Bystřice pod Hostýnem (zámek) - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2019-11-04T00:19:45Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 4. 11. 2019, 00:19
Řádka 4:		Řádka 4:
	\| Zámek – pohled z ulice Pod Platany		\| Zámek – pohled z ulice Pod Platany
	\|-		\|-
-	\| ~~<googlemap width~~=~~"310" height="280" type=sattelite zoom=16 lat="49~~.~~4007" lon~~=~~"17~~.~~6727">~~	+	\| {{#widget:Iframe \|url=https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2981.848133388016!2d17.670734615693675!3d49.40059817934428!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x4713a3e1c0bcae67%3A0x92f6f7f42c843e30!2zWsOhbWVrIExhdWRvbsWv!5e1!3m2!1scs!2sua!4v1564560944119!5m2!1scs!2sua
-	49.~~40074,17~~.~~67279, Zámek v Bystřici pod Hostýnem</googlemap>~~	+	\|width=312 \|height=312 \|border=0 }}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| Zámek v Bystřici pod Hostýnem<br />~~(pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem\|městě]])~~	+	\| Zámek v Bystřici pod Hostýnem<br />Pozice – 49°24'02.7"N, 17°40'22.8"E
-	\|}	+	\|}'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je ojedinělou ukázkou stavebních slohů. Poprvé se písemně připomíná v roce 1447. V polovině 16. století byl na místě gotické tvrze postaven renesanční zámek, ve 2. polovině 18. století přibyla k renesanční stavbě klasicistní křídla.
-	'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je ojedinělou ukázkou stavebních slohů. Poprvé se písemně připomíná v roce 1447. ~~V polovině~~ 16. století byl na místě gotické tvrze postaven renesanční zámek, ve 2. polovině 18. století přibyla k renesanční stavbě klasicistní křídla.	+

	== Dopravní dostupnost ==		== Dopravní dostupnost ==
-	Zámek v Bystřici pod Hostýnem se nachází v centru města [[Bystřice pod Hostýnem]], asi 27 km severně od [[Zlín\|Zlína]], dostupný je autem (po silnici č. 438 od Holešova, Kroměříže a Zlína, nebo č. 150 od [[Přerov]]a nebo Valašského Meziříčí), autobusem i vlakem (trať č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí).	+	Zámek v Bystřici pod Hostýnem se nachází v centru města [[Bystřice pod Hostýnem]], asi 27 km severně od [[Zlín\|Zlína]], dostupný je autem (po silnici č. 438 od Holešova, Kroměříže a Zlína, nebo č. 150 od [[Přerov]]a nebo Valašského Meziříčí), autobusem i vlakem (trať č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí).

	== Historie ==		== Historie ==
Řádka 31:		Řádka 30:

	== Velká Galerie ==		== Velká Galerie ==
-	* '''[[:Kategorie:Album města - Bystřice pod Hostýnem\|25 fotografií zámku a města Bystřice pod Hostýnem]]'''	+	* '''[[:Kategorie:Album města - Bystřice pod Hostýnem\|26 fotografií zámku a města Bystřice pod Hostýnem]]'''
	== Galerie zámku ==		== Galerie zámku ==
	<gallery>		<gallery>
Řádka 47:		Řádka 46:
	{{Panorama1		{{Panorama1
	\|Fotovyska=603		\|Fotovyska=603
		+	\|Fotosirka=988
	\|Sirkaobrazku=1000		\|Sirkaobrazku=1000
	\|Nazevfoto=Panorama zamku Bystrice pod Hostynem.jpg		\|Nazevfoto=Panorama zamku Bystrice pod Hostynem.jpg
Řádka 55:		Řádka 55:
	* [http://www.hrady.cz/?OID=1578 Hrady.cz – Bystřice pod Hostýnem]		* [http://www.hrady.cz/?OID=1578 Hrady.cz – Bystřice pod Hostýnem]
	* [http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Bystrice-pod-Hostynem---sidlo-rodiny-Laudonu.aspx Zámek Bystřice pod Hostýnem – sídlo rodiny Laudonů]		* [http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Bystrice-pod-Hostynem---sidlo-rodiny-Laudonu.aspx Zámek Bystřice pod Hostýnem – sídlo rodiny Laudonů]
-

	{{220 sociálních sítí}}		{{220 sociálních sítí}}

Sysop: + Vylepšení

2016-09-06T12:59:51Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 6. 9. 2016, 12:59
Řádka 7:		Řádka 7:
	49.40074,17.67279, Zámek v Bystřici pod Hostýnem</googlemap>		49.40074,17.67279, Zámek v Bystřici pod Hostýnem</googlemap>
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| Zámek v Bystřici pod Hostýnem – pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem\|městě]]	+	\| Zámek v Bystřici pod Hostýnem<br />(pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem\|městě]])
	\|}		\|}
	'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je ojedinělou ukázkou stavebních slohů. Poprvé se písemně připomíná v roce 1447. V polovině 16. století byl na místě gotické tvrze postaven renesanční zámek, ve 2. polovině 18. století přibyla k renesanční stavbě klasicistní křídla.		'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je ojedinělou ukázkou stavebních slohů. Poprvé se písemně připomíná v roce 1447. V polovině 16. století byl na místě gotické tvrze postaven renesanční zámek, ve 2. polovině 18. století přibyla k renesanční stavbě klasicistní křídla.
Řádka 51:		Řádka 51:
	\|Popisek1=Panorama zámku		\|Popisek1=Panorama zámku
	\|Popisek2=Panoramatický pohled na krásný zámek v Bystřici pod Hostýnem}}		\|Popisek2=Panoramatický pohled na krásný zámek v Bystřici pod Hostýnem}}
-
-	~~== 220 sociálních sítí a dalších služeb (připojte se) ==~~
-	~~{{#widget:Google PlusOne\|size=medium\|lang=cs\|count=true}}<br />~~
-	~~<div class="addthis_native_toolbox"></div>~~

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
Řádka 61:		Řádka 57:


		+	{{220 sociálních sítí}}
	[[Kategorie:Zámky v Česku]]		[[Kategorie:Zámky v Česku]]
	[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Kroměříž]]		[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Kroměříž]]
		+	[[Kategorie:Bystřice pod Hostýnem]]
	[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]
	[[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]
	[[Kategorie:Maps články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Maps články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + REAKTIVACE 220 sociálních sítí a dalších služeb dosahuje 90 procent stability v grafických skinech (8): Cavendish, GuMaxDD, LTRMenuPlus, Moderní, Monako, Monobook, RilPoint a Vektor.

2016-07-31T19:37:17Z

+ REAKTIVACE 220 sociálních sítí a dalších služeb dosahuje 90 procent stability v grafických skinech (8): Cavendish, GuMaxDD, LTRMenuPlus, Moderní, Monako, Monobook, RilPoint a Vektor.

← Starší verze		Verze z 31. 7. 2016, 19:37
Řádka 52:		Řádka 52:
	\|Popisek2=Panoramatický pohled na krásný zámek v Bystřici pod Hostýnem}}		\|Popisek2=Panoramatický pohled na krásný zámek v Bystřici pod Hostýnem}}

-	== ~~290~~ sociálních sítí a dalších služeb (připojte se) ==	+	== 220 sociálních sítí a dalších služeb (připojte se) ==
-	{{#widget:Google PlusOne\|size=medium\|lang=cs\|count=true}}<br ~~style~~="~~clear: both;~~" />	+	{{#widget:Google PlusOne\|size=medium\|lang=cs\|count=true}}<br />
-	~~{{#widget:AddThis~~	+	<div class="addthis_native_toolbox"></div>
-	~~\|page_name={{PAGENAME}}~~	+
-	~~\|page_url={{fullurl:{{PAGENAME}}}}~~	+
-	~~\|account_id=my-account-id~~	+
-	~~\|logo_url=~~	+
-	~~\|logo_background=FFFFFF~~	+
-	~~\|logo_color=FFFFFF~~	+
-	~~\|brand=Multimediaexpo.cz~~	+
-	~~\|options=favorites, facebook, twitter, email, more~~	+
-	~~\|offset_top=0~~	+
-	~~\|offset_left=0~~	+
-	}}	+
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.hrady.cz/?OID=1578 Hrady.cz – Bystřice pod Hostýnem]		* [http://www.hrady.cz/?OID=1578 Hrady.cz – Bystřice pod Hostýnem]

Sysop: /* Galerie zámku */ Upřesnění

2014-10-22T18:24:14Z

Galerie zámku: Upřesnění

← Starší verze		Verze z 22. 10. 2014, 18:24
Řádka 34:		Řádka 34:
	== Galerie zámku ==		== Galerie zámku ==
	<gallery>		<gallery>
-	Soubor:Erby Marie Amalie z Rottalu a Jana Jakuba Montelabbate.jpg\|~~Významné~~ Erby	+	Soubor:Erby Marie Amalie z Rottalu a Jana Jakuba Montelabbate.jpg\|<center>Erby Marie Amalie z Rottalu a Jana Jakuba Montelabbate</center>
-	Soubor:Erby Bohunky z Víckova a Václava Bítovského.jpg\|~~Významné~~ Erby	+	Soubor:Erby Bohunky z Víckova a Václava Bítovského.jpg\|<center>Erby Bohunky z Víckova a Václava Bítovského</center>
-	Soubor:Sluneční hodiny Bystrice pod Hostynem.jpg\|Sluneční hodiny	+	Soubor:Sluneční hodiny Bystrice pod Hostynem.jpg\|<center>Sluneční hodiny</center>
-	Soubor:Pamětní nápis na návštěvu císaře Františka Josefa .jpg\|Pamětní nápis na návštěvu císaře	+	Soubor:Pamětní nápis na návštěvu císaře Františka Josefa .jpg\|<center>Pamětní nápis na návštěvu císaře</center>
-	Soubor:Zámek Klozetova Věž.jpg\|Klozetova Věž	+	Soubor:Zámek Klozetova Věž.jpg\|<center>Klozetova Věž</center>
-	Soubor:Expozice keramiky BpH.jpg\|Expozice keramiky	+	Soubor:Expozice keramiky BpH.jpg\|<center>Expozice keramiky</center>
-	Soubor:Expozice Thonet BpH.jpg\|Expozice Thonet	+	Soubor:Expozice Thonet BpH.jpg\|<center>Expozice Thonet</center>
	Soubor:Expozice Vokolek BpH.jpg\|Expozice Vojmíra Vokolka		Soubor:Expozice Vokolek BpH.jpg\|Expozice Vojmíra Vokolka
	</gallery>		</gallery>
		+
	== Panorama ==		== Panorama ==
	{{Panorama1		{{Panorama1

Sysop: + Vylepšení

2014-10-21T14:50:18Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2014, 14:50
Řádka 1:		Řádka 1:
	{\| class="wikitable" border="1" width="320" align="right"		{\| class="wikitable" border="1" width="320" align="right"
-	\| [[Soubor:~~KRNOVSETIN-181~~.jpg\|frameless\|center\|280px]]	+	\| [[Soubor:Zámek Bystřice pod Hostýnem (výřez).jpg\|frameless\|center\|280px]]
	\|- align="center"		\|- align="center"
	\| Zámek – pohled z ulice Pod Platany		\| Zámek – pohled z ulice Pod Platany
Řádka 31:		Řádka 31:

	== Velká Galerie ==		== Velká Galerie ==
-	* '''[[:Kategorie:Album města - Bystřice pod Hostýnem\|24 fotografií zámku a města Bystřice pod Hostýnem]]'''	+	* '''[[:Kategorie:Album města - Bystřice pod Hostýnem\|25 fotografií zámku a města Bystřice pod Hostýnem]]'''
	== Galerie zámku ==		== Galerie zámku ==
	<gallery>		<gallery>
Řádka 41:		Řádka 41:
	Soubor:Expozice keramiky BpH.jpg\|Expozice keramiky		Soubor:Expozice keramiky BpH.jpg\|Expozice keramiky
	Soubor:Expozice Thonet BpH.jpg\|Expozice Thonet		Soubor:Expozice Thonet BpH.jpg\|Expozice Thonet
-	Soubor:Expozice Vokolek BpH.jpg\|Expozice ~~Vokolek~~	+	Soubor:Expozice Vokolek BpH.jpg\|Expozice Vojmíra Vokolka
	</gallery>		</gallery>
	== Panorama ==		== Panorama ==

Sysop: + Nový text -- barokně-klasicistní zámek může být jen na Marsu...a ve Wikipedii...:-)

2014-10-21T14:35:49Z

+ Nový text -- barokně-klasicistní zámek může být jen na Marsu...a ve Wikipedii...:-)

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2014, 14:35
Řádka 2:		Řádka 2:
	\| [[Soubor:KRNOVSETIN-181.jpg\|frameless\|center\|280px]]		\| [[Soubor:KRNOVSETIN-181.jpg\|frameless\|center\|280px]]
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| Zámek – pohled ~~od centrálního náměstí~~	+	\| Zámek – pohled z ulice Pod Platany
	\|-		\|-
	\| <googlemap width="310" height="280" type=sattelite zoom=16 lat="49.4007" lon="17.6727">		\| <googlemap width="310" height="280" type=sattelite zoom=16 lat="49.4007" lon="17.6727">
Řádka 9:		Řádka 9:
	\| Zámek v Bystřici pod Hostýnem – pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem\|městě]]		\| Zámek v Bystřici pod Hostýnem – pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem\|městě]]
	\|}		\|}
-	'''Zámek ~~v Bystřici~~ pod Hostýnem''' je ~~barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika\|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] a doložená poprvé~~ v roce ~~1440~~. ~~V polovině~~ 16. století byl ~~zřejmě~~ na ~~jejím~~ místě postaven ~~[[renesance\|~~renesanční~~]] [[~~zámek ~~(stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé~~, ~~Bohunka z Vítkova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána\|branou]]~~. ~~Po bitvě na Bílé Hoře byl zámek Bítovským [[konfiskace\|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]~~; ~~již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod Rottalů. Po~~ polovině 18. století ~~nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes~~.	+	'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je ojedinělou ukázkou stavebních slohů. Poprvé se písemně připomíná v roce 1447. V polovině 16. století byl na místě gotické tvrze postaven renesanční zámek, ve 2. polovině 18. století přibyla k renesanční stavbě klasicistní křídla.

	== Dopravní dostupnost ==		== Dopravní dostupnost ==
Řádka 15:		Řádka 15:

	== Historie ==		== Historie ==
-	~~Na místě bystřického zámku stávala v polovině~~ 15. století ~~gotická vodní tvrz založená pány z Tvorkova. V Bystřici~~ se ~~poprvé písemně připomíná v roce 1447. Sídlo~~ panství ~~se tehdy z hradu~~ [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] ~~přestěhovalo~~ do~~ ~~středu městečka.	+	V polovině 15. století se sídlo panství přesunulo z původního hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] do středu městečka. Na místě dnešního zámku byla tehdy postavena gotická vodní tvrz.

	V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.		V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.
Řádka 31:		Řádka 31:

	== Velká Galerie ==		== Velká Galerie ==
-	* '''[[:Kategorie:Album města - Bystřice pod Hostýnem\|23 fotografií zámku a města Bystřice pod Hostýnem]]'''	+	* '''[[:Kategorie:Album města - Bystřice pod Hostýnem\|24 fotografií zámku a města Bystřice pod Hostýnem]]'''
	== Galerie zámku ==		== Galerie zámku ==
	<gallery>		<gallery>
Řádka 67:		Řádka 67:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.hrady.cz/?OID=1578 Hrady.cz – Bystřice pod Hostýnem]		* [http://www.hrady.cz/?OID=1578 Hrady.cz – Bystřice pod Hostýnem]
-	* [http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Bystrice-pod-Hostynem---sidlo-rodiny-Laudonu.aspx Zámek Bystřice pod Hostýnem - sídlo rodiny Laudonů]	+	* [http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Bystrice-pod-Hostynem---sidlo-rodiny-Laudonu.aspx Zámek Bystřice pod Hostýnem – sídlo rodiny Laudonů]

Sysop: + Dokončení v pondělí...potřebuji další text a fotografie

2014-10-17T11:17:11Z

+ Dokončení v pondělí...potřebuji další text a fotografie

← Starší verze		Verze z 17. 10. 2014, 11:17
Řádka 9:		Řádka 9:
	\| Zámek v Bystřici pod Hostýnem – pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem\|městě]]		\| Zámek v Bystřici pod Hostýnem – pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem\|městě]]
	\|}		\|}
-	'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika\|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance\|renesanční]] [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, [[Bohunka z Vítkova]] a [[Václav Bítovský z Bítova]], o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána\|branou]]. Po ~~[[Bitva~~ na Bílé Hoře~~\|Bílé Hoře]]~~ byl zámek Bítovským [[konfiskace\|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod ~~[[Rottalové\|~~Rottalů]]. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes.	+	'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika\|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance\|renesanční]] [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, Bohunka z Vítkova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána\|branou]]. Po bitvě na Bílé Hoře byl zámek Bítovským [[konfiskace\|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod Rottalů. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes.

	== Dopravní dostupnost ==		== Dopravní dostupnost ==
Řádka 19:		Řádka 19:
	V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.		V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.

-	V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla [[Klasicismus\|klasicistní]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).	+	V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla [[Klasicismus\|klasicistní]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).

	[[Soubor:Sváteční sál s egyptskou výmalbou.jpg\|thumb\|240px\|Sváteční sál s egyptskou výmalbou]]		[[Soubor:Sváteční sál s egyptskou výmalbou.jpg\|thumb\|240px\|Sváteční sál s egyptskou výmalbou]]
Řádka 74:		Řádka 74:
	[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]
	[[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]
		+	[[Kategorie:Maps články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2014-10-17T10:58:10Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 17. 10. 2014, 10:58
Řádka 1:		Řádka 1:
-	{\| class="wikitable" border="1" width="~~330~~" align="right"	+	{\| class="wikitable" border="1" width="320" align="right"
	\| [[Soubor:KRNOVSETIN-181.jpg\|frameless\|center\|280px]]		\| [[Soubor:KRNOVSETIN-181.jpg\|frameless\|center\|280px]]
		+	\|- align="center"
		+	\| Zámek – pohled od centrálního náměstí
	\|-		\|-
-	~~\|<center>Zámek – pohled od centrálního náměstí</center>~~	+	\| <googlemap width="310" height="280" type=sattelite zoom=16 lat="49.4007" lon="17.6727">
-	\|-	+	49.40074,17.67279, Zámek v Bystřici pod Hostýnem</googlemap>
-	\| <googlemap width="~~320~~" height="280" type=sattelite zoom=15 lat="50.~~1392~~" lon="17.~~6145~~">	+	\|- align="center"
-	50.~~1392636~~, 17.~~6145878~~, Zámek ~~Linhartovy~~</googlemap>	+	\| Zámek v Bystřici pod Hostýnem – pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem\|městě]]
-	\|-	+
-	\|~~<center>~~Zámek v Bystřici pod Hostýnem – pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem\|městě]]~~</center>~~	+
	\|}		\|}
-	'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika\|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance\|renesanční]] [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, [[Bohunka z Vítkova]] a [[Václav Bítovský z Bítova]], o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána\|branou]]. Po [[Bitva na Bílé Hoře\|Bílé Hoře]] byl zámek Bítovským [[konfiskace\|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod [[Rottalové\|Rottalů]]. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční [[předzámčí]] se dvěma [[baroko\|barokními]] [[křídlo (architektura)\|křídly]] bylo v letech 1765 – 1768 dle návrhu významného moravského archeitekta [[František Antonín Grimm\|Františka Antonína Grimma]] doplněno dvěma křídly klasicistními.	+	'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika\|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance\|renesanční]] [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, [[Bohunka z Vítkova]] a [[Václav Bítovský z Bítova]], o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána\|branou]]. Po [[Bitva na Bílé Hoře\|Bílé Hoře]] byl zámek Bítovským [[konfiskace\|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod [[Rottalové\|Rottalů]]. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes.

	== Dopravní dostupnost ==		== Dopravní dostupnost ==
Řádka 15:		Řádka 15:

	== Historie ==		== Historie ==
-	Na místě bystřického zámku stávala v polovině 15. století gotická vodní tvrz založená pány z Tvorkova. V Bystřici se poprvé písemně připomíná v roce 1447. Sídlo panství se tehdy z hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] přestěhovalo do středu městečka.	+	Na místě bystřického zámku stávala v polovině 15. století gotická vodní tvrz založená pány z Tvorkova. V Bystřici se poprvé písemně připomíná v roce 1447. Sídlo panství se tehdy z hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] přestěhovalo do středu městečka.

	V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.		V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.

-	V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla [[Klasicismus\|klasicistní]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).	+	V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla [[Klasicismus\|klasicistní]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).

	[[Soubor:Sváteční sál s egyptskou výmalbou.jpg\|thumb\|240px\|Sváteční sál s egyptskou výmalbou]]		[[Soubor:Sváteční sál s egyptskou výmalbou.jpg\|thumb\|240px\|Sváteční sál s egyptskou výmalbou]]
	Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel zámku, syn poslední Rottalovny, hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate vybudoval v zámku divadlo a držel si zde i kapelu. Rovněž na konci 18. stol. byla v přízemí východního křídla založena prosperující manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). V roce 1805, v době panování Jana Nepomuka Wengerského, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.		Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel zámku, syn poslední Rottalovny, hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate vybudoval v zámku divadlo a držel si zde i kapelu. Rovněž na konci 18. stol. byla v přízemí východního křídla založena prosperující manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). V roce 1805, v době panování Jana Nepomuka Wengerského, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.

-	Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1827 Loudonové, potomci slavného rakouského generála (socha Ernsta Gideona Laudona stojí v zámeckém parku). Loudonové zámek modernizovali, vybudovali klozetovou věž, novogotickou kapli i vytápění podlahy. První z Loudonů, Olivier, nechal při zámku vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny (z okrasných jmenujme např. orchideje či eukalyptus, z užitkových ananas).	+	Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1827 Loudonové, potomci slavného rakouského generála (socha Ernsta Gideona Laudona stojí v zámeckém parku). Loudonové zámek modernizovali, vybudovali klozetovou věž, novogotickou kapli i vytápění podlahy. První z Loudonů, Olivier, nechal při zámku vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny (z okrasných jmenujme např. orchideje či [[Blahovičník\|eukalyptus]], z užitkových [[ananas]]).

	V roce 1897 za Ernsta Oliviera Loudona navštívil zámek rakouský císař František Josef I. Císařovu návštěvu připomíná pamětní nápis na fasádě východního křídla. Autorem nápisu i slunečních hodin na jižním křídle je jihočeský malíř Hanuš Schwaiger.		V roce 1897 za Ernsta Oliviera Loudona navštívil zámek rakouský císař František Josef I. Císařovu návštěvu připomíná pamětní nápis na fasádě východního křídla. Autorem nápisu i slunečních hodin na jižním křídle je jihočeský malíř Hanuš Schwaiger.

Sysop: + Masivní vylepšení

2014-10-17T10:41:37Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 17. 10. 2014, 10:41
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Sváteční sál s egyptskou výmalbou~~.jpg\|~~thumb~~\|~~240px~~\|~~Sváteční sál s egyptskou výmalbou~~]]	+	{\| class="wikitable" border="1" width="330" align="right"
-	'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika\|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance\|renesanční]] [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, [[Bohunka z Vítkova]] a [[Václav Bítovský z Bítova]], o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána\|branou]]. Po [[Bitva na Bílé Hoře\|Bílé Hoře]] byl zámek Bítovským [[konfiskace\|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod [[Rottalové\|Rottalů]]. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční [[předzámčí]] se dvěma [[baroko\|barokními]] [[křídlo (architektura)\|křídly]] bylo v letech 1765 – 1768 dle návrhu významného moravského archeitekta [[František Antonín Grimm\|Františka Antonína Grimma]] doplněno dvěma křídly ~~[[klasicismus\|~~klasicistními~~]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou do druhého [[nádvoří]]~~.	+	\| [[Soubor:KRNOVSETIN-181.jpg\|frameless\|center\|280px]]
		+	\|-
		+	\|<center>Zámek – pohled od centrálního náměstí</center>
		+	\|-
		+	\| <googlemap width="320" height="280" type=sattelite zoom=15 lat="50.1392" lon="17.6145">
		+	50.1392636, 17.6145878, Zámek Linhartovy</googlemap>
		+	\|-
		+	\|<center>Zámek v Bystřici pod Hostýnem – pozice ve [[Bystřice pod Hostýnem\|městě]]</center>
		+	\|}
		+	'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika\|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance\|renesanční]] [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, [[Bohunka z Vítkova]] a [[Václav Bítovský z Bítova]], o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána\|branou]]. Po [[Bitva na Bílé Hoře\|Bílé Hoře]] byl zámek Bítovským [[konfiskace\|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod [[Rottalové\|Rottalů]]. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční [[předzámčí]] se dvěma [[baroko\|barokními]] [[křídlo (architektura)\|křídly]] bylo v letech 1765 – 1768 dle návrhu významného moravského archeitekta [[František Antonín Grimm\|Františka Antonína Grimma]] doplněno dvěma křídly klasicistními.

	== Dopravní dostupnost ==		== Dopravní dostupnost ==
-	Zámek v Bystřici pod Hostýnem se nachází v centru města Bystřice pod Hostýnem, asi ~~27km~~ severně od Zlína, dostupný je autem (po silnici č. 438 od Holešova, Kroměříže a Zlína, nebo č. 150 od ~~Přerova~~ nebo Valašského Meziříčí), autobusem i vlakem (trať č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí).	+	Zámek v Bystřici pod Hostýnem se nachází v centru města [[Bystřice pod Hostýnem]], asi 27 km severně od [[Zlín\|Zlína]], dostupný je autem (po silnici č. 438 od Holešova, Kroměříže a Zlína, nebo č. 150 od [[Přerov]]a nebo Valašského Meziříčí), autobusem i vlakem (trať č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí).

	== Historie ==		== Historie ==
-	Na místě bystřického zámku stávala v polovině 15. století gotická vodní tvrz založená pány z Tvorkova. V Bystřici se poprvé písemně připomíná v roce 1447. Sídlo panství se tehdy z hradu Obřany přestěhovalo do středu městečka.	+	Na místě bystřického zámku stávala v polovině 15. století gotická vodní tvrz založená pány z Tvorkova. V Bystřici se poprvé písemně připomíná v roce 1447. Sídlo panství se tehdy z hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] přestěhovalo do středu městečka.

-	V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční zámek. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.	+	V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.

-	V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla klasicistní (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).	+	V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla [[Klasicismus\|klasicistní]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).

		+	[[Soubor:Sváteční sál s egyptskou výmalbou.jpg\|thumb\|240px\|Sváteční sál s egyptskou výmalbou]]
	Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel zámku, syn poslední Rottalovny, hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate vybudoval v zámku divadlo a držel si zde i kapelu. Rovněž na konci 18. stol. byla v přízemí východního křídla založena prosperující manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). V roce 1805, v době panování Jana Nepomuka Wengerského, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.		Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel zámku, syn poslední Rottalovny, hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate vybudoval v zámku divadlo a držel si zde i kapelu. Rovněž na konci 18. stol. byla v přízemí východního křídla založena prosperující manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). V roce 1805, v době panování Jana Nepomuka Wengerského, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.

Řádka 20:		Řádka 30:
	Ve 30. letech [[20. století]] se Loudonové dostali do finančních potíží a byli nuceni zámek prodat. V roce 1935 ho zaplnily sklady vojenské zdravotnické základny. Armádě patřil zámek až do roku [[1990]]. Dnes je v majetku Vojenské správy už jen zámecký park. Vlastní zámek se postupně opravuje a je přístupný veřejnosti. Konají se zde koncerty, výstavy a svatební obřady. V přízemí je od roku [[2002]] otevřena stálá výstava východočeského sochaře [[Vojmír Vokolek\|Vojmíra Vokolka]] a od roku 2004 i městské muzeum. V prvním poschodí vznikla roku 2011 také malá expozice ohýbaného sedacího nábytku, pro niž se od roku [[2015]] připravují nové moderní prostory ve zrekonstruovaném východním křídle.		Ve 30. letech [[20. století]] se Loudonové dostali do finančních potíží a byli nuceni zámek prodat. V roce 1935 ho zaplnily sklady vojenské zdravotnické základny. Armádě patřil zámek až do roku [[1990]]. Dnes je v majetku Vojenské správy už jen zámecký park. Vlastní zámek se postupně opravuje a je přístupný veřejnosti. Konají se zde koncerty, výstavy a svatební obřady. V přízemí je od roku [[2002]] otevřena stálá výstava východočeského sochaře [[Vojmír Vokolek\|Vojmíra Vokolka]] a od roku 2004 i městské muzeum. V prvním poschodí vznikla roku 2011 také malá expozice ohýbaného sedacího nábytku, pro niž se od roku [[2015]] připravují nové moderní prostory ve zrekonstruovaném východním křídle.

		+	== Velká Galerie ==
		+	* '''[[:Kategorie:Album města - Bystřice pod Hostýnem\|23 fotografií zámku a města Bystřice pod Hostýnem]]'''
	== Galerie zámku ==		== Galerie zámku ==
	<gallery>		<gallery>
Řádka 39:		Řádka 51:
	\|Popisek2=Panoramatický pohled na krásný zámek v Bystřici pod Hostýnem}}		\|Popisek2=Panoramatický pohled na krásný zámek v Bystřici pod Hostýnem}}

		+	== 290 sociálních sítí a dalších služeb (připojte se) ==
		+	{{#widget:Google PlusOne\|size=medium\|lang=cs\|count=true}}<br style="clear: both;" />
		+	{{#widget:AddThis
		+	\|page_name={{PAGENAME}}
		+	\|page_url={{fullurl:{{PAGENAME}}}}
		+	\|account_id=my-account-id
		+	\|logo_url=
		+	\|logo_background=FFFFFF
		+	\|logo_color=FFFFFF
		+	\|brand=Multimediaexpo.cz
		+	\|options=favorites, facebook, twitter, email, more
		+	\|offset_top=0
		+	\|offset_left=0
		+	}}
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.hrady.cz/?OID=1578 Hrady.cz – Bystřice pod Hostýnem]		* [http://www.hrady.cz/?OID=1578 Hrady.cz – Bystřice pod Hostýnem]
Řádka 47:		Řádka 73:
	[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Kroměříž]]		[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Kroměříž]]
	[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]
		+	[[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Zabijačka právě začíná...

2014-10-17T10:08:20Z

+ Zabijačka právě začíná...

← Starší verze		Verze z 17. 10. 2014, 10:08
Řádka 2:		Řádka 2:
	'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika\|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance\|renesanční]] [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, [[Bohunka z Vítkova]] a [[Václav Bítovský z Bítova]], o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána\|branou]]. Po [[Bitva na Bílé Hoře\|Bílé Hoře]] byl zámek Bítovským [[konfiskace\|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod [[Rottalové\|Rottalů]]. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční [[předzámčí]] se dvěma [[baroko\|barokními]] [[křídlo (architektura)\|křídly]] bylo v letech 1765 – 1768 dle návrhu významného moravského archeitekta [[František Antonín Grimm\|Františka Antonína Grimma]] doplněno dvěma křídly [[klasicismus\|klasicistními]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou do druhého [[nádvoří]].		'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika\|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)\|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance\|renesanční]] [[zámek (stavba)\|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé, [[Bohunka z Vítkova]] a [[Václav Bítovský z Bítova]], o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána\|branou]]. Po [[Bitva na Bílé Hoře\|Bílé Hoře]] byl zámek Bítovským [[konfiskace\|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod [[Rottalové\|Rottalů]]. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční [[předzámčí]] se dvěma [[baroko\|barokními]] [[křídlo (architektura)\|křídly]] bylo v letech 1765 – 1768 dle návrhu významného moravského archeitekta [[František Antonín Grimm\|Františka Antonína Grimma]] doplněno dvěma křídly [[klasicismus\|klasicistními]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou do druhého [[nádvoří]].

-	~~Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života~~. ~~Nový majitel hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate zřídil v zámku zámecké [[divadlo]]~~ a ~~držel si i [[kapela\|kapelu]]~~. ~~V té době byla v přízemí jednoho z barokních křídel zřízena [[manufaktura]] na výrobu [[keramika\|keramiky]] (tzv. Majolikakamer~~)~~. Záhy nato~~, ~~v roce 1805, získal tzv~~. ~~Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny~~.	+	== Dopravní dostupnost ==
		+	Zámek v Bystřici pod Hostýnem se nachází v centru města Bystřice pod Hostýnem, asi 27km severně od Zlína, dostupný je autem (po silnici č. 438 od Holešova, Kroměříže a Zlína, nebo č. 150 od Přerova nebo Valašského Meziříčí), autobusem i vlakem (trať č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí).

-	~~Posledními šlechtickými majiteli~~ zámku ~~byli od roku 1827 Loudonové, potomci slavného rakouského [[Ernst Gideon von Laudon\|generála]] (socha Ernsta Gideona von Laudon je postavena v zámeckém parku)~~. ~~V zámku vybudovali novogotickou [[kaple\|kapli]] a zmodernizovali vybavení celého zámku~~. ~~První z Loudonů nechal při zámku vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny, mj. [[ananas]]. Za jejich držení,~~ v roce ~~1897, navštívil zámek rakouský císař [[František Josef II~~.~~]]; na památku této návštěvy~~ se ~~dochoval pamětní nápis na východním křídle zámku. Z počátku 20. století pocházejí [[sluneční hodiny]], které namaloval [[Hanuš Schwaiger]] mezi okny druhé zámecké budovy~~.	+	== Historie ==
		+	Na místě bystřického zámku stávala v polovině 15. století gotická vodní tvrz založená pány z Tvorkova. V Bystřici se poprvé písemně připomíná v roce 1447. Sídlo panství se tehdy z hradu Obřany přestěhovalo do středu městečka.

-	~~Když se ve 30. letech 20~~. století ~~dostali Loudonové do finančních potíží~~, ~~prodali~~ zámek ~~státu~~. Od ~~roku 1935 až do roku 1990 zde byly vojenské sklady zdravotnického materiálu. Vojenská správa sídlí~~ v ~~parku dosud~~, ~~má zde stále vojenské sklady zdravotnického materiálu~~ a ~~vypravuje odtud polní nemocnice do válkou či katastrofou postižených zemí~~.	+	V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční zámek. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.

-	~~V roce 1991 přešel~~ zámek do ~~vlastnictví města~~, které zámek ~~postupně renovuje~~ a ~~využívá jej ke svým potřebám~~ a ~~aktivitám~~. ~~Konají se zde~~ [[~~koncert~~]]y, [[~~výstava\|výstavy~~]], v přízemí je od r. 2002 otevřena stálá výstava východočeského sochaře [[Vojmír Vokolek\|Vojmíra Vokolka]] a a od ~~r. 2003~~ i ~~Městské~~ muzeum ~~keramiky~~.	+	V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla klasicistní (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).
		+
		+	Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel zámku, syn poslední Rottalovny, hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate vybudoval v zámku divadlo a držel si zde i kapelu. Rovněž na konci 18. stol. byla v přízemí východního křídla založena prosperující manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). V roce 1805, v době panování Jana Nepomuka Wengerského, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.
		+
		+	Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1827 Loudonové, potomci slavného rakouského generála (socha Ernsta Gideona Laudona stojí v zámeckém parku). Loudonové zámek modernizovali, vybudovali klozetovou věž, novogotickou kapli i vytápění podlahy. První z Loudonů, Olivier, nechal při zámku vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny (z okrasných jmenujme např. orchideje či eukalyptus, z užitkových ananas).
		+
		+	V roce 1897 za Ernsta Oliviera Loudona navštívil zámek rakouský císař František Josef I. Císařovu návštěvu připomíná pamětní nápis na fasádě východního křídla. Autorem nápisu i slunečních hodin na jižním křídle je jihočeský malíř Hanuš Schwaiger.
		+
		+	Ve 30. letech [[20. století]] se Loudonové dostali do finančních potíží a byli nuceni zámek prodat. V roce 1935 ho zaplnily sklady vojenské zdravotnické základny. Armádě patřil zámek až do roku [[1990]]. Dnes je v majetku Vojenské správy už jen zámecký park. Vlastní zámek se postupně opravuje a je přístupný veřejnosti. Konají se zde koncerty, výstavy a svatební obřady. V přízemí je od roku [[2002]] otevřena stálá výstava východočeského sochaře [[Vojmír Vokolek\|Vojmíra Vokolka]] a od roku 2004 i městské muzeum. V prvním poschodí vznikla roku 2011 také malá expozice ohýbaného sedacího nábytku, pro niž se od roku [[2015]] připravují nové moderní prostory ve zrekonstruovaném východním křídle.

	== Galerie zámku ==		== Galerie zámku ==

← Starší verze		Verze z 22. 10. 2014, 18:24
Řádka 34:		Řádka 34:
	== Galerie zámku ==		== Galerie zámku ==
	<gallery>		<gallery>
-	Soubor:Erby Marie Amalie z Rottalu a Jana Jakuba Montelabbate.jpg\|~~Významné~~ Erby	+	Soubor:Erby Marie Amalie z Rottalu a Jana Jakuba Montelabbate.jpg\|<center>Erby Marie Amalie z Rottalu a Jana Jakuba Montelabbate</center>
-	Soubor:Erby Bohunky z Víckova a Václava Bítovského.jpg\|~~Významné~~ Erby	+	Soubor:Erby Bohunky z Víckova a Václava Bítovského.jpg\|<center>Erby Bohunky z Víckova a Václava Bítovského</center>
-	Soubor:Sluneční hodiny Bystrice pod Hostynem.jpg\|Sluneční hodiny	+	Soubor:Sluneční hodiny Bystrice pod Hostynem.jpg\|<center>Sluneční hodiny</center>
-	Soubor:Pamětní nápis na návštěvu císaře Františka Josefa .jpg\|Pamětní nápis na návštěvu císaře	+	Soubor:Pamětní nápis na návštěvu císaře Františka Josefa .jpg\|<center>Pamětní nápis na návštěvu císaře</center>
-	Soubor:Zámek Klozetova Věž.jpg\|Klozetova Věž	+	Soubor:Zámek Klozetova Věž.jpg\|<center>Klozetova Věž</center>
-	Soubor:Expozice keramiky BpH.jpg\|Expozice keramiky	+	Soubor:Expozice keramiky BpH.jpg\|<center>Expozice keramiky</center>
-	Soubor:Expozice Thonet BpH.jpg\|Expozice Thonet	+	Soubor:Expozice Thonet BpH.jpg\|<center>Expozice Thonet</center>
	Soubor:Expozice Vokolek BpH.jpg\|Expozice Vojmíra Vokolka		Soubor:Expozice Vokolek BpH.jpg\|Expozice Vojmíra Vokolka
	</gallery>		</gallery>
		+
	== Panorama ==		== Panorama ==
	{{Panorama1		{{Panorama1