Chrom - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2022-11-03T13:35:18Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 3. 11. 2022, 13:35
Řádka 24:		Řádka 24:
	\|[[Registrační číslo CAS]]\|\|7440-47-3		\|[[Registrační číslo CAS]]\|\|7440-47-3
	\|-		\|-
-	\| colspan="2" align="center" \|[[Soubor:~~Cr,24~~.jpg\|290px\|Chrom]]	+	\| colspan="2" align="center" \|[[Soubor:Chromium crystals and 1cm3 cube.jpg\|290px\|Chrom]]
	\|}		\|}

Řádka 54:		Řádka 54:
	: Cr<sub>2</sub>O<sub>3</sub> + 2 Al → 2 Cr + Al<sub>2</sub>O<sub>3</sub>		: Cr<sub>2</sub>O<sub>3</sub> + 2 Al → 2 Cr + Al<sub>2</sub>O<sub>3</sub>

		+	[[Soubor:Chromite-Zimbabwe.jpg\|thumb\|240px\|[[Chromit]] ze Zimbabwe (2014)]]
	== Využití ==		== Využití ==
-	~~[[Soubor:Begynnelse-4.jpg\|thumb\|right\|Socha "Počátek" z nerezové oceli, Švédsko]]~~
	Největší podíl světové produkce chromu najde jednoznačně využití v [[metalurgický průmysl\|metalurgickém průmyslu]] především při '''výrobě vysoce kvalitních ocelí'''. Obsah chromu ve slitině určuje především její [[tvrdost kovů\|tvrdost]] a mechanickou odolnost. Od obsahu cca. 12 % Cr rozpuštěného v tuhém roztoku je ocel korozivzdorná (pasivace povrchu). Cr zlepšuje také její žáruvzdornost a žárupevnost. <ref>{{cite book \|last=Ashby \|first=Michael F. \|authorlink=M. F. Ashby\|coauthors=& David R. H. Jones \|title=Engineering Materials 2 \|origyear=1986 \|edition=with corrections \|year=1992 \|publisher=Pergamon Press \|location=Oxford \|isbn=0-08-032532-7 \|pages=119 \|chapter=Chapter 12 }}</ref> U nástrojových ocelí se používá jako legura pro zvýšení prokalitelnosti a tvrdosti (tvorba speciálních karbidů chromu). Podobné druhy ocelí s nižším zastoupením chromu slouží k výrobě geologických vrtných nástrojů, vysoce výkonných nožů pro stříhání kovů, frézovacích nástrojů pro opracování dřeva a v řadě podobných aplikací. Možnost kalitelnosti a korozivzdornosti ocelí legovaných Cr se využívá u chirurgických nástrojů, v potravinářském průmyslu, vodních strojích (odlitky vodních turbín) atd. Chrom se také přidává do mosazi, aby se tím zvětšila její tvrdost.		Největší podíl světové produkce chromu najde jednoznačně využití v [[metalurgický průmysl\|metalurgickém průmyslu]] především při '''výrobě vysoce kvalitních ocelí'''. Obsah chromu ve slitině určuje především její [[tvrdost kovů\|tvrdost]] a mechanickou odolnost. Od obsahu cca. 12 % Cr rozpuštěného v tuhém roztoku je ocel korozivzdorná (pasivace povrchu). Cr zlepšuje také její žáruvzdornost a žárupevnost. <ref>{{cite book \|last=Ashby \|first=Michael F. \|authorlink=M. F. Ashby\|coauthors=& David R. H. Jones \|title=Engineering Materials 2 \|origyear=1986 \|edition=with corrections \|year=1992 \|publisher=Pergamon Press \|location=Oxford \|isbn=0-08-032532-7 \|pages=119 \|chapter=Chapter 12 }}</ref> U nástrojových ocelí se používá jako legura pro zvýšení prokalitelnosti a tvrdosti (tvorba speciálních karbidů chromu). Podobné druhy ocelí s nižším zastoupením chromu slouží k výrobě geologických vrtných nástrojů, vysoce výkonných nožů pro stříhání kovů, frézovacích nástrojů pro opracování dřeva a v řadě podobných aplikací. Možnost kalitelnosti a korozivzdornosti ocelí legovaných Cr se využívá u chirurgických nástrojů, v potravinářském průmyslu, vodních strojích (odlitky vodních turbín) atd. Chrom se také přidává do mosazi, aby se tím zvětšila její tvrdost.

Řádka 65:		Řádka 65:
	'''Sloučeniny dvojmocného chromu''' jsou silná redukční činidla, působením vzdušného [[kyslík]]u se samovolně oxidují za vzniku Cr<sup>+3</sup>. Prakticky se využívají v [[analytická chemie\|analytické chemii]] při [[Redukce (chemie)\|reduktometrických]] [[titrace\|titracích]] jako jedny z nejsilnějších redukčních činidel. Obvykle se přitom připravují až v roztoku redukcí chromitých solí v kyselém prostředí [[zinek\|zinkovým]] [[amalgám]]em, nad nímž jsou také dlouhodobě uchovávány bez přístupu [[vzduch]]u nad zinkovým amalgámem s kyselinou, což umožní uchovat kyselý roztok chromnaté soli i po dobu několika měsíců. Významnější a stálejší chromnaté soli jsou [[chlorid chromnatý]] CrCl<sub>2</sub> lépe Cr<sub>2</sub>Cl<sub>4</sub> a [[síran chromnatý]] CrSO<sub>4</sub> a jeho podvojné soli.		'''Sloučeniny dvojmocného chromu''' jsou silná redukční činidla, působením vzdušného [[kyslík]]u se samovolně oxidují za vzniku Cr<sup>+3</sup>. Prakticky se využívají v [[analytická chemie\|analytické chemii]] při [[Redukce (chemie)\|reduktometrických]] [[titrace\|titracích]] jako jedny z nejsilnějších redukčních činidel. Obvykle se přitom připravují až v roztoku redukcí chromitých solí v kyselém prostředí [[zinek\|zinkovým]] [[amalgám]]em, nad nímž jsou také dlouhodobě uchovávány bez přístupu [[vzduch]]u nad zinkovým amalgámem s kyselinou, což umožní uchovat kyselý roztok chromnaté soli i po dobu několika měsíců. Významnější a stálejší chromnaté soli jsou [[chlorid chromnatý]] CrCl<sub>2</sub> lépe Cr<sub>2</sub>Cl<sub>4</sub> a [[síran chromnatý]] CrSO<sub>4</sub> a jeho podvojné soli.

-	[[Soubor:Chromium(III)-oxide-sample.jpg\|thumb\|~~right~~\|Oxid chromitý]]	+	[[Soubor:Chromium(III)-oxide-sample.jpg\|thumb\|240px\|Oxid chromitý]]
	'''Sloučeniny trojmocného chromu''' jsou neomezeně stálé a mají obvykle zelenou barvu. Soli trojmocného chromu slouží také ve [[sklářský průmysl\|sklářském průmyslu]] k barvení [[sklo\|skla]] a [[kožedělný průmysl\|kožedělném průmyslu]] při činění kůží.		'''Sloučeniny trojmocného chromu''' jsou neomezeně stálé a mají obvykle zelenou barvu. Soli trojmocného chromu slouží také ve [[sklářský průmysl\|sklářském průmyslu]] k barvení [[sklo\|skla]] a [[kožedělný průmysl\|kožedělném průmyslu]] při činění kůží.
	* [[Oxid chromitý]] Cr<sub>2</sub>O<sub>3</sub> se používá jako barevný [[pigment]] pod označením ''chromová zeleň''. Oxid chromitý je inertní látka, protože se nerozpouští ve vodě, v kyselinách ani v zásadách. V laboratoři se velmi často připravuje efektivní reakcí, tepelným rozkladem [[dichroman amonný\|dichromanu amonného]], známou jako sopka.		* [[Oxid chromitý]] Cr<sub>2</sub>O<sub>3</sub> se používá jako barevný [[pigment]] pod označením ''chromová zeleň''. Oxid chromitý je inertní látka, protože se nerozpouští ve vodě, v kyselinách ani v zásadách. V laboratoři se velmi často připravuje efektivní reakcí, tepelným rozkladem [[dichroman amonný\|dichromanu amonného]], známou jako sopka.
Řádka 82:		Řádka 82:
	* Oxid chromičitý CrO<sub>2</sub> se používá jako záznamový materiál, protože má [[feromagnetismus\|feromagnetické]] vlastnosti.		* Oxid chromičitý CrO<sub>2</sub> se používá jako záznamový materiál, protože má [[feromagnetismus\|feromagnetické]] vlastnosti.

-	[[Soubor:Potassium-dichromate-sample.jpg\|thumb\|~~right~~\|Krystalický dichroman draselný]]	+	[[Soubor:Potassium-dichromate-sample.jpg\|thumb\|240px\|Krystalický dichroman draselný]]
	'''Sloučeniny šestimocného chromu''' jsou středně silnými [[oxidace\|oxidačními činidly]]. Prakticky se s nimi setkáme jako se solemi kyseliny chromové, chromany(CrO<sub>4</sub>)<sup>2-</sup> nebo kyseliny dvojchromové, dvojchromany (Cr<sub>2</sub>O<sub>7</sub>)<sup>2-</sup>. Chromany a dvojchromany v roztocích mohou navzájem přecházet mezi sebou v závislosti na [[kyselost\|pH]] prostředí. Přitom platí, že chromany jsou stálé v alkalickém prostředí a mají obvykle žlutou barvu. Dichromany jsou oranžové a jsou stabilní v kyselém pH.		'''Sloučeniny šestimocného chromu''' jsou středně silnými [[oxidace\|oxidačními činidly]]. Prakticky se s nimi setkáme jako se solemi kyseliny chromové, chromany(CrO<sub>4</sub>)<sup>2-</sup> nebo kyseliny dvojchromové, dvojchromany (Cr<sub>2</sub>O<sub>7</sub>)<sup>2-</sup>. Chromany a dvojchromany v roztocích mohou navzájem přecházet mezi sebou v závislosti na [[kyselost\|pH]] prostředí. Přitom platí, že chromany jsou stálé v alkalickém prostředí a mají obvykle žlutou barvu. Dichromany jsou oranžové a jsou stabilní v kyselém pH.
	: 2 CrO<sub>4</sub><sup>2-</sup>+2 H<sup>+</sup> → Cr<sub>2</sub>O<sub>7</sub><sup>2-</sup>+H<sub>2</sub>O		: 2 CrO<sub>4</sub><sup>2-</sup>+2 H<sup>+</sup> → Cr<sub>2</sub>O<sub>7</sub><sup>2-</sup>+H<sub>2</sub>O

Sysop: 1 revizi

2014-04-25T14:07:51Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 4. 2014, 14:07

Sysop: Nahrazení textu

2010-04-22T17:00:39Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="330" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''Chrom'''
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Cr-TableImage.png|290px|Chrom]]
|-
|[[Atomové číslo]]||24
|-
|[[Relativní atomová hmotnost]]||51,9961(6) [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]]
|-
|[[Elektronová konfigurace]]||[Ar] 3d5 4s1
|-
|[[Skupenství]]||Pevné
|-
|[[Teplota tání]]||1907 °C, (2180 K)
|-
|[[Teplota varu]]||2671 °C, (2944 K)
|-
|[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 1,66
|-
|[[Hustota]]|| 7,15 g/cm3
|-
|[[Hustota]] při teplotě tání||6,3 g/cm3
|-
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-47-3
|-
| colspan="2" align="center" |[[Soubor:Cr,24.jpg|290px|Chrom]]
|}

'''Chrom''', chemická značka Cr, (lat. ''Chromium'') je světle bílý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký [[kov]]. Používá se v [[metalurgie|metalurgii]] při výrobě [[ocel|legovaných ocelí]] a dalších [[slitina|slitin]], tenká vrstva chromu chrání povrch kovových předmětů před [[koroze|korozí]] a zvyšuje jejich tvrdost.

== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==
Chrom je '''nejtvrdším elementárním kovem''' a vyznačuje se mimořádně nízkou reaktivitou a vysokou chemickou odolností. Byl objeven roku 1797 [[Louis Nicolas Vauquelin|Louisem Nicolasem Vauquelinem]]. Patří mezi přechodné prvky, které mají [[valence (chemie)|valenční]] [[elektrony]] v d-sféře.

Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Cr+3 a Cr+6, sloučeniny Cr+2 jsou silnými [[Redukce (chemie)|redukčními činidly]] a za normálních podmínek jsou oxidovány vzdušným [[kyslík]]em na trojmocné. Některé jeho sloučeniny mají oxidační číslo Cr+4.

Přes svoji značnou chemickou stálost se chrom pomalu rozpouští v neoxidujících kyselinách ([[kyselina chlorovodíková]]), zatímco kyseliny s oxidačním působením povrch kovu [[pasivace|pasivují]]. Chrom se [[oxidace|oxiduje]] při zahřívání v kyslíkovém plameni nebo s oxidačními činidly, jako jsou [[dusičnany]] nebo [[chlorečnan]]y. Přímo se také slučuje s [[halogeny]], se [[síra|sírou]], [[dusík]]em, [[uhlík]]em, [[křemík]]em, [[Bor (prvek)|borem]] a některými kovy, avšak teprve za žáru.

== Výskyt a výroba ==
Chrom patří mezi prvky s poměrně značným zastoupením na [[Země|Zemi]] i ve [[vesmír]]u. V [[zemská kůra|zemské kůře]] činí průměrný obsah chromu kolem 0,1 – 0,2 [[gram|g]]/[[kilogram|kg]]. V mořské [[voda|vodě]] se jeho koncentrace pohybuje pouze na úrovni 0,05 [[mikrogram]]ů v jednom [[litr]]u. Předpokládá se, že ve vesmíru připadají na jeden [[atom]] chromu přibližně 3 miliony atomů [[vodík]]u.

[[Soubor:Cut Ruby.jpg|left|thumb|Rubín zabarvený červeně malým množstvím chromu]]
V přírodě se chrom vyskytuje velmi často současně s rudami [[železo|železa]] například jako ruda [[chromit]], chemicky podvojný oxid železnato-chromitý FeO . Cr2O3. Dalším důležitým minerálem chromu je krokoit, chemicky [[chroman olovnatý]] PbCrO4. Malá množství chromu přispívají k zabarvení [[drahokam]]ů [[smaragd]]u a [[rubín]]u.

Největším světové zásoby chromu jsou v [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], která vyrábí přibližně polovinu veškeré světové produkce tohoto kovu. Dalšími význačnými producenty chromu jsou [[Kazachstán]], [[Indie]] a [[Turecko]].

Hlavním postupem metalurgického získávání chromu je redukce chromitu [[uhlík]]em (koksem) ve vysoké peci:

: FeCr2O4 + 4 C → Fe + 2 Cr + 4 CO

Výsledkem je přitom slitina chromu se železem – [[ferrochrom]], který lze dále přímo používat při [[legování]] speciálních [[ocel]]í a slitin s obsahem Fe a Cr.

Výroba čistého chromu je poněkud komplikovanější. Nejprve je z chromové rudy působením roztaveného [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] (NaOH) připraven [[dvojchroman sodný]] Na2Cr2O7, který je uhlíkem redukován za vzniku [[oxid chromitý|oxidu chromitého]] Cr2O3. Posledním krokem je redukce oxidu [[hliník]]em nebo [[křemík]]em za vzniku elementárního chromu.
: Cr2O3 + 2 Al → 2 Cr + Al2O3

== Využití ==
[[Soubor:Begynnelse-4.jpg|thumb|right|Socha "Počátek" z nerezové oceli, Švédsko]]
Největší podíl světové produkce chromu najde jednoznačně využití v [[metalurgický průmysl|metalurgickém průmyslu]] především při '''výrobě vysoce kvalitních ocelí'''. Obsah chromu ve slitině určuje především její [[tvrdost kovů|tvrdost]] a mechanickou odolnost. Od obsahu cca. 12 % Cr rozpuštěného v tuhém roztoku je ocel korozivzdorná (pasivace povrchu). Cr zlepšuje také její žáruvzdornost a žárupevnost. <ref>{{cite book |last=Ashby |first=Michael F. |authorlink=M. F. Ashby|coauthors=& David R. H. Jones |title=Engineering Materials 2 |origyear=1986 |edition=with corrections |year=1992 |publisher=Pergamon Press |location=Oxford |isbn=0-08-032532-7 |pages=119 |chapter=Chapter 12 }}</ref> U nástrojových ocelí se používá jako legura pro zvýšení prokalitelnosti a tvrdosti (tvorba speciálních karbidů chromu). Podobné druhy ocelí s nižším zastoupením chromu slouží k výrobě geologických vrtných nástrojů, vysoce výkonných nožů pro stříhání kovů, frézovacích nástrojů pro opracování dřeva a v řadě podobných aplikací. Možnost kalitelnosti a korozivzdornosti ocelí legovaných Cr se využívá u chirurgických nástrojů, v potravinářském průmyslu, vodních strojích (odlitky vodních turbín) atd. Chrom se také přidává do mosazi, aby se tím zvětšila její tvrdost.

V každodenním životě se s chromem setkáme spíše jako s materiálem, '''chránícím kovové povrchy''' před korozí za současné zvýšení jejich estetického vzhledu. Klasickým příkladem je chromování [[chirurgie|chirurgických]] nástrojů i jiných zařízení používaných v medicíně ([[sterilizátory]], zubařské nástroje a podobné předměty sloužící k vyšetření pacienta). V civilním životě nalezneme chromované předměty často ve vybavení koupelen, jako součást luxusních automobilových doplňků a v řadě dalších aplikací.

== Sloučeniny ==
Ve sloučeninách se chrom vyskytuje v mocenství Cr+2, Cr+3 a Cr+6, výjimečně se setkáme i se sloučeninami Cr+4 a Cr+5.

'''Sloučeniny dvojmocného chromu''' jsou silná redukční činidla, působením vzdušného [[kyslík]]u se samovolně oxidují za vzniku Cr+3. Prakticky se využívají v [[analytická chemie|analytické chemii]] při [[Redukce (chemie)|reduktometrických]] [[titrace|titracích]] jako jedny z nejsilnějších redukčních činidel. Obvykle se přitom připravují až v roztoku redukcí chromitých solí v kyselém prostředí [[zinek|zinkovým]] [[amalgám]]em, nad nímž jsou také dlouhodobě uchovávány bez přístupu [[vzduch]]u nad zinkovým amalgámem s kyselinou, což umožní uchovat kyselý roztok chromnaté soli i po dobu několika měsíců. Významnější a stálejší chromnaté soli jsou [[chlorid chromnatý]] CrCl2 lépe Cr2Cl4 a [[síran chromnatý]] CrSO4 a jeho podvojné soli.

[[Soubor:Chromium(III)-oxide-sample.jpg|thumb|right|Oxid chromitý]]
'''Sloučeniny trojmocného chromu''' jsou neomezeně stálé a mají obvykle zelenou barvu. Soli trojmocného chromu slouží také ve [[sklářský průmysl|sklářském průmyslu]] k barvení [[sklo|skla]] a [[kožedělný průmysl|kožedělném průmyslu]] při činění kůží.
* [[Oxid chromitý]] Cr2O3 se používá jako barevný [[pigment]] pod označením ''chromová zeleň''. Oxid chromitý je inertní látka, protože se nerozpouští ve vodě, v kyselinách ani v zásadách. V laboratoři se velmi často připravuje efektivní reakcí, tepelným rozkladem [[dichroman amonný|dichromanu amonného]], známou jako sopka.
: (NH4)2Cr2O7 → N2+Cr2O3+ 4 H2O
* [[Hydroxid chromitý]] Cr(OH)3 je šedozelená sraženina, která vzniká reakcí chromitých [[kation]]ů s hydroxidovými [[anion]]y. V kyselém prostředí se rozpouští na chromité soli.
: Cr(OH)3+ 3 HCl → CrCl3+ 3 H2O
V zásaditém prostředí se rozpouští na chromitany.
: Cr(OH)3+OH- → [Cr(OH)4]-
Z chromitanů se reakcí s oxidačními činidly připravují chromany.
: [Cr(OH)4]-+ 2 H2O2 → CrO72-+ 4 H2O
* [[Chlorid chromitý]] CrCl3 je v bezvodém stavu červenofialová látka. Z vodného roztoku lze získat chlorid chromitý jako hexahydrát CrCl3'''.'''6 H2O, který má smaragdově zelenou barvu. Chlorid chromitý tvoří s jinými chloridy komplexy, které mají nejčastěji složení M2CrCl5 ''pentachlorochromitanový anion''(M - alkalický kov nebo amonný kation). Tyto látky mají nejčastěji červenou barvu a jsou stálé pouze v koncentrovaných roztocích v přítomnosti chlorovodíku. Ve zředěných roztocích se komplex rozpadá na původní chloridy.
* [[Síran chromitý]] Cr2(SO4)3 je v bezvodém stavu bílý prášek. Z vodného roztoku lze získat síran chromitý jako oktadekahydrát Cr2(SO4)3'''.'''18 H2O. Při zahřívání se z krystalů síranu chromitého odštěpuje voda a vznikají zeleně zbarvené sírany chromité, které mají proměnné složení a jsou méně rozpustné ve vodě.
* [[Kamenec chromitý]] KCr(SO4)2'''.'''12 H2O neboli dodekahydrát síranu draselnochromitého je tmavěfialová látka, která se používá v barvířství a koželužství.

'''Sloučeniny čtyřmocného chromu'''
* Oxid chromičitý CrO2 se používá jako záznamový materiál, protože má [[feromagnetismus|feromagnetické]] vlastnosti.

[[Soubor:Potassium-dichromate-sample.jpg|thumb|right|Krystalický dichroman draselný]]
'''Sloučeniny šestimocného chromu''' jsou středně silnými [[oxidace|oxidačními činidly]]. Prakticky se s nimi setkáme jako se solemi kyseliny chromové, chromany(CrO4)2- nebo kyseliny dvojchromové, dvojchromany (Cr2O7)2-. Chromany a dvojchromany v roztocích mohou navzájem přecházet mezi sebou v závislosti na [[kyselost|pH]] prostředí. Přitom platí, že chromany jsou stálé v alkalickém prostředí a mají obvykle žlutou barvu. Dichromany jsou oranžové a jsou stabilní v kyselém pH.
: 2 CrO42-+2 H+ → Cr2O72-+H2O
: Cr2O72-+2 OH- → 2 CrO42-+H2O
* [[Oxid chromový]] CrO3 je tmavěčervená látka, velmi silně hygroskopická, která vzniká reakcí dichromanu s koncentrovanou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. Má hořkokyselou chuť a je silně jedovatý. Při poutání vzdušné vlhkosti se oxid chromový postupně mění v zlatožlutou kyselinou chromovou H2CrO4, která je známa pouze v roztoku.
* [[Dichroman draselný]] K2Cr2O7 se používá v analytické chemii jako primární oxidimetrický standard pro titrace, protože jej lze připravit ve velmi vysoké čistotě a je prakticky neomezeně stálý. Dichroman draselný se často používá jako oxidační činidlo v reakcích.
* [[Chroman olovnatý]] PbCrO4 se v přírodě vyskytuje jako nerost ''krokoit''. Je to žlutá, ve vodě nerozpustná sloučenina. Chroman olovnatý je rozpustný v roztocích hydroxidů, kdy dochází k tvorbě hydroxoolovnatanů. Při působení malého množství hydroxidu, vzniká z chromanu olovnatého zásaditý chroman olovnatý PbCrO4'''.'''Pb(OH)2, který má červenou barvu a používá se jako barva ''chromová červeň''.

Při výrobě barev je důležitý hlavně [[chroman barnatý]] BaCrO4, známý pod označením ''žlutý ultramarín'' a [[chroman olovnatý]] PbCrO4 - ''chromová žluť'' a dnes už méně známá podvojná sůl [[chroman zinečnatý|chromanu zinečnatého]] a [[dichroman draselný|dichromanu draselného]] 3 ZnCrO4'''.'''K2Cr2O7 známá pod názvem ''zinková žluť''.

Inhalace sloučenin šestimocného chromu vede k poškození [[dýchací cesty|dýchacích cest]], nejčastěji [[perforace]] nosní přepážky a [[bronchitida|bronchitidy]]. U dlouhodobé expozice na [[kůže|kůži]] dochází ke vzniku [[dermatitida|dermatitidy]], [[ekzém]]ů a tzv. chromových [[vřed]]ů. Chromové sloučeniny vyvolávají také [[rakovina plic|rakovinu plic]].<ref>[[Zdeněk Bardoděj|Bardoděj, Z.]]: ''Chemie v hygieně a toxikologii''. LFH UK, Praha 1988.</ref>

== Biologický význam ==
Biologické účinky chromu jsou silně závislé na mocenství, ve kterém se do organizmu dostává. Zatímco trojmocný chrom je pokládán za převážně prospěšný a je nezbytnou součástí každodenní stravy, pak naopak šestimocný chrom působí negativně a je pokládán za potenciální [[karcinogen]]. <ref>{{cite web| publisher = Agency for Toxic Substances & Disease Registry, [[Centers for Disease Control and Prevention]] | title = ToxFAQs: Chromium | url = http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts7.html | month = February | year = 2001 | accessdate = 2007-10-02}}</ref>

Z těchto důvodů je při provádění zdravotních studií nutno důsledně zkoumat ne pouze obsah chromu v prostředí, ale především to, v jaké formě (mocenství) se tento prvek setkává s živými organizmy.

Z potravin bohatých na trojmocný chrom lze uvést především [[melasa|melasu]] a přírodní hnědý cukr, červenou řepu, lesní plodiny, kvasnice a [[pivo]]. V prodávaných potravinových doplňcích se obvykle používá organická sloučenina [[pikolinát]] chromitý. <ref>{{cite journal | title = Chromium(III) picolinate produces chromosome damage in Chinese hamster ovary cells | volume = 9 | pages = 1643–1648 | date=1 December 1995| journal = Federation of American Societies for Experimental Biology | first = D. M. | last = Stearns | url = http://www.fasebj.org/cgi/content/abstract/9/15/1643 | pmid = 8529845 | issue = 15 | author2 = W | author3 = P | author4 = W}}</ref> Doporučená denní dávka je přibližně 0,1 mg chromu.

Dostatečný obsah chromu v organizmu je důležitý pro správný [[metabolismus]] [[Sacharidy|cukr]]ů a [[Tuky|tuků]]. Pomáhá stabilizovat hladinu [[krev|krevního tuku]] a tlumí chuť na sladké potraviny. Farmaceutické přípravky s obsahem chromu jsou vhodné ke kontrole tělesné [[hmotnost]]i a také jako doplněk [[sport|sportovní stravy]] pro údajný, ovšem neprokázaný růst [[sval|svalové hmoty]] – viz [[kulturistika]].

== Regulace ==
Vzhledem ke škodlivosti chromu jsou zavedeny v [[Česká republika|České republice]] limity pro koncentrace jeho sloučenin v pracovním prostředí, a to pro sloučeniny šestimocného chromu na 0,1 mg.m-3 a pro ostatní sloučeniny chromu na 1,5 mg.m-3.<ref>[[IRZ]]: [http://www.irz.cz/latky/chrom_a_sl Látka: Chrom a sloučeniny (jako Cr)]</ref>
Směrnice 2002/95/ES - [[RoHS]] - od 1. července [[2006]] omezuje použití šestimocného chromu v z elektrických a elektronických zařízení v [[Evropská unie|Evropské unie]].<ref>[[Miroslav Šuta]]: ''[http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich Zákaz některých chemikálií v nových spotřebičích]'', Odpady, 11. září 2006</ref>
Vypouštění chromu do životní prostředí je povinné v České republice ohlašovat do [[IRZ|integrovaného registru znečišťování]], pokud podnik vypouští do ovzduší, vody nebo v odpadech více než 50 kilogramů.<ref>[[IRZ]]: [http://www.irz.cz/latky/chrom_a_sl Látka: Chrom a sloučeniny (jako Cr)]</ref>

== Literatura ==
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

== Reference ==
<references/>

== Externí odkazy ==
* [http://www.irz.cz/latky/chrom_a_sl Látka: Chrom a sloučeniny (jako Cr)] v [[IRZ|Integrovaném registru znečišťování]]
* [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam Chemický vzdělávací portál]
* [http://www.tabulka.cz/ Periodická tabulka prvků]

{{Tabulka prvků}}
{{commonscat|Chromium}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Kovy]]
[[Kategorie:Potravní doplňky]]
[[Kategorie:Karcinogeny]]
[[Kategorie:Polutanty]]