Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:47:44Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:47
Řádka 12:		Řádka 12:
	\| počet stran = 335		\| počet stran = 335
	\| strany = 212n		\| strany = 212n
-	}}</ref> jejíž působení je omezeno prakticky jen na dnešní [[Česko]]u a [[Slovensko\|Slovenskou republiku]]. Podle [[sčítání lidu]] z roku [[2001]] se k ní hlásí v [[~~Česko~~\|Česku]] 99 103 věřících<ref name ="SCIT2001">{{Citace elektronické monografie	+	}}</ref> jejíž působení je omezeno prakticky jen na dnešní [[Česko]]u a [[Slovensko\|Slovenskou republiku]]. Podle [[sčítání lidu]] z roku [[2001]] se k ní hlásí v [[Česká republika\|Česku]] 99 103 věřících<ref name ="SCIT2001">{{Citace elektronické monografie
	\| titul = Sčítaní lidu, domů a bytů 2001		\| titul = Sčítaní lidu, domů a bytů 2001
	\| url = http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000		\| url = http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:48:40Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:48
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Ústředí Církve československé husitské.jpg\|thumb\|~~upright~~\|Ústředí, kolej a sbor Církve československé husitské v Praze-[[Dejvice\|Dejvicích]], Wuchterlově ulici]]	+	[[Soubor:Ústředí Církve československé husitské.jpg\|thumb\|200px\|Ústředí, kolej a sbor Církve československé husitské v Praze-[[Dejvice\|Dejvicích]], Wuchterlově ulici]]
	:''[[Církev husitská]], jejíž žádost o registraci je v roce 2010 v řízení u MK ČR, není totožná se subjektem tohoto článku.''		:''[[Církev husitská]], jejíž žádost o registraci je v roce 2010 v řízení u MK ČR, není totožná se subjektem tohoto článku.''
-	[[Soubor:Kostel_cirkev_cs_husitska.jpg\|thumb\|~~upright~~\|[[Sbor Prokopa Holého]] v Olomouci-[[Černovír (Olomouc)\|Černovíře]].]]	+	[[Soubor:Kostel_cirkev_cs_husitska.jpg\|thumb\|200px\|[[Sbor Prokopa Holého]] v Olomouci-[[Černovír (Olomouc)\|Černovíře]].]]
	'''Církev československá husitská''' (zkratky CČSH nebo CČH, do roku [[1971]] pouze '''Církev československá''') je [[křesťanství\|křesťanská]] [[církev]] vyhlášená [[8. leden\|8. ledna]] [[1920]]. Jde původně o specificky českou národní církev,<ref name="KRIZE212">{{Citace monografie		'''Církev československá husitská''' (zkratky CČSH nebo CČH, do roku [[1971]] pouze '''Církev československá''') je [[křesťanství\|křesťanská]] [[církev]] vyhlášená [[8. leden\|8. ledna]] [[1920]]. Jde původně o specificky českou národní církev,<ref name="KRIZE212">{{Citace monografie
	\| příjmení = Marek		\| příjmení = Marek

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-16T17:34:39Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Ústředí Církve československé husitské.jpg|thumb|upright|Ústředí, kolej a sbor Církve československé husitské v Praze-[[Dejvice|Dejvicích]], Wuchterlově ulici]]
:''[[Církev husitská]], jejíž žádost o registraci je v roce 2010 v řízení u MK ČR, není totožná se subjektem tohoto článku.''
[[Soubor:Kostel_cirkev_cs_husitska.jpg|thumb|upright|[[Sbor Prokopa Holého]] v Olomouci-[[Černovír (Olomouc)|Černovíře]].]]
'''Církev československá husitská''' (zkratky CČSH nebo CČH, do roku [[1971]] pouze '''Církev československá''') je [[křesťanství|křesťanská]] [[církev]] vyhlášená [[8. leden|8. ledna]] [[1920]]. Jde původně o specificky českou národní církev,<ref name="KRIZE212">{{Citace monografie
| příjmení = Marek
| jméno = Pavel
| rok = 2005
| titul = Církevní krize na počátku první Československé republiky (1918-1924)
| vydavatel = L. Marek
| místo = Brno
| isbn = 80-86263-57-6
| počet stran = 335
| strany = 212n
}}</ref> jejíž působení je omezeno prakticky jen na dnešní [[Česko]]u a [[Slovensko|Slovenskou republiku]]. Podle [[sčítání lidu]] z roku [[2001]] se k ní hlásí v [[Česko|Česku]] 99 103 věřících<ref name ="SCIT2001">{{Citace elektronické monografie
| titul = Sčítaní lidu, domů a bytů 2001
| url = http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000
| datum přístupu = 2008-09-22
| vydavatel = Český statistický úřad
| jazyk = česky
}}</ref> a na [[Slovensko|Slovensku]] 1 696 věřících.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Bývajúce obyvateľstvo podľa pohlavia a náboženského vyznania - 2001
| url = http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Demografia/SODB/Tabulky/tab13.pdf
| datum přístupu = 2008-02-16
| vydavatel = Štatistický úrad SR
| jazyk = slovensky
}}</ref> Je postavena na zásadách [[presbyterstvo|presbyterních]] s prvky episkopálními; od roku [[1994]] se hlásí k [[Společenství evangelických církví v Evropě|Leuenberské konkordii]].
Církev československá husitská za zdroje své nauky označuje snahu o návrat k ''prvotní církvi'' či k ''pravému jádru křesťanství''.<ref> [http://www.ccsh.cz/dokumenty/501-ustava-ccsh-2002.pdf Ústava CČSH, čl. 1]</ref> Podobně jako [[Českobratrská církev evangelická]] se považuje za pokračovatelku učení [[Jan Hus|Mistra Jana Husa]] a husitství, které je zde pokládáno za specificky českou formou křesťanství.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pavlincová
| jméno = Helena
| spoluautoři = et al.
| rok = 1994
| titul = Slovník judaismus - křesťanství - islám
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| isbn = 80-204-0440-6
| počet stran = 469
| strany = 157
}}</ref> Nauka církve vychází ze závěrů radikální části české katolické moderny vedené [[Karel Farský|Karlem Farským]] a dalšími katolickými duchovními, kteří se na přelomu let [[1919]] a 1920 odštěpili od [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]].<ref name="KATOL279">{{Citace monografie
| příjmení = Marek
| jméno = Pavel
| rok = 2003
| titul = Český katolicismus 1890-1914 : kapitoly z dějin českého katolického tábora na přelomu 19. a 20. století
| vydavatel = Gloria
| místo = Olomouc
| isbn = ISBN 80-86200-76-0
| počet stran = 649
| strany = 279n
}}</ref>
== Základní rysy ==
{{Upravit část}}
[[Soubor:Kostel ČCH vŽamberku.jpg|thumb|left|upright|Kostel ČCH v [[Žamberk]]u]]
# '''Úcta k vědecké pravdě a otevřenost vůči světu''': Podle CČSH je poznávání konečné a jediné Pravdy pouze částečné. Pravdu chápe nejen jako princip poznání, ale jako odpovědný vztah k Bohu i k člověku. Co je pravdivé, je i dobré (charakter etický); co je pravdivé, je i krásné (charakter estetický). S tím souvisí kladný a porozumivý vztah ke světu vůbec. Věrné zvěstování evangelia současnému člověku znamená dějinnou tvořivou moc.<ref name ="RYSY">{{Citace elektronické monografie
| titul = Základní rysy
| url = http://www.ccsh.cz/view.php?id=17
| datum přístupu = 2008-09-22
| vydavatel = Církev československá husitská
| jazyk = česky
}}</ref>
# '''Apostolicita a reformační charakter''': Obojí chápe duchovně. Apoštolskost církve je určena věrným uchováváním a předáváním ryzí biblické zvěsti a její aktualizaci oživující mocí Ducha svatého. Reformační charakter spočívá v neustálém pročišťování církevní tradice na základě biblické zvěsti pod normou Ducha Kristova.<ref name ="RYSY"/>
# '''Zpřítomnění jako liturgický princip''': Sám živý Kristus, který se z Otcova příkazu a podle svých slibů v moci Ducha svatého spásně zpřítomňuje při svátostném jednání církve, si z ní činí své tělo na této Zemi.<ref name ="RYSY"/>
# '''Presbyterní zřízení s episkopálními prvky''': Vychází z obecného kněžství Kristova lidu. Služby kněžství celé obecné církve Kristovy jsou přenášeny při svěcení kněžstva „na osoby způsobilé a osvědčené“, muže a od roku 1947 i ženy, aby byla zajišťována nezkrácenost a jednota tří Kristových úřadů (prorockého – učitelského, královského – pastýřského, kněžského – obětního). Služby jsou rozčleněny podle míry svěřené odpovědnosti na službu jáhenskou, kněžskou a biskupskou. Presbyterním zřízením se míní účast zvolených presbyterů (starších) na řízení církve.<ref name ="RYSY"/>
Církev československá husitská se ve svém učení dává vést svědectvím a zvěstí Bible. Z církevní tradice přijímá to, co je s Písmem svatým ve shodě. Biblická orientace jí otevřela důležité poznání, že existuje jediná církev Kristova na celém světě, která je složena z křesťanů ve všech organizacích křesťanských církví.
Základem církevního života jsou pravidelné nedělní bohoslužby s liturgií dr. Karla Farského. Bohoslužba má dva vrcholy – zvěstování biblického poselství Božího slova a zpřítomnění Krista jako živého Pána církve a skrytého Pána dějin ve společenství při večeři Páně.
Církev vysluhuje sedm [[svátosti|svátostí]] – křest, biřmování, večeři Páně, pokání, manželství, útěchu nemocných a svěcení kněžstva.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Základní informace
| url = http://www.ccsh.cz/view.php?id=338
| datum přístupu = 2008-09-22
| vydavatel = Církev československá husitská
| jazyk = česky
}}</ref>
Církev zajišťuje shromáždění duchovní péče o děti, mládež a dospělé a koná pravidelné biblické hodiny. Duchovní a jeho spolupracovníci se starají také o osobní duchovní péči, a to zejména při návštěvách v rodinách, u nemocných, osamělých, pozůstalých a dalších zájemců o setkání s představiteli církve. Duchovního lze požádat o tzv. pastorační rozhovor anebo o soukromou zpověď. Duchovní je vázán zpovědním tajemstvím.<ref name ="RYSY"/>
== Organizační struktura ==
CČSH od počátku působila na území celého [[Československo|Československa]], ovšem ve skutečnosti představovala významnou skupinu pouze v [[Česko|českých zemích]]; na [[Slovensko|Slovensku]] byl její vliv velmi malý a omezoval se prakticky pouze na Čechy tam žijící. Podobně církev působila do roku 1939 na Podkarpatské Rusi. Tomu odpovídá i dnešní organizace církve – v Česku je tvořena asi 350 církevními obcemi, které se sdružují do 5 [[diecéze|diecézí]] ([[Pražská diecéze Církve československé husitské|pražské]], [[Brněnská diecéze Církve československé husitské|brněnské]], [[Královéhradecká diecéze Církve československé husitské|královéhradecké]], [[Olomoucká diecéze Církve československé husitské|olomoucké]] a [[Plzeňská diecéze Církve československé husitské|plzeňské]]), zatímco území Slovenska pokrývá jediná diecéze ([[Bratislavská diecéze Církve československé husitské|bratislavská]]) se třemi obcemi.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Seznam náboženských obcí
| url = http://www.ccsh.cz/no.php
| datum přístupu = 2008-09-22
| vydavatel = Církev československá husitská
| jazyk = česky
}}</ref>
V současné době je základním dokumentem, jímž se církev řídí, Ústava Církve československé husitské přijatá v roce [[2005]] a prováděná Řádem duchovenské služby z roku [[2005]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Dokumenty církve
| url = http://www.ccsh.cz/documenty.php
| datum přístupu = 2008-09-22
| vydavatel = Církev československá husitská
| jazyk = česky
}}</ref> Podle dokumentů je základní jednotkou církve náboženská obec vedená farářem nebo farářkou a radou starších. V čele církve stojí ústřední rada, složená ze zástupců diecézí, [[biskup]]ové, představitel [[Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy|Husitské teologické fakulty]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] a patriarcha. Ten je nejvyšším celocírkevním představitelem a je volený na 7 let. Charakteristickým rysem církve je spoluúčast laiků na vedení církve. Podle Ústavy má tedy církev presbyterní zřízení (účast zvolených presbyterů na řízení církve) s episkopálními prvky.<ref name ="UST">{{Citace elektronické monografie
| titul = Ústava Církve československé husitské
| url = http://www.ccsh.cz/dokumenty/518-ustava_2008_web.pdf
| datum přístupu = 2008-09-22
| vydavatel = Církev československá husitská
| jazyk = česky
}}</ref>
Každý stupeň církevní hierarchie (obec, diecéze, celocírkevní úroveň) má vedle personálních představitelů také shromáždění (Shromáždění obce, Diecézní shromáždění, Církevní sněm a Církevní zastupitelstvo jako dva zákonodárné orgány), správní orgán (rada starších, diecézní rada, ústřední rada) a také soudní a revizní orgány. Na úrovni obce tvoří shromáždění všichni členové, volená shromáždění na vyšších stupních jsou obsazena také [[virilita|virilními]] členy. Vikariáty, které tvoří mezistupeň mezi církevní obcí a diecézí, mají na rozdíl od ostatních stupňů církevní správy charakter výhradně organizační jednotky.<ref name ="UST"/>
Obecné označení církevní stavby (např. [[kostel]]a či modlitebny) církve československé husitské se zdůrazněním živého shromáždění se nazývá sbor, např. [[Husův sbor]], a další.
== Historie ==
{| class="wikitable" style="float:right; margin-left:1em; text-align:right"
|-
! Rok !! colspan=2 | Věřících v Česku <br />dle sčítání lidu<ref name=SLDB21-01>{{Citace elektronické monografie
| titul = Obyvatelstvo podle náboženského vyznání podle výsledků sčítání lidu v letech 1921, 1930, 1950, 1991 a 2001
| url = http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/3D00462B10/$File/4032060119.pdf
| datum přístupu = 2008-09-22
| vydavatel = Český statistický úřad
| jazyk = česky
}}</ref>
|-
| [[1921]] || 523 232 || 5,23 %
|-
| [[1930]] || 779 672 || 7,30 %
|-
| [[1950]] || 946 813 || 10,64 %
|-
| [[1991]] || 178 036 || 1,73 %
|-
| [[2001]] || 99 103 || 0,97 %
|}
Církev československá husitská vznikla pod názvem '''Církev československá''' se začala odštěpovat od [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]] o Vánocích [[1919]]. Její vznik je spojen s politickými změnami po [[První světová válka|první světové válce]], kdy nově vzniklá [[Československá republika]] hledala nejen politickou, ale i duchovní a náboženskou identitu. [[Římskokatolická církev]] totiž byla od konce 19. století zejména v intelektuálních a politických kruzích chápána jako jeden z nástrojů [[Habsburkové|habsburské]] protičeské politiky a jako brzda politických ambicí českého národa. To se projevovalo také v části samotné české katolické církve: někteří duchovní usilovali o přizpůsobení stále více se prosazujícímu [[nacionalismus|nacionálnímu]] vnímání věřících, jehož vnějším projevem bylo užívání [[čeština|češtiny]] v liturgii a otázka postoje k náboženským problémům českých dějin. Tito tzv. [[katolická moderna|katoličtí modernisté]] byli organizováni v [[Jednota katolického duchovenstva|Jednotě katolického duchovenstva]], jež však nedosáhla uznání u vedení církve.<ref name="KATOL279"/>
Po vzniku ČSR mezi lidmi šířil odmítavý postoj ke katolické církvi jako zdiskreditovanému nástroji habsburské moci („pryč od Vídně a od Říma“) a znovu se obnovila snaha o její reformu zevnitř, zejména u modernistických kněží z Jednoty katolického duchovenstva. Vyvrcholením jejich snažení a opozice k církevnímu vedení byly o Vánocích 1919 bohoslužby v češtině, pro něž [[liturgie|liturgii]] velice rychle připravil [[Karel Farský]] a zhudebnil [[Josef Pícha]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Butta
| jméno = Tomáš
| titul = Znovuobjevování daru liturgie
| url = http://www.ccsh.cz/view.php?id=78
| datum přístupu = 2008-09-22
| vydavatel = Církev československá husitská
| jazyk = česky
}}</ref>
Na [[8. leden|8. ledna]] [[1920]] byl svolán první sněm, na kterém byla oficiálně vyhlášena nová, „národně pojatá“<ref name="KRIZE212"/> Církev československá. Vznik církve byl vyhlášen provoláním ''„Národu československému“'', které její ustavující Sněm schválil 10. ledna 1920 a které bylo zveřejněno o den později, [[11. leden|11. ledna]] [[1920]].<ref>http://cs.christiantoday.com/article/husite-si-v-nedeli-pripomenou-89-vyroci-vzniku-ccsh/13449.htm</ref> Státem byla Československá církev uznána 15. září téhož roku.
Charakter nové církve formovaný na jejích sněmech byl ovšem zpočátku nejasný. Řada představitelů zdůrazňovala také východní tradice českého křesťanství a s poukazem na [[Cyril a Metoděj|staroslověnskou misii]] se orientovala na [[srbská pravoslavná církev|srbskou pravoslavnou církev]]. Také část veřejnosti považovala zpočátku hnutí církve československé za obnovenou církev katolickou-cyrilometodějskou, takže nikoho příliš nepřekvapovala její orientace na [[pravoslaví]] a [[Slované|slovanství]]. O tento směr se značnou měrou zasloužil jeden z vedoucích činitelů hnutí, [[Svatý Gorazd II.|Matěj Pavlík]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Marek
| jméno = Pavel
| rok = 2004
| titul = Pravoslavní v Československu v letech 1918-1942 : příspěvek k dějinám Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku
| vydavatel = L. Marek
| místo = Brno
| isbn = ISBN 80-86200-76-0
| počet stran = 423
| strany = 38n
}}</ref> Jako většinový se však ukázal liberálně radikální směr vedený Farským. Rostoucí napětí kulminovalo v roce [[1922]], kdy Farský a Kalous vydali svůj ''Katechismus'', který definoval základy věrouky církve. Pravoslavné křídlo jej odmítlo, pravoslavný biskup Dositej zastupující srbskou pravoslavnou církev o něm prohlásil, že jde o „[[panteismus|panteistický]] katechismus“, který popírá všechna křesťanská vyznání.<ref>Pavel Marek, Volodymyr Bureha: ''Pravoslaví v Československu v letech 1918-1953''; CSDK, Brno 2008; ISBN 978-80-7325-171-0 (str. 70)</ref> Prosazení Farského vizí se dlouho setkávalo s odporem, neboť pravoslavní měli původně silnější postavení v moravské části církve. Farský ale využil odjezdu Pavlíka do USA a postupně Moravu za jeho nepřítomnosti ovládl. Pavlík se nejprve po svém návratu pokusil nový stav zvrátit a když zjistil, že se mu to nepodaří a Farský byl zvolen patriarchou, tak spolu se stejně smýšlejícími nakonec roku [[1924]] CČS opustil a přešel k pravoslaví.<ref>Pavel Marek, Volodymyr Bureha: ''Pravoslaví v Československu v letech 1918-1953''; CSDK, Brno 2008; ISBN 978-80-7325-171-0 (str. 72-80)</ref>
=== Po roce 1945 ===
[[File:Budova fary husitské.jpg|thumb|left|Farní úřad v České Lípě]]
V březnu 1939 byla CČS na Slovensku i v Podkarpatské Rusi zrušena.
V [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] byla CČS přejmenována na Církev českomoravskou, po osvobození se vrátila k původnímu názvu.
Po květnu 1945 se do vedení církve dostala skupina prokomunisticky smýšlejících kněží a laiků (např. [[František Hub]] či [[Miroslav Novák (teolog)|Miroslav Novák]]), jež obvinila dosavadní vedení, že se za okupace zkompromitovalo, a prohlásila je za sesazené.<ref> Např. ''Kostnické jiskry'', č. 19, 2. 8. 1945 </ref>
Ve vedení [[Státní úřad pro věci církevní|Státního úřadu pro věci církevní]] také stanul bývalý administrátor CČS [[František Hub]] a její bývalý farář [[Vladimír Ekart]], kteří v SÚC představovali radikální křídlo, razící tvrdý postup vůči režimu nepříznivě nakloněným církvím.<ref> Jiří Piškula. Na pokraji propasti: Bratrská jednota Chelčického v letech 1952–1953. [http://www.evangelickytydenik.cz/archiv/et-2008-37.pdf?fid=1229589041 ''Evangelický týdeník Kostnické jiskry'' 36/2008] ([[Portable Document Format]] 560 [[kilobyte]]), s. 5-6. V poznámce 8 stojí: „Jejich tvrdost vůči ostatním nekatolickým církvím, kterou zaznamenala i StB, byla zřejmě jednou z příčin, proč oba úředníci v letech 1952–53 úřad opustili. Viz [[Archiv bezpečnostních]] složek (ABS), H-153 – objektový svazek „Státní úřad církevní", str. 35.“</ref>
Ne všichni členové církve toto jednání akceptovali, někteří byli vězněni.<ref>Cf. Jindra, Martin: Strážci lidskosti : dvanáct příběhů příslušníků Československé církve (husitské) vězněných po únoru 1948. Praha : Náboženská obec Československé církve husitské na Starém Městě, 2007. ISBN 978-80-7000-089-2.</ref>
[[File:Kostel husitské církve zima.jpg|thumb|Kostel v České Lípě poblíž fary]]
V roce [[1968]] se Československá církev přihlásila k [[Pražské jaro 1968|demokratizaci]] politického života a postavila se také proti [[Invaze do Československa|okupaci Československa]] vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]].<ref> Např. Český zápas, 12.9.1968 </ref> V církvi začal později postupný posun k postojům blízkým [[Protestantství|protestantizmu]]. Roku [[1971]] se církev přejmenovala na Církev československou husitskou a roku [[1994]] podepsala [[Leuenberská konkordie|Leuenberskou konkordii]].<ref>[http://geke_neu.jalb-server.net/side.php?news_id=7060&part_id=0&navi=14 The Signatory Churches of the Leuenberg Agreement]</ref> V roce [[1999]] byla do olomouckého biskupského úřadu zvolena [[Jana Šilerová]], která se tak stala první biskupkou z [[Postkomunistická Evropa|postkomunistické Evropy]].<ref>[http://www.forum2000.cz/cz/projekty/mezinabozensky-dialog/2001/ucastnici&wWGoVXFUWbw=200001811/ Jana Šilerová, biskupka Církve československé husitské], profil na stránkách Fórum 2000</ref>
Vztahy církve s církví římskokatolickou jsou srdečné, ale jsou problémy se vztahem k vrcholným představitelům římskokatolíků. Církev si v dubnu 1999 zvolila svou první biskupku Janu Šilerovou, nicméně již v lednu 1999 kardinál [[Miloslav Vlk]] učinil veřejné prohlášení, kterým volbu ženy do biskupského úřadu odsoudil a zmínil budoucí zhoršení ekumenickým vztahů v důsledku této volby <ref>[http://web.archive.org/web/20030314022239/http://www.praguepost.cz/news012799g.html Bauerova, Ladka (27 January 1999) "Catholics wary of woman bishop" ''The Prague Post'']</ref> Po kritice ze strany CČSH římskokatolická církev se od jeho prohlášení distancovala a uvedla, že nehodlá oponovat této volbě.<ref>[http://findarticles.com/p/articles/mi_qa3942/is_199907/ai_n8874320 (July 1999) "World scan: Jana Silerova, Eastern Europe's first woman bishop" ''The Lutheran'' 12(7): ]</ref> V roce 2000 se biskupského svěcení Jany Šilerové účastnili i představitelé římskokatolické církve <ref> Luxmoore, Jonathan (2001) "Eastern Europe 1997-2000: a Review of Church Life" ''Religion, State & Society'' 29(4): pp. 305-330, p. 327</ref>
Na počátku [[21. století]] otřásly církví dva skandály - nejprve spor mezi patriarchou [[Jan Schwarz|Janem Schwarzem]] a ostatními biskupy, kteří se vzájemně obviňovali z neprůhledného hospodaření, zpronevěr a selhání v osobním životě, což vyústilo v červnu 2005 v rezignaci patriarchy na sněmu, který svolal, ale nezískal na něm podporu už v procedurálních otázkách.<ref> [http://www.radio.cz/cz/clanek/68004 Patriarcha husitské církve Jan Schwarz odstoupil], web [[Rádio Praha]] 27. 6. 2005</ref> V roce 2006 bylo odhaleno, že ženatý pražský biskup [[Karel Bican]] požadoval sex po mladém muži, kterému pomohl z vězení a který byl na něm existenčně závislý. Biskup nejprve o záležitosti lhal a usvědčující nahrávku označil za podvrh, pravdu přiznal teprve poté, co si vedení církve chtělo udělat expertízu nahrávky.<ref>Tomáš Zdechovský: [http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=2797 Husité mají problém: Bicana!], Christnet.cz, 28. 3. 2007</ref> Skandál podtrhlo, že Diecézní shromáždění Bicana v lednu 2007 těsně potvrdilo ve funkci i proti přání Ústřední rady CČSH a patriarchy, ale Ústřední rada jej v dubnu suspendovala<ref> [http://www.ccsh.cz/view.php?id=241 K případu pražského biskupa], Jiří Vaníček, web CČSH, 14. 4. 2007 </ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/husite-nenasli-silu-odvolat-nemravneho-biskupa-f5b-/domaci.asp?c=A070303_130314_domaci_klu Husité nenašli sílu odvolat nemravného biskupa], idnes.cz, 3. 3. 2007</ref> a v listopadu abdikoval.<ref> [http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=14549 Mgr. Karel Bican podal abdikaci na úřad biskupa], Christnet.cz, 19. 11. 2007</ref>
== Patriarchové ==
[[Soubor:Hostivice-husitsky kostel.jpg|thumb|right|Modlitebna CČSH v [[Hostivice|Hostivici]] u Prahy]]
Patriarcha je nejvyšším představitelem Církve československé husitské. V této funkci se vystřídali:
* [[Karel Farský]] (1924-1927)
* [[Gustav Adolf Procházka]] (1928-1942)
* [[František Kovář]] (1946-1961)
* [[Miroslav Novák (teolog)|Miroslav Novák]] (1961-1990)
* [[Vratislav Štěpánek]] (1991-1994)
* [[Josef Špak]] (1994-2001)
* [[Jan Schwarz]] (2001-2005)
* [[Tomáš Butta]] (2006-)
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* Balatková, Jitka. Organizační vývoj Československé církve (husitské) na Moravě a ve Slezsku. in: Vývoj církevní správy na Moravě. XXVII. Mikulovské symposium 9.-10.10. 2002. Brno, 2003.
* Hrdlička, Jaroslav. Život a dílo Prof. Františka Kováře. Příběh patriarchy a učence. L. Marek: Brno, 2007.
* Hrdlička, Jaroslav. Patriarcha dr. Miroslav Novák. Život mezi svastikou a rudou hvězdou, L. Marek: Brno, 2010.
* {{Citace monografie
| příjmení = Medek
| jméno = Rudolf
| rok = 1990
| titul = Katechismus v duchu církve československé husitské
| vydavatel = Blahoslav
| místo = Praha
| isbn = neuvedeno
| počet stran = 136
| strany =
}}
* Nĕmec, Ludvík. (1975) The Czechoslovak Heresy and Schism: the emergence of a national Czechoslovak church American Philosophical Society, Philadelphia, ISBN 0-87169-651-7
* Tonzar, David. (2002) Vznik a vývoj novodobé husitské teologie a Církev československá husitská. Karolinum, Prague, ISBN 80-246-0499-X
* Urban, Rudolf. (1973) Die tschechoslowakische hussitische Kirche J.G. Herder-Institut, Marburg/Lahn, ISBN 3-87969-103-7
* Ulrich Daske. Die Tschechoslowakische Hussitische Kirche in der deutschen theologischen Literatur und in Selbstzeugnissen. Frankfurt am Main 1987. ISBN 3-8204-0912-2
* Církev československá husitská. Bohoslužebná kniha Církve československé husitské. Liturgie podle patriarchy Karla Farského. Druhá liturgie CČSH. Praha 2004
* Sigrid Tröger und Karl-Wolfgang Tröger (Hrsg). Kirchenlexikon. Christliche Kirchen, Freikirchen und Gemeinschaften im Überblick. Berlin: Union Verlag, 1990. ISBN 3-372-00302-0, S. 227-228
== Externí odkazy ==
* [http://www.ccsh.cz/ Církev československá husitská], oficiální ústřední web
** [http://www.husiti.cz/ccshpd/index.htm Pražská diecéze CČSH]
** [http://www.ccshbrno.cz/index.php?akce=6 Církev československá husitská] Brněnská diecéze CČSH
** [http://www.ccshhk.cz/ Královéhradecká diecéze CČSH]
** [http://www.drevenykostelik.cz/ www.drevenykostelik.cz] Portál CČSH v Blansku
* [http://www.htf.cuni.cz/ Husitská teologická fakulta UK]
* Petr Chytil: [http://www.getsemany.cz/node/465 ''Církev československá a stát kolem roku 1948''], [[Getsemany (časopis)|Getsemany]] 133, listopad 2002

{{commonscat|Czechoslovak Hussite Church}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Protestantství]]
[[Kategorie:Církev československá husitská| ]]
[[Kategorie:Křesťanství v Česku]]
[[Kategorie:Křesťanství na Slovensku]]
{{Křesťanské patriarcháty}}

Církev československá husitská - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu