Sysop: 1 revizi

2013-11-28T21:37:59Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 11. 2013, 21:37

Sysop: Nahrazení textu

2012-04-01T15:43:42Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[File:Moldova-Basarabia-Bucovina.png|thumb|upright=1.5|Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy. Silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Ukrajinou (na severu) a Rumunskem (na jihu).]]
'''Bukovina''' (rumunsky: ''Bucovina'', ukrajinsky: ''Буковина'' (''Bukovyna''), rusky: ''Буковина'' (''Bukovina''), německy: ''Buchenland'' nebo ''Bukowina'', polsky: ''Bukowina'', maďarsky: ''Bukovina'') je historické území, které bylo v letech 1775-[[1918]] součástí [[Habsburská monarchie|Rakouské monarchie]], v současnosti je rozdělené mezi [[Rumunsko]] a [[Ukrajina|Ukrajinu]]. Hlavním městem jsou [[Černovice (Ukrajina)|Černovice]].
== Původ názvu ==
Pojmenování ''Bukovina'' sa začalo používat roku 1775 po anexi příslušného území Rakouskou monarchií. Pojmenování má slovanský původ a je odvozené od slova [[Buk (rod)|buk]], protože území bylo zarostlé převážně buky.
== Dějiny ==
[[Soubor:Moldovita monastery1.jpg|thumb|[[klášter Moldoviţa]]]]
===Starověk===
Od starověku obývali území Bukoviny [[Dákové]], od kterých Rumuni odvozují svůj původ.
=== Středověk ===
V 5. století získali území [[Avaři]] a po nich se v regionu usadili [[Slované]].
V 10.-11. století území patřilo ke Kyjevské Rusi. Od 14. století bylo součástí Moldavského knížectví s centrem ve městě [[Suceava]] (od roku [[1388]]). V 15. století se o části tohoto území přela [[Moldávie]] a [[Polsko]]. V tomto období, v době vlády [[Štěpán III. Veliký|Štěpána III. Velikého]] (''Ştefan cel Mare'') a jeho nástupců, vznikly malované [[klášter|kláštery]] ve městech [[Moldoviţa]] ([[klášter Moldoviţa]]), [[Putna]] ([[klášter v Putně]]), [[Suceviţa]] a [[Voroneţ]] ([[klášter Voroneţ]]). Společně se slavnými freskami patří k největšímu kulturnímu dědictví současného Rumunska.
=== Osmanské období ===
Od roku 1514 se Bukovina jakožto součást Moldavského knížectví dostala do závislosti [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. V roce 1769 po postupných porážkach a ústupu Turků z [[Balkán]]u Bukovinu obsadila vojska carského [[Rusko|Ruska]] a v roce 1774 [[Habsburská monarchie|Rakouska]].
=== Habsburské období ===
[[Soubor:Bukowina Donaumonarchie.png|right|thumb|Bukovina v rámci Rakousko-Uhereska]]
Roku 1775 připadla Bukovina podle Konstantinopolské dohody Rakousku. Nejprve byla spravována jako část [[Halič]]e, v letech 1849-[[1918]] se stala [[korunní země|korunní zemí]] [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Od dob císaře [[Josef II.|Josefa II]]. na Bukovině existovalo ukrajinské, rumunské, německé, polské, maďarské a židovské školství. V roce 1857 na území s rozlohou 10440 km2 žilo 455 800 obyvatel. Z toho tvořili [[Rumuni]] 44,6% (na jihu, napříč společenskými třídami), [[Ukrajinci]] 38,2% (včetně [[Rusíni|Rusínů]] a [[Huculové|Huculů]], převážně rolníci a pastevci), [[Němci]] 6,4% (převážně úředníci, řemeslníci, inženýři), [[Židé]] 6,4% (žijící převážně ve městech, obochodníci, řemeslníci, lékaři, advokáti), [[Poláci]] 3% (žijící převážně ve městech - v Černovicích tvořili v roce 1910 po Židech druhou největší etnickou skupinu s počtem 15 412 lidí), [[Maďaři]] 1,6% a jiní. Bukovina byla hlavně zemědělskou oblastí (v roce 1880 se až 3/4 obyvatelstva živily polnohospodářstvím). V Černovicích bývaly velké trhy s dobytkem. V roce 1902 mělo ještě 60 % rolnických hospodářství méně než 2 ha půdy, 40% půdy vlastnily velkostatky. V horských oblastech převažovalo pastevectví.
=== Zánik Rakousko-Uherské monarchie ===
V době [[První světová válka|1. světové války]] se v Bukovině odehrálo několik bitev mezi ústředními velmocemi a Ruskem. Navzdory porážce Ruska připadlo po válce území Rumunsku, což bylo potvrzeno i [[Saintgermainská smlouva|Saintgermainskou smlouvou]]. 28. června [[1940]] podle [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu o neútočení]] severní část anektoval [[Sovětský svaz|SSSR]] a většina německého obyvatelstva území Bukoviny opustila. Rumuni v roce 1941 oblast dobyli zpátky. Většina židovského obyvatelstva byla deportována do koncentračních táborů. V roce 1944 byla Bukovina Moskevskou smlouvou opět rozdělena: sever se stal součástí SSSR ([[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]], dnešní Ukrajiny) a jih zůstal Rumunsku.
Historické území Bukoviny je dnes rozděleno mezi rumunskou [[župa|župu]] [[Suceava (župa)|Suceava]] a [[Ukrajina|ukrajinskou]] [[Černovická oblast|Černovickou oblast]].
== Národnosti ==
=== Ukrajinská Bukovina ===
Podle oficiálního sčítání obyvatel z roku [[1995]] bylo národnostní složení obyvatelstva v Černovické oblasti následující:
*70 % Ukrajinci
*10 % Rumuni
*9 % [[Moldavané]] (Rumuni)
*více než 6 % Rusů
*1,7 % Židé
*0,5 % Poláci
Rumunská menšina obývá převážně jižní část Černovické oblasti, vetšinu tvoří v těchto okresech:
* [[Hercajský rajón]] (Herţa) - 95 %
* [[Novoselycký rajón]] (Noua Suliţă) - 61 %
* [[Hlybocký rajón]] (Adâncata) - 50 %
* [[Storožynecký rajón]] (Storojineţ) - 30 %
=== Rumunská Bukovina ===
V rumunské části v [[Suceava (župa)|župě Suceava]] bylo v roce [[1992]] nasledující národnostní složení:
*96,6 % Rumuni
*1,4 % Ukrajinci
*0,7 % Romové
*0,3 % Němci
*0,4 % Poláci
*0,1 % Maďaři
{{Commonscat|Bukovina}}
{{Historické regiony Ukrajiny}}
{{Rumunská historická území}}
[[Kategorie:Bukovina| ]]
[[Kategorie:Geografie Rakouska-Uherska]]
[[Kategorie:Rumunská historická území]]
[[Kategorie:Ukrajinská historická území]]
[[Kategorie:Černovická oblast]]
[[Kategorie:Moldávie]]
{{Článek z Wikipedie}}

Bukovina (země) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu