Církevní Otcové - Historie editací

ENmety: /* Přednicejští Otcové */ 1. nikajský koncil

2016-08-26T13:48:05Z

Přednicejští Otcové: 1. nikajský koncil

← Starší verze		Verze z 26. 8. 2016, 13:48
Řádka 29:		Řádka 29:
	==== Apoštolští Otcové ====		==== Apoštolští Otcové ====
	Mezi tzv. [[apoštolští Otcové\|apoštolské Otce]] patří generace žáků [[apoštol]]ů, tj. ti, které církev (případně oni sami) označují jako ty, kteří ještě viděli apoštoly a přijali jejich víru.		Mezi tzv. [[apoštolští Otcové\|apoštolské Otce]] patří generace žáků [[apoštol]]ů, tj. ti, které církev (případně oni sami) označují jako ty, kteří ještě viděli apoštoly a přijali jejich víru.
-	*sv. [[Klement Římský]] († asi [[101]])	+	*sv. [[Klement Římský]] († asi 101)
-	*sv. [[Ignác z Antiochie]] († asi [[106]])	+	*sv. [[Ignác z Antiochie]] († asi 106)
-	*sv. [[Polykarp ze Smyrny]] († mezi [[155]] a [[167]])	+	*sv. [[Polykarp ze Smyrny]] († mezi 155 a 167)
-	*sv. [[Papiáš z Hierapole]] († kolem [[140]])	+	*sv. [[Papiáš z Hierapole]] († kolem 140)
-	*autor [[Didaché]] (~~zač.~~ 2. století)	+	*autor [[Didaché]] (začátek 2. století)
-	*autor [[list Barnabášův\|listu Barnabášova]] (kolem [[130]])	+	*autor [[list Barnabášův\|listu Barnabášova]] (kolem 130)
	*autor [[Pastýř Hermův\|Pastýře Hermova]] (mezi 130 a 140)		*autor [[Pastýř Hermův\|Pastýře Hermova]] (mezi 130 a 140)
	==== [[Apologeté]] 2. století ====		==== [[Apologeté]] 2. století ====
	[[Aristides z Athén]] ( kolem 130)		[[Aristides z Athén]] ( kolem 130)
-	*sv. [[Justin Mučedník]] († [[165]])	+	*sv. [[Justin Mučedník]] († 165)
-	*[[Athénagorás]] († asi [[180]]?)	+	*[[Athénagorás]] († asi 180 ?)
-	*[[Tacián Syrský]] († asi [[172]])	+	*[[Tacián Syrský]] († asi 172)
-	*[[Theofilos z Antiochie]] (kolem 180?)	+	*[[Theofilos z Antiochie]] (kolem 180 ?)
	*autor [[List Diognétovi\|listu Diognétovi]] (mezi 140 a 200)		*autor [[List Diognétovi\|listu Diognétovi]] (mezi 140 a 200)
	==== Protiheretičtí autoři 2. století ====		==== Protiheretičtí autoři 2. století ====
-	*sv. [[Irenej z Lyonu]] (asi ~~140–[[208]]~~)	+	*sv. [[Irenej z Lyonu]] (asi 140–208)
	*sv. [[Hippolyt Římský]] (asi 170 – asi 235)		*sv. [[Hippolyt Římský]] (asi 170 – asi 235)
	==== Otcové 3. století ====		==== Otcové 3. století ====
	===== Řečtí Otcové =====		===== Řečtí Otcové =====
-	*sv. [[Klement Alexandrijský]] († asi [[202]])	+	*sv. [[Klement Alexandrijský]] († asi 202)
-	*[[Órigenés]] ([[185]] – [[254]])	+	*[[Órigenés]] (185 – 254)
-	*[[Dionýsios z Alexandrie]] († asi [[265]])	+	*[[Dionýsios z Alexandrie]] († asi 265)
-	*[[Petr z Alexandrie]] († asi [[311]])	+	*[[Petr z Alexandrie]] († asi 311)
	*[[Méthodios z Olympu]]		*[[Méthodios z Olympu]]
	===== Latinští Otcové =====		===== Latinští Otcové =====
	*[[Tertullianus]] (155 – asi 220)		*[[Tertullianus]] (155 – asi 220)
	*[[Minucius Felix]]		*[[Minucius Felix]]
-	*sv. [[Cyprianus]] z Kartága (asi ~~200–[[258]]~~)	+	*sv. [[Cyprianus]] z Kartága (asi 200–258)
-	*[[Novatianus]] (asi ~~200–[[258]]~~)	+	*[[Novatianus]] (asi 200–258)
-	*[[Viktorín z Ptuje]] († asi [[303]]/[[304]])	+	*[[Viktorín z Ptuje]] († asi 303/304)
	*[[Lactantius]] (asi 260 – asi 325)		*[[Lactantius]] (asi 260 – asi 325)
		+
	=== Zlatý věk patristiky (325-451) ===		=== Zlatý věk patristiky (325-451) ===
	==== Otcové nicejské víry ====		==== Otcové nicejské víry ====

Sysop: Nahrazení textu „749“ textem „749“

2015-08-15T12:40:00Z

Nahrazení textu „749“ textem „749“

← Starší verze		Verze z 15. 8. 2015, 12:40
Řádka 11:		Řádka 11:
	=== Časové vymezení ===		=== Časové vymezení ===
	Tento autor též musí časově náležet do doby křesťanského starověku, tedy k epoše, kdy křesťanství bylo náboženstvím velmi mladým. Toto období je proto velmi podnětné pro [[teologie\|teologii]], protože v jeho průběhu můžeme pozorovat vznik a vývoj všech křesťanských nauk. Církevní Otcové jsou proto považováni za hodnověrné svědky rané křesťanské víry, za určitý článek podání víry ([[tradice]]), která dnešní křesťanství pojí s křesťanstvím počátků. Krom toho jde o období nerozdělené západní a východní církve, takže tito autoři jsou považováni za společné dědictví v celé církvi.		Tento autor též musí časově náležet do doby křesťanského starověku, tedy k epoše, kdy křesťanství bylo náboženstvím velmi mladým. Toto období je proto velmi podnětné pro [[teologie\|teologii]], protože v jeho průběhu můžeme pozorovat vznik a vývoj všech křesťanských nauk. Církevní Otcové jsou proto považováni za hodnověrné svědky rané křesťanské víry, za určitý článek podání víry ([[tradice]]), která dnešní křesťanství pojí s křesťanstvím počátků. Krom toho jde o období nerozdělené západní a východní církve, takže tito autoři jsou považováni za společné dědictví v celé církvi.
-	Na Západě se tato doba ohraničuje stoletím po pádu [[Řím\|Římské říše]]; za poslední latinské Otce se považují sv. [[Řehoř I. Veliký\|Řehoř Veliký]] (540–604) a sv. [[Isidor Sevillský]] (560–636). Na Východě, kde antická kultura nezačala upadat tak rychle, a proto se patristická epocha ukončuje v 8. století a za posledního církevního Otce je považován sv. [[Jan Damašský]] (~~675–[[749]]~~).	+	Na Západě se tato doba ohraničuje stoletím po pádu [[Řím\|Římské říše]]; za poslední latinské Otce se považují sv. [[Řehoř I. Veliký\|Řehoř Veliký]] (540–604) a sv. [[Isidor Sevillský]] (560–636). Na Východě, kde antická kultura nezačala upadat tak rychle, a proto se patristická epocha ukončuje v 8. století a za posledního církevního Otce je považován sv. [[Jan Damašský]] (675–749).
	=== Autorita ve víře ===		=== Autorita ve víře ===
	Posledním kritériem církevních Otců je, že tento člověk musí být považován církví za zvlášť velkou autoritu ve věcech víry. Toto schválení stačí implicitní, a proto je někdy nesnadné určit, jedná-li se pouze o církevního spisovatele nebo Otce.		Posledním kritériem církevních Otců je, že tento člověk musí být považován církví za zvlášť velkou autoritu ve věcech víry. Toto schválení stačí implicitní, a proto je někdy nesnadné určit, jedná-li se pouze o církevního spisovatele nebo Otce.

Sysop: Nahrazení textu „675“ textem „675“

2015-08-15T12:37:54Z

Nahrazení textu „675“ textem „675“

← Starší verze		Verze z 15. 8. 2015, 12:37
Řádka 11:		Řádka 11:
	=== Časové vymezení ===		=== Časové vymezení ===
	Tento autor též musí časově náležet do doby křesťanského starověku, tedy k epoše, kdy křesťanství bylo náboženstvím velmi mladým. Toto období je proto velmi podnětné pro [[teologie\|teologii]], protože v jeho průběhu můžeme pozorovat vznik a vývoj všech křesťanských nauk. Církevní Otcové jsou proto považováni za hodnověrné svědky rané křesťanské víry, za určitý článek podání víry ([[tradice]]), která dnešní křesťanství pojí s křesťanstvím počátků. Krom toho jde o období nerozdělené západní a východní církve, takže tito autoři jsou považováni za společné dědictví v celé církvi.		Tento autor též musí časově náležet do doby křesťanského starověku, tedy k epoše, kdy křesťanství bylo náboženstvím velmi mladým. Toto období je proto velmi podnětné pro [[teologie\|teologii]], protože v jeho průběhu můžeme pozorovat vznik a vývoj všech křesťanských nauk. Církevní Otcové jsou proto považováni za hodnověrné svědky rané křesťanské víry, za určitý článek podání víry ([[tradice]]), která dnešní křesťanství pojí s křesťanstvím počátků. Krom toho jde o období nerozdělené západní a východní církve, takže tito autoři jsou považováni za společné dědictví v celé církvi.
-	Na Západě se tato doba ohraničuje stoletím po pádu [[Řím\|Římské říše]]; za poslední latinské Otce se považují sv. [[Řehoř I. Veliký\|Řehoř Veliký]] (540–604) a sv. [[Isidor Sevillský]] (560–636). Na Východě, kde antická kultura nezačala upadat tak rychle, a proto se patristická epocha ukončuje v 8. století a za posledního církevního Otce je považován sv. [[Jan Damašský]] (~~[[675]]–~~[[749]]).	+	Na Západě se tato doba ohraničuje stoletím po pádu [[Řím\|Římské říše]]; za poslední latinské Otce se považují sv. [[Řehoř I. Veliký\|Řehoř Veliký]] (540–604) a sv. [[Isidor Sevillský]] (560–636). Na Východě, kde antická kultura nezačala upadat tak rychle, a proto se patristická epocha ukončuje v 8. století a za posledního církevního Otce je považován sv. [[Jan Damašský]] (675–[[749]]).
	=== Autorita ve víře ===		=== Autorita ve víře ===
	Posledním kritériem církevních Otců je, že tento člověk musí být považován církví za zvlášť velkou autoritu ve věcech víry. Toto schválení stačí implicitní, a proto je někdy nesnadné určit, jedná-li se pouze o církevního spisovatele nebo Otce.		Posledním kritériem církevních Otců je, že tento člověk musí být považován církví za zvlášť velkou autoritu ve věcech víry. Toto schválení stačí implicitní, a proto je někdy nesnadné určit, jedná-li se pouze o církevního spisovatele nebo Otce.

Sysop: Nahrazení textu „540“ textem „540“

2015-08-15T12:36:52Z

Nahrazení textu „540“ textem „540“

← Starší verze		Verze z 15. 8. 2015, 12:36
Řádka 11:		Řádka 11:
	=== Časové vymezení ===		=== Časové vymezení ===
	Tento autor též musí časově náležet do doby křesťanského starověku, tedy k epoše, kdy křesťanství bylo náboženstvím velmi mladým. Toto období je proto velmi podnětné pro [[teologie\|teologii]], protože v jeho průběhu můžeme pozorovat vznik a vývoj všech křesťanských nauk. Církevní Otcové jsou proto považováni za hodnověrné svědky rané křesťanské víry, za určitý článek podání víry ([[tradice]]), která dnešní křesťanství pojí s křesťanstvím počátků. Krom toho jde o období nerozdělené západní a východní církve, takže tito autoři jsou považováni za společné dědictví v celé církvi.		Tento autor též musí časově náležet do doby křesťanského starověku, tedy k epoše, kdy křesťanství bylo náboženstvím velmi mladým. Toto období je proto velmi podnětné pro [[teologie\|teologii]], protože v jeho průběhu můžeme pozorovat vznik a vývoj všech křesťanských nauk. Církevní Otcové jsou proto považováni za hodnověrné svědky rané křesťanské víry, za určitý článek podání víry ([[tradice]]), která dnešní křesťanství pojí s křesťanstvím počátků. Krom toho jde o období nerozdělené západní a východní církve, takže tito autoři jsou považováni za společné dědictví v celé církvi.
-	Na Západě se tato doba ohraničuje stoletím po pádu [[Řím\|Římské říše]]; za poslední latinské Otce se považují sv. [[Řehoř I. Veliký\|Řehoř Veliký]] (~~[[540]]–604~~) a sv. [[Isidor Sevillský]] (560–636). Na Východě, kde antická kultura nezačala upadat tak rychle, a proto se patristická epocha ukončuje v 8. století a za posledního církevního Otce je považován sv. [[Jan Damašský]] ([[675]]–[[749]]).	+	Na Západě se tato doba ohraničuje stoletím po pádu [[Řím\|Římské říše]]; za poslední latinské Otce se považují sv. [[Řehoř I. Veliký\|Řehoř Veliký]] (540–604) a sv. [[Isidor Sevillský]] (560–636). Na Východě, kde antická kultura nezačala upadat tak rychle, a proto se patristická epocha ukončuje v 8. století a za posledního církevního Otce je považován sv. [[Jan Damašský]] ([[675]]–[[749]]).
	=== Autorita ve víře ===		=== Autorita ve víře ===
	Posledním kritériem církevních Otců je, že tento člověk musí být považován církví za zvlášť velkou autoritu ve věcech víry. Toto schválení stačí implicitní, a proto je někdy nesnadné určit, jedná-li se pouze o církevního spisovatele nebo Otce.		Posledním kritériem církevních Otců je, že tento člověk musí být považován církví za zvlášť velkou autoritu ve věcech víry. Toto schválení stačí implicitní, a proto je někdy nesnadné určit, jedná-li se pouze o církevního spisovatele nebo Otce.

Ulysses: Nahrazení textu „604“ textem „604“

2015-07-17T14:25:54Z

Nahrazení textu „604“ textem „604“

← Starší verze		Verze z 17. 7. 2015, 14:25
Řádka 11:		Řádka 11:
	=== Časové vymezení ===		=== Časové vymezení ===
	Tento autor též musí časově náležet do doby křesťanského starověku, tedy k epoše, kdy křesťanství bylo náboženstvím velmi mladým. Toto období je proto velmi podnětné pro [[teologie\|teologii]], protože v jeho průběhu můžeme pozorovat vznik a vývoj všech křesťanských nauk. Církevní Otcové jsou proto považováni za hodnověrné svědky rané křesťanské víry, za určitý článek podání víry ([[tradice]]), která dnešní křesťanství pojí s křesťanstvím počátků. Krom toho jde o období nerozdělené západní a východní církve, takže tito autoři jsou považováni za společné dědictví v celé církvi.		Tento autor též musí časově náležet do doby křesťanského starověku, tedy k epoše, kdy křesťanství bylo náboženstvím velmi mladým. Toto období je proto velmi podnětné pro [[teologie\|teologii]], protože v jeho průběhu můžeme pozorovat vznik a vývoj všech křesťanských nauk. Církevní Otcové jsou proto považováni za hodnověrné svědky rané křesťanské víry, za určitý článek podání víry ([[tradice]]), která dnešní křesťanství pojí s křesťanstvím počátků. Krom toho jde o období nerozdělené západní a východní církve, takže tito autoři jsou považováni za společné dědictví v celé církvi.
-	Na Západě se tato doba ohraničuje stoletím po pádu [[Řím\|Římské říše]]; za poslední latinské Otce se považují sv. [[Řehoř I. Veliký\|Řehoř Veliký]] ([[540]]~~–[[604]]~~) a sv. [[Isidor Sevillský]] (560–636). Na Východě, kde antická kultura nezačala upadat tak rychle, a proto se patristická epocha ukončuje v 8. století a za posledního církevního Otce je považován sv. [[Jan Damašský]] ([[675]]–[[749]]).	+	Na Západě se tato doba ohraničuje stoletím po pádu [[Řím\|Římské říše]]; za poslední latinské Otce se považují sv. [[Řehoř I. Veliký\|Řehoř Veliký]] ([[540]]–604) a sv. [[Isidor Sevillský]] (560–636). Na Východě, kde antická kultura nezačala upadat tak rychle, a proto se patristická epocha ukončuje v 8. století a za posledního církevního Otce je považován sv. [[Jan Damašský]] ([[675]]–[[749]]).
	=== Autorita ve víře ===		=== Autorita ve víře ===
	Posledním kritériem církevních Otců je, že tento člověk musí být považován církví za zvlášť velkou autoritu ve věcech víry. Toto schválení stačí implicitní, a proto je někdy nesnadné určit, jedná-li se pouze o církevního spisovatele nebo Otce.		Posledním kritériem církevních Otců je, že tento člověk musí být považován církví za zvlášť velkou autoritu ve věcech víry. Toto schválení stačí implicitní, a proto je někdy nesnadné určit, jedná-li se pouze o církevního spisovatele nebo Otce.

Ulysses: Nahrazení textu „315“ textem „315“

2015-07-17T14:13:54Z

Nahrazení textu „315“ textem „315“

← Starší verze		Verze z 17. 7. 2015, 14:13
Řádka 69:		Řádka 69:
	*[[Marcel z Ankyry]] († [[374]])		*[[Marcel z Ankyry]] († [[374]])
	*sv. [[Didymos Slepý]] (313–398)		*sv. [[Didymos Slepý]] (313–398)
-	*sv. [[Hilarius z Poitiers]] (~~[[315]]–367~~)	+	*sv. [[Hilarius z Poitiers]] (315–367)
	*[[Marius Victorinus]] († [[362]])		*[[Marius Victorinus]] († [[362]])
	==== Kapadočtí Otcové ====		==== Kapadočtí Otcové ====

Ulysses: Nahrazení textu „313“ textem „313“

2015-07-17T14:13:19Z

Nahrazení textu „313“ textem „313“

← Starší verze		Verze z 17. 7. 2015, 14:13
Řádka 68:		Řádka 68:
	*sv. [[Atanáš]] (Athanasios) z Alexandrie (asi 296–[[373]])		*sv. [[Atanáš]] (Athanasios) z Alexandrie (asi 296–[[373]])
	*[[Marcel z Ankyry]] († [[374]])		*[[Marcel z Ankyry]] († [[374]])
-	*sv. [[Didymos Slepý]] (~~[[313]]–398~~)	+	*sv. [[Didymos Slepý]] (313–398)
	*sv. [[Hilarius z Poitiers]] ([[315]]–367)		*sv. [[Hilarius z Poitiers]] ([[315]]–367)
	*[[Marius Victorinus]] († [[362]])		*[[Marius Victorinus]] († [[362]])

GVC Sobek: Nahrazení textu „367“ textem „367“

2015-06-10T14:25:00Z

Nahrazení textu „367“ textem „367“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 14:25
Řádka 69:		Řádka 69:
	*[[Marcel z Ankyry]] († [[374]])		*[[Marcel z Ankyry]] († [[374]])
	*sv. [[Didymos Slepý]] ([[313]]–398)		*sv. [[Didymos Slepý]] ([[313]]–398)
-	*sv. [[Hilarius z Poitiers]] ([[315]]~~–[[367]]~~)	+	*sv. [[Hilarius z Poitiers]] ([[315]]–367)
	*[[Marius Victorinus]] († [[362]])		*[[Marius Victorinus]] († [[362]])
	==== Kapadočtí Otcové ====		==== Kapadočtí Otcové ====

GVC Sobek: Nahrazení textu „398“ textem „398“

2015-06-10T14:20:38Z

Nahrazení textu „398“ textem „398“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 14:20
Řádka 68:		Řádka 68:
	*sv. [[Atanáš]] (Athanasios) z Alexandrie (asi 296–[[373]])		*sv. [[Atanáš]] (Athanasios) z Alexandrie (asi 296–[[373]])
	*[[Marcel z Ankyry]] († [[374]])		*[[Marcel z Ankyry]] († [[374]])
-	*sv. [[Didymos Slepý]] ([[313]]~~–[[398]]~~)	+	*sv. [[Didymos Slepý]] ([[313]]–398)
	*sv. [[Hilarius z Poitiers]] ([[315]]–[[367]])		*sv. [[Hilarius z Poitiers]] ([[315]]–[[367]])
	*[[Marius Victorinus]] († [[362]])		*[[Marius Victorinus]] († [[362]])

GVC Sobek: Nahrazení textu „394“ textem „394“

2015-06-10T14:06:33Z

Nahrazení textu „394“ textem „394“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 14:06
Řádka 75:		Řádka 75:
	*sv. [[Řehoř z Nazianzu]] (Naziánský) řečený [[Teolog]] ([[329]]–390)		*sv. [[Řehoř z Nazianzu]] (Naziánský) řečený [[Teolog]] ([[329]]–390)
	*sv. [[Basileios Veliký\|Basileios z Kaisareie]] (též Veliký) (330–[[379]]), bratr Řehoře z Nyssy		*sv. [[Basileios Veliký\|Basileios z Kaisareie]] (též Veliký) (330–[[379]]), bratr Řehoře z Nyssy
-	*sv. [[Řehoř z Nyssy]] (Nysský) řečený [[Mystik]] ([[335]]~~–[[394]]~~)	+	*sv. [[Řehoř z Nyssy]] (Nysský) řečený [[Mystik]] ([[335]]–394)
	==== Antiochijská škola ====		==== Antiochijská škola ====
	*[[Diodóros z Tarsu]] († 394)		*[[Diodóros z Tarsu]] († 394)