Dějiny Polska - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2016-12-05T12:27:50Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 5. 12. 2016, 12:27
Řádka 2:		Řádka 2:
	Na menší části dnešního Polska byli [[Slované]] autochtonní. To znamená, že území sahající k horními toku řeky [[Visla\|Visly]] a možná i dále na západ k [[Odra\|Odře]], patřilo k tzv. slovanské pravlasti, území, na kterém došlo ke slovanské [[etnogeneze\|etnogenezi]]. V době stěhování národů osídlili Slované mnohem širší prostor mezi Vislou a [[Labe]]m, kde v té době žilo nepříliš početné [[Germáni\|germánské]] obyvatelstvo. Tito Slované patřili k západní větvi, v jejímž rámci se na území dnešního Polska a Německa zformovalo několik skupin: [[Poláci]], [[Polabští Slované]], [[Pomořané]] (Pobaltští Slované). Na severovýchodě sídlily kmeny [[Baltové\|baltských]] [[Prusové\|Prusů]].		Na menší části dnešního Polska byli [[Slované]] autochtonní. To znamená, že území sahající k horními toku řeky [[Visla\|Visly]] a možná i dále na západ k [[Odra\|Odře]], patřilo k tzv. slovanské pravlasti, území, na kterém došlo ke slovanské [[etnogeneze\|etnogenezi]]. V době stěhování národů osídlili Slované mnohem širší prostor mezi Vislou a [[Labe]]m, kde v té době žilo nepříliš početné [[Germáni\|germánské]] obyvatelstvo. Tito Slované patřili k západní větvi, v jejímž rámci se na území dnešního Polska a Německa zformovalo několik skupin: [[Poláci]], [[Polabští Slované]], [[Pomořané]] (Pobaltští Slované). Na severovýchodě sídlily kmeny [[Baltové\|baltských]] [[Prusové\|Prusů]].

-	První písemnou zprávu o kmenech v povodí řek Odry a Visly obsahuje tzv. [[Bavorský geograf]], který uvádí názvy několika kmenů a připojuje k nim počet hradů (hradišť), jež se na jejich území nacházely. Z tohoto hlediska se jako nejvýznamnější jevili [[Goplané]] (''Glopeani''), které archeologické výzkumy lokalizují do dnešního [[Kujavsko\|Kujavska]] a severovýchodní části [[Velkopolsko\|Velkopolska]]. Dále tu byli usazeni Lenčici. [[Slezsko]] obývaly kmeny [[Slezané\|Slezanů]], ~~[[Dědošané\|~~Dědošanů]], ~~[[Opolané\|~~Opolanů]] a ~~[[Holasici\|~~Golasiců]]. V [[Malopolsko\|Malopolsku]] sídlili [[Vislané]], v [[Pomořany\|Pomořanech]] Pomořané (''Prissané'') a [[Voliňané]].	+	První písemnou zprávu o kmenech v povodí řek Odry a Visly obsahuje tzv. [[Bavorský geograf]], který uvádí názvy několika kmenů a připojuje k nim počet hradů (hradišť), jež se na jejich území nacházely. Z tohoto hlediska se jako nejvýznamnější jevili [[Goplané]] (''Glopeani''), které archeologické výzkumy lokalizují do dnešního [[Kujavsko\|Kujavska]] a severovýchodní části [[Velkopolsko\|Velkopolska]]. Dále tu byli usazeni Lenčici. [[Slezsko]] obývaly kmeny [[Slezané\|Slezanů]], Dědošanů, Opolanů a Golasiců. V [[Malopolsko\|Malopolsku]] sídlili [[Vislané]], v [[Pomořany\|Pomořanech]] Pomořané (''Prissané'') a [[Voliňané]].

	Existence hradů ([[Hradiště\|hradišť]]) byla na polském území prokázána již pro 7. století. Byly budovány ještě v době kmenové organizace. Kmenoví náčelníci je využívali k upevnění svého postavení nad ostatními dosud svobodnými příslušníky kmene. Velké hrady v oblasti Malopolska (například Chodlik) sloužily také jako útočiště pro okolní obyvatelstvo a dobytek v případě ohrožení, menší byly především sídly rodící se [[aristokracie]]. V jejich podhradí se začali usazovat specializovaní řemeslníci, což přispělo k rozvoji obchodu. Hlavním vývozním artiklem byli [[Otrokářství\|otroci]], z jejichž prodeje arabským, židovským, případně [[Varjagové\|varjažským]] kupcům bohatla formující se aristokracie. Dále se patrně vyvážely kožešiny, [[jantar]], stříbrné šperky. Dovoz tvořily přepychové předměty. Platidlem byly jako u ostatních Slovanů plátěné šátečky, případně kožešiny.		Existence hradů ([[Hradiště\|hradišť]]) byla na polském území prokázána již pro 7. století. Byly budovány ještě v době kmenové organizace. Kmenoví náčelníci je využívali k upevnění svého postavení nad ostatními dosud svobodnými příslušníky kmene. Velké hrady v oblasti Malopolska (například Chodlik) sloužily také jako útočiště pro okolní obyvatelstvo a dobytek v případě ohrožení, menší byly především sídly rodící se [[aristokracie]]. V jejich podhradí se začali usazovat specializovaní řemeslníci, což přispělo k rozvoji obchodu. Hlavním vývozním artiklem byli [[Otrokářství\|otroci]], z jejichž prodeje arabským, židovským, případně [[Varjagové\|varjažským]] kupcům bohatla formující se aristokracie. Dále se patrně vyvážely kožešiny, [[jantar]], stříbrné šperky. Dovoz tvořily přepychové předměty. Platidlem byly jako u ostatních Slovanů plátěné šátečky, případně kožešiny.
Řádka 22:		Řádka 22:

	== Moderní Polsko (od 1918) ==		== Moderní Polsko (od 1918) ==
-
	[[Image:Poland1937linguistic.jpg\|thumb\|right\|Jazyková mapa druhé Polské republiky]]		[[Image:Poland1937linguistic.jpg\|thumb\|right\|Jazyková mapa druhé Polské republiky]]
	=== Druhá polská republika ===		=== Druhá polská republika ===
Řádka 30:		Řádka 29:
	Druhá republika byla ustavena jako [[parlamentní demokracie]], avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní, takže se ozývalo volání po vládě pevné ruky, které roku [[1926]] vyslyšel [[maršál Polska\|maršál]] [[Józef Piłsudski]], který provedl [[puč]] a zavedl vojenskou [[diktatura\|diktaturu]], která vedla k politické i národnostní perzekuci a potlačování demokratických principů a práv.<ref>Melichar (1975). S. 353-396.</ref>		Druhá republika byla ustavena jako [[parlamentní demokracie]], avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní, takže se ozývalo volání po vládě pevné ruky, které roku [[1926]] vyslyšel [[maršál Polska\|maršál]] [[Józef Piłsudski]], který provedl [[puč]] a zavedl vojenskou [[diktatura\|diktaturu]], která vedla k politické i národnostní perzekuci a potlačování demokratických principů a práv.<ref>Melichar (1975). S. 353-396.</ref>

-	[[Soubor:The Bloody Wednesday Olkusz 1940.jpg\|thumb\|~~200px~~\|Krvavá středa v Olkuši]]	+	[[Soubor:The Bloody Wednesday Olkusz 1940.jpg\|thumb\|220px\|Krvavá středa v Olkuši]]
-	[[Soubor:The Wall of ghetto in Warsaw - ~~Buiilding~~ on Nazi -German order August 1940.jpg\|thumb\|~~200px~~\| Varšavské ghetto 1940]]	+	[[Soubor:The Wall of ghetto in Warsaw - Building on Nazi-German order August 1940.jpg\|thumb\|220px\|Varšavské ghetto 1940]]
-	[[Soubor:Poznan 1956.jpg\|thumb\|Povstání v Poznani 1956]]	+	[[Soubor:Poznan 1956.jpg\|thumb\|220px\|Povstání v Poznani 1956]]
-	[[Soubor:Flag of trade union solidarnosc.jpg\|thumb\|Vlajka hnutí Solidarita]]	+	[[Soubor:Flag of trade union solidarnosc.jpg\|thumb\|220px\|Vlajka hnutí Solidarita]]
	=== Polsko během 2. světové války ===		=== Polsko během 2. světové války ===
	Dne [[1. září]] [[1939]] zahájili [[Němci]] [[Invaze do Polska\|útokem]] na [[Polsko]] druhou světovou válku. [[17. září]] [[1939]] vtrhla do východní části Polska sovětská vojska a obsadila území, která náležela od konce 18. století do roku 1920 Rusku. Po kapitulaci polské armády byl nařízením Adolfa Hitlera zřízen na části Polska tzv. [[Generální gouvernement]], zbylé části (Pomoří, Velkopolsko, Slezsko, Kujavsko, západní Mazovsko a části vojvodství Lodžského, Krakovského a Kieleckého) byly přičleněny přímo k [[Třetí říše\|Třetí říši]]. Vůči Polákům byl od samého počátku uplatňován krutý teror, na kterém se podílely jednotky [[SS-Totenkopfverbände]] a [[Einsatzgruppen]]. Docházelo k zatýkání a hromadným popravám polského obyvatelstva, na vesnicích byli zabíjeni rolníci, byla vyvražděna prakticky celá polská národní elita, polští intelektuálové. Svůj podíl na vyvraždění polské inteligence a zejména polské vojenské elity měl i [[Sovětský svaz]], který provedl v roce [[1940]] [[Katyňský masakr]] a který též prováděl násilnickou politiku vůči Polákům na obsazeném území. Poněmčování Poláků se uskutečňovalo dvěma způsoby, a to jako germanizací území a germanizací lidí. Během války byl z polských území připojených k [[Německo\|Německu]] vyhnán téměř jeden milión Poláků. Násilím bylo zlikvidováno velké množství polských vesnic, docházelo i k ničení měst. Samostatnou kapitolou byl [[holocaust]] vůči polským [[Židé\|Židům]]. Poláci se postavili okupantům na odpor, vznikaly odbojové a partyzánské skupiny, jejichž činnost vyvrcholila roku [[1944]] [[Varšavské povstání\|Varšavským povstáním]]. Po ukončení [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], které stálo [[Polsko]] dle různých zdrojů 5 600 000 až 6 028 000 obyvatel a obrovské materiální, hospodářské a kulturní škody, došlo k jeho „posunutí“ směrem na západ. [[Sovětský svaz\|SSSR]] v rámci výsledků [[Jaltská konference\|Jaltské konference]] obsadil sporná území, která vlastnil v letech 1772-1920 a 1939-1941, takže východní hranice Polska se ustálila na tzv. [[Curzonova linie\|Curzonově linii]]. [[Polsko]] bylo naopak rozšířeno o západní „''nová území''“ až po hranici s Německem na [[Lužická Nisa\|Nise]] a [[Odra\|Odře]]. V důsledku těchto změn docházelo k velkým migracím obyvatelstva. Bylo transferováno německé obyvatelstvo, jehož velká část uprchla předtím na základě [[Adolf Hitler\|Hitlerova]] Neronova rozkazu. V letech [[1945]] a [[1946]] bylo ze [[Sovětský svaz\|SSSR]] nuceně vysídleno 787 tisíc Poláků (když dalších tři sta tisíc předtím uprchlo). Naopak z Polska na území sovětské [[Ukrajina\|Ukrajiny]] bylo v tomtéž období odsunuto 482 tisíc Ukrajinců.		Dne [[1. září]] [[1939]] zahájili [[Němci]] [[Invaze do Polska\|útokem]] na [[Polsko]] druhou světovou válku. [[17. září]] [[1939]] vtrhla do východní části Polska sovětská vojska a obsadila území, která náležela od konce 18. století do roku 1920 Rusku. Po kapitulaci polské armády byl nařízením Adolfa Hitlera zřízen na části Polska tzv. [[Generální gouvernement]], zbylé části (Pomoří, Velkopolsko, Slezsko, Kujavsko, západní Mazovsko a části vojvodství Lodžského, Krakovského a Kieleckého) byly přičleněny přímo k [[Třetí říše\|Třetí říši]]. Vůči Polákům byl od samého počátku uplatňován krutý teror, na kterém se podílely jednotky [[SS-Totenkopfverbände]] a [[Einsatzgruppen]]. Docházelo k zatýkání a hromadným popravám polského obyvatelstva, na vesnicích byli zabíjeni rolníci, byla vyvražděna prakticky celá polská národní elita, polští intelektuálové. Svůj podíl na vyvraždění polské inteligence a zejména polské vojenské elity měl i [[Sovětský svaz]], který provedl v roce [[1940]] [[Katyňský masakr]] a který též prováděl násilnickou politiku vůči Polákům na obsazeném území. Poněmčování Poláků se uskutečňovalo dvěma způsoby, a to jako germanizací území a germanizací lidí. Během války byl z polských území připojených k [[Německo\|Německu]] vyhnán téměř jeden milión Poláků. Násilím bylo zlikvidováno velké množství polských vesnic, docházelo i k ničení měst. Samostatnou kapitolou byl [[holocaust]] vůči polským [[Židé\|Židům]]. Poláci se postavili okupantům na odpor, vznikaly odbojové a partyzánské skupiny, jejichž činnost vyvrcholila roku [[1944]] [[Varšavské povstání\|Varšavským povstáním]]. Po ukončení [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], které stálo [[Polsko]] dle různých zdrojů 5 600 000 až 6 028 000 obyvatel a obrovské materiální, hospodářské a kulturní škody, došlo k jeho „posunutí“ směrem na západ. [[Sovětský svaz\|SSSR]] v rámci výsledků [[Jaltská konference\|Jaltské konference]] obsadil sporná území, která vlastnil v letech 1772-1920 a 1939-1941, takže východní hranice Polska se ustálila na tzv. [[Curzonova linie\|Curzonově linii]]. [[Polsko]] bylo naopak rozšířeno o západní „''nová území''“ až po hranici s Německem na [[Lužická Nisa\|Nise]] a [[Odra\|Odře]]. V důsledku těchto změn docházelo k velkým migracím obyvatelstva. Bylo transferováno německé obyvatelstvo, jehož velká část uprchla předtím na základě [[Adolf Hitler\|Hitlerova]] Neronova rozkazu. V letech [[1945]] a [[1946]] bylo ze [[Sovětský svaz\|SSSR]] nuceně vysídleno 787 tisíc Poláků (když dalších tři sta tisíc předtím uprchlo). Naopak z Polska na území sovětské [[Ukrajina\|Ukrajiny]] bylo v tomtéž období odsunuto 482 tisíc Ukrajinců.
Řádka 44:		Řádka 43:
	V roce [[1999]] se země stala členem [[Severoatlantická aliance\|Severoatlantické aliance]] (NATO) a je jednou z 10 zemí přistoupivších k [[Evropská unie\|Evropské unii]] v květnu [[2004]].		V roce [[1999]] se země stala členem [[Severoatlantická aliance\|Severoatlantické aliance]] (NATO) a je jednou z 10 zemí přistoupivších k [[Evropská unie\|Evropské unii]] v květnu [[2004]].

-	=== Související články ===	+	== Související články ==
	* [[Piastovci]]		* [[Piastovci]]
	* [[Měšek I.]]		* [[Měšek I.]]
Řádka 53:		Řádka 52:
	* [[Varšavské povstání]]		* [[Varšavské povstání]]

		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.infoglobe.cz/cestovatelsky-pruvodce/historie-polska/ Stručné dějiny Polska]		* [http://www.infoglobe.cz/cestovatelsky-pruvodce/historie-polska/ Stručné dějiny Polska]

Sysop: 1 revizi

2014-05-04T09:45:55Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 5. 2014, 09:45

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-21T09:45:27Z

Nahrazení textu

Nová stránka

== Příchod Slovanů ==
Na menší části dnešního Polska byli [[Slované]] autochtonní. To znamená, že území sahající k horními toku řeky [[Visla|Visly]] a možná i dále na západ k [[Odra|Odře]], patřilo k tzv. slovanské pravlasti, území, na kterém došlo ke slovanské [[etnogeneze|etnogenezi]]. V době stěhování národů osídlili Slované mnohem širší prostor mezi Vislou a [[Labe]]m, kde v té době žilo nepříliš početné [[Germáni|germánské]] obyvatelstvo. Tito Slované patřili k západní větvi, v jejímž rámci se na území dnešního Polska a Německa zformovalo několik skupin: [[Poláci]], [[Polabští Slované]], [[Pomořané]] (Pobaltští Slované). Na severovýchodě sídlily kmeny [[Baltové|baltských]] [[Prusové|Prusů]].

První písemnou zprávu o kmenech v povodí řek Odry a Visly obsahuje tzv. [[Bavorský geograf]], který uvádí názvy několika kmenů a připojuje k nim počet hradů (hradišť), jež se na jejich území nacházely. Z tohoto hlediska se jako nejvýznamnější jevili [[Goplané]] (''Glopeani''), které archeologické výzkumy lokalizují do dnešního [[Kujavsko|Kujavska]] a severovýchodní části [[Velkopolsko|Velkopolska]]. Dále tu byli usazeni Lenčici. [[Slezsko]] obývaly kmeny [[Slezané|Slezanů]], [[Dědošané|Dědošanů]], [[Opolané|Opolanů]] a [[Holasici|Golasiců]]. V [[Malopolsko|Malopolsku]] sídlili [[Vislané]], v [[Pomořany|Pomořanech]] Pomořané (''Prissané'') a [[Voliňané]].

Existence hradů ([[Hradiště|hradišť]]) byla na polském území prokázána již pro 7. století. Byly budovány ještě v době kmenové organizace. Kmenoví náčelníci je využívali k upevnění svého postavení nad ostatními dosud svobodnými příslušníky kmene. Velké hrady v oblasti Malopolska (například Chodlik) sloužily také jako útočiště pro okolní obyvatelstvo a dobytek v případě ohrožení, menší byly především sídly rodící se [[aristokracie]]. V jejich podhradí se začali usazovat specializovaní řemeslníci, což přispělo k rozvoji obchodu. Hlavním vývozním artiklem byli [[Otrokářství|otroci]], z jejichž prodeje arabským, židovským, případně [[Varjagové|varjažským]] kupcům bohatla formující se aristokracie. Dále se patrně vyvážely kožešiny, [[jantar]], stříbrné šperky. Dovoz tvořily přepychové předměty. Platidlem byly jako u ostatních Slovanů plátěné šátečky, případně kožešiny.

== Počátky polského státu ==
S počátky státní organizace se na polském území setkáváme již ve druhé polovině 9.století. Zárodky státu vznikly současně ve dvou centrech. Byla to knížectví Vislanů na jihu země a knížectví Polanů na severozápadě. Nezávisle na sobě se vyvíjely až do konce 10.století, kdy bylo území Vislanů - [[Krakov]]sko připojeno ke knížectví Polanů.

== Rozdělené Polsko (1772–1918) ==
Posilování šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi, takže v letech 1772, 1793 a 1795 si [[Rusko]], [[Prusko]] a [[Habsburská monarchie|Rakousko]] v [[Dělení Polska|trojím dělení]] rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody. Po [[Dělení Polska|třetím dělení Polska]] v roce 1795 tak [[Rzeczpospolita]] zanikla.

[[Soubor:Karte_kongresspolen.png|thumb|left|Mapa rozděleného Polska po roce 1815]]
V letech 1807 - 1815 zřídil francouzský císař Napoleon I. na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem [[Knížectví varšavské]], které se stalo spojencem Napoleona a jehož vévodou byl [[Friedrich August Saský]], vnuk předposledního polského krále. Po jeho porážce bylo zrušeno a na jeho místě bylo zřízeno autonomní [[Kongresovka|Království polské]] také nazývané „Kongresovka“. Tento stát podléhal Rusku, jehož panovníkem byl také ruský car. Polsko tak bylo spojené [[Personální unie|personální unií]] s [[Rusko|Ruskem]].

[[Seznam ruských panovníků|Ruští carové]] [[Alexandr I. (car)|Alexandr I.]] a [[Mikuláš I.]] se nechali korunovat za polské krále. Po povstání v roce 1830 a sesazení dynastie [[Romanovci|Romanovců]] polským [[sejm]]em, ztratila Kongresovka svoji autonomii a byla degradována do postavení obyčejné provincie ruské říše.

V roce 1832 však byla jeho autonomie omezena a roku 1866 zcela zrušena. Část obsazená Rakouskem nesla název [[Království haličsko-vladiměřské]] s autonomní vládou od roku 1861). Město [[Krakov]] s okolím bylo v letech 1815 - 1846 nezávislou [[Republika krakovská|Republikou krakovskou]] (pod patronátem tří sousedních mocností). Poté bylo připojeno k Rakousku. Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech 1815 - 1848 [[Velké knížectví poznaňské]] (s omezenou autonomií), poté byla jeho autonomie rovněž zrušena.

V letech [[1916]]-[[1918]] existovala tzv. [[regent]]ská vláda polského království (bez krále, s tříčlennou regentskou radou), což byl satelitní stát [[Centrální mocnosti|ústředních mocností]].

== Moderní Polsko (od 1918) ==

[[Image:Poland1937linguistic.jpg|thumb|right|Jazyková mapa druhé Polské republiky]]
=== Druhá polská republika ===
{{podrobně|Druhá polská republika}}
Polsko se stalo svrchovaným státem znovu až roku [[1918]] po porážce [[centrální mocnosti|Centrálních mocností]]. V prvních letech své existence se druhá republika snažila prosadit své územní nároky a dosáhnout hranic z roku 1772, což však vedlo k napětí se všemi okolními státy s výjimkou [[Rumunsko|Rumunska]] a k několika válkám (zejména k [[rusko-polská válka|rusko-polské válce]]).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Melichar|jméno=Václav|odkaz na autora=|spoluautoři=a kol.|titul=Dějiny Polska|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Svoboda|rok=1975|isbn=|poznámka=Dále jen Melichar (1975)|strany=331-353|jazyk=}}</ref>

Druhá republika byla ustavena jako [[parlamentní demokracie]], avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní, takže se ozývalo volání po vládě pevné ruky, které roku [[1926]] vyslyšel [[maršál Polska|maršál]] [[Józef Piłsudski]], který provedl [[puč]] a zavedl vojenskou [[diktatura|diktaturu]], která vedla k politické i národnostní perzekuci a potlačování demokratických principů a práv.<ref>Melichar (1975). S. 353-396.</ref>

[[Soubor:The Bloody Wednesday Olkusz 1940.jpg|thumb|200px|Krvavá středa v Olkuši]]
[[Soubor:The Wall of ghetto in Warsaw - Buiilding on Nazi -German order August 1940.jpg|thumb|200px| Varšavské ghetto 1940]]
[[Soubor:Poznan 1956.jpg|thumb|Povstání v Poznani 1956]]
[[Soubor:Flag of trade union solidarnosc.jpg|thumb|Vlajka hnutí Solidarita]]
=== Polsko během 2. světové války ===
Dne [[1. září]] [[1939]] zahájili [[Němci]] [[Invaze do Polska|útokem]] na [[Polsko]] druhou světovou válku. [[17. září]] [[1939]] vtrhla do východní části Polska sovětská vojska a obsadila území, která náležela od konce 18. století do roku 1920 Rusku. Po kapitulaci polské armády byl nařízením Adolfa Hitlera zřízen na části Polska tzv. [[Generální gouvernement]], zbylé části (Pomoří, Velkopolsko, Slezsko, Kujavsko, západní Mazovsko a části vojvodství Lodžského, Krakovského a Kieleckého) byly přičleněny přímo k [[Třetí říše|Třetí říši]]. Vůči Polákům byl od samého počátku uplatňován krutý teror, na kterém se podílely jednotky [[SS-Totenkopfverbände]] a [[Einsatzgruppen]]. Docházelo k zatýkání a hromadným popravám polského obyvatelstva, na vesnicích byli zabíjeni rolníci, byla vyvražděna prakticky celá polská národní elita, polští intelektuálové. Svůj podíl na vyvraždění polské inteligence a zejména polské vojenské elity měl i [[Sovětský svaz]], který provedl v roce [[1940]] [[Katyňský masakr]] a který též prováděl násilnickou politiku vůči Polákům na obsazeném území. Poněmčování Poláků se uskutečňovalo dvěma způsoby, a to jako germanizací území a germanizací lidí. Během války byl z polských území připojených k [[Německo|Německu]] vyhnán téměř jeden milión Poláků. Násilím bylo zlikvidováno velké množství polských vesnic, docházelo i k ničení měst. Samostatnou kapitolou byl [[holocaust]] vůči polským [[Židé|Židům]]. Poláci se postavili okupantům na odpor, vznikaly odbojové a partyzánské skupiny, jejichž činnost vyvrcholila roku [[1944]] [[Varšavské povstání|Varšavským povstáním]]. Po ukončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]], které stálo [[Polsko]] dle různých zdrojů 5 600 000 až 6 028 000 obyvatel a obrovské materiální, hospodářské a kulturní škody, došlo k jeho „posunutí“ směrem na západ. [[Sovětský svaz|SSSR]] v rámci výsledků [[Jaltská konference|Jaltské konference]] obsadil sporná území, která vlastnil v letech 1772-1920 a 1939-1941, takže východní hranice Polska se ustálila na tzv. [[Curzonova linie|Curzonově linii]]. [[Polsko]] bylo naopak rozšířeno o západní „''nová území''“ až po hranici s Německem na [[Lužická Nisa|Nise]] a [[Odra|Odře]]. V důsledku těchto změn docházelo k velkým migracím obyvatelstva. Bylo transferováno německé obyvatelstvo, jehož velká část uprchla předtím na základě [[Adolf Hitler|Hitlerova]] Neronova rozkazu. V letech [[1945]] a [[1946]] bylo ze [[Sovětský svaz|SSSR]] nuceně vysídleno 787 tisíc Poláků (když dalších tři sta tisíc předtím uprchlo). Naopak z Polska na území sovětské [[Ukrajina|Ukrajiny]] bylo v tomtéž období odsunuto 482 tisíc Ukrajinců.

=== Polská lidová republika ===
Polsko se po válce dostalo do sovětské sféry vlivu. Již roku [[1945]] byla uskutečněna agrární reforma, byl znárodněn průmysl, banky a doprava. Roku [[1949]] se začala uskutečňovat násilná [[kolektivizace]] zemědělství, která však skončila krachem. Po Stalinově smrti došlo v roce [[1956]] došlo k masovým protisovětským nepokojům v Poznani, které však byly potlačeny. Téhož roku se dostal do pozice 1. tajemníka PSDS [[Władysław Gomułka]], který vyhlásil program reforem. I když se nejprve dostal do sporu se sovětskými představiteli, kteří hrozili ozbrojeným konfliktem, nakonec se situace vyřešila a [[Polsko]] zahájilo reformy, které dostaly pojmenování ''Gomułkovo tání''. Došlo k uvolnění poměrů, ovšem hospodářská situace se v 60. letech neustále zhoršovala. V roce [[1968]] se Polsko účastnilo [[Invaze do Československa|intervence vojsk Varšavské smlouvy]] do Československa. Roku [[1970]] vypukly stávky, které byly krvavě potlačeny. Po nich se do čela Polska dostal [[Edward Gierek]], ovšem ani pod jeho vedením se hospodářství nezlepšovalo. 6. října [[1978]] byl římským papežen zvolen krakovský biskup Karol Wojtyla, který přijal jméno [[Jan Pavel II.]] a který se stal ikonou nejen polského protikomunistického odboje. Roku [[1980]] vzniklo v Gdaňských loděnicích stávkové hnutí, do jehož čela se postavil [[Lech Wałęsa]]. Ten se stal vůdcem odborové organizace [[Solidarita]], která se postupně stala rozhodujícím opozičním hnutím. V prosinci [[1980]] vyhlásil generální tajemník Polské sjednocené dělnické strany [[Wojciech Jaruzelski]] výjimečný stav, v roce [[1981]] dokonce i [[stanné právo]] a pokusil se potlačit revoltu Solidarity, polské církve i všech sympatizantů všemi možnými způsoby. Konflikt mezi státní mocí a opozicí trval prakticky až do počátku roku [[1989]], kdy došlo k novým mohutným stávkám a kdy polské vedení bylo nuceno uznat legálně Solidaritu a vyhlásit svobodné volby, které se uskutečnily 4. června 1989. V nich utrpěli komunisté porážku a země nastoupila cestu k demokracii.

=== Třetí republika ===
Po pádu [[komunismus|komunismu]] Polsko přijalo šokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku.
V roce [[1999]] se země stala členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO) a je jednou z 10 zemí přistoupivších k [[Evropská unie|Evropské unii]] v květnu [[2004]].

=== Související články ===
* [[Piastovci]]
* [[Měšek I.]]
* [[Československo-polské pohraniční spory]]
* [[Invaze do Polska]]
* [[Generální gouvernement]]
* [[Povstání ve varšavském ghettu]]
* [[Varšavské povstání]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.infoglobe.cz/cestovatelsky-pruvodce/historie-polska/ Stručné dějiny Polska]
* [http://commonwealth.pl Commonwealth of Diverse Cultures: Poland's Heritage]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dějiny Polska]]
[[Kategorie:Dějiny podle zemí|Polsko]]