylo později rozšiřované. V letech [[1939]]-[[1941]] <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = ''Nová silnice rozpůlila Denisovy sady''
| url = http://www2.brno.cz/index.php?nav01=5235&nav02=11553&nav03=5254&nav04=11184
| datum vydání = 3.7.2007
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 13.7.2010
| vydavatel = Urban Centrum Brno
| místo =
| jazyk = čeština
}}
</ref>
bylo vybudováno prodloužení Husovy ulice a její propojení s Nádražní ulicí přes tehdejší areál [[Denisovy sady|Denisových sadů]], čímž byl zároveň tento park rozdělen a tak vznikl [[park Studánka]] na moderním katastru [[Staré Brno|Starého Brna]]. Za komunismu došlo na území Brna-středu k zásadním urbanistickým změnám, které jsou většinou chápány negativně. Jednalo se například o postavení socialistické tržnice na [[Zelný trh (Brno)|Zelném trhu]] nebo přestavbu Starého Brna v letech [[1962]]-[[1965]], při níž byly mimojiné zasypány poslední viditelné části [[Svratecký náhon|Svrateckého náhonu]], zbořena řada starších budov včetně někdejší starobrněnské radnice a postaveno panelové sídliště Staré Brno-sever. Dále bylo v letech [[1958]]-[[1965]] postaveno [[Janáčkovo divadlo]] a roku [[1980]] byla dokončena hala [[Hala Rondo|Rondo]]. V 90. letech 20. století došlo na území městské části k dalším stavebním zásahům, z nichž některé jsou pokládány za značně [[kontroverze|kontroverzní]] - například vybudování obchodního centra [[Velký Špalíček]] či pseudogotická puristická přestavba Špilberku. Zároveň došlo od 90. let i k řadě rekonstrukcí za komunismu chátrajících budov - například [[Dům pánů z Lipé]], [[Petřvaldský dům]] ''(dnes [[Obchodní galerie Orlí]])'', [[Kleinův palác]], či Městský dvůr na Šilingrově náměstí.
=== Změny katastrálního členění městské části ===
Součástí Brna se jednotlivé části území moderní městské části Brno-střed staly postupně v letech 1850-[[1919]]. Před první katastrální reformou Brna ze začátku 40. let 20. století existovala na území moderní městské části Brno-střed celá původní katastrální území [[Josefov (Brno)|Josefov]], [[Kožená]], [[Malá Nová Ulice]], [[Město Brno]], [[Náhon (katastrální území)|Náhon]], [[Na Hrázi a Příkop]], [[Nové Sady (brněnské katastrální území)|Nové Sady]], [[Pekařská (katastrální území)|Pekařská]], [[Silniční]], [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]], [[Švábka]], [[U Svaté Anny]], [[V Jirchářích]], dále části katastrálních území [[Brno-Bohunice|Bohunice]], [[Dolní a Horní Cejl]], [[Horní Heršpice]], [[Komárov (Brno)|Komárov]], [[Křenová (brněnské katastrální území)|Křenová]], [[Křížová]], [[Staré Brno a Vídeňka]], [[Trnitá]], [[Velká Nová Ulice|Velká Nová Ulice a Červená]], [[Zábrdovice]], [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]] (včetně části [[Kamenný Mlýn|Kamenného Mlýna]]). Při první katastrální reformě Brna řada malých katastrálních území zanikla rozdělením či přičleněním k větším katastrálním územím. Zároveň došlo i k úpravám hranic i nadále existujících katastrů, takže na území moderní městské části poté existovala celá katastrální území [[Město Brno]], [[Nové Sady (brněnské katastrální území)|Nové Sady]] a [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]], a dále části katastrálních území [[Brno-Bohunice|Bohunice]], [[Dolní a Horní Cejl]], [[Horní Heršpice]], [[Komárov (Brno)|Komárov]], [[Křížová]], [[Staré Brno a Vídeňka]], [[Trnitá]], [[Velká Nová Ulice a Červená]], [[Zábrdovice]] a [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]]. Při poslední druhé katastrální reformě z konce 60. let 20. století došlo ke značným změnám, vznikla řada nových katastrální území, zatímco staré se rušily nebo došlo ke změnám jejich hranic. Území moderní městské části se nyní členilo na celá katastrální území [[Lužánky (katastrální území)|Lužánky]], [[Město Brno]], [[Staré Brno]], [[Veveří (místní část Brna)|Veveří]], [[Stránice]], [[Štýřice]], a dále části katastrálních území [[Pisárky]], [[Ponava]], [[Trnitá]] a [[Zábrdovice]]. K poslední změně došlo roku [[1979]], když došlo ke zrušení katastrálního území Lužánky, jeho rozdělení mezi katastrální území Veveří a [[Černá Pole]] a k přičlenění zdejší části Ponavy ke katastrálnímu území Veveří.

=== Vývoj správní příslušnosti ===
Území moderní městské části Brno-střed prodělalo zvláště v době komunismu velice dynamický správní vývoj, přičemž se v rámci Brna měnila správní příslušnost jednotlivých částí městské části.

== Panorama ==
<div style="height: 400px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
<center>[[Soubor:Panorama of Brno-center district and surround areas.jpg|1400px|Panorama města]]</center>
</div>
<center>'''Panorama Brna-středu s přilehlými městskými částmi vyfotografované od jihozápadu'''</center> 

== Reference ==
<references />

{{Město Brno}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Městské části Brna]]
[[Kategorie:Brno-střed]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

← Starší verze		Verze z 21. 1. 2014, 15:16
Řádka 103:		Řádka 103:

	== Panorama ==		== Panorama ==
-	~~<div style~~=~~"height: 400px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >~~	+	{{Panorama1
-	~~<center>[[Soubor:~~Panorama of Brno-center district and surround areas.jpg\|~~1400px\|~~Panorama města~~]]</center>~~	+	\|Fotovyska=397
-	~~</div>~~	+	\|Sirkaobrazku=1400
-	~~<center>'''~~Panorama Brna-středu s přilehlými městskými částmi vyfotografované od jihozápadu~~'''</center><br style="clear:both;"/>~~	+	\|Nazevfoto=Panorama of Brno-center district and surround areas.jpg
		+	\|Popisek1=Panorama města
		+	\|Popisek2=Panorama Brna-středu s přilehlými městskými částmi vyfotografované od jihozápadu}}

	== Reference ==		== Reference ==

Brno-střed - Historie editací

Sysop: + Nová šablona

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu