<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Daguerrotypie</id>
		<title>Daguerrotypie - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Daguerrotypie"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Daguerrotypie&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-04T07:07:33Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Daguerrotypie&amp;diff=2585610&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + NEW</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Daguerrotypie&amp;diff=2585610&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2023-04-23T10:54:27Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ NEW&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Daguerreotipo.bw.jpg|thumb|240px|Daguerrotypická kamera]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Louis Daguerre 2.jpg|thumb|240px|Louis&amp;amp;nbsp;Daguerre (1844)]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Daguerreotype Daguerre Atelier 1837.jpg|thumb|240px|Nejstarší dochovaná daguerrotypie z roku 1837, autor: Louis&amp;amp;nbsp;Daguerre]]&lt;br /&gt;
'''Daguerrotypie''' (francouzsky le '''daguerréotype''', anglicky '''daguerreotype''') je první prakticky užívaný komplexní [[fotografický proces]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vynalezl ji a pojmenoval francouzský [[Výtvarné umění|výtvarník]] a [[vynálezce]] '''Louis&amp;amp;nbsp;Daguerre''' po 23 let dlouhém výzkumu, který úspěšně završil v roce 1839.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francouzská vláda vynález od Daguerra a Isidora Niepce (syna zemřelého Nicéphora Niepceho, Daguerrova předchůdce a spolupracovníka) odkoupila výměnou za doživotní [[renta|rentu]]. Dne [[19. srpen|19. srpna]] 1839 pak [[Francouzská akademie věd]] na slavnostním zasedání darovala daguerrotypii celému světu bez nároku na odměnu. Ovšem s výjimkou [[Spojené království|Velké Británie]], kde si o pět dnů dříve Daguerre v zastoupení nechal svůj objev [[patent]]ovat. Velká Británie měla být jediným státem, ve kterém měl patent platit, jediný, kdo ji mohl volně používat byl pouze Daguerrův student, Francouz [[Antoine Claudet]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = answers.com&lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Louis Daguerre&lt;br /&gt;
 | url = http://www.answers.com/topic/louis-daguerre&lt;br /&gt;
 | datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = &lt;br /&gt;
 | vydavatel = answers.com&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk = anglicky&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citlivost procesu daguerrotypie vylepšil právě tento Daguerrův student Antoine Claudet pomocí [[chlor]]u (namísto [[brom]]u) a navíc kromě [[Jod|jódu]] získal větší rychlost chemické akce – tedy kratší [[Expozice (fotografie)|expoziční čas]]. Také vynalezl červené (bezpečné) osvětlení fotografické [[Temná komora|temné komory]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;&amp;gt;{{Citace elektronické monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = &lt;br /&gt;
 | jméno = &lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Antoine-Francois-Jean-Claudet&lt;br /&gt;
 | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/120468/Antoine-Francois-Jean-Claudet&lt;br /&gt;
 | datum vydání = &lt;br /&gt;
 | datum aktualizace = &lt;br /&gt;
 | datum přístupu = &lt;br /&gt;
 | vydavatel = www.britannica.com&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | jazyk = &lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Citát|Dobrá daguerrotypie má – díky dlouhé době expozice – tak něžný a měkký charakter, jaký podle mého názoru pozdější fotografie už nikdy neskýtala.|Neznámý autor}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postup daguerrotypie ==&lt;br /&gt;
Technika daguerrotypie se skládá ze tří relativně samostatných principů:&lt;br /&gt;
První z nich (médium citlivé na světlo díky [[jodid stříbrný|jodidu stříbrnému]]) objevil Daguerre už někdy po roce 1816. Druhý (vyvolání latentního obrazu parami [[rtuť|rtuti]]) roku 1837 a třetí (ustálení obrazu – nejprve pomocí [[chlorid sodný|chloridu sodného]], později zdokonalené užitím [[thiosíran sodný|thiosíranu sodného]]) roku 1838.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Médium ===&lt;br /&gt;
Jako médium se užívala destička ze [[stříbro|stříbra]], nebo silně postříbřené [[měď|mědi]]. Musela být dokonale hladká a leštěná do vysokého lesku. Destička se vložila do zvláštní skříňky nad misku s krystaly [[Jod|jódu]]. Zde postupně zežloutla a nakonec zmodrala, jak se její tenká povrchová vrstva působením par jódu měnila na jodid stříbrný v chemické reakci:&lt;br /&gt;
2 Ag + I&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; → 2 AgI&lt;br /&gt;
V této fázi již byla destička citlivá na světlo. Daguerrotypista ji musel potmě založit do dřevěného pouzdra a v něm zasunout do [[camera obscura|camery obscury]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Expozice ===&lt;br /&gt;
Osvícení trvalo podle intenzity světla od několika minut po několik hodin. Světlo na destičce redukovalo [[jodid stříbrný]] zpět v elementární [[stříbro]] (které potom mělo černou nebo tmavohnědou barvu), a to následujícím způsobem: jakmile [[foton]] zasáhne krystal jodidu stříbrného, vyrazí z iontové mřížky elektrony. Volné elektrony se shlukují ve strukturních poruchách krystalu, přitahují k sobě stříbrné [[kation]]ty Ag&amp;lt;sup&amp;gt;+&amp;lt;/sup&amp;gt; a neutralizují jejich [[elektrický náboj]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vývojka ===&lt;br /&gt;
Exponovaná destička pak byla v temnotě přenesena do další skříňky, kde na ni působily páry rtuti. Ty na osvětlených místech vytvořily se stříbrem [[amalgámy|amalgám]] mléčně bílé barvy. Daguerrotypista sledoval vykreslování obrazu zvláštním okénkem a v pravou chvíli desku vyňal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ustalovač ===&lt;br /&gt;
Nakonec bylo třeba destičku vložit do roztoku thiosíranu sodného Na&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;S&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt;. Thiosíran s [[amalgámy|amalgámem]] nereaguje, ale se stříbrnými kationty Ag&amp;lt;sup&amp;gt;+&amp;lt;/sup&amp;gt; z jodidu stříbrného (který zůstal na neosvětlených místech) vytváří rozpustný komplex [Ag(S&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;O&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt;)]&amp;lt;sup&amp;gt;−&amp;lt;/sup&amp;gt; a ten se pak z destičky smyje do roztoku.&lt;br /&gt;
Cílem ustalování bylo odstranit zbylé, dosud nedotčené halogenidy stříbra, které by jinak na světle obraz i nadále rozkládaly a způsobovaly jeho tmavnutí a zánik. Do roku 1840 se ustalování dělalo horkým nasyceným roztokem kuchyňské soli.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Scheufler&lt;br /&gt;
 | jméno = Pavel&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Historické fotografické techniky&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Artama Praha&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | rok = 1993&lt;br /&gt;
 | isbn = 80-7068-075-X&lt;br /&gt;
 | kapitola = &lt;br /&gt;
 | strany = 42&lt;br /&gt;
 | jazyk = česky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Adjustace ===&lt;br /&gt;
Tím byla daguerrotypie konečně hotova, destičku však bylo nutné opatrně usušit a ihned zasklít - sebemenší dotek totiž setřel vrstvičku amalgámu a obrázek zničil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody ==&lt;br /&gt;
Daguerrotypie byla první svého druhu, proto se během krátké doby rozšířila po celém světě (s výjimkou Velké Británie) a stala se velkou módou, téměř mánií. Daguerrotypisté se nepovažovali za řemeslníky, ale za skutečné umělce.&lt;br /&gt;
Daguerrotypie však měla řadu nevýhod: Především byla drahá a náročná. Také neumožňovala kopírování, každý obrázek byl originál. Snímky měly malé rozměry a byly špatně zřetelné, protože jejich tmavé plochy tvořilo [[stříbro]], zatímco světlé [[amalgámy|amalgám]]. Původně byly viditelné jen pod určitým úhlem, což se později podařilo vylepšit tónováním [[zlato|zlatem]] (po roce 1840). Zlato dodalo daguerrotypiím teplejší tón, sametový nádech, vyšší kontrast i trvanlivost.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace monografie&lt;br /&gt;
 | příjmení = Scheufler&lt;br /&gt;
 | jméno = Pavel&lt;br /&gt;
 | odkaz na autora = &lt;br /&gt;
 | titul = Historické fotografické techniky&lt;br /&gt;
 | vydavatel = Artama Praha&lt;br /&gt;
 | místo = &lt;br /&gt;
 | rok = 1993&lt;br /&gt;
 | isbn = 80-7068-075-X&lt;br /&gt;
 | kapitola = &lt;br /&gt;
 | strany = 14&lt;br /&gt;
 | jazyk = česky&lt;br /&gt;
}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při výrobě hrozila daguerrotypistovi otrava [[rtuť]]ovými parami. Dlouhá doba expozice byla velmi nepohodlná pro zobrazované osoby, které se po celou dobu expozice nesměly ani hnout, dokonce ani mrknout. Používaly se proto různé držáky hlav, rukou i nohou, podobné mučicím nástrojům. Ateliéry se stavěly co nejvíce otevřené slunečnímu svitu, a někdy měly modrá skla, protože vrstva jodidu stříbrného byla nejcitlivější na modré světlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Konec slávy ==&lt;br /&gt;
V roce 1841 Brit Henry Fox Talbot objevil techniku [[kalotypie]], která dovolovala vytvořit z jediného negativu neomezené množství kopií a po ní přišly další, ještě dokonalejší metody. Daguerrotypie, bez možnosti dalšího vývoje, byla brzy opuštěna a stala se vlastně slepou uličkou dějin [[fotografie]].&lt;br /&gt;
V přesnosti a jemnosti detailů i polotónů ji však překonala až [[archerotypie]] (tzv. [[kolodiový proces|mokrý kolodiový proces]], Frederick Scott Archer 1851), v [[astronomie|astronomii]] se však používala až do 80. let 19. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití v praxi ==&lt;br /&gt;
=== Zahraničí ===&lt;br /&gt;
První daguerrotypii v USA pořídil Joseph Saxton dne [[25. září]] 1839 (některé zdroje uvádějí 16. října&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.all-art.org/history658_photography1.html History of Art: History of Photography]&amp;lt;/ref&amp;gt;) Zobrazuje Centrální střední školy ve Filadelfii, ([[angličtina|anglicky]]: ''Philadelphia Central High School'') a vznikla pouze jeden měsíc po vynálezu fotografie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pahistory&amp;quot;&amp;gt;[http://explorepahistory.com/hmarker.php?markerId=602 ExplorePAhistory.com] (anglicky)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1843 nasnímal ruský fotograf a vynálezce Sergej Lvovič Levickij na Kavkaze město [[Pjatigorsk]] a přilehlé krajiny na velké [[Fotografická deska|daguerreotypické desky]] 30×40&amp;amp;nbsp;cm a 24×30&amp;amp;nbsp;cm, které byly vystaveny v roce 1849 slavným pařížským optikem [[Charles Chevalier|Charlesem Chevalierem]] na pařížské výstavě ''Paris Exposition of the Second Republic'' jako reklama na jeho [[objektiv]]y. Tyto fotografie obdržely na výstavě zlatou medaili, což bylo jedno z prvních ocenění, které bylo fotografii uděleno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Daguerrotypie na českém území ===&lt;br /&gt;
Původní snímek Královského paláce v [[Paříž]]i z roku 1840, zhotovený osobně Daguerrem, se nachází ve fotografické sbírce Národního technického muzea. Další je zátiší z roku 1839 ([[Kynžvartská daguerrotypie]]), jež Daguerre osobně daroval rakouskému kancléři [[Klemens Wenzel von Metternich|Metternichovi]] a Národnímu technickému muzeu ji zapůjčil Národní památkový ústav v Plzni do roku [[2008]].&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace elektronické monografie | příjmení = Říha | jméno = Miloš | titul = Zámek Kynžvart - Kynžvartské muzeum příběhů : Nejstarší fotografie na světě | url = http://www.kynzvart.cz/story/storyC08.html | datum vydání = 2004 | datum přístupu = 2008-04-28 | místo = Zámek Kynžvart | url archivu = https://web.archive.org/web/20100825102814/http://www.kynzvart.cz/story/storyC08.html | datum archivace = 2010-08-25 | nedostupné = ano }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ignác Florus Stašek pořídil snímek s názvem ''Pošta v Litomyšli'' v roce 1840 a je považován za nejstarší dochovanou daguerrotypii českého autora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
Další historické fotografické techniky:&lt;br /&gt;
* [[Heliografie]] (okolo 1822)&lt;br /&gt;
* [[Kalotypie]] (také talbotypie nebo argyrotypie; okolo 1835)&lt;br /&gt;
* [[Ambrotypie]] (okolo 1850)&lt;br /&gt;
* [[Ferrotypie]] (jinak „fotografie na plechových deskách“; okolo 1850)&lt;br /&gt;
* [[Kolodiový proces]] (archerotypie neboli mokrý proces, okolo 1850)&lt;br /&gt;
* [[Fotogalvanografie]] (1854)&lt;br /&gt;
* [[Pannotypie]] (okolo 1860)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Časová osa milníků ve fotografii:&lt;br /&gt;
* [[Chronologie fotografie]]&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.daguerreobase.org/ daguerreobase.org – databáze (evropských) daguerrotypií]&lt;br /&gt;
* [http://daguerre.org The Daguerrian Society (anglicky)]&lt;br /&gt;
* [http://www.shinyphotos.com Daguerreotypes contemporains par Jonathan Danforth (anglicky)]&lt;br /&gt;
* [https://www.webarchive.org.uk/wayback/archive/20100311230213/http://www.midley.co.uk/ R. Derek Wood’s articles on the History of early Photography, daguerrotypie a diorama (anglicky)]&lt;br /&gt;
* [https://museedebry.fr Web Adrien Mentienne Museum v Bry-sur-Marne ] - vyzdvihuje sbírky muzea, zejména ty, které se týkají práce Louise Daguerra (v anglické a francouzské verzi)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Commonscat|Daguerreotypes}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Umělecké techniky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technika fotografie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fotografické procesy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>