Sysop: 1 revizi

2014-04-26T11:10:56Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 4. 2014, 11:10

Sysop: 1 revizi

2014-01-21T21:44:32Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 1. 2014, 21:44

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-17T08:19:12Z

Nahrazení textu

← Starší verze

Verze z 17. 4. 2011, 08:19

Sysop: Nahrazení textu „{{Chybí zdroj}}“ textem „“

2011-04-17T08:19:12Z

Nahrazení textu „{{Chybí zdroj}}“ textem „“

Nová stránka

{{Infobox Chemická sloučenina
|Název=Chlorid sodný
|Obrázek=[[Soubor:Chlorid sodný.JPG|160px|Vzhled]][[Soubor:NaCl-Ionengitter.png|120px|Struktura]]
|Systematický název= Chlorid sodný
|Ostatní názvy= Kuchyňská sůl, [[halit]]
|Číslo CAS=7647-14-5
|Sumární vzorec=NaCl
|Vzhled= Bílá krystalická látka
|Molární hmotnost=58,443 g/mol
|Molární koncentrace= 5,326 mol/dm3 (''20 °C, 26 %ní roztok'')
|Teplota tání= 801 °C
|Teplota varu= 1 413 °C
|Hustota=2,163 g/cm³ 1,197 (''20 °C, 26 %ní roztok'')
|Tvrdost=2 (Mohsova stupnice)
|Rozpustnost=35,86 g/100 ml (''20 °C'')
|Dynamický viskozitní koeficient= 1,38 cP (''817 °C'') 1,12 cP (''867 °C'') 0,95 cP (''917 °C'') 0,82 cP (''967 °C'') 1,99 (''20 °C, 26 %ní roztok'')
|Kinematický viskozitní koeficient= 1,662 cS (''20 °C, 26 %ní roztok'')
|Relativní permitivita= 5,3
|Povrchové napětí= 114 mN/m (''803 °C'') 110 mN/m (''850 °C'') 107 mN/m (''900 °C'') 102 mN/m (''970 °C'')
|Rozpustnost= 35,63 g/100 ml (''0 °C'') 35,86 g/100 ml (''20 °C'') 36,7 g/100 ml (''50 °C'') 37,08 g/100 ml (''60 °C'') 37,97 g/100 ml (''80 °C'') 39,02 g/100 ml (''100 °C'')
|Rozpustnost polární= [[Methanol]] 1,31 g/100 ml [[Ethanol]] 0,065 g/100 ml [[Glycerol]] 8,2 g/100 ml Kapalný [[amoniak]] 12,9 g/100 ml
|Struktura=zobrazit
|Krystalová struktura= Krychlová
|Koordinační geometrie= Oktaedrická
|Hrana mřížky= a=562,7 pm
|Dipólový moment=30,02•10-30 Cm
|Termodynamické vlastnosti=zobrazit
|Standardní slučovací entalpie = -411,1 kJ/mol
|Entalpie tání= 488 J/g
|Entalpie varu= 2 930 J/g
|Entalpie rozpouštění= 85,6 J/g (''18 °C'') 66,4 J/g (''25 °C'')
|Standardní molární entropie = 72,38 J K-1 mol-1
|Standardní slučovací Gibbsova energie= -384 kJ/mol
|Izobarické měrné teplo= 0,8506 J K-1 g-1
|Bezpečnost=zobrazit
|R-věty= {{R36}}
|S-věty= Žádná rizika
|NFPA 704={{NFPA 704
|Zdraví=1
|Hořlavost=0
|Reaktivita=0}}
|Číslo RTECS= VZ4725000
|Teplota vznícení= Není vznětlivý
}}
'''Chlorid sodný''' ('''NaCl'''), známý v běžném životě pod označením '''kuchyňská sůl''' a nejčastěji prostě '''sůl''', je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě [[Minerál|nerostu]] [[halit]]u, známého též pod označením ''sůl kamenná''. Je to velmi důležitá sloučenina potřebná pro životní funkce většiny organismů. Při [[teplo|nahřátí]] [[plamen]]em se sůl dá [[tání|roztavit]] a uvolňuje přitom [[chlor]].
Krystalický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost.
== Výskyt ==
[[Soubor:Halite crystal.jpg|thumb|left|250 px|Krystal halitu - NaCl]]
Vzhledem k velké rozpustnosti ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na [[Země|Zemi]] obsažena v [[mořská voda|mořské vodě]]. Průměrná [[salinita]] mořské vody činí přibližně 3,5 %, z nichž připadá přibližně 2,7 % na NaCl (téměř 80 % soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl). Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je [[Mrtvé moře]], kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35 %, kde je však obsah NaCl k jiným solím jen 30 %.
Pevný, [[krystal]]ický chlorid sodný se nalézá v oblastech, kde v geologické minulosti Země došlo vysušení oddělené části moře nebo oceánu a následnému překrytí vrstvy solí jinými geologickými vrstvami. Tato ložiska soli jsou intenzivně těžena např. v [[Polsko|Polsku]] nebo [[Spojené státy americké|USA]].
== Využití ==
Chlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin používá při konzervaci masa nasolením. V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu [[sodík]]u, [[hydrogenuhličitan sodný|jedlé sody]], [[Chlor|chlóru]], [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] a mnoha dalších sloučenin. Jeho další využití je například v mýdlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev.
Zásadní význam má chlorid sodný v [[Zimní posyp|zimní údržbě komunikací]]. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 cenou v rozmezí v rozmezí 1700 až 2200 Kč za tunu asi 6× levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, [[chlorid vápenatý]]. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek [[silnice|silniční]] sítě v ČR použito 168 000 tun soli, z toho v 98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu [[chlorid hořečnatý]]. [[Eutektický bod]], tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodním roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21 °C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace, a proto hranice skutečné účinnosti leží výše; pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty zhruba −5 °C, maximálně −7 °C, při teplotách pod −11 °C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35 °C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).<ref name=eu>Karel Melcher: [http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=49570 Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU], Ekolist.cz, 3. 12. 2001</ref>
== Jodizovaná sůl ==
[[Soubor:2007.10.09 Merkers sodium chloride crystals.jpg|thumb|left|250 px|Solné doly v německém Merkersu]]
Kuchyňská sůl normálně prodávaná v běžných obchodech s potravinami bývá ze zdravotních důvodů jodizovaná - je do ní přidáno malé množství [[Jod|jódu]] ve formě [[jodid draselný|jodidu draselného]] nebo [[jodičnan draselný|jodičnanu draselného]]. Je tím zabezpečeno, že v populaci nevzniká deficit jódu, který by mohl být příčinou vleklých zdravotních poruch či nemocí.
[[Soubor:Salt Crystals.JPG|thumb|left|250 px|Krystaly NaCl]]
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
[[Soubor:NaCl-zoutkristallen op Schott Duran 100 ml.JPG|thumb|left|250 px|Krystaly NaCl vzniklé odpařením vody z roztoku]]
* {{Citace monografie
| příjmení = VOHLÍDAL
| jméno = JIŘÍ
| příjmení2 = ŠTULÍK
| jméno2 = KAREL
| příjmení3 = JULÁK
| jméno3 = ALOIS
| rok = 1999
| titul = Chemické a analytické tabulky
| vydavatel = Grada Publishing
| místo = Praha
| isbn = 80-7169-855-5
| vydání = 1
}}

{{Commonscat|Sodium chloride}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Chloridy (chemie)|Sodný]]
[[Kategorie:Sodné sloučeniny]]
[[Kategorie:Potravinářství]]
[[Kategorie:Odklízení sněhu]]

Chlorid sodný - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu

Sysop: Nahrazení textu „{{Chybí zdroj}}“ textem „“