Sysop: 1 revizi

2014-04-25T16:21:45Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 4. 2014, 16:21

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-03T09:05:16Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="300" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''cholesterol'''
|-
|! colspan="2" align="center" |[[Soubor:Cholesterol.png|250px|cholesterol]] [[Soubor:Cholesterol-3d.png|250px|cholesterol]]
|-
|Systematický název ([[IUPAC]])|| (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-
(6-methylheptan-2-yl)-
2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17-
dodecahydro-1H-cyclopenta
[a]phenanthren-3-ol
|-
|Triviální název|| cholesterol
|-
|[[Registrační číslo CAS]]|| 57-88-5
|-
|[[Sumární vzorec]]|| C27H46O
|-
|[[Molární hmotnost]]|| 386.654 g/mol
|-
|[[Teplota tání]]|| 148–150 °C
|-
|[[Bod varu]]|| 360 °C (rozklad molekuly)
|-
|[[Rozpustnost]]||0.095 mg/L (30 °C)
|}
'''Cholesterol''' je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu [[hormon]]ů a [[kalciferol|vitamínu D]]. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě [[buněčná membrána|buněčných membrán]]. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, především onemocnění [[srdce]].
* Přiměřená hranice cholesterolu v krvi: pod 5,16 mmol/l (200 mg/dl)
* hraniční hranice cholesterolu v krvi: 5,16 – 6,18 mmol/l (200 – 239 mg/dl)
* vysoká hranice cholesterolu v krvi: > 6,18 mmol/l (> 238 mg/dl)
== Cholesterol v lipoproteinových částicích ==
Cholesterol se v těle váže na proteiny a tvoří s nimi tzv. [[lipoprotein]]y.
Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle hustoty:
* [[vysokodenzitní lipoprotein]] (HDL) – vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu
* [[nízkodenzitní lipoprotein]] (LDL) – vzniká v játrech, hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení jejich [[triglycerol]]u, vážou se na membránový [[receptor]]
* [[velmi nízkodenzitní lipoprotein]] (VLDL) – lipoprotein o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG(triglyceridů) a nejmenší množství [[apoprotein]]ů.
Podle vzniku se rozlišuje cholesterol:
* exogenní – vnější (čili z potravy)
* endogenní – vnitřní (ten si tělo vyrábí samo)
== Cholesterol v lidském těle ==
Cholesterol je látka tukové povahy, která je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Většinu si ho organizmus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Cholesterol je pro organizmus nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmíme mít v krvi nadbytek.
== Hladina cholesterolu v krvi ==
Doporučená hladina celkového cholesterolu (tzv. [[cholesterolemie]]) v [[krev|krvi]] je do 5,00 mmol/l ([[mol (jednotka)|milimolů]] na [[litr]]). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku [[kardiovaskulární onemocnění|srdečně-cévních onemocnění]], proto by měli být v péči lékaře.
V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také tzv. hladinu „hodného“ [[HDL]] a „zlého“ [[LDL]] cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří [[sklerotické pláty]]. Tím cévy ztrácejí [[pružnost]] a zužuje se prostor pro průtok krve. [[HDL cholesterol]] má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do [[játra|jater]], kde je metabolizován).
== Onemocnění ==
Cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění (tato onemocnění způsobují více než 50 % všech úmrtí V ČR). Problém zvýšené hladiny cholesterolu se přitom týká téměř 70 % dospělé české populace (Studie Post-Monica, IKEM, 2000-2001). Onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi se nazývá '''[[hyperlipidemie]]''' neboli '''[[hyperlipoprotenie]]''' (HLP). Jednou z dalších život ohrožujících onemocnění je [[familiární hypercholesterolemie]], která je charakteristická částečnou nebo úplnou absencí receptorů pro LDL částice.
Může být:
* primární (familiární, čili geneticky podmíněná)
* sekundární (získaná, lze ji tedy odstranit)
Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout max. 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu pak maximálně 200 mg denně. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují hladinu LDL cholesterolu v krvi. Přednost bychom měli dávat kvalitním rostlinným tukům a olejům, které obsahují velký podíl [[omega 6]] a [[omega 3]] vícenenasycených mastných kyselin, které působí příznivě na náš srdečně-cévní systém a pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi. Oproti tomu tuky živočišné obsahují více nasycených mastných kyselin, které je třeba omezovat, protože hladinu cholesterolu zvyšují.
Mezi další zásady nízkocholesterolové diety patří dostatečný příjem ovoce, zeleniny a dalších potravin bohatých na vlákninu, omezení příjmu soli, preference drůbeže a ryb a dostatečný pitný režim.

== Externí odkazy ==
* [http://www.cholesterol-info.cz Detailní informace o problematice vysokého cholesterolu v krvi]
* [http://pravekadieta.cz/2009/03/22/myty-a-pravda-hovezi-maso/#more-80 Mytus o cholesterolu]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Steroidy]]
[[Kategorie:Tuky]]

Cholesterol - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu