Dělnická strana - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Aktuálně.cz“ textem „Aktuálně.cz“

2023-04-06T09:01:56Z

Nahrazení textu „Aktuálně.cz“ textem „Aktuálně.cz“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 09:01
Řádka 188:		Řádka 188:
	Před třetí hodinou, po ukončení shromáždění na náměstí Míru, se několik set účastníků demonstrace vydalo na pochod organizovaný Autonomními nacionalisty do sídliště [[Janov (Litvínov)\|Janov]].<ref> [http://www.lidovky.cz/ln_domov.asp?c=A081119_182236_ln_domov_tma Extremisté oznámili další protest], Lidovky.cz 19. listopadu 2008 </ref> Účastníci skandovali například hesla „[[Nic než národ]]“, „[[Čechy Čechům]]“ a „Češi, pojďte s náma“ někteří drželi [[Česká vlajka\|české vlajky]], prapory Dělnické strany a Autonomních nacionalistů.<ref> [http://www.ct24.cz/domaci/36052- Policisté bojovali v Litvínově s extremisty, nejagresivnější skupinu izolovali], čt24.cz 17. 11. 17:47</ref>		Před třetí hodinou, po ukončení shromáždění na náměstí Míru, se několik set účastníků demonstrace vydalo na pochod organizovaný Autonomními nacionalisty do sídliště [[Janov (Litvínov)\|Janov]].<ref> [http://www.lidovky.cz/ln_domov.asp?c=A081119_182236_ln_domov_tma Extremisté oznámili další protest], Lidovky.cz 19. listopadu 2008 </ref> Účastníci skandovali například hesla „[[Nic než národ]]“, „[[Čechy Čechům]]“ a „Češi, pojďte s náma“ někteří drželi [[Česká vlajka\|české vlajky]], prapory Dělnické strany a Autonomních nacionalistů.<ref> [http://www.ct24.cz/domaci/36052- Policisté bojovali v Litvínově s extremisty, nejagresivnější skupinu izolovali], čt24.cz 17. 11. 17:47</ref>

-	Pochodu přehradila cestu policie v celkové síle 1000 mužů. Poté proběhl nejtvrdší střet radikálů s policií v Česku od [[Zasedání mezinárodního měnového fondu v Praze 2000\|zasedání světových finančních institucí v Praze]] v září [[2000]].<ref name="úspěšný"> [http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=344813 Vandas: Mítink v Litvínově byl úspěšný]</ref> Příznivci Dělnické strany se dvě až tři hodiny pokoušeli dostat na sídliště Janov.<ref name="idnes-video"> [http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A081117_113603_domaci_klu VIDEO: Extremisté tři hodiny marně dobývali romské sídliště Janov], iDNES 17. 11.</ref> Podle sdělení policie před sedmou večer bylo 14 zraněných (sedm policistů, sedm extrémistů)<ref> [http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/on-line-v-litvinove-klid-do-mostu-miri-vlak-s-extr.htmlKonečná ON-LINE: Bitva v Janově. Extremisté proti policii. Těžká zranění na obou stranách], denik.cz 17. 11. – průběžné zpravodajství do 18:59 večer</ref><ref> [http://www.denik.cz/z_domova/demonstrace_litvinov20081117.html Policie během střetů v Janově zaútočila i na kameramana Deníku]</ref><ref name=CT24-36107 /> a po zásahu zápalnou lahví vyhořela dodávka městské policie [[Citroën Berlingo]];<ref> [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=622325 Litvínov zažil drsnou bitku s extremisty], aktuálně.cz</ref> další tři automobily byly poničeny. [[Most]]ecká nemocnice ošetřila 16 zraněných (deset policistů a šest civilistů).<ref>[[ČTK]]: [http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=344923 Při střetu v Litvínově bylo zraněno 16 lidí], Českénoviny.cz</ref> Policie celkem zadržela 23 radikálů,<ref name="23 zadržených"/>jedenáct obvinila z [[výtržnictví]] a jednu ženu z výtržnictví a [[Zločin z nenávisti\|podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod]].<ref> [http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=622376 Litvínov po boji: 12 obviněných, 16 zraněných], [[Aktuálně.cz]] 18. 11. 2008</ref> Zásah policie podle neodborných prvotních odhadů stál mezi 20 a 40 miliony korun.<ref name="Vedlejší efekty"/>	+	Pochodu přehradila cestu policie v celkové síle 1000 mužů. Poté proběhl nejtvrdší střet radikálů s policií v Česku od [[Zasedání mezinárodního měnového fondu v Praze 2000\|zasedání světových finančních institucí v Praze]] v září [[2000]].<ref name="úspěšný"> [http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=344813 Vandas: Mítink v Litvínově byl úspěšný]</ref> Příznivci Dělnické strany se dvě až tři hodiny pokoušeli dostat na sídliště Janov.<ref name="idnes-video"> [http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A081117_113603_domaci_klu VIDEO: Extremisté tři hodiny marně dobývali romské sídliště Janov], iDNES 17. 11.</ref> Podle sdělení policie před sedmou večer bylo 14 zraněných (sedm policistů, sedm extrémistů)<ref> [http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/on-line-v-litvinove-klid-do-mostu-miri-vlak-s-extr.htmlKonečná ON-LINE: Bitva v Janově. Extremisté proti policii. Těžká zranění na obou stranách], denik.cz 17. 11. – průběžné zpravodajství do 18:59 večer</ref><ref> [http://www.denik.cz/z_domova/demonstrace_litvinov20081117.html Policie během střetů v Janově zaútočila i na kameramana Deníku]</ref><ref name=CT24-36107 /> a po zásahu zápalnou lahví vyhořela dodávka městské policie [[Citroën Berlingo]];<ref> [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=622325 Litvínov zažil drsnou bitku s extremisty], aktuálně.cz</ref> další tři automobily byly poničeny. [[Most]]ecká nemocnice ošetřila 16 zraněných (deset policistů a šest civilistů).<ref>[[ČTK]]: [http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=344923 Při střetu v Litvínově bylo zraněno 16 lidí], Českénoviny.cz</ref> Policie celkem zadržela 23 radikálů,<ref name="23 zadržených"/>jedenáct obvinila z [[výtržnictví]] a jednu ženu z výtržnictví a [[Zločin z nenávisti\|podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod]].<ref> [http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=622376 Litvínov po boji: 12 obviněných, 16 zraněných], Aktuálně.cz 18. 11. 2008</ref> Zásah policie podle neodborných prvotních odhadů stál mezi 20 a 40 miliony korun.<ref name="Vedlejší efekty"/>

	Předseda DS Vandas označil shromáždění na náměstí Míru za úspěšné; podle něj vinu za následný střet nese jednoznačně policie, která zaútočila na pokojný pochod.<ref name="úspěšný"/> 18. listopadu podal místopředseda DS Petr Kotáb trestní oznámení na policisty velící zásahu proti pochodu do Janova. Podle DS se [[Policie České republiky]] dopustila [[zneužití pravomoci veřejného činitele]], [[Zločin z nenávisti\|násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci]] a nejméně dvou dalších trestných činů.<ref name="aktuality DS"/> DS argumentuje, že podle zákona o policii ''„před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků“'' a použít donucovacích prostředků je možné ''„pouze v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku a ochrany veřejného pořádku proti osobě, která je ohrožuje, a to pouze k překonání odporu osoby, která se chová protiprávně.''<ref name="aktuality DS"/>		Předseda DS Vandas označil shromáždění na náměstí Míru za úspěšné; podle něj vinu za následný střet nese jednoznačně policie, která zaútočila na pokojný pochod.<ref name="úspěšný"/> 18. listopadu podal místopředseda DS Petr Kotáb trestní oznámení na policisty velící zásahu proti pochodu do Janova. Podle DS se [[Policie České republiky]] dopustila [[zneužití pravomoci veřejného činitele]], [[Zločin z nenávisti\|násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci]] a nejméně dvou dalších trestných činů.<ref name="aktuality DS"/> DS argumentuje, že podle zákona o policii ''„před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků“'' a použít donucovacích prostředků je možné ''„pouze v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku a ochrany veřejného pořádku proti osobě, která je ohrožuje, a to pouze k překonání odporu osoby, která se chová protiprávně.''<ref name="aktuality DS"/>

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:48:50Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:48
Řádka 17:		Řádka 17:
	\| internetové_stránky = [http://delnicka-strana.cz www.delnicka-strana.cz]		\| internetové_stránky = [http://delnicka-strana.cz www.delnicka-strana.cz]
	}}		}}
-	[[Soubor:Tomáš Vandas.jpg\|thumb\|~~upright~~\|Tomáš Vandas, předseda Dělnické strany na demonstraci 28. 10. 2005]]	+	[[Soubor:Tomáš Vandas.jpg\|thumb\|200px\|Tomáš Vandas, předseda Dělnické strany na demonstraci 28. 10. 2005]]
	'''Dělnická strana''' ('''DS''') je [[radikalismus\|radikální]], [[Česká republika\|česká]] krajně pravicová<ref>{{Citace elektronické monografie		'''Dělnická strana''' ('''DS''') je [[radikalismus\|radikální]], [[Česká republika\|česká]] krajně pravicová<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení = Bach		\| příjmení = Bach

Sysop: 1 revizi

2014-05-04T09:35:27Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 5. 2014, 09:35

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-14T09:18:31Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox politická strana
| název_strany = Dělnická strana
| kód_barvy = #FF0000
| logo_strany = File:DSlogo.gif
| předseda = [[Tomáš Vandas]]
| založení = 18. ledna [[2003]]
| rozpuštění =
| nejvíce_poslanců = 0
| poslanců = 0
| ideologie = [[národní socialismus]]<ref>[http://delnicka-strana.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=456&Itemid=115 Národní socialismus] tiskový odbor DS</ref><br />[[nacionalismus]]<ref> [http://www.delnickelisty.cz/valka-pokracuje-zapasem-kapitalu-s-nacionalismem]</ref>
| mládežnická = [[Dělnická mládež]]
| evropská_strana = ''žádná''
| skupina_EP = ''žádná''
| volební_výsledek = 1,08 % ([[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|EP 2009]])
| sídlo = Ciolkovského 853 <br />161 00 Praha 6
| noviny = [[Dělnické listy]]<br />[[Hlas mládeže]]
| internetové_stránky = [http://delnicka-strana.cz www.delnicka-strana.cz]
}}
[[Soubor:Tomáš Vandas.jpg|thumb|upright|Tomáš Vandas, předseda Dělnické strany na demonstraci 28. 10. 2005]]
'''Dělnická strana''' ('''DS''') je [[radikalismus|radikální]], [[Česká republika|česká]] krajně pravicová<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bach
| jméno = Marek
| odkaz na autora =
| titul = Dělnická strana
| url = http://is.muni.cz/th/182443/fss_b/Delnicka_strana.pdf?lang=en
| datum vydání = 6. 1. 2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = MASARYKOVA UNIVERZITA, FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ, Katedra politologie
| místo = Brno
| jazyk = česky
}}</ref><ref> [http://www.evropskemesto.cz/cms/index.php?option=com_content&task=view&id=404&Itemid=17 Krajní pravice v ČR]</ref><ref>[[Petra Edelmannová]]: [http://www.cspv.cz/dokumenty/kongres2006/HP%2018/Petra%20Edelmannova.pdf Analýza výsledků krajní pravice ve volbách 2006] ([[Portable Document Format]] 350 kB), III. kongres českých politologů 2006 (Sborník)</ref><ref>[[Lukáš Lhoťan]]: [http://www.blisty.cz/2008/10/27/art43450.html Jak si vedly ve volbách xenofobní a krajně pravicové strany?] ''[[Britské listy]]'' 27. 10. 2008</ref> [[nacionalismus|nacionalistická]]<ref> [http://ct24.cz/domaci/3520- Nacionalistická Dělnická strana podala trestní oznámení na plzeňského primátora], [[ČT24]].cz 22. 1. 2008</ref> [[národní socialismus|národně-socialistická]]<ref> [http://delnicka-strana.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=456&Itemid=115 Národní socialismus] tiskový odbor DS</ref> [[politická strana]] vzniklá v lednu [[2003]] a měla být rozpuštěná 17. února [[2010]] rozhodnutím [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyššího správního soudu]]. Proti rozhodnutí o rozpuštění podala však 15. března stížnost k [[Ústavní soud České republiky|Ústavnímu soudu České republiky]]. Stížnost má odkladný účinek, což znamená, že strana nemůže být rozpuštěna do jeho rozhodnutí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| odkaz na autora =
| titul =Vandas podá ústavní stížnost na zrušení Dělnické strany
| url =http://domaci.ihned.cz/c1-41228040-vandas-poda-ustavni-stiznost-na-rozpusteni-delnicke-strany
| datum vydání = 12:34, 11.3.2010
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-03-11
| periodikum = iHNed.cz
}}</ref>
<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| odkaz na autora =
| titul = Rozpuštění DS se odkládá, obrátí se na Ústavní soud
| url = http://www.novinky.cz/domaci/194449-rozpusteni-ds-se-odklada-obrati-se-na-ustavni-soud.html
| datum vydání = 11:22, 11.3.2010
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-03-11
| periodikum = Novinky.cz
}}</ref>

== Charakteristika a program ==
Strana se označuje jako „lidová“, odmítá dělení na levicové a pravicové strany, jelikož podle ní je to ''„již přežité účelové dělení národa na dva tábory, jejichž vzájemné hašteření uměle vyvolává atmosféru účelné a názorově bohaté parlamentní debaty.“''<ref>[http://www.delnicka-strana.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=126&Itemid=155 Otázky], Dělnická strana</ref> V říjnu [[2008]] měla Dělnická strana přibližně 300 členů. V únoru [[2009]] měla strana, dle Chebského deníku, 600 členů.<ref>[http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/delnicka-strana-miri-k-brnenskemu-soudu20090210.html Tomáš Vandas: Rozpuštěním naše aktivity neskončí] Petr Kozohorský, Chebský deník</ref> Dne 12. 1. 2010 uvedl předseda strany při soudním líčení o rozpuštění strany, že DS má okolo 950 členů.

'''DS''' vydává také noviny ''Dělnické listy'' a od 21. ledna 2009 provozuje [[internetová televize|internetovou televizi]].

Strana dlouhodobě kritizuje politické poměry v [[Česká republika|Česku]] po [[listopad 1989|listopadu 1989]], za hlavní znak své politiky považuje nekompromisní postoj proti všem formám [[korupce]], proti politickým elitám.<ref>[http://www.delnickastrana.cz Oficiální stránky]</ref> Poukazuje na rezignaci lidí na politický život země. Ve svém programu navrhuje například zrušení všech podpor pro přistěhovalce a zákaz [[registrované partnerství|homosexuálních sňatků]]. Chce také zavést určování [[národnost]]i obyvatel a jejího potvrzení do [[rodný list|rodného listu]] a [[občanský průkaz|občanského průkazu]] a požaduje vystoupení z [[Evropská unie|EU]] a [[NATO]].<ref name="týden" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| odkaz na autora = ČTK
| titul = Extremisté i přes zákaz v Hradci Králové
| url = http://www.blesk.cz/clanek/97102/extremiste-i-pres-zakaz-v-hradci-kralove.html
| datum vydání = 16.08. 16:24
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-1
| periodikum = Blesk.cz
}}</ref>

Hlavním bodem programu dělnické strany je řešení otázky [[nezaměstnanost]]i.<ref>[http://www.delnicka-strana.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=73&Itemid=102 Kdo jsme] Dělnická strana</ref>V roce 2008 měla dále v programu reformu ústavních institucí (zrušení [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]]), zrušení státních dotací pro politické strany za [[poslanec]]ké mandáty, zavedení odvolacího práva [[volič]]ů vůči poslancům, přímou volbu [[prezident]]a, větší samostatnost měst a obcí, zákon o [[domovské právo|domovském právu]], zřízení „zemských hranic“ [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|Slezska]], přehodnocení pomoci [[třetí svět|třetímu světu]], zpřísnit ochranu kulturního a národního dědictví, přijetí zákona o ochraně života od [[početí]] až do přirozené [[smrt]]i, znovuzavedení [[trest smrti|trestu smrti]], rozšířit pravomoci [[policie]], zákon zakazující veřejný prodej a propagaci [[pornografie]], podporovat mladé [[rodina|rodiny]] a zajistit [[senior]]ům důstojné podmínky pro život, vrácení prestiže [[řemeslo|řemeslům]], zjednodušení [[daně|daňové]] soustavy a omezení [[byrokracie]], reformu [[zdravotnictví]], [[školství]] a rozvoj [[sport]]u a [[tělovýchova|tělovýchovy]].<ref> [http://www.delnickastrana.cz/Strana2.htm Program Dělnické strany]</ref>

DS uvádí: „''chceme nejen hájit zájmy tzv. obyčejných občanů (...), ale prosazovat principy tržního hospodářství a podporovat drobné české podnikatele a živnostníky.''“<ref> [http://www.delnickastrana.cz/Strana1.htm Kdo jsme – Proč Dělnická strana] na webu DS</ref> Vystupuje proti zaměstnávání cizinců, některým [[menšina|menšinám]], zejména [[Romové|Romům]] a [[homosexualita|homosexuálům]]. Například místopředseda strany Štěpánek prohlásil v souvislosti propouštěním v [[Tatra|Tatře]]:''„Propuštění cizinci musí být okamžitě deportováni do svých domovských zemí. Budou to věru dobře investované peníze, když zde nebudou, když se jich zbavíme, když zde není pro ně práce. Když není práce pro české lidi, tak by neměla být práce ani pro cizince,“''<ref>[http://www.denik.cz/z_domova/delnicka_strana_janov_tatra_logo20090113.html Dělnická strana se vrátí do Janova] denik.cz Lucie Prosková, Adam Knesl</ref>

17.října 2008 v reakci na, dle Dělnické strany, neúnosnou politickou situaci v ČR, způsobenou "''propojením politických špiček [[ČSSD]] a [[ODS]] na mafiánské prostředí kolotočářů a vrahů''" (viz [[Václav Kočka mladší]], [[Bohumír Ďuričko]], [[Václav Kočka starší]]) napsal tiskový odbor DS:
''(...) Za této krizové situace DS vyhlašuje nulovou toleranci k [[Dějiny Česka#Samostatná Česká republika|polistopadovému politickému systému]], po jehož odstranění již delší dobu voláme. V praxi to znamená rozpuštění stávajících parlamentních stran a prošetření všech jejich zločinů po roce [[1989]]. Tento revoluční zvrat si ovšem vyžádá celonárodní účast, a právě k ní naše strana bude v následujících dnech a týdnech obyvatelstvo země mobilizovat.''<ref name="aktuality DS"/>
Předseda strany tento výrok komentoval u soudu o zrušení strany: "Ano. Polistopadový systém je dán v ústavě, ale pokud si to dobře pamatuji, byl v ní i komunistický systém. To neznamená, že byl zákonný," a ''"Především nám jde o to, že je to systém, který preferuje imigranty, nepřizpůsobivé, přitom opomíjí slušné lidi. Prosazujeme tři pilíře politiky - národní, sociální a konzervativní. Oproti současné vládě máme jiné názory na naše členství v EU nebo NATO i na řízení ekonomiky."''<ref name="proces">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Smyčková
| jméno = Lenka
| odkaz na autora =
| titul = Buď hvězdou, vyhlaš válku režimu. Jako Dělnická strana
| url = http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=629929
| datum vydání = 18.2.2009
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-13
| periodikum = [[aktualne.cz]]
}}</ref>

== Historie ==

Strana byla registrována koncem [[prosinec|prosince]] [[2002]] pod názvem '''Nová síla''',<ref>Malíř, J. – Marek, P. a kolektiv: ''Politické strany II. díl 1938–2004'', ISBN 80-7239-178-X, str. 1600</ref> na ustavujícím sjezdu 18. ledna [[2003]] však přijala název '''Dělnická strana'''. Na založení strany se podíleli bývalí představitelé [[Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa|SPR-RSČ]] a [[Republikánská mládež|Republikánské mládeže]]; předseda DS [[Tomáš Vandas]] býval tajemníkem [[Republikáni Miroslava Sládka|Republikánů Miroslava Sládka]].<ref name=propagace /> Při založení deklarovala strana záměr „aktivní politikou konkurovat především [[KSČM]]“<ref> [http://www.delnickastrana.cz/archiv_2003.htm Archiv článků na webu DS za rok 2003], 19. ledna</ref> a přihlásila se k „původním kořenům dělnického hnutí 19. století“.<ref> [http://www.delnickastrana.cz/Strana36.htm Prohlášení Předsednictva Dělnické strany], leden 2003</ref> Při volbě prezidenta ČR na přelomu ledna a února [[2003]] navrhla [[Karel Gott|Karla Gotta]] a následně „přivítala rozhodnutí pana Karla Gotta zvážit kandidaturu v přímé volbě“.<ref> [http://www.delnickastrana.cz/archiv_2003.htm Archiv článků na webu DS za rok 2003], 26. ledna a 5. února</ref> Dělnická strana kritizovala vlády [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] jako „asociální“, podporovala [[odbory|odborářské]] protesty (zúčastnila se například demonstrace odborů proti vládním reformám v září 2003). Mimoto pořádala akce proti [[komunismus|komunismu]] a [[Evropská unie|Evropské unii]].

Ve [[Volby do Evropského parlamentu 2004|volbách do Evropského parlamentu 2004]] obdržela DS 4 289 hlasů (tj. 0,18 %). V [[volby do zastupitelstev krajů 2004|listopadových krajských volbách]], kde kandidovala v šesti krajích samostatně a ve dvou v koalici, získala celkem 0,15 % hlasů (v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]] spolu s [[Pravá alternativa|Pravou alternativou]] 0,83 %).<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Český statistický úřad
| odkaz na autora = Český statistický úřad
| titul = Volby do zastupitelstev krajů konané dne 5.–6. 11. 2004
| url = http://volby.cz/pls/kz2004/kz62?xjazyk=CZ&xdatum=20041105
| datum přístupu =2008-11-11}}
</ref>

Po volebním neúspěchu hledala Dělnická strana cestu ke spolupráci s podobnými subjekty: [[Národní strana (Česko)|Národní stranou]], [[České hnutí za národní jednotu|Českým hnutím za národní jednotu]], [[Národní sjednocení (NSJ)|Národním sjednocením]] a [[Republikáni Miroslava Sládka|Republikány Miroslava Sládka]]. Tzv. Národní pětka se ale kvůli rozepřím mezi NS a DS rozpadla<ref> http://zpravy.idnes.cz/kam-miri-ceska-ultrapravice-dpi-/kavarna.asp?c=A080523_112310_kavarna_bos </ref> a do [[volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|sněmovních voleb 2006]] nakonec členové DS šli na kandidátkách [[konzervatismus|konzervativně]]-[[nacionalismus|nacionalistické]] strany [[Právo a spravedlnost]]; v Pardubickém kraji byl lídrem předseda DS Vandas. Celkem PaS obdržela 12 756 hlasů (0,23 %).

[[Soubor:Den Svobody (2).jpg|thumb|Sraz účastníků Dne svobody pořádaného DS, nádraží v Hradci Králové 16. srpna 2008; v popředí jeden z dohlížejících policistů]]

Od roku [[2006]] Dělnická strana začala propojovat své aktivity s aktivitami Národního odporu, potažmo Autonomních nacionalistů a navázala kontakty s německou neonacistickou politickou stranou [[Nationaldemokratische Partei Deutschlands|NPD]] (Národně demokratickou stranou Německa).<ref name="Vedlejší efekty">[http://www.ct24.cz/vysilani/2008/11/23/10095519229-208411058070047-20:05-vedlejsi-efekty/ Zakázat Dělnickou stranu?] pořad České televize [[Vedlejší efekty]], videoarchiv [[ČT24]] názory a rozbor činnosti dělnické strany a incidentů v Litvínově , 23. 11. 2008 (video)</ref>

V roce [[2007]] aktivita Dělnické strany výrazně vzrostla. Ve spolupráci s [[nacionalismus|nacionalistickými]] subjekty uspořádala řadu demonstrací [[antikomunismus|proti komunismu]], [[drogy|drogám]], [[pozitivní diskriminace|pozitivní diskriminaci]], [[NATO]] atd. Po účasti členů DS na březnové demonstraci hnutí [[Národní korporativismus]] média upozornila na podobnost propagačních plakátů DS s materiály německé [[NSDAP]].<ref name=propagace> [http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A070315_174535_domaci_pei Dělnická strana je podezřelá z propagace nacismu], ''Mladá fronta DNES'' 16. 3. 2007</ref> Na začátku [[únor 2008|února 2008]] byly založeny ''Ochranné sbory'', které mají dohlížet a organizovat stranické akce.

Ve [[Volby do zastupitelstev krajů 2008|volbách do zastupitelstvech krajů 2008]] postavila DS kandidátky ve všech krajích spolu s [[Demokratická strana sociální spravedlnosti|Demokratickou stranou sociální spravedlnosti]] na listině s názvem ''Dělnická strana – za zrušení [[reforma veřejných financí#Zdravotnictví|poplatků ve zdravotnictví]]'' vyjma [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]], kde heslo znělo ''NE americkému radaru!'' Celkem získala 28 865 hlasů (0,99 %), nejúspěšnější byla v Plzeňském (1,47 %)<ref name=romea /> a [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]] (1,28 %), nejslabší výsledek měla v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] (0,56 %). Kandidát DS do senátu Stanislav Horňák obdržel ve volebním obvodě 81 [[Uherské Hradiště]] 2,88 % hlasů.<ref> http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20081017&xobvod=81 </ref>

Během posledních měsíců roku [[2008]] se většina pravicových radikálů (dle DS [[nacionalismus|nacionalistů]]) v Česku sjednotila pod hlavičkou Dělnické strany a snažila se získat širší podporu veřejnosti.<ref name="sjednocení">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = [[ČTK]]
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Pravicoví radikálové se sjednotili a bojují o podporu veřejnosti
| url = http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=346906
| datum vydání = 28.11.2008, 13:40
| datum aktualizace = 28.11.2008 13:52
| datum přístupu = 2008-11-13
| periodikum = [[Ceskenoviny.cz]],
}}</ref>

Dne 17. března 2009 zahájila DS svoji kampaň ''Sociální politika jde pouze cestou nacionalismu''<ref> [http://kampan.wordpress.com Sociální politka jde pouze cestou nacionalismu]</ref> Na počátku roku 2009 do strany vstoupil bývalý poslanec za [[Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa|SPR-RSČ]] [[Rudolf Šmucr]].<ref>[http://www.delnicka-strana.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=362&Itemid=115 Exposlanec za SPR-RSČ vstoupil do DS]. Tiskový odbor DS. 24. březen 2009</ref>

V říjnu 2009 projevila Dělnická strana zájem o vstup do [[Aliance evropských národních hnutí]], které založila maďarská nacionalistická strana [[Jobbik]]. Členem této aliance je také například [[Britská národní strana]], francouzská [[Národní fronta (Francie)|Národní frotna]], belgická [[Národní fronta (Belgie)|Národní frotna]] a italské fašistické [[Sociální hnutí - Tříbarevný plamen]].<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = ČT24| titul = Dělnická strana se chce sbratřit s evropskou ultrapravicí
| periodikum = ČT24 | den vydání = 29 | měsíc vydání = 10| rok vydání = 2009 | url = http://www.ct24.cz/domaci/70968-delnicka-strana-se-chce-sbratrit-s-evropskou-ultrapravici/}}</ref>

== Akce Dělnické strany ==
Dělnická strana patří k nejaktivnějším subjektům na krajní pravici a ostře vystupuje proti Romům. Své mítinky a pochody často pořádá v místech, kde žije romská komunita.<ref>ČTK:[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/do-husince-dorazili-clenove-ds/390841 Za Romy do Husince dorazili členové DS], 01.08.2009</ref>

=== Vybrané akce Dělnické strany v roce 2008 ===
[[První máj|Prvního května]] [[2008]] uspořádala strana v Praze manifestaci, které se zúčastnilo zhruba pět set lidí, včetně některých údajně napojených na české [[neonacismus|neonacistické]] hnutí.<ref> [http://domaci.ihned.cz/c4-10076540-24422870-002000_d-prvni-maj-pochod-extremni-pravice-prahou-skoncil První máj...], iHNed.cz</ref>

Kolem 300 příznivců Dělnické strany se sešlo v Hradci Králové, tato akce byla jedním z argumentů u soudu o zákazu dělnické strany.
<ref name="týden" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| odkaz na autora = ČTK
| titul = Extremisté v Hradci Králové
| url = http://domaci.ihned.cz/c1-26470830-delnicka-strana-se-prosla-hradcem-kralove-bez-incidentu
| datum vydání = 16.08. 12:46
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-1
| periodikum = iHNed.cz
}}</ref>

Dne 28. 10. 2008 se sešlo kolem 300 členů Dělnické strany v Praze aby si připomněly devadesátileté výročí vzniku samostatného Československa <ref name="týden">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| odkaz na autora = ČTK
| titul = Extremisté v Praze: sraz se obešel bez zásahu policie
| url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/extremiste-v-praze-sraz-se-obesel-bez-zasahu-policie_87702.html
| datum vydání = 28. 10. 16:40
| datum aktualizace = 2.2.2009
| datum přístupu = 2008-11-1
| periodikum = Týden.cz
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČT24
| odkaz na autora = ČT24
| titul = Policisté zadrželi deset příznivců Dělnické strany
| url = http://ct24.cz/domaci/33901-policiste-zadrzeli-deset-priznivcu-delnicke-strany/
| datum vydání = 28. 10. 2008 09:18
| datum aktualizace = 28. 10. 2008 16:42
| datum přístupu = 2008-11-1
| periodikum = Čt24.cz
}}</ref>

V Kladně se sešlo asi tři sta příznivců krajně pravicové Dělnické strany a sdružení Autonomní nacionalisté na povolené Svatováclavské manifestaci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kratochvíl
| jméno = Luboš
| odkaz na autora =
| titul = V Kladně demonstrovaly tři stovky příznivců krajně pravicové Dělnické strany
| url = http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A080928_143215_domaci_klu
| datum vydání = 28. září 2008 14:32
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-1
| periodikum = iDNES
}}</ref>

==== Incidenty v Litvínově ====

Koncem září Dělnická strana oznámila, že vyšle na žádost místních občanů<ref> [http://www.impuls.cz/litvinovsky-janov/article.html?id=222178 Litvínovský Janov] – rozhovor s autorkou reportáže v pořadu [[TV Nova]] ''[[Na vlastní oči]]'' Janou Neumannovou, web rádia Impuls 20. 11.</ref> „monitorovací hlídky“ Ochranných sborů na [[litvínov]]ské sídliště [[Janov (Litvínov)|Janov]] obývané z velké části [[Romové|Romy]];<ref>Většina obyvatel Janova nejsou Romové, ''Lidové noviny'' 21. 11. 2008, str. 10</ref><ref> [http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/vudce-nacku-si-janov-pochvaluje-nadava-na-policii.html Vůdce nácků si Janov pochvaluje. Nadává na policii], tn.nova.cz</ref> po publicitě, již to vyvolalo, v sobotu 4. října 2008 na dvanáct členů OS-DS čekalo cca 70 Romů vyzbrojených tyčemi. Policie a strážníci je oddělili a zabránili střetnutí.<ref> [http://novinky.cz/clanek/151155-golfovymi-holemi-a-klacky-vitali-litvinovsti-romove-aktivisty.html Golfovými holemi a klacky vítali litvínovští Romové aktivisty], novinky.cz</ref>

18. října 2008 se v Litvínově konalo shromáždění asi tří set stoupenců DS, [[Národní odpor|Národního odporu]] a [[Autonomní nacionalisté|Autonomních nacionalistů]], protestujících mj. proti „diskriminaci Dělnické strany“. Poté, co starosta Milan Štovíček shromáždění rozpustil,<ref>Neonacisté chtěli lynčovat Romy i starostu, ''Mladá fronta DNES'' 20. 10. 2008, str. 7</ref> dali se do pochodu na Janov a střetli se s asi 300 policisty.<ref name=CT24-36107> [http://www.ct24.cz/domaci/36107- Střety v Litvínově si vyžádaly 14 zraněných a 15 zadržených], ČT24.cz 17. 11. 2008 19:00,
aktualizováno 18. 11. 7:16</ref><ref> [http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A081018_081311_domaci_jan Extremisté se střetli v Litvínově s policisty, pronikli až k Romům]</ref> Tři policisté a jeden radikál byli zraněni.<ref> [http://zpravy.idnes.cz/krimi.asp?c=A081021_193749_krimi_pei Policie nezvládla zásah proti neonacistům, zlobí se ochránci práv], 21. 10. 2008</ref>

===== Demonstrace 17. listopadu =====
Počátkem listopadu oznámila Dělnická strana na 11:00 [[17. listopad]]u [[2008]] shromáždění na náměstí Míru v [[Litvínov]]ě pod názvem „Proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí“. 7. listopadu oznámil člen Autonomních nacionalistů Jiří Bunda pozdější pochod z Litvínova do Janova.<ref> [http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A081114_172232_domaci_jw Radikálové chtějí 17. listopadu rozptýlit síly policie, nahlásili další akce], iDNES 14. 11. 2008</ref> Městský úřad je nezakázal a vydal varování občanům před nepokoji a pouličními potyčkami.<ref> http://novinky.cz/clanek/154446-litvinov-zakazal-demonstraci-proti-nacionalistum.html </ref><ref> [http://www.litvinov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=8604&id=422492 Mítink v Litvínově 17. listopadu ohlásily tři svolavatelé], Litvinov.cz 13. 11.</ref>

Shromáždění na náměstí se zúčastnilo 500 až 700 radikálů.<ref name="úspěšný"/><ref name="sjednocení"/> (údaje o celkovém počtu všech osob včetně radikálů se liší od 500 ke 1500<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=346926 Dělnická strana svolala demonstraci k dějišti kongresu ODS] - ceskenoviny.cz</ref>). Předseda DS Tomáš Vandas v projevu vyjádřil obavu nad osudem České republiky, která by se neměla stát „žumpou a útočištěm pro migranty z celého světa“, a ostře napadl ministryni [[Džamila Stehlíková|Džamilu Stehlíkovou]] (bez portfeje, zodpovědná za menšinovou problematiku) a [[Ivan Langer|Ivana Langra]], který navrhl rozpuštění DS.<ref name=idnes-video /> Jiní řečníci kritizovali [[vláda České republiky|vládu]], že nutí [[Češi|Čechy]] žít s [[Romové|Romy]] místo toho, aby učila žít Romy s Čechy. Litvínovské radnici vytkli, že neromští obyvatelé Janova u ní nemají zastání a že v souvislosti se sídlištěm selhala.<ref>[http://www.lidovky.cz/ln_domov.asp?c=A081117_104854_ln_domov_hel V Litvínově je již klid], Lidovky.cz 17. listopadu 2008 (údaj „aktualizováno 14:48“ je zjevně zastaralý)</ref>

Před třetí hodinou, po ukončení shromáždění na náměstí Míru, se několik set účastníků demonstrace vydalo na pochod organizovaný Autonomními nacionalisty do sídliště [[Janov (Litvínov)|Janov]].<ref> [http://www.lidovky.cz/ln_domov.asp?c=A081119_182236_ln_domov_tma Extremisté oznámili další protest], Lidovky.cz 19. listopadu 2008 </ref> Účastníci skandovali například hesla „[[Nic než národ]]“, „[[Čechy Čechům]]“ a „Češi, pojďte s náma“ někteří drželi [[Česká vlajka|české vlajky]], prapory Dělnické strany a Autonomních nacionalistů.<ref> [http://www.ct24.cz/domaci/36052- Policisté bojovali v Litvínově s extremisty, nejagresivnější skupinu izolovali], čt24.cz 17. 11. 17:47</ref>

Pochodu přehradila cestu policie v celkové síle 1000 mužů. Poté proběhl nejtvrdší střet radikálů s policií v Česku od [[Zasedání mezinárodního měnového fondu v Praze 2000|zasedání světových finančních institucí v Praze]] v září [[2000]].<ref name="úspěšný"> [http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=344813 Vandas: Mítink v Litvínově byl úspěšný]</ref> Příznivci Dělnické strany se dvě až tři hodiny pokoušeli dostat na sídliště Janov.<ref name="idnes-video"> [http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A081117_113603_domaci_klu VIDEO: Extremisté tři hodiny marně dobývali romské sídliště Janov], iDNES 17. 11.</ref> Podle sdělení policie před sedmou večer bylo 14 zraněných (sedm policistů, sedm extrémistů)<ref> [http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/on-line-v-litvinove-klid-do-mostu-miri-vlak-s-extr.htmlKonečná ON-LINE: Bitva v Janově. Extremisté proti policii. Těžká zranění na obou stranách], denik.cz 17. 11. – průběžné zpravodajství do 18:59 večer</ref><ref> [http://www.denik.cz/z_domova/demonstrace_litvinov20081117.html Policie během střetů v Janově zaútočila i na kameramana Deníku]</ref><ref name=CT24-36107 /> a po zásahu zápalnou lahví vyhořela dodávka městské policie [[Citroën Berlingo]];<ref> [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=622325 Litvínov zažil drsnou bitku s extremisty], aktuálně.cz</ref> další tři automobily byly poničeny. [[Most]]ecká nemocnice ošetřila 16 zraněných (deset policistů a šest civilistů).<ref>[[ČTK]]: [http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=344923 Při střetu v Litvínově bylo zraněno 16 lidí], Českénoviny.cz</ref> Policie celkem zadržela 23 radikálů,<ref name="23 zadržených"/>jedenáct obvinila z [[výtržnictví]] a jednu ženu z výtržnictví a [[Zločin z nenávisti|podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod]].<ref> [http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=622376 Litvínov po boji: 12 obviněných, 16 zraněných], [[Aktuálně.cz]] 18. 11. 2008</ref> Zásah policie podle neodborných prvotních odhadů stál mezi 20 a 40 miliony korun.<ref name="Vedlejší efekty"/>

Předseda DS Vandas označil shromáždění na náměstí Míru za úspěšné; podle něj vinu za následný střet nese jednoznačně policie, která zaútočila na pokojný pochod.<ref name="úspěšný"/> 18. listopadu podal místopředseda DS Petr Kotáb trestní oznámení na policisty velící zásahu proti pochodu do Janova. Podle DS se [[Policie České republiky]] dopustila [[zneužití pravomoci veřejného činitele]], [[Zločin z nenávisti|násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci]] a nejméně dvou dalších trestných činů.<ref name="aktuality DS"/> DS argumentuje, že podle zákona o policii ''„před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků“'' a použít donucovacích prostředků je možné ''„pouze v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku a ochrany veřejného pořádku proti osobě, která je ohrožuje, a to pouze k překonání odporu osoby, která se chová protiprávně.''<ref name="aktuality DS"/>

Policie tato obvinění odmítá: ''„Zákrok byl profesionální a ve všech směrech v souladu se zákonem.“''<ref name="úspěšný"/> Policie dále tvrdí, že zasáhla kvůli tomu, že radikálové nedodrželi povolenou trasu.<ref name="23 zadržených"> [http://www.ct24.cz/domaci/36168-bilance-stretu-policistu-s-radikaly-23-zadrzenych-12-obvinenych-16-zranenych/ Bilance střetu policistů s radikály: 23 zadržených, 12 obviněných, 16 zraněných], [[ČT24]], 18. 11. 2008 13:20 , aktualizováno: 18. 11. 2008 19:13</ref> Premiér [[Mirek Topolánek]] policii pochválil: ''„Jsem zastáncem velmi tvrdého přístupu. Je to velmi nebezpečné. Člověk nemá nikdy v takovém případě uhnout a je třeba zabránit jakémukoliv excesu. V tomto smyslu se domnívám, že policie splnila svůj úkol.“''<ref name="Topolánek"/>

[[Ondřej Cakl]], představitel [[občanské sdružení|občanského sdružení]] [[Tolerance a občanská společnost]] zabývající se pravicovým extremismem, kritizoval postup policie a vyjádřil obavy z nárůstu útoků a radikalizace pravicových extrémistů skrývajících se pod činností Dělnické strany. Děsí jej, že část obyvatel sídliště Janov podporovala Dělnickou stranu během potyček s policií, a je přesvědčena, že DS je schopna pomoci řešení problémů na jejich sídlišti. Podle jeho názoru měla být demonstrace zakázána, jelikož bylo jasné, že není svolána pro účel, pro který byla povolena, a policie měla rozpustit demonstraci již v počátcích, protože již na náměstí Míru zazněly [[rasismus|rasistické]] projevy.<ref> [http://novinky.cz/clanek/154575-extremistum-se-poulicni-boj-zalibil-stretu-bude-vic-varuje-expert.html Extremistům se pouliční boj zalíbil, střetů bude víc, varuje expert]</ref><ref> [http://domaci.ihned.cz/c1-30468840-on-line-ptejte-se-experta-na-pravicovy-extremismus-ondreje-cakla Expert on-line: Další Litvínov nevylučuji]</ref><ref> [http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A081117_213012_domaci_zra Lidé neonacistům tleskali. A bude hůř, soudí odborník na extremismus]</ref><ref> http://www.lidovky.cz/po-bitve-o-janov-padlo-12-obvineni-dok-/ln_domov.asp?c=A081118_154212_ln_domov_bat </ref>

=== Vybrané akce Dělnické strany v roce 2009 ===
10. ledna [[2009]] asi osm desítek příznivců DS v [[Kopřivnice|Kopřivnici]] protestovalo proti hromadnému propouštění v automobilce [[Tatra]].<ref>[http://www.denik.cz/z_domova/ultra_20090110.html Ultrapravicoví příznivci demonstrovali v Kopřivnici] denik.cz, Adam Knesl</ref>

== Návrh na rozpuštění Dělnické strany ==
5. listopadu 2008 navrhl [[Ministerstvo vnitra České republiky|ministr vnitra]] ČR [[Ivan Langer]] vládě zrušení Dělnické strany,<ref name="zrušení"> [http://ct24.cz/domaci/spolecnost/34791-langer-poslal-vlade-navrh-na-zruseni-delnicke-strany/ Langer poslal vládě návrh na zrušení Dělnické strany], ČT24 5. 11.</ref><ref> http://novinky.cz/clanek/153607-ministerstvo-navrhlo-zrusit-delnickou-stranu.html </ref> o němž hovořil již dříve. Komentoval to: „''Pohár trpělivosti s Dělnickou stranou přetekl. Jako jednu ze svých priorit jsem při nástupu do funkce uvedl boj proti všem formám extremismu, rasové či jiné nesnášenlivosti. (...) není možné, aby se pod rouškou svobodné soutěže skrývala uskupení, která nejsou slučitelná s [[demokracie|demokratickým]] myšlením.''“<ref name="Langer návrh"/><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Rodriguez
| jméno = Veronika
| titul = Dělnická strana podala trestní oznámení na Langera
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| datum vydání = 11. 11. 2008
| datum aktualizace =
| url = http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=621830
| issn =
}}</ref> Premiér [[Mirek Topolánek]] se po [[#Incidenty v Litvínově|střetu v Litvínově]] z 17. listopadu 2008 veřejně postavil za zrušení Dělnické strany: ''„Určitě ministra Langera v jeho návrhu podpořím (...) Takové excesy, které se staly v Litvínově, je třeba postihovat velmi tvrdě.“''<ref name="Topolánek">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Eliášová
| jméno = Kateřina
| titul = Topolánek: Dělnická strana ať skončí, problém to neřeší
| periodikum = aktuálně.cz
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 19.11.20008 ,10:04
| datum přístupu =
| url = http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=622420
}}</ref>

24. listopadu 2008 [[vláda České republiky]] požádala [[Nejvyšší správní soud]] o rozpuštění Dělnické strany.<ref>[[ČTK]]: [http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=346022 Vláda požádá NSS o zrušení Dělnické strany], ceskenoviny.cz</ref>Bylo to poprvé, kdy se tak stalo z politických a ne formálních důvodů jako neposkytování účetní uzávěrky.

Tomáš Vandas tvrdil, že argumenty vlády byly chabé a jedinou nezákonností, ke které vláda dodala důkazy, je nenahlášení pochodu Hradcem Králové v srpnu 2008. V závěrečné řeči během soudu řekl: ''"Nikdy jsme neporušili základní ústavní principy. Nikdy jsme nevyzývali ke svržení vlády násilnou cestou. Pokud by došlo k rozpuštění jen proto, že nebyla nahlášena akce, byli bychom svědky rozhodnutí na politickou objednávku pana Langra, který je zaskočen naší popularitou,"''<ref name="proces"/>

Klára Kalibová kritizovala vládní návrh, především jeho nedostatečnou přípravu a tvrdí:''Neonacisty infiltrovaná partaj má být rozpuštěna proto, že opakovaně porušila zákon o právu shromažďovacím. To, že strana je trojským koněm Národního odporu a že zcela cíleně rozdmýchává etnickou a náboženskou zášť za účelem politického zisku, stojí jaksi mimo vládní návrh''<ref>[http://www.e15.cz/nazory/neonaciste-se-nemuseji-bat-73036/ Neonacisté se nemusejí bát] Klára Kalibová, E15, 27.1.2009</ref>

=== Protesty Dělnické strany proti jejímu možnému rozpuštění ===
Dělnická strana označila Langerův návrh za politický krok, jehož cílem je likvidace opoziční politické strany.<ref name="aktuality DS"> [http://www.delnickastrana.cz/M.htm Stanovisko Dělnické strany], 5. listopadu 2008</ref> Předseda Tomáš Vandas řekl, že návrh je důkazem, že politici se Dělnické strany bojí:<ref> [http://novinky.cz/clanek/153607-ministerstvo-navrhlo-zrusit-delnickou-stranu.html Ministerstvo navrhlo zrušit Dělnickou stranu]</ref> ''„Chápu to jako snahu zastrašit naši stranu. Pokud si ale někdo uvědomí, že v krajských volbách nás letos volilo zhruba 29 tisíc občanů, tak ten nárůst je patrný. Tento návrh ministerstva považuji za absurdní, Dělnická strana nikdy neporušila žádný zákon. Doufám tedy, že Nejvyšší správní soud, který bude pravděpodobně případ projednávat, nepodlehne politickému tlaku.“''<ref> [http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/ministerstvo-vnitra-chce-zrusit-delnickou-stranu_88927.html Ministerstvo vnitra chce zrušit Dělnickou stranu]</ref> O eventualitě zákazu, již pokládá za nepravděpodobnou, uvedl: ''„Nicméně bychom určitě v aktivitě nepřestali, politickou činnost bychom vyvíjeli dál.“''<ref name="Langer návrh"/>

11. listopadu 2008 Vandas podal na ministra vnitra [[trestní oznámení]] za [[zneužití pravomoci veřejného činitele]]; uvedl v něm, že Langer porušil také [[Listina základních práv a svobod|Listinu základních práv a svobod]], protože se DS snaží poškodit jako opoziční demokratickou stranu.<ref name="aktuality DS"/> Langer reagoval: ''„Postupuji podle zákona. Udělal jsem správnou věc!“''<ref name="trestní oznámení"/>

6. prosince 2008 asi hodinu protestovalo 300 příznivců DS během 19. kongresu [[ODS]] na náměstí OSN ve Vysočanech v Praze. Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas ve svém, ve více než půl hodinovém projevu, přirovnal současnou vládu ke [[komunistický režim|komunistickému režimu]], který také zakazoval opoziční názory. ''„Komunisté likvidovali svou opozici a nazývali ji buržousty a kulaky. Současná vláda nás pro změnu nazývá extremisty, neonacisty a už jsem četl, že jsme i nacisté.“'' V jeho projevu byli terčem kritiky především Ivan Langer, [[Mirek Topolánek]], [[Džamila Stehlíková]] a [[Karel Schwarzenberg]]. Ministra vnitra Ivana Langra nazval hlavním nepřítelem Dělnické strany, neschopným, zkorumpovaným a všeho schopným [[kariérismus|kariéristou]] a [[parazit]]em a připomněl články MF DNES o jeho vazbě na [[František Mrázek|Františka Mrázka]]. Zmínil [[ekonomická krize|ekonomickou krizi]], která se podle něj nejvíc dotkne důchodců a nemocných. ''"Chodíte se na takové kongresy nacpat za naše peníze,"'' volal Vandas směrem k účastníkům kongresu ODS. Přidal, že jeho strana chce obnovit trest smrti a vystěhovat všechny lidi, kteří v Česku žijí nelegálně.
Slíbil, že až se Dělnická strana dostane k moci, zatočí s [[nevládní organizace|nevládními organizacemi]], které se zabývají menšinami. Dále prohlásil: ''"Odmítáme nulovou toleranci politického režimu, chceme ho odstranit. Ale chceme ho odstranit čestně ve volbách,"'' a ''"Chceme zemi čistou, bílou bez parazitů a jiné [[verbež]]e,"'' Dodal, že Dělnickou stranu nikdo nezastaví.
Na celou legálně ohlášenou akci dohlíželo asi 500 policistů.<ref>[http://www.rozhlas.cz/izurnal/cesko/_zprava/523109 Dělnická strana demonstrovala poblíž kongresu ODS proti návrhu na zrušení] - [[Český rozhlas]], Zbyněk Zykmund, Martin Hromádka</ref><ref>[http://www.denik.cz/z_domova/delnicka_strana_demonstrace_zruseni20081206.html Dělnická strana demonstrovala proti svému zrušení] - Deník.cz, Richard Moucha</ref><ref>[http://www.novinky.cz/clanek/156119-video-delnicka-strana-doprovodila-kongres-ods-demonstraci.html VIDEO: Dělnická strana doprovodila kongres ODS demonstrací] - Novinky.cz</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/delnicka-strana-protestovala-proti-zruseni-predseda-volal-po-bile-zemi-1n4-/praha.asp?c=A081206_121949_praha_pei Dělnická strana protestovala proti zrušení, předseda volal po bílé zemi] - iDNES.cz, [[Pavel Eichler]]</ref>

13. prosince 2008 se konala demonstrace ''"proti rasismu a za řešení situace na sídlišti Janov"'' v Zámeckém parku v centru Litvínova, kde se sešla asi stovka pravicových radikálů, z nichž přibližně polovina byli příznivci radikálů z janovského sídliště. [[Petr Kotáb]], místopředseda Dělnické strany tam mimo již zmírňované argumenty DS prohlásil: ''„Ani po zákazu naši činnost neukončíme. Objeví se nová dělnická strana, která bude mnohem větší a bude mnohem razantněji bojovat proti neřádu v této republice,“'' a kritizoval zásah policie 17.listopadu. Poté se účastníci po malých skupinkách vydali k sídlišti Janov, kde zapálily svíčky v souvislosti ze zásahem policie 17.listopadu.<ref>[http://www.denik.cz/z_domova/radikalove-se-opet-schazeji-v-litvinove20081213.html Radikálové byli opět v Janově, ke střetům nedošlo] deník.cz - Lucie Prosková, Martin Vokurka</ref><ref>[http://www.ct24.cz/domaci/38954-asi-stovka-pravicovych-radikalu-zamirila-do-litvinovskeho-janova/ Asi stovka pravicových radikálů zamířila do litvínovského Janova] [[ČT24]], Lucie Strašíková
</ref>

=== Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ===

4. 3. 2009 speciální senát Nejvyššího správního soudu zamítl návrh české vlády, aby Dělnickou stranu rozpustil.<ref> [http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/soud-rozhodne-o-rozpusteni-delnicke-strany/363477 Soud: Dělnická strana smí dále působit] ceskenoviny.cz, [[ČTK]]</ref>

Návrh vlády obsahoval tyto důvody k rozpuštění DS:
* Radikalizace a blízkost k ultranacionalistickým uskupením.
* Volání po nulové toleranci k současnému politickému systému.
* Opakované porušování shromažďovacího zákona.
* Spojení s Národním odporem.
* Zapříčiňuje narušování veřejného pořádku.<ref name="proces"/>

Soud konstatoval, že v řízení nebylo prokázáno, že by činnost Dělnické strany byla v rozsahu skutečností tvrzených a prokázaných vládou naplněním uvedených důvodů pro její rozpuštění (§ 4 a § 13 odst. 6 [[zákon o politických stranách|zákona o politických stranách]]).

==== Podstatné části rozhodnutí Nejvyššího správní soudu ====
Nejvyšší správní soud citoval [[judikatura|judikaturu]] [[Evropský soud pro lidská práva|Evropského soudu pro lidská práva]], z níž vyplývá, že politickou stranu nelze postihnout jen pro její kritiku právního a ústavního pořádku státu (při respektu k základním zásadám [[demokracie|demokratického právního státu]]) nebo pro použití výrazu revoluční. V souladu s touto judikaturou Nejvyšší správní soud rozhodl, že ani důkaz předložený vládou k rozpuštění Dělnické strany nestačí.<ref name="rozsudek">[http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=anonymZneni&id=19052&mark rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 04.3.2009, čj. Pst 1/2008 - 66, www.nssoud.cz.]</ref>

Odkazoval na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, který ve velmi podobné situaci konstatoval, že pochybení spočívající v porušení předpisů upravujících výkon [[Svoboda shromažďovací|shromažďovacího práva]], které je postižitelné [[pokuta|pokutou]] v rámci [[správní řízení|správního trestání]], může být jen velmi obtížně považováno za relevantní a dostatečný důvod pro pozastavení činnosti politické strany.<ref name="rozsudek"/>

Rozhodl, že vláda v posuzované věci neprokázala svá tvrzení o spolupráci Dělnické strany s hnutím Národní odpor (a ostatně ani skutečnost, že se jedná o extremistické neonacistické hnutí), o radikalizaci aktivit Dělnické strany směřujících k uchopení moci nedemokratickou cestou, ani o porušení shromažďovacího zákona v souvislosti se shromážděním v Hradci Králové dne 16. 8. 2008. V případě shromáždění v Litvínově dne 18. 10. 2008 vláda prokázala podporu Dělnické strany této akci, nikoliv však již porušení shromažďovacího zákona touto stranou.<ref name="rozsudek"/>

== Ochranné sbory Dělnické strany ==
Ochranné sbory Dělnické strany (OS-DS) vznikly 1. února 2008 z rozhodnutí Předsednictva Dělnické strany; jejich deklarovaným úkolem je ochrana stranických představitelů, organizování a dohled nad stranickými akcemi a případná pomoc občanům při řešení nejrůznějších problémů. Vrchním velitelem OS-DS je předseda strany, jemuž je podřízen výkonný tajemník; dále jsou členěny územně. Zájemci o členství musejí prokazovat svoji zdravotní a psychickou způsobilost a předložit výpis z [[rejstřík trestů|rejstříku trestů]].<ref name="Sbory"> [http://www.delnickastrana.cz/Sbory.htm Ochranné sbory Dělnické strany], na stránkách DS</ref>

Týdeník ''[[Respekt (týdeník)|Respekt]]'' napsal na svém webu:
: Je nepřijatelné, aby jako filiálky jakýkoliv stran fungovaly polovojenské oddíly. Monopol na donucení má mít pouze stát pod kontrolou demokraticky zvolených politiků. A Ochranné sbory Dělnické strany či hlídky Národní strany (a oddíly Národní gardy) až příliš připomínají zárodky neslavně známých [[Sturmabteilung|Úderných oddílů]] z počátku 20. let v Německu - zprvu vysmívaných, pak všemocných.<ref> [[David Klimeš]]: [http://podcast.respekt.cz/Jak-se-dostat-extremistum-na-kobylku-3201.html Jak se dostat extrémistům na kobylku], podcast.respekt.cz 20. 11. 2008 (obsahuje odkaz na stažení nahrávky ve formátu [[MP3]] a přehrávač v [[Adobe Flash]])</ref>

== Kritika Dělnické strany ==
Strana je podle médií a podle zprávy pražské policie propojena s [[neonacismus|neonacistickými]] organizacemi.<ref name = "týden" /><ref name=romea>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Romea
| jméno =
| titul = Neonacisté a extrémisté ve volbách neuspěli
| url = http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5078
| datum vydání = 18. 10. 2008 17:46
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-1
| periodikum = Romea.cz
}}</ref> Strana je běžně označována jako [[extremismus|extremistická]] a [[ultrapravice|ultrapravicová]].<ref> [http://ct24.cz/mimoradna-vysilani/34835-brifink-ivana-langera-ke-zruseni-delnicke-strany/ Brífink Ivana Langera ke zrušení Dělnické strany]</ref><ref name="Vedlejší efekty"/>Akcí Dělnické strany se pravidelně účastní přívrženci [[Autonomní nacionalisté|Autonomních nacionalistů]] a [[neonacismus|neonacistického]] [[Národní odpor|Národního odporu]].<ref name = "zrušení"/> Podle pracovníků ministerstva vnitra se Dělnická strana chová [[ústava|protiústavně]].<ref name="trestní oznámení">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Eichler
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| titul = Dělnická strana se brání zrušení, její šéf podal trestní oznámení na Langera
| url = http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A081112_155601_domaci_pei
| datum vydání = 12. listopadu 2008 15:56
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-13
| periodikum = iDNES
}}</ref>

Zpráva pražské policie za rok 2008 zveřejněná [[20. leden|20. ledna]] [[2009]] uvádí, že v Dělnické straně personálně vládnou Autonomní nacionalisté a neonacisté z Národního odporu, kteří se se stranou dohodli na spolupráci, což ale předseda DS Tomáš Vandas popřel a uvedl že se stačí podívat na nejvyšší vedení strany v minulém a v tomto roce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| titul = Policie: Dělnickou stranu personálně ovládli neonacisté
| url = http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/policie-delnickou-stranu-personalne-ovladli-neonaciste/355917
| datum vydání = 2009-01-20
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-01-20
| periodikum = Ceskenoviny.cz
}}</ref>

Kandidát Dělnické strany na [[kraj Vysočina|Vysočině]] v [[Krajské volby 2008|krajských volbách 2008]] [[Erik Sedláček]] byl za vedení neonacistického internetového časopisu ''Poslední generace'' nepravomocně odsouzen okresním soudem na tři roky pro trestný čin podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačování [[Listina základních práv a svobod|práv a svobod člověka.]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = [[Pavel Eichler]]
| autor2 = Martin Vokáč
| titul = Neonacisté dostali roky vězení za vydávání rasistického časopisu
| url = http://zpravy.idnes.cz/krimi.asp?c=A080925_135249_krimi_pei
| datum vydání = 25. září 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-11-1
| periodikum = MF DNES
}}</ref><ref name="Langer návrh"> [http://zpravy.idnes.cz/vnitro-podalo-navrh-na-zruseni-delnicke-strany-fr5-/domaci.asp?c=A081105_121956_domaci_jba Ministr vnitra Langer podal návrh na zrušení Dělnické strany], iDNES 5. 11. 2008</ref> Sedláček označil proces za čistě politický.<ref> [http://kadlecik.blog.idnes.cz/c/55795/Exkluzivni-rozhovor-s-E-Sedlackem-Byl-to-ciste-politicky-proces.html Exkluzivní rozhovor s E. Sedláčkem: Byl to čistě politický proces…]</ref>
Dne 16.4. 2009 soud osvobodil Erika Sedláčka, z důvodu, že použité důkazy byly získány nezákonně."Nemáme pochybnosti, že by k žalovanému jednání nedošlo, důkazy však nejsou použitelné,"'' uvedla soudkyně Šárka Pfeiferová<ref> [http://www.ct24.cz/domaci/krimi/51867-soud-osvobodil-extremistu-sedlacka-dukazy-byly-nezakonne/ Soud osvobodil extremistu Sedláčka, důkazy byly nezákonné] ct24.cz</ref>

Předseda [[ČSSD]] [[Jiří Paroubek]] prohlásil po rozhodnutí NSS, že ''„[[Populismus]] Dělnické strany a její neúcta k základním demokratickým hodnotám i [[tradice|tradicím]] české [[státnost]]i je zřejmá,“''. Dělnická strana podle něj využívá podobné spory a střety se státní mocí k vlastnímu zviditelnění. ''„K tomu jí, bohužel, mocně pomáhají česká média, ale i zásadní chyby [[Druhá Topolánkova vláda|Topolánkovy vlády]],“''<ref>[http://www.denik.cz/z_domova/litvinov_radikalove_starosta20090315.html Radikálové se stáhli z Janova] denik.cz, Martin Vokurka</ref> Později (20. 4. 2009) kritizival ministerstvo vnitra: ''"....naprostý diletantismus ministerstva vnitra pod vedením Ivana Langera, kdy přes opakované žádosti Nejvyššího správního soudu nebylo schopno vypracovat standardní žalobu na zrušení Dělnické strany. Toto lajdáctví vedlo místo ke zrušení Dělnické strany k její větší [[propagace|propagaci]] a [[legimitizace|legitimizaci]],“'' <ref>[http://www.denik.cz/z_domova/fischer_pecina_vlada20090420.html Navrhl bych zákaz Dělnické strany, řekl Pecina] deník.cz</ref>

[[Biskup]] [[Václav Malý]] napsal, že Dělnická strana a [[Národní strana (Česko)|Národní strana]] narušují pokojné soužití a pěstují programovou nesnášenlivost. Václav Malý tvrdí, že je naprosto nutné, aby tyto strany byly zakázány. Podle něj měla všechna jejich veřejná vystoupení zjevné znaky rasismu. Je znepokojen tím, že dosud příslušné státní instituce neměly odvahu jejich činnost zakázat a také tím, že radikálové těchto politických uskupení mají dokonce podporu části občanské veřejnosti.
Také tvrdí: ''"Stoupenci zmíněných stran....za svými agresivními výpady skrývají svou osobní zbabělost a slabošství, a proto hledají dav, kde se mohou vybít. Pronášejí hesla, o jejichž dosahu nemají ani tušení. Protože neznají ze své zkušenosti strasti a hrůzy rasové nenávisti ve 20. století, zaslepeně a s běsněním chtějí aplikovat ve vztahu k rasově odlišným princip kolektivní odpovědnosti. Hrůza, z níž naskakuje husí kůže! Je nutné jejich projevům zabránit nejen zákazem oněch stran, ale i důsledným trestným postihem brutálních jednotlivců. Na policii vynakládá stát z našich daní nemalé finanční prostředky a nezřídka pozorujeme, jak je v těchto situacích liknavá. Někdy se zdá, že dokonce někteří její příslušníci s radikály souhlasí. I politici musí říci své jasné NE a prosadit příslušná opatření."''<ref>[http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5403 Potíže se soužitím] Romea.cz, 31.12.2008</ref>

Podle článku v týdeníku [[Respekt (týdeník)|Respekt]] se DS změnila během let 2006 a 2007 z původního levicového marginálního uskupení založeného na troskách Republikánské mládeže, v [[xenofobie|xenofobní]] stranu úzce napojenou na neonacistickou scénu nejhrubšího zrna. Další propojení neonacistické scény s DS vidí například v osobě Adama Berčíka, který byl kandidátem DS, a který organizoval pochod v [[Ústí nad Labem]] dva dny před 120. výročím [[Adolf Hitler|Hitlerových]] narozenin (18. 04. 2009). Další propojení je, podle článku, zřejmé podle partajních kandidátek nebo účasti známých neonacistů na akcích DS. Politolog Jan Charvát doplnil:"''To propojení je především fyzické, méně už ideologické. Dělnická strana prostě absorbovala řadu členů krajně pravicového hnutí.''"<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Čopjaková
| jméno = Kateřina
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Neonacisté: Proč jsou tak úspěšní
| periodikum = Respekt
| odkaz na periodikum = Respekt (týdeník)
| rok = 2009
| měsíc = duben
| ročník = XX
| číslo = 18
| strany = 20,21
| url =
| issn =
}}</ref>

Dle Kláry Kalibové ze sdružení [[Tolerance a občanská společnost]] lze prohlásit, že Dělnická strana je [[neonacismus|neonacistická]] a nemá opodstatnění být v demokratickém právním systému a chápe její zákaz jako jistý nutný symbolický projev pro společnost.<ref name="Vedlejší efekty"/>

[[Politolog|Politoložka]] Edita Stejskalová ze sdružení [[Z vůle práva]] je jednoznačně pro zrušení strany, protože podle ní samotné programové prohlášení strany a její aktivity bezpochyby porušují řadu zákonů a ústavní pořádek České republiky.<ref name="Vedlejší efekty"/>

Podle článku Ludvíka Sedláčka na internetovém deníku [[Neviditelný pes]] jsou příznivci Dělnické strany stoupenci [[národní socialismus|národního socialismu]] a zastávají [[rasismus|rasistickou]] ideologii, přesto jde o levici.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sedláček
| jméno = Ludvík
| titul = POLITIKA: Fiasko DS a hanebnost ČSSD
| url = http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_politika.asp?c=A081020_112756_p_politika_wag
| datum vydání = 21. října 2008
| datum přístupu = 2008-11-1
| periodikum = [[Neviditelný pes]]
}}</ref>

== Volební výsledky ==

{| class="wikitable"
! Volby
! Koalice
! Hlasy
! %
! mandáty
|-

| [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|Evropský parlament 2009]]
| <center>-
|<center> 25 368
|<center> 1,07
|<center>0

|-

|[[Volby do zastupitelstev krajů 2008|Krajské volby 2008]]
| [[Demokratická strana sociální spravedlnosti]]
|28 865
| 1,02
| <center>0
|-

|[[Volby do zastupitelstev obcí 2006|Komunální volby 2006]]
|
|<center>8 776
| <center>0,01
| <center>3<ref>Dva mandáty v obci [[Rokytnice v Orlických horách]] (Královéhradecký kraj) a jeden v obci [[Výsluní]] (Ústecký kraj)</ref>
|-
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|Poslanecká sněmovna 2006]]
| [[Právo a spravedlnost|Právo a Spravedlnost]]
| 12 756
| 0,23
|<center>0
|-
| [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004|Evropský parlament 2004]]
|
| <center>4 289
| <center>0,18
|<center>0
|-

|[[Volby do krajských zastupitelstev 2004]]
| (zčásti NS a PA, viz výše)<ref>Ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] obdržela koalice DS a [[Národní strana (Česko)|Národní strany]] 313 hlasů.</ref>
|<center>1 915
| 0,09
|<center>0
|-
|}

=== Související články ===
* [[Dělnická strana sociální spravedlnosti]]
* [[Dělnická mládež]]

=== Reference a poznámky ===
<references/>

== Externí odkazy ==
* [http://www.delnicka-strana.cz Oficiální stránky Dělnické strany] (spuštěny v listopadu 2008, obsahují i starší materiál zkopírovaný do redakčního systému)
* [http://delnickelisty.cz Dělnické listy]
* [http://www.delnickamladez.cz Oficiální stránky Dělnické mládeže]
* [http://www.nacional.cz Televize Dělnické strany]
* [http://www.sweb.cz/delnicka.strana/ Dělnická strana - Ústecký kraj] – stránky krajské organizace
* [http://www.ct24.cz/vysilani/2008/11/23/10095519229-208411058070047-20:05-vedlejsi-efekty/ Zakázat Dělnickou stranu?] pořad České televize [[Vedlejší efekty]], videoarchiv [[ČT24]] názory a rozbor činnosti dělnické strany a incidentů v Litvínově , 23. 11. 2008 (video)
* [http://www.ceskenoviny.cz/tema/index.php?id_seznam=10207 Téma: Dělnická strana] na webu [[ČTK]]
* [http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2005012401 Dělnická strana aneb Republikáni v montérkách] – kritika DS v časopise [[KSČM]] ''[[Mladá levice]]'', kopie na webu [[Strana demokratického socialismu|SDS]] 24. 1. 2005
* [http://www.policista.cz/clanky/reportaz/litvinov-dne-17-11-2008-428/ Litvínov dne 17. 11. 2008], reportáž na webu Občanského sdružení Policista.CZ
* [[Markus Pape]]: [http://www.lidovky.cz/ln_nazory.asp?c=A081122_123038_ln_nazory_tma Čeho policie v Litvínově (ne)dosáhla], Lidové noviny 22. 11., str. 1, rubrika Úhel pohledu – kritický rozbor zásahu policie 17. listopadu
* [http://volby.delnickelisty.cz/texty-rozhlasovych-spotu-delnicke-strany Texty rozhlasových spotů Dělnické strany k Evropským volbám 2009] delnickelisty.cz

{{commonscat|Dělnická strana}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Krajní pravice v Česku]]
[[Kategorie:Politické strany v České republice]]