Bukurešť - Historie editací

Sysop: -- V letech 2017–2019 se ve městě protestovalo proti vládě...o mamutích protestech celé Itálie proti šíleným COVID opatřením Wikipedie raději trapně mlčí.

2021-11-02T12:09:26Z

-- V letech 2017–2019 se ve městě protestovalo proti vládě...o mamutích protestech celé Itálie proti šíleným COVID opatřením Wikipedie raději trapně mlčí.

← Starší verze		Verze z 2. 11. 2021, 12:09
Řádka 98:		Řádka 98:
	V počátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], když bylo [[Rumunsko]] členem [[Osa Berlín–Řím–Tokio\|Osy]], bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu na [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Východní frontu]]. Roku [[1944]] zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranu [[Rudá armáda\|Rudé armády]]. Město bylo poté poškozeno německými jednotky [[Luftwaffe (Wehrmacht)\|Luftwaffe]] při neúspěšném pokusu získat město zpět.		V počátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], když bylo [[Rumunsko]] členem [[Osa Berlín–Řím–Tokio\|Osy]], bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu na [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Východní frontu]]. Roku [[1944]] zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranu [[Rudá armáda\|Rudé armády]]. Město bylo poté poškozeno německými jednotky [[Luftwaffe (Wehrmacht)\|Luftwaffe]] při neúspěšném pokusu získat město zpět.

-	Po nastolení [[Komunismus\|komunismu]] v Rumunsku se začala velkém stavět [[Panelové sídliště\|panelová sídliště]]. Během vlády [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceauşesca]] byla velká část historického jádra zbourána. Například [[zemětřesení]] v roce 1977 dalo Ceauşescovi záminku k [[Demolice\|demolici]] čtvrti Dealul Spirii, kde se dříve nacházela historická budova nemocnice či archivu, klášter či několik historických továren. Místo této čtvrti zde vznikla nová se jménem Centrul civic (Občanské centrum). Od roku 1979 jezdí ve městě [[Metro v Bukurešti\|metro]]. Po rumunské revoluci se začala Bukurešť rozvíjet. V roce 2015 vypukl [[požár v nočním klubu Colectiv]], kdy zemřelo 64 lidí. ~~V letech 2017–2019 se ve městě protestovalo proti rumunské vládě.<ref>{{Citace periodika~~	+	Po nastolení [[Komunismus\|komunismu]] v Rumunsku se začala velkém stavět [[Panelové sídliště\|panelová sídliště]]. Během vlády [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceauşesca]] byla velká část historického jádra zbourána. Například [[zemětřesení]] v roce 1977 dalo Ceauşescovi záminku k [[Demolice\|demolici]] čtvrti Dealul Spirii, kde se dříve nacházela historická budova nemocnice či archivu, klášter či několik historických továren. Místo této čtvrti zde vznikla nová se jménem Centrul civic (Občanské centrum). Od roku 1979 jezdí ve městě [[Metro v Bukurešti\|metro]]. Po rumunské revoluci se začala Bukurešť rozvíjet. V roce 2015 vypukl [[požár v nočním klubu Colectiv]], kdy zemřelo 64 lidí.
-	~~\| titul = Thousands of Romanians rally against ruling party's judicial overhaul~~	+
-	~~\| periodikum = Reuters~~	+
-	~~\| datum vydání = 2017-11-26~~	+
-	~~\| jazyk = en~~	+
-	~~\| url = https://www.reuters.com/article/us-romania-protests-idUSKBN1DQ0T3~~	+
-	~~\| datum přístupu = 2020-06-14~~	+
-	~~}}</ref>~~	+

	=== Smlouvy ===		=== Smlouvy ===
Řádka 199:		Řádka 192:
	}}</ref> V Bukurešti žije 8,9% rumunské populace. Do města dojíždí spousta zaměstnanců ze sousední župy [[Ilfov]], ale oficiální [[Statistika\|statistiky]] neexistují.		}}</ref> V Bukurešti žije 8,9% rumunské populace. Do města dojíždí spousta zaměstnanců ze sousední župy [[Ilfov]], ale oficiální [[Statistika\|statistiky]] neexistují.
	{{Demography 12col\|2=1877\|15=282 071\|24=1 926 334\|23=2 064 474\|22=1 807 239\|21=1 366 684\|20=1 177 661\|19=1 041 807\|18=992 536\|17=639 040\|16=341 321\|14=177 646\|3=1900\|13=2011\|12=2002\|11=1992\|10=1977\|9=1966\|8=1956\|7=1948\|6=1941\|5=1930\|4=1912\|25=1 883 425}}		{{Demography 12col\|2=1877\|15=282 071\|24=1 926 334\|23=2 064 474\|22=1 807 239\|21=1 366 684\|20=1 177 661\|19=1 041 807\|18=992 536\|17=639 040\|16=341 321\|14=177 646\|3=1900\|13=2011\|12=2002\|11=1992\|10=1977\|9=1966\|8=1956\|7=1948\|6=1941\|5=1930\|4=1912\|25=1 883 425}}
-	Populace zažila dvě fáze rychlého růstu, první na konci 19. století, kdy bylo město zvoleno jako [[hlavní město]] státu, což trvalo až do začátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] a druhá vlna přišla během vlády [[Nicolae ~~Ceaușescu~~\|Nicolae Ceaușesca]] (1965–1989), kdy došlo k masivní výstavbě především [[Panelový dům\|panelových domů]] a z tohoto důvodu se do města stěhovalo hodně venkovanů. V tomto období stejný [[prezident]] zakázal [[potrat]] a [[Antikoncepce\|antikoncepci]], což znamenalo zvýšení [[Přirozený přírůstek\|přirozeného přírůstku]].	+	Populace zažila dvě fáze rychlého růstu, první na konci 19. století, kdy bylo město zvoleno jako [[hlavní město]] státu, což trvalo až do začátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] a druhá vlna přišla během vlády [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceaușesca]] (1965–1989), kdy došlo k masivní výstavbě především [[Panelový dům\|panelových domů]] a z tohoto důvodu se do města stěhovalo hodně venkovanů. V tomto období stejný [[prezident]] zakázal [[potrat]] a [[Antikoncepce\|antikoncepci]], což znamenalo zvýšení [[Přirozený přírůstek\|přirozeného přírůstku]].

	Bukurešť je město s vysokou [[Hustota zalidnění\|hustotou zalidnění]] – 8 260/km<sup>2</sup>,<ref>{{Citace elektronického periodika		Bukurešť je město s vysokou [[Hustota zalidnění\|hustotou zalidnění]] – 8 260/km<sup>2</sup>,<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádka 400:		Řádka 393:
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~IxJjI2euqIU~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=-YJ_qHCgOCA}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
	\| '''BUCHAREST – 11 Hour Train Ride and First Impressions!'''		\| '''BUCHAREST – 11 Hour Train Ride and First Impressions!'''

Sysop: + 4 X VIDEO

2021-11-02T11:57:39Z

+ 4 X VIDEO

← Starší verze		Verze z 2. 11. 2021, 11:57
Řádka 159:		Řádka 159:
	* Sektor 6 – 371 tis. obyvatel – Giulești, Crângași, Drumul Taberei, Militari, Grozăvești, Ghencea		* Sektor 6 – 371 tis. obyvatel – Giulești, Crângași, Drumul Taberei, Militari, Grozăvești, Ghencea

		+	[[Soubor:Romania-1390-Romanian Coat of Arms-DJFlickr.jpg\|thumb\|240px\|Státní znak Rumunska v Bukurešti]]
	== Bezpečnost ==		== Bezpečnost ==
	=== Justice a policie ===		=== Justice a policie ===
Řádka 230:		Řádka 231:
	}}</ref>		}}</ref>

-	~~== Mimořádně luxusní [[Palác Parlamentu]] ==~~
-	~~<gallery perrow="3" heights="190" widths="190">~~
-	~~Soubor:Romania-1170 - Palace of the Parliament-DJFlickr.jpg\|~~
-	~~Soubor:Romania-1181 - Palace of the Parliament-DJFlickr.jpg\|~~
-	~~Soubor:Palace of the Parliament interior in Bucharest in June 2017.jpg\|~~
-	~~Soubor:Romania-1388 - 13th of September Entrance-DJFlickr.jpg\|~~
-	~~Soubor:Romania-1361 - Hallway-DJFlickr.jpg\|~~
-	~~Soubor:Romania-1375 - Magnificent Room-DJFlickr.jpg\|~~
-	~~</gallery>~~
	== Doprava ==		== Doprava ==
	Bukurešť protíná IV. a IX. [[Panevropské dopravní koridory\|Panevropský dopravní koridor]].		Bukurešť protíná IV. a IX. [[Panevropské dopravní koridory\|Panevropský dopravní koridor]].
Řádka 288:		Řádka 280:
	[[Soubor:Romania-1091 - The House of the Free Press-DJFlickr.jpg\|thumb\|240px\|Dům Svobodného tisku (2012)]]		[[Soubor:Romania-1091 - The House of the Free Press-DJFlickr.jpg\|thumb\|240px\|Dům Svobodného tisku (2012)]]
	=== Památky ===		=== Památky ===
-	Bukurešť má mnoho významných památek. Snad nejvýznamnější z nich je [[Palác Parlamentu]], postavený v ~~[[1980–1989\|~~80. letech]] za vlády [[Komunismus\|komunistického]] diktátora [[Nicolae ~~Ceaușescu~~\|Nicolae Ceaușesca]]. Je to největší budova [[Parlament\|parlamentu]] na světě, vevnitř nalezneme rumunský parlament (horní i dolní komora), dále tři [[Muzeum\|muzea]] a galerie a další instituce. Budova váží přes 4 miliardy [[Tuna\|tun]], což z ní dělá nejtěžší stavbu na světě (dle výpočtů).	+	Bukurešť má mnoho významných památek. Snad nejvýznamnější z nich je [[Palác Parlamentu]], postavený v 80. letech za vlády [[Komunismus\|komunistického]] diktátora [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceaușesca]]. Je to největší budova [[Parlament\|parlamentu]] na světě, vevnitř nalezneme rumunský parlament (horní i dolní komora), dále tři [[Muzeum\|muzea]] a galerie a další instituce. Budova váží přes 4 miliardy [[Tuna\|tun]], což z ní dělá nejtěžší stavbu na světě (dle výpočtů).

	Další dominantou v Bukurešti je [[Arcul de Triumf]] (Vítězný oblouk), postavený v roce 1935 a je inspirován tím [[Vítězný oblouk (Paříž)\|pařížským]]. Novější dominantou města je [[Památník znovuzrození]], [[Mramor\|mramorový]] [[sloup]] dokončený v roce [[2005]], který připomíná památku obětí [[Rumunská revoluce\|rumunské revoluce]] z roku 1989. Budova [[Rumunské atheaneum\|rumunského athenaea]] je považována za symbol rumunské kultury. Byla postavena v letech 1886 až 1888 architektem [[Paul Louis Albert Galeron\|Paulem Louisem Albertem Galeronem]] z veřejných financí.		Další dominantou v Bukurešti je [[Arcul de Triumf]] (Vítězný oblouk), postavený v roce 1935 a je inspirován tím [[Vítězný oblouk (Paříž)\|pařížským]]. Novější dominantou města je [[Památník znovuzrození]], [[Mramor\|mramorový]] [[sloup]] dokončený v roce [[2005]], který připomíná památku obětí [[Rumunská revoluce\|rumunské revoluce]] z roku 1989. Budova [[Rumunské atheaneum\|rumunského athenaea]] je považována za symbol rumunské kultury. Byla postavena v letech 1886 až 1888 architektem [[Paul Louis Albert Galeron\|Paulem Louisem Albertem Galeronem]] z veřejných financí.
Řádka 315:		Řádka 307:
	Různé [[Diskotéka\|diskotéky]] a [[Bar (podnik)\|bary]] jsou po celém městě, ale pomyslným centrem je ulice [[Lipscani]] a čtvrť Regie.		Různé [[Diskotéka\|diskotéky]] a [[Bar (podnik)\|bary]] jsou po celém městě, ale pomyslným centrem je ulice [[Lipscani]] a čtvrť Regie.

		+	== Mimořádně luxusní [[Palác Parlamentu]] ==
		+	<gallery perrow="3" heights="190" widths="190">
		+	Soubor:Romania-1170 - Palace of the Parliament-DJFlickr.jpg\|
		+	Soubor:Romania-1181 - Palace of the Parliament-DJFlickr.jpg\|
		+	Soubor:Palace of the Parliament interior in Bucharest in June 2017.jpg\|
		+	Soubor:Romania-1388 - 13th of September Entrance-DJFlickr.jpg\|
		+	Soubor:Romania-1361 - Hallway-DJFlickr.jpg\|
		+	Soubor:Romania-1375 - Magnificent Room-DJFlickr.jpg\|
		+	</gallery>
	== Vzdělávání ==		== Vzdělávání ==
	[[Soubor:Romania-1334 - Central University Library-DJFlickr.jpg\|thumb\|240px\|Hlavní univerzitní knihovna]]		[[Soubor:Romania-1334 - Central University Library-DJFlickr.jpg\|thumb\|240px\|Hlavní univerzitní knihovna]]
Řádka 392:		Řádka 393:
	* [[Cristina Neaguová]] (*1988), házenkářka		* [[Cristina Neaguová]] (*1988), házenkářka

		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=KVOpXFFsfKw}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Bucharest, Romania in 4K UHD'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=IxJjI2euqIU}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''BUCHAREST – 11 Hour Train Ride and First Impressions!'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: left;" />
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=U4h9YGIA3xI}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Bucharest at night – A Time Lapse Film 4K'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=C5Nl09rh2HQ}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''[[Michael Jackson]] Dance Tribute – BUCHAREST'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: right;" />
	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
	* {{flagicon\|Jordánsko}} [[Ammán]], [[Jordánsko]], [[1999]]		* {{flagicon\|Jordánsko}} [[Ammán]], [[Jordánsko]], [[1999]]
Řádka 414:		Řádka 438:
	[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]		[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
	[[Kategorie:Administrativní dělení Rumunska]]		[[Kategorie:Administrativní dělení Rumunska]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: ++

2021-11-01T13:29:19Z

← Starší verze		Verze z 1. 11. 2021, 13:29
Řádka 90:		Řádka 90:
	V dějinách města se střídalo období rozvoje a úpadku.		V dějinách města se střídalo období rozvoje a úpadku.

-	Podle [[Legenda\|legendy]] založil město pastevec Bucur, podle něhož je i pojmenováno. Bucur údajně postavil i kostel, který se dochoval dodnes. První písemné prameny se o městě zmiňují v roce 1459, kdy se město stalo sídlem valašského knížete Vlada III. Draculy.<ref>Giurescu, C.C., 1976, History of Bucharest, Bucharest: The Publishing House for Sports and Tourism</ref> Jiné prameny tvrdí, že město stálo již v roce 1368 pod názvem ''Castrum Dombovitza.'' V polovině 16. století se město stalo letním sídlem královského soudu, který sídlil v budově Starého knížecího dvora. Roku 1595 Bukurešť obsadila vojska [[Osmanská říše\|Osmanské říše]] a vyplenila jej. V roce 1698 se stalo trvale hlavním městem valašského knížectví, ovšem původně bylo hlavním městem Târgoviște. Několikrát jej dobyla [[Habsburská monarchie]]. Poprvé v roce 1716 během ~~[[Velká turecká válka\|~~Velké turecké války]], pak i v roce 1737 a 1789. V letech 1768–1806 město třikrát dobylo i [[Ruské impérium\|Rusko]]. Od roku 1828 do [[Krymská válka\|Krymské války]] bylo pod ruskou správou. 23. března 1847 bylo při velkém požáru města zničeno kolem 2 000 domů. V roce 1862 se stalo hlavním městem [[Rumunské knížectví\|Rumunského knížectví]], které vzniklo spojením Valašska a Moldávie.	+	Podle [[Legenda\|legendy]] založil město pastevec Bucur, podle něhož je i pojmenováno. Bucur údajně postavil i kostel, který se dochoval dodnes. První písemné prameny se o městě zmiňují v roce 1459, kdy se město stalo sídlem valašského knížete Vlada III. Draculy.<ref>Giurescu, C.C., 1976, History of Bucharest, Bucharest: The Publishing House for Sports and Tourism</ref> Jiné prameny tvrdí, že město stálo již v roce 1368 pod názvem ''Castrum Dombovitza.'' V polovině 16. století se město stalo letním sídlem královského soudu, který sídlil v budově Starého knížecího dvora. Roku 1595 Bukurešť obsadila vojska [[Osmanská říše\|Osmanské říše]] a vyplenila jej. V roce 1698 se stalo trvale hlavním městem valašského knížectví, ovšem původně bylo hlavním městem Târgoviște. Několikrát jej dobyla [[Habsburská monarchie]]. Poprvé v roce 1716 během Velké turecké války, pak i v roce 1737 a 1789. V letech 1768–1806 město třikrát dobylo i [[Ruské impérium\|Rusko]]. Od roku 1828 do [[Krymská válka\|Krymské války]] bylo pod ruskou správou. 23. března 1847 bylo při velkém požáru města zničeno kolem 2 000 domů. V roce 1862 se stalo hlavním městem [[Rumunské knížectví\|Rumunského knížectví]], které vzniklo spojením Valašska a Moldávie.
	[[Soubor:Bucuresti punte 1837.jpg\|thumb\|240px\|Bukurešť v roce 1837]]		[[Soubor:Bucuresti punte 1837.jpg\|thumb\|240px\|Bukurešť v roce 1837]]
	V roce 1881 se stalo politickým centrem [[Rumunské království\|Rumunského království]]. V polovině 19. století se začal počet obyvatel dramaticky zvyšovat, proto došlo k zavedení plynového osvětlení, tramvaje tažené koňmi a pomalu se začalo město elektrifikovat. Koryto řeky Dâmbovita bylo upraveno v roce 1883, čímž se zamezilo velkým [[Povodeň\|povodním]] jako v roce 1865.<ref>Giurescu, p.154-161, 169–171</ref> Také bylo vybudováno městské opevnění. Právě v tomto období si vysloužila přezdívku „Malá [[Paříž]]“ a bulvár [[Calea Victoriei]] získal přezdívku „Bukurešťská [[Avenue des Champs-Élysées\|Champs-Élysées]]“.		V roce 1881 se stalo politickým centrem [[Rumunské království\|Rumunského království]]. V polovině 19. století se začal počet obyvatel dramaticky zvyšovat, proto došlo k zavedení plynového osvětlení, tramvaje tažené koňmi a pomalu se začalo město elektrifikovat. Koryto řeky Dâmbovita bylo upraveno v roce 1883, čímž se zamezilo velkým [[Povodeň\|povodním]] jako v roce 1865.<ref>Giurescu, p.154-161, 169–171</ref> Také bylo vybudováno městské opevnění. Právě v tomto období si vysloužila přezdívku „Malá [[Paříž]]“ a bulvár [[Calea Victoriei]] získal přezdívku „Bukurešťská [[Avenue des Champs-Élysées\|Champs-Élysées]]“.

-	V prosinci zde proběhla [[bitva o Bukurešť]], kterou vyhrálo [[Německé císařství]] a město obsadilo. Správa státu tak byla přesunuta do města [[Jasy]]. Po [[První světová válka\|první světové válce]] se stalo hlavním městem [[Velké Rumunsko\|Velkého Rumunska]]. V meziválečném období se do města přistěhovalo asi 30 tisíc obyvatel za rok. V tomto období byl také postaven [[bukurešťský Vítězný oblouk]].	+	V prosinci zde proběhla [[bitva o Bukurešť]], kterou vyhrálo [[Německé císařství]] a město obsadilo. Správa státu tak byla přesunuta do města [[Jasy]]. Po [[První světová válka\|první světové válce]] se stalo hlavním městem [[Velké Rumunsko\|Velkého Rumunska]]. V meziválečném období se do města přistěhovalo asi 30 tisíc obyvatel za rok. V tomto období byl také postaven [[Arcul de Triumf\|bukurešťský Vítězný oblouk]].

	V počátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], když bylo [[Rumunsko]] členem [[Osa Berlín–Řím–Tokio\|Osy]], bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu na [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Východní frontu]]. Roku [[1944]] zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranu [[Rudá armáda\|Rudé armády]]. Město bylo poté poškozeno německými jednotky [[Luftwaffe (Wehrmacht)\|Luftwaffe]] při neúspěšném pokusu získat město zpět.		V počátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], když bylo [[Rumunsko]] členem [[Osa Berlín–Řím–Tokio\|Osy]], bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu na [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Východní frontu]]. Roku [[1944]] zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranu [[Rudá armáda\|Rudé armády]]. Město bylo poté poškozeno německými jednotky [[Luftwaffe (Wehrmacht)\|Luftwaffe]] při neúspěšném pokusu získat město zpět.
Řádka 119:		Řádka 119:
	Bukurešť leží na jihovýchodě [[Rumunská nížina\|Rumunské nížiny]], kde dříve rostl les, který byl vykácen. Je považována za město postavené na sedmi kopcích stejně jako [[Řím]] (Mihai Voda, Dealul Mitropoliei, Radu Voda, Cotroceni, Dealul Spirii, Vacaresti a Sfântu Gheorghe Nou). [[Nadmořská výška]] se pohybuje od 55 metrů do 91 metrů nad mořem. Celkově město zabírá plochu o rozloze 226 [[Kilometr čtvereční\|kilometrů čtverečních]]. Přibližný střed města leží na Univerzitním náměstí. Městem protéká řeka [[Dâmbovița (řeka)\|Dâmbovita]]. Donedávna byla městská předměstí výhradně venkovská. Po [[Rumunská revoluce\|revoluci]] v roce 1989 se začala budovat [[předměstí]] taková, jaká známe z [[Paříž\|Paříže]] či [[Londýn\|Londýna]].		Bukurešť leží na jihovýchodě [[Rumunská nížina\|Rumunské nížiny]], kde dříve rostl les, který byl vykácen. Je považována za město postavené na sedmi kopcích stejně jako [[Řím]] (Mihai Voda, Dealul Mitropoliei, Radu Voda, Cotroceni, Dealul Spirii, Vacaresti a Sfântu Gheorghe Nou). [[Nadmořská výška]] se pohybuje od 55 metrů do 91 metrů nad mořem. Celkově město zabírá plochu o rozloze 226 [[Kilometr čtvereční\|kilometrů čtverečních]]. Přibližný střed města leží na Univerzitním náměstí. Městem protéká řeka [[Dâmbovița (řeka)\|Dâmbovita]]. Donedávna byla městská předměstí výhradně venkovská. Po [[Rumunská revoluce\|revoluci]] v roce 1989 se začala budovat [[předměstí]] taková, jaká známe z [[Paříž\|Paříže]] či [[Londýn\|Londýna]].

-	Ve městě nalezneme několik [[Jezero\|jezer]], z nichž nejdůležitější je jezero Herăstrău, okolo něhož se rozkládá [[park]], který nese stejné jméno. Dále se zde nachází [[skanzen]]. Dále zde můžeme najít jezero Floreasca a jezero Tei, všechna leží v severní části města a rozkládají se na řece Colentina, přítoku řeky [[Dâmbovița (řeka)\|Dâmbovița]]. Kromě těchto jezer je v centru ještě malé umělé jezero – Cișmigiu, jež je obklopováno stejnojmennými zahradami. Tyto zahrady mají bohatou historii, často je navštěvují slavné osobnosti. Zahrady byly otevřeny v roce 1847 podle plánů německého architekta Carla F. W. Meyera jsou hlavním rekreačním [[Park\|parkem]] v centru města. Dále můžeme ve městě najít botanickou zahradu s 10 tisíci druhy [[Rostliny\|rostlin]]. Další park Tineretului byl vytvořen v roce 1965 a byl navržen jako hlavní park pro jih Bukurešti. Nedaleko na východ od parku leží další jezero ve městě – Văcărești. Toto jezero je unikátem. Dříve zde totiž stála vesnice, kterou nechal prezident [[Nicolae ~~Ceaușescu~~\|Ceaușescu]] zbourat a postavit místo ní jezero. Po zbourání domů a začátcích výstavby ale přišla [[rumunská revoluce]], po níž bylo od stavby opuštěno.<ref>{{Citace elektronického periodika	+	Ve městě nalezneme několik [[Jezero\|jezer]], z nichž nejdůležitější je jezero Herăstrău, okolo něhož se rozkládá [[park]], který nese stejné jméno. Dále se zde nachází [[skanzen]]. Dále zde můžeme najít jezero Floreasca a jezero Tei, všechna leží v severní části města a rozkládají se na řece Colentina, přítoku řeky [[Dâmbovița (řeka)\|Dâmbovița]]. Kromě těchto jezer je v centru ještě malé umělé jezero – Cișmigiu, jež je obklopováno stejnojmennými zahradami. Tyto zahrady mají bohatou historii, často je navštěvují slavné osobnosti. Zahrady byly otevřeny v roce 1847 podle plánů německého architekta Carla F. W. Meyera jsou hlavním rekreačním [[Park\|parkem]] v centru města. Dále můžeme ve městě najít botanickou zahradu s 10 tisíci druhy [[Rostliny\|rostlin]]. Další park Tineretului byl vytvořen v roce 1965 a byl navržen jako hlavní park pro jih Bukurešti. Nedaleko na východ od parku leží další jezero ve městě – Văcărești. Toto jezero je unikátem. Dříve zde totiž stála vesnice, kterou nechal prezident [[Nicolae Ceauşescu\|Ceaușescu]] zbourat a postavit místo ní jezero. Po zbourání domů a začátcích výstavby ale přišla [[rumunská revoluce]], po níž bylo od stavby opuštěno.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =
Řádka 177:		Řádka 177:

	== Kvalita života ==		== Kvalita života ==
-	Dle průzkumu kvality života v jednotlivých světových městech společnosti ~~[[Mercer (konzultační společnost)~~\|Mercer]] z roku [[2019]] obsadila Bukurešť 109. místo.<ref>{{Citace elektronického periodika	+	Dle průzkumu kvality života v jednotlivých světových městech společnosti \|Mercer z roku [[2019]] obsadila Bukurešť 109. místo.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =

Sysop: ++

2021-11-01T13:22:03Z

← Starší verze		Verze z 1. 11. 2021, 13:22
Řádka 37:		Řádka 37:
	\| typ.statistický.celek =		\| typ.statistický.celek =
	\| název.statistický.celek =		\| název.statistický.celek =
-	}}'''Bukurešť''' ({{Vjazyce2\|ro\|''București''}}, do roku 1904 {{Cizojazyčně\|ro\|''Bucuresci''}}<ref>{{Citace elektronické monografie	+	}}[[Soubor:Romania-1193 - Union Square-DJFlickr.jpg\|thumb\|240px\|Bulvár Unirii]]
		+	'''Bukurešť''' ({{Vjazyce2\|ro\|''București''}}, do roku 1904 {{Cizojazyčně\|ro\|''Bucuresci''}}<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =
Řádka 50:		Řádka 51:
	}}</ref>) je největší a zároveň hlavní město [[Rumunsko\|Rumunska]]. Nachází se na jihovýchodě země. Město leží na březích řeky [[Dâmbovița (řeka)\|Dâmbovița]], přibližně 50 kilometrů jižně teče [[Dunaj]], který zároveň tvoří hranici s [[Bulharsko\|Bulharskem]].		}}</ref>) je největší a zároveň hlavní město [[Rumunsko\|Rumunska]]. Nachází se na jihovýchodě země. Město leží na březích řeky [[Dâmbovița (řeka)\|Dâmbovița]], přibližně 50 kilometrů jižně teče [[Dunaj]], který zároveň tvoří hranici s [[Bulharsko\|Bulharskem]].

-	První písemné zmínky o Bukurešti pocházejí z roku 1459. V roce 1862 se stala hlavním městem Rumunska. Zároveň tak centrem rumunských médií, kultury a umění. Architektura Bukurešti je velmi pestrá, nalezneme zde například budovy [[Klasicistní architektura\|klasicistní]] a [[Secesní architektura\|secesní]], z meziválečného období například [[art deco]]. V Bukurešti je významná také architektura komunistického období. Právě v období mezi válkami si vysloužila [[Přezdívka\|přezdívku]] „Paříž východu“ či „Malá Paříž“. Mnoho památek bylo ovšem zničeno ve [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]] a další za vlády [[Nicolae ~~Ceaușescu~~\|Nicolae Ceauşesca]]. Mnoho z nich ovšem přežilo a po [[Rumunská revoluce\|rumunské revoluci]] byly zrekonstruovány. V posledních letech město zažívá kulturní a hospodářský rozmach.<ref>{{Citace elektronické monografie	+	První písemné zmínky o Bukurešti pocházejí z roku 1459. V roce 1862 se stala hlavním městem Rumunska. Zároveň tak centrem rumunských médií, kultury a umění. Architektura Bukurešti je velmi pestrá, nalezneme zde například budovy [[Klasicistní architektura\|klasicistní]] a [[Secesní architektura\|secesní]], z meziválečného období například [[art deco]]. V Bukurešti je významná také architektura komunistického období. Právě v období mezi válkami si vysloužila [[Přezdívka\|přezdívku]] „Paříž východu“ či „Malá Paříž“. Mnoho památek bylo ovšem zničeno ve [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]] a další za vlády [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceauşesca]]. Mnoho z nich ovšem přežilo a po [[Rumunská revoluce\|rumunské revoluci]] byly zrekonstruovány. V posledních letech město zažívá kulturní a hospodářský rozmach.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| titul = Qualitest Group		\| titul = Qualitest Group
	\| url = https://www.qualitestgroup.com/blog/uncategorized/bucharest-is-booming/		\| url = https://www.qualitestgroup.com/blog/uncategorized/bucharest-is-booming/
Řádka 89:		Řádka 90:
	V dějinách města se střídalo období rozvoje a úpadku.		V dějinách města se střídalo období rozvoje a úpadku.

-	Podle [[Legenda\|legendy]] založil město pastevec Bucur, podle něhož je i pojmenováno. Bucur údajně postavil i kostel, který se dochoval dodnes. První písemné prameny se o městě zmiňují v roce 1459, kdy se město stalo sídlem valašského knížete Vlada III. Draculy.<ref>Giurescu, C.C., 1976, History of Bucharest, Bucharest: The Publishing House for Sports and Tourism</ref> Jiné prameny tvrdí, že město stálo již v roce 1368 pod názvem ''Castrum Dombovitza.'' V polovině 16. století se město stalo letním sídlem královského soudu, který sídlil v budově Starého knížecího dvora. Roku [[1595]] Bukurešť obsadila vojska [[Osmanská říše\|Osmanské říše]] a vyplenila jej. V roce 1698 se stalo trvale hlavním městem valašského knížectví, ovšem původně bylo hlavním městem Târgoviște. Několikrát jej dobyla [[Habsburská monarchie]]. Poprvé v roce 1716 během [[Velká turecká válka\|Velké turecké války]], pak i v roce 1737 a 1789. V letech 1768–1806 město třikrát dobylo i [[Ruské impérium\|Rusko]]. Od roku 1828 do [[Krymská válka\|Krymské války]] bylo pod ruskou správou. 23. března 1847 bylo při velkém požáru města zničeno kolem 2 000 domů. V roce 1862 se stalo hlavním městem [[Rumunské knížectví\|Rumunského knížectví]], které vzniklo spojením Valašska a Moldávie.	+	Podle [[Legenda\|legendy]] založil město pastevec Bucur, podle něhož je i pojmenováno. Bucur údajně postavil i kostel, který se dochoval dodnes. První písemné prameny se o městě zmiňují v roce 1459, kdy se město stalo sídlem valašského knížete Vlada III. Draculy.<ref>Giurescu, C.C., 1976, History of Bucharest, Bucharest: The Publishing House for Sports and Tourism</ref> Jiné prameny tvrdí, že město stálo již v roce 1368 pod názvem ''Castrum Dombovitza.'' V polovině 16. století se město stalo letním sídlem královského soudu, který sídlil v budově Starého knížecího dvora. Roku 1595 Bukurešť obsadila vojska [[Osmanská říše\|Osmanské říše]] a vyplenila jej. V roce 1698 se stalo trvale hlavním městem valašského knížectví, ovšem původně bylo hlavním městem Târgoviște. Několikrát jej dobyla [[Habsburská monarchie]]. Poprvé v roce 1716 během [[Velká turecká válka\|Velké turecké války]], pak i v roce 1737 a 1789. V letech 1768–1806 město třikrát dobylo i [[Ruské impérium\|Rusko]]. Od roku 1828 do [[Krymská válka\|Krymské války]] bylo pod ruskou správou. 23. března 1847 bylo při velkém požáru města zničeno kolem 2 000 domů. V roce 1862 se stalo hlavním městem [[Rumunské knížectví\|Rumunského knížectví]], které vzniklo spojením Valašska a Moldávie.
	[[Soubor:Bucuresti punte 1837.jpg\|thumb\|240px\|Bukurešť v roce 1837]]		[[Soubor:Bucuresti punte 1837.jpg\|thumb\|240px\|Bukurešť v roce 1837]]
	V roce 1881 se stalo politickým centrem [[Rumunské království\|Rumunského království]]. V polovině 19. století se začal počet obyvatel dramaticky zvyšovat, proto došlo k zavedení plynového osvětlení, tramvaje tažené koňmi a pomalu se začalo město elektrifikovat. Koryto řeky Dâmbovita bylo upraveno v roce 1883, čímž se zamezilo velkým [[Povodeň\|povodním]] jako v roce 1865.<ref>Giurescu, p.154-161, 169–171</ref> Také bylo vybudováno městské opevnění. Právě v tomto období si vysloužila přezdívku „Malá [[Paříž]]“ a bulvár [[Calea Victoriei]] získal přezdívku „Bukurešťská [[Avenue des Champs-Élysées\|Champs-Élysées]]“.		V roce 1881 se stalo politickým centrem [[Rumunské království\|Rumunského království]]. V polovině 19. století se začal počet obyvatel dramaticky zvyšovat, proto došlo k zavedení plynového osvětlení, tramvaje tažené koňmi a pomalu se začalo město elektrifikovat. Koryto řeky Dâmbovita bylo upraveno v roce 1883, čímž se zamezilo velkým [[Povodeň\|povodním]] jako v roce 1865.<ref>Giurescu, p.154-161, 169–171</ref> Také bylo vybudováno městské opevnění. Právě v tomto období si vysloužila přezdívku „Malá [[Paříž]]“ a bulvár [[Calea Victoriei]] získal přezdívku „Bukurešťská [[Avenue des Champs-Élysées\|Champs-Élysées]]“.
Řádka 97:		Řádka 98:
	V počátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], když bylo [[Rumunsko]] členem [[Osa Berlín–Řím–Tokio\|Osy]], bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu na [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Východní frontu]]. Roku [[1944]] zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranu [[Rudá armáda\|Rudé armády]]. Město bylo poté poškozeno německými jednotky [[Luftwaffe (Wehrmacht)\|Luftwaffe]] při neúspěšném pokusu získat město zpět.		V počátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], když bylo [[Rumunsko]] členem [[Osa Berlín–Řím–Tokio\|Osy]], bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu na [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Východní frontu]]. Roku [[1944]] zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranu [[Rudá armáda\|Rudé armády]]. Město bylo poté poškozeno německými jednotky [[Luftwaffe (Wehrmacht)\|Luftwaffe]] při neúspěšném pokusu získat město zpět.

-	Po nastolení [[Komunismus\|komunismu]] v Rumunsku se začala velkém stavět [[Panelové sídliště\|panelová sídliště]]. Během vlády [[Nicolae ~~Ceaușescu~~\|Nicolae Ceauşesca]] byla velká část historického jádra zbourána. Například [[zemětřesení]] v roce 1977 dalo Ceauşescovi záminku k [[Demolice\|demolici]] čtvrti Dealul Spirii, kde se dříve nacházela historická budova nemocnice či archivu, klášter či několik historických továren. Místo této čtvrti zde vznikla nová se jménem Centrul civic (Občanské centrum). Od roku 1979 jezdí ve městě [[Metro v Bukurešti\|metro]]. Po rumunské revoluci se začala Bukurešť rozvíjet. V roce 2015 vypukl [[požár v nočním klubu Colectiv]], kdy zemřelo 64 lidí. V letech 2017–2019 se ve městě protestovalo proti rumunské vládě.<ref>{{Citace periodika	+	Po nastolení [[Komunismus\|komunismu]] v Rumunsku se začala velkém stavět [[Panelové sídliště\|panelová sídliště]]. Během vlády [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceauşesca]] byla velká část historického jádra zbourána. Například [[zemětřesení]] v roce 1977 dalo Ceauşescovi záminku k [[Demolice\|demolici]] čtvrti Dealul Spirii, kde se dříve nacházela historická budova nemocnice či archivu, klášter či několik historických továren. Místo této čtvrti zde vznikla nová se jménem Centrul civic (Občanské centrum). Od roku 1979 jezdí ve městě [[Metro v Bukurešti\|metro]]. Po rumunské revoluci se začala Bukurešť rozvíjet. V roce 2015 vypukl [[požár v nočním klubu Colectiv]], kdy zemřelo 64 lidí. V letech 2017–2019 se ve městě protestovalo proti rumunské vládě.<ref>{{Citace periodika
	\| titul = Thousands of Romanians rally against ruling party's judicial overhaul		\| titul = Thousands of Romanians rally against ruling party's judicial overhaul
	\| periodikum = Reuters		\| periodikum = Reuters
Řádka 109:		Řádka 110:
	Ve městě byly podepsány následující smlouvy:		Ve městě byly podepsány následující smlouvy:

-	* Bukurešťská smlouva (1812) mezi [[Osmanská říše\|Osmanskou říší]] a [[Ruské impérium\|Ruským impériem]] ukončující ~~[[Rusko~~-~~turecká válka~~ (1806–1812)~~\|rusko-tureckou válku]]~~	+	* Bukurešťská smlouva (1812) mezi [[Osmanská říše\|Osmanskou říší]] a [[Ruské impérium\|Ruským impériem]] ukončující rusko-tureckou válku (1806–1812)
-	* Bukurešťská smlouva (1886) mezi [[Srbské království\|Srbskem]] a [[Bulharské knížectví\|Bulharskem]] ukončující ~~[[Srbsko~~-~~bulharská válka~~ (1885)~~\|srbsko-bulharskou válku]]~~	+	* Bukurešťská smlouva (1886) mezi [[Srbské království\|Srbskem]] a [[Bulharské knížectví\|Bulharskem]] ukončující srbsko-bulharskou válku (1885)
	* [[Bukurešťská smlouva]] (1913) mezi [[Bulharské carství\|Bulharskem,]] [[Rumunské království\|Rumunskem]], [[Srbské království\|Srbskem]], [[Království Černá hora\|Černou Horou]] a [[Řecké království\|Řeckem]] ukončující [[Druhá balkánská válka\|druhou balkánskou válku]]		* [[Bukurešťská smlouva]] (1913) mezi [[Bulharské carství\|Bulharskem,]] [[Rumunské království\|Rumunskem]], [[Srbské království\|Srbskem]], [[Království Černá hora\|Černou Horou]] a [[Řecké království\|Řeckem]] ukončující [[Druhá balkánská válka\|druhou balkánskou válku]]
	* [[Bukurešťská smlouva (1916)\|Bukurešťská smlouva]] (1916) o spojenectví mezi Rumunskem a státy [[Státy Dohody\|Dohody]]		* [[Bukurešťská smlouva (1916)\|Bukurešťská smlouva]] (1916) o spojenectví mezi Rumunskem a státy [[Státy Dohody\|Dohody]]

Sysop: ++

2021-11-01T13:06:48Z

← Starší verze		Verze z 1. 11. 2021, 13:06
Řádka 229:		Řádka 229:
	}}</ref>		}}</ref>

		+	== Mimořádně luxusní [[Palác Parlamentu]] ==
		+	<gallery perrow="3" heights="190" widths="190">
		+	Soubor:Romania-1170 - Palace of the Parliament-DJFlickr.jpg\|
		+	Soubor:Romania-1181 - Palace of the Parliament-DJFlickr.jpg\|
		+	Soubor:Palace of the Parliament interior in Bucharest in June 2017.jpg\|
		+	Soubor:Romania-1388 - 13th of September Entrance-DJFlickr.jpg\|
		+	Soubor:Romania-1361 - Hallway-DJFlickr.jpg\|
		+	Soubor:Romania-1375 - Magnificent Room-DJFlickr.jpg\|
		+	</gallery>
	== Doprava ==		== Doprava ==
	Bukurešť protíná IV. a IX. [[Panevropské dopravní koridory\|Panevropský dopravní koridor]].		Bukurešť protíná IV. a IX. [[Panevropské dopravní koridory\|Panevropský dopravní koridor]].
Řádka 280:		Řádka 289:
	Bukurešť má mnoho významných památek. Snad nejvýznamnější z nich je [[Palác Parlamentu]], postavený v [[1980–1989\|80. letech]] za vlády [[Komunismus\|komunistického]] diktátora [[Nicolae Ceaușescu\|Nicolae Ceaușesca]]. Je to největší budova [[Parlament\|parlamentu]] na světě, vevnitř nalezneme rumunský parlament (horní i dolní komora), dále tři [[Muzeum\|muzea]] a galerie a další instituce. Budova váží přes 4 miliardy [[Tuna\|tun]], což z ní dělá nejtěžší stavbu na světě (dle výpočtů).		Bukurešť má mnoho významných památek. Snad nejvýznamnější z nich je [[Palác Parlamentu]], postavený v [[1980–1989\|80. letech]] za vlády [[Komunismus\|komunistického]] diktátora [[Nicolae Ceaușescu\|Nicolae Ceaușesca]]. Je to největší budova [[Parlament\|parlamentu]] na světě, vevnitř nalezneme rumunský parlament (horní i dolní komora), dále tři [[Muzeum\|muzea]] a galerie a další instituce. Budova váží přes 4 miliardy [[Tuna\|tun]], což z ní dělá nejtěžší stavbu na světě (dle výpočtů).

-	Další dominantou v Bukurešti je [[~~Vítězný oblouk (Bukurešť)\|~~Arcul de Triumf]] (Vítězný oblouk), postavený v roce 1935 a je inspirován tím [[Vítězný oblouk (Paříž)\|pařížským]]. Novější dominantou města je [[Památník znovuzrození]], [[Mramor\|mramorový]] [[sloup]] dokončený v roce [[2005]], který připomíná památku obětí [[Rumunská revoluce\|rumunské revoluce]] z roku 1989. Budova [[Rumunské atheaneum\|rumunského athenaea]] je považována za symbol rumunské kultury. Byla postavena v letech 1886 až 1888 architektem [[Paul Louis Albert Galeron\|Paulem Louisem Albertem Galeronem]] z veřejných financí.	+	Další dominantou v Bukurešti je [[Arcul de Triumf]] (Vítězný oblouk), postavený v roce 1935 a je inspirován tím [[Vítězný oblouk (Paříž)\|pařížským]]. Novější dominantou města je [[Památník znovuzrození]], [[Mramor\|mramorový]] [[sloup]] dokončený v roce [[2005]], který připomíná památku obětí [[Rumunská revoluce\|rumunské revoluce]] z roku 1989. Budova [[Rumunské atheaneum\|rumunského athenaea]] je považována za symbol rumunské kultury. Byla postavena v letech 1886 až 1888 architektem [[Paul Louis Albert Galeron\|Paulem Louisem Albertem Galeronem]] z veřejných financí.

	Výškový pětihvězdičkový [[hotel]] InterContinental Bucharest, který se nachází v blízkosti Univerzitního náměstí je také dominantou města. Je navržen tak, aby každý pokoj měl jedinečný výhled na město. Nejvyšší budovou v Bukurešti a zároveň v [[Rumunsko\|Rumunsku]] je ale mrakodrap Floreasca, který měří 137 [[Metr\|metrů]] na výšku.		Výškový pětihvězdičkový [[hotel]] InterContinental Bucharest, který se nachází v blízkosti Univerzitního náměstí je také dominantou města. Je navržen tak, aby každý pokoj měl jedinečný výhled na město. Nejvyšší budovou v Bukurešti a zároveň v [[Rumunsko\|Rumunsku]] je ale mrakodrap Floreasca, který měří 137 [[Metr\|metrů]] na výšku.
Řádka 392:		Řádka 401:

	== Souřadnice ==		== Souřadnice ==
-		+	{{Geo dms\|44\|28\|1.99\|N\|s\|26\|4\|41.06\|E\|v\|type:landmark}}
	== Reference ==		== Reference ==
	<references />		<references />
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* ~~{{ro}} {{en}}~~ [http://www.pmb.ro/ Oficiální ~~stránky~~ města] ~~{{Wayback\|url=http://www.pmb.ro/ \|date=20170727131547 }}~~	+	* [http://www.pmb.ro/ Oficiální web města (rumunsky, anglicky)]

Sysop: + Aktualizace

2021-11-01T12:52:52Z

+ Aktualizace

Ukázat změny

Sysop: 1 revizi

2013-11-28T21:35:28Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 11. 2013, 21:35

Sysop: + Výrazné vylepšení

2010-03-16T20:12:39Z

+ Výrazné vylepšení

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Bukurešť
| orig.jméno = Bucureşti
| foto =
| popisek.foto = budova rumunského parlamentu v Bukurešti
| vlajka = Soubor:Bucharest-Flag.png
| znak = Soubor:Stema_municipiu_bucuresti.png
| souřadnice = {{Coor|44_25_N_26_06_E|44°25′ s.š., 26°6′ v.d.}}
| nad.výš = 60 - 90
| čas = EET (UTC+2), EEST (UTC+3)
| stát = Rumunsko
| zkratka státu =
| pojem.vyšší.celek = historický region
| název.vyšší.celek = [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsko]]
| pojem.nižší.celek = župa
| název.nižší.celek = [[Ilfov]]
| pojem.celek.#3 =
| název.celek.#3 =
| pojem.celek.#4 =
| název.celek.#4 =
| admin.děl = 6 sektorů
| loc-map = {{LocMap |Rumunsko |label=Bukurešť |position=left |width=300 |lat=44.45 |long=26.1 |float=center |caption= }}
| velikost mapy = 250
| rozloha = 5046,1
| obyvatelé = 1 931 838 (metropolitně 2 600 000)
| rok = [[2007]]
| hustota = 8 510
| etnické.složení = [[Rumuni]] (97%), [[Romové]] (1.4%), [[Maďaři]] (0.3%), [[Židé]], [[Němci]], [[Turci]]
| nábož.složení = [[pravoslaví]], [[katolictví]], [[islám]]
| status = hlavní město
| starosta = [[Sorin Oprescu]]
| web = www.pmb.ro
| obecní úřad =
| telefon = +40 x1
| PSČ = 0xxxxx
| označení.vozidel = B
| typ.statistický.celek =
| název.statistický.celek =
}}

'''Bukurešť''' (rumunsky: ''Bucureşti'') je [[hlavní město|hlavní]] a největší město [[Rumunsko|Rumunska]]. Má přes 2 miliony obyvatel a leží na řece [[Dâmboviţa (řeka)|Dâmboviţa]].

== Charakter města ==
[[Soubor:Bucharest City Hall 3.jpg|right|thumb|Radnice v Bukurešti]]
Bukurešť je politickým, kulturním a hospodářským centrem země, má v celém Rumunsku dominantní postavení, jako jediné město, mající více než 2 miliony obyvatel. Je zde zastoupeno mnoho odvětví [[průmysl]]u, v rámci celé země je nejbohatším [[region]]em. Město má dvě letiště vlastní [[letiště]] - [[Letiště Bukurešť-Baneasa|Baneasa]] a [[Letiště Bukurešť-Otopeni|Otopeni]] i systém [[Bukurešťské metro|podzemní dráhy]].

== Dějiny ==
[[Soubor:Bucuresti punte 1837.jpg|thumb|Bukurešť v roce 1837]]
Město je poprvé doloženo roku 1368 pod názvem ''Castrum Dombovitza'', od 2. poloviny 15. století v něm sídlila valašská [[kníže|knížata]] a již tehdy šlo o významné hospodářské středisko. Roku 1595 ho obsadila vojska [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a vyplenila je, obnova a rozkvět přišly až v 17. století. Od roku 1862 je pak hlavním městem nezávislého Rumunska. Roku [[1944]] zde vypuklo protifašistické [[povstání]]. Po [[Druhá světová válka|válce]] zde probíhal velký rozvoj, Bukurešť byla přestavována v [[socialismus|socialistickém]] stylu - vznikla panelová [[sídliště]] a i tzv. [[Bílý dům (Rumunsko)|Bílý dům]] - stavba dodnes připomínající [[Nicolae Ceauşescu|Ceauşescovu]] diktaturu.

== Partnerská města ==
Bukurešť navázala přátelské vztahy s mnoha partnerskými městy v různých zemích:
* '''[[Athény]]''', [[Řecko]] (1993)
* '''[[Atlanta]] [[Georgie]]''', [[Spojené státy americké]] (1994)
* '''[[Ammán]]''', [[Jordánsko]] (1999)
* '''[[Ankara]]''', [[Turecko]]
* '''[[Peking]]''', [[Čínská lidová republika]] (2005)
* '''[[Kišiněv]]''', [[Moldavsko]]

== Externí odkazy ==
* (rumunsky, anglicky) [http://www.pmb.ro/ Oficiální stránky města]

{{Commonscat|Bucharest}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bukurešť| ]]
[[Kategorie:Města v Rumunsku]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Administrativní dělení Rumunska]]

← Starší verze		Verze z 2. 11. 2021, 12:09
Řádka 98:		Řádka 98:
	V počátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], když bylo [[Rumunsko]] členem [[Osa Berlín–Řím–Tokio\|Osy]], bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu na [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Východní frontu]]. Roku [[1944]] zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranu [[Rudá armáda\|Rudé armády]]. Město bylo poté poškozeno německými jednotky [[Luftwaffe (Wehrmacht)\|Luftwaffe]] při neúspěšném pokusu získat město zpět.		V počátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], když bylo [[Rumunsko]] členem [[Osa Berlín–Řím–Tokio\|Osy]], bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu na [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Východní frontu]]. Roku [[1944]] zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranu [[Rudá armáda\|Rudé armády]]. Město bylo poté poškozeno německými jednotky [[Luftwaffe (Wehrmacht)\|Luftwaffe]] při neúspěšném pokusu získat město zpět.

-	Po nastolení [[Komunismus\|komunismu]] v Rumunsku se začala velkém stavět [[Panelové sídliště\|panelová sídliště]]. Během vlády [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceauşesca]] byla velká část historického jádra zbourána. Například [[zemětřesení]] v roce 1977 dalo Ceauşescovi záminku k [[Demolice\|demolici]] čtvrti Dealul Spirii, kde se dříve nacházela historická budova nemocnice či archivu, klášter či několik historických továren. Místo této čtvrti zde vznikla nová se jménem Centrul civic (Občanské centrum). Od roku 1979 jezdí ve městě [[Metro v Bukurešti\|metro]]. Po rumunské revoluci se začala Bukurešť rozvíjet. V roce 2015 vypukl [[požár v nočním klubu Colectiv]], kdy zemřelo 64 lidí. ~~V letech 2017–2019 se ve městě protestovalo proti rumunské vládě.<ref>{{Citace periodika~~	+	Po nastolení [[Komunismus\|komunismu]] v Rumunsku se začala velkém stavět [[Panelové sídliště\|panelová sídliště]]. Během vlády [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceauşesca]] byla velká část historického jádra zbourána. Například [[zemětřesení]] v roce 1977 dalo Ceauşescovi záminku k [[Demolice\|demolici]] čtvrti Dealul Spirii, kde se dříve nacházela historická budova nemocnice či archivu, klášter či několik historických továren. Místo této čtvrti zde vznikla nová se jménem Centrul civic (Občanské centrum). Od roku 1979 jezdí ve městě [[Metro v Bukurešti\|metro]]. Po rumunské revoluci se začala Bukurešť rozvíjet. V roce 2015 vypukl [[požár v nočním klubu Colectiv]], kdy zemřelo 64 lidí.
-	~~\| titul = Thousands of Romanians rally against ruling party's judicial overhaul~~	+
-	~~\| periodikum = Reuters~~	+
-	~~\| datum vydání = 2017-11-26~~	+
-	~~\| jazyk = en~~	+
-	~~\| url = https://www.reuters.com/article/us-romania-protests-idUSKBN1DQ0T3~~	+
-	~~\| datum přístupu = 2020-06-14~~	+
-	~~}}</ref>~~	+

	=== Smlouvy ===		=== Smlouvy ===
Řádka 199:		Řádka 192:
	}}</ref> V Bukurešti žije 8,9% rumunské populace. Do města dojíždí spousta zaměstnanců ze sousední župy [[Ilfov]], ale oficiální [[Statistika\|statistiky]] neexistují.		}}</ref> V Bukurešti žije 8,9% rumunské populace. Do města dojíždí spousta zaměstnanců ze sousední župy [[Ilfov]], ale oficiální [[Statistika\|statistiky]] neexistují.
	{{Demography 12col\|2=1877\|15=282 071\|24=1 926 334\|23=2 064 474\|22=1 807 239\|21=1 366 684\|20=1 177 661\|19=1 041 807\|18=992 536\|17=639 040\|16=341 321\|14=177 646\|3=1900\|13=2011\|12=2002\|11=1992\|10=1977\|9=1966\|8=1956\|7=1948\|6=1941\|5=1930\|4=1912\|25=1 883 425}}		{{Demography 12col\|2=1877\|15=282 071\|24=1 926 334\|23=2 064 474\|22=1 807 239\|21=1 366 684\|20=1 177 661\|19=1 041 807\|18=992 536\|17=639 040\|16=341 321\|14=177 646\|3=1900\|13=2011\|12=2002\|11=1992\|10=1977\|9=1966\|8=1956\|7=1948\|6=1941\|5=1930\|4=1912\|25=1 883 425}}
-	Populace zažila dvě fáze rychlého růstu, první na konci 19. století, kdy bylo město zvoleno jako [[hlavní město]] státu, což trvalo až do začátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] a druhá vlna přišla během vlády [[Nicolae ~~Ceaușescu~~\|Nicolae Ceaușesca]] (1965–1989), kdy došlo k masivní výstavbě především [[Panelový dům\|panelových domů]] a z tohoto důvodu se do města stěhovalo hodně venkovanů. V tomto období stejný [[prezident]] zakázal [[potrat]] a [[Antikoncepce\|antikoncepci]], což znamenalo zvýšení [[Přirozený přírůstek\|přirozeného přírůstku]].	+	Populace zažila dvě fáze rychlého růstu, první na konci 19. století, kdy bylo město zvoleno jako [[hlavní město]] státu, což trvalo až do začátku [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] a druhá vlna přišla během vlády [[Nicolae Ceauşescu\|Nicolae Ceaușesca]] (1965–1989), kdy došlo k masivní výstavbě především [[Panelový dům\|panelových domů]] a z tohoto důvodu se do města stěhovalo hodně venkovanů. V tomto období stejný [[prezident]] zakázal [[potrat]] a [[Antikoncepce\|antikoncepci]], což znamenalo zvýšení [[Přirozený přírůstek\|přirozeného přírůstku]].

	Bukurešť je město s vysokou [[Hustota zalidnění\|hustotou zalidnění]] – 8 260/km<sup>2</sup>,<ref>{{Citace elektronického periodika		Bukurešť je město s vysokou [[Hustota zalidnění\|hustotou zalidnění]] – 8 260/km<sup>2</sup>,<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádka 400:		Řádka 393:
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~IxJjI2euqIU~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=-YJ_qHCgOCA}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
	\| '''BUCHAREST – 11 Hour Train Ride and First Impressions!'''		\| '''BUCHAREST – 11 Hour Train Ride and First Impressions!'''