Cyrilice - Historie editací

Frill80: je zbytečný

2015-03-03T09:10:36Z

</center> je zbytečný

← Starší verze		Verze z 3. 3. 2015, 09:10
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Cyrillic Europe.PNG\|right\|thumb\|Mapa rozšíření Cyrilice v Evropě.]]		[[Soubor:Cyrillic Europe.PNG\|right\|thumb\|Mapa rozšíření Cyrilice v Evropě.]]
	[[Soubor:Cyrillic alphabet distribution map.png\|right\|thumb\|Mapa rozšíření Cyrilice celosvětově.]]		[[Soubor:Cyrillic alphabet distribution map.png\|right\|thumb\|Mapa rozšíření Cyrilice celosvětově.]]
-	'''Cyrilice''' (též cyrilika) je [[písmo]] původně vymyšlené pro zápis ~~[[Staroslověnština\|~~staroslověnštiny]] a posléze používané pro zápis [[církevní slovanština\|církevní slovanštiny]], která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužilo za vzor [[Řecká abeceda\|řecké písmo]]. V češtině se označení cyrilice často užívá jen pro starou cyrilici sloužící k zápisu staroslověnštiny a církevní slovanštiny, kdežto národní abecedy, které vývojem cyrilice vznikly, se někdy označují za '''''azbuku'''''. Slovo ''azbuka'' znamená původně jen soubor písmen (obdobou je [[abeceda]] nebo ''alfabeta'').	+	'''Cyrilice''' (též cyrilika) je [[písmo]] původně vymyšlené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis [[církevní slovanština\|církevní slovanštiny]], která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužilo za vzor [[Řecká abeceda\|řecké písmo]]. V češtině se označení cyrilice často užívá jen pro starou cyrilici sloužící k zápisu staroslověnštiny a církevní slovanštiny, kdežto národní abecedy, které vývojem cyrilice vznikly, se někdy označují za '''''azbuku'''''. Slovo ''azbuka'' znamená původně jen soubor písmen (obdobou je [[abeceda]] nebo ''alfabeta'').
-	Přestože podle názvu písma se může zdát, že by tvůrcem cyrilice mohl být [[svatý Cyril]], není tomu tak. Sv. Cyril vytvořil složitější a starší písmo [[hlaholice\|hlaholici]] v 60. letech 9. století, zatímco ''cyrilice'' vznikla až koncem 9. století v [[Bulharsko\|Bulharsku]] jako výraz jasného příklonu k [[Byzantská říše\|byzantské]] kulturní sféře, o nějž usilovali zejména [[Řecko\|řečtí]] duchovní na [[slované\|slovanských]] územích. Cyrilice jim byla díky svému původu v [[Řecká abeceda\|řeckém písmu]] bližší; je navíc jednodušší a praktičtější než hlaholice. Autorství cyrilice se připisuje [[Svatý Metoděj\|Metodějovu]] žáku [[Svatý Kliment Ohridský\|Klimentovi]], důkazy však chybí. V 11. století se těžiště slovanské vzdělanosti přeneslo z Bulharska do [[Kyjev]]a, odkud se cyrilice šířila dále. Zásadní reforma církevně-slovanské cyrilice byla provedena v [[Rusko\|Rusku]] za ~~[[Petr Veliký\|~~Petra Velikého]] v letech 1708–1711, kdy byla některá písmena upravena a jiná méně používaná písmena vypuštěna. Toto písmo nazývané [[graždanka]] (rusky ''graždanskij šrift'') odpovídalo už tvary současnému písmu používanému v Rusku. Protože to však představovalo určité přiblížení k [[latinka\|latince]] (''latinizace''), bylo zpočátku odmítáno zejména v církevní sféře. Později se však prosadilo i u ostatních pravoslavných Slovanů. Poslední úprava písma v Rusku byla provedena v roce [[1918]], kdy byla čtyři méně používaná písmena z azbuky vypuštěna.	+	Přestože podle názvu písma se může zdát, že by tvůrcem cyrilice mohl být [[svatý Cyril]], není tomu tak. Sv. Cyril vytvořil složitější a starší písmo [[hlaholice\|hlaholici]] v 60. letech 9. století, zatímco ''cyrilice'' vznikla až koncem 9. století v [[Bulharsko\|Bulharsku]] jako výraz jasného příklonu k [[Byzantská říše\|byzantské]] kulturní sféře, o nějž usilovali zejména [[Řecko\|řečtí]] duchovní na [[slované\|slovanských]] územích. Cyrilice jim byla díky svému původu v [[Řecká abeceda\|řeckém písmu]] bližší; je navíc jednodušší a praktičtější než hlaholice. Autorství cyrilice se připisuje [[Svatý Metoděj\|Metodějovu]] žáku [[Svatý Kliment Ohridský\|Klimentovi]], důkazy však chybí. V 11. století se těžiště slovanské vzdělanosti přeneslo z Bulharska do [[Kyjev]]a, odkud se cyrilice šířila dále. Zásadní reforma církevně-slovanské cyrilice byla provedena v [[Rusko\|Rusku]] za Petra Velikého v letech 1708–1711, kdy byla některá písmena upravena a jiná méně používaná písmena vypuštěna. Toto písmo nazývané [[graždanka]] (rusky ''graždanskij šrift'') odpovídalo už tvary současnému písmu používanému v Rusku. Protože to však představovalo určité přiblížení k [[latinka\|latince]] (''latinizace''), bylo zpočátku odmítáno zejména v církevní sféře. Později se však prosadilo i u ostatních pravoslavných Slovanů. Poslední úprava písma v Rusku byla provedena v roce [[1918]], kdy byla čtyři méně používaná písmena z azbuky vypuštěna.
	Cyrilice se používá pro zápis šesti [[slovanské jazyky\|slovanských jazyků]] ([[bulharština]], [[makedonština]], [[srbština]], [[ukrajinština]], [[běloruština]] a [[ruština]]), jakož i mnoha neslovanských jazyků na území bývalého [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] ([[kazaština]], [[kyrgyzština]], [[tatarština]], [[baškirština]], [[čečenština]], [[čuvaština]] atd.) a jeho satelitních států ([[mongolština]]). Do roku 1860 se cyrilice používala i v Rumunsku, až do roku [[1990]] také v [[Moldavsko\|Moldavsku]], kde byla pak nahrazena latinkou.		Cyrilice se používá pro zápis šesti [[slovanské jazyky\|slovanských jazyků]] ([[bulharština]], [[makedonština]], [[srbština]], [[ukrajinština]], [[běloruština]] a [[ruština]]), jakož i mnoha neslovanských jazyků na území bývalého [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] ([[kazaština]], [[kyrgyzština]], [[tatarština]], [[baškirština]], [[čečenština]], [[čuvaština]] atd.) a jeho satelitních států ([[mongolština]]). Do roku 1860 se cyrilice používala i v Rumunsku, až do roku [[1990]] také v [[Moldavsko\|Moldavsku]], kde byla pak nahrazena latinkou.
	== Znaky ==		== Znaky ==
	=== Původní cyrilice ===		=== Původní cyrilice ===
-	Původní cyrilice kolem roku [[900]] vypadala takto:	+	Původní cyrilice kolem roku 900 vypadala takto:
-	~~<center>~~[[Soubor:Cyrilice-900.png\|Cyrilice kolem roku 900.]]~~</center>~~	+	[[Soubor:Cyrilice-900.png\|center\|Cyrilice kolem roku 900.]]
	Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce:		Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce:
-	~~<center>~~[[Soubor:Csl azbuka.~~gif~~\|	+
-	Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce.\|~~605px~~\|center]]~~</center>~~	+	[[Soubor:Csl azbuka.png\|Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce\|600px\|center]]
	Názvy písmen (ke každému písmenu bylo přiřazeno slovo, má se za to, že existovala báseň, kde se tato slova vyskytovala): az - buki - vedi - glagol' - dobro - jest' - živjote - dzelo - zemlja - iže - i - kako - ljudi - myslete - naš - on - pokoj - rcy - slovo - tvjordo - uk - fert - cher - omega - červ' - cy - ša - šta - jer - jery - jer' - jat' - ju - ja - jotované jest' - malý jus - jotovaný malý jus - velký jus - jotovaný velký jus - ksi - psi - fita - ižica.		Názvy písmen (ke každému písmenu bylo přiřazeno slovo, má se za to, že existovala báseň, kde se tato slova vyskytovala): az - buki - vedi - glagol' - dobro - jest' - živjote - dzelo - zemlja - iže - i - kako - ljudi - myslete - naš - on - pokoj - rcy - slovo - tvjordo - uk - fert - cher - omega - červ' - cy - ša - šta - jer - jery - jer' - jat' - ju - ja - jotované jest' - malý jus - jotovaný malý jus - velký jus - jotovaný velký jus - ksi - psi - fita - ižica.
	=== Moderní cyrilice ===		=== Moderní cyrilice ===
Řádka 173:		Řádka 173:
	* [http://www.unicode.org/charts/PDF/U0400.pdf Cyrilice na Unicode.org]		* [http://www.unicode.org/charts/PDF/U0400.pdf Cyrilice na Unicode.org]
	* [http://til.gov.kz/wps/portal/!ut/p/c1/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3hTA3cDA3fLYCNDd38jA6MwR6MAUw8vQwNLE6B8pFm8n79RqJuJp6GhhZmroYGRmYeJk0-Yp4G7izEB3eEg-_DrB8kb4ACOBvp-Hvm5qfrBqXn6BbkRBlkmjooArMN5Qg!!/dl2/d1/L2dJQSEvUUt3QS9ZQnB3LzZfNTBHMDBHOVMyMUdPMjAyVkEyUDVISjEwQzc!/ Kazašská cyrilice a fonty ke stažení]		* [http://til.gov.kz/wps/portal/!ut/p/c1/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3hTA3cDA3fLYCNDd38jA6MwR6MAUw8vQwNLE6B8pFm8n79RqJuJp6GhhZmroYGRmYeJk0-Yp4G7izEB3eEg-_DrB8kb4ACOBvp-Hvm5qfrBqXn6BbkRBlkmjooArMN5Qg!!/dl2/d1/L2dJQSEvUUt3QS9ZQnB3LzZfNTBHMDBHOVMyMUdPMjAyVkEyUDVISjEwQzc!/ Kazašská cyrilice a fonty ke stažení]
		+

	{{commonscat\|Cyrillic alphabet}}{{Článek z Wikipedie}}		{{commonscat\|Cyrillic alphabet}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Cyrilice]]		[[Kategorie:Cyrilice]]

Sysop: 1 revizi

2014-04-23T14:02:02Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 4. 2014, 14:02

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-04T21:06:24Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Cyrillic Europe.PNG|right|thumb|Mapa rozšíření Cyrilice v Evropě.]]
[[Soubor:Cyrillic alphabet distribution map.png|right|thumb|Mapa rozšíření Cyrilice celosvětově.]]
'''Cyrilice''' (též cyrilika) je [[písmo]] původně vymyšlené pro zápis [[Staroslověnština|staroslověnštiny]] a posléze používané pro zápis [[církevní slovanština|církevní slovanštiny]], která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužilo za vzor [[Řecká abeceda|řecké písmo]]. V češtině se označení cyrilice často užívá jen pro starou cyrilici sloužící k zápisu staroslověnštiny a církevní slovanštiny, kdežto národní abecedy, které vývojem cyrilice vznikly, se někdy označují za '''''azbuku'''''. Slovo ''azbuka'' znamená původně jen soubor písmen (obdobou je [[abeceda]] nebo ''alfabeta'').
Přestože podle názvu písma se může zdát, že by tvůrcem cyrilice mohl být [[svatý Cyril]], není tomu tak. Sv. Cyril vytvořil složitější a starší písmo [[hlaholice|hlaholici]] v 60. letech 9. století, zatímco ''cyrilice'' vznikla až koncem 9. století v [[Bulharsko|Bulharsku]] jako výraz jasného příklonu k [[Byzantská říše|byzantské]] kulturní sféře, o nějž usilovali zejména [[Řecko|řečtí]] duchovní na [[slované|slovanských]] územích. Cyrilice jim byla díky svému původu v [[Řecká abeceda|řeckém písmu]] bližší; je navíc jednodušší a praktičtější než hlaholice. Autorství cyrilice se připisuje [[Svatý Metoděj|Metodějovu]] žáku [[Svatý Kliment Ohridský|Klimentovi]], důkazy však chybí. V 11. století se těžiště slovanské vzdělanosti přeneslo z Bulharska do [[Kyjev]]a, odkud se cyrilice šířila dále. Zásadní reforma církevně-slovanské cyrilice byla provedena v [[Rusko|Rusku]] za [[Petr Veliký|Petra Velikého]] v letech 1708–1711, kdy byla některá písmena upravena a jiná méně používaná písmena vypuštěna. Toto písmo nazývané [[graždanka]] (rusky ''graždanskij šrift'') odpovídalo už tvary současnému písmu používanému v Rusku. Protože to však představovalo určité přiblížení k [[latinka|latince]] (''latinizace''), bylo zpočátku odmítáno zejména v církevní sféře. Později se však prosadilo i u ostatních pravoslavných Slovanů. Poslední úprava písma v Rusku byla provedena v roce [[1918]], kdy byla čtyři méně používaná písmena z azbuky vypuštěna.
Cyrilice se používá pro zápis šesti [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]] ([[bulharština]], [[makedonština]], [[srbština]], [[ukrajinština]], [[běloruština]] a [[ruština]]), jakož i mnoha neslovanských jazyků na území bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ([[kazaština]], [[kyrgyzština]], [[tatarština]], [[baškirština]], [[čečenština]], [[čuvaština]] atd.) a jeho satelitních států ([[mongolština]]). Do roku 1860 se cyrilice používala i v Rumunsku, až do roku [[1990]] také v [[Moldavsko|Moldavsku]], kde byla pak nahrazena latinkou.
== Znaky ==
=== Původní cyrilice ===
Původní cyrilice kolem roku [[900]] vypadala takto:
<center>[[Soubor:Cyrilice-900.png|Cyrilice kolem roku 900.]]</center>
Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce:
<center>[[Soubor:Csl azbuka.gif|
Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce.|605px|center]]</center>
Názvy písmen (ke každému písmenu bylo přiřazeno slovo, má se za to, že existovala báseň, kde se tato slova vyskytovala): az - buki - vedi - glagol' - dobro - jest' - živjote - dzelo - zemlja - iže - i - kako - ljudi - myslete - naš - on - pokoj - rcy - slovo - tvjordo - uk - fert - cher - omega - červ' - cy - ša - šta - jer - jery - jer' - jat' - ju - ja - jotované jest' - malý jus - jotovaný malý jus - velký jus - jotovaný velký jus - ksi - psi - fita - ižica.
=== Moderní cyrilice ===
Tvar písmen se během času měnil, některá písmena zanikla úplně, jiná se pro potřeby nových jazyků zavedla. Vzhled a pořadí písmen v abecedě (azbuce) se rovněž liší zdroj od zdroje.
Zde máte přehled nejvýznamnějších abeced vycházejích z Cyrilice. Znaky, které se nevyskytují v ruské azbuce, anebo mají jinou výslovnost, jsou doplněné v závorce o informaci o významu (nejdříve český či nejbližší ekvivalent, a pak popis v [[IPA]], je-li ovšem k dispozici).
{| class="wikitable" style="text-align: center; width: 100%"
|-
| Běloruská ||А||Б||В||Г (H)||Ґ (G)||Д|| ||Е||Ё|| ||Ж||З|| || ||І|| ||Й||К||Л|| ||М||Н
|-
| Bulharská ||А||Б||В||Г|| ||Д|| ||Е|| || ||Ж||З|| ||И|| || ||Й||К||Л|| ||М||Н
|-
| Makedonská ||А||Б||В||Г|| ||Д||Ѓ (đ)||Е|| || ||Ж||З||Ѕ (DZ)||И|| || ||Ј||К||Л||Љ( Ĺ)||М||Н
|-
| Ruská ||А||Б||В||Г|| ||Д|| ||Е||Ё|| ||Ж||З|| ||И|| || ||Й||К||Л|| ||М||Н
|-
| Srbská ||А||Б||В||Г|| ||Д||Ђ (đ)||Е|| || ||Ж||З|| ||И|| || ||Ј||К||Л||Љ (Ĺ)||М||Н
|-
| Ukrajinská ||А||Б||В||Г (H)||Ґ (G)||Д|| ||Е|| ||Є (Ě)||Ж||З|| ||И (Y)||І||Ї (ji)||Й||К||Л|| ||М||Н
|-
|}
{| class="wikitable" style="text-align: center; width: 100%"
|-
| Běloruská || ||О||П||Р||С||Т|| ||У||Ў (Ů-W)||Ф||Х||Ц||Ч|| ||Ш|| || ||Ы||Ь||Э||Ю||Я
|-
| Bulharská || ||О||П||Р||С||Т|| ||У|| ||Ф||Х||Ц||Ч|| ||Ш||Щ Št/ʃt)||Ъ (ă/ə)|| ||Ь|| ||Ю||Я
|-
| Makedonská ||Њ (Ň)||О||П||Р||С||Т||Ќ (Ć)||У|| ||Ф||Х||Ц||Ч||Џ (DŽ)||Ш|| || || || || || ||
|-
| Ruská || ||О||П||Р||С||Т|| ||У|| ||Ф||Х||Ц||Ч|| ||Ш||Щ||Ъ||Ы||Ь||Э||Ю||Я
|-
| Srbská ||Њ (Ň)||О||П||Р||С||Т||Ћ (Ć)||У|| ||Ф||Х||Ц||Ч||Џ (DŽ)||Ш|| || || || || || ||
|-
| Ukrajinská || ||О||П||Р||С||Т|| ||У|| ||Ф||Х||Ц||Ч|| ||Ш||Щ|| || ||Ь|| ||Ю||Я
|-
|}
Zde je přehled základní, majuskulní podoby ("velká písmena"):
{|
|-
| písmeno || název || přepis || výslovnost || výslovnost v ruské církevní slovanštině
|-
| А || azъ || A || [a] || [a]
|-
| Б || buky || B || [b] || [b]
|-
| В || vědě || V || [v] || [v]
|-
| Г || glagoľь || G || [g] || [γ]
|-
| Д || dobro || D || [d] || [d]
|-
| Е || estь || E || [ɛ] || [jɛ] (na začátku slova se psalo písmeno Є)
|-
| Ж || živěte || Ž || [ʒ] || [ʒ]
|-
| Ѕ || dzělo || DZ || [ʣ] || [z]
|-
| З || zemlja || Z || [z] || [z]
|-
| И || iže || I || [i] || [i] (s variantou Й [j])
|-
| І || ї || Ï || [i] || [i]
|-
| К || kako || K || [k] || [k]
|-
| Л || ljudje || L || [l] || [l]
|-
| М || myslite || M || [m] || [m]
|-
| Н || našь || N || [n] || [n]
|-
| О || onъ || O || [o] || [o] (na začátku slova se psalo písmeno Ѻ)
|-
| П || pokojь || P || [p] || [p]
|-
| Р || rьcy || R || [r] || [r]
|-
| С || slovo || S || [s] || [s]
|-
| Т || tvrьdo || T || [t] || [t]
|-
| Ѹ || ukъ || U || [u] || [u] (na začátku slova se psalo písmeno ОУ)
|-
| Ф || frьtъ || F || [f] || [f]
|-
| Х || chěrъ || CH || [x] || [x]
|-
| Ѡ || otъ || Ō || [o:] || [o] (většinou se používala varianta Ѿ [ot])
|-
| Ц || cy || C || [ʦ] || [ʦ]
|-
| Ч || červь || Č || [ʧ] || [ʧ]
|-
| Ш || ša || Š || [ʃ] || [ʃ]
|-
| Щ || šta || ŠČ || [ʃt] || [ʃʧ]
|-
| Ъ || jerъ || Ъ || [ʌ] || nevyslovuje se
|-
| Ы || jery || Y || [y] || [y]
|-
| Ь || jerь || Ь || [ɪ] || měkčí předcházející souhlásku, nevyslovuje se
|-
| Ѣ || jatь || Ě || [ja] || [je], na začátku slova [ja]
|-
| Ю || ju || JU || [ju] || [ju]
|-
| Я || ja || JA || [ja] || [ja], psalo se jen na začátku slova (jinak se používal malý jus - Ѧ)
|-
| Ѥ || je || JE || [je] || nepoužívalo se
|-
| Ѧ || ęsъ (malý jus) || Ę || [ɛ̃] || [ja]
|-
| Ѩ || jęsъ (jotovaný malý jus) || JĘ || [iɛ̃] || nepoužíval se
|-
| Ѫ || ǫsъ (velký jus) || Ǫ || [ɔ̃] || nepoužíval se
|-
| Ѭ || jǫsъ (jotovaný velký jus) || JǪ || [iɔ̃] || nepoužíval se
|-
| Ѯ || ksi || KS, Ξ || [ks] || [ks]
|-
| Ѱ || psi || PS, Ψ || [ps] || [ps]
|-
| Ѳ || fita || TH, Θ || [t,θ,f] || [f]
|-
| Ѵ || ižica || Ÿ || [ɪ,y] || [i]
|}
Ižica se vyslovovala V po A a E, jinak I. Jer (tvrdý znak) zřejmě odpovídá dnešní výslovnosti v [[Bulharština|bulharštině]], tj. šlo o podobnou samohlásku jako v anglickém jazyce „a“. Často se psal na konci slov, která by jinak končila souhláskou, např. ''богъ = bůh''.
Co do počtu uživatelů je dnes nejdůležitější [[Ruština|ruská]] cyrilice, tzv. ''azbuka'', která obsahuje následující znaky:
{| class="wikitable" style="margin: 0 auto; font-size:200%;"
|-
| А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й
|-
| К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф
|-
| Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|}
* [[Ukrajinština]] používá navíc písmena Є, І, Ї, Ґ; naopak nepoužívá např. Ы, Э. Г se v ní nečte G, ale H.
* [[Běloruština]] používá navíc písmena І, Ў, Ґ; nepoužívá např. И, Щ, Ъ. Г se v ní nečte G, ale H.
* [[Srbština]] používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Ђ (Đ), Ћ (Ć), Љ (LJ), Њ (NJ), Џ (DŽ) - písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v [[Chorvatština|chorvatské]] [[Latinka|latince]].
* [[Makedonština]] má mnoho společného se srbštinou, navíc používá pouze písmeno Ѕ (DZ), místo Ђ má Ѓ a místo Ћ má Ќ.
* [[Bulharština]] čte Щ jako ŠT, ne ŠČ; Ъ v ní reprezentuje stejnou samohlásku jako [[Rumunština|rumunské]] Ă.
* [[Mongolština]] má navíc znaky Ө/ө, Ү/ү (někdy se píše jako V/v). Písmena Ж (Ž) a З (Z) se čtou a vyslovují jako Dž a Dz.
Následující tabulka minuskulní azbuky ("malá písmena") ukazuje rozdíly mezi kolmým a [[Rodina písma#Kurzíva|kurzívním]] písmem ruské azbuky. Některé kurzívní znaky jsou značně odlišné.
{| border=0 cellpadding=4 cellspacing=1 style="padding:0 .5em .2em; border:1px solid #999; margin:1em 0;"
|- style="font-family:FreeSerif,Georgia,'Times New Roman','Nimbus Roman No9 L','Century Schoolbook L','Trebuchet MS','URW Bookman L','URW Chancery L','URW Palladio L',Arial,Teams,serif; font-size:large; text-align:center; "
| а || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я
|- style="font-family:FreeSerif,Georgia,'Times New Roman','Nimbus Roman No9 L','Century Schoolbook L','Trebuchet MS','URW Bookman L','URW Chancery L','URW Palladio L',Arial,Teams,serif; font-size:large; text-align:center; "
| ''а'' || ''б'' || ''в'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''г'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''д'' || ''е'' || ''ё'' || ''ж'' || ''з'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''и'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''й'' || ''к'' || ''л'' || ''м'' || ''н'' || ''о'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''п'' || ''р'' || ''с'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''т'' || ''у'' || ''ф'' || ''х'' || ''ц'' || ''ч'' || ''ш'' || ''щ'' || ''ъ'' || ''ы'' || ''ь'' || ''э'' || ''ю'' || ''я''
|}
== Reference ==
* [[Robert Bringhurst|Bringhurst, Robert]] (2002). ''[[The Elements of Typographic Style]]'' (version 2.5), pp. 262–264. Vancouver, Hartley & Marks. ISBN 0-88179-133-4.
== Související články ==
* [[Seznam jazyků používajících cyrilici‎]]
* [[Seznam jazyků]]
* [[Seznam písem|Seznam písem (podle abecedy)]]
* [[Seznam písem (podle skupin)]]
== Externí odkazy ==
* [http://cyrilice.cz/ Stránky o cyrilici]
* [http://www.omniglot.com/writing/cyrillic.htm Cyrilice na Omniglotu]
* [http://www.omniglot.com/writing/ocslavonic.htm Staroslověnština na Omniglotu]
* [http://www.davidzbiral.webzdarma.cz/cyrillic.htm Font cyrilice Cyrillic Old Face]
* [http://www.unicode.org/charts/PDF/U0400.pdf Cyrilice na Unicode.org]
* [http://til.gov.kz/wps/portal/!ut/p/c1/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3hTA3cDA3fLYCNDd38jA6MwR6MAUw8vQwNLE6B8pFm8n79RqJuJp6GhhZmroYGRmYeJk0-Yp4G7izEB3eEg-_DrB8kb4ACOBvp-Hvm5qfrBqXn6BbkRBlkmjooArMN5Qg!!/dl2/d1/L2dJQSEvUUt3QS9ZQnB3LzZfNTBHMDBHOVMyMUdPMjAyVkEyUDVISjEwQzc!/ Kazašská cyrilice a fonty ke stažení]

{{commonscat|Cyrillic alphabet}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Cyrilice]]