Budžak - Historie editací

Sysop: ++

2026-03-28T11:14:02Z

← Starší verze		Verze z 28. 3. 2026, 11:14
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Bugeac 1920-40.png\|thumb\|224px\|Budžak jako součást meziválečného Rumunska (1918 - 1940)]]		[[Soubor:Bugeac 1920-40.png\|thumb\|224px\|Budžak jako součást meziválečného Rumunska (1918 - 1940)]]
	[[Soubor:Belgorod ua.jpg\|thumb\|224px\|Pevnost Akkerman (dnes město [[Bilhorod-Dnistrovskyj]])]]		[[Soubor:Belgorod ua.jpg\|thumb\|224px\|Pevnost Akkerman (dnes město [[Bilhorod-Dnistrovskyj]])]]
-	[[Soubor:~~Budžak~~-~~etnika~~.png\|thumb\|224px\|Národnostní mapka Budžaku.]]	+	[[Soubor:Bugeac-etnic.png\|thumb\|224px\|Národnostní mapka Budžaku.]]
-		+
	'''Budžak''' ([[ukrajinština\|ukrajinsky]], [[ruština\|rusky]] a [[bulharština\|bulharsky]] ''Буджак'', [[rumunština\|rumunsky]] ''Bugeac'', [[turečtina\|turecky]] ''bucak'') je multietnické historické území tvořící jižní část [[Besarábie]] (tj. jihovýchod [[Moldávie]]). Dnes je součástí [[Ukrajina\|Ukrajiny]] a spadá pod [[Oděská oblast\|Oděskou oblast]]. Na jihu je ohraničen [[Dunaj]]em, na východě pobřežím [[Černé moře\|Černého moře]], na severovýchodě [[Dněstr]]em, na severozápadě současným [[Moldavsko\|Moldavskem]]; někdy jsou však k Budžaku počítány i přilehlé okresy Moldavska, tzv. [[Gagauzsko]]. Od [[Oděsa\|Oděsy]] a zbytku Ukrajiny jej dělí [[Dněsterský liman]].		'''Budžak''' ([[ukrajinština\|ukrajinsky]], [[ruština\|rusky]] a [[bulharština\|bulharsky]] ''Буджак'', [[rumunština\|rumunsky]] ''Bugeac'', [[turečtina\|turecky]] ''bucak'') je multietnické historické území tvořící jižní část [[Besarábie]] (tj. jihovýchod [[Moldávie]]). Dnes je součástí [[Ukrajina\|Ukrajiny]] a spadá pod [[Oděská oblast\|Oděskou oblast]]. Na jihu je ohraničen [[Dunaj]]em, na východě pobřežím [[Černé moře\|Černého moře]], na severovýchodě [[Dněstr]]em, na severozápadě současným [[Moldavsko\|Moldavskem]]; někdy jsou však k Budžaku počítány i přilehlé okresy Moldavska, tzv. [[Gagauzsko]]. Od [[Oděsa\|Oděsy]] a zbytku Ukrajiny jej dělí [[Dněsterský liman]].

Řádka 8:		Řádka 7:

	== Dějiny ==		== Dějiny ==
		+	Ve starověku zde sídlili [[Skythové]] a [[Dákové]]; současně řečtí kolonisté zakládali přístavní města na černomořském pobřeží. V 1. století pronikli do oblasti Římané. Ve středověku byl Budžak „tranzitním“ územím: střídavě se zde usadili Avaři (558–567), [[Slované]] (okolo roku 600), [[Volžští Bulhaři]] ([[chán]] [[Asparuch]], 679), [[Maďaři]] (9. století), [[Pečeněhové]] (11. století), [[Polovci]] (12. století).

-	~~Ve starověku zde sídlili [[Skythové]] a [[Dákové]]; současně řečtí kolonisté zakládali přístavní města na černomořském pobřeží.~~ V ~~1. století pronikli do oblasti Římané. Ve středověku byl~~ Budžak ~~„tranzitním“ územím: střídavě se zde usadili Avaři (~~[[~~558~~]]~~–[[567]])~~, ~~[[Slované]] (okolo r~~. ~~600),~~ [[~~Volžští Bulhaři~~]] ([[~~chán~~]] [[~~Asparuch~~]], [[~~679~~]]), [[~~Maďaři~~]] ~~(9. století)~~, ~~[[Pečeněhové]]~~ (~~11. století),~~ [[~~Polovci~~]] ~~(12. století~~).	+	V letech 1367–1484 náležel Budžak [[Moldávie\|Moldavskému knížectví]], za Štěpána III. Velikého však byla dobyta [[Osmanská říše\|Osmanskou říší]]; tehdy byly přestavěny pevnosti [[Bilhorod-Dnistrovskyj\|Akkerman]] a [[Tighina\|Bender]] a založena pevnost [[Izmajil]]. Osmané sem přinesli [[islám]]ské náboženství, které se tu jako menšinové drží dodnes (viz článek [[Islám na Ukrajině]]).

-	V letech 1367–1484 náležel Budžak [[Moldávie\|Moldavskému knížectví]], za [[Stefan III. Veliký\|Štěpána III. Velikého]] však byla dobyta [[Osmanská říše\|Osmanskou říší]]; tehdy byly přestavěny pevnosti [[Bilhorod-Dnistrovskyj\|Akkerman]] a [[Tighina\|Bender]] a založena pevnost [[Izmajil]]. Osmané sem přinesli [[islám]]ské náboženství, které se tu jako menšinové drží dodnes (viz článek [[Islám na Ukrajině]]).	+	V 7. rusko-turecké válce (1806–1812) získali Rusové celou Besarábii (tj. až k řece [[Prut (řeka)\|Prut]]) včetně Budžaku. Po [[První světová válka\|1. světové válce]] byla celá Besarábie součástí tzv. [[Velké Rumunsko\|Velkého Rumunska]] ([[1920]]–[[1940]]). [[Pakt Molotov-Ribbentrop]] však přiřkl Besarábii s Budžakem [[Sovětský svaz\|Sovětům]], čímž opět rozdělil Moldávii vpůli, kterýžto stav trvá dodnes; i [[Besarábie]] je dnes rozdělena mezi [[Moldavsko]] (většina) a [[Ukrajina\|Ukrajinu]] (Budžak a malý pás v [[Černovická oblast\|Černovické oblasti]]). SSSR roku 1940 ustavil efemérní Akkermanskou oblast, která byla ještě téhož roku přesídlila do Izmajilu ([[Izmajilská oblast]], [[1940]]–[[1954]]). Po jejím zrušení byl začleněn do [[Oděská oblast\|Oděské oblasti]] a od roku [[1991]] je součástí Ukrajiny.
-		+
-	~~V [[7. rusko-turecká válka\|~~7. rusko-turecké válce]] (1806–1812) získali Rusové celou Besarábii (tj. až k řece [[Prut (řeka)\|Prut]]) včetně Budžaku. Po [[První světová válka\|1. světové válce]] byla celá Besarábie součástí tzv. [[Velké Rumunsko\|Velkého Rumunska]] ([[1920]]–[[1940]]). [[Pakt Molotov-Ribbentrop]] však přiřkl Besarábii s Budžakem [[Sovětský svaz\|Sovětům]], čímž opět rozdělil Moldávii vpůli, kterýžto stav trvá dodnes; i [[Besarábie]] je dnes rozdělena mezi [[Moldavsko]] (většina) a [[Ukrajina\|Ukrajinu]] (Budžak a malý pás v [[Černovická oblast\|Černovické oblasti]]). SSSR roku 1940 ustavil efemérní Akkermanskou oblast, která byla ještě téhož roku přesídlila do Izmajilu ([[Izmajilská oblast]], [[1940]]–[[1954]]). Po jejím zrušení byl začleněn do [[Oděská oblast\|Oděské oblasti]] a od r. [[1991]] je součástí Ukrajiny.	+

	== Obyvatelstvo ==		== Obyvatelstvo ==
-
	Jak dějinný nástin dává tušit, Budžak se vždy vyznačoval etnickou různorodostí. V roce 2001 žilo v Budžaku 617 200 osob, z toho 248 000 (40,2 %) [[Ukrajinci\|Ukrajinců]], 129 000 (21 %) [[Besarabští Bulhaři\|Besarabských Bulharů]], 124 500 (20 %) [[Rusové\|Rusů]], 78 300 (12,7 %) [[Moldavané\|Moldavanů]] / [[Rumuni\|Rumunů]]) a 24 700 (4 %) [[Gagauzové\|Gagauzů]]. Nejvíce Bulharů a Gagauzů žije v [[Bolhradský rajon\|Bolhradském rajónu]], Moldavané mají převahu v [[Renijský rajón\|Renijském rajónu]]; ve městě [[Izmajil]] převažují Rusové, zatímco v [[Bilhorod-Dnistrovskyj\|Bilhorodu]] Ukrajinci.		Jak dějinný nástin dává tušit, Budžak se vždy vyznačoval etnickou různorodostí. V roce 2001 žilo v Budžaku 617 200 osob, z toho 248 000 (40,2 %) [[Ukrajinci\|Ukrajinců]], 129 000 (21 %) [[Besarabští Bulhaři\|Besarabských Bulharů]], 124 500 (20 %) [[Rusové\|Rusů]], 78 300 (12,7 %) [[Moldavané\|Moldavanů]] / [[Rumuni\|Rumunů]]) a 24 700 (4 %) [[Gagauzové\|Gagauzů]]. Nejvíce Bulharů a Gagauzů žije v [[Bolhradský rajon\|Bolhradském rajónu]], Moldavané mají převahu v [[Renijský rajón\|Renijském rajónu]]; ve městě [[Izmajil]] převažují Rusové, zatímco v [[Bilhorod-Dnistrovskyj\|Bilhorodu]] Ukrajinci.

Sysop: 1 revizi

2013-11-28T21:41:59Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 11. 2013, 21:41

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-19T16:50:30Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Bugeac 1920-40.png|thumb|224px|Budžak jako součást meziválečného Rumunska (1918 - 1940)]]
[[Soubor:Belgorod ua.jpg|thumb|224px|Pevnost Akkerman (dnes město [[Bilhorod-Dnistrovskyj]])]]
[[Soubor:Budžak-etnika.png|thumb|224px|Národnostní mapka Budžaku.]]

'''Budžak''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]], [[ruština|rusky]] a [[bulharština|bulharsky]] ''Буджак'', [[rumunština|rumunsky]] ''Bugeac'', [[turečtina|turecky]] ''bucak'') je multietnické historické území tvořící jižní část [[Besarábie]] (tj. jihovýchod [[Moldávie]]). Dnes je součástí [[Ukrajina|Ukrajiny]] a spadá pod [[Oděská oblast|Oděskou oblast]]. Na jihu je ohraničen [[Dunaj]]em, na východě pobřežím [[Černé moře|Černého moře]], na severovýchodě [[Dněstr]]em, na severozápadě současným [[Moldavsko|Moldavskem]]; někdy jsou však k Budžaku počítány i přilehlé okresy Moldavska, tzv. [[Gagauzsko]]. Od [[Oděsa|Oděsy]] a zbytku Ukrajiny jej dělí [[Dněsterský liman]].

Název pochází z tureckého slova ''bucak [budžak]'' (trojúhelník, kout), což naznačovalo tvar území vymezeného pevnostmi [[Izmajil]], [[Bilhorod-Dnistrovskyj|Akkerman]] a [[Tighina|Bender]].

== Dějiny ==

Ve starověku zde sídlili [[Skythové]] a [[Dákové]]; současně řečtí kolonisté zakládali přístavní města na černomořském pobřeží. V 1. století pronikli do oblasti Římané. Ve středověku byl Budžak „tranzitním“ územím: střídavě se zde usadili Avaři ([[558]]–[[567]]), [[Slované]] (okolo r. 600), [[Volžští Bulhaři]] ([[chán]] [[Asparuch]], [[679]]), [[Maďaři]] (9. století), [[Pečeněhové]] (11. století), [[Polovci]] (12. století).

V letech 1367–1484 náležel Budžak [[Moldávie|Moldavskému knížectví]], za [[Stefan III. Veliký|Štěpána III. Velikého]] však byla dobyta [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]; tehdy byly přestavěny pevnosti [[Bilhorod-Dnistrovskyj|Akkerman]] a [[Tighina|Bender]] a založena pevnost [[Izmajil]]. Osmané sem přinesli [[islám]]ské náboženství, které se tu jako menšinové drží dodnes (viz článek [[Islám na Ukrajině]]).

V [[7. rusko-turecká válka|7. rusko-turecké válce]] (1806–1812) získali Rusové celou Besarábii (tj. až k řece [[Prut (řeka)|Prut]]) včetně Budžaku. Po [[První světová válka|1. světové válce]] byla celá Besarábie součástí tzv. [[Velké Rumunsko|Velkého Rumunska]] ([[1920]]–[[1940]]). [[Pakt Molotov-Ribbentrop]] však přiřkl Besarábii s Budžakem [[Sovětský svaz|Sovětům]], čímž opět rozdělil Moldávii vpůli, kterýžto stav trvá dodnes; i [[Besarábie]] je dnes rozdělena mezi [[Moldavsko]] (většina) a [[Ukrajina|Ukrajinu]] (Budžak a malý pás v [[Černovická oblast|Černovické oblasti]]). SSSR roku 1940 ustavil efemérní Akkermanskou oblast, která byla ještě téhož roku přesídlila do Izmajilu ([[Izmajilská oblast]], [[1940]]–[[1954]]). Po jejím zrušení byl začleněn do [[Oděská oblast|Oděské oblasti]] a od r. [[1991]] je součástí Ukrajiny.

== Obyvatelstvo ==

Jak dějinný nástin dává tušit, Budžak se vždy vyznačoval etnickou různorodostí. V roce 2001 žilo v Budžaku 617 200 osob, z toho 248 000 (40,2 %) [[Ukrajinci|Ukrajinců]], 129 000 (21 %) [[Besarabští Bulhaři|Besarabských Bulharů]], 124 500 (20 %) [[Rusové|Rusů]], 78 300 (12,7 %) [[Moldavané|Moldavanů]] / [[Rumuni|Rumunů]]) a 24 700 (4 %) [[Gagauzové|Gagauzů]]. Nejvíce Bulharů a Gagauzů žije v [[Bolhradský rajon|Bolhradském rajónu]], Moldavané mají převahu v [[Renijský rajón|Renijském rajónu]]; ve městě [[Izmajil]] převažují Rusové, zatímco v [[Bilhorod-Dnistrovskyj|Bilhorodu]] Ukrajinci.

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Rumunská historická území]]
[[Kategorie:Ukrajinská historická území]]
[[Kategorie:Oděská oblast]]
[[Kategorie:Geografie Moldavska]]
[[Kategorie:Moldávie]]
[[Kategorie:Besarábie]]
[[Kategorie:Osmanská říše]]