Sysop: 1 revizi

2014-04-25T12:18:52Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 4. 2014, 12:18

Sysop: + Vylepšení

2012-04-09T22:48:59Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Chvostan bělolící
| obrázek = Pithecia pithecia skansen 2006.jpg
| šířka obrázku = 250px
| popis obrázku = chvostan bělolící (''Pithecia pithecia'')
| status = LC
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| nadtřída = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| nadřád = [[placentálové]] (Placentalia)
| řád = [[primáti]] (Primates)
| podřád = [[vyšší primáti]] (Haplorrhini)
| infrařád = [[Simiiformes]]
| oddělení2 = [[ploskonosí]] (Platyrrhini)
| čeleď = [[chvostanovití]] (Pitheciidae)
| podčeleď = [[chvostani]] (Pitheciinae)
| rod = [[chvostan]] (''Pithecia'')
| druh = '''chvostan bělolící'''
| binomické jméno = Pithecia pithecia
| druh popsal = Carl Linné 1766
}}
[[Soubor:White Faced Saki.jpg|thumb|240px|Z očí do očí samci chvostana bělolícího (''Pithecia pithecia'')]]
'''Chvostan bělolící''' (''Pithecia pithecia'') je [[ploskonosí|ploskonosý]] [[primáti|primát]] z [[čeleď|čeledi]] [[chvostanovití|chvostanovitých]], kde [[rod (biologie)|rod]] [[chvostan]] je řazen do [[podčeleď]]i [[chvostani]] (Pitheciinae).
== Areál rozšíření ==
Obývá severní a centrální část [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], jeho [[teritorium|teritoria]] se rozkládají v [[Bolivie|Bolívii]], [[Brazílie|Brazílii]], [[Ecuador]]u, [[Francouzská Guyana|Francouzské Guayaně]], [[Guayana|Guayaně]], [[Kolumbie|Kolumbii]], [[Surinam]]u a [[Venezuela|Venezuele]], kde obývá převážně [[tropický deštný les|tropické pralesy]].
== Popis ==
Je to poměrně malá denní opice, z rodu (''Pithecia'') nejmenší. Délka jejího těla bývá 30 až 40 cm a dosahuje váhy asi 2 kg, samice jen asi 1,7 kg. Její hustě o[[srst]]ěný [[ocas]] má tvar válce a bývá o 10 cm delší než tělo. [[Končetina|Končetiny]] má protáhlé. Barva srstí je dána [[pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismem]], samec je černý s bělavým obličejem, zatímco samice má srst šedohnědou a tmavý obličej. Oba mají srst také v obličeji, kde je nápadná bambulovitě tvarovaná oblast [[nozdry|nozder]] připomínající velký [[nos]]. Mají silné trojhranné [[zub|špičáky]]. [[Palec]] i [[prst|ukazovák]] na předních končetinách mají pohyblivější než ostatní [[ploskonosí|ploskonosé]] opice, oba tyto prsty mohou být daleko odtaženy od ostatních.
== Stravování ==
Chvostan bělolící, se nejvíce živí [[plod]]y a [[semeno|semeny]] tropických stromů, je ale v podstatě [[všežravec]]. Kromě [[ovoce]] a [[ořech]]ů žere [[list]]y, [[med]], [[hmyz]] a další drobné [[bezobratlí|bezobratlé]], žere i [[vejce]] [[pták]]ů a příležitostně i [[aktivita|aktivně]] [[lov]]í ptáky i drobné [[savec|savce]].
== Způsob života ==
Je to typický druh ze středního patra různých typů [[prales]]ů s průměrnou hustotou osídlení 7,5 – 30 jedinců na km², jen výjimečně sestupují se stromů na zem při hledání potravy. Jsou velmi obratní a jejich skoky jsou dlouhé i 10 metrů. Běhají po silných větví stromů po čtyřech a často balancují jen na zadních končetinách, přes svůj neohrabaný vzhled jsou velice rychlí a hbití. Při žraní se zavěšují na větev jen za zadní končetiny, aby měli přední volné ke krmení. Přespávají v husté spletí [[liána|lián]] nebo si staví s větví primitivní [[hnízdo|hnízda]]. Všeobecně jsou to plachá a opatrná zvířata.
Chvostani bělolící jsou [[teritorium|teritoriální]] opice, které svá území proti narušitelům brání křikem a výhružným postojem, při kterém se nahrbí a třesou svými dlouhými chlupy. Jejich [[hlas]]ové projevy jsou dvojí, jednak hlasitý vřískot vůči případnému [[konkurence|konkurentu]] a pak tiché zvuky podobné ptačímu cvrlikání pro [[komunikace|komunikaci]] uvnitř skupiny.
Je to opice [[monogamie|monogamní]], žijí v trvalých párech, v malých rodinných skupinách společně se svými nedospělými mláďaty do 2,5 až 3,5 let jejích věku, po dosažení dospělosti mláďata odcházejí. Samice [[porod|rodí]] zhruba po 170 dnech [[březost]]i většinou jedno [[mládě]], které [[laktace|kojí]] asi půl roku. Mládě je po narození šedohnědé, je-li to sameček, tak do dvou měsíců jeho srst zčerná. V péči o nové potomstvo pomáhají starší, dosud nedospělá mláďata.
V přírodě se dožívají asi 14, v zajetí při dobré péči až 20 let. Mnoho přirozených nepřátel nemají, pouze lidé jim ničí přirozený zdroj obživy a loví je pro [[maso]] nebo chytají pro [[obchod]]ování.

== Literatura ==
* DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.] : Státní zemědělské nakladatelství, 1979.
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.zoozlin.eu/cz/zvirata-a-expozice/zvirata.html?zvire=chvostan-belolici www.zoozlin.eu]
* [http://www.waza.org/en/zoo/visit-the-zoo/primates-1254385523/monkeys-1254385523/pithecia-pithecia www.waza.org]
* [http://www.pitheciineactiongroup.org/files/Hershkovitz_-Pithecia_keep_p_.pdf. www.pitheciineactiongroup.org]
* [http://www.monkeyrescue.org/modules.php?name=opice www.monkeyrescue.org]
* [http://www.iucnredlist.org/ www.iucnredlist.org]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Chvostanovití]]

Chvostan bělolící - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení