Chočské vrchy - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2016-12-28T23:36:35Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 28. 12. 2016, 23:36
Řádka 13:		Řádka 13:
	\| hornina = [[vápenec]], [[pískovec]], [[slínovec]], [[břidlice]]		\| hornina = [[vápenec]], [[pískovec]], [[slínovec]], [[břidlice]]
	\| poznámka =		\| poznámka =
-	\| povodí = [[Orava (řeka)\|Orava]]}}	+	\| povodí = [[Orava (řeka)\|Orava]]}}'''Chočské vrchy''' je [[Slovensko\|slovenské pohoří]], jež řadíme mezi základní (jádrová) pohoří patřící do soustavy [[Vnitřní Západní Karpaty\|Vnitřních Západních Karpat]] a [[Fatransko-tatranská oblast\|Fatransko-tatranské oblasti]].
-	'''Chočské vrchy''' je [[Slovensko\|slovenské pohoří]], jež řadíme mezi základní (jádrová) pohoří patřící do soustavy [[Vnitřní Západní Karpaty\|Vnitřních Západních Karpat]] a [[Fatransko-tatranská oblast\|Fatransko-tatranské oblasti]]. Nejvyšším vrcholem je [[Veľký Choč]] (1608 m).	+	[[Soubor:Velky Choc from Liptov.jpg\|thumb\|240px\|Veľký Choč – nejvyšší vrchol<br />(Chočských vrchů)]]
		+	Nejvyšším vrcholem je [[Veľký Choč]] (1608 metrů).
		+
	== Poloha ==		== Poloha ==
-	[[~~Image~~:Vnitřní Západní Karpaty, b10.png\|thumb\|~~left\|250px~~\|[[Vnitřní Západní Karpaty]], Chočské vrchy vyznačeny červeným polem]]	+	[[File:Vnitřní Západní Karpaty, b10.png\|thumb\|240px\|[[Vnitřní Západní Karpaty]], Chočské vrchy vyznačeny červeným polem]]
	Na severu jej ohraničuje [[Oravská vrchovina]], podcelek [[Podchočská brázda]] a [[Podtatranská brázda]], podcelek [[Zuberecká brázda]], na východě [[Tatry]], podcelek [[Západní Tatry]], na jihu [[Podtatranská kotlina]], podcelek [[Liptovská kotlina]] a na západě [[Veľká Fatra]], podcelek [[Šípska Fatra]].		Na severu jej ohraničuje [[Oravská vrchovina]], podcelek [[Podchočská brázda]] a [[Podtatranská brázda]], podcelek [[Zuberecká brázda]], na východě [[Tatry]], podcelek [[Západní Tatry]], na jihu [[Podtatranská kotlina]], podcelek [[Liptovská kotlina]] a na západě [[Veľká Fatra]], podcelek [[Šípska Fatra]].
	== Členění ==		== Členění ==
Řádka 32:		Řádka 34:
	Na popisovaném území vzhledem k jeho [[hornatina\|hornatinovému]] charakteru s velkými výškovými rozdíly převažují podzemní [[krasové jevy]] nad jevy povrchovými. Z povrchových [[kras]]ových mikroforem jsou nejhojnější [[škrapy]]. Vyskytují se na [[Velký Choč\|Velkém Choči]] (1611 m n. m.), avšak patrně nejlépe vyvinuté je škrapové pole na vrcholu [[Čereňová]] v masivu [[Lomné (vrch)\|Lomného]] (1278 m). [[Škrapy]] jsou známy také ze svahů vrchů		Na popisovaném území vzhledem k jeho [[hornatina\|hornatinovému]] charakteru s velkými výškovými rozdíly převažují podzemní [[krasové jevy]] nad jevy povrchovými. Z povrchových [[kras]]ových mikroforem jsou nejhojnější [[škrapy]]. Vyskytují se na [[Velký Choč\|Velkém Choči]] (1611 m n. m.), avšak patrně nejlépe vyvinuté je škrapové pole na vrcholu [[Čereňová]] v masivu [[Lomné (vrch)\|Lomného]] (1278 m). [[Škrapy]] jsou známy také ze svahů vrchů
	[[Prosečné (vrch)\|Prosečného]] (1372 m) a [[Ostrý vrch (Chočské vrchy)\|Ostrého vrchu]] (1128 m). [[Závrt]]y jsou více zřídkavé. Skupina [[závrt]]ů se nachází v sedle [[Ostruky]] mezi Prosečným a [[Čierna hora (Chočské vrchy)\|Černou horou]] (1094 m). Charakter závrtu má také ponor [[Prosiečanka\|Prosiečanky]] na plošině [[Svorad (plošina)\|Svorad]].		[[Prosečné (vrch)\|Prosečného]] (1372 m) a [[Ostrý vrch (Chočské vrchy)\|Ostrého vrchu]] (1128 m). [[Závrt]]y jsou více zřídkavé. Skupina [[závrt]]ů se nachází v sedle [[Ostruky]] mezi Prosečným a [[Čierna hora (Chočské vrchy)\|Černou horou]] (1094 m). Charakter závrtu má také ponor [[Prosiečanka\|Prosiečanky]] na plošině [[Svorad (plošina)\|Svorad]].
-	~~[[Soubor:Velky Choc over Lucky.jpg\|thumb\|Chočské vrchy]]~~	+
	Podzemní [[kras]]ové formy - [[jeskyně]] můžeme z hlediska jejich vzniku rozdělit do několika skupin. Jsou to jednak drobnější jeskyně a [[propast]]i, které nacházíme ve vrcholových částech příkrovových trosek. Na nich se zejména na úpatí [[skála\|skalních]] stěn nacházejí drobnější jeskyně a [[převis]]y, které vznikly mrazovým [[zvětrávání]]m. Takového charakteru je např. vícero jeskyní v [[Turícká dolina\|Turícké dolině]], pod [[Liptovský hrad\|Liptovským hradem]] a [[Heliašska priepasť\|Heliašskou propastí]]. Významnější jsou jeskyně, které vznikly působením [[vodní tok\|vodních toků]], ať už vstupujících na [[krasové území]] z okolních nekrasových oblastí, nebo přímo vstoupivších z krasových masivů.		Podzemní [[kras]]ové formy - [[jeskyně]] můžeme z hlediska jejich vzniku rozdělit do několika skupin. Jsou to jednak drobnější jeskyně a [[propast]]i, které nacházíme ve vrcholových částech příkrovových trosek. Na nich se zejména na úpatí [[skála\|skalních]] stěn nacházejí drobnější jeskyně a [[převis]]y, které vznikly mrazovým [[zvětrávání]]m. Takového charakteru je např. vícero jeskyní v [[Turícká dolina\|Turícké dolině]], pod [[Liptovský hrad\|Liptovským hradem]] a [[Heliašska priepasť\|Heliašskou propastí]]. Významnější jsou jeskyně, které vznikly působením [[vodní tok\|vodních toků]], ať už vstupujících na [[krasové území]] z okolních nekrasových oblastí, nebo přímo vstoupivších z krasových masivů.
	Nejznámější je [[Liskovská jeskyně]] v nejvýchodnějším výběžku vrchu [[Mních (vrch)\|Mních]]. Ten už však řadíme do [[Liptovská kotlina\|Liptovské kotliny]]. Jedinečné podzemní, ale také povrchové krasové jevy jsou rozšířeny v [[Prosiecka dolina\|Prosiecké dolině]]. Potok [[Prosiečanka]], pramenící na [[flyš]]ovém území plošiny [[Svorad (plošina)\|Svorad]] na sever od Chočských vrchů, se po vstupu do krasového údolí ponořuje ve výrazném ponoru, potom následuje cca 4 km dlouhý tok neznámým podzemím a vody vyvěrají opět asi 500 [[metr]]ů od vyústění doliny v mohutné krasové [[vyvěračka\|vyvěračce]]. Podobně potok, tekoucí o něco západněji, po vstupu na krasové území vytváří [[kaňon]]ovitý úsek a padá [[vodopád]]em do části doliny [[Červené piesky]] a níže se také ponořuje. Mnohé skutečnosti svědčí o existenci rozsáhlého jeskynního systému, do kterého se však doposud nepodařilo nikomu proniknout. Zvláštní skupinu představují [[jeskyně]], které vznikly pravděpodobně vodami, pocházejícími přímo z krasových masivů. Tohoto charakteru jsou jeskyně v masívu [[Velký Choč\|Velkého Choče]] (1608 m), v masívu [[Lomné]]ho (1278 m) a jeskyně na [[Smrekov]]ě dlouhá 115 metrů.		Nejznámější je [[Liskovská jeskyně]] v nejvýchodnějším výběžku vrchu [[Mních (vrch)\|Mních]]. Ten už však řadíme do [[Liptovská kotlina\|Liptovské kotliny]]. Jedinečné podzemní, ale také povrchové krasové jevy jsou rozšířeny v [[Prosiecka dolina\|Prosiecké dolině]]. Potok [[Prosiečanka]], pramenící na [[flyš]]ovém území plošiny [[Svorad (plošina)\|Svorad]] na sever od Chočských vrchů, se po vstupu do krasového údolí ponořuje ve výrazném ponoru, potom následuje cca 4 km dlouhý tok neznámým podzemím a vody vyvěrají opět asi 500 [[metr]]ů od vyústění doliny v mohutné krasové [[vyvěračka\|vyvěračce]]. Podobně potok, tekoucí o něco západněji, po vstupu na krasové území vytváří [[kaňon]]ovitý úsek a padá [[vodopád]]em do části doliny [[Červené piesky]] a níže se také ponořuje. Mnohé skutečnosti svědčí o existenci rozsáhlého jeskynního systému, do kterého se však doposud nepodařilo nikomu proniknout. Zvláštní skupinu představují [[jeskyně]], které vznikly pravděpodobně vodami, pocházejícími přímo z krasových masivů. Tohoto charakteru jsou jeskyně v masívu [[Velký Choč\|Velkého Choče]] (1608 m), v masívu [[Lomné]]ho (1278 m) a jeskyně na [[Smrekov]]ě dlouhá 115 metrů.

Sysop: 1 revizi

2014-04-25T14:41:27Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 4. 2014, 14:41

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-12T17:21:40Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox reliéf
| název = Chočské vrchy
| obrázek = Velky Choc from Liptov.jpg
| popis1 = Veľký Choč
| popisek2 = Veľký Choč od [[Liptov]]a
| maxnázev = [[Veľký Choč]]
| maxvýška = 1 608
| nadřaz = [[Fatransko-tatranská oblast]]
| podřaz = [[Podchočská brázda]], [[Sielnické vrchy]], [[Prosečné (podcelek)|Prosečné]], [[Choč]]
| soused = [[Oravská vrchovina]], [[Západní Tatry]], [[Podtatranská brázda]], [[Zuberecká brázda]], [[Západní Tatry]], [[Podtatranská kotlina]], [[Veľká Fatra]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Slovensko]]
| hornina = [[vápenec]], [[pískovec]], [[slínovec]], [[břidlice]]
| poznámka =
| povodí = [[Orava (řeka)|Orava]]}}
'''Chočské vrchy''' je [[Slovensko|slovenské pohoří]], jež řadíme mezi základní (jádrová) pohoří patřící do soustavy [[Vnitřní Západní Karpaty|Vnitřních Západních Karpat]] a [[Fatransko-tatranská oblast|Fatransko-tatranské oblasti]]. Nejvyšším vrcholem je [[Veľký Choč]] (1608 m).
== Poloha ==
[[Image:Vnitřní Západní Karpaty, b10.png|thumb|left|250px|[[Vnitřní Západní Karpaty]], Chočské vrchy vyznačeny červeným polem]]
Na severu jej ohraničuje [[Oravská vrchovina]], podcelek [[Podchočská brázda]] a [[Podtatranská brázda]], podcelek [[Zuberecká brázda]], na východě [[Tatry]], podcelek [[Západní Tatry]], na jihu [[Podtatranská kotlina]], podcelek [[Liptovská kotlina]] a na západě [[Veľká Fatra]], podcelek [[Šípska Fatra]].
== Členění ==
Morfologicky se pohoří dělí na tři podcelky: [[Choč]] v západní, [[Sielnické vrchy]] ve střední a [[Prosečné (podcelek)|Prosečné]] ve východní části. Horstvo je dlouhé 24 [[kilometr]]ů, průměrná šířka činí jen 4 kilometry, maximálně jen 8 kilometrů. Rozprostírá se na rozhraní slovenských okresů [[Liptovský Mikuláš]], [[Ružomberok]] a [[Dolný Kubín]].
== Geologické poměry ==
Pro toto pohoří je typické, že [[krystalické jádro]] nikde na povrch nevystupuje a celé pohoří tvoří mohutná souvrství [[sediment]]ovaných [[Mezozoikum|druhohorních]] [[hornina|hornin]]. Vzhledem ke svým malým rozměrům představuje určitý spojovací článek mezi [[Malá Fatra|Malou]] a [[Velká Fatra|Velkou Fatrou]] na západě a [[Západní Tatry|Západními Tatrami]] na východě. Z [[Velká Fatra|Velké Fatry]] sem zasahuje [[Krížňanský příkrov]], pro který je typické značné rozšíření [[hornina|hornin]] usazených ve [[spodní křída|spodní]] a [[střední křída|střední křídě]]. Jsou to horniny většinou typu slínitých [[vápenec|vápenců]], [[slínovec|slínovců]] a
slínitých [[břidlice|břidlic]], lehko podléhající [[zvětrávání]]. Horniny [[krížňanský príkrov|Krížňanského příkrovu]] tvoří zejména nižší, úpatní části masivů.
Na [[Krížňanský příkrov]] je nasunut vyšší [[Chočský příkrov]], který obsahuje hlavně nejspodnější, triasové [[sediment]]ární horniny, ze kterých jsou zde nejrozšířenějšími mohutná souvrství [[vápenec|vápenců]], nejčastější tmavošedé až černé žilkované vápence a šedé, tzv. chočské [[dolomit]]y. Vyšší souvrství triasu obsahují i jiné druhy vápenců, např. písčité, rohovcové a jiné. [[Chočský příkrov]] není zachován v tak souvislém celku jako
[[Krížňanský příkrov]], zachoval se ve formě příkrovových trosek. Největší krustu tvoří souvislý masív [[Velký Choč|Velkého Choče]] spolu s jeho rozsochami.
Od [[Sestrčská dolina|Sestrčské doliny]] na východ je [[geologická stavba]] odlišná v tom, že [[Krížňanský příkrov]] už na povrch nevystupuje (naposledy je to u obce [[Liptovská Anna]]) a mohutné masivy [[Pravnáč]]e (1206 m), [[Lomné (vrch)|Lomného]] (1278 m), [[Prosečné (vrch)|Prosečného]] (1372 m), [[Ostrý vrch (Chočské vrchy)|Ostrého vrchu]] (1128 m) a [[Holica|Holice]] (1340 m) jsou budovány složitě zvrásněnými komplexy vápenců a [[dolomit]]ů [[střední trias|středního triasu]] až po [[Suchá dolina (Západní Tatry)|Suchou dolinu]], kde se [[křída|křídová]] souvrství [[krížňanský príkrov|Krížňanského příkrovu]] opět objevují.
== Geomorfologické poměry ==
Z [[geomorfologie|geomorfologického]] hlediska je pro Chočské vrchy typické, že nemají souvislejší hlavní [[hřeben]] a jsou charakteristické samostatnými masivy. Podcelek [[Choč]]e kulminuje vrchem [[Velký Choč]] (1611 m), což je nejvyšší bod celého pohoří a představuje strukturu [[chočský príkrov|Chočského příkrovu]] budovanou [[dolomit]]y a už méně [[vápenec|vápenci]]. Dolina potoka [[Teplianka]] odděluje tento podcelek od podcelku [[Sielnické vrchy]], které jsou charakteristické mírnějšími formami, rozšířené na [[hornina|horninách]] [[krížňanský príkrov|Krížňanského příkrovu]] s nejvyššími vrcholy [[Magura (Chočské vrchy)|Magura]] (1171 m), [[Havrania]] (1130 m) a [[Sielnická hora]] (1051 m n. m.). Nejvýchodnější část pohoří tvoří podcelek [[Prosečné (podcelek)|Prosečné]], charakteristický značně si podobnými horskými masivy, které jsou rozřezány
paralelními dolinami. Nejzápadnější je masiv [[Pravnáč]]e (1206 m), východněji leží masiv [[Lomné]]ho (1278 m) a nejmohutnější je pak masiv [[Prosečné (vrch)|Prosečného]] (1372 m).
== Krasové jevy ==
Na popisovaném území vzhledem k jeho [[hornatina|hornatinovému]] charakteru s velkými výškovými rozdíly převažují podzemní [[krasové jevy]] nad jevy povrchovými. Z povrchových [[kras]]ových mikroforem jsou nejhojnější [[škrapy]]. Vyskytují se na [[Velký Choč|Velkém Choči]] (1611 m n. m.), avšak patrně nejlépe vyvinuté je škrapové pole na vrcholu [[Čereňová]] v masivu [[Lomné (vrch)|Lomného]] (1278 m). [[Škrapy]] jsou známy také ze svahů vrchů
[[Prosečné (vrch)|Prosečného]] (1372 m) a [[Ostrý vrch (Chočské vrchy)|Ostrého vrchu]] (1128 m). [[Závrt]]y jsou více zřídkavé. Skupina [[závrt]]ů se nachází v sedle [[Ostruky]] mezi Prosečným a [[Čierna hora (Chočské vrchy)|Černou horou]] (1094 m). Charakter závrtu má také ponor [[Prosiečanka|Prosiečanky]] na plošině [[Svorad (plošina)|Svorad]].
[[Soubor:Velky Choc over Lucky.jpg|thumb|Chočské vrchy]]
Podzemní [[kras]]ové formy - [[jeskyně]] můžeme z hlediska jejich vzniku rozdělit do několika skupin. Jsou to jednak drobnější jeskyně a [[propast]]i, které nacházíme ve vrcholových částech příkrovových trosek. Na nich se zejména na úpatí [[skála|skalních]] stěn nacházejí drobnější jeskyně a [[převis]]y, které vznikly mrazovým [[zvětrávání]]m. Takového charakteru je např. vícero jeskyní v [[Turícká dolina|Turícké dolině]], pod [[Liptovský hrad|Liptovským hradem]] a [[Heliašska priepasť|Heliašskou propastí]]. Významnější jsou jeskyně, které vznikly působením [[vodní tok|vodních toků]], ať už vstupujících na [[krasové území]] z okolních nekrasových oblastí, nebo přímo vstoupivších z krasových masivů.
Nejznámější je [[Liskovská jeskyně]] v nejvýchodnějším výběžku vrchu [[Mních (vrch)|Mních]]. Ten už však řadíme do [[Liptovská kotlina|Liptovské kotliny]]. Jedinečné podzemní, ale také povrchové krasové jevy jsou rozšířeny v [[Prosiecka dolina|Prosiecké dolině]]. Potok [[Prosiečanka]], pramenící na [[flyš]]ovém území plošiny [[Svorad (plošina)|Svorad]] na sever od Chočských vrchů, se po vstupu do krasového údolí ponořuje ve výrazném ponoru, potom následuje cca 4 km dlouhý tok neznámým podzemím a vody vyvěrají opět asi 500 [[metr]]ů od vyústění doliny v mohutné krasové [[vyvěračka|vyvěračce]]. Podobně potok, tekoucí o něco západněji, po vstupu na krasové území vytváří [[kaňon]]ovitý úsek a padá [[vodopád]]em do části doliny [[Červené piesky]] a níže se také ponořuje. Mnohé skutečnosti svědčí o existenci rozsáhlého jeskynního systému, do kterého se však doposud nepodařilo nikomu proniknout. Zvláštní skupinu představují [[jeskyně]], které vznikly pravděpodobně vodami, pocházejícími přímo z krasových masivů. Tohoto charakteru jsou jeskyně v masívu [[Velký Choč|Velkého Choče]] (1608 m), v masívu [[Lomné]]ho (1278 m) a jeskyně na [[Smrekov]]ě dlouhá 115 metrů.
==Reference==

{{Commonscat|Chočské vrchy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pohoří na Slovensku]]
[[Kategorie:Fatransko-tatranská oblast]]
[[Kategorie:Okres Liptovský Mikuláš]]
[[Kategorie:Okres Ružomberok]]
[[Kategorie:Okres Dolný Kubín]]