<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Chomutov</id>
		<title>Chomutov - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Chomutov"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Chomutov&amp;action=history"/>
		<updated>2026-08-06T22:53:56Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Chomutov&amp;diff=871175&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Chomutov&amp;diff=871175&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-12-15T08:48:31Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 15. 12. 2014, 08:48&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 89:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 89:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Osobnosti ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Osobnosti ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:František Josef Gerstner.jpg|thumb|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;upright&lt;/del&gt;|[[František Josef Gerstner]]]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:František Josef Gerstner.jpg|thumb|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;200px&lt;/ins&gt;|[[František Josef Gerstner]]]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* František Josef Gerstner (1756 – 1832), profesor matematiky a mechaniky&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* František Josef Gerstner (1756 – 1832), profesor matematiky a mechaniky&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Ernst Fischer (1899 – [[1972]]), rakouský spisovatel a komunistický politik, ministr kultury&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Ernst Fischer (1899 – [[1972]]), rakouský spisovatel a komunistický politik, ministr kultury&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Chomutov&amp;diff=627659&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Chomutov&amp;diff=627659&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-04-25T16:22:06Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 25. 4. 2014, 16:22&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Chomutov&amp;diff=627658&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Chomutov&amp;diff=627658&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-02-23T20:59:46Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox statutární město&lt;br /&gt;
|název = Chomutov&lt;br /&gt;
|znak = Image:ChomutovCoA.PNG&lt;br /&gt;
|foto = Image:Chomutov square.jpg&lt;br /&gt;
|vlajka = Image:Chomutopv prapor.gif&lt;br /&gt;
|kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]]&lt;br /&gt;
|okres = Chomutov&lt;br /&gt;
|ob.roz.půs = Chomutov&lt;br /&gt;
|pov.ob = Chomutov&lt;br /&gt;
|země = [[Čechy]]&lt;br /&gt;
|NUTS3 = CZ042&lt;br /&gt;
|NUTS4 = CZ0422&lt;br /&gt;
|NUTS5 = CZ0422 562971&lt;br /&gt;
|zem.šíř = 50° 27′ 46″ s. š.&lt;br /&gt;
|zem.dél = 13° 24′ 40″ v. d.&lt;br /&gt;
|výměra = 29,26&lt;br /&gt;
|obyvatelé = 50&amp;amp;nbsp;422&lt;br /&gt;
|obyv.datum = 5.&amp;amp;nbsp;3.&amp;amp;nbsp;2010&lt;br /&gt;
|PSČ = 430 01 - 431 01&lt;br /&gt;
|zsj = 30&lt;br /&gt;
|početč = 1&lt;br /&gt;
|počet.m.č = 0&lt;br /&gt;
|početk = 2&lt;br /&gt;
|adresa = Magistrát&amp;amp;nbsp;města&amp;amp;nbsp;Chomutova&amp;lt;br /&amp;gt;Zborovská 4602&amp;lt;br /&amp;gt;430 28 Chomutov&lt;br /&gt;
|primátor = Ing. [[Ivana Řápková]]&lt;br /&gt;
|web = www.chomutov-mesto.cz&lt;br /&gt;
|email = podatelna@chomutov-mesto.cz&lt;br /&gt;
|mapa = Soubor:Chomutov CV CZ.png&lt;br /&gt;
|loc-map = {{LocMap|Česko|label=Chomutov|lat_deg=50|lat_min=27|lat_sec=46|lon_deg=13|lon_min=24|lon_sec=40|float=center}}&lt;br /&gt;
|nad.výš=340&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
[[Město]] '''Chomutov''', německy ''Komotau'', ležící na severozápadě [[Čechy|Čech]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], je od [[1. červenec|1. července]] [[2006]] [[statutární město|statutárním městem]]. Zaujímá plochu 29,26&amp;amp;nbsp;km² a čítá 50&amp;amp;nbsp;422 obyvatel&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/u/chomu/index.html|datum vydání=2009-05-03|datum přístupu=2009-03-13|jazyk=cs}}&amp;lt;/ref&amp;gt; (2008), čímž je dvacátým druhým největším městem [[Česká republika|Česka]], pátým v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] a největším v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]]&amp;amp;nbsp;430&amp;amp;nbsp;00.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poloha a přírodní podmínky ==&lt;br /&gt;
Město s historickým jádrem na levém břehu říčky [[Chomutovka|Chomutovky]] v nadmořské výšce 340&amp;amp;nbsp;m se rozkládá v [[Chomutovsko-teplická pánev|Chomutovsko-teplické (mostecké) pánvi]] při úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]]. Terén je z větší části rovinatý, pouze okrajové čtvrti na severu a severovýchodě vystupují do svahů o několik desítek metrů. Na severovýchodě stavebně splývá s městem [[Jirkov]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny města ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Wenceslas Hollar - Bohemian views 2.jpg|thumb|left|px200|Pohled na Chomutov v 17. století ([[Václav Hollar]])]]&lt;br /&gt;
První zmínka o Chomutově pochází z [[29. březen|29. března]] 1252, kdy Bedřich Načeradův z Chomutova daroval městečko [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]], kteří zde roku 1264 zřídili svou [[Komenda|komendu]]. Množství německých osadníků, kteří přicházeli na jejich panství dalo vzniknout i dobovému českému úsloví ''„Všude lidé, v&amp;amp;nbsp;Chomutově Němci.“'' Původní dřevěné hrazení bylo ve 2. polovině 14. století vystřídáno hradbami kamennými. Roku 1396 udělil [[komtur]] Albrecht z Dubé městu [[pečeť]] se znakem. Němečtí rytíři drželi chomutovské panství do roku 1411, kdy jim je po [[Bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]] král Václav IV. (s výjimkou patronátu nad kostely) odňal. [[16. březen|16. března]] 1421 byl Chomutov dobyt a vypleněn [[Husité|husity]]. Poté město střídalo šlechtické majitele; naposledy jimi byli [[Hasištejnští z Lobkovic]], kteří ve městě jako na jednom z prvních míst v Čechách prosazovali tvrdou [[Rekatolizace|rekatolizaci]] (1589 zde byla založena [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitská]] kolej). Roku 1591 se měšťané proti jezuitům vzbouřili a vyplenili jejich sídlo, za což byli dva z vůdců vzpoury popraveni. Po odsouzení [[Jiří Popel starší z Lobkovic|Jiřího Popela st. z Lobkovic]] mu byl roku 1594 Chomutov zkonfiskován [[Rudolf II.|Rudolfem II.]]. Roku 1605 Chomutovští se vykoupili z poddanství a od té doby byl Chomutov [[Královské město|královským městem]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1970-050-41, Anschluss sudetendeutscher Gebiete, Panzerparade.jpg|thumb|left|px200|Pohled na centrum Chomutova s přehlídkou nacistických obrněných jednotek po obsazení Sudet]]&lt;br /&gt;
Od 16. do 18. století se v blízkosti Chomutova těžil [[kamenec]], pozůstatkem tohoto dolování je nynější [[Kamencové jezero]] na východním okraji města. Na přelomu 50. a 60. let 18. století byla postavena [[císařská silnice]] spojující Chomutov s [[Praha|Prahou]], podél níž se rozvinula zástavba i na pravém břehu Chomutovky. Třebaže Chomutov ležel při této důležité spojnici do Saska, rostl až do poloviny 19. století jen pozvolna. Obrat nastal až v 70. letech 19. století napojením na železniční tratě vedoucí podél Krušných hor a ku Praze. V této době byly u Chomutova otevřeny hnědouhelné doly a roku 1870 založeny železárny; které po roce 1887 prosluly jako ''Mannesmannovy válcovny trub''; roku 1890 se zde na prvním místě na světě začaly vyrábět bezešvé ocelové trubky. K válcovnám, situovaným na východním okraji města přibyla roku [[1917]] jižně od Chomutova zbrojní pobočka kladenské ''[[Poldi]]'', po válce přeorientovaná také na hutní výrobu. Roku [[1928]] byla k Chomutovu připojena ''Horní Ves'' (dnešní sz. část města). Po roce [[1945]] proveden odsun velké části Němců, kteří do té doby tvořili většinu obyvatel města. V 60. až 80. letech [[20. století]] došlo k rozsáhlé přestavbě města, která se naštěstí výrazněji nedotkla historického jádra, které je od roku [[1992]] městskou památkovou zónou.&lt;br /&gt;
== Pamětihodnosti a zajímavosti města ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Chomutov Holy Trinity 0736.JPG|thumb|right|px200|Sloup Nejsvětější Trojice v pozadí vlevo s budovou radnice]]&lt;br /&gt;
Středem historického města je protáhlé, [[podloubí]]m lemované, '''Náměstí 1. máje''' s barokním '''[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|sloupem Nejsvětější Trojice]]''' od Ambrože Laurentise z roku 1697, obklopený sedmi sochami světců z let 1725-1732.&lt;br /&gt;
Při severozápadní straně náměstí stojí budova původní řádové komendy (a později zámku), která je od roku 1607 '''městskou radnicí'''. K radnici přiléhá nejcennější stavba ve městě, raně [[Gotika|gotický]] '''kostel sv. Kateřiny''', dokončený roku 1281.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Chomutov city tower 0737.JPG|thumb|left|px200|Městská věž s kostelem Nanevzetí Panny Marie]]&lt;br /&gt;
Na protější straně severní části náměstí stojí pozdně gotický '''kostel Nanebevzetí Panny Marie''' z let 1518-1542 a v jeho sousedství 53&amp;amp;nbsp;m vysoká '''Městská věž''', zřízená po velkém požáru města v roce 1525, která dnes v letní sezóně slouží jako vyhlídka.&lt;br /&gt;
Při jižním konci náměstí stojí raně [[Baroko|barokní]] '''kostel sv. Ignáce''' s dvojicí věží v severním průčelí, postavený pro jezuity [[Carlo Lurago|Carlem Luragem]] v letech 1663-1671. K východní straně kostela přiléhá tzv. '''Špejchar''', budova, z počátku 17. století, v níž měli jezuité původní kostel.Dnes slouží jako galerie. V jižním sousedství kostela sv. Ignáce se nachází '''Jezuitská kolej''' z přelomu 16. a 17. století, nyní sídlo Oblastního muzea.&lt;br /&gt;
Z gotických měšťanských domů stojí za zmínku zejména pozdně gotický '''dům č.p. 9''', řečený ''Collinův'' při severovýchodním konci náměstí.&lt;br /&gt;
'''[[Bezručovo údolí]]''' je 13&amp;amp;nbsp;km dlouhé a 200&amp;amp;nbsp;m hluboké lesnaté údolí [[Chomutovka|Chomutovky]] severozápadně od města, oblíbené výletní místo. V roce [[2002]] bylo vyhlášeno jako [[přírodní park]].&lt;br /&gt;
Vrch '''Strážiště''' (511 m) se zvedá nad severním okrajem Chomutova. Na vrcholu stojí hotel s vyhlídkovou věží.&lt;br /&gt;
=== [[Kamencové jezero]] ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Zoo park Chomutov sculptures park 2008-08-17.JPG|thumb|Galerie soch vyhynutých druhů zvířat pod širým nebem v zooparku]]&lt;br /&gt;
Jde o vodní plochu nacházející se na severovýchodním okraji Chomutova v nadmořské výšce 337&amp;amp;nbsp;m, která vznikla koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě [[Kamenec|kamencových]] [[Břidlice|břidlic]] z let 1558 až 1785. S rozměry 240 na 676&amp;amp;nbsp;m zaujímá rozlohu 16,3&amp;amp;nbsp;ha, maximální hloubka je 3,25&amp;amp;nbsp;m a objem 285&amp;amp;nbsp;000&amp;amp;nbsp;m³. Vysoký obsah kamence ve vodě (kolem 1 %) z Kamencového jezera činí malé „[[Mrtvé moře]]“, neboť zabraňuje růstu řas a sinic. V letních měsících je vyhledávaným místem ke koupání.Jako přírodní útvar je jedinečné a i ve světovém měřítku ojedinělé. Je jediné na světě (druhé kamencové jezero na světě v Kanadě vyschlo).&lt;br /&gt;
=== Podkrušnohorský zoopark ===&lt;br /&gt;
Podkrušnohorský zoopark je [[zoologická zahrada]] zaměřená chov evropských a asijských zvířat ([[vlk]], [[zubr]], [[medvěd]] atd.), Zoopark ze severní strany přiléhá ke Kamencovému jezeru a svojí rozlohou je největší ZOO v České republice.&lt;br /&gt;
V minulosti byl součástí parku i recesistický výběh [[ropák]]a bahnomilného, který ale ZOO zrušila, když se stal předmětem soudního sporu, neboť byl vytvořen bez vědomí  výtvarnice [[Barbora Šalamounová|Barbary Šalamounové]], která vytvořila výtvarnou podobu ropáků pro studentský film [[Jan Svěrák|Jana Svěráka]].&amp;lt;ref&amp;gt;http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy-a-pravo/clanek.phtml?id=636418 Matka ropáka vyhlásila boj zoo. Vzali mi ho, ať platí&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vývoj počtu obyvatel ==&lt;br /&gt;
* 1702 - &amp;amp;nbsp;&amp;amp;nbsp;1&amp;amp;nbsp;129&lt;br /&gt;
* 1811 - &amp;amp;nbsp;&amp;amp;nbsp;2&amp;amp;nbsp;967&lt;br /&gt;
* 1843 - &amp;amp;nbsp;&amp;amp;nbsp;4&amp;amp;nbsp;014&lt;br /&gt;
* 1869 - &amp;amp;nbsp;&amp;amp;nbsp;8&amp;amp;nbsp;183&lt;br /&gt;
* 1880 - 11&amp;amp;nbsp;707&lt;br /&gt;
* 1900 - 19&amp;amp;nbsp;813&lt;br /&gt;
* [[1921]] - 20&amp;amp;nbsp;894 (z toho 1&amp;amp;nbsp;869 čili 8,9 % české národnosti) &lt;br /&gt;
* [[1930]] - 33&amp;amp;nbsp;001 (z toho 4&amp;amp;nbsp;442 čili 13,5 % české národnosti)&lt;br /&gt;
* [[1950]] - 28&amp;amp;nbsp;848&lt;br /&gt;
* [[1970]] - 39&amp;amp;nbsp;905&lt;br /&gt;
* [[1991]] - 53&amp;amp;nbsp;107&lt;br /&gt;
* [[2004]] - 50&amp;amp;nbsp;176&lt;br /&gt;
* [[2008]] - 50&amp;amp;nbsp;782&lt;br /&gt;
== Členění města a sídliště ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:CV Chomutov.png|thumb|left|Katastrální území Chomutova]]&lt;br /&gt;
Město Chomutov se skládá ze dvou katastrálních území - Chomutov I a Chomutov II.&lt;br /&gt;
Největší sídliště v Chomutově se jmenuje Březenecká, má také nejvíc obyvatel, cca 13000 lidí. Nachází se na něm nejvyšší domy ve městě například tzv. experimenty 1,2,3 s výškou 70 metrů, dále pak pošta, sportovní hala, Penny, lékárna, atd. Sídliště se stavělo 10 let, dříve se tu rozprostíraly louky, lesy a bažiny, dnes zde stojí největší sídliště na Chomutovsku.&lt;br /&gt;
Sídliště Březenecká, Kamenná, Zahradní a Písečná spojují Chomutov s [[Jirkov]]em jako městskou aglomeraci s počtem obyvatel přes 70 tisíc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Správní území ==&lt;br /&gt;
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Okres Chomutov]] a [[Obvod obce s rozšířenou působností Chomutov]]&lt;br /&gt;
Chomutov je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Chomutov]] se skládá ze 44 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Chomutov|ORP]] z 25 obcí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obchod ==&lt;br /&gt;
Ve městě se nachází mnoho obchodů a nákupních center, např. Nákupní park Chomutov (Baumax, Kaufland, Takko, Jysk ,Asko...), Central Chomutov a staví se několik dalších obchodů. Dále jsou zde: Globus, Baumarkt, obchodní dům Prior, Billa, Penny, Plus, Tesco.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Školství ==&lt;br /&gt;
V roce 1591 se Jiří Popel z Lobkovic rozhodl založit v Chomutově jezuitskou školu. Gymnázium [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] spravovali až do zrušení řádu v roce 1773. Poté bylo gymnázium pod správu [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] kláštera v [[Osek u Duchcova|Oseku u Duchova]] a v roce [[1909]] bylo gymnázium zestátněno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České gymnázium bylo založeno v Chomutově až v roce [[1935]], ale protože nemělo svou budovu, probíhala výuka v budově tzv. Masarykovy školy a v pronajatých prostorách. Budovu gymnázia se nepodařilo vybudovat a česká výuka byla na několik let přerušena vzhledem k připojení [[Sudety|Sudet]] ke [[Nacistické Německo|Třetí říši]] a k vypuknutí [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Česká výuka byla obnovena v roce [[1945]] po odsun Němců, a to v budově bývalého německého gymnázia, v němž škola sídlí dodnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Osobnosti ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:František Josef Gerstner.jpg|thumb|upright|[[František Josef Gerstner]]]]&lt;br /&gt;
* František Josef Gerstner (1756 – 1832), profesor matematiky a mechaniky&lt;br /&gt;
* Ernst Fischer (1899 – [[1972]]), rakouský spisovatel a komunistický politik, ministr kultury&lt;br /&gt;
* Hans Goldmann (1899 – [[1991]]), švýcarský oftalmolog, rektor univerzity v [[Bern]]u&lt;br /&gt;
* [[Erich Heller]] ([[1911]] – [[1990]]), britský filozof, esejista, profesor univerzity Northwestern v Evanstonu (Illinois, U.S.A.)&lt;br /&gt;
* [[Jiří Žáček]] (* [[1945]]), český básník, spisovatel a překladatel&lt;br /&gt;
* [[Vlastimil Harapes]] (* [[1946]]), český tanečník, režisér a choreograf&lt;br /&gt;
* [[Jiří Hromada]] (* [[1958]]), český herec a dabér&lt;br /&gt;
* [[Marcela Skřivánková]] (* 1985) česká moderátorka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doprava ==&lt;br /&gt;
=== Silniční ===&lt;br /&gt;
Městem procházejí silnice [[silnice I/7|č. 7]] &amp;amp;nbsp;([[Praha]]-[[Slaný]]-[[Louny]]-'''Chomutov'''-[[Hora Svatého Šebestiána|Hora Sv. Šebestiána]]) a [[silnice I/13|č. 13]] ([[Karlovy Vary]]-[[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]]-[[Klášterec nad Ohří]]-'''Chomutov'''-[[Most (město)|Most]]-[[Teplice]]-[[Děčín]]-[[Nový Bor]]).&lt;br /&gt;
=== Železniční ===&lt;br /&gt;
Železniční tratě spojené s Chomutovem jsou:&lt;br /&gt;
* č. '''[[trať 120|120]]''' ([[Praha]]-[[Kladno]]-[[Žatec]]-'''Chomutov''')&lt;br /&gt;
* č. '''[[trať 130|130]]''' ([[Ústí nad Labem]]-[[Bílina (okres Teplice)|Bílina]]-[[Most (město)|Most]]-'''Chomutov''')&lt;br /&gt;
* č. '''[[trať 133|133]]''' ('''Chomutov'''-[[Jirkov]] - dříve až do [[Litvínov]]a)&lt;br /&gt;
* č. '''[[trať 137|137]]''' ('''Chomutov'''-[[Vejprty]]-[[Bärenstein (Sasko)|Bärenstein]])&lt;br /&gt;
* č. '''[[trať 140|140]]''' ('''Chomutov'''-[[Kadaň]]-[[Karlovy Vary]]-[[Sokolov]]-[[Cheb]])&lt;br /&gt;
=== Městská hromadná doprava ===&lt;br /&gt;
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově]] a [[Městská autobusová doprava v Chomutově a v Jirkově]]&lt;br /&gt;
Městskou dopravu zajišťují [[autobus]]y a od roku [[1995]] také [[trolejbus]]y (nejnovější trolejbusový provoz v [[Česká republika|Česku]]). Provozovatelem 13 autobusových a 10 trolejbusových linek je ''[[Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova]]'' ([[akciová společnost]] na níž má podíl 84,16 % Statutární město Chomutov a 15,84 % město [[Jirkov]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
* Comotovia 2005. Sborník příspěvků z konference věnované výročí 400 let vykoupení Chomutova z poddanství (1605-2005), ed. Petr Rak, Chomutov 2006&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.chomutov-mesto.cz/ Oficiální stránky města]&lt;br /&gt;
* [http://www.muzeum-cv.net/ Oblastní muzeum v Chomutově] &lt;br /&gt;
* [http://www.zoopark.cz/ Podkrušnohorský zoopark]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{commonscat|Chomutov}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
{{Okres Chomutov}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chomutov]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Města v Čechách]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Okres Chomutov]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Statutární města v Česku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Obce v okrese Chomutov]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>