<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c</id>
		<title>Buckinghamský palác - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c&amp;action=history"/>
		<updated>2026-08-03T05:15:19Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c&amp;diff=1600624&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Novoklasicistní stavby“ textem „Kategorie:Neoklasicistní stavby“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c&amp;diff=1600624&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2020-06-30T14:14:13Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php?title=Kategorie:Novoklasicistn%C3%AD_stavby&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Kategorie:Novoklasicistní stavby (stránka neexistuje)&quot;&gt;Kategorie:Novoklasicistní stavby&lt;/a&gt;“ textem „&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php/Kategorie:Neoklasicistn%C3%AD_stavby&quot; title=&quot;Kategorie:Neoklasicistní stavby&quot;&gt;Kategorie:Neoklasicistní stavby&lt;/a&gt;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 30. 6. 2020, 14:14&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 61:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 61:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Paláce ve Spojeném království]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Paláce ve Spojeném království]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Novoklasicistní &lt;/del&gt;stavby]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Neoklasicistní &lt;/ins&gt;stavby]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Stavby v Londýně]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Stavby v Londýně]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c&amp;diff=429261&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c&amp;diff=429261&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-11-28T21:44:00Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 28. 11. 2013, 21:44&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c&amp;diff=429260&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Buckinghamsk%C3%BD_pal%C3%A1c&amp;diff=429260&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2012-06-23T14:27:16Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Buckingham_palace1.jpg|thumb|250px|Buckinghamský palác a památník královny [[Viktorie]]. Původní fasáda Eduarda Blora z roku 1850 byla upravena sirem Astonem Webbem roku [[1913]]]]&lt;br /&gt;
'''Buckinghamský palác''' je oficiální [[londýn]]ské '''sídlo britského [[panovník]]a''' a největší královská ''pracovna'' na světě. Výraz ''Buckinghamský palác'' nebo jen ''palác'' je pojem používaný pro označení vyjádření pocházející od členů [[král]]ovské rodiny. Buckinghamský [[palác]] je, mimo to, že je [[londýn]]skou rezidencí královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]], i místem konání akcí státního významu, akcí pořádaných dvorem, místem oficiálních uvítání hlav států a velkou turistickou atrakcí. Je také místem, kde se [[Britové]] shromažďují v dobách národního veselí a krizí.&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
=== Raná historie ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Buckingham_House_1710.jpeg|thumb|Buckinghamský dům okolo roku 1710 po úpravě Williama Windeho pro vévodu z Buckinghamu.]]&lt;br /&gt;
Prvním domem na tomto místě, o němž existují záznamy byl ''Goring House'', postavený pro [[lord]]a Goringa asi v roce 1633. Nicméně dům, který tvoří centrum současného paláce '''byl postaven v roce 1703''' pro vévodu z Buckinghamu a Normanby. Buckingham si ho nechal postavit Williamem Windem. Dům obsahoval velký třípatrový centrální blok se dvěma menšími bočními křídly.&lt;br /&gt;
Buckinghamův dům byl nakonec roku 1762 prodán jeho potomkem, [[sir]]em Charlesem Sheffieldem, králi [[Jiří III.|Jiřímu III.]] Dům měl původně sloužit spíše pro soukromé účely královské rodiny, zvláště královy manželky Charlotte, než pro oficiální příležitosti. Oficiálním sídlem nadále zůstal [[St James's Palace]].&lt;br /&gt;
=== Proměna domu na palác ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:George_IV_of_the_United_Kingdom.jpg|thumb|left|[[Jiří IV.]] začal používat Buckinghamský dům jako královský palác.]]&lt;br /&gt;
Syn Jiřího III. [[Jiří IV.]] se rozhodl Buckinghamský dům rozšířit a používat ho dále spolu s St. James's Palace podobně jako jeho otec. Ale roku 1826 se rozhodl rekonstruovat tento dům na plně vybavený královský palác a pověřil tím [[architekt]]a [[John Nash (architekt)|Johna Nashe]]. Vznikl tak palác tvořený třemi křidly s původním Buckinghamským domem v centru. Na stavbu byl použit kámen z okolí [[Bath]] a byla vyzdobena ve stylu [[Francie|francouzského]] neoklasicistického stylu. &lt;br /&gt;
Tato [[rekonstrukce]] vytvořila základ vzhledu, který má [[palác]] dodnes s výjimkou východního křídla směrem k [[Mall (Londýn)|Mall]]. Na tomto místě byl v té době postaven triumfální [[Mramorový oblouk (Londýn)|Mramorový oblouk]]. Náklady na stavbu tohoto oblouku činily 34&amp;amp;nbsp;450&amp;amp;nbsp;£ a byl používán jako královský vstup. Jiří IV. měl v úmyslu postavit na jeho vrcholu svoji [[bronz]]ovou jezdeckou sochu ale protože zemřel před jejím dokončením rozhodl [[Parlament Spojeného království|parlament]] o jejím umístění na [[Trafalgarské náměstí]]. &lt;br /&gt;
Na výzdobu [[interiér]]u, jejímž [[autor]]em se stal Charles Long, bylo použito jasně zbarvené [[imitace]] kamene a růžových kaménků spolu s [[vlys]]ovanými panely na stropech. Jiří IV. zemřel v roce 1820 a barvité a silně pozlacené státní i soukromé komnaty byly dokončeny až v době vlády [[Vilém IV. Anglický|Viléma IV.]]&lt;br /&gt;
Po [[smrt]]i Jiřího IV. se narůstající náklady na dostavbu paláce setkaly s výraznou [[Kritika|kritikou]] britského [[parlament]]u i [[tisk]]u. Vilém IV. ukončil spolupráci s Johnem Nashem a pověřil dalšími pracemi Eduarda Blora, který více vyhovoval umírněnému vkusu nového krále. Tento méně idealistický [[architekt]] s větším smyslem pro finance ponechal to co již Nash dokončil ale další dostavbě dal více solidní a méně pitoreskní ráz. Ačkoli nový král a královna pořádali státní a královské akce v tomto paláci, nikdy zde nebydleli, preferujíce [[Clarence House]], který si nechali postavit před nástupem na [[trůn]]. Celkové náklady na rekonstrukci Buckinghamského paláce činily 719&amp;amp;nbsp;000&amp;amp;nbsp;£. Zajímavostí je, že po požáru [[Westminsterský palác|Westminsterského paláce]] roku 1834 nabídl Vilém IV. Buckinghamský palác jako nové sídlo parlamentu ale tato nabídka byla odmítnuta a Westminsterský palác byl rekonstruován.&lt;br /&gt;
=== Královna Viktorie ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dronning victoria.jpg|thumb|Královna [[Viktorie]], první panovník, který trvale bydlel v tomto paláci. Přestěhovala se sem ve věku 18 let po jeho rekonstrukci.]]&lt;br /&gt;
Buckinghamský palác se stal hlavním královským sídlem roku 1837 s nástupem [[Královna Viktorie|královny Viktorie]]. Zatímco státní komnaty hýřily zlatem a barvami, služební místnosti neoplývaly přílišným luxusem. Uvádí se, že [[komín]]y kouřily tak, že ohně v [[krb]]ech musely být uhašeny a v paláci bylo chladno. [[Ventilace]] byla tak chatrná, že interiér zapáchal. Také personál byl nedbalý a líný. Po svatbě Viktorie s princem Albertem v roce 1840 se její manžel soustředil na reorganizaci chodu paláce a odstranění jeho nedostatků. Stavební práce s tím související byly dokončeny na sklonku roku 1840.&lt;br /&gt;
Rozsáhlé křídlo směrem na Mall bylo postaveno po [[Sňatek|sňatku]] Viktorie s princem Albertem. V roce 1847 [[manžel]]é zjistili, že [[palác]] je příliš malý pro dvorní život a jejich rozrůstající se rodinu. Rozhodli se ke stavbě nového křídla podle návrhu Eduarda Blora. Tato část uzavřela vnitřní dvoranu domu. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Buckingham_Palace_ILN_1842.jpg|thumb|left|Buckinghamský palác v roce 1842, předtím, než byl dostavbou pod vedením Eduarda Blora uzavřen čtvrtým křídlem. [[Mramorový oblouk (Londýn)|Mramorový oblouk]] byl hlavním vstupem do paláce.]]&lt;br /&gt;
Součástí této dostavby je i balkón, z něhož zdravili členové královské rodiny veřejnost při význačných příležitostech. V té době byl také postaven ''taneční sál'' a doplněny některé státní komnaty podle návrhu Nashova žáka Jamese Pennethorna.&lt;br /&gt;
Před předčasnou [[smrt]]í prince Alberta [[královna Viktorie]] ráda pořádala společenské taneční a hudební akce a v Buckinghamském paláci hráli významní hudebníci té doby. Například zde třikrát [[koncert]]oval [[Felix Mendelsson Bartholdy]] a [[Johann Štraus mladší]] se svým orchestrem. Štrausova Polka pro Alici zde byla poprvé předvedena na poctu královniny dcery princezny Alice. Během této doby se zde konaly časté maškarní bály i běžné královské ceremonie.&lt;br /&gt;
Královna Viktorie nechala přemístit Mramorový oblouk na místo, kde se nachází dodnes do [[Hyde Park (Londýn)|Hyde Parku]]. Po smrti prince Alberta roku 1861 se královna stáhla z veřejného života a k pobytu používala [[Windsor (hrad)|Windsorský hrad]], [[Balmoralský hrad]] a ''Osborne House''. Po mnoho let tak byl Buckinghamský palác používán jen zřídkakdy. Poté co byla královna po nátlaku veřejnosti nucena vrátit se do Londýna vyhýbala se dále Buckinghamskému paláci a dvorní záležitosti se odehrávaly na Windsorském zámku.&lt;br /&gt;
=== 20. století ===&lt;br /&gt;
V roce [[1901]] po nástupu [[Eduard VII.|Eduarda VII.]] se palác začal znovu používat jako královské sídlo. Nový král a královna nechali vyzdobit ''taneční sál'', ''velké schodiště'', ''velkou vstupní halu'', ''mramorovou síň'', vestibul a galerie ve stylu ''Belle epoque'' s převažujícími barvami smetanově žlutou a zlatou, vzhled který je uchován dodnes. &lt;br /&gt;
Poslední významné stavební úpravy byly prováděny za krále [[Jiří V.|Jiřího V.]], kdy roku [[1913]] sir Aston Webb upravil původní Blorovu fasádu z roku 1850 do podoby, která připomínala Lyme Park v [[Cheshire]]. Tato fasáda byla upravena tak, aby vytvářela vhodné pozadí k památníku královny Viktorie. Za vlády Jiřího V., který měl serióznější povahu než jeho otec, byl Buckinghamský palác spíše místem oficiálních aktivit než plesů a jiných radovánek. Jeho manželka královna Marie byla znalkyní umění a zajímala se o královské sbírky nábytku a umění a starala se o to aby byly udržované a doplňované. Postarala se také o výzdobu ''modrého salónu''. V této místnosti, dlouhé 21&amp;amp;nbsp;[[metr|m]] dříve známé jako ''jižní salón'', se nachází jedna z nejkrásnějších Nashových kazetových výzdob stropů, podle historika Olwena Hedleye ještě nádhernější než v ''trůnním sále''.&lt;br /&gt;
[[Soubor:1910_Buckingham_Palace.gif|thumb|Východní křídlo Buckinghamského paláce bylo dokončeno roku 1850. Stav v roce [[1910]]; do současné podoby bylo upraveno roku [[1913]]]]&lt;br /&gt;
Uvádí se, že v roce [[1999]] měl Buckinghamský palác 19 [[stát]]ních komnat, 52 ložnic, 188 ložnic pro [[personál]], 92 [[kancelář]]í a 78 [[Koupelna|koupelen]]. Ačkoli se to zdá jako velký počet ve srovnání s některými jinými královskými sídly například ''Carskoje selo'', [[papež]]ovu paláci v [[Řím]]ě nebo královským palácem v [[Madrid]]u je relativně malý.&lt;br /&gt;
=== Světové války ===&lt;br /&gt;
[[První světová válka|První světovou válku]] přečkal palác, v té době domov krále Jiřího a královny Marie, bez úhony. Cennější exponáty byly přestěhovány do Windsorského zámku ale královská rodina dále bydlela v paláci. &lt;br /&gt;
V době [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se stal palác sedmkrát terčem náletů. Jedna z [[Letecká puma|leteckých pum]] dopadla do vnitřního čtvercového [[nádvoří]] v době kdy král [[Jiří VI.]] a královna Alžběta byli v paláci a ačkoli bylo rozbito mnoho [[Okno|oken]], další velké škody nebyly zaznamenány. Největším poškozením paláce bylo zničení palácové [[kaple]] roku [[1940]]. &lt;br /&gt;
Dne [[8. květen|8. května]] [[1945]] byl Buckinghamský palác centrem britských oslav druhé světové války a král, královna, princezna Alžběta na pozadí se začerněnými okny zdravili z balkónu shromáždění na Mallu.&lt;br /&gt;
== Interiér ==&lt;br /&gt;
[[Image:Plan_of_Buckingham_palace.gif|thumb|left|Plánek (''Piano nobile'') Buckinghamského paláce. A: státní jídelna ; B:modrý salón; C: hudební salón; D: bílý salón; E: královská pracovna; F: trůnní sál; G: zelený salón; H: křížová galerie; J: taneční sál; K:východní galerie; L: žlutý salón; M: centrální/balkónová síň; N: čínská jídelna; O: hlavní chodba; P: soukromé pokoje; Q: zázemí; W: hlavní schodiště. V přízemí: R: vstup pro velvyslance; T: velká vstupní hala. &lt;br /&gt;
]]&lt;br /&gt;
Hlavní místnosti paláce se nacházejí na prvním poschodí (''piano nobile'') v západním křídle obráceném k zahradám přilehlým k paláci. Centrem souboru vyzdobených státních komnat je ''hudební salón'', jehož výrazný oblouk tvoří dominantu fasády. V sousedství této komnaty se nachází ''modrý salón'' a ''bílý salón''. Spojnici této skupiny místností vytváří ''obrazová galerie'', dlouhá 50&amp;amp;nbsp;[[metr|m]]. V galerii jsou umístěny obrazy význačných malířů například [[Rembrandt van Rijn|Rembrandta]], [[van Dyck]]a, [[Peter Paul Rubens|Rubense]], [[Johannes Vermeer|Vermeera]] a dalších. Další místnosti přístupné z galerie jsou ''trůnní sál'' a ''zelený salón''. ''Zelený salón'' slouží jako obrovský předpokoj ''trůnního sálu'' a je součástí ceremoniální trasy ze ''strážní komnaty'' nad ''hlavním schodištěm''. Ve ''strážní komnatě'' stojí bílá mramorová socha prince Alberta v římském oděvu. Tyto významné místnosti jsou používány pouze pro oficiální a ceremoniální příležitosti.&lt;br /&gt;
Přímo pod státními komnatami je několik trochu menších místností označovaných jako ''polostátní'' komnaty. Tyto místnosti jsou používány pro méně oficiální příležitosti – obědy a soukromé audience. Některé z nich jsou vyzdobeny a pojmenovány po jednotlivých hostech, například ''komnata 1844'', která byla vyzdobena u příležitosti návštěvy [[Rusko|ruského]] [[car]]a [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]] V centru této skupiny místností se nachází ''obloukový salón'', kterým prochází tisíce hostů na zahradní slavnosti pořádané královnou. Královna používá pro své soukromé účely malou část místností v severním křídle.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Buckingham_Palace_Grand_Staircase_The_Graphic_1870.jpg|thumb|right|Obrázek z roku 1870 - hosté vcházejí do paláce hlavním schodištěm.]]&lt;br /&gt;
V období let 1847 až 1850, kdy Blore budoval nové východní křídlo bylo použito pro jeho orientální výzdobu zařízení Brightonského pavilónu. ''Červená jídelna'' a ''čínská jídelna'' jsou vybaveny nábytkem z jídelny a hudebního salónu Brightonského pavilónu. ''Žlutý salón'' je vyzdoben tapetami z počátku 19. století, které byly vyrobeny roku 1817 pro Brightonský pavilón, a obložení krbu doplněné okřídlenými [[drak]]y podle [[Evropa|evropské]] představy o [[Čína|čínském]] stylu. &lt;br /&gt;
V středu tohoto křídla se nachází známý balkón za skleněnými dveřmi ''centrální komnaty''. Tento salón byl ve 20. letech [[20. století]] vyzdoben na přání královny Marie v čínském stylu i když lakované dveře byly přeneseny z Brightonu již v roce 1873. Dále se ve východním křídle nachází obrovská galerie, skromně nazývaná ''hlavní chodba''. Je vybavena zrcadlovými dveřmi a skříňkami s čínskými porcelánovými pagodami a jiným orientálním nábytkem z Brightonu. &lt;br /&gt;
Návštěvy hlav států bývají ubytovány v části komnat označovaných jako ''belgické komnaty'', které se nacházejí v přízemí severního křídla. Tyto komnaty vybavené kupolovými světlíky, byly vyzdobeny u příležitosti návštěvy Albertova strýce Leopolda, prvního [[Belgie|belgického]] krále. V těchto místnostech bydlel král Eduard VII. po dobu svého krátkého panování. &lt;br /&gt;
== Dvorní ceremonie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Louis_Haghe_The_New_Ballroom_1856.jpg|thumb|left|Taneční sál je největší místností Buckinghamského paláce. Byl vybudován v době vlády královny [[Viktorie]] a je používán pro slavnostní příležitosti jako jsou udělování vyznamenání a státní recepce. Tento obrázek pochází z roku 1856. ]]&lt;br /&gt;
Uvádění do [[úřad]]u, které zahrnuje povýšení do [[rytíř]]ského stavu, a jiné významné [[ceremonie]] se odehrávají ve viktoriánském ''tanečním sále'', vybudovaném roku 1854. S rozměry 37&amp;amp;nbsp;m na 20&amp;amp;nbsp;m je to největší místnost paláce. Nahradil ''trůnní sál'' v jeho významu a použití. Během ceremoniálu královna nesedí na [[trůn]]u, ale stojí na vyvýšeném místě u trůnu pod obrovským [[samet]]ovým [[baldachýn]]em. &lt;br /&gt;
Státní recepce se také konají v ''tanečním sále''. Tyto formální [[večeře]] se konají první den návštěvy [[Hlava státu|hlavy státu]]. Počet pozvaných osob bývá okolo 150 a večeře se podává na zlatém nádobí. Největší a velmi formální večeře je pořádána v Buckinghamském paláci pokaždé v [[listopad]]u, kdy [[královna]] hostí zahraniční [[diplomat]]y, kteří sídlí v [[Londýn]]ě. Při této příležitosti jsou zpřístupněny a používány všechny státní [[Komnata|komnaty]]. &lt;br /&gt;
Společenské akce menšího významu, jako jsou přijetí nových [[Velvyslanec|velvyslanců]], menší recepce a setkání s královskou radou jsou pořádány v ''komnatě 1844''. Pokud je na podobnou akci pozván větší počet hostů bývá také využit ''hudební salón'' nebo ''státní jídelna''. U všech akcí tvoří stráž příslušníci královské stráže (''Yeomen Warder'') ve svých starobylých [[Uniforma|uniformách]].&lt;br /&gt;
Největší akcí pořádanou v paláci je zahradní [[slavnost]] na níž bývá pozváno až 9&amp;amp;nbsp;000 osob. Poté, co se hosté shromáždí, zahraje vojenská kapela [[Národní hymna|národní hymnu]], královna vyjde z ''obloukového salónu'' a pomalu prochází zahradou a pozve do svého soukromého stanu ty, kteří byli předem vybráni.&lt;br /&gt;
== Přístup pro veřejnost ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Buck palace + change guards 028.jpg|thumb|Buckinghamský palác pohled z ulice [[Mall (Londýn)|Mall]]]]&lt;br /&gt;
Buckinghamský palác je víkendovým sídlem královny a vévody z [[Edinburgh]]u a je zde zaměstnáno asi 450 osob. Každý rok je na zahradní slavnosti, [[audience]] a recepce pozváno asi 50&amp;amp;nbsp;000 osob. Palác je také místem střídání stráží, události, která se těší velkému zajmu turistů. V červnu [[2003]], u příležitosti 50 výročí panování současné královny se v zahradě konaly koncerty populární a vážné hudby. To bylo poprvé kdy obyčejní lidé, pokud měli štěstí v losování o vstupenky, byli pozváni do Buckinghamského paláce aniž by předtím v něčem vynikli. &lt;br /&gt;
Zpřístupnění Buckinghamského paláce v létě pro návštěvníky v 90. letech [[20. století]] bylo významnou změnou tradice. Prostředky ze vstupného jsou používány na rekonstrukci státních komnat Windsorského zámku zničených požárem. Každé léto v období srpen až září je pro veřejnost přístupné západní křídlo paláce. V době prohlídek tvoří průvodcovskou službu asi 200 osob, převážně z řad studentů. Přibližně 50.000 návštěvníků navštíví Buckinghamský palác každý rok na pozvání královny. Během letních měsíců, kdy je palác otevřen pro veřejnost, navštíví hrad ročně cca 360.000 lidí (2005 - 354.568, 2006 - 358.941, 2007 - 364.273 lidí).&lt;br /&gt;
Na rozdíl od běžného názoru, palác nepatří královně. Buckinghamský palác, Windsorský hrad a jejich umělecké sbírky jsou státním majetkem.&lt;br /&gt;
Za palácem se rozkládají zahrady ve stylu parku – největší soukromé zahrady v Londýně. Autorem původního vzhledu zahrad byl [[Capability Brown]], ale zahrady prošly úpravami Williama Townsenda Ailtona a Johna Nashe v době rekonstrukce paláce. Umělé jezero bylo vytvořeno roku 1828 a je napájeno ze Serpentinového jezera v [[Hyde Park (Londýn)|Hyde Parku]]. Podobně jako palác je i zahrada plná uměleckých děl. Jedním z nejvzácnějších exponátů je váza Waterloo, obrovská urna vyrobená z jednoho kusu kararského mramoru. Urnu nechal vytesat Napoleon Bonaparte ale zůstala jen hrubě otesána a po jeho porážce ji nechal dokončit princ regent, později král Jiří IV. &lt;br /&gt;
V sousedství paláce se nacházejí královské garáže a stáje, navržené rovněž architektem Johnem Nashem. Nyní je zde umístěn i zlatý královsky kočár. Tento [[rokoko]]vý kočár s malovanými panely od G. B. Ciprianiho navrhl sir William Chambers roku 1760. Poprvé byl použit králem Jiřím IV. při zahájení parlamentu roku 1762 a je panovníky používán pouze při [[korunovace|korunovaci]] nebo při oslavě výročí korunovace. V těchto stájích jsou také ustájeni koně používaní pro tažení kočárů při slavnostních příležitostech.&lt;br /&gt;
== Vlajky nad Buckinghamským palácem ==&lt;br /&gt;
Důstojník královské vlajky je zodpovědný za všechny [[vlajka|vlajky]], které se vyvěšují v paláci. Do roku [[1997]] byla jedinou vlajkou vyvěšovanou v Buckinghamském paláci [[královská standarta]] - oficiální vlajka vládnoucího panovníka, a to v době kdy byl panovník přítomen v paláci. Ani v době smutku nebyla tato vlajka vyvěšen na půl žerdi. Jediným případem byla doba po smrti předchozího panovníka, kdy byla vyvěšena vlajka nejstaršího příslušníka královského rodu. &lt;br /&gt;
Tato tradice byla upravena po smrti Diany, princezny z [[Wales]]u, kdy veřejnost přijala s nelibostí, že nad palácem není vyvěšena vlajka na půl žerdi. Královna byla v té době v Balmoralském zámku, takže nad palácem nevlála žádná vlajka. Královna se rozhodla porušit protokol a nechala vyvěsit v den pohřbu státní vlajku (''Union Jack'') na půl žerdi. Od té doby je vyvěšována státní vlajka v době kdy královna není v paláci a vyvěšena na půl žerdi pokud zemře člen královské rodiny nebo v době státního smutku. &lt;br /&gt;
Dopravní spojení – [[Metro v Londýně|metro]] – Green Park, St James's Park&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.royal.gov.uk/output/page555.asp Oficiální stránky Buckinghamského paláce]&lt;br /&gt;
{{Commons|Buckingham Palace}}&lt;br /&gt;
{{Významné budovy a památníky v Londýně}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Paláce ve Spojeném království]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Novoklasicistní stavby]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Stavby v Londýně]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>