Bulharsko - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2016-11-14T12:50:17Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 14. 11. 2016, 12:50
Řádka 53:		Řádka 53:
	\| předvolba = +359		\| předvolba = +359
	\| doména = bg		\| doména = bg
-	}}	+	}}[[Soubor:Bulgaria1915physical.jpg\|280px\|thumb\|Bulharsko, království 1915]]
-	[[Soubor:~~Mapa Bulharska~~.jpg\|thumb\|~~300px~~\|~~Orientační mapka~~ Bulharska]]	+	[[Soubor:Bulgarien EN.png\|thumb\|280px\|Topografická mapa Bulharska]]
	'''Bulharsko''' ({{vjazyce2\|bg\|''България''}} / {{cizojazyčně\|bg\|''Bălgarija''}}) je stát v jihovýchodní [[Evropa\|Evropě]], na [[Balkán]]ském poloostrově. Země sousedí na severu s [[Rumunsko\|Rumunskem]] (hranici tvoří převážně [[Dunaj]]), na západě se [[Srbsko\|Srbskem]] a s [[Makedonie\|Makedonií]], na jihu s [[Řecko\|Řeckem]] a na jihovýchodě s [[Turecko\|Tureckem]]. Východní hranici tvoří [[Černé moře]]. V roce [[2004]] země vstoupila do [[Severoatlantická aliance\|NATO]] a 1. 1. 2007 do [[Evropská unie\|EU]].		'''Bulharsko''' ({{vjazyce2\|bg\|''България''}} / {{cizojazyčně\|bg\|''Bălgarija''}}) je stát v jihovýchodní [[Evropa\|Evropě]], na [[Balkán]]ském poloostrově. Země sousedí na severu s [[Rumunsko\|Rumunskem]] (hranici tvoří převážně [[Dunaj]]), na západě se [[Srbsko\|Srbskem]] a s [[Makedonie\|Makedonií]], na jihu s [[Řecko\|Řeckem]] a na jihovýchodě s [[Turecko\|Tureckem]]. Východní hranici tvoří [[Černé moře]]. V roce [[2004]] země vstoupila do [[Severoatlantická aliance\|NATO]] a 1. 1. 2007 do [[Evropská unie\|EU]].
-
-	~~== Geografie ==~~
-	~~{{Hlavní článek\|Geografie Bulharska}}~~
-	Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ [[pohoří]] [[Stara Planina]]. Jižně od hlavního města vystupuje masiv [[Vitoša]] měřící 2290 [[nadmořská výška\|m.n.m]]. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský [[masiv]] s [[pohoří]]mi [[Rila]], kde je také nejvyšší hora Bulharska a také [[balkánský poloostrov\|Balkánského poloostrova]] [[Musala]] měřící 2925 m.n.m., dále [[Pirin]] a plošně rozsáhlejší [[Rodopi]]. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému. Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od [[Srbsko\|srbských]] hranic na západě po [[Černé moře]] na východě pohoří [[Stara planina]] (česky Staré hory), které patří do systému [[Balkanidy\|Balkanid]].
-
-	Na sever od něj leží [[Dolnodunajská nížina]], na jih [[Hornotrácká nížina]]. Stara planina je pokračováním [[Karpaty\|Karpat]] a na rozdíl od Rodop patří do [[Alpsko-himálajský systém\|Alpsko-himálajského systému]].
-
-	~~Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země [[Dunaj]], k úmoří [[Egejské moře\|Egejského moře]] patří [[Marica]].~~
-
-	[[Podnebí]] má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 [[Stupeň Celsia\|°C]], červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450 - 850 [[mm]], na horách přes 1000 mm.

	== Historie ==		== Historie ==
	{{Hlavní článek\|Dějiny Bulharska}}		{{Hlavní článek\|Dějiny Bulharska}}
-	Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou [[Thrákové]]. Od 8. století před n. l. vznikaly na černomořském pobřeží početné řecké osady. Ve 4. století před n. l. spadala velká část území současného Bulharska do říše Alexandra Velikého. O tři století později je součástí Římské říše. V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první [[Slované]]. V 7. století přicházejí z [[Asie]] kočovní Protobulhaři. První bulharský stát zakládá v roce 681 chán Asparuch. Mezitím dochází k přijetí [[křesťanství]] a vytlačování [[pohanství\|pohanských kultů]]. Ty se ale velmi dlouho drží a jejich mýcení je postupný a náročný proces. Hlavním městem je [[Pliska]], která se nachází na severovýchodě dnešního Bulharska. V období 10. století, přesněji k jeho konci, ztrácí Bulharsko vliv v oblasti dnešního Valašska a je pleněno nájezdnými kmeny z oblastí dnešní Moldávie a Ukrajiny. Říše zaniká v roce 1018, kdy je Bulharsko začleněno do Byzantské říše.	+	Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou Thrákové. Od 8. století před n. l. vznikaly na černomořském pobřeží početné řecké osady. Ve 4. století před n. l. spadala velká část území současného Bulharska do říše Alexandra Velikého. O tři století později je součástí Římské říše. V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první [[Slované]]. V 7. století přicházejí z [[Asie]] kočovní Protobulhaři. První bulharský stát zakládá v roce 681 chán Asparuch. Mezitím dochází k přijetí [[křesťanství]] a vytlačování [[pohanství\|pohanských kultů]]. Ty se ale velmi dlouho drží a jejich mýcení je postupný a náročný proces. Hlavním městem je [[Pliska]], která se nachází na severovýchodě dnešního Bulharska. V období 10. století, přesněji k jeho konci, ztrácí Bulharsko vliv v oblasti dnešního Valašska a je pleněno nájezdnými kmeny z oblastí dnešní Moldávie a Ukrajiny. Říše zaniká v roce 1018, kdy je Bulharsko začleněno do Byzantské říše.

	Samostatnost získává Bulharsko opět v roce 1185 se vznikem takzvaného druhého bulharského státu s centrem ve [[Veliko Tarnovo\|Velikém Tarnovu]]. Vrcholu dosahuje za vlády Ivana Asena II. (1218–1241). Během druhé poloviny 14. století se Bulharsko dostává stále více pod vliv [[Osmanská říše\|Osmanské říše]]. S pádem Vidinu v roce 1396 je Bulharsko začleněno do Osmanské říše na téměř pět dalších století.		Samostatnost získává Bulharsko opět v roce 1185 se vznikem takzvaného druhého bulharského státu s centrem ve [[Veliko Tarnovo\|Velikém Tarnovu]]. Vrcholu dosahuje za vlády Ivana Asena II. (1218–1241). Během druhé poloviny 14. století se Bulharsko dostává stále více pod vliv [[Osmanská říše\|Osmanské říše]]. S pádem Vidinu v roce 1396 je Bulharsko začleněno do Osmanské říše na téměř pět dalších století.
Řádka 78:		Řádka 68:

	Po počáteční neutralitě vstupuje v roce [[1915]] Bulharsko do [[První světová válka\|první světové války]] na straně [[Centrální mocnosti\|ústředních mocností]] a vyhlašuje válku Srbsku. Cílem je zvrátit výsledky druhé balkánské války. První světová válka končí pro Bulharsko druhou národní katastrofou. Přestože je mu smluvně garantován přístup k [[Egejské moře\|Egejskému moři]], po řecko-turecké válce o něj v důsledku přesídlování maloasijských Řeků přichází.		Po počáteční neutralitě vstupuje v roce [[1915]] Bulharsko do [[První světová válka\|první světové války]] na straně [[Centrální mocnosti\|ústředních mocností]] a vyhlašuje válku Srbsku. Cílem je zvrátit výsledky druhé balkánské války. První světová válka končí pro Bulharsko druhou národní katastrofou. Přestože je mu smluvně garantován přístup k [[Egejské moře\|Egejskému moři]], po řecko-turecké válce o něj v důsledku přesídlování maloasijských Řeků přichází.
-	~~[[Soubor:Bulgaria1915physical.jpg\|300px\|left\|thumb\|Bulharsko, království 1915]]~~

	Na začátku [[druhá světová válka\|druhé světové války]] vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce [[1941]] vstupuje do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku [[Sovětský svaz\|Sovětskému svazu]] nicméně Bulharsko nevyhlásilo. V roce [[1944]] vstupuje na území Bulharska [[Rudá armáda]]. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců.		Na začátku [[druhá světová válka\|druhé světové války]] vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce [[1941]] vstupuje do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku [[Sovětský svaz\|Sovětskému svazu]] nicméně Bulharsko nevyhlásilo. V roce [[1944]] vstupuje na území Bulharska [[Rudá armáda]]. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců.
Řádka 85:		Řádka 74:

	Po roce [[1989]] procházela země procesem demokratizace, v roce [[2004]] vstoupila do [[Severoatlantická aliance\|NATO]] a v roce [[2007]] se stalo členským státem [[Evropská unie\|Evropské unie]].		Po roce [[1989]] procházela země procesem demokratizace, v roce [[2004]] vstoupila do [[Severoatlantická aliance\|NATO]] a v roce [[2007]] se stalo členským státem [[Evropská unie\|Evropské unie]].
		+
		+	== Geografie ==
		+	{{Hlavní článek\|Geografie Bulharska}}
		+	Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ [[pohoří]] [[Stara Planina]]. Jižně od hlavního města vystupuje masiv [[Vitoša]] měřící 2290 [[nadmořská výška\|m.n.m]]. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský [[masiv]] s [[pohoří]]mi [[Rila]], kde je také nejvyšší hora Bulharska a také [[balkánský poloostrov\|Balkánského poloostrova]] [[Musala]] měřící 2925 m.n.m., dále [[Pirin]] a plošně rozsáhlejší [[Rodopi]]. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému. Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od [[Srbsko\|srbských]] hranic na západě po [[Černé moře]] na východě pohoří [[Stara planina]] (česky Staré hory), které patří do systému [[Balkanidy\|Balkanid]].
		+
		+	Na sever od něj leží [[Dolnodunajská nížina]], na jih [[Hornotrácká nížina]]. Stara planina je pokračováním [[Karpaty\|Karpat]] a na rozdíl od Rodop patří do [[Alpsko-himálajský systém\|Alpsko-himálajského systému]].
		+
		+	Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země [[Dunaj]], k úmoří [[Egejské moře\|Egejského moře]] patří [[Marica]].
		+
		+	[[Podnebí]] má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 [[Stupeň Celsia\|°C]], červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450 - 850 [[mm]], na horách přes 1 000 mm.

	== Úřední název státu ==		== Úřední název státu ==
-	* od [[listopad]]u [[1990]] - ''Bulharská republika'' / Republika Bulharsko (bulh. Република България [Republika Bălgarija])	+	* od [[listopad]]u [[1990]] – ''Bulharská republika'' / Republika Bulharsko (bulh. Република България [Republika Bălgarija])

	=== Dřívější úřední názvy ===		=== Dřívější úřední názvy ===
Řádka 160:		Řádka 159:
	== Ekonomika ==		== Ekonomika ==
	{{Hlavní článek\|Ekonomika Bulharska}}		{{Hlavní článek\|Ekonomika Bulharska}}
-
	=== Hospodářství ===		=== Hospodářství ===
	Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, [[chemie]], textilní průmysl a potravinářství. Těží se [[hnědé uhlí]] a barevné [[kov]]y. Nejdůležitější průmyslová centra jsou [[Sofie]], [[Plovdiv]], [[Burgas]], [[Pernik]] a [[Stara Zagora]]. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: [[orná půda]] 37 [[Procento\|%]], [[Louka (zemědělství)\|louky]] a [[pastvina\|pastviny]] 18 % a [[les]]y 35 %. Pěstuje se [[pšenice]], [[ječmen]], [[kukuřice]], [[slunečnice]], [[brambory]], [[cukrová řepa]], [[zelenina]], [[broskve]], [[Réva vinná\|vinná réva]], [[rajče\|rajčata]], [[meloun]]y a [[tabák]]. Chovají se [[ovce]], [[prase\|prasata]], [[skot]], [[buvol]]i, [[kůň\|koně]], [[osel\|osli]], [[koza\|kozy]] a [[drůbež]]. Produkce [[vlna\|vlny]], [[med]]u a rybích výrobků.		Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, [[chemie]], textilní průmysl a potravinářství. Těží se [[hnědé uhlí]] a barevné [[kov]]y. Nejdůležitější průmyslová centra jsou [[Sofie]], [[Plovdiv]], [[Burgas]], [[Pernik]] a [[Stara Zagora]]. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: [[orná půda]] 37 [[Procento\|%]], [[Louka (zemědělství)\|louky]] a [[pastvina\|pastviny]] 18 % a [[les]]y 35 %. Pěstuje se [[pšenice]], [[ječmen]], [[kukuřice]], [[slunečnice]], [[brambory]], [[cukrová řepa]], [[zelenina]], [[broskve]], [[Réva vinná\|vinná réva]], [[rajče\|rajčata]], [[meloun]]y a [[tabák]]. Chovají se [[ovce]], [[prase\|prasata]], [[skot]], [[buvol]]i, [[kůň\|koně]], [[osel\|osli]], [[koza\|kozy]] a [[drůbež]]. Produkce [[vlna\|vlny]], [[med]]u a rybích výrobků.
Řádka 169:		Řádka 167:
	== Administrativní dělení ==		== Administrativní dělení ==
	{{Hlavní článek\|Administrativní dělení Bulharska}}		{{Hlavní článek\|Administrativní dělení Bulharska}}
-	[[Soubor:Regions of Bulgaria Map.png\|thumb\|~~right\|400px~~\|Bulharské oblasti]]	+	[[Soubor:Regions of Bulgaria Map.png\|thumb\|360px\|Bulharské oblasti]]
	Od roku [[1999]] se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města:		Od roku [[1999]] se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města:
	{\|		{\|

Sysop: 1 revizi

2013-10-02T23:10:06Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 10. 2013, 23:10

Sysop: + Šablona FLICKR

2012-07-22T16:55:51Z

+ Šablona FLICKR

Nová stránka

{{Infobox stát
| genitiv = Bulharska
| úřední název česky = Bulharská republika
| úřední název = Република България
| vlajka = [[Soubor:Flag of Bulgaria.png|120px]]
| článek o vlajce = Bulharská vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Bulgaria.png|100px]]
| článek o znaku = Státní znak Bulharska
| hymna = <mp3player width='290' >File:Bulgaria (Complete).mp3</mp3player>
| článek o hymně = Bulharská hymna – Mila Rodino
| motto = Съединението прави силата<br />Săedinenieto pravi silata
| článek o mottu =
| motto překlad = Jednota je zdrojem moci
| mapa umístění = [[Soubor:EU location BUL.png|290px]]
| hlavní město = [[Sofie]]
| rozloha = 110 993,6
| rozlmisto = 102
| procent vody = 0,3 <ref name="government">http://www.government.bg/cgi-bin/e-cms/vis/vis.pl?s=001&p=0159&n=000003&g=</ref>
| nejvyšší hora = [[Musala]]
| výška nejvyšší hory = 2 925
| čas = +2
| obyvatel = 7 262 675<ref>https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/BU.html</ref>
| obyvmisto = 88
| obyvrok = [[2008]]
| hustota = 65,43
| hustmisto = 123
| HDI = 0,834
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 56
| jazyk = [[bulharština]]
| národnosti = [[Bulhaři]] (84 %), [[Turci]] (9,3 %), [[Romové]] (4,7 %)<ref name="nsi">http://www.nsi.bg/Census_e/Census_e.htm</ref>
| náboženství = [[pravoslaví]] (85 %), [[islám]] (13 %),<br />[[katolictví]] (1 %)<ref name="government" />
| státní zřízení = [[republika]]
| datum vzniku = [[22. září]] [[1908]]
| způsob vzniku = nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Georgi Parvanov]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Bojko Borisov]]
| měna = [[Bulharský lev|lev]]
| kód měny = BGN
| HDP/ob. = 11 302,483
| HDP/ob.misto = 65
| HDP/ob.rok = 2007
| Gini = 29,2
| Ginirok = 2003
| ison = 100
| iso3 = BGR
| iso2 = BG
| mpz = BG
| předvolba = +359
| doména = bg
}}
[[Soubor:Mapa Bulharska.jpg|thumb|300px|Orientační mapka Bulharska]]
'''Bulharsko''' ({{vjazyce2|bg|''България''}} / {{cizojazyčně|bg|''Bălgarija''}}) je stát v jihovýchodní [[Evropa|Evropě]], na [[Balkán]]ském poloostrově. Země sousedí na severu s [[Rumunsko|Rumunskem]] (hranici tvoří převážně [[Dunaj]]), na západě se [[Srbsko|Srbskem]] a s [[Makedonie|Makedonií]], na jihu s [[Řecko|Řeckem]] a na jihovýchodě s [[Turecko|Tureckem]]. Východní hranici tvoří [[Černé moře]]. V roce [[2004]] země vstoupila do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a 1. 1. 2007 do [[Evropská unie|EU]].

== Geografie ==
{{Hlavní článek|Geografie Bulharska}}
Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ [[pohoří]] [[Stara Planina]]. Jižně od hlavního města vystupuje masiv [[Vitoša]] měřící 2290 [[nadmořská výška|m.n.m]]. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský [[masiv]] s [[pohoří]]mi [[Rila]], kde je také nejvyšší hora Bulharska a také [[balkánský poloostrov|Balkánského poloostrova]] [[Musala]] měřící 2925 m.n.m., dále [[Pirin]] a plošně rozsáhlejší [[Rodopi]]. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému. Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od [[Srbsko|srbských]] hranic na západě po [[Černé moře]] na východě pohoří [[Stara planina]] (česky Staré hory), které patří do systému [[Balkanidy|Balkanid]].

Na sever od něj leží [[Dolnodunajská nížina]], na jih [[Hornotrácká nížina]]. Stara planina je pokračováním [[Karpaty|Karpat]] a na rozdíl od Rodop patří do [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]].

Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země [[Dunaj]], k úmoří [[Egejské moře|Egejského moře]] patří [[Marica]].

[[Podnebí]] má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 [[Stupeň Celsia|°C]], červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450 - 850 [[mm]], na horách přes 1000 mm.

== Historie ==
{{Hlavní článek|Dějiny Bulharska}}
Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou [[Thrákové]]. Od 8. století před n. l. vznikaly na černomořském pobřeží početné řecké osady. Ve 4. století před n. l. spadala velká část území současného Bulharska do říše Alexandra Velikého. O tři století později je součástí Římské říše. V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první [[Slované]]. V 7. století přicházejí z [[Asie]] kočovní Protobulhaři. První bulharský stát zakládá v roce 681 chán Asparuch. Mezitím dochází k přijetí [[křesťanství]] a vytlačování [[pohanství|pohanských kultů]]. Ty se ale velmi dlouho drží a jejich mýcení je postupný a náročný proces. Hlavním městem je [[Pliska]], která se nachází na severovýchodě dnešního Bulharska. V období 10. století, přesněji k jeho konci, ztrácí Bulharsko vliv v oblasti dnešního Valašska a je pleněno nájezdnými kmeny z oblastí dnešní Moldávie a Ukrajiny. Říše zaniká v roce 1018, kdy je Bulharsko začleněno do Byzantské říše.

Samostatnost získává Bulharsko opět v roce 1185 se vznikem takzvaného druhého bulharského státu s centrem ve [[Veliko Tarnovo|Velikém Tarnovu]]. Vrcholu dosahuje za vlády Ivana Asena II. (1218–1241). Během druhé poloviny 14. století se Bulharsko dostává stále více pod vliv [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. S pádem Vidinu v roce 1396 je Bulharsko začleněno do Osmanské říše na téměř pět dalších století.

Na konci 18. století začíná bulharské národní obrození. Zpočátku čistě kulturní hnutí se postupně mění v hnutí s politickými požadavky. V roce 1876 je krvavě potlačeno protiosmanské Dubnové povstání. O rok později propuká rusko-turecká válka. Jedním z důsledků [[Rusko|ruského]] vítězství je i vznik Bulharského knížectví v roce 1878. V roce 1885 je ke knížectví připojena i do té doby autonomní součást Osmanské říše Východní Rumélie. Obyvatelstvo je i přesto velmi nespokojeno s faktem, že část Buhlarů zůstává stále na území Turecka; aktivní odpůrci zakládají hnutí [[VMRO]], které proti Osmanům provádí bombové útoky a provádí vraždy. V roce [[1908]] bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje ve Velikém Tarnovu nezávislost Bulharska na [[Osmanská říše|Osmanské říši]] a přijímá titul [[car]]a.

Roku [[1912]] se Bulharsko zapojuje spolu se spojenci z [[Balkánský spolek|Balkánského spolku]] do [[balkánské války|první balkánské války]] s Osmanskou říší. Bulharská armáda dobývá město [[Drinopol]] (dnes Edirne v [[Turecko|Turecku]]) a jen o několik hodin prohrává s [[Řecko|Řeckem]] "závod" o obsazení [[Soluň|Soluně]]. Vzhledem ke sporům se [[Srbsko|Srbskem]] o [[Makedonie|Makedonii]] (Srbové odmítli vydat tzv. [[nesporné pásmo]]) a bezvýsledným mírovým jednáním vydal bulharský car Ferdinand I. Bulharský v červnu [[1913]] rozkaz zaútočit na srbské pozice. Druhá balkánská válka dopadla pro Bulhary katastrofálně, Osmanské říší museli odstoupit Drinopol, [[Rumunsko]] si vynutilo předání jižní [[Dobrudža|Dobrudže]].

Po počáteční neutralitě vstupuje v roce [[1915]] Bulharsko do [[První světová válka|první světové války]] na straně [[Centrální mocnosti|ústředních mocností]] a vyhlašuje válku Srbsku. Cílem je zvrátit výsledky druhé balkánské války. První světová válka končí pro Bulharsko druhou národní katastrofou. Přestože je mu smluvně garantován přístup k [[Egejské moře|Egejskému moři]], po řecko-turecké válce o něj v důsledku přesídlování maloasijských Řeků přichází.
[[Soubor:Bulgaria1915physical.jpg|300px|left|thumb|Bulharsko, království 1915]]

Na začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce [[1941]] vstupuje do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] nicméně Bulharsko nevyhlásilo. V roce [[1944]] vstupuje na území Bulharska [[Rudá armáda]]. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců.

V roce [[1946]] je referendem zrušeno carství a Bulharsko se stává [[Bulharská lidová republika|lidovou republikou]]. Od roku 1944 až do roku [[1989]] vládne v Bulharsku komunistická strana. Bulharsko je stejně jako Československo součástí [[východní blok|východního bloku]], plně loajální [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. Režim vládne tvrdou rukou.

Po roce [[1989]] procházela země procesem demokratizace, v roce [[2004]] vstoupila do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a v roce [[2007]] se stalo členským státem [[Evropská unie|Evropské unie]].

== Úřední název státu ==
* od [[listopad]]u [[1990]] - ''Bulharská republika'' / Republika Bulharsko (bulh. Република България [Republika Bălgarija])

=== Dřívější úřední názvy ===
* [[1946]]–[[1990]] ''[[Bulharská lidová republika]]'' (Narodna republika Bălgarija)
* [[1908]]–[[1946]] ''[[Bulharské carství]]'' (Carstvo Bălgarija)
* 1878–[[1908]] ''[[Bulharské knížectví]]'' (Knjažestvo Bălgarija)

== Demografie ==
{| class="wikitable" style="font-size: 90%; float: right; margin: 0 0 1em 1em;"
! colspan="6" | Počet obyvatel Bulharska
|-
! Rok !! Počet obyvatel
! Rok !! Počet obyvatel
|-
! 1887
| 3 154 375
! [[1946]]
| 7 029 349
|-
! 1892
| 3 310 713
! [[1956]]
| 7 613 709
|-
! 1900
| 3 744 283
! [[1965]]
| 8 227 866
|-
! [[1905]]
| 4 035 575
! [[1975]]
| 8 727 771
|-
! [[1910]]
| 4 337 513
! [[1985]]
| 8 948 649
|-
! [[1920]]
| 4 846 971
! [[1992]]
| 8 487 317
|-
! [[1926]]
| 5 528 741
! [[2001]]
| 7 928 901
|-
! [[1934]]
| 6 077 939
! [[2006]]
| 7 385 367
|-
| colspan=6 |[[Soubor:Bulgaria-demography.png|300px|center]]
|-
! colspan=6 |Vývoj počtu obyvatel Bulharska v letech [[1961]]–[[2003]] (v tisících)
|}

=== Etnické složení ===
* [[Bulhaři]] 84 % (6 655 210)
* [[Turci]] 9,3 % (746 664)
* [[Romové]] 4,7 % (370 908)
* dále [[Arméni]], [[Rusové]], [[Řekové]], [[Židé]]

=== Náboženství ===
* [[pravoslavní]] (Bulharská pravoslavná církev) - 85 %
* [[muslimové]]-[[sunnité]] - 13 %
* [[judaismus]] - 0,8 %
* [[katolictví|katolíci]] - 0,5 %

== Ekonomika ==
{{Hlavní článek|Ekonomika Bulharska}}

=== Hospodářství ===
Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, [[chemie]], textilní průmysl a potravinářství. Těží se [[hnědé uhlí]] a barevné [[kov]]y. Nejdůležitější průmyslová centra jsou [[Sofie]], [[Plovdiv]], [[Burgas]], [[Pernik]] a [[Stara Zagora]]. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: [[orná půda]] 37 [[Procento|%]], [[Louka (zemědělství)|louky]] a [[pastvina|pastviny]] 18 % a [[les]]y 35 %. Pěstuje se [[pšenice]], [[ječmen]], [[kukuřice]], [[slunečnice]], [[brambory]], [[cukrová řepa]], [[zelenina]], [[broskve]], [[Réva vinná|vinná réva]], [[rajče|rajčata]], [[meloun]]y a [[tabák]]. Chovají se [[ovce]], [[prase|prasata]], [[skot]], [[buvol]]i, [[kůň|koně]], [[osel|osli]], [[koza|kozy]] a [[drůbež]]. Produkce [[vlna|vlny]], [[med]]u a rybích výrobků.

== Turistický ruch ==
V posledních letech příjmy z turistického ruchu v Bulharsku rapidně vzrostly. Přímořská letoviska ([[Sozopol]], [[Nesebar]], [[Zlaté písky]], [[Slunečné pobřeží]],Primorsko, Albena, Varna, Burgas,[[Kranovo]] a [[Balčik]]) se stávají oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z [[Česká republika|Česka]], v zimní sezoně jsou populární lyžařská střediska [[Bansko]], [[Pamporovo]] a [[Borovec]]. Město Primorsko se stává turisticky nejoblíbenějším městem v Bulharsku a je nejoblíbenější mezi českými turisty.

== Administrativní dělení ==
{{Hlavní článek|Administrativní dělení Bulharska}}
[[Soubor:Regions of Bulgaria Map.png|thumb|right|400px|Bulharské oblasti]]
Od roku [[1999]] se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města:
{|
| valign=top |
* [[Blagoevgradská oblast]] ([[Blagoevgrad]])
* [[Burgaská oblast]] ([[Burgas]])
* [[Dobričská oblast]] ([[Dobrič]])
* [[Gabrovská oblast]] ([[Gabrovo]])
* [[Chaskovská oblast]] ([[Chaskovo]])
* [[Jambolská oblast]] ([[Jambol]])
* [[Kardžalijská oblast]] ([[Kardžali]])
* [[Kjustendilská oblast]] ([[Kjustendil]])
* [[Lovečská oblast]] ([[Loveč]])
* [[Montanská oblast]] ([[Montana]])
* [[Pazardžická oblast]] ([[Pazardžik]])
* [[Pernická oblast]] ([[Pernik]])
* [[Plevenská oblast]] ([[Pleven]])
* [[Plovdivská oblast]] ([[Plovdiv]])
* [[Razgradská oblast]] ([[Razgrad]])
| valign=top |
* [[Rusenská oblast]] ([[Ruse]])
* [[Silisterská oblast]] ([[Silistra]])
* [[Slivenská oblast]] ([[Sliven]])
* [[Smoljanská oblast]] ([[Smoljan]])
* [[Sofijská oblast]] ([[Sofie]])
* [[Sofie-město]] ([[Sofie]])
* [[Starozagorská oblast]] ([[Stara Zagora]])
* [[Targovišťská oblast]] ([[Targoviště]])
* [[Varenská oblast]] ([[Varna]])
* [[Velikotarnovská oblast]] ([[Veliko Tarnovo]])
* [[Vidinská oblast]] ([[Vidin]])
* [[Vracanská oblast]] ([[Vraca]])
|}

=== Literatura ===
* RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidových novin, 2000. (česky)

=== Související články ===
* [[Bulharská armáda]]
* [[Ivan Vazov]]
* [[Sanstefanská mírová smlouva]]
* [[Velké Bulharsko]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.government.bg/ Oficiální stránky bulharské vlády (bulharsky, anglicky)]
* [http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=5308&ido=1&idj=1&amb=1 Stránky MZV cestování]
* [http://www.mzv.cz/wwwo/?amb=71 Velvyslanectví České republiky v Sofii]
* [http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ID=30964 Zastoupení Bulharska v České republice]

{{Flickr|Bulgaria}}{{Commonscat|Bulgaria}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bulharsko| ]]
[[Kategorie:Balkán]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]