Buštěhradská halda - Historie editací

Sysop: ++

2019-08-10T14:38:20Z

← Starší verze		Verze z 10. 8. 2019, 14:38
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[File:Bustehradska halda CZ from NW 029.jpg\|thumb\|Celkový pohled od severozápadu, z návrší ke Cvrčovicům]]	+	[[File:Bustehradska halda CZ from NW 029.jpg\|thumb\|240px\|Celkový pohled od severozápadu, z návrší ke Cvrčovicům]]
-	[[File:Bustehradska halda CZ from Vrapice 180.jpg\|thumb\|Pohled od západu, z Vrapic]]	+	[[File:Bustehradska halda CZ from Vrapice 180.jpg\|thumb\|240px\|Pohled od západu, z Vrapic]]
	'''Buštěhradská halda''' (357 [[nadmořská výška\|m n. m.]]) je mohutný umělý terénní útvar mezi obcemi [[Kladno]]-[[Vrapice]], [[Buštěhrad]] a [[Stehelčeves]] poblíž města [[Kladno\|Kladna]] ve [[Středočeský kraj\|Středočeském kraji]], navršený ve druhé polovině [[20. století]] jako [[skládka]] [[struska\|strusky]] z kladenských [[vysoká pec\|hutí]], jakož i dalších průmyslových [[odpad]]ů. Jedná se o nejmohutnější haldu na [[Okres Kladno\|Kladensku]], která, zvláště při pohledu od severovýchodu, tvoří zdaleka viditelnou a nepřehlédnutelnou součást krajiny v podobě [[stolová hora\|stolové hory]].		'''Buštěhradská halda''' (357 [[nadmořská výška\|m n. m.]]) je mohutný umělý terénní útvar mezi obcemi [[Kladno]]-[[Vrapice]], [[Buštěhrad]] a [[Stehelčeves]] poblíž města [[Kladno\|Kladna]] ve [[Středočeský kraj\|Středočeském kraji]], navršený ve druhé polovině [[20. století]] jako [[skládka]] [[struska\|strusky]] z kladenských [[vysoká pec\|hutí]], jakož i dalších průmyslových [[odpad]]ů. Jedná se o nejmohutnější haldu na [[Okres Kladno\|Kladensku]], která, zvláště při pohledu od severovýchodu, tvoří zdaleka viditelnou a nepřehlédnutelnou součást krajiny v podobě [[stolová hora\|stolové hory]].
	Halda se rozkládá necelých 6 km vsv. od centra Kladna na pravém svahu údolí [[Dřetovický potok\|Dřetovického potoka]], v místech, kde se stýkají hranice tří obcí. Většina haldy spočívá na [[Katastrální území\|katastrálním území]] obce [[Stehelčeves]], položené pod jejím severovýchodním úbočím. Jižní část přináleží k městu [[Buštěhrad]], k němuž je obrácena. Obě tato sídla dělí od haldy vzdálenost několika set kroků. Nejzápadnější část haldy zasahuje na území města Kladna, přesněji řečeno jeho předměstí [[Vrapice\|Vrapic]], tyčí se přímo nad starobylým kostelem sv. Mikuláše a městskou [[čistírna odpadních vod\|čistírnou odpadních vod]]. Území, které halda pokrývá, má rozlohu přibližně 55 [[hektar\|ha]] a zhruba obdélný tvar, mírně protažený ve směru jz. - sv. Rozměry činí asi 800 × 600 m, po [[úhlopříčka\|úhlopříčce]] kolem 1 100 m. Protože temeno haldy je víceméně ploché, mění se její výška v závislosti na místě porovnání s okolním terénem - z jižní strany to představuje něco málo přes 20 m, na severu se však halda vypíná nad údolí o téměř 70 m. K hlavnímu, přibližně [[lichoběžník]]ovému půdorysu tělesa haldy se na severozápadě přimyká o něco nižší výběžek, v nynější době jediná aktivní část. Ostatek tělesa není provozován, jeho celková rozloha se nijak nezvětšuje.		Halda se rozkládá necelých 6 km vsv. od centra Kladna na pravém svahu údolí [[Dřetovický potok\|Dřetovického potoka]], v místech, kde se stýkají hranice tří obcí. Většina haldy spočívá na [[Katastrální území\|katastrálním území]] obce [[Stehelčeves]], položené pod jejím severovýchodním úbočím. Jižní část přináleží k městu [[Buštěhrad]], k němuž je obrácena. Obě tato sídla dělí od haldy vzdálenost několika set kroků. Nejzápadnější část haldy zasahuje na území města Kladna, přesněji řečeno jeho předměstí [[Vrapice\|Vrapic]], tyčí se přímo nad starobylým kostelem sv. Mikuláše a městskou [[čistírna odpadních vod\|čistírnou odpadních vod]]. Území, které halda pokrývá, má rozlohu přibližně 55 [[hektar\|ha]] a zhruba obdélný tvar, mírně protažený ve směru jz. - sv. Rozměry činí asi 800 × 600 m, po [[úhlopříčka\|úhlopříčce]] kolem 1 100 m. Protože temeno haldy je víceméně ploché, mění se její výška v závislosti na místě porovnání s okolním terénem - z jižní strany to představuje něco málo přes 20 m, na severu se však halda vypíná nad údolí o téměř 70 m. K hlavnímu, přibližně [[lichoběžník]]ovému půdorysu tělesa haldy se na severozápadě přimyká o něco nižší výběžek, v nynější době jediná aktivní část. Ostatek tělesa není provozován, jeho celková rozloha se nijak nezvětšuje.
	Hlavní činnost haldy, založené po [[Druhá světová válka\|2. světové válce]], spadají do období 50. až 80. let [[20. století]]. [[Železniční vlečka]], kterou je napojena na kladenské průmyslové areály, přemosťuje místní silnici Vrapice - Buštěhrad při jihozápadním okraji haldy. Od tohoto místa pak po vějířovitě se rozbíhající soustavě kolejí probíhalo postupné nasýpání a zvětšování tělesa. Podle současných odhadů halda obsahuje kolem 23 až 27 milionů tun materiálu - vysokopecních a ocelárenských stusek a kalů, teplárenského popílku, popela, škváry, kalů z čistírny odpadních vod. V menší míře byl na haldu, jak volně tak v sudech, ukládán i nebezpečný odpad, mj. obsahující [[olovo]] či [[kyanid]]y. Pobouření veřejnosti (později podpořené medializací v tehdy populárním časopise ''[[Mladý svět]]'') vyvolal v roce [[1988]] případ, kdy si skupinka dětí z okolních obcí vylezla hrát na Buštěhradskou haldu a nevědomky se [[otrava\|přiotrávila]]. Tato skutečnost jen urychlila již probíhající útlum provozu a [[rekultivace\|rekultivaci]] haldy. Koncem 80. a počátkem 90. let tak byla většina tělesa pokryta [[hlína\|hlínou]]. Uměle osazovaná zeleň se příliš neujala, ale v průběhu následujících roků si [[sukcese (ekologie)\|příroda sama poradila]] a začala na svazích haldy získávat převahu. Původně zarovnaný povrch se časem mírně zvlnil v důsledku rozdílného sedání uložených materiálů. Nyní většinu haldy pokrývá [[Ruderální stanoviště\|rumištní]] a [[step]]ní vegetace, postupně se zde uchycují [[strom]]y. Místo je vyhledávaným útočištěm zvěře, zvláště [[zajíc polní\|zajíců]] a [[bažant obecný\|bažantů]], jeho úloha v okolní krajině je dokonce přirovnávána k nedaleké přírodní památce [[Vinařická hora]].		Hlavní činnost haldy, založené po [[Druhá světová válka\|2. světové válce]], spadají do období 50. až 80. let [[20. století]]. [[Železniční vlečka]], kterou je napojena na kladenské průmyslové areály, přemosťuje místní silnici Vrapice - Buštěhrad při jihozápadním okraji haldy. Od tohoto místa pak po vějířovitě se rozbíhající soustavě kolejí probíhalo postupné nasýpání a zvětšování tělesa. Podle současných odhadů halda obsahuje kolem 23 až 27 milionů tun materiálu - vysokopecních a ocelárenských stusek a kalů, teplárenského popílku, popela, škváry, kalů z čistírny odpadních vod. V menší míře byl na haldu, jak volně tak v sudech, ukládán i nebezpečný odpad, mj. obsahující [[olovo]] či [[kyanid]]y. Pobouření veřejnosti (později podpořené medializací v tehdy populárním časopise ''[[Mladý svět]]'') vyvolal v roce [[1988]] případ, kdy si skupinka dětí z okolních obcí vylezla hrát na Buštěhradskou haldu a nevědomky se [[otrava\|přiotrávila]]. Tato skutečnost jen urychlila již probíhající útlum provozu a [[rekultivace\|rekultivaci]] haldy. Koncem 80. a počátkem 90. let tak byla většina tělesa pokryta [[hlína\|hlínou]]. Uměle osazovaná zeleň se příliš neujala, ale v průběhu následujících roků si [[sukcese (ekologie)\|příroda sama poradila]] a začala na svazích haldy získávat převahu. Původně zarovnaný povrch se časem mírně zvlnil v důsledku rozdílného sedání uložených materiálů. Nyní většinu haldy pokrývá [[Ruderální stanoviště\|rumištní]] a [[step]]ní vegetace, postupně se zde uchycují [[strom]]y. Místo je vyhledávaným útočištěm zvěře, zvláště [[zajíc polní\|zajíců]] a [[bažant obecný\|bažantů]], jeho úloha v okolní krajině je dokonce přirovnávána k nedaleké přírodní památce [[Vinařická hora]].
-	~~[[File:Bustehradska halda CZ vegetation on the top 017.jpg\|thumb\|left\|Přirozená [[sukcese]] na temeni haldy (červenec 2004)]]~~V současnosti nepředstavuje halda pro své okolí nepříjemnost, nedochází k významnějšímu šíření [[prach]]u, jedovatých látek apod. K této pozitivní skutečnosti zřejmě přispívá i silně [[Kyselost\|zásadité]] prostředí haldy, které pomáhá vyplavování škodlivin bránit. Studie, které by poskytly přesné informace o složení nitra haldy a procesech tam probíhajících a pomohly tak odhadovat další vývoj, však nejsou. Pozornost Buštěhradská halda opět upoutala v letech [[2005]] až [[2006]], kdy její provozovatel, firma REAL Leasing Kladno s. r. o., přišla s plánem na postupné odtěžování části haldy a zpracovávání (zejména ocelárenské strusky) na stavební a jiný materiál (proces, který by trval 18 let a z veřejných rozpočtů stál 10 až 15 miliard Kč). K realizaci tohoto záměru však nedošlo, neboť narazil na rozhodný odpor obyvatel i představitelů jak sousedních tak vzdálenějších obcí z okolí, které si místo dalších zásahů do krajiny přejí zachování současného stavu.	+
		+	V současnosti nepředstavuje halda pro své okolí nepříjemnost, nedochází k významnějšímu šíření [[prach]]u, jedovatých látek apod. K této pozitivní skutečnosti zřejmě přispívá i silně [[Kyselost\|zásadité]] prostředí haldy, které pomáhá vyplavování škodlivin bránit. Studie, které by poskytly přesné informace o složení nitra haldy a procesech tam probíhajících a pomohly tak odhadovat další vývoj, však nejsou. Pozornost Buštěhradská halda opět upoutala v letech [[2005]] až [[2006]], kdy její provozovatel, firma REAL Leasing Kladno s. r. o., přišla s plánem na postupné odtěžování části haldy a zpracovávání (zejména ocelárenské strusky) na stavební a jiný materiál (proces, který by trval 18 let a z veřejných rozpočtů stál 10 až 15 miliard Kč). K realizaci tohoto záměru však nedošlo, neboť narazil na rozhodný odpor obyvatel i představitelů jak sousedních tak vzdálenějších obcí z okolí, které si místo dalších zásahů do krajiny přejí zachování současného stavu.
		+	== Galerie ==
	<gallery>		<gallery>
	File:Bustehradska halda CZ view from SE corner towards N 015.jpg\|Východní svah, pohled k severu		File:Bustehradska halda CZ view from SE corner towards N 015.jpg\|Východní svah, pohled k severu
	File:Bustehradska halda CZ view from SE corner towards NE 008.jpg\|Výhled z temene haldy severovýchodním směrem, na Stehelčeves		File:Bustehradska halda CZ view from SE corner towards NE 008.jpg\|Výhled z temene haldy severovýchodním směrem, na Stehelčeves
	File:Bustehradska_halda_N_slope_196.jpg\|Severní svah nad silnicí Vrapice - Stehelčeves		File:Bustehradska_halda_N_slope_196.jpg\|Severní svah nad silnicí Vrapice - Stehelčeves
-	File:Bustehradska-halda-2.jpg\|~~Pohled od jihozápadu, od silnice z~~ ~~Vrapic do Buštěhradu~~	+	File:Bustehradska halda CZ vegetation on the top 017.jpg\|Přirozená [[sukcese]] na temeni haldy (červenec 2004)
	</gallery>		</gallery>
	== Reference ==		== Reference ==
Řádka 19:		Řádka 21:


-	{{~~commonscat~~\|Buštěhrad slag heap}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Buštěhrad slag heap}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Hory a kopce v Pražské plošině]]		[[Kategorie:Hory a kopce v Pražské plošině]]
	[[Kategorie:Okres Kladno]]		[[Kategorie:Okres Kladno]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-27T15:53:02Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 11. 2013, 15:53

Sysop: 1 revizi

2010-06-03T10:54:46Z

1 revizi

Nová stránka

[[File:Bustehradska halda CZ from NW 029.jpg|thumb|Celkový pohled od severozápadu, z návrší ke Cvrčovicům]]
[[File:Bustehradska halda CZ from Vrapice 180.jpg|thumb|Pohled od západu, z Vrapic]]
'''Buštěhradská halda''' (357 [[nadmořská výška|m n. m.]]) je mohutný umělý terénní útvar mezi obcemi [[Kladno]]-[[Vrapice]], [[Buštěhrad]] a [[Stehelčeves]] poblíž města [[Kladno|Kladna]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], navršený ve druhé polovině [[20. století]] jako [[skládka]] [[struska|strusky]] z kladenských [[vysoká pec|hutí]], jakož i dalších průmyslových [[odpad]]ů. Jedná se o nejmohutnější haldu na [[Okres Kladno|Kladensku]], která, zvláště při pohledu od severovýchodu, tvoří zdaleka viditelnou a nepřehlédnutelnou součást krajiny v podobě [[stolová hora|stolové hory]].
Halda se rozkládá necelých 6 km vsv. od centra Kladna na pravém svahu údolí [[Dřetovický potok|Dřetovického potoka]], v místech, kde se stýkají hranice tří obcí. Většina haldy spočívá na [[Katastrální území|katastrálním území]] obce [[Stehelčeves]], položené pod jejím severovýchodním úbočím. Jižní část přináleží k městu [[Buštěhrad]], k němuž je obrácena. Obě tato sídla dělí od haldy vzdálenost několika set kroků. Nejzápadnější část haldy zasahuje na území města Kladna, přesněji řečeno jeho předměstí [[Vrapice|Vrapic]], tyčí se přímo nad starobylým kostelem sv. Mikuláše a městskou [[čistírna odpadních vod|čistírnou odpadních vod]]. Území, které halda pokrývá, má rozlohu přibližně 55 [[hektar|ha]] a zhruba obdélný tvar, mírně protažený ve směru jz. - sv. Rozměry činí asi 800 × 600 m, po [[úhlopříčka|úhlopříčce]] kolem 1 100 m. Protože temeno haldy je víceméně ploché, mění se její výška v závislosti na místě porovnání s okolním terénem - z jižní strany to představuje něco málo přes 20 m, na severu se však halda vypíná nad údolí o téměř 70 m. K hlavnímu, přibližně [[lichoběžník]]ovému půdorysu tělesa haldy se na severozápadě přimyká o něco nižší výběžek, v nynější době jediná aktivní část. Ostatek tělesa není provozován, jeho celková rozloha se nijak nezvětšuje.
Hlavní činnost haldy, založené po [[Druhá světová válka|2. světové válce]], spadají do období 50. až 80. let [[20. století]]. [[Železniční vlečka]], kterou je napojena na kladenské průmyslové areály, přemosťuje místní silnici Vrapice - Buštěhrad při jihozápadním okraji haldy. Od tohoto místa pak po vějířovitě se rozbíhající soustavě kolejí probíhalo postupné nasýpání a zvětšování tělesa. Podle současných odhadů halda obsahuje kolem 23 až 27 milionů tun materiálu - vysokopecních a ocelárenských stusek a kalů, teplárenského popílku, popela, škváry, kalů z čistírny odpadních vod. V menší míře byl na haldu, jak volně tak v sudech, ukládán i nebezpečný odpad, mj. obsahující [[olovo]] či [[kyanid]]y. Pobouření veřejnosti (později podpořené medializací v tehdy populárním časopise ''[[Mladý svět]]'') vyvolal v roce [[1988]] případ, kdy si skupinka dětí z okolních obcí vylezla hrát na Buštěhradskou haldu a nevědomky se [[otrava|přiotrávila]]. Tato skutečnost jen urychlila již probíhající útlum provozu a [[rekultivace|rekultivaci]] haldy. Koncem 80. a počátkem 90. let tak byla většina tělesa pokryta [[hlína|hlínou]]. Uměle osazovaná zeleň se příliš neujala, ale v průběhu následujících roků si [[sukcese (ekologie)|příroda sama poradila]] a začala na svazích haldy získávat převahu. Původně zarovnaný povrch se časem mírně zvlnil v důsledku rozdílného sedání uložených materiálů. Nyní většinu haldy pokrývá [[Ruderální stanoviště|rumištní]] a [[step]]ní vegetace, postupně se zde uchycují [[strom]]y. Místo je vyhledávaným útočištěm zvěře, zvláště [[zajíc polní|zajíců]] a [[bažant obecný|bažantů]], jeho úloha v okolní krajině je dokonce přirovnávána k nedaleké přírodní památce [[Vinařická hora]].
[[File:Bustehradska halda CZ vegetation on the top 017.jpg|thumb|left|Přirozená [[sukcese]] na temeni haldy (červenec 2004)]]V současnosti nepředstavuje halda pro své okolí nepříjemnost, nedochází k významnějšímu šíření [[prach]]u, jedovatých látek apod. K této pozitivní skutečnosti zřejmě přispívá i silně [[Kyselost|zásadité]] prostředí haldy, které pomáhá vyplavování škodlivin bránit. Studie, které by poskytly přesné informace o složení nitra haldy a procesech tam probíhajících a pomohly tak odhadovat další vývoj, však nejsou. Pozornost Buštěhradská halda opět upoutala v letech [[2005]] až [[2006]], kdy její provozovatel, firma REAL Leasing Kladno s. r. o., přišla s plánem na postupné odtěžování části haldy a zpracovávání (zejména ocelárenské strusky) na stavební a jiný materiál (proces, který by trval 18 let a z veřejných rozpočtů stál 10 až 15 miliard Kč). K realizaci tohoto záměru však nedošlo, neboť narazil na rozhodný odpor obyvatel i představitelů jak sousedních tak vzdálenějších obcí z okolí, které si místo dalších zásahů do krajiny přejí zachování současného stavu.
<gallery>
File:Bustehradska halda CZ view from SE corner towards N 015.jpg|Východní svah, pohled k severu
File:Bustehradska halda CZ view from SE corner towards NE 008.jpg|Výhled z temene haldy severovýchodním směrem, na Stehelčeves
File:Bustehradska_halda_N_slope_196.jpg|Severní svah nad silnicí Vrapice - Stehelčeves
File:Bustehradska-halda-2.jpg|Pohled od jihozápadu, od silnice z Vrapic do Buštěhradu
</gallery>
== Reference ==
* [[Václav Cílek]] [http://www.nature.cz/publik_syst2/files16/OP%202002-10.pdf ''Industriální příroda – problémy péče a ochrany. Případový problém: buštěhradská halda.'' In: Ochrana přírody, ročník 2002, číslo 10, s. 313-316.]
* [http://www.hnutiduha.cz/publikace/Potencial%20alternativ%20k%20tezbe%20surovin.pdf Studie Hnutí Duha, ''Potenciál alternativ k těžbě stavebního kamene, štěrkopísků a vápenců v České republice.'' 2000, s. 71.]
* [http://www.reflex.cz/Clanek23142.html Jiří X. Doležal, ''Mysli ekologicky, jednej ekonomicky!'' In: Reflex, ročník 2006, č. 12.]
* [http://www.radio.cz/cz/zpravy/75320 Český rozhlas, ''Odpůrci sanace Buštěhradské haldy zakládají občanské sdružení.'' Archiv ČRo, 30. ledna 2006]
* [http://www.bustehrad.cz/halda01.htm Občanské sdružení Buštěhrad sobě, ''Buštěhradská halda'' - dokumentace odmítavého postoje okolního obyvatelstva k záměru fy REAL Leasing Kladno]

{{commonscat|Buštěhrad slag heap}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hory a kopce v Pražské plošině]]
[[Kategorie:Okres Kladno]]
[[Kategorie:Odpady]]
[[Kategorie:Ekologické zátěže]]
[[Kategorie:Výsypky]]