Dalmácie - Historie editací

Frill80: Nahrazení textu „900“ textem „900“

2015-03-03T09:15:25Z

Nahrazení textu „900“ textem „900“

← Starší verze		Verze z 3. 3. 2015, 09:15
Řádka 9:		Řádka 9:
	Ve starověku byla oblast osídlena [[Ilyrové\|ilyrskými kmeny]] (které se podle některých teorií měly později stáhnout na jih, do oblasti dnešní [[Albánie]], a jsou předky dnešních [[Albánci\|Albánců]]), mezi něž patrně náleželi i '''Dalmati''', podle nichž získal region své jméno. Od poloviny 3. století př. n. l. do oblasti pronikali Římané, kteří si území před přelomem letopočtu podmanili a ustavili zde [[Římské provincie\|provincii]] [[Ilýrie\|Ilýrii]] ([[latina\|latinsky]] ''Illyricum''). Po porážce [[Panonie\|panonského]] povstání v roce [[9]] byla vytvořena samostatná provincie Horní Ilyrie (''Illyricum Superius''), po roce [[69]] přejmenovaná na [[Dalmácie (provincie)\|Dalmácii]] (''Dalmatia''). Tehdejší Dalmácie byla ovšem mnohem větší než dnes; její součástí byla vedle chorvatského pobřeží i [[Bosna a Hercegovina]], Černá Hora a části Albánie a [[Srbsko\|Srbska]]. Při rozdělení římské říše připadla Dalmácie [[Západořímská říše\|západořímské říši]], součástí [[Byzantská říše\|Byzance]] se stala v letech 535 až 537.		Ve starověku byla oblast osídlena [[Ilyrové\|ilyrskými kmeny]] (které se podle některých teorií měly později stáhnout na jih, do oblasti dnešní [[Albánie]], a jsou předky dnešních [[Albánci\|Albánců]]), mezi něž patrně náleželi i '''Dalmati''', podle nichž získal region své jméno. Od poloviny 3. století př. n. l. do oblasti pronikali Římané, kteří si území před přelomem letopočtu podmanili a ustavili zde [[Římské provincie\|provincii]] [[Ilýrie\|Ilýrii]] ([[latina\|latinsky]] ''Illyricum''). Po porážce [[Panonie\|panonského]] povstání v roce [[9]] byla vytvořena samostatná provincie Horní Ilyrie (''Illyricum Superius''), po roce [[69]] přejmenovaná na [[Dalmácie (provincie)\|Dalmácii]] (''Dalmatia''). Tehdejší Dalmácie byla ovšem mnohem větší než dnes; její součástí byla vedle chorvatského pobřeží i [[Bosna a Hercegovina]], Černá Hora a části Albánie a [[Srbsko\|Srbska]]. Při rozdělení římské říše připadla Dalmácie [[Západořímská říše\|západořímské říši]], součástí [[Byzantská říše\|Byzance]] se stala v letech 535 až 537.
	=== Středověk ===		=== Středověk ===
-	Formálně byla pod byzantskou svrchovaností do roku 1102. V 6. a 7. století pronikli do oblasti [[Slované\|slovanské]] kmeny [[Chorvati\|Chorvatů]] (severní a střední Dalmácie) a [[Srbové\|Srbů]] (jižní Dalmácie); mnohá pobřežní města však i nadále zůstávala osídlena původní [[Italové\|latinskou]] populací, na kterou navázali [[Dalmatští Italové]]. Koncem 8. a počátkem 9. století byla severozápadní část původní Dalmácie ([[Istrie]]) podmaněna [[Franská říše\|Franskou říší]] a začleněna do [[marka (území)\|marky]] [[Friaul]]. Od 9. století se Dalmácie stala předmětem [[aspirace\|aspirací]] vznikajícího [[Chorvatské království\|Chorvatského království]]. V letech [[874]]~~–[[900]]~~ byla Dalmácie nezávislým [[knížectví]]m. Roku 986 byla Dalmácie spojena [[personální unie\|personální unií]] s Chorvatským královstvím. V jeho rámci pak byla většina Dalmácie roku 1102 spojena personální unií s [[Uhersko\|Uhrami]]. Od roku [[998]] byla pobřežní města v Dalmácii (např. [[Split]]) pod kontrolou [[Benátská republika\|Benátské republiky]], která je [[9. červenec\|9. července]] 1409 [[anexe\|anektovala]]. Benátská republika však nebyla jediným státem, kdo měl o oblast zájem. V letech 1165–1180 byl Split pod kontrolou Byzance, v letech 1390–1396 pak [[Bosenské království\|Bosenského království]]. Ve 14. století se v [[Dubrovnik\|Dubrovníku]] a jeho okolí konstituovala [[Dubrovník\|Republika Dubrovník]], do roku 1526 uznávající závislost na Uhrách, poté závislost na [[Osmanská říše\|Osmanské říši]]. Osmanská říše pak také v letech 1540-1700 ovládla většinu dalmatského vnitrozemí, zatímco pobřežní města zůstávala i nadále součástí Benátské republiky. [[Karlovický mír\|Karlovickým mírem]] z roku 1699 získala Benátská republika celé Dalmatské vnitrozemí. Dalmácie včetně nyní černohorského [[Kotor]]u zůstala součástí Benátské republiky až do jejího zániku v roce 1797.	+	Formálně byla pod byzantskou svrchovaností do roku 1102. V 6. a 7. století pronikli do oblasti [[Slované\|slovanské]] kmeny [[Chorvati\|Chorvatů]] (severní a střední Dalmácie) a [[Srbové\|Srbů]] (jižní Dalmácie); mnohá pobřežní města však i nadále zůstávala osídlena původní [[Italové\|latinskou]] populací, na kterou navázali [[Dalmatští Italové]]. Koncem 8. a počátkem 9. století byla severozápadní část původní Dalmácie ([[Istrie]]) podmaněna [[Franská říše\|Franskou říší]] a začleněna do [[marka (území)\|marky]] [[Friaul]]. Od 9. století se Dalmácie stala předmětem [[aspirace\|aspirací]] vznikajícího [[Chorvatské království\|Chorvatského království]]. V letech [[874]]–900 byla Dalmácie nezávislým [[knížectví]]m. Roku 986 byla Dalmácie spojena [[personální unie\|personální unií]] s Chorvatským královstvím. V jeho rámci pak byla většina Dalmácie roku 1102 spojena personální unií s [[Uhersko\|Uhrami]]. Od roku [[998]] byla pobřežní města v Dalmácii (např. [[Split]]) pod kontrolou [[Benátská republika\|Benátské republiky]], která je [[9. červenec\|9. července]] 1409 [[anexe\|anektovala]]. Benátská republika však nebyla jediným státem, kdo měl o oblast zájem. V letech 1165–1180 byl Split pod kontrolou Byzance, v letech 1390–1396 pak [[Bosenské království\|Bosenského království]]. Ve 14. století se v [[Dubrovnik\|Dubrovníku]] a jeho okolí konstituovala [[Dubrovník\|Republika Dubrovník]], do roku 1526 uznávající závislost na Uhrách, poté závislost na [[Osmanská říše\|Osmanské říši]]. Osmanská říše pak také v letech 1540-1700 ovládla většinu dalmatského vnitrozemí, zatímco pobřežní města zůstávala i nadále součástí Benátské republiky. [[Karlovický mír\|Karlovickým mírem]] z roku 1699 získala Benátská republika celé Dalmatské vnitrozemí. Dalmácie včetně nyní černohorského [[Kotor]]u zůstala součástí Benátské republiky až do jejího zániku v roce 1797.
	=== Pod panstvím Habsburků ===		=== Pod panstvím Habsburků ===
	Mírem z Campo Formio získala celou Dalmácii s výjimkou Dubrovníku [[Habsburská monarchie]]. Po porážce v [[Bitva u Slavkova\|bitvě u Slavkova]] postoupilo Rakousko celou Dalmácii [[Napoleon Bonaparte\|Napoleonovi]], který ji zprvu začlenil do [[Italské království\|Italského království]], od [[14. říjen\|14. října]] 1809 do roku 1813 pak k Francii jako součást tzv. [[Ilyrské provincie\|Ilyrských provincií]]. Jejich součástí se stalo i území Republiky Dubrovník, zrušené [[31. leden\|31. ledna]] 1808. Na Vídeňském kongresu byla byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo [[autonomie\|autonomní]] korunní zemi '''Království Dalmácie''', k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku 1867 [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]] jako součást [[Předlitavsko\|Předlitavska]]) pak byla až do roku [[1918]]. Za vlády Rakušanů, byl hlavním městem Dalmácie Zadar a většinu úřadů zastávali Italové – úřad místodržícího (''namjestnika'') však byl tradičně obsazován Jihoslovanem. (Italština a srbochorvatština byly úředními jazyky.)		Mírem z Campo Formio získala celou Dalmácii s výjimkou Dubrovníku [[Habsburská monarchie]]. Po porážce v [[Bitva u Slavkova\|bitvě u Slavkova]] postoupilo Rakousko celou Dalmácii [[Napoleon Bonaparte\|Napoleonovi]], který ji zprvu začlenil do [[Italské království\|Italského království]], od [[14. říjen\|14. října]] 1809 do roku 1813 pak k Francii jako součást tzv. [[Ilyrské provincie\|Ilyrských provincií]]. Jejich součástí se stalo i území Republiky Dubrovník, zrušené [[31. leden\|31. ledna]] 1808. Na Vídeňském kongresu byla byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo [[autonomie\|autonomní]] korunní zemi '''Království Dalmácie''', k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku 1867 [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]] jako součást [[Předlitavsko\|Předlitavska]]) pak byla až do roku [[1918]]. Za vlády Rakušanů, byl hlavním městem Dalmácie Zadar a většinu úřadů zastávali Italové – úřad místodržícího (''namjestnika'') však byl tradičně obsazován Jihoslovanem. (Italština a srbochorvatština byly úředními jazyky.)

Sysop: 1 revizi

2014-05-11T10:42:45Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 11. 5. 2014, 10:42

Student85: Nahrazení textu

2012-02-27T20:53:14Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Croatia-Dalmatia.png|right|thumb|Tmavě zobrazena Dalmácie na mapě Chorvatska]]
'''Dalmácie''' ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Dalmacija'', [[italština|italsky]] ''Dalmazia'', [[srbština|srbsky]] ''Далмација, Dalmacija'', [[němčina|německy]] ''Dalmatien'') je historická země při východním pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]], rozdělená dnes mezi [[Chorvatsko]] (většina území) a [[Černá Hora|Černou Horu]].
== Popis území ==
Dalmácie se přesně nachází mezi městy [[Herceg-Novi]] a [[Zadar]]; nacházejí se zde tři chorvatské oblasti a spadá sem i velká část [[Černá Hora|Černé Hory]]. Kromě samotného pobřeží k ní patří ještě mnoho ostrovů, jako např. [[Brač]], [[Hvar (ostrov)|Hvar]] nebo [[Korčula]]. Země je hornatá, jedinou významnou řekou, která tudy krátce protéká je [[Neretva]]. Průmysl tu není téměř žádný, zemědělsky využívaná je jen oblast ústí Neretvy do moře. Hlavním zdrojem příjmů a hospodářství Dalmácie je turistika; díky historicky zajímavým městům a hezkému pobřeží sem jezdí turisté z celé Evropy.
== Historie ==
=== Starověk ===
{{viz též|Dalmácie (provincie)}}
[[Soubor:DubrovnikSunset.jpg|right|thumb|Západ slunce nad Dubrovníkem, druhým největším dalmatským městem]]
Ve starověku byla oblast osídlena [[Ilyrové|ilyrskými kmeny]] (které se podle některých teorií měly později stáhnout na jih, do oblasti dnešní [[Albánie]], a jsou předky dnešních [[Albánci|Albánců]]), mezi něž patrně náleželi i '''Dalmati''', podle nichž získal region své jméno. Od poloviny 3. století př. n. l. do oblasti pronikali Římané, kteří si území před přelomem letopočtu podmanili a ustavili zde [[Římské provincie|provincii]] [[Ilýrie|Ilýrii]] ([[latina|latinsky]] ''Illyricum''). Po porážce [[Panonie|panonského]] povstání v roce [[9]] byla vytvořena samostatná provincie Horní Ilyrie (''Illyricum Superius''), po roce [[69]] přejmenovaná na [[Dalmácie (provincie)|Dalmácii]] (''Dalmatia''). Tehdejší Dalmácie byla ovšem mnohem větší než dnes; její součástí byla vedle chorvatského pobřeží i [[Bosna a Hercegovina]], Černá Hora a části Albánie a [[Srbsko|Srbska]]. Při rozdělení římské říše připadla Dalmácie [[Západořímská říše|západořímské říši]], součástí [[Byzantská říše|Byzance]] se stala v letech 535 až 537.
=== Středověk ===
Formálně byla pod byzantskou svrchovaností do roku 1102. V 6. a 7. století pronikli do oblasti [[Slované|slovanské]] kmeny [[Chorvati|Chorvatů]] (severní a střední Dalmácie) a [[Srbové|Srbů]] (jižní Dalmácie); mnohá pobřežní města však i nadále zůstávala osídlena původní [[Italové|latinskou]] populací, na kterou navázali [[Dalmatští Italové]]. Koncem 8. a počátkem 9. století byla severozápadní část původní Dalmácie ([[Istrie]]) podmaněna [[Franská říše|Franskou říší]] a začleněna do [[marka (území)|marky]] [[Friaul]]. Od 9. století se Dalmácie stala předmětem [[aspirace|aspirací]] vznikajícího [[Chorvatské království|Chorvatského království]]. V letech [[874]]–[[900]] byla Dalmácie nezávislým [[knížectví]]m. Roku 986 byla Dalmácie spojena [[personální unie|personální unií]] s Chorvatským královstvím. V jeho rámci pak byla většina Dalmácie roku 1102 spojena personální unií s [[Uhersko|Uhrami]]. Od roku [[998]] byla pobřežní města v Dalmácii (např. [[Split]]) pod kontrolou [[Benátská republika|Benátské republiky]], která je [[9. červenec|9. července]] 1409 [[anexe|anektovala]]. Benátská republika však nebyla jediným státem, kdo měl o oblast zájem. V letech 1165–1180 byl Split pod kontrolou Byzance, v letech 1390–1396 pak [[Bosenské království|Bosenského království]]. Ve 14. století se v [[Dubrovnik|Dubrovníku]] a jeho okolí konstituovala [[Dubrovník|Republika Dubrovník]], do roku 1526 uznávající závislost na Uhrách, poté závislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Osmanská říše pak také v letech 1540-1700 ovládla většinu dalmatského vnitrozemí, zatímco pobřežní města zůstávala i nadále součástí Benátské republiky. [[Karlovický mír|Karlovickým mírem]] z roku 1699 získala Benátská republika celé Dalmatské vnitrozemí. Dalmácie včetně nyní černohorského [[Kotor]]u zůstala součástí Benátské republiky až do jejího zániku v roce 1797.
=== Pod panstvím Habsburků ===
Mírem z Campo Formio získala celou Dalmácii s výjimkou Dubrovníku [[Habsburská monarchie]]. Po porážce v [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] postoupilo Rakousko celou Dalmácii [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]], který ji zprvu začlenil do [[Italské království|Italského království]], od [[14. říjen|14. října]] 1809 do roku 1813 pak k Francii jako součást tzv. [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]]. Jejich součástí se stalo i území Republiky Dubrovník, zrušené [[31. leden|31. ledna]] 1808. Na Vídeňském kongresu byla byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo [[autonomie|autonomní]] korunní zemi '''Království Dalmácie''', k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku 1867 [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] jako součást [[Předlitavsko|Předlitavska]]) pak byla až do roku [[1918]]. Za vlády Rakušanů, byl hlavním městem Dalmácie Zadar a většinu úřadů zastávali Italové – úřad místodržícího (''namjestnika'') však byl tradičně obsazován Jihoslovanem. (Italština a srbochorvatština byly úředními jazyky.)
=== V rámci Jugoslávie ===
Po skončení [[První světová válka|1. světové války]] se roku [[1918]] stala součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] (s výjimkou [[Zadar]]u a ostrovů [[Lastovo]], [[Pelagruža]] a [[Sušac]], které obsadila Itálie), přičemž až do [[12. listopad]]u [[1920]] tvořila jednu z jejich autonomních zemí. Samostatným celkem byla Dalmácie do roku [[1921]]. Od roku [[1922]] byla Dalmácie rozdělena mezi oblasti Splitskou a Dubrovnickou, [[Boka Kotorska]] zase náležela k [[Zetská oblast|Zetské oblasti]]. Od roku [[1929]] byla Dalmácie v rámci nově ustaveného [[Království Jugoslávie]] rozdělena mezi bánoviny [[Sávská bánovina|Sávskou]] (ostrovy na severu), [[Přímořská bánovina|Přímořskou]] (střední Dalmácie) a [[Zetská bánovina|Zetskou]] (jižní Dalmácie s Dubrovníkem a Kotorem). Roku [[1939]] se jugoslávská část Dalmácie stala součástí autonomní [[Chorvatská bánovina|Chorvatské bánoviny]]. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] patřila část jejího pobřeží [[Itálie|Itálii]], vnitrozemí pak [[Ustašovci|ustašovskému]] [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislému státu Chorvatsko]]. Po válce byla Dalmácie včetně [[Zadar]]u začleněna do obnovené Jugoslávie, v jejímž rámci bylo téměř celé její území začleněno do Chorvatska (zde v letech [[1945]]–[[1949]] tvořila Dalmatskou oblast), [[boka Kotorská]] pak k Černé Hoře.
=== Součást novodobého Chorvatska ===
Roku [[1991]] se Chorvatsko osamostatnilo, tuto skutečnost však místní [[Srbové]] odmítli akceptovat a tak vedli s většinovými Chorvaty o Dalmácii tvrdé boje. Nemalá část území Dalmácie byla Srby zabrána a včleněna do tzv. [[Republika Srbská Krajina|Republiky Srbská Krajina]], která proklamovala svou nezávislost na Chorvatsku. V létě [[1995]] byly ale v rámci dvou vojenských operací („Blesk“ a „[[Operace Bouře|Bouře]]“) desetitisíce zdejších Srbů vyhnány a Dalmácie tak – vyjma boky Kotorské – připadla celá Chorvatsku.
== Významná města ==
* [[Zadar]]
* [[Split]]
* [[Dubrovnik]]
* [[Šibenik]]
* [[Makarska]]
* [[Metković]]
* [[Herceg-Novi]]
* [[Kotor]]

=== Související články ===
* [[Dalmácie (provincie)]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.dalmatia.info Dalmatia] – různé informace v angličtině

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Dalmácie]]