Císař - Historie editací

Ivan Drago: Nahrazení textu „1204“ textem „1204“

2015-12-22T07:55:41Z

Nahrazení textu „1204“ textem „1204“

← Starší verze		Verze z 22. 12. 2015, 07:55
Řádka 25:		Řádka 25:

	== Asijští císařové ==		== Asijští císařové ==
-	* '''[[Trapezuntský císař]]''' – panovník [[Trapezuntské císařství\|Trapezuntského císařství]] (nástupnického státu Byzantské říše v [[Malá Asie\|Malé Asii]]), stát stejně jako císařský titul trval od roku [[1204]]-1461, oficiálně se na počátku zval ''Císař a samovládce Římanů'', po r. 1282 se zval ''Císař a samovládce celého východu, Iberů a zámořských provincií''.	+	* '''[[Trapezuntský císař]]''' – panovník [[Trapezuntské císařství\|Trapezuntského císařství]] (nástupnického státu Byzantské říše v [[Malá Asie\|Malé Asii]]), stát stejně jako císařský titul trval od roku 1204-1461, oficiálně se na počátku zval ''Císař a samovládce Římanů'', po r. 1282 se zval ''Císař a samovládce celého východu, Iberů a zámořských provincií''.
	* '''[[Čínský císař]]''' – titul čínského panovníka od nejstarších dob (cca. 2100 př. n. l.) do r. 1911		* '''[[Čínský císař]]''' – titul čínského panovníka od nejstarších dob (cca. 2100 př. n. l.) do r. 1911
	* '''[[Japonský císař]]''' – panovníci nejdéle nepřetržitě panující dynastie na světě (od r. 660 př. n. l.)		* '''[[Japonský císař]]''' – panovníci nejdéle nepřetržitě panující dynastie na světě (od r. 660 př. n. l.)

Frill80: Nahrazení textu „900“ textem „900“

2015-03-03T09:15:25Z

Nahrazení textu „900“ textem „900“

← Starší verze		Verze z 3. 3. 2015, 09:15
Řádka 37:		Řádka 37:

	== Afričtí císařové ==		== Afričtí císařové ==
-	* '''[[Habešský císař]]''' – panovník dnešní [[Etiopie]], ([[900]]-[[1976]])	+	* '''[[Habešský císař]]''' – panovník dnešní [[Etiopie]], (900-[[1976]])

	== Reference ==		== Reference ==

Sysop: Nahrazení textu „1345“ textem „1345“

2015-02-15T12:38:29Z

Nahrazení textu „1345“ textem „1345“

← Starší verze		Verze z 15. 2. 2015, 12:38
Řádka 8:		Řádka 8:

	== Historie ==		== Historie ==
-	Éra císařů je spojena s Římskou říší. Prvním císařem se stal Oktavián, který roku 27 př. n. l. přijal titul ''[[Augustus (titul)\|augustus]]'' ''(vznešený)''. Tituly augustus a caesar se souběžně používaly římskými císaři v období [[principát]]u, později za doby [[dominát]]u byl titul caesar vyhrazen mladšímu panovníkovi, spoluvládci augusta. Po pádu [[Západořímská říše\|Západořímské říše]] roku [[476]] se titul císaře užíval výhradně jen v přeživší východní části Říše římské – [[Byzantská říše\|Byzantské říši]]. V západní Evropě byl titul obnoven za vlády [[Karel I. Veliký\|Karla Velikého]], který byl 25. prosince 800 korunován papežem [[Lev III.\|Lvem III.]] jakožto pokračovatel a znovuobnovitel Římské říše. Po rozpadu jeho říše se užívání titulu nakonec ustálilo ve [[Východofranská říše\|Východofranské říši]], kde v roce [[962]] vznikla Svatá říše římská. Samotný titul císaře byl doposud spojen s ideou obnovy či pokračování Říše římské, avšak v období [[Vrcholný středověk\|vrcholného středověku]] se začal používat i mimo tento rámec jako zdůraznění moci a prestiže jednotlivých států a panovníků, a to především ve východoevropských státech. Tak byla zavedena hodnost císaře např. v [[První bulharská říše\|Bulharsku]] ([[913]]), [[Srbské království\|Srbsku]] ([[1345]]) či [[Ruské carství\|Rusku]] (1547).	+	Éra císařů je spojena s Římskou říší. Prvním císařem se stal Oktavián, který roku 27 př. n. l. přijal titul ''[[Augustus (titul)\|augustus]]'' ''(vznešený)''. Tituly augustus a caesar se souběžně používaly římskými císaři v období [[principát]]u, později za doby [[dominát]]u byl titul caesar vyhrazen mladšímu panovníkovi, spoluvládci augusta. Po pádu [[Západořímská říše\|Západořímské říše]] roku [[476]] se titul císaře užíval výhradně jen v přeživší východní části Říše římské – [[Byzantská říše\|Byzantské říši]]. V západní Evropě byl titul obnoven za vlády [[Karel I. Veliký\|Karla Velikého]], který byl 25. prosince 800 korunován papežem [[Lev III.\|Lvem III.]] jakožto pokračovatel a znovuobnovitel Římské říše. Po rozpadu jeho říše se užívání titulu nakonec ustálilo ve [[Východofranská říše\|Východofranské říši]], kde v roce [[962]] vznikla Svatá říše římská. Samotný titul císaře byl doposud spojen s ideou obnovy či pokračování Říše římské, avšak v období [[Vrcholný středověk\|vrcholného středověku]] se začal používat i mimo tento rámec jako zdůraznění moci a prestiže jednotlivých států a panovníků, a to především ve východoevropských státech. Tak byla zavedena hodnost císaře např. v [[První bulharská říše\|Bulharsku]] ([[913]]), [[Srbské království\|Srbsku]] (1345) či [[Ruské carství\|Rusku]] (1547).

	== Evropští císařové ==		== Evropští císařové ==

Sysop: 1 revizi

2014-04-23T13:54:16Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 4. 2014, 13:54

Sysop: Nahrazení textu

2013-02-05T13:04:57Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Charlemagne2.jpg|right|thumb|Karel Veliký, císař říše římské]]
'''Císař''' je nejvyšší panovnická [[hodnost]]. Pochází z latinského titulu ''[[caesar]]'', odvozeného od jména [[Gaius Julius Caesar|Gaia Julia Caesara]]. Jeho obdobou je hodnost [[car]], jež byla používána v některých slovanských zemích ([[Rusko]], [[Bulharsko]] či [[Srbsko]]). V [[Evropa|Evropě]] popisuje [[Panovník|monarchu]] nejvyššího řádu.<ref>[http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=14711 Heslo ''Císař'' na ''Encyklopedie CoJeCo'']</ref>

Císaři přísluší oslovení ''císařské Veličenstvo'', ostatním členům císařského rodu přísluší oslovení ''císařská Výsost''. Pokud je císař zároveň králem přísluší mu titul ''císařské a královské Veličenstvo'', ostatním členům císařského rodu pak ''císařská a královská Výsost''.{{Fakt/dne|20110122151629}}

Jediným v současné době panujícím císařem je japonský císař [[Akihito]].

== Historie ==
Éra císařů je spojena s Římskou říší. Prvním císařem se stal Oktavián, který roku 27 př. n. l. přijal titul ''[[Augustus (titul)|augustus]]'' ''(vznešený)''. Tituly augustus a caesar se souběžně používaly římskými císaři v období [[principát]]u, později za doby [[dominát]]u byl titul caesar vyhrazen mladšímu panovníkovi, spoluvládci augusta. Po pádu [[Západořímská říše|Západořímské říše]] roku [[476]] se titul císaře užíval výhradně jen v přeživší východní části Říše římské – [[Byzantská říše|Byzantské říši]]. V západní Evropě byl titul obnoven za vlády [[Karel I. Veliký|Karla Velikého]], který byl 25. prosince 800 korunován papežem [[Lev III.|Lvem III.]] jakožto pokračovatel a znovuobnovitel Římské říše. Po rozpadu jeho říše se užívání titulu nakonec ustálilo ve [[Východofranská říše|Východofranské říši]], kde v roce [[962]] vznikla Svatá říše římská. Samotný titul císaře byl doposud spojen s ideou obnovy či pokračování Říše římské, avšak v období [[Vrcholný středověk|vrcholného středověku]] se začal používat i mimo tento rámec jako zdůraznění moci a prestiže jednotlivých států a panovníků, a to především ve východoevropských státech. Tak byla zavedena hodnost císaře např. v [[První bulharská říše|Bulharsku]] ([[913]]), [[Srbské království|Srbsku]] ([[1345]]) či [[Ruské carství|Rusku]] (1547).

== Evropští císařové ==
* '''Caesar a Imperator''' – jedno z přízvisek vládců Římské říše (viz také Seznam římských císařů).
* '''Císař východořímské říše''' - používající řecký termín basileos, považoval se za císaře [[Římská říše|Římské říše]], fakticky vládl ([[Byzantská říše|byzantské říši]]).
* '''Císař říše římské''' – tento titul historicky navazoval na zaniklé antické císařství a byl používán ve smyslu ''řídící římské impérium'' (Romanum gubernans imperium). I když se jednalo podle názvu o římské císařství, nebylo to císařství [[Římská říše|Římanů]]. [[Císař říše římské]] byl především ochráncem západoevropského [[křesťanství|křesťanstva]] a sídelního města [[papež]]ů, [[Řím]]a. V Římě nesídlil. Prvním císařem říše Římské a obnovitelem dlouho zaniklého západořímského císařského titulu se stal roku 800 n. l. Karel Veliký. Titul nebyl dědičný.<ref>Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 2001</ref>
* '''Latinský císař''' - vládce křižáckého státu Latinské císařství (oficiálně latinsky {{Cizojazyčně|la|''Imperator Romanus''}})
* '''Císař Svaté říše římské''' - (v odborných historických textech používán i titul římskoněmecký císař) – Od dob císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] se říše začala označovat jako Svatá říše římská a poté, co se titul císaře opakovaně ocital v rukou německých králů a panovníků, ustálilo se nakonec v 15. století nové označení pro tuto říši i pro císaře – [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]] a [[Císař Svaté říše římské národa německého]]. Tento císařský titul rovněž nebyl dědičný, císařem se mohl stát jen [[seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]], kterého měl podle tradice právo korunovat jen papež v Římě. Samotného [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského krále]] měli právo volit jen volitelé, tzv. kurfiřti. Od 15. století byl [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] volen jen člen [[Habsburkové|habsburského]] rodu, kteří již od začátku 16. století automaticky získávali i titul císaře, bez nutnosti korunovace v [[Řím|Římě]] [[papež]]em.(Posledním císařem, kterého korunoval [[papež]] v Římě, byl [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]], posledním císařem, kterého korunoval sám papež (ale nikoliv v Římě, ale v Bologni), byl [[Karel V.]]). [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]], a s ní i titul jejího císaře, zanikla roku 1806.<ref>Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 2001</ref>
* '''[[Císař rakouský]]''' – roku 1804 přijal císař Svaté říše římské národa německého [[František I.|František II.]] další císařský titul, titul císaře rakouského. Po zániku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské národa německého]] roku 1806 si ponechal pouze titul císaře rakouského a přijal jméno František I. Titul císaře rakouského se pak v rodu [[Habsburkové|Habsburků]] dědil až do roku [[1918]].
* '''[[Ruský car]]''' – panovníci ruské říše od roku 1547 do r. 1918 s titulem '''car''' s hodností císaře a posléze císařským titulem '''imperátor''' (od r. [[1721]])<ref>Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 2001</ref>
* '''[[Německý císař]]''' – titul panovníků [[Německé císařství|Německé říše]] mezi léty 1871–1918 ([[Vilém I. Pruský|Vilém I.]], [[Fridrich III. Pruský|Fridrich III.]] a [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]])
* '''[[Císař Francouzů]]''' – tento titul používal Napoleon Bonaparte a Napoleon III.
* '''[[Bulharský car]]''' – titul rovný císaři používaný za [[první bulharská říše|první]] a [[druhá bulharská říše|druhé bulharské říše]]. Používal se i za [[třetí bulharská říše|třetí bulharské říše]], avšak zde byl panovník mezinárodně uznáván jako [[král]].
* '''[[Srbský car]]''' – za srbského císaře (cara) se prohlásil roku 1345 [[Štěpán Dušan]], titul pak používal i jeho syn [[Štěpán Uroš V.]]
* '''[[Císař celého Španělska]]''' – titul používaný u různých příležitostech ve Španělsku (latinsky ''Imperator totius Hispaniae'')

== Asijští císařové ==
* '''[[Trapezuntský císař]]''' – panovník [[Trapezuntské císařství|Trapezuntského císařství]] (nástupnického státu Byzantské říše v [[Malá Asie|Malé Asii]]), stát stejně jako císařský titul trval od roku [[1204]]-1461, oficiálně se na počátku zval ''Císař a samovládce Římanů'', po r. 1282 se zval ''Císař a samovládce celého východu, Iberů a zámořských provincií''.
* '''[[Čínský císař]]''' – titul čínského panovníka od nejstarších dob (cca. 2100 př. n. l.) do r. 1911
* '''[[Japonský císař]]''' – panovníci nejdéle nepřetržitě panující dynastie na světě (od r. 660 př. n. l.)
* '''[[Indický císař]]''' – mezi léty [[1876]]–[[1947]] jeden z titulů panovníků [[Spojené království|Velké Británie]].
* '''[[Korejský císař]]''' – panovník [[Korejské císařství|Korejského císařství]] (1897–[[1910]])

== Američtí císařové ==
* '''[[Brazilský císař]]''' – tento titul užíval [[Pedro I. Brazilský]] a [[Pedro II. Brazilský]].
* '''[[Mexický císař]]''' – panovníci [[Mexiko|Mexika]] ve dvou krátkých obdobích v 19. století. Prvním císařem Mexika byl v letech 1822–1823 [[Agustín de Iturbide|Agustín I.]] a druhým císařem pak [[Maxmilián I. Mexický|Maxmilián I.]] v letech [[1864]]–[[1867]].
* '''[[Haitský císař]]''' – titul používali [[Jean-Jacques Dessalines]] a [[Faustin-Élie Soulouque]].

== Afričtí císařové ==
* '''[[Habešský císař]]''' – panovník dnešní [[Etiopie]], ([[900]]-[[1976]])

== Reference ==
<references />

{{commonscat|Emperors}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Císaři| ]]
[[Kategorie:Panovníci podle titulů]]