Sysop: 1 revizi

2013-11-27T15:20:20Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 11. 2013, 15:20

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-03T15:40:58Z

Nahrazení textu

Nová stránka

Jako '''byrokracie''' je označována systematická administrativní činnost, pro níž je charakteristické [[hierarchie|hierarchické]] uspořádání, specializace funkcí, objektivní předpoklady pro výkon [[správa|správy]] a činnost podle pevných pravidel. Může tak být také označována obecná kategorie lidí, kteří tuto činnost vykonávají, a to ve [[veřejná správa|veřejné správě]] i v jiných organizacích. Pojem byrokracie je používán i v hodnotově zabarveném významu, kdy označuje takový systém administrace, který se vyznačuje úsilím po získání funkcí a [[moc]]i, nedostatkem iniciativy a pružnosti, nezájmem o [[lidské potřeby]] nebo [[veřejné mínění]], tendencí přesouvat rozhodování na vyšší orgány, hromadění prostředků za účelem zachování a zvyšování moci apod. (např.<ref>[http://ii.fmph.uniba.sk/~filit/fvb/byrokracia.html FILIT]</ref>).
==Původ slova==
Pojem poprvé použil v roce 1745 [[Vincent de Gournay]], vznikl jako složenina slov [[Francouzština|francouzského]] ''bureau'' (úřad, psací stůl, resp. plátno pokrývající úředníkův stůl) a [[řečtina|řeckého]] ''kratein'' (vládnout).
==Charakteristiky byrokratických aparátů==
* specializace činností,
* obecné charakteristiky výkonu funkcí a z toho vyplývající zaměnitelnost úředníků,
* problémy, procedury a řešení jsou kategorizovány,
* relativní stabilita struktury funkcí,
* organizace se stává do určité míry účelem o sobě,
* vázanost na určitý typ úkonů.
==Teorie byrokracie==
Teoriím byrokracie se věnují [[Humanitní a společenské vědy|společenské vědy]], především [[sociologie]], [[správní věda]] a [[veřejná politika]].
===Weberova teorie byrokracie===
Téma byrokracie do sociologie a společenských věd obecně přinesl Max Weber. Weber užívá pojmu byrokracie v hodnotově neutrálním slova smyslu. Vymezuje byrokracii jako nezbytnou součást moderní [[společnost]]i. Weber se byrokracii věnuje v jako druhu [[moc]]i (panství), označuje ji jako tzv. racionální autoritu. Podle Webera je čistě byrokratický typ organizace z technického hlediska schopen dosáhnout nejvyššího stupně [[efektivita|efektivity]] a v tomto smyslu je formálně nejracionálnějším prostředkem výkonu autority (moci) nad lidskými jedinci. Byrokracie je tak jedním z předpokladů racionálního [[kapitalismus|kapitalistického]] podnikání.
Weber ve svých úvahách pracuje s byrokracií jako s [[ideální typ|ideálním typem]], nikoliv jako s reálným fenoménem. Weberova byrokracie jako ideální typ racionálního panství má tyto rysy:
* [[hierarchie|hierarchická]] struktura,
* neosobní struktura (činnost není vázána na konkrétní jedince, ale na formalizované pozice a funkce),
* rozhodnutí jsou činěna na základě formalizovaných obecných pravidel,
* definovaná hierarchie [[pravomoc]]i a odpovědnosti,
* svobodný výběr kandidátů do úřadu založený na kritériu [[výkon]]u (podle přesně specifikovaných pravidel),
* odměňování založené na jasném kontraktu,
* úředník není vlastníkem majetku, s nímž operuje.
===Weberovi pokračovatelé a kritici===
Weberova teorie vyvolala řadu kritik a kritických revizí, které většinou vycházejí z konfrontace webrovského ideálního typu s realitou byrokratických organizací. Mezi nejvýznamnější kritiky a pokračovatele Weberovy teorie patří:
* [[Robert Michels]] upozornil na hromadění moci v rukou vrcholných úředníků a politiků, proces tzv. [[oligarchie|oligarchizace]] byrokratických aparátů.
* [[Robert K. Merton|Robert King Merton]] se zabýval nechtěnými důsledky byrokratického chování, dysfunkcemi byrokracie. Formuloval tezi, že čím je úřad starší a zavedenější, tím více směřuje k záměně prostředků za cíle. Zájmy samotného úřadu pak mohou vytlačit úsilí o realizaci původních vnějších cílů, pro něž byl úřad zřízen.
* [[Charles Wright Mills]] upozornil na rostoucí roli byrokracie a také, podobně jako Merton, na skutečnost, že byrokracie v mnoha případech slouží jen svým vlastním zájmům.
* [[George Caspar Homans]] a [[Harold L. Wilensky]] vymezili tři základní typy kompetencí: správní, manažerské a expertní (kompetence vycházející ze specializací). Upozornili na skutečnost, že v moderních byrokratických aparátech existuje latentní napětí mezi specialisty a administrátory.
* [[Peter Blau]] se věnoval formálním a neformálním vztahům v organizacích a tvrdil, že neformální vztahy jsou pro jejich funkčnost mnohdy významnější než formalizované struktury. Byrokracii charakterizuje dělba práce, subordinace, hierarchická struktura a kontrola. Neformální systémy chování doplňují a někdy nahrazují neosobní a mechanickou povahu organizací.
* [[Alvin W. Gouldner]] upozornil na fakt, že byrokratický aparát nemůže směřovat k jedinému cíli, s nímž budou všichni úředníci souhlasit, ale naopak, že zde existují konfliktní cíle zastávané různými úředníky.
* [[Michel Crozier]] poukázal na skutečnost, že diferenciace a specializace činností vede k závislosti špiček na celém aparátu a k poměrně široké autonomii rozhodování na nižších úrovních.
===Koncepty byrokracie===
Lane podává shrnující přehled několika konceptů byrokracie tak, jak byly identifikovány v literatuře druhé poloviny [[20. století]]:
* byrokracie jako rigidní, strnulá, nepružná,
* byrokracie jako panství úředníků,
* byrokracie jako [[chaos]],
* byrokracie jako maximalizace velikostí,
* byrokracie jako nekontrolovaná a nekontrolovatelná moc.
===Současné diskuse o byrokracii===
* Lowiho model železného trojúhelníku
* Niskanenův model maximalizace rozpočtů
==Výhody byrokratické organizace==
Byrokratické systémy jsou relativně efektivní, předvítalené, stabilní a dosahují konzistentních výsledků, které jsou známé a očekávané. Kladou důraz na rozvoj odbornosti a dovedností a odměňují jej, klienti byrokratických organizací mohou očekávat rovné zacházení v souladu se standardními operačními postupy.
Byrokratické organizace jsou výhodné pro činnosti, které:
* je třeba provádět opakovaně a rutinně,
* vyžadují standardní výsledky, tj. výsledky konzistentní a předvídatelné.
==Nevýhody byrokratické organizace==
Nevýhody byrokratických organizací jsou:
* Byrokratické organizace nejsou vhodné pro mnoho forem lidské činnosti (zejména tvůrčí činnosti, [[umění]]...).
* Mnoho organizací trpí přílišnou byrokratičností.
* Selhání a nevhodné používání byrokracie je výsledkem [[patologie]] byrokratických organizací. Změní-li se zavedené postupy, metody, předpisy, úkoly, tak změna bude díky rigiditě opožděná.
* Specialisté se díky informační asymetrii mohou chovat způsobem ohrožujícím cíle organizace a pro svůj osobní prospěch.
Tradiční byrokratické instituce pracují relativně uspokojivě za předpokladu, že je prostředí stabilní, úkol je relativně snadný, každý [[občan]] vyžaduje tutéž službu a kvalita služby není tím nejdůležitějším kritériem. Reálná situace však těmto předpokladům nevyhovuje, vnější prostředí se stále rychleji mění ([[globalizace]] a tlak na [[flexibilita|flexibilitu]] ekonomických institucí, [[informační společnost]] a rostoucí informovanost veřejnosti, nárůst počtu vysoce kvalifikovaných pracovníků vyžadujících autonomii pro svoji práci, rozrůzňování potřeb lidí).

== Reference ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sociologické pojmy]]
[[Kategorie:Společenské instituce]]
[[Kategorie:Veřejná správa]]
[[Kategorie:Formy státu a vlády]]

Byrokracie - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu