Budapešť - Historie editací

Sysop: + VIDEO

2020-12-05T14:09:36Z

+ VIDEO

← Starší verze		Verze z 5. 12. 2020, 14:09
Řádka 230:		Řádka 230:
	[[Soubor:MatyasTemplomFotoThalerTamas20162.JPG\|thumb\|230px\|[[Matyášův chrám]]]]		[[Soubor:MatyasTemplomFotoThalerTamas20162.JPG\|thumb\|230px\|[[Matyášův chrám]]]]
	[[Soubor:Budapest-Terror Museum.jpg\|thumb\|230px\|Terror Háza – muzeum v někdejším sídle Šípových křížů a komunistické tajné policie]]		[[Soubor:Budapest-Terror Museum.jpg\|thumb\|230px\|Terror Háza – muzeum v někdejším sídle Šípových křížů a komunistické tajné policie]]
-	~~[[Soubor:Budapest Muzeum Etnograficzne.jpg\|thumb\|230px\|Etnografické muzeum]]~~
	Budapešť je hlavní dopravní křižovatkou Maďarska. Oba břehy Dunaje zde spojuje 9 silničních a 2 železniční mosty. Nejstarší a nejznámější je Széchényiho most (''[[Széchenyi Lánchíd]]'') z roku 1849.		Budapešť je hlavní dopravní křižovatkou Maďarska. Oba břehy Dunaje zde spojuje 9 silničních a 2 železniční mosty. Nejstarší a nejznámější je Széchényiho most (''[[Széchenyi Lánchíd]]'') z roku 1849.
	=== Silniční ===		=== Silniční ===
Řádka 247:		Řádka 246:
	Zajímavou výletní atrakcí v Budínských vrších je [[ozubnicová dráha]] (''[[Fogaskerekű vasút]]'') a Dětská železnice(''[[Gyermekvasút]]''). Do systému MHD v Budapešti patří i pozemní [[Lanová dráha\|lanovka]] z [[Budín (Budapešť)\|Budínsk]]ého předmostí [[Széchenyi Lánchíd\|Széchényiho mostu]], z náměstí [[Clark Adám tér]] na [[budínský hrad]].		Zajímavou výletní atrakcí v Budínských vrších je [[ozubnicová dráha]] (''[[Fogaskerekű vasút]]'') a Dětská železnice(''[[Gyermekvasút]]''). Do systému MHD v Budapešti patří i pozemní [[Lanová dráha\|lanovka]] z [[Budín (Budapešť)\|Budínsk]]ého předmostí [[Széchenyi Lánchíd\|Széchényiho mostu]], z náměstí [[Clark Adám tér]] na [[budínský hrad]].
	== Školství ==		== Školství ==
-	~~[[Soubor:Budapest Tech Univ central K building.jpg\|thumb\|230px\|Budova Technické univerzity]]~~
	Budapešť je sídlem více než tří desítek vysokých škol. Nejznámější je Univerzita [[Loránd Eötvös\|Loránda Eötvöse]] (''Eötvös Loránd Tudományegyetem'', zkráceně ''ELTE''), původně založená v [[Trnava\|Trnavě]] roku 1635 a do nynějšího působiště přenesená roku 1777.		Budapešť je sídlem více než tří desítek vysokých škol. Nejznámější je Univerzita [[Loránd Eötvös\|Loránda Eötvöse]] (''Eötvös Loránd Tudományegyetem'', zkráceně ''ELTE''), původně založená v [[Trnava\|Trnavě]] roku 1635 a do nynějšího působiště přenesená roku 1777.
	== Pamětihodnosti Budapešti ==		== Pamětihodnosti Budapešti ==
-	~~[[Soubor:Budapest Opera front view.jpg\|thumb\|230px\|Opera (2009)]]~~
-	~~[[Soubor:The Millennium Monument in Heroes' Square, Budapest, Hungary.jpg\|thumb\|230px\|Památník Tisíciletí ''(Millenniumi emlékmű)'' na náměstí Hrdinů]]~~
	'''Cikánská hudba, pikantní jídla, čardáš a [[tokajské víno]]'''. Právě za tímhle cestují obvykle návštěvníci do maďarské metropole ležící na řece [[Dunaj]]i.		'''Cikánská hudba, pikantní jídla, čardáš a [[tokajské víno]]'''. Právě za tímhle cestují obvykle návštěvníci do maďarské metropole ležící na řece [[Dunaj]]i.
	Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch [[Gellért]] se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta v úbočí. Severně se nachází hradní vrch [[Várhegy]] s mohutným '''královským palácem''' obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže '''Rybářské bašty a Matyášova chrámu''', doplněné novodobým hotelem [[Hilton]].		Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch [[Gellért]] se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta v úbočí. Severně se nachází hradní vrch [[Várhegy]] s mohutným '''královským palácem''' obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže '''Rybářské bašty a Matyášova chrámu''', doplněné novodobým hotelem [[Hilton]].
Řádka 268:		Řádka 264:
	Budapešť je jediné velkoměsto na světě, ve kterém je více jak stovka termálních pramenů a studní. Metropole stojí více méně na bublající půdě. Celkem '''123 pramenů''' zde denně vychrlí více než 70 milionů litrů vody o teplotě 26-76 °C. Léčivé vlastnosti pramenů jsou různé, takže každé lázně se zaměřují na jiné choroby.		Budapešť je jediné velkoměsto na světě, ve kterém je více jak stovka termálních pramenů a studní. Metropole stojí více méně na bublající půdě. Celkem '''123 pramenů''' zde denně vychrlí více než 70 milionů litrů vody o teplotě 26-76 °C. Léčivé vlastnosti pramenů jsou různé, takže každé lázně se zaměřují na jiné choroby.
	Královské lázně, lázně Raitzen a Rudas jsou provedeny v římském, případně tureckém stylu, zatímco lázně Széchenyi byly zbudovány ve stylu neoklasicistním.		Královské lázně, lázně Raitzen a Rudas jsou provedeny v římském, případně tureckém stylu, zatímco lázně Széchenyi byly zbudovány ve stylu neoklasicistním.
		+
		+	<gallery widths="190px" heights="190px">
		+	Soubor:Budapest Muzeum Etnograficzne.jpg\|Etnografické muzeum
		+	Soubor:Budapest Tech Univ central K building.jpg\|Budova Technické univerzity
		+	Soubor:Budapest Opera front view.jpg\|Opera (2009)
		+	Soubor:The Millennium Monument in Heroes' Square, Budapest, Hungary.jpg\|Památník Tisíciletí na náměstí Hrdinů
		+	</gallery>

	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
Řádka 292:		Řádka 295:
	\| '''Budapest Vacation Travel Guide (Expedia)'''		\| '''Budapest Vacation Travel Guide (Expedia)'''
	\|}		\|}
-	{\| border="4" width="442" align="~~right~~"	+	{\| border="4" width="442" align="center"
	\| {{#widget:YouTube\|id=hEQCkio1lq8}}		\| {{#widget:YouTube\|id=hEQCkio1lq8}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
Řádka 299:		Řádka 302:
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~ZzkPKiIqYJk~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=W3FYOKciI6w}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Města napříč historií – Budapešť HD~~'''	+	\| '''New Year’s Eve 2020 in Budapest'''
	\|}		\|}
-	{\| border="4" width="442" align="~~right~~"	+	{\| border="4" width="442" align="center"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~UUDgT3egaMk~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=k41N4l8L_Yk}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''Fireworks in Budapest (~~HD 2016~~)'''	+	\| '''Fireworks in Budapest (20. 08. 2018)'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-07-20T14:00:41Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 20. 7. 2017, 14:00
Řádka 252:		Řádka 252:
	[[Soubor:Budapest Opera front view.jpg\|thumb\|230px\|Opera (2009)]]		[[Soubor:Budapest Opera front view.jpg\|thumb\|230px\|Opera (2009)]]
	[[Soubor:The Millennium Monument in Heroes' Square, Budapest, Hungary.jpg\|thumb\|230px\|Památník Tisíciletí ''(Millenniumi emlékmű)'' na náměstí Hrdinů]]		[[Soubor:The Millennium Monument in Heroes' Square, Budapest, Hungary.jpg\|thumb\|230px\|Památník Tisíciletí ''(Millenniumi emlékmű)'' na náměstí Hrdinů]]
-	~~[[Soubor:Budapest Madartavlat.jpg\|thumb\|230px\|Letecký snímek Markétina ostrova]]~~
	'''Cikánská hudba, pikantní jídla, čardáš a [[tokajské víno]]'''. Právě za tímhle cestují obvykle návštěvníci do maďarské metropole ležící na řece [[Dunaj]]i.		'''Cikánská hudba, pikantní jídla, čardáš a [[tokajské víno]]'''. Právě za tímhle cestují obvykle návštěvníci do maďarské metropole ležící na řece [[Dunaj]]i.
	Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch [[Gellért]] se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta v úbočí. Severně se nachází hradní vrch [[Várhegy]] s mohutným '''královským palácem''' obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže '''Rybářské bašty a Matyášova chrámu''', doplněné novodobým hotelem [[Hilton]].		Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch [[Gellért]] se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta v úbočí. Severně se nachází hradní vrch [[Várhegy]] s mohutným '''královským palácem''' obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže '''Rybářské bašty a Matyášova chrámu''', doplněné novodobým hotelem [[Hilton]].
Řádka 287:		Řádka 286:
	* {{flagicon\|USA}} [[Fort Worth]], [[Spojené státy americké]] (1990)		* {{flagicon\|USA}} [[Fort Worth]], [[Spojené státy americké]] (1990)

		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=dZYpHr1wDmY}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Budapest Vacation Travel Guide (Expedia)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=hEQCkio1lq8}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Budapest city – Top 10 must-see attractions'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=ZzkPKiIqYJk}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Města napříč historií – Budapešť HD'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=UUDgT3egaMk}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Fireworks in Budapest (HD 2016)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
	=== Související články ===		=== Související články ===
	* [[Alžbětin most (Budapešť)\|Alžbětin most]]		* [[Alžbětin most (Budapešť)\|Alžbětin most]]
Řádka 312:		Řádka 334:
	[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]		[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
	[[Kategorie:Sídla na Dunaji]]		[[Kategorie:Sídla na Dunaji]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-07-12T11:18:19Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 12. 7. 2017, 11:18
Řádka 36:		Řádka 36:
	\| název.statistický.celek =		\| název.statistický.celek =
	}}[[Soubor:Montage of Budapest.jpg\|thumb\|240px\|Dominanty města Budapešť]]		}}[[Soubor:Montage of Budapest.jpg\|thumb\|240px\|Dominanty města Budapešť]]
-	[[Soubor:~~Budapestparliament100~~.jpg\|thumb\|240px\|Budapešť - Parlament ([[Országház]]). Vpravo v pozadí Řetězový most a za ním Alžbětin most]]	+	[[Soubor:Hungarian parliament2-PSFlickr.jpg\|thumb\|240px\|Budapešť - Parlament ([[Országház]]). Vpravo v pozadí Řetězový most a za ním Alžbětin most]]
	[[Soubor:Budapest SPOT 1022.jpg\|thumb\|230px\|Satelitní snímek města]]		[[Soubor:Budapest SPOT 1022.jpg\|thumb\|230px\|Satelitní snímek města]]
-	'''Budapešť''' (maďarsky: ''Budapest'') je [[hlavní město]] [[Maďarsko\|Maďarska]], hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, [[Seznam největších měst v Evropské unii\|8. největší]] město [[Evropská unie\|Evropské unie]]. Je také správním centrem [[Pest (župa)\|Pešťské župy]] (''Pest megye''). Velkoměsto vzniklé roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí ([[Budín (Budapešť)\|Budína]], Starého Budína a [[Pešť\|Pešti]]), se rozkládá na obou březích řeky [[Dunaj]]e. Na ploše o rozloze 525 km² zde žije 1,7 milionu obyvatel ([[2005]]), v [[aglomerace\|aglomeraci]] pak 2,45 milionu osob.	+	'''Budapešť''' (maďarsky: ''Budapest'') je [[hlavní město]] [[Maďarsko\|Maďarska]], hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, [[Seznam největších měst v Evropské unii\|9. největší]] město [[Evropská unie\|Evropské unie]]. Je také správním centrem [[Pest (župa)\|Pešťské župy]] (''Pest megye''). Velkoměsto vzniklé roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí ([[Budín (Budapešť)\|Budína]], Starého Budína a [[Pešť\|Pešti]]), se rozkládá na obou březích řeky [[Dunaj]]e. Na ploše o rozloze 525 km² zde žije 1,7 milionu obyvatel ([[2005]]), v [[aglomerace\|aglomeraci]] pak 2,45 milionu osob.

	== Přírodní podmínky ==		== Přírodní podmínky ==
Řádka 49:		Řádka 49:

	=== Středověké město ===		=== Středověké město ===
-	[[Soubor:Budapest ~~Denkmal Koenig Stephans~~.~~jpg~~\|thumb\|230px\|Pomník krále Štěpána před Rybářskou baštou]]	+	[[Soubor:Budapest Citadella.JPG\|thumb\|230px\|Pomník krále Štěpána před Rybářskou baštou]]
	Když se počátkem 10. století v Panonii usadili Maďaři, stal se jedním z jejich opěrných bodů Budín (pozdější Starý Budín, maďarsky ''Óbuda'', německy ''Alt-Ofen'') na pravém břehu Dunaje v těsném jižním sousedství někdejšího Aquinca. Původ názvu se vykládá různě - buď ze jména [[Arpád]]ova mladšího bratra Budy nebo ze slovanského výrazu, znamenajícího příbytek, stavení. V pozdějších dobách byl Budín jedním ze sídel [[Uhersko\|uherských]] panovníků (vedle [[Ostřihom]]i (''Esztergom'') a [[Székesfehérvár\|Stoličného Bělehradu]] (''Székesfehérvár''). Za pohanské vzpoury roku 1046 byl na kopci u Budína umučen csanádský biskup Gerhard (maďarsky ''Gellért''); jeho jménem je vrch nazýván dodnes. Na levém břehu se Pešť poprvé připomíná k roku 1148; samo osídlení však je zjevně již slovanského původu, jak o tom svědčí jmého ''(„pec“)''. Slibný vývoj však roku 1242 narušil [[Tataři\|mongolský]] vpád, který zpustošil celou středovýchodní Evropu. Uherský král Béla IV. (Vojtěch IV.) poté přikázal stavět po celé zemi pevné kamenné hrady. Jedna z takových silných pevností vyrostla na vysokém kopci jižně od (Starého) Budína, dnešním Hradním vrchu (''Várhegy''). Od roku 1261 zde až do 16. století sídlili uherští králové. Kolem nového hradu se brzy rozrostlo město, které převzalo název staršího sídla v severním sousedství - Budín (maďarsky ''Buda'', německy ''Ofen'').		Když se počátkem 10. století v Panonii usadili Maďaři, stal se jedním z jejich opěrných bodů Budín (pozdější Starý Budín, maďarsky ''Óbuda'', německy ''Alt-Ofen'') na pravém břehu Dunaje v těsném jižním sousedství někdejšího Aquinca. Původ názvu se vykládá různě - buď ze jména [[Arpád]]ova mladšího bratra Budy nebo ze slovanského výrazu, znamenajícího příbytek, stavení. V pozdějších dobách byl Budín jedním ze sídel [[Uhersko\|uherských]] panovníků (vedle [[Ostřihom]]i (''Esztergom'') a [[Székesfehérvár\|Stoličného Bělehradu]] (''Székesfehérvár''). Za pohanské vzpoury roku 1046 byl na kopci u Budína umučen csanádský biskup Gerhard (maďarsky ''Gellért''); jeho jménem je vrch nazýván dodnes. Na levém břehu se Pešť poprvé připomíná k roku 1148; samo osídlení však je zjevně již slovanského původu, jak o tom svědčí jmého ''(„pec“)''. Slibný vývoj však roku 1242 narušil [[Tataři\|mongolský]] vpád, který zpustošil celou středovýchodní Evropu. Uherský král Béla IV. (Vojtěch IV.) poté přikázal stavět po celé zemi pevné kamenné hrady. Jedna z takových silných pevností vyrostla na vysokém kopci jižně od (Starého) Budína, dnešním Hradním vrchu (''Várhegy''). Od roku 1261 zde až do 16. století sídlili uherští králové. Kolem nového hradu se brzy rozrostlo město, které převzalo název staršího sídla v severním sousedství - Budín (maďarsky ''Buda'', německy ''Ofen'').
	=== Období rozkvětu ===		=== Období rozkvětu ===
-	[[~~Soubor~~:Buda ~~Schedel~~.jpg\|thumb\|230px\|Pohled na Budín z roku 1493]]	+	[[File:Buda 1493.jpg\|thumb\|230px\|Pohled na Budín z roku 1493]]
	Budín i Pešť vzkvétaly zejména za vlády Zikmunda Lucemburského (zřízení univerzity 1395) a Matyáše Korvína (první tiskárna 1473). Převážně na budínském hradě sídlili také v letech 1490 až 1526 čeští králové Vladislav Jagellonský a Ludvík Jagellonský. Za vlády [[Jagellonci\|Jagellonců]] čítalo budapešťské trojměstí kolem 25-30 000 obyvatel a patřilo spolu s [[Praha\|Prahou]], [[Vídeň\|Vídní]] a [[Krakov]]em k největším sídlům střední Evropy. Město bylo důležitým střediskem obchodu s dobytkem a vínem. Vše změnila turecká expanze.		Budín i Pešť vzkvétaly zejména za vlády Zikmunda Lucemburského (zřízení univerzity 1395) a Matyáše Korvína (první tiskárna 1473). Převážně na budínském hradě sídlili také v letech 1490 až 1526 čeští králové Vladislav Jagellonský a Ludvík Jagellonský. Za vlády [[Jagellonci\|Jagellonců]] čítalo budapešťské trojměstí kolem 25-30 000 obyvatel a patřilo spolu s [[Praha\|Prahou]], [[Vídeň\|Vídní]] a [[Krakov]]em k největším sídlům střední Evropy. Město bylo důležitým střediskem obchodu s dobytkem a vínem. Vše změnila turecká expanze.

Řádka 64:		Řádka 64:

	=== Budapešť expandující metropolí ===		=== Budapešť expandující metropolí ===
-	[[Soubor:~~Hungariannationalmuseum100~~.~~jpg~~\|thumb\|230px\|Maďarské národní muzeum]]	+	[[Soubor:Magyar Nemzeti Múzeum épülete.JPG\|thumb\|230px\|Maďarské národní muzeum]]
	Zejména Pešť se rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící s [[Vídeň\|Vídní]]. Vyrostly široké bulváry (např. [[Nagykörút]], Sugár út (dnes [[Andrássy út]]) a náměstí (např. [[Náměstí Hrdinů (Budapešť)\|Hősök tere]] a významné budovy, převážně v západní části města a předměstí se zelenými parky (např. [[Városliget]]. Velkorysá výstavba vyvrcholila roku 1896 oslavami tisícího výročí „záboru země“. Počet obyvatel Pešti se během 19. století zdvacetinásobil. Kromě [[Maďaři\|Maďarů]] tvořili značnou část obyvatelstva [[Němci]] a [[Židé]], velký byl i příliv [[Slováci\|Slováků]] a příslušníků jiných národností z celé země. Přibývaly nové továrny a nádraží, rozvíjela se městská doprava; Budapešť se stala hlavním dopravním uzlem v Uhersku.		Zejména Pešť se rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící s [[Vídeň\|Vídní]]. Vyrostly široké bulváry (např. [[Nagykörút]], Sugár út (dnes [[Andrássy út]]) a náměstí (např. [[Náměstí Hrdinů (Budapešť)\|Hősök tere]] a významné budovy, převážně v západní části města a předměstí se zelenými parky (např. [[Városliget]]. Velkorysá výstavba vyvrcholila roku 1896 oslavami tisícího výročí „záboru země“. Počet obyvatel Pešti se během 19. století zdvacetinásobil. Kromě [[Maďaři\|Maďarů]] tvořili značnou část obyvatelstva [[Němci]] a [[Židé]], velký byl i příliv [[Slováci\|Slováků]] a příslušníků jiných národností z celé země. Přibývaly nové továrny a nádraží, rozvíjela se městská doprava; Budapešť se stala hlavním dopravním uzlem v Uhersku.

Řádka 227:		Řádka 227:
	\|}		\|}
	== Doprava ==		== Doprava ==
-	[[Soubor:~~Budapestoldchurch100~~.jpg\|thumb\|230px\|~~Farní kostel v centru~~]]	+	[[Soubor:Budapest bazylika sw Stefana 01.jpg\|thumb\|230px\|Bazilika svatého Štěpána]]
-	[[Soubor:~~BudapestBazilika100~~.~~jpg~~\|thumb\|230px\|~~Bazilika sv.Štěpána~~]]	+	[[Soubor:MatyasTemplomFotoThalerTamas20162.JPG\|thumb\|230px\|[[Matyášův chrám]]]]
	[[Soubor:Budapest-Terror Museum.jpg\|thumb\|230px\|Terror Háza – muzeum v někdejším sídle Šípových křížů a komunistické tajné policie]]		[[Soubor:Budapest-Terror Museum.jpg\|thumb\|230px\|Terror Háza – muzeum v někdejším sídle Šípových křížů a komunistické tajné policie]]
-	[[Soubor:Budapest ~~Etnographical museum1~~.~~JPG~~\|thumb\|230px\|Etnografické muzeum]]	+	[[Soubor:Budapest Muzeum Etnograficzne.jpg\|thumb\|230px\|Etnografické muzeum]]
	Budapešť je hlavní dopravní křižovatkou Maďarska. Oba břehy Dunaje zde spojuje 9 silničních a 2 železniční mosty. Nejstarší a nejznámější je Széchényiho most (''[[Széchenyi Lánchíd]]'') z roku 1849.		Budapešť je hlavní dopravní křižovatkou Maďarska. Oba břehy Dunaje zde spojuje 9 silničních a 2 železniční mosty. Nejstarší a nejznámější je Széchényiho most (''[[Széchenyi Lánchíd]]'') z roku 1849.
	=== Silniční ===		=== Silniční ===
Řádka 250:		Řádka 250:
	Budapešť je sídlem více než tří desítek vysokých škol. Nejznámější je Univerzita [[Loránd Eötvös\|Loránda Eötvöse]] (''Eötvös Loránd Tudományegyetem'', zkráceně ''ELTE''), původně založená v [[Trnava\|Trnavě]] roku 1635 a do nynějšího působiště přenesená roku 1777.		Budapešť je sídlem více než tří desítek vysokých škol. Nejznámější je Univerzita [[Loránd Eötvös\|Loránda Eötvöse]] (''Eötvös Loránd Tudományegyetem'', zkráceně ''ELTE''), původně založená v [[Trnava\|Trnavě]] roku 1635 a do nynějšího působiště přenesená roku 1777.
	== Pamětihodnosti Budapešti ==		== Pamětihodnosti Budapešti ==
-	[[Soubor:~~Budapestoper101~~.jpg\|thumb\|230px\|Opera]]	+	[[Soubor:Budapest Opera front view.jpg\|thumb\|230px\|Opera (2009)]]
	[[Soubor:The Millennium Monument in Heroes' Square, Budapest, Hungary.jpg\|thumb\|230px\|Památník Tisíciletí ''(Millenniumi emlékmű)'' na náměstí Hrdinů]]		[[Soubor:The Millennium Monument in Heroes' Square, Budapest, Hungary.jpg\|thumb\|230px\|Památník Tisíciletí ''(Millenniumi emlékmű)'' na náměstí Hrdinů]]
	[[Soubor:Budapest Madartavlat.jpg\|thumb\|230px\|Letecký snímek Markétina ostrova]]		[[Soubor:Budapest Madartavlat.jpg\|thumb\|230px\|Letecký snímek Markétina ostrova]]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-07-11T23:50:12Z

+ Výrazné vylepšení

Ukázat změny

Sysop: 1 revizi

2013-11-28T21:44:39Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 11. 2013, 21:44

Sysop: + Výrazné vylepšení...ALE bez Panorama (na fotografii s rozlišením -- 34 961 × 4 805 pixelů -- zřejmě nestačí ani nejnovější prohlížeč FireFOX 10.0)

2012-02-15T11:11:06Z

+ Výrazné vylepšení...ALE bez Panorama (na fotografii s rozlišením -- 34 961 × 4 805 pixelů -- zřejmě nestačí ani nejnovější prohlížeč FireFOX 10.0)

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Budapešť
| orig.jméno = Budapest
| foto = Soubor:BudapestCastle 028.jpg
| popisek.foto = [[Budínský hrad]], maďarský královský palác
| vlajka = Soubor:Flag of Budapest.png
| znak = Soubor:Coat of arms of Budapest.png
| článek o znaku = Znak hlavního města Budapešti
| souřadnice = {{coor dms|47|28|19|N|s|19|03|01|E|v|region:HU_type:city(205000)}}
| nad.výš = 102
| stát = Maďarsko
| pojem.vyšší.celek = [[župa]]
| název.vyšší.celek = Zvláštní statut hlavního města (''[[Pest (župa)|Pest]]'')
| pojem.nižší.celek =
| název.nižší.celek =
| pojem.celek.#3 =
| název.celek.#3 =
| pojem.celek.#4 =
| název.celek.#4 =
| admin.děl = 23 obvodů
| loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Budapešť |position=right |width=250 |lat=47.46 |long=19.05 |float=center |caption= }}
| velikost mapy = 250
| rozloha = 525,16
| obyvatelé = 2 112 297
| rok = [[2008]]
| hustota = 3 332
| etnické.složení = [[Maďaři]] (90 %), [[Romové]] [[Němci]], [[Slováci]] a další
| nábož.složení = [[římskokatolická církev|římskokatolické]] [[křesťanství]] (45 %), [[luteránství]] a [[kalvínství]] (15 %) a další
| status = hlavní město
| starosta = [[Gábor Demszky]] ([[Szabad Demokraták Szövetsége|SzDSz]])
| web = budapest.hu
| obecní úřad =
| telefon = <small>(+36)</small> 01
| PSČ = 1011 až 1239
| typ.statistický.celek =
| název.statistický.celek =
}}

'''Budapešť''' (maďarsky: ''Budapest'') je [[hlavní město]] [[Maďarsko|Maďarska]], hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, [[Seznam největších měst v Evropské unii|8. největší]] město [[Evropská unie|Evropské unie]]. Je také správním centrem [[Pest (župa)|Pešťské župy]] (''Pest megye''). Velkoměsto vzniklé roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí ([[Budín (Budapešť)|Budína]], Starého Budína a [[Pešť|Pešti]]), se rozkládá na obou březích řeky [[Dunaj]]e. Na ploše o rozloze 525 km² zde žije 1,7 milionu obyvatel ([[2005]]), v [[aglomerace|aglomeraci]] pak 2,45 milionu osob.

== Přírodní podmínky ==
[[Soubor:Budapestparliament100.jpg|left|thumb|Budapešť - Parlament ([[Országház]]). Vpravo v pozadí Řetězový most a za ním Alžbětin most]]
[[Soubor:Budapest SPOT 1022.jpg|left|thumb|Satelitní snímek města]]
Dunaj, který protéká městem od severu k jihu v délce 28 km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z nich jsou [[Markétin ostrov|Markétin]] (''Margit-sziget''), který se rozkládá v centrální části města a [[Csepel-sziget|Csepelský]] (''Csepel-sziget''), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti. Průměrný průtok Dunaje v maďarské metropoli činí 2 330 m³/s. Řeka dělí město na dvě části výrazně odlišného krajinného rázu. Zatímco levobřežní část ([[Pešť]]) se rozkládá na rovině, pravý břeh je (hlavně v severní části) značně kopcovitý – Budínské vrchy (''Budai-hegység'') dosahují na území města výšky 527 m (''János-hegy''); nejnižším místem je hladina [[Dunaj]]e (98 m). Centrum města leží v nadmořské výšce 105 m. V Budínských vrších se nachází několik turisticky přístupných jeskyní (''Pálvölgyi-barlang'', ''Mátyás-barlang''). Hlavním přírodním bohatstvím města jsou termální prameny, díky mimž je Budapešť největším lázeňským městem světa. Podnebí je středoevropské, mírně kontinentální. Průměrná lednová teplota je -2 °C, v červenci pak 22 °C; roční úhrn srážek se pohybuje kolem 620 mm.

== Dějiny města ==
=== Doba římská ===
[[Soubor:Aquincum-Óbuda-01.jpg|thumb|Pozůstatky římského města Aquincum]]
Již v 1. století př. n. l. u pramenů na úpatí Gellértova vrchu sídlili Keltové. Kolem roku 89 n. l. založili Římané severně od dnešního centra osadu [[Aquincum]]. K ochraně zdejšího přechodu přes Dunaj bylo i na protějším (pešťském) břehu zřízeno opevněné Contra Aquincum (poblíž dnešního Náměstí 15. března). V Aquincu byla umístěna vojenská posádka a roku 106 se stalo hlavním městem provincie ''Pannonia Inferior''. Ve své době se jednalo o dosti velké sídlo; počet obyvatel se odhaduje na 20 000. Úpadek Římské říše a období stěhování národů znamenaly také vylidnění Aquinca. V [[Panonie|Panonii]] se vystřídali Hunové, Ostrogóti, Langobardi, Avaři, [[Slované]] a nakonec počátkem 10. století se zde usadili [[Maďaři]] vedení knížetem Arpádem, který si zvolil za své sídlo [[Dunaj|dunajský]] ostrov [[Csepel]].

=== Středověké město ===
[[Soubor:Budapest Denkmal Koenig Stephans.jpg|thumb|Pomník krále Štěpána před Rybářskou baštou]]
Když se počátkem 10. století v Panonii usadili Maďaři, stal se jedním z jejich opěrných bodů Budín (pozdější Starý Budín, maďarsky ''Óbuda'', německy ''Alt-Ofen'') na pravém břehu Dunaje v těsném jižním sousedství někdejšího Aquinca. Původ názvu se vykládá různě - buď ze jména [[Arpád]]ova mladšího bratra Budy nebo ze slovanského výrazu, znamenajícího příbytek, stavení. V pozdějších dobách byl Budín jedním ze sídel [[Uhersko|uherských]] panovníků (vedle [[Ostřihom]]i (''Esztergom'') a [[Székesfehérvár|Stoličného Bělehradu]] (''Székesfehérvár''). Za pohanské vzpoury roku 1046 byl na kopci u Budína umučen csanádský biskup Gerhard (maďarsky ''Gellért''); jeho jménem je vrch nazýván dodnes. Na levém břehu se Pešť poprvé připomíná k roku 1148; samo osídlení však je zjevně již slovanského původu, jak o tom svědčí jmého ''(„pec“)''. Slibný vývoj však roku 1242 narušil [[Tataři|mongolský]] vpád, který zpustošil celou středovýchodní Evropu. Uherský král Béla IV. (Vojtěch IV.) poté přikázal stavět po celé zemi pevné kamenné hrady. Jedna z takových silných pevností vyrostla na vysokém kopci jižně od (Starého) Budína, dnešním Hradním vrchu (''Várhegy''). Od roku 1261 zde až do 16. století sídlili uherští králové. Kolem nového hradu se brzy rozrostlo město, které převzalo název staršího sídla v severním sousedství - Budín (maďarsky ''Buda'', německy ''Ofen'').
=== Období rozkvětu ===
[[Soubor:Buda Schedel.jpg|thumb|Pohled na Budín z roku 1493]]
Budín i Pešť vzkvétaly zejména za vlády Zikmunda Lucemburského (zřízení univerzity 1395) a Matyáše Korvína (první tiskárna 1473). Převážně na budínském hradě sídlili také v letech 1490 až 1526 čeští králové [[Vladislav Jagellonský|Vladislav]] a [[Ludvík Jagellonský|Ludvík]]. Za vlády [[Jagellonci|Jagellonců]] čítalo budapešťské trojměstí kolem 25-30 000 obyvatel a patřilo spolu s [[Praha|Prahou]], [[Vídeň|Vídní]] a [[Krakov]]em k největším sídlům střední Evropy. Město bylo důležitým střediskem obchodu s dobytkem a vínem. Vše změnila turecká expanze.

=== Turecká okupace ===
[[Soubor:Rudas gyogyfurdo P7290076-1000.jpg|thumb|Lázně Rudas jsou jednou z dochovaných památek na osmanskou nadvládu]]
Po vítězství v bitvě u Moháče (Mohács) roku 1526 [[Turci]] brzy opanovali velkou část Uher. Budín se od roku 1541 na půldruha století z metropole uherského státu stal provinčním městem - sídlem budínského [[pašalik]]u. Řada křesťanských kostelů byla změněna v [[Mešita|mešity]] či zbořena, velký počet německých a maďarských měšťanů odešel, hlavně na sever. Místo nich se v Budíně a okolí hojně usazovali [[Srbové]], [[Arméni]] a [[Řekové]] – porobené národy Osmanské říše. Nejvíce Srbů žilo ve čtvrti Taban, jižně od hradu. Dodnes srbskou minulost v Budapešti, [[Szentendre]] a jinde v okolí připomíná řada [[Pravoslaví|pravoslavných]] kostelů či místní názvy začínající na ''Rác'' (Rác je staré maďarské označení Srbů). I po Turcích je stále možné spatřit stopy - [[Islám|muslimským]] poutním místem je dodnes mauzoleum [[Derviš|derviše]] Güla Báby (''Gül Baba türbe'') ze 40. let 16. století ve čtvrti Rózsadomb severně od hradu. Uherské [[lázeňství]] se protlo s osmanským, došlo k rozvoji nemalého počtu koupelí. Mnohé dodnes fungující lázně pocházejí ještě z časů tureckého panství.

=== Pod habsburskou vládou ===
[[Soubor:Chain Bridge.jpg|thumb|Řetězový most ''Széchenyi lánchíd'']]
Teprve roku 1686 byl Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobyt habsburským vojskem a většina [[Uhersko|Uher]] tak vysvobozena z turecké nadvlády. Město se z válek brzy vzpamatovalo a opět začalo růst. Do Budína byly z [[Bratislava|Bratislavy]] přeneseny hlavní uherské úřady. Ke konci 18. století měla tři města dohromady kolem 40 000 obyvatel, ale stále postrádala větší mezinárodní význam. Na modernizaci Pešti a Budína měl velkou zásluhu hrabě [[István Széchenyi]] - kupříkladu inicioval postavení prvního (řetězového) mostu přes Dunaj, který dnes nese jeho jméno. Za maďarské revoluce v letech 1848/1849 byla tři města nakrátko sjednocena, ale po potlačení povstání bylo toto nařízení odvoláno, ba co víc, na Gellértově vrchu vyrostla mohutná citadela, jejíž děla měla zastrašit vzpurné Maďary. O to větší bylo nadšení, s jakým byla záhy po [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském]] vyrovnání roku 1867 pobořena. Nyní, když byla uznána existence maďarského státu, již nic nebránilo sjednocení měst. Pešť, Budín a Starý Budín byly sloučeny [[1. leden|1. ledna]] 1873.

=== Budapešť expandující metropolí ===
[[Soubor:Hungariannationalmuseum100.jpg|thumb|right|Maďarské národní muzeum]]
Zejména Pešť se rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící s [[Vídeň|Vídní]]. Vyrostly široké bulváry (např. [[Nagykörút]], Sugár út (dnes [[Andrássy út]]) a náměstí (např. [[Náměstí Hrdinů (Budapešť)|Hősök tere]] a významné budovy, převážně v západní části města a předměstí se zelenými parky (např. [[Városliget]]. Velkorysá výstavba vyvrcholila roku 1896 oslavami tisícího výročí „záboru země“. Počet obyvatel Pešti se během 19. století zdvacetinásobil. Kromě [[Maďaři|Maďarů]] tvořili značnou část obyvatelstva [[Němci]] a [[Židé]], velký byl i příliv [[Slováci|Slováků]] a příslušníků jiných národností z celé země. Přibývaly nové továrny a nádraží, rozvíjela se městská doprava; Budapešť se stala hlavním dopravním uzlem v Uhersku.

=== Meziválečné období ===
[[Soubor:Budapest Statue of Liberty 01.jpg|thumb|left|160px|Socha Svobody ''(Szabadság-szobor)'' od Zsigmonda Kisfaludiho Strobla na Gellértově vrcchu, v pozadí Citadela]]
Porážka v [[První světová válka|první světové válce]] a rozpad [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] znamenaly těžký otřes (roku [[1919]] se dokonce moci v zemi nakrátko chopili [[Komunismus|komunisté]]). Nové Maďarsko bylo ve své rozloze drasticky zmenšené na třetinu a jeho metropole poněkud zbytnělou hlavou na malém těle. Přesto však rozvoj Budapešti pokračoval. Přibývala rozsáhlá předměstí běžných činžovních domů; objevila se i hodnotná urbanistická řešení, jako Wekerleho sídliště (''Wekerletelep'') z 20. let. Roku [[1930]] překročil počet obyvatel hranici jednoho milionu.

=== Druhá světová válka ===
[[Druhá světová válka]] ve městě zanechala obrovské škody. I přes úsilí, které na jejich záchranu vyvinul švédský diplomat [[Raoul Wallenberg]] byla většina zdejších [[Židé|Židů]] odvlečena do vyhlazovacích táborů. V roce [[1944]] ustupující německá armáda vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a následujících 6 měsíců se zuřivě bránila na pravém břehu. Zejména Hradní čtvrť byla dělostřeleckou palbou téměř srovnána se zemí. Během několika let po osvobození byly nejhorší rány zaceleny, ačkoliv například obnova mostů byla relativně nákladná. Město bylo osvobozeno [[Rudá armáda|rudou armádou]] [[13. únor]]a [[1945]].

=== Za komunistické vlády ===
V roce [[1950]] bylo zavedeno dodnes platné správní členění města. Na podzim [[1956]] se právě Budapešť stala centrem revoluce, která se pokusila o odstranění komunistické moci. Lidové povstání bylo krvavě potlačeno sovětskými tanky. Konsolidovaný režim [[János Kádár|Jánose Kádára]] od 60. let podnikl určité liberální ústupky, čímž si vysloužil přezdívku „gulášový socialismus“. V polovině 80. let dosáhla Budapešť největšího počtu obyvatel (2,1 milionu); od té doby se toto číslo pomalu snižuje. Komunistickou éru definitivně ukončily svobodné volby [[1990]].

== Územněsprávní členění ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Městské obvody v Budapešti]]
Z hlediska správního je Budapešť rozdělena do 23 [[Městské obvody v Budapešti|obvodů]] ''(kerületek,'' jednotné číslo ''kerület)'' označených římskými číslicemi. Číslování jde přibližně ve směru hodinových ručiček od středu k okraji města. Toto rozdělení pochází z roku [[1950]]. Tehdy bylo zřízeno 22 obvodů, ale později vznikl ještě obvod XXIII. vyčleněním z obvodu XX. Budapešť jako hlavní město ''(főváros)'' Maďarska je jednou ze 40 územněsprávních částí země (19 žup + 20 statutárních měst + hlavní město). Primátorem Budapešti je od roku [[1990]] již čtvrtým volebním obdobím [[Gábor Demszky]].
[[Soubor:Budapest districts2.png|thumb|left|330px|Územněsprávní členění]]
{| border=0 cellpadding=0 cellspacing=0
|-
| '''č.'''
|     
| '''obvod'''
|     
| '''obyv.'''
|- valign=top
| align=right | I.
|
| [[Várkerület]]
|
| align=right | 25 214
|- valign=top
| align=right | II.
|
| [[Lipótmező]]
|
| align=right | 89 514
|- valign=top
| align=right | III.
|
| [[Óbuda]]
|
| align=right | 127 542
|- valign=top
| align=right | IV.
|
| [[Újpest]]
|
| align=right | 100 274
|- valign=top
| align=right | V.
|
| [[Belváros-Lipótváros]]
|
| align=right | 27 913
|- valign=top
| align=right | VI.
|
| [[Terézváros]]
|
| align=right | 42 614
|- valign=top
| align=right | VII.
|
| [[Erzsébetváros]]
|
| align=right | 61 357
|- valign=top
| align=right | VIII.
|
| [[Józsefváros]]
|
| align=right | 80 226
|- valign=top
| align=right | IX.
|
| [[Ferencváros]]
|
| align=right | 60 323
|- valign=top
| align=right | X.
|
| [[Kőbánya]]
|
| align=right | 77 600
|- valign=top
| align=right | XI.
|
| [[Újbuda]]
|
| align=right | 138 660
|- valign=top
| align=right | XII.
|
| [[Hegyvidék]]
|
| align=right | 58 203
|- valign=top
| align=right | XIII.
|
| [[Angyalföld]]
|
| align=right | 58 203
|- valign=top
| align=right | XIV.
|
| [[Zugló]]
|
| align=right | 117 678
|- valign=top
| align=right | XV.
|
| [[Pestújhely]]
|
| align=right | 83 287
|- valign=top
| align=right | XVI.
|
| [[Árpádföld]]
|
| align=right | 69 507
|- valign=top
| align=right | XVII.
|
| [[Rákosmente]]
|
| align=right | 78 812
|- valign=top
| align=right | XVIII.
|
| [[Pestszentlőrinc-Pestszentimre]]
|
| align=right | 94 564
|- valign=top
| align=right | XIX.
|
| [[Kispest]]
|
| align=right | 62 572
|- valign=top
| align=right | XX.
|
| [[Pesterzsébet]]
|
| align=right | 64 313
|- valign=top
| align=right | XXI.
|
| [[Csepel]]
|
| align=right | 78 677
|- valign=top
| align=right | XXII.
|
| [[Budafok-Tétény]]
|
| align=right | 51 051
|- valign=top
| align=right | XXIII.
|
| [[Soroksár]]
|
| align=right | 20 626
|}
== Doprava ==
[[Soubor:Budapestoldchurch100.jpg|thumb|Farní kostel v centru]]
[[Soubor:BudapestBazilika100.jpg|thumb|Bazilika sv.Štěpána]]
[[Soubor:Budapest-Terror Museum.jpg|thumb|Terror Háza – muzeum v někdejším sídle Šípových křížů a komunistické tajné policie]]
[[Soubor:Budapest Etnographical museum1.JPG|thumb|Etnografické muzeum]]
Budapešť je hlavní dopravní křižovatkou Maďarska. Oba břehy Dunaje zde spojuje 9 silničních a 2 železniční mosty. Nejstarší a nejznámější je Széchényiho most (''[[Széchenyi Lánchíd]]'') z roku 1849.
=== Silniční ===
Hlavní autobusové nádraží je Stadiónok; v okrajových částech Budapešti je několik dalších terminálů pro regionální dopravu.
Ve výstavbě je dálniční okruh kolem města ([[Dálnice M0 (Maďarsko)|M0]]); zprovozněna zatím necelá polovina (na j., jz. a sv.). Z Budapešti se paprskovitě rozbíhají hlavní silniční i dálniční tahy do celého Maďarska a sousedních zemí. Na severozápad [[Dálnice M1 (Maďarsko)|dálnice M1]]: Budapešť - [[Tatabánya]] - [[Győr]] - [[Vídeň]]; na severovýchod [[Dálnice M3 (Maďarsko)|Dálnice M3]]: Budapešť - [[Hatvan]] - [[Gyöngyös]]; na jihovýchod [[Dálnice M5 (Maďarsko)|dálnice M5]]: Budapešť - [[Kecskemét]] - [[Segedín]]; na jih [[Dálnice M6 (Maďarsko)|dálnice M6]]: Budapešť - [[Dunaújváros]] - [[Pécs]]; na jihozápad [[Dálnice M7 (Maďarsko)|dálnice M7]]: Budapešť - [[Balaton]] - [[Nagykanizsa]] -[[Záhřeb]]. V parčíku na západním předpolí Řetězového mostu (na náměstí [[Clark Adám tér]]) stojí kuriózní pomník - symbolický „nultý“ kilometr maďarské silniční sítě.
=== Železniční ===
První železniční trať Budapešť - [[Vác]] byla dána do provozu v roce 1846. V Budapešti je sedm větších nádraží a několik desítek vlakových zastávek. Každé z trojice nejvýznamnějších nádraží nese název podle směru, kterým je z něho vypravována většina vlaků, tj. '''[[Budapest-Nyugati pályaudvar|Nyugati]]''' (Západní), '''[[Budapest-Keleti pályaudvar|Keleti]]''' (Východní) a '''[[Budapest-Déli pályaudvar|Déli]]''' (Jižní). Rychlodráha (''[[HÉV]]'') spojuje Budapešť s několika blízkými městy - [[Szentendre]], [[Gödöllő]], [[Csepel]] a [[Ráckeve]].
=== Lodní ===
Budapešť je významným říčním přístavem na Dunaji, spojujícím střední Evropu s [[Černé moře|Černým mořem]]. Hlavní nákladní přístaviště se nachází v jižní části města na ostrově Csepel, osobní lodě kotví v centru Pešti - „rakety“ spojující Budapešť s Vídní u Bělehradského nábřeží (''Belgrád rakpart''), lodě do [[Visegrád]]u a [[Ostřihom]]i (''Esztergom'') na nábřeží u Reduty (''Vigadó'').
=== Letecká ===
[[Budapešťské letiště]] (Mezinárodní letiště Ferihegy) je situováno na samém jihovýchodním okraji města, asi 15 km od centra. Má tři terminály: Ferihegy 1 (nyní v rekonstrukci), Ferihegy 2A (především lety domácí společnosti Malév) a Ferihegy 2B (většina ostatních aerolinií). Letiště ročně odbaví téměř 5 milionů cestujících.
=== Městská doprava ===
Budapešť má hustou a kvalitní síť městské hromadné dopravy. Dopravní prostředky jsou rozmanité:
[[Metro v Budapešti|Metro]] sestává v současné době ze tří tras o 42 stanicích, čtvrtá je ve stavbě.
[[Městská autobusová doprava v Budapešti|Autobusy]] zajišťují dopravu na celém území města, téměř výhradně pak v kopcovitých čtvrtích na západě. [[Tramvajová doprava v Budapešti|Tramvaje]] obsluhují v podstatě celé město (od roku 1887). V Pešti je v provozu též 15 [[Trolejbusová doprava v Budapešti|trolejbusových linek]].
Zajímavou výletní atrakcí v Budínských vrších je [[ozubnicová dráha]] (''[[Fogaskerekű vasút]]'') a Dětská železnice(''[[Gyermekvasút]]''). Do systému MHD v Budapešti patří i pozemní [[Lanová dráha|lanovka]] z [[Budín (Budapešť)|Budínsk]]ého předmostí [[Széchenyi Lánchíd|Széchényiho mostu]], z náměstí [[Clark Adám tér]] na [[budínský hrad]].
== Školství ==
[[Soubor:Budapest Tech Univ central K building.jpg|thumb|Budova Technické univerzity]]
Budapešť je sídlem více než tří desítek vysokých škol. Nejznámější je Univerzita [[Loránd Eötvös|Loránda Eötvöse]] (''Eötvös Loránd Tudományegyetem'', zkráceně ''ELTE''), původně založená v [[Trnava|Trnavě]] roku 1635 a do nynějšího působiště přenesená roku 1777.
== Pamětihodnosti Budapešti ==
[[Soubor:Budapestoper101.jpg|thumb|Opera]]
[[Soubor:03hősök tere.JPG|thumb|Památník Tisíciletí ''(Millenniumi emlékmű)'' na náměstí Hrdinů]]
[[Soubor:Budapest by air.jpg|thumb|Letecký snímek Markétina ostrova]]
'''Cikánská hudba, pikantní jídla, čardáš a [[tokajské víno]]'''. Právě za tímhle cestují obvykle návštěvníci do maďarské metropole ležící na řece [[Dunaj]]i.
Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch [[Gellért]] se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta v úbočí. Severně se nachází hradní vrch [[Várhegy]] s mohutným '''královským palácem''' obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže '''Rybářské bašty a Matyášova chrámu''', doplněné novodobým hotelem [[Hilton]].
Pozoruhodné jsou i kostely pod Hradním vrchem.
Nejnápadnější stavbou levého, pešťského, břehu je neogotická budova [[Országház|parlamentu]] (Országház), sto let stará, 268 m dlouhá a 96 m vysoká. Má téměř 700 místností a na jeho výzdobě se podíleli nejlepší umělci své doby v zemi. Je považován za jednu z největších vládních budov v Evropě. Z městské zástavby vysoko ční kopule '''Baziliky svatého Štepána''' – kostela zasvěceného prvnímu maďarskému křesťanskému králi
Roku 1896 k oslavě tisíceletého výročí země bylo na severozápadním okraji tehdejší Pešti vybudováno [[Náměstí Hrdinů (Budapešť)|náměstí Hrdinů]]. Soubor sloupů, věnovaný nejdůležitějším postavám maďarských dějin.
'''Váci utca''' – jedna z nejvýznamnějších ulic v centru metropole. Ač se nejedná o rušnou třídu, je ukázkou měnících se architektonických stylů 19. a 20. století a také významným místem pro trávení volného času. V současné době zde sídlí např. módní obchody.
Budapešť je městem kultury, koncertů a umění. Nachází se zde přes šedesát muzeí, dvě opery, čtyřicet sedm divadel, šestnáct koncertních síní a sedm amfiteátrů.
V Budapešti nepřijdou zkrátka ani milovníci zeleně; město má velký počet parků a lesů:
* '''[[Markétin ostrov]]''' – celý pruh země ležící uprostřed Dunaje je jedním velkým parkem.
* '''Park soch''' (Szoborpark) – kam byly přesunuty sochy a monumenty socialismu a komunismu. Tyto sochy znázorňují Marxe, Engelse, Lenina a jejich maďarské následovníky.
* Park '''Népliget''' (Lidový park) – největší ze všech Budapešťských parků se může pochlubit i [[planetárium|planetáriem]].
* '''Orlí vrch''' – přírodní rezervace přímo ve městě. Kromě mnoha vzácných rostlin je jedinečná výskytem [[krátkonožka evropská|krátkonožky evropské]].
* Nejoblíbenější u dětí je zábavní park '''[[Vidám park]]''' a [[ZOO Budapešť|zoologická zahrada]] v Městském sadu.
* '''Városliget''' – Městský sad s velkým umělým jezerem. Uprostřed vody se tyčí hrad kopie [[Sedmihradsko|sedmihradského]] hradu [[Vajdahunyad]]. Část je románská, gotická, nalezneme zde i renesanci, či baroko. Každý pavilon nese kopie autentických detailů z nejvýznamnějších budov v zemi.
Budapešť je jediné velkoměsto na světě, ve kterém je více jak stovka termálních pramenů a studní. Metropole stojí více méně na bublající půdě. Celkem '''123 pramenů''' zde denně vychrlí více než 70 milionů litrů vody o teplotě 26-76 °C. Léčivé vlastnosti pramenů jsou různé, takže každé lázně se zaměřují na jiné choroby.
Královské lázně, lázně Raitzen a Rudas jsou provedeny v římském, případně tureckém stylu, zatímco lázně Széchenyi byly zbudovány ve stylu neoklasicistním.

== Partnerská města ==
* {{flagicon|Německo}} [[Berlín]], [[Německo]] (1992)
* {{flagicon|Rumunsko}} [[Bukurešť]], [[Rumunsko]] (1997)
* {{flagicon|Irsko}} [[Dublin]], [[Irsko]] (2006)
* {{flagicon|Německo}} [[Frankfurt nad Mohanem]], [[Německo]] (1990)
* {{flagicon|Turecko}} [[Istanbul]], [[Turecko]]
* {{flagicon|Slovensko}} [[Košice]], [[Slovensko]]
* {{flagicon|Portugalsko}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]] (1992)
* {{flagicon|USA}} [[New York]], [[Spojené státy americké]] (1991)
* {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]] (1995)
* {{flagicon|Izrael}} [[Tel Aviv]], [[Izrael]] (1989)
* {{flagicon|Rakousko}} [[Vídeň]], [[Rakousko]] (1990)
* {{flagicon|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]]
* {{flagicon|Polsko}} [[Varšava]], [[Polsko]] (2005)
* {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] (1994)
* {{flagicon|USA}} [[Fort Worth]], [[Spojené státy americké]] (1990)

=== Související články ===
* [[Alžbětin most (Budapešť)|Alžbětin most]]
* [[Keleti pályaudvar]]
* [[Moszkva tér]]
* [[Nyugati pályaudvar]]
* [[Vidám park]]
* [[Znak hlavního města Budapešti]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.budapest.hu/ Oficiální stránky města (maďarsky, anglicky, německy)]
* [http://www.budapestinfo.hu/noc/pdf/bpguide_cz.pdf Průvodce Budapeští (PDF)]
* [http://www.madarsko.cz/?kat=355 Turistické informace]
* [http://www.budapest-pruvodce.cz On-line průvodce]
* [http://metros.hu/terkep/metrosterkep.html Mapa městské hromadné dopravy v Budapešti (maďarsky)]
* [http://www.budpocketguide.com/ Cestovní a obchodní budapešťský portál (anglicky)]
* [http://www.budapest.yatb.info/ Budapešťská historie (anglicky)]

{{Commonscat|Budapest}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Šablona:Budapešť obvody}}
{{Maďarsko}}
[[Kategorie:Budapešť| ]]
[[Kategorie:Města v Maďarsku]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Sídla na Dunaji]]