Budapešťská operace - Historie editací

Sysop: + Jiné VIDEO

2015-10-25T23:39:34Z

+ Jiné VIDEO

← Starší verze		Verze z 25. 10. 2015, 23:39
Řádka 20:		Řádka 20:
	==Politická situace v Maďarsku==		==Politická situace v Maďarsku==

-	Když byla v [[bitva u Stalingradu\|bitvě u Stalingradu]] ztracena 2. maďarská armáda, pokleslo nadšení Maďarů z účasti jejich vojsk na východním tažení a v průběhu pokračujících bojů byly postupně stahovány i další jednotky. Od začátku roku [[1944]] vyjednávali tajně vůdcové hortyovského Maďarska se spojenci o přechodu na jejich stranu. Němci však o tomto věděli, což vyvrcholilo [[16. říjen\|16. října]] 1944, kdy zvláštní jednotka pod vedením [[Otto Skorzeny\|Otta Skorzenyho]] zajala syna maďarského regenta [[Miklós Horthy\|Miklosa Horthyho]] a přinutila tím říšského správce k abdikaci. Horthy a jeho vláda byli vystřídáni radikální fašistickou Stranou šípových křížů, kterou vedl [[Ferenc Szálasi]].	+	Když byla v [[bitva u Stalingradu\|bitvě u Stalingradu]] ztracena 2. maďarská armáda, pokleslo nadšení Maďarů z účasti jejich vojsk na východním tažení a v průběhu pokračujících bojů byly postupně stahovány i další jednotky. Od začátku roku [[1944]] vyjednávali tajně vůdcové hortyovského Maďarska se spojenci o přechodu na jejich stranu. Němci však o tomto věděli, což vyvrcholilo [[16. říjen\|16. října]] 1944, kdy zvláštní jednotka pod vedením [[Otto Skorzeny\|Otta Skorzenyho]] zajala syna maďarského regenta [[Miklós Horthy\|Miklosa Horthyho]] a přinutila tím říšského správce k abdikaci. Horthy a jeho vláda byli vystřídáni radikální fašistickou Stranou šípových křížů, kterou vedl [[Ferenc Szálasi]].

	==Situace před operací==		==Situace před operací==
-	V té době stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front [[Rodion Jakovlevič Malinovskij\|Rodiona Malinovského]], který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi ~~470 - 500~~ tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Jednotky sa nacházely na čáře Čop - východní břeh řeky [[Tisa\|Tisy]] - město [[Beiuş]]. Vojska 3. ukrajinského frontu [[Fjodor Tolbuchin\|Fjodora Tolbuchina]], které právě dokončily [[Bělehradská operace\|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.	+	V té době stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front [[Rodion Jakovlevič Malinovskij\|Rodiona Malinovského]], který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Jednotky sa nacházely na čáře Čop - východní břeh řeky [[Tisa\|Tisy]] - město [[Beiuş]]. Vojska 3. ukrajinského frontu [[Fjodor Tolbuchin\|Fjodora Tolbuchina]], které právě dokončily [[Bělehradská operace\|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.

	==Průběh operace==		==Průběh operace==
Řádka 40:		Řádka 40:

	==Důsledky bitvy==		==Důsledky bitvy==
-	Bitva o Budapešť si vyžádala obrovské oběti na obou stranách stranách. [[Rudá armáda]] ztratila 320 tisíc mrtvých, nezvětských a raněných. Němci měli 160 tisíc mrtvých a raněných a více než 60 tisíc zajatých. Bombardování a pouliční boje si vyžádaly i další oběti mezi civilisty. Bylo znásilněno zhruba 50 tisíc budapešťských žen. Boje na západě od Budapešti však dále pokračovaly. Hitler se rozhodl, že udeří na oslabené pozice 3. ukrajinského frontu u Balatonu. Jeho tankové jednotky, které nebyly schopné prorazit v [[Bitva v Ardenách\|útoku přes Ardeny]], byly narychlo stáhnuté na východní frontu pro nově připravovanou ofenzívu – [[Operace Jarní probuzení\|Operaci Frühlingserwachen]], která byla poslední německou útočnou operací v [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]]. Po likvidaci tohoto nebezpečí pokračoval sovětský postup na [[Vídeň]], Bratislavu, Brno a Štýrský Hradec.	+	Bitva o Budapešť si vyžádala obrovské oběti na obou stranách stranách. [[Rudá armáda]] ztratila 320 tisíc mrtvých, nezvětských a raněných. Němci měli 160 tisíc mrtvých a raněných a více než 60 tisíc zajatých. Bombardování a pouliční boje si vyžádaly i další oběti mezi civilisty. Bylo znásilněno zhruba 50 tisíc budapešťských žen. Boje na západě od Budapešti však dále pokračovaly. Hitler se rozhodl, že udeří na oslabené pozice 3. ukrajinského frontu u Balatonu. Jeho tankové jednotky, které nebyly schopné prorazit v [[Bitva v Ardenách\|útoku přes Ardeny]], byly narychlo stáhnuté na východní frontu pro nově připravovanou ofenzívu – [[Operace Jarní probuzení\|Operaci Frühlingserwachen]], která byla poslední německou útočnou operací v [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]]. Po likvidaci tohoto nebezpečí pokračoval sovětský postup na [[Vídeň]], [[Bratislava\|Bratislavu]], [[Brno]] a Štýrský Hradec.

	== YouTube ==		== YouTube ==
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~Zl3PkUex7Wo~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=gZgMBMuQBOU}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''Budapest ~~ostroma~~ 1944-1945 ~~(Siege of Budapest)~~'''	+	\| '''In Memory of the Defense of Budapest<br />28.12.1944 – 13.2.1945'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~3z99na0uJUk~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=Zl3PkUex7Wo}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Defending Hungary from the judeo~~-~~bolshevik-soviet<br />hordes Februar~~ 1945'''	+	\| '''Budapest ostroma 1944-1945 (Siege of Budapest)'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />

Sysop: + Jiné VIDEO

2015-08-31T06:48:29Z

+ Jiné VIDEO

← Starší verze		Verze z 31. 8. 2015, 06:48
Řádka 28:		Řádka 28:
	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-680-8283A-12A, Budapest, marschierende Pfeilkreuzler und Panzer VI.jpg\|thumb\|225px\|[[Tiger II\|Königstiger]] se připravuje na obranu]]		[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-680-8283A-12A, Budapest, marschierende Pfeilkreuzler und Panzer VI.jpg\|thumb\|225px\|[[Tiger II\|Königstiger]] se připravuje na obranu]]
	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-680-8282A-03A, Budapest, Panzer VI (Tiger II, Königstiger).jpg\|thumb\|225px\|[[Tiger II\|Königstiger]] v Budapešti čeká na nepřítele (říjen 1944)]]		[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-680-8282A-03A, Budapest, Panzer VI (Tiger II, Königstiger).jpg\|thumb\|225px\|[[Tiger II\|Königstiger]] v Budapešti čeká na nepřítele (říjen 1944)]]
-	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok severovýchodně od města Szolnoku a získat předmostí na druhém břehu Tisy. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Ty však byly probíhajícími těžkými boji vyčerpány a jejich bojová činnost na 10 dnů do 19. prosince ustala. Následujícího dne začal útok, který [[26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město Maďarska s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení. V té samé době probíhaly těžké boje i na jižním Slovensku, zejména mezi městy Šahy, Levice a Štúrovo.	+	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen\|29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok severovýchodně od města Szolnoku a získat předmostí na druhém břehu Tisy. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Ty však byly probíhajícími těžkými boji vyčerpány a jejich bojová činnost na 10 dnů do 19. prosince ustala. Následujícího dne začal útok, který [[26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město Maďarska s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení. V té samé době probíhaly těžké boje i na jižním Slovensku, zejména mezi městy Šahy, Levice a Štúrovo.

	==Německé protiútoky==		==Německé protiútoky==
Řádka 36:		Řádka 36:
	[[29. prosinec\|29. prosince]] 1944 vyslaly sovětské jednotky posádce Budapešti parlamentáře, kteří měli vyjednat kapitulaci města. Ti však byli nacisty zajati a popraveni. Část sovětských a rumunských vojsk následně za intenzívní letecké a dělostřelecké podpory zaútočila na město. Němcům začaly brzy docházet zásoby a proto se pokoušeli o letecké zásobování prostřednictvím provizorních letišť ve městě. Ta však byla v dosahu sovětského dělostřelectva a další cesta přísunu zásob - řeka Dunaj zamrzla. Civilní obyvatelstvo ve městě tak zůstalo prakticky bez zásob potravin. 17. ledna nařídit Hitler ústup z Pešti, kde se situace stávala neudržitelnou a soustředil se na obranu Budína.		[[29. prosinec\|29. prosince]] 1944 vyslaly sovětské jednotky posádce Budapešti parlamentáře, kteří měli vyjednat kapitulaci města. Ti však byli nacisty zajati a popraveni. Část sovětských a rumunských vojsk následně za intenzívní letecké a dělostřelecké podpory zaútočila na město. Němcům začaly brzy docházet zásoby a proto se pokoušeli o letecké zásobování prostřednictvím provizorních letišť ve městě. Ta však byla v dosahu sovětského dělostřelectva a další cesta přísunu zásob - řeka Dunaj zamrzla. Civilní obyvatelstvo ve městě tak zůstalo prakticky bez zásob potravin. 17. ledna nařídit Hitler ústup z Pešti, kde se situace stávala neudržitelnou a soustředil se na obranu Budína.

-	[[File:BUDAPEST 45 II.jpg\|thumb\|~~200px~~\|Tank [[IS-2]] během Budapešťské operace (1945)]]	+	[[File:BUDAPEST 45 II.jpg\|thumb\|225px\|Tank [[IS-2]] během Budapešťské operace (1945)]]
	Při ústupu, který byl uskutečněn následujícího dne, Němci zničili pět historických mostů přes Dunaj, a to i přes protesty maďarských důstojníků. Nejdůležitější oporou obránců města se stal Budínský hrad dominující okolí. Po získání jižní železniční stanice začali Sověti postup směrem k hradu. Při útoku na něj dne 10. února se vyznamenali příslušníci sovětské námořní pěchoty, kteří pronikli do německých pozic a téměř je rozdělili na dvě skupiny. K sovětským jednotkám se přidala jednotka budapešťských dobrovolníků. 11. února padla obrana vrchu Gellérthegy. V této situaci velitel posádky města SS-Obergruppenführer [[Karl Pfeffer-Wildenbruch]] nařídil přes Hitlerovy rozkazy, dle kterých mělo být město bráněno do posledního muže, se pokusit probít z obklíčení. První protiútok z města sovětské jednotky zaskočil a asi 10 tisícům lidem včetně civilistů se podařilo dostat z města do nedalekých lesů. Brutální pouliční boje byly ukončeny [[13. únor]]a [[1945]].		Při ústupu, který byl uskutečněn následujícího dne, Němci zničili pět historických mostů přes Dunaj, a to i přes protesty maďarských důstojníků. Nejdůležitější oporou obránců města se stal Budínský hrad dominující okolí. Po získání jižní železniční stanice začali Sověti postup směrem k hradu. Při útoku na něj dne 10. února se vyznamenali příslušníci sovětské námořní pěchoty, kteří pronikli do německých pozic a téměř je rozdělili na dvě skupiny. K sovětským jednotkám se přidala jednotka budapešťských dobrovolníků. 11. února padla obrana vrchu Gellérthegy. V této situaci velitel posádky města SS-Obergruppenführer [[Karl Pfeffer-Wildenbruch]] nařídil přes Hitlerovy rozkazy, dle kterých mělo být město bráněno do posledního muže, se pokusit probít z obklíčení. První protiútok z města sovětské jednotky zaskočil a asi 10 tisícům lidem včetně civilistů se podařilo dostat z města do nedalekých lesů. Brutální pouliční boje byly ukončeny [[13. únor]]a [[1945]].

Řádka 44:		Řádka 44:
	== YouTube ==		== YouTube ==
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~aMdx74dC7wI~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=Zl3PkUex7Wo}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~The soviet invasion of Hungary<br />and the~~ Siege of Budapest ~~1944–1945~~'''	+	\| '''Budapest ostroma 1944-1945 (Siege of Budapest)'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"

Sysop: + Masivní vylepšení, 2 X VIDEO

2015-04-03T22:07:32Z

+ Masivní vylepšení, 2 X VIDEO

← Starší verze		Verze z 3. 4. 2015, 22:07
Řádka 16:		Řádka 16:
	\| ztráty2= 160 000 mrtvých, raněných a nezvěstných, 60 000 zajatých, 40 000 mrtvých civilistů		\| ztráty2= 160 000 mrtvých, raněných a nezvěstných, 60 000 zajatých, 40 000 mrtvých civilistů
	\|}}		\|}}
-	'''Budapešťská operace''' nebo též '''Bitva o Budapešť''' byla sovětská útočná operace [[Velká vlastenecká válka\|Velké vlastenecké války]], v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarska [[Budapešť]] a byla obsazena většina území [[Maďarsko\|Maďarska]] a část jižního [[Slovensko\|Slovenska]].	+	'''Budapešťská operace''' nebo též '''Bitva o Budapešť''' byla sovětská útočná operace [[Velká vlastenecká válka\|Velké vlastenecké války]], v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarska [[Budapešť]] a byla obsazena většina území [[Maďarsko\|Maďarska]] a část jižního [[Slovensko\|Slovenska]].

	==Politická situace v Maďarsku==		==Politická situace v Maďarsku==

-	Když byla v [[bitva u Stalingradu\|bitvě u Stalingradu]] ztracena 2. maďarská armáda, pokleslo nadšení Maďarů z účasti jejich vojsk na východním tažení a v průběhu pokračujících bojů byly postupně stahovány i další jednotky. Od začátku roku [[1944]] vyjednávali tajně vůdcové hortyovského Maďarska se spojenci o přechodu na jejich stranu. Němci však o tomto věděli, což vyvrcholilo [[16. října]] 1944, kdy zvláštní jednotka pod vedením [[Otto Skorzeny\|Otta Skorzenyho]] zajala syna maďarského regenta [[Miklós Horthy\|Miklosa Horthyho]] a přinutila tím říšského správce k abdikaci. Horthy a jeho vláda byli vystřídáni radikální fašistickou Stranou šípových křížů, kterou vedl [[Ferenc Szálasi]].	+	Když byla v [[bitva u Stalingradu\|bitvě u Stalingradu]] ztracena 2. maďarská armáda, pokleslo nadšení Maďarů z účasti jejich vojsk na východním tažení a v průběhu pokračujících bojů byly postupně stahovány i další jednotky. Od začátku roku [[1944]] vyjednávali tajně vůdcové hortyovského Maďarska se spojenci o přechodu na jejich stranu. Němci však o tomto věděli, což vyvrcholilo [[16. říjen\|16. října]] 1944, kdy zvláštní jednotka pod vedením [[Otto Skorzeny\|Otta Skorzenyho]] zajala syna maďarského regenta [[Miklós Horthy\|Miklosa Horthyho]] a přinutila tím říšského správce k abdikaci. Horthy a jeho vláda byli vystřídáni radikální fašistickou Stranou šípových křížů, kterou vedl [[Ferenc Szálasi]].

	==Situace před operací==		==Situace před operací==
Řádka 37:		Řádka 37:

	[[File:BUDAPEST 45 II.jpg\|thumb\|200px\|Tank [[IS-2]] během Budapešťské operace (1945)]]		[[File:BUDAPEST 45 II.jpg\|thumb\|200px\|Tank [[IS-2]] během Budapešťské operace (1945)]]
-	Při ústupu, který byl uskutečněn následujícího dne, Němci zničili pět historických mostů přes Dunaj, a to i přes protesty maďarských důstojníků. Nejdůležitější oporou obránců města se stal Budínský hrad dominující okolí. Po získání jižní železniční stanice začali Sověti postup směrem k hradu. Při útoku na něj dne 10. února se vyznamenali příslušníci sovětské námořní pěchoty, kteří pronikli do německých pozic a téměř je rozdělili na dvě skupiny. K sovětským jednotkám se přidala jednotka budapešťských dobrovolníků. 11. února padla obrana vrchu Gellérthegy. V této situaci velitel posádky města SS-Obergruppenführer [[Karl Pfeffer-Wildenbruch]] nařídil přes Hitlerovy rozkazy, dle kterých mělo být město bráněno do posledního muže, se pokusit probít z obklíčení. První protiútok z města sovětské jednotky zaskočil a asi 10 tisícům lidem včetně civilistů se podařilo dostat z města do nedalekých lesů. Brutální pouliční boje byly ukončeny [[13. ~~února~~]] [[1945]].	+	Při ústupu, který byl uskutečněn následujícího dne, Němci zničili pět historických mostů přes Dunaj, a to i přes protesty maďarských důstojníků. Nejdůležitější oporou obránců města se stal Budínský hrad dominující okolí. Po získání jižní železniční stanice začali Sověti postup směrem k hradu. Při útoku na něj dne 10. února se vyznamenali příslušníci sovětské námořní pěchoty, kteří pronikli do německých pozic a téměř je rozdělili na dvě skupiny. K sovětským jednotkám se přidala jednotka budapešťských dobrovolníků. 11. února padla obrana vrchu Gellérthegy. V této situaci velitel posádky města SS-Obergruppenführer [[Karl Pfeffer-Wildenbruch]] nařídil přes Hitlerovy rozkazy, dle kterých mělo být město bráněno do posledního muže, se pokusit probít z obklíčení. První protiútok z města sovětské jednotky zaskočil a asi 10 tisícům lidem včetně civilistů se podařilo dostat z města do nedalekých lesů. Brutální pouliční boje byly ukončeny [[13. únor]]a [[1945]].

	==Důsledky bitvy==		==Důsledky bitvy==
-	Bitva o Budapešť si vyžádala obrovské oběti na obou stranách stranách. [[Rudá armáda]] ztratila 320 tisíc mrtvých, nezvětských a raněných. Němci měli 160 tisíc mrtvých a raněných a více než 60 tisíc zajatých. Bombardování a pouliční boje si vyžádaly i další oběti mezi civilisty. Bylo znásilněno zhruba 50 tisíc budapešťských žen. Boje na západě od Budapešti však dále pokračovaly. Hitler se rozhodl, že udeří na oslabené pozice 3. ukrajinského frontu u Balatonu. Jeho tankové jednotky, které nebyly schopné prorazit v [[Bitva v Ardenách\|útoku přes Ardeny]], byly narychlo stáhnuté na východní frontu pro nově připravovanou ofenzívu - [[Operace Jarní probuzení\|Operaci Frühlingserwachen]], která byla poslední německou útočnou operací v [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]]. Po likvidaci tohoto nebezpečí pokračoval sovětský postup na Vídeň, Bratislavu, Brno a Štýrský Hradec.	+	Bitva o Budapešť si vyžádala obrovské oběti na obou stranách stranách. [[Rudá armáda]] ztratila 320 tisíc mrtvých, nezvětských a raněných. Němci měli 160 tisíc mrtvých a raněných a více než 60 tisíc zajatých. Bombardování a pouliční boje si vyžádaly i další oběti mezi civilisty. Bylo znásilněno zhruba 50 tisíc budapešťských žen. Boje na západě od Budapešti však dále pokračovaly. Hitler se rozhodl, že udeří na oslabené pozice 3. ukrajinského frontu u Balatonu. Jeho tankové jednotky, které nebyly schopné prorazit v [[Bitva v Ardenách\|útoku přes Ardeny]], byly narychlo stáhnuté na východní frontu pro nově připravovanou ofenzívu – [[Operace Jarní probuzení\|Operaci Frühlingserwachen]], která byla poslední německou útočnou operací v [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]]. Po likvidaci tohoto nebezpečí pokračoval sovětský postup na [[Vídeň]], Bratislavu, Brno a Štýrský Hradec.

		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=aMdx74dC7wI}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''The soviet invasion of Hungary<br />and the Siege of Budapest 1944–1945'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=3z99na0uJUk}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Defending Hungary from the judeo-bolshevik-soviet<br />hordes Februar 1945'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
	==Externí odkazy==		==Externí odkazy==
		+	* [http://www.historynet.com/magazines/mhq/3033336.html World War II: Siege of Budapest (anglicky)]


Řádka 50:		Řádka 63:
	[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]		[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]
	[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]		[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Fotografie

2015-04-03T12:37:12Z

+ Fotografie

← Starší verze		Verze z 3. 4. 2015, 12:37
Řádka 31:		Řádka 31:

	==Německé protiútoky==		==Německé protiútoky==
-		+	V těžké situaci, ve které se ocitla německá vojska, se Adolf Hitler rozhodl vyslat na pomoc městu IV. tankový sbor [[SS]], jehož první útok začal [[1. leden\|1. ledna]] [[1945]]. 20 km před Budapeští však byl tento útok zastaven a Němci byli přinuceni ustoupit. Jiné útoky proběhly 7. ledna, avšak ani ty nebyly úspěšné. Další útok učinil IV. tankový sbor SS 17. ledna, ale ani ten nebyl úspěšný. 20. ledna provedli Němci útok, při kterém se dostali opět na vzdálenost 20 km od Budapešti, ovšem i ten byl zastavený a 28. ledna byli nuceni ustoupit.
-	V těžké situaci, ve které se ocitla německá vojska, se Adolf Hitler rozhodl vyslat na pomoc městu IV. tankový sbor [[SS]], jehož první útok začal [[1. leden\|1. ledna]] [[1945]]. 20 km před Budapeští však byl tento útok zastaven a Němci byli přinuceni ustoupit. Jiné útoky proběhly 7. ledna, avšak ani ty nebyly úspěšné. Další útok učinil IV. tankový sbor SS 17. ledna, ale ani ten nebyl úspěšný. 20. ledna provedli Němci útok, při kterém se dostali opět na vzdálenost 20 km od Budapešti, ovšem i ten byl zastavený a 28. ledna byli nuceni ustoupit.	+

	==Boje ve městě==		==Boje ve městě==
-	[[29. prosinec\|29. prosince]] 1944 vyslaly sovětské jednotky posádce Budapešti parlamentáře, kteří měli vyjednat kapitulaci města. Ti však byli nacisty zajati a popraveni. Část sovětských a rumunských vojsk následně za intenzívní letecké a dělostřelecké podpory zaútočila na město. Němcům začaly brzy docházet zásoby a proto se pokoušeli o letecké zásobování prostřednictvím provizorních letišť ve městě. Ta však byla v dosahu sovětského dělostřelectva a další cesta přísunu zásob - řeka Dunaj zamrzla. Civilní obyvatelstvo ve městě tak zůstalo prakticky bez zásob potravin. 17. ledna nařídit Hitler ústup z Pešti, kde se situace stávala neudržitelnou a soustředil se na obranu Budína. Při ústupu, který byl uskutečněn následujícího dne, Němci zničili pět historických mostů přes Dunaj, a to i přes protesty maďarských důstojníků. Nejdůležitější oporou obránců města se stal Budínský hrad dominující okolí. Po získání jižní železniční stanice začali Sověti postup směrem k hradu. Při útoku na něj dne 10. února se vyznamenali příslušníci sovětské námořní pěchoty, kteří pronikli do německých pozic a téměř je rozdělili na dvě skupiny. K sovětským jednotkám se přidala jednotka budapešťských dobrovolníků. 11. února padla obrana vrchu Gellérthegy. V této situaci velitel posádky města SS-Obergruppenführer [[Karl Pfeffer-Wildenbruch]] nařídil přes Hitlerovy rozkazy, dle kterých mělo být město bráněno do posledního muže, se pokusit probít z obklíčení. První protiútok z města sovětské jednotky zaskočil a asi 10 tisícům lidem včetně civilistů se podařilo dostat z města do nedalekých lesů. Brutální pouliční boje byly ukončeny [[13. února]] [[1945]].	+	[[29. prosinec\|29. prosince]] 1944 vyslaly sovětské jednotky posádce Budapešti parlamentáře, kteří měli vyjednat kapitulaci města. Ti však byli nacisty zajati a popraveni. Část sovětských a rumunských vojsk následně za intenzívní letecké a dělostřelecké podpory zaútočila na město. Němcům začaly brzy docházet zásoby a proto se pokoušeli o letecké zásobování prostřednictvím provizorních letišť ve městě. Ta však byla v dosahu sovětského dělostřelectva a další cesta přísunu zásob - řeka Dunaj zamrzla. Civilní obyvatelstvo ve městě tak zůstalo prakticky bez zásob potravin. 17. ledna nařídit Hitler ústup z Pešti, kde se situace stávala neudržitelnou a soustředil se na obranu Budína.
		+
		+	[[File:BUDAPEST 45 II.jpg\|thumb\|200px\|Tank [[IS-2]] během Budapešťské operace (1945)]]
		+	Při ústupu, který byl uskutečněn následujícího dne, Němci zničili pět historických mostů přes Dunaj, a to i přes protesty maďarských důstojníků. Nejdůležitější oporou obránců města se stal Budínský hrad dominující okolí. Po získání jižní železniční stanice začali Sověti postup směrem k hradu. Při útoku na něj dne 10. února se vyznamenali příslušníci sovětské námořní pěchoty, kteří pronikli do německých pozic a téměř je rozdělili na dvě skupiny. K sovětským jednotkám se přidala jednotka budapešťských dobrovolníků. 11. února padla obrana vrchu Gellérthegy. V této situaci velitel posádky města SS-Obergruppenführer [[Karl Pfeffer-Wildenbruch]] nařídil přes Hitlerovy rozkazy, dle kterých mělo být město bráněno do posledního muže, se pokusit probít z obklíčení. První protiútok z města sovětské jednotky zaskočil a asi 10 tisícům lidem včetně civilistů se podařilo dostat z města do nedalekých lesů. Brutální pouliční boje byly ukončeny [[13. února]] [[1945]].

	==Důsledky bitvy==		==Důsledky bitvy==
-	~~[[Image:Budapest 1945.jpg\|thumb\|left\|Opuštěné německé dělo ráže 105 mm v ulici Budapešti]]~~
	Bitva o Budapešť si vyžádala obrovské oběti na obou stranách stranách. [[Rudá armáda]] ztratila 320 tisíc mrtvých, nezvětských a raněných. Němci měli 160 tisíc mrtvých a raněných a více než 60 tisíc zajatých. Bombardování a pouliční boje si vyžádaly i další oběti mezi civilisty. Bylo znásilněno zhruba 50 tisíc budapešťských žen. Boje na západě od Budapešti však dále pokračovaly. Hitler se rozhodl, že udeří na oslabené pozice 3. ukrajinského frontu u Balatonu. Jeho tankové jednotky, které nebyly schopné prorazit v [[Bitva v Ardenách\|útoku přes Ardeny]], byly narychlo stáhnuté na východní frontu pro nově připravovanou ofenzívu - [[Operace Jarní probuzení\|Operaci Frühlingserwachen]], která byla poslední německou útočnou operací v [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]]. Po likvidaci tohoto nebezpečí pokračoval sovětský postup na Vídeň, Bratislavu, Brno a Štýrský Hradec.		Bitva o Budapešť si vyžádala obrovské oběti na obou stranách stranách. [[Rudá armáda]] ztratila 320 tisíc mrtvých, nezvětských a raněných. Němci měli 160 tisíc mrtvých a raněných a více než 60 tisíc zajatých. Bombardování a pouliční boje si vyžádaly i další oběti mezi civilisty. Bylo znásilněno zhruba 50 tisíc budapešťských žen. Boje na západě od Budapešti však dále pokračovaly. Hitler se rozhodl, že udeří na oslabené pozice 3. ukrajinského frontu u Balatonu. Jeho tankové jednotky, které nebyly schopné prorazit v [[Bitva v Ardenách\|útoku přes Ardeny]], byly narychlo stáhnuté na východní frontu pro nově připravovanou ofenzívu - [[Operace Jarní probuzení\|Operaci Frühlingserwachen]], která byla poslední německou útočnou operací v [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]]. Po likvidaci tohoto nebezpečí pokračoval sovětský postup na Vídeň, Bratislavu, Brno a Štýrský Hradec.

Sysop: + Výrazné vylepšení

2014-01-28T21:45:25Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 28. 1. 2014, 21:45
Řádka 26:		Řádka 26:

	==Průběh operace==		==Průběh operace==
-	[[~~Image~~:~~Budamarch1945~~.jpg\|thumb\|~~left~~\|~~Zničená technika~~ v ~~ulicích~~ Budapešti]]	+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-680-8283A-12A, Budapest, marschierende Pfeilkreuzler und Panzer VI.jpg\|thumb\|225px\|[[Tiger II\|Königstiger]] se připravuje na obranu]]
-	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok severovýchodně od města Szolnoku a získat předmostí na druhém břehu Tisy. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Ty však byly probíhajícími těžkými boji vyčerpány a jejich bojová činnost na 10 dnů do 19. prosince ustala. Následujícího dne začal útok, který [[26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město Maďarska s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení. V té samé době probíhaly těžké boje i na jižním Slovensku, zejména mezi městy Šahy, Levice a Štúrovo.	+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-680-8282A-03A, Budapest, Panzer VI (Tiger II, Königstiger).jpg\|thumb\|225px\|[[Tiger II\|Königstiger]] v Budapešti čeká na nepřítele (říjen 1944)]]
		+	[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok severovýchodně od města Szolnoku a získat předmostí na druhém břehu Tisy. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Ty však byly probíhajícími těžkými boji vyčerpány a jejich bojová činnost na 10 dnů do 19. prosince ustala. Následujícího dne začal útok, který [[26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město Maďarska s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení. V té samé době probíhaly těžké boje i na jižním Slovensku, zejména mezi městy Šahy, Levice a Štúrovo.

	==Německé protiútoky==		==Německé protiútoky==
Řádka 34:		Řádka 35:

	==Boje ve městě==		==Boje ve městě==
-	[[~~Image:BudapestStreet1945~~.~~jpg~~\|~~thumb\|Rudá armáda v ulicích Budapešti]]~~	+	[[29. prosinec\|29. prosince]] 1944 vyslaly sovětské jednotky posádce Budapešti parlamentáře, kteří měli vyjednat kapitulaci města. Ti však byli nacisty zajati a popraveni. Část sovětských a rumunských vojsk následně za intenzívní letecké a dělostřelecké podpory zaútočila na město. Němcům začaly brzy docházet zásoby a proto se pokoušeli o letecké zásobování prostřednictvím provizorních letišť ve městě. Ta však byla v dosahu sovětského dělostřelectva a další cesta přísunu zásob - řeka Dunaj zamrzla. Civilní obyvatelstvo ve městě tak zůstalo prakticky bez zásob potravin. 17. ledna nařídit Hitler ústup z Pešti, kde se situace stávala neudržitelnou a soustředil se na obranu Budína. Při ústupu, který byl uskutečněn následujícího dne, Němci zničili pět historických mostů přes Dunaj, a to i přes protesty maďarských důstojníků. Nejdůležitější oporou obránců města se stal Budínský hrad dominující okolí. Po získání jižní železniční stanice začali Sověti postup směrem k hradu. Při útoku na něj dne 10. února se vyznamenali příslušníci sovětské námořní pěchoty, kteří pronikli do německých pozic a téměř je rozdělili na dvě skupiny. K sovětským jednotkám se přidala jednotka budapešťských dobrovolníků. 11. února padla obrana vrchu Gellérthegy. V této situaci velitel posádky města SS-Obergruppenführer [[Karl Pfeffer-Wildenbruch]] nařídil přes Hitlerovy rozkazy, dle kterých mělo být město bráněno do posledního muže, se pokusit probít z obklíčení. První protiútok z města sovětské jednotky zaskočil a asi 10 tisícům lidem včetně civilistů se podařilo dostat z města do nedalekých lesů. Brutální pouliční boje byly ukončeny [[13. února]] [[1945]].
-	[[29. prosince]] 1944 vyslaly sovětské jednotky posádce Budapešti parlamentáře, kteří měli vyjednat kapitulaci města. Ti však byli nacisty zajati a popraveni. Část sovětských a rumunských vojsk následně za intenzívní letecké a dělostřelecké podpory zaútočila na město. Němcům začaly brzy docházet zásoby a proto se pokoušeli o letecké zásobování prostřednictvím provizorních letišť ve městě. Ta však byla v dosahu sovětského dělostřelectva a další cesta přísunu zásob - řeka Dunaj zamrzla. Civilní obyvatelstvo ve městě tak zůstalo prakticky bez zásob potravin. 17. ledna nařídit Hitler ústup z Pešti, kde se situace stávala neudržitelnou a soustředil se na obranu Budína. Při ústupu, který byl uskutečněn následujícího dne, Němci zničili pět historických mostů přes Dunaj, a to i přes protesty maďarských důstojníků. Nejdůležitější oporou obránců města se stal Budínský hrad dominující okolí. Po získání jižní železniční stanice začali Sověti postup směrem k hradu. Při útoku na něj dne 10. února se vyznamenali příslušníci sovětské námořní pěchoty, kteří pronikli do německých pozic a téměř je rozdělili na dvě skupiny. K sovětským jednotkám se přidala jednotka budapešťských dobrovolníků. 11. února padla obrana vrchu Gellérthegy. V této situaci velitel posádky města SS-Obergruppenführer [[Karl Pfeffer-Wildenbruch]] nařídil přes Hitlerovy rozkazy, dle kterých mělo být město bráněno do posledního muže, se pokusit probít z obklíčení. První protiútok z města sovětské jednotky zaskočil a asi 10 tisícům lidem včetně civilistů se podařilo dostat z města do nedalekých lesů. Brutální pouliční boje byly ukončeny [[13. února]] [[1945]].	+

	==Důsledky bitvy==		==Důsledky bitvy==
Řádka 44:		Řádka 44:


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Operace druhé světové války]]		[[Kategorie:Operace druhé světové války]]
	[[Kategorie:Bitvy druhé světové války]]		[[Kategorie:Bitvy druhé světové války]]
	[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]		[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]
	[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]		[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-28T21:44:42Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 11. 2013, 21:44

Sysop: + Fotografie

2012-09-01T10:05:24Z

+ Fotografie

Nová stránka

{{Infobox válka
|Střetnutí= Budapešťská operace
|konflikt= [[Velká vlastenecká válka]]
|image= [[Soubor:BUDAPEST 45 VI.jpg|300px]]
|komentář= Útok sovětské pěchoty v Budapešti
| trvání= [[29. říjen]] [[1944]] - [[13. únor]] [[1945]]
| místo= [[Maďarsko]], [[Slovensko]]
| výsledek= Vítězství [[Sovětský svaz|SSSR]]
| strana1= [[Sovětský svaz|SSSR]], [[Rumunsko]]
| strana2= [[Německo]], [[Maďarsko]]
| velitel1= Stalin, [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodion Malinovskij]], [[Fjodor Tolbuchin]], [[Ivan Afonin]], [[Ivan Managarov]]
| velitel2= Adolf Hitler, Johannes Frießner, [[Karl Pfeffer-Wildenbruch]]
| síla1= cca 500 000 mužů, z toho 170 000 útočící na Budapešť
| síla2= cca 180 000 mužů, z toho 90 000 obránců Budapešti
| ztráty1= 320 000 mrtvých, raněných a nezvěstných
| ztráty2= 160 000 mrtvých, raněných a nezvěstných, 60 000 zajatých, 40 000 mrtvých civilistů
|}}
'''Budapešťská operace''' nebo též '''Bitva o Budapešť''' byla sovětská útočná operace [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]], v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarska [[Budapešť]] a byla obsazena většina území [[Maďarsko|Maďarska]] a část jižního [[Slovensko|Slovenska]].

==Politická situace v Maďarsku==

Když byla v [[bitva u Stalingradu|bitvě u Stalingradu]] ztracena 2. maďarská armáda, pokleslo nadšení Maďarů z účasti jejich vojsk na východním tažení a v průběhu pokračujících bojů byly postupně stahovány i další jednotky. Od začátku roku [[1944]] vyjednávali tajně vůdcové hortyovského Maďarska se spojenci o přechodu na jejich stranu. Němci však o tomto věděli, což vyvrcholilo [[16. října]] 1944, kdy zvláštní jednotka pod vedením [[Otto Skorzeny|Otta Skorzenyho]] zajala syna maďarského regenta [[Miklós Horthy|Miklosa Horthyho]] a přinutila tím říšského správce k abdikaci. Horthy a jeho vláda byli vystřídáni radikální fašistickou Stranou šípových křížů, kterou vedl [[Ferenc Szálasi]].

==Situace před operací==
V té době stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]], který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470 - 500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Jednotky sa nacházely na čáře Čop - východní břeh řeky [[Tisa|Tisy]] - město [[Beiuş]]. Vojska 3. ukrajinského frontu [[Fjodor Tolbuchin|Fjodora Tolbuchina]], které právě dokončily [[Bělehradská operace|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.

==Průběh operace==
[[Image:Budamarch1945.jpg|thumb|left|Zničená technika v ulicích Budapešti]]
[[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok severovýchodně od města Szolnoku a získat předmostí na druhém břehu Tisy. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Ty však byly probíhajícími těžkými boji vyčerpány a jejich bojová činnost na 10 dnů do 19. prosince ustala. Následujícího dne začal útok, který [[26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město Maďarska s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení. V té samé době probíhaly těžké boje i na jižním Slovensku, zejména mezi městy Šahy, Levice a Štúrovo.

==Německé protiútoky==

V těžké situaci, ve které se ocitla německá vojska, se Adolf Hitler rozhodl vyslat na pomoc městu IV. tankový sbor [[SS]], jehož první útok začal [[1. leden|1. ledna]] [[1945]]. 20 km před Budapeští však byl tento útok zastaven a Němci byli přinuceni ustoupit. Jiné útoky proběhly 7. ledna, avšak ani ty nebyly úspěšné. Další útok učinil IV. tankový sbor SS 17. ledna, ale ani ten nebyl úspěšný. 20. ledna provedli Němci útok, při kterém se dostali opět na vzdálenost 20 km od Budapešti, ovšem i ten byl zastavený a 28. ledna byli nuceni ustoupit.

==Boje ve městě==
[[Image:BudapestStreet1945.jpg|thumb|Rudá armáda v ulicích Budapešti]]
[[29. prosince]] 1944 vyslaly sovětské jednotky posádce Budapešti parlamentáře, kteří měli vyjednat kapitulaci města. Ti však byli nacisty zajati a popraveni. Část sovětských a rumunských vojsk následně za intenzívní letecké a dělostřelecké podpory zaútočila na město. Němcům začaly brzy docházet zásoby a proto se pokoušeli o letecké zásobování prostřednictvím provizorních letišť ve městě. Ta však byla v dosahu sovětského dělostřelectva a další cesta přísunu zásob - řeka Dunaj zamrzla. Civilní obyvatelstvo ve městě tak zůstalo prakticky bez zásob potravin. 17. ledna nařídit Hitler ústup z Pešti, kde se situace stávala neudržitelnou a soustředil se na obranu Budína. Při ústupu, který byl uskutečněn následujícího dne, Němci zničili pět historických mostů přes Dunaj, a to i přes protesty maďarských důstojníků. Nejdůležitější oporou obránců města se stal Budínský hrad dominující okolí. Po získání jižní železniční stanice začali Sověti postup směrem k hradu. Při útoku na něj dne 10. února se vyznamenali příslušníci sovětské námořní pěchoty, kteří pronikli do německých pozic a téměř je rozdělili na dvě skupiny. K sovětským jednotkám se přidala jednotka budapešťských dobrovolníků. 11. února padla obrana vrchu Gellérthegy. V této situaci velitel posádky města SS-Obergruppenführer [[Karl Pfeffer-Wildenbruch]] nařídil přes Hitlerovy rozkazy, dle kterých mělo být město bráněno do posledního muže, se pokusit probít z obklíčení. První protiútok z města sovětské jednotky zaskočil a asi 10 tisícům lidem včetně civilistů se podařilo dostat z města do nedalekých lesů. Brutální pouliční boje byly ukončeny [[13. února]] [[1945]].

==Důsledky bitvy==
[[Image:Budapest 1945.jpg|thumb|left|Opuštěné německé dělo ráže 105 mm v ulici Budapešti]]
Bitva o Budapešť si vyžádala obrovské oběti na obou stranách stranách. [[Rudá armáda]] ztratila 320 tisíc mrtvých, nezvětských a raněných. Němci měli 160 tisíc mrtvých a raněných a více než 60 tisíc zajatých. Bombardování a pouliční boje si vyžádaly i další oběti mezi civilisty. Bylo znásilněno zhruba 50 tisíc budapešťských žen. Boje na západě od Budapešti však dále pokračovaly. Hitler se rozhodl, že udeří na oslabené pozice 3. ukrajinského frontu u Balatonu. Jeho tankové jednotky, které nebyly schopné prorazit v [[Bitva v Ardenách|útoku přes Ardeny]], byly narychlo stáhnuté na východní frontu pro nově připravovanou ofenzívu - [[Operace Jarní probuzení|Operaci Frühlingserwachen]], která byla poslední německou útočnou operací v [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Po likvidaci tohoto nebezpečí pokračoval sovětský postup na Vídeň, Bratislavu, Brno a Štýrský Hradec.

==Externí odkazy==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Operace druhé světové války]]
[[Kategorie:Bitvy druhé světové války]]
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]