Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:47:45Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:47
Řádka 32:		Řádka 32:
	Míra používání těchto nástrojů se v různých státech liší, nejvyšší je typicky v socialistických státech.		Míra používání těchto nástrojů se v různých státech liší, nejvyšší je typicky v socialistických státech.
	== Výše daní ==		== Výše daní ==
-	Daně jsou nejčastěji určeny jako nějaký [[podíl]] (v [[procento\|procentech]]) základní hodnoty, označované jako ''daňový základ'', kterou může (podle typu daně) být cena zboží, příjmy (mzda, zisk), velikost majetku apod. Alternativně může být velikost daně určena buď zcela pevnou částkou, nebo vypočítána jiným způsobem (příkladem je daň z lihu, tedy [[spotřební daň]] na [[alkoholický nápoj\|alkohol]], jejíž výše je v [[~~Česko~~\|Česku]] odvozena od množství čistého lihu, nikoli z ceny).	+	Daně jsou nejčastěji určeny jako nějaký [[podíl]] (v [[procento\|procentech]]) základní hodnoty, označované jako ''daňový základ'', kterou může (podle typu daně) být cena zboží, příjmy (mzda, zisk), velikost majetku apod. Alternativně může být velikost daně určena buď zcela pevnou částkou, nebo vypočítána jiným způsobem (příkladem je daň z lihu, tedy [[spotřební daň]] na [[alkoholický nápoj\|alkohol]], jejíž výše je v [[Česká republika\|Česku]] odvozena od množství čistého lihu, nikoli z ceny).
	=== Progresivní, regresivní a rovné zdanění ===		=== Progresivní, regresivní a rovné zdanění ===
	Daňový systém může být buď ''lineární'' (též ''konstantní''; procentuální sazba daně je pro všechny plátce stejná, výše daně je tedy [[přímá úměrnost\|přímo úměrná]] výši daňového základu), nebo ''progresivní'' (čím vyšší je daňový základ, tím vyšší je procentuální sazba), nebo ''regresivní'' (s rostoucím daňovým základem procentuální sazba klesá).		Daňový systém může být buď ''lineární'' (též ''konstantní''; procentuální sazba daně je pro všechny plátce stejná, výše daně je tedy [[přímá úměrnost\|přímo úměrná]] výši daňového základu), nebo ''progresivní'' (čím vyšší je daňový základ, tím vyšší je procentuální sazba), nebo ''regresivní'' (s rostoucím daňovým základem procentuální sazba klesá).

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-08T12:06:41Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 5. 2014, 12:06

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-18T07:56:51Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Daň''' je [[Zákon (právo)|zákonem]] určená povinná platba do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností, tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany [[stát]]u. Daně jsou placené pravidelně v určitých intervalech nebo při určitých okolnostech, např. [[dar]]ování nebo [[Dědictví|dědění]].
Daně jsou dnes obvykle placeny v [[peníze|penězích]], dříve byly běžné platby v naturáliích či ve formě [[robota|roboty]] nebo [[vojenská služba|vojenské služby]].
== Charakteristika daně ==
Daň je platbou:
* nedobrovolnou, povinnou, vynutitelnou – placení daní je nařízeno [[zákon (právo)|zákonem]],
* nenávratnou – zaplacenou daň nelze požadovat zpět,
* neekvivalentní – neexistuje nárok na adekvátní plnění za daň,
* neúčelovou – plátce daně nemůže ovlivnit, na co budou daně použity,
* ve prospěch veřejného rozpočtu,
* obvykle opakovanou.
== Účel daní ==
Důvodem existence daní je nutnost získat prostředky na financování veřejného sektoru – k financování funkcí státu a veřejné správy, jako jsou:
* [[armáda]] a vojenská obrana obecně,
* udržování veřejného pořádku, dodržování [[zákon (právo)|zákon]]ů, včetně ochrany práv, majetku apod.,
* tvorba a údržba [[infrastruktura|infrastruktury]],
* náklady na provoz veřejné správy,
* [[přerozdělování]] bohatství.
Státy používají daně zejména k částečnému či úplnému financování některých veřejných služeb, jako například:
* [[starobní důchod]]y a péče o staré osoby (tvoří obvykle největší náklad státu),
* zdravotní péče (obvykle druhý největší náklad státu),
* vzdělávání,
* sociální péče,
* podpora v [[nezaměstnanost]]i,
* ochrana přírodního bohatství a životního prostředí,
* veřejná doprava.
Tyto služby mohou být z daní financovány buď úplně, nebo mohou daně pouze doplňovat individuální [[Pojistka|pojištění]] či [[spoření]], které jsou však někdy nařízeny zákonem (tedy do jisté míry tvoří další formu zdanění).
Státy prostřednictvím změn parametrů daňového systému mohou ovlivňovat několik cílů:
* Přerozdělování bohatství mezi různě bohatými vrstvami obyvatelstva – kdysi byly vyšší vrstvy podporovány daněmi uvalenými na vrstvy nižší (viz například [[desátek]]), v moderní společnosti naopak stát zdaňuje pracující a podnikající, aby mohl vykonávat své funkce a politiku (například pomáhat sociálně slabým, tělesně postiženým, občanům v důchodovém věku apod.).
* Ovlivňování chodu [[makroekonomika|makroekonomiky]] – takové metody se označují jako [[fiskální politika]].
* Ovlivňování spotřeby různého zboží a služeb.
* Prostřednictvím daní stát mění výhodnost některých činností – některé zatěžuje a naopak jiné podporuje [[subvence]]mi.
Míra používání těchto nástrojů se v různých státech liší, nejvyšší je typicky v socialistických státech.
== Výše daní ==
Daně jsou nejčastěji určeny jako nějaký [[podíl]] (v [[procento|procentech]]) základní hodnoty, označované jako ''daňový základ'', kterou může (podle typu daně) být cena zboží, příjmy (mzda, zisk), velikost majetku apod. Alternativně může být velikost daně určena buď zcela pevnou částkou, nebo vypočítána jiným způsobem (příkladem je daň z lihu, tedy [[spotřební daň]] na [[alkoholický nápoj|alkohol]], jejíž výše je v [[Česko|Česku]] odvozena od množství čistého lihu, nikoli z ceny).
=== Progresivní, regresivní a rovné zdanění ===
Daňový systém může být buď ''lineární'' (též ''konstantní''; procentuální sazba daně je pro všechny plátce stejná, výše daně je tedy [[přímá úměrnost|přímo úměrná]] výši daňového základu), nebo ''progresivní'' (čím vyšší je daňový základ, tím vyšší je procentuální sazba), nebo ''regresivní'' (s rostoucím daňovým základem procentuální sazba klesá).
Zvláště u daně z příjmů se objevuje termín ''[[rovná daň]]'', který označuje nejen systém lineárních daní, ale především také systém odstraňující všechny výjimky a úlevy při stanovování konečných odvodů. To snižuje náklady na administraci, čímž je možné snížit sazbu daně.
== Druhy daní ==
Základním způsobem klasifikace daní je dělení na ''daně přímé'', kterou platí poplatník sám na vlastní účet, a na ''daně nepřímé'', které platí plátce daně, ovšem na účet poplatníka (od kterého předem daň vybere, např. formou přirážky k ceně).
'''Daně přímé:'''
* [[Daň z příjmů]]
** [[Daň z příjmů fyzických osob]]
** [[Daň z příjmů právnických osob]]
* Daně majetkové
** [[Daň z nemovitosti]]
** [[Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti]]
** [[Silniční daň]]
'''[[Nepřímá daň|Daně nepřímé]]:'''
* Univerzální daň – [[Daň z přidané hodnoty]]
* Selektivní daň – [[Spotřební daň]]
* Ekologická daň
'''Institucionální třídění (OECD):'''
* 1000 - daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů
* 2000 - příspěvky na sociální zabezpečení
* 3000 - daně z mezd a pracovních sil
* 4000 - daně majetkové
* 5000 - daně ze zboží a služeb
* 6000 - ostatní daně
== Ekonomický pohled na daně ==
Podle některých ekonomických [[Teorie|teorií]] daně deformují [[Trh (ekonomie)|trh]], čímž způsobují v [[ekonomika|ekonomice]] ztráty.
[[Soubor:Nabídka poptávka.png|center|200px|Graf nabídky a poptávky bez daní|right]]
Na prvním obrázku je vidět rovnováhu na [[dokonalá konkurence|dokonale konkurenčním]] trhu bez daní. V této rovnováze se prodává množství ''Q''1 za cenu ''P''1. Pokud se na takovém trhu zavede velice jednoduchá daň, kdy kupující při každém uskutečněném obchodu zaplatí fixní částku ''d'', rovnováha na trhu se změní, jak je vidět na následujícím obrázku:
[[Soubor:Nabídka poptávka daň.png|center|200px|Graf nabídky a poptávky po zavedení daně|right]]
Cena pro zákazníka vzrostla o část daně na ''P''2 (druhou část zaplatí ve výsledku výrobce, jehož výnos se sníží na ''P''3), zákazník je proto ochoten koupit jen menší množství zboží ''Q''2. Státu poskytuje daň výnos ''Q''2 ⋅ ''d'', označený žlutě.
Je vidět, že o tento výnos se sníží přebytky jak spotřebitele, tak výrobce. Poměr, v jakém se o platbu daně podělí (tzv. ''incidence'' či ''dopad daně''), závisí (na dokonale konkurenčním trhu) na [[elasticita|elasticitě]] daného zboží. Např. u zboží s nízkou elasticitou poptávky nese většinu nákladů spotřebitel. Sem patří kromě základních potravin také např. alkohol či [[tabák]], u kterého se jakékoli zvýšení daně typicky projeví přesně stejným zvýšením ceny. Na druhé straně u zboží s úplnou elasticitou poptávky nese celou daň prodávající; to se týká typicky luxusního zboží, u kterého se zvýšení daně do ceny nepromítne.
Jak je na obrázku také vidět, není daň prostým přenosem bohatství od výrobců a zákazníků ke státu; část přebytku je zdaněním ''ztracena''. Na obrázku je tato část označena červeně. Tyto ztráty se označují jako [[náklady mrtvé váhy]].
Tento příklad je samozřejmě extrémně zjednodušený – daň má fixní výši a hlavně se neuvažuje, k čemu stát peníze získané na daních využívá. Daň může být z ekonomického hlediska ospravedlnitelná, pokud odstraňuje jiné, větší neefektivity, které poškozují trh, např. negativní [[externalita|externality]] nebo [[monopol]]y. V takových případech může daň naopak působit jako nástroj (označuje se pak jako [[Pigouova daň]]) pro zvýšení efektivity trhu.
Otázkou optimální výše zdanění se zabývá tzv. [[Lafferova křivka]], která ukazuje, že od jisté míry již dalším zvyšováním daní výnos státu klesá.
== Daně a politické systémy ==
V [[centralismus|centralistických]] [[politický systém|politických systémech]] jsou daně záležitostí centrální [[správa|správy]], v systémech decentralizovaných - jako [[federace]], [[konfederace]] - menších [[správní jednotka|správních jednotek]].
V systémech založených na principu [[subsidiarita|subsidiarity]] jsou i daně, jejich výše a jejich použití, věcí [[občan]]ů a [[obec|obcí]], včetně daní placených vyšším správním jednotkám jako [[kanton#Administrativní nebo politický celek|kantonům]], [[Kraj (územní jednotka)|krajům]], [[okres]]ům, [[země|zemím]] a [[federace|federaci]].
== Daně a korporace ==
Skupina v rámci [[charitativní organizace]] ''Christian Aid'', která analyzovala daňovou morálku velkých firem, ve výsledcích své práce zmiňuje, že daně, jejichž placení se často úspěšně vyhýbají velké [[korporace]], představují 160 mld dolarů, což má být 150 % částky, kterou [[třetí svět|Třetímu světu]] poskytuje vyspělý [[První svět]].<ref>http://www.guardian.co.uk/business/2008/may/12/taxavoidance.taxandspending1</ref><ref>http://www.blisty.cz/2008/5/14/art40544.html</ref>
== Dohled nad veřejnými financemi, včetně daní ==
Nekontrolované daně vedou:
* ke vzniku „daňového sektoru“, „[[koalice]]“ [[zájmová skupina|zájmových skupin]], ''[[lobby]]'', skupin soukromých a skupin vytvářejících se ve státní správě, které se ve společném zájmu zabývají především tím, jak daně co nejlépe využít k vlastnímu prospěchu
* k rostoucímu daňovému zatížení, které vede k daňovým únikům a k dalšímu zvyšování daní
* k rostoucímu zatížení [[jednotlivec|jednotlivců]], [[hospodářství]], [[podnikání]]
* k rostoucímu počtu lukrativních míst ve státní správě, do které pak odcházejí i ti, kteří by jinak přispívali k rozvoji hospodářství
* k oslabení [[hospodářství]], [[společnost]]i a v neposlední řadě i [[stát]]u
* ke [[korupce|korupci]]
Tyto problémy nejsou způsobeny ani tak protiklady politických systémů, nebo směrů, jako například [[liberalismus]], [[socialismus]], ale nedostatečným [[dohled]]em, nedostatečnou [[kontrola|kontrolou]] [[veřejné finance|veřejných financí]], jejíchž finančním základem daně jsou.
== Související články ==

* [[Daňová kontrola]]
* [[Desátek]]
* [[Dotace]]
* [[Přerozdělování]]
* [[Subvence]]
* [[Lafferova křivka]]
* [[Den daňové svobody]]
* [[Daňová spravedlnost]]
kritika, problémy vedoucí k nekontrolovanému růstu státní správy a tím daní:
* [[Cyril Northcote Parkinson]]
* [[Laurence J. Peter]]
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://cds.mfcr.cz/ cds.mfcr.cz] – Česká daňová správa
* [http://business.center.cz/business/finance/dane/ ''Daně a poplatky''] na serveru bussiness.center.cz
články:
* [http://www.economist.com/displaystory.cfm?story_id=3860731 The case for flat taxes], Pioneered in eastern Europe, flat tax systems seem to work because they are simple – Economist, 14.4.2005
[[Kategorie:Daně| ]]
[[Kategorie:Veřejné finance]]

{{Článek z Wikipedie}}

Daň - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu